Datasets:

CZLC

/

propaganda_emoce

like 0

Follow

Czech LLM Consortium 25

Varování českého duchovního: Naše civilizace zanikne, protože toleruje předmanželský sex Společnosti a civilizace, které se vyznačovaly tolerancí k předmanželskému sexu a k sexuálním úchylkám včetně tolerance homosexuality, skončily vpádem jiné civilizace, jiného etnika, jiné kultury. Na serveru Neviditelný pes na to upozornil kazatel a duchovní Křesťanského společenství Kamenický Šenov Stanislav Lorenc. Odvolává se při tom na práci britského etnologa a sociálního antropologa Daniela Unwina, který již v roce 1934 vydal v Oxfordu práci, v níž zkoumal více než osmdesát různých společností a civilizací. Včetně sumérské, babylónské, maurské, řecké atd. A došel k závěru, že všechny zkoumané společnosti se při svém vzniku a v období svého rozkvětu vyznačovaly společenskou nepřijatelností předmanželského sexu. Jistě to neznamená, že by předmanželský sex vůbec neexistoval, ale šlo o okrajovou záležitost, o výjimku z pravidla. Normou bylo, že manželé spolu začali žít intimně až po sňatku a že žena se vdávala jako panna. Celý text je ZDE. Zároveň však objevil, že období úpadku těchto společností a civilizací se naopak ve všech (!) případech vyznačovalo všeobecnou tolerancí k předmanželskému sexuálnímu životu. Jinými slovy, bylo již normální, že partneři spolu žijí intimně už před sňatkem. Současně se tyto společnosti v této fázi svého úpadku vyznačovaly tolerancí k sexuálním úchylkám včetně tolerance homosexuality. Nacházíme se ve fázi, kdy pád jiných civilizací byl nezvratný Unwin vypozoroval, že jakmile tento jev ve zkoumaných společnostech či civilizacích nastal, jejich pád již byl nezvratný. Tyto civilizace skončily vpádem jiné civilizace, jiného etnika, jiné kultury. Závěrem Lorenc poukazuje na to, že naše civilizace v tomto zcela kopíruje osud více než osmdesáti jiných civilizací a společností, které již neexistují. „Nacházíme se právě ve fázi, ve které ostatní civilizace již nezvratně mířily ke svému pádu. Jaký myslíte, že bude vývoj?“ klade si naléhavou otázku. A své zamyšlení uzavírá ještě jednou otázkou: „Víte o nějaké kultuře, která by mohla naši západní kulturu ohrozit a nachází se nyní ve fázi, kdy v ní předmanželský sex není považován za normální?“

Akademie věd vydala "sborník" o islámu. Děly se kolem toho dost zajímavé věci, a výsledkem je prý spíš propaganda Spisovatel a dramatik Benjamin Kuras se vyjádřil k noticce v Lidových novinách, která vyšla 5. listopadu. Měla být recenzí sborníku Orientálního ústavu Akademie věd nazvaného Stíny minaretů – Islám a muslimové jako předmět českých veřejných polemik. Ale podle Kurase je spíš propagačním letáčkem. Píše o tom na serveru Aktuálně.cz. „Sborník měl být otevřen i odpůrcům islámu, ale ti podle editorů nabízenou spolupráci odmítli. Tím jen dokázali, že jejich názory v kritické diskusi nemohou obstát. A také že nestojí o dialog, ale jen o propagaci svého vlastního vidění světa,“ píše se podle Kurase v noticce. Ten následně konstatoval, že jediný, kdo nabídku spolupráce odmítl, byl on. „Ostatní onu ‚nabídku‘ nedostali, takže ji nemohli odmítnout,“ dodal. A popsal, jak se to celé odehrálo. „Před rokem jsem od pánů Ondřeje Beránka a Bronislava Ostřanského z Orientálního ústavu obdržel e-mailem ‚nabídku spolupráce při přípravě publikace mapující současné české polemiky kolem islámu a muslimů‘. Už delší dobu mě fascinuje v české korespondenci typicky orwellovské a všudypřítomné užívání slova ‚nabídka‘, jehož absurditu už nikdo nevnímá. Ona totiž vám nic nenabízí, nýbrž naopak od vás něco žádá,“ zmiňuje Kuras s tím, že nabídka žádala bezplatné napsání článku o 10 tisíci slovech. A to na sedm zadaných témat „pokrývajících stěžejní dílčí kolbiště, kde se střetávají i míjejí nejen muslimové s nemuslimy, ale i zastánci s odpůrci islámu nebo odborníci s aktivisty“. Původní text ZDE. „V zájmu ‚reprezentativní‘ a ‚neselektivní‘ názorové mozaiky jsem odpověděl, že do publikace rád přispěji, pokud v té mozaice budou také například Frýbort, Lhoťan, Konvička, Hampl nebo J. X. Doležal. Odpověď: ‚S těmito lidmi nepočítáme.‘ Jejich účast by totiž mohla odradit ‚nejen odborníky, ale podstatnou část oslovených‘. Odpověděl jsem, že bez těchto lidí by ono spektrum bylo nekompletní a nevyrovnané a že by tudíž moje účast nepřispěla k ničemu dobrému,“ popisuje Kuras. Závěrečná odpověď od Ostřanského pak dle jeho slov zněla takto: „Naprosto s Vámi souhlasím, to názorové spektrum by bylo nekompletní a nevyrovnané – neobsahovalo by totiž podněcování k nenávisti, které pánové Hampl, Konvička a JXD provozují a které je jistě také jedním z možných přístupů, ostatně dnes celkem rozšířeným.“ „Reprezentativní? Neselektivní? Bez ohledu na to, zda nacházejí slova pochopení, nebo kritiky? Kontroverze, dynamika? Výklady, které se spíše míjejí? Z koho si tady Orientální ústav dělá osly? Že by právě on tím dokazoval, že jeho názory v kritické diskusi nemohou obstát? A také že nestojí o dialog, ale jen o propagaci svého vlastního vidění světa?“ uzavřel.

Od Bohuslava Sobotky a jiných, kteří to myslí dobře: Prcat patriarchát. Kluci, kteří nemají koule. Sere nás stát. Prsa Buzkové. To vše včera na ČT Za vlády Bohuslava Sobotky rozkvetla na Úřadu vlády sekce lidských práv. Vedl ji ministr Jiří Dienstbier a zabývala se například rovností mužů a žen. Právě v tomto odboru pod Dienstbierem pracovala jistá Lucia Zachariášová. Ta byla hlavní hvězdou úterního dokumentu ČT z cyklu Český žurnál. Nabídl pozoruhodný vhled mezi Dienstbierovy podřízené, kteří za Sobotkovy vlády dostali zcela volnou ruku pro své bohulibé aktivity. Vše začíná známým výstupem konzervativního polského europoslance, který na feministický výstup své kolegyně reagoval polopatickým vysvětlením, proč ženy nedosahují takových kvalit jako muži. Vrcholem jeho argumentace bylo často citované tvrzení: „Víte, kolik žen je v první stovce světového žebříčku šachistů? Ani jedna!“ Přes další výrazně „promužský“ projev, tentokrát ve studiu americké televize, kde muž okřikoval svou oponentku, proč s ním večer sedí v nějaké televizní diskusi, místo aby byla doma se svou rodinou, jsme se dostali k vyhlašování anticen „sexistické prasátečko“, kde ženy oceňují nejvíce „šovinistické“ výroky a činy svých protějšků. A pokračujeme. Zatímco průvodkyně dokumentem jede po eskalátorech pražské stanice metra, z obrazovky k ní promlouvá český prezident Miloš Zeman. A pronáší svůj slavný výrok o ztepilých dívkách poutajících se k šumavským stromům a jejich přeříznutí. A na úplný závěr úvodní sekvence se přesuneme hluboko do historie, do časů, kdy byla ministryní školství Petra Buzková. Ta si musela ze zdravotních důvodů nechat zmenšit ňadra a bulvár tehdy ve sněmovních kuloárech zachytil několik reakcí, které potom jeden z dotčených označil za „chlapské“. Jeden z nich poznamenal, že má příliš velké ruce, takže preferuje větší tvary, jiný to zase komentoval, že ministryně přišla o své dvě přednosti. Tak začíná nejnovější díl série aktuálních dokumentů České televize Český žurnál. Po minulém dokumentu Děti státu o praktikách norského Barnevernetu přišla televize s dalším aktuálním tématem. Tentokrát šlo o rovnoprávnost žen a mužů. Dokument Barbory Chalupové se jmenuje Teorie rovnosti a úvodní sekvence jasně ukázala, jak bude celý dokument pojat. Pro vyvážení sledujeme trojici žen jedoucích společně autem, chytajících se za hlavu a pronášejících komentáře „fuj, dědku, to je nechutný“. „Fakt za hranou, ještě za hranou hrany.“ Dámy nám jsou představeny jako Martina, Eva a Marie, blogerky provozující blog Čtvrtá vlna, a uvidíme je celý dokument. Pak slyšíme názor, že s rovností mužů a žen teoreticky souhlasí všichni, ale podstatné je, aby si skutečně reálně rovni byli. Autorka těchto slov je nám představena jako Lucia a její zaměstnání je „Kampaň To je rovnost“ na Úřadu vlády. Jezdí s ní i kolega Petr Bittner, který celou kampaň představoval. Z videí, která projekt vyprodukoval, se mimo jiné dozvíme, že byl financován z Norských fondů. Třetí průvodce představuje dvojice mužů jedoucích na kole. Prvním je Tomáš, zakladatel iniciativy Genderman. Oba pánové se hned na úvod shodnou, že „diskuse musí být moderovaná“, protože pokud je svobodná, tak se v ní příliš prosazují muži. Střihem se přesuneme do domácnosti propagátorky rovnosti z Úřadu vlády, která svému spolubydlícímu vykládá, že jede na besedu do Kladna, kde bude přednášet o rovnosti šestnáctiletým školákům. „Já si vezmu ty růžový šaty, aby si děti nemyslely, že feministky nejsou kočky,“ plánuje, zatímco její partner připravuje večeři (poté, co se omluví, že zapomněl koupit do salátu rajčata). U stolu pak na kameru ujišťuje, že žít s feministkou je úplně normální. On si to prý ani nedovede představit jinak, protože ve svém okolí nezná moc žen, které by feministkami nebyly. Posléze připustí, že asi žije v sociální bublině. A pak se už přesuneme na Kladno, kde probíhá zmíněná beseda s mládeží. Hned na úvod se dozvíme, že Úřad vlády zajistil několik drobných dárků, které mohou účastníci dostat, jestliže správně odpoví na otázku. A hned následuje první dotaz: Kdo z vás podporuje kvóty? Když z hlasování vyplyne, že největší část školáků si o tématu kvót vůbec nic nemyslí, expertka poznamená, že je to škoda a že věří, že v průběhu besedy se to změní. Z besedy byla do dokumentu vybrána pasáž, kde moderátorka vykládá, že společnost ČEZ hledá expertku do jaderné elektrárny Temelín a požaduje k tomu fotku v plavkách. Kamera zabírá znechucené či pobavené tváře studentek v publiku. Moderátorka vysvětluje, že tato „letní řachanda“ je v časech, kdy máme kvóty, naprosto neuvěřitelná. Následuje dotaz, kdo by měl více pečovat o děti. Když se na dotaz, zda by měl o děti více pečovat muž, nezvedne ani jedna ruka, moderátorka suverénně vypálí, že ona si to myslí. Pak sledujeme tři feministky z úvodu pořadu, kterak vyrážejí na „dámskou jízdu“. „Hlavně že máš audi, kámo,“ pokřikuje řidička Marie na ostatní vozidla mezi chroupáním křupek. Její spolujezdkyně tluče do klaksonu. Trojička posléze sepisuje jakýsi blog, ve kterém opěvuje „kluky, co nemají koule“. To jsou prý ti, co se ulívali z tělocviku, nestydí se za to, že jsou smutní, a v mužské komunitě jsou vyvržení. „S maskulinitou odsaď podsaď,“ uzavírají své dílo. Pak se v debatě shodnou, že chtějí kluky, kteří se poddávají. A pak už vidíme „v akci“ i cyklistu Tomáše, dbajícího na důsledné moderování debat. Dva muži tam vykládají, že nechtějí být vnímáni jako predátoři. Jedna z účastnic si stěžovala, že jí doma říkali, že se musí hlídat, v noci si brát taxíka, a byla pod kontrolou, a její mladší bratři ne. Ona sama tomu prý podlehla a myslela si, že je to správně, než si uvědomila, že to tak není. Moderátor Tomáš pak hovoří o tom, jak zásadní je „gender budgeting“, a kritizuje ministerstvo financí, že jej zrušilo. A postěžoval si, že ve veřejném prostoru vidí příliš mnoho „sexuálních obrazů žen“, které ho rozptylují. „Dělají tím ze mě zvířátko,“ ozval se rozhořčeně jeden z debatérů. A pak sledujeme feministický mítink na pražských Vinohradech. Je nazvaný (Za) stávka – den ženské solidarity. Hovoří tam zástupkyně „autonomního feministického kolektivu“. „Sere nás patriarchát, stát a kapitalismus,“ představí svůj kolektiv. Hlavní pro její boj je, „abychom měli nějakej autonomní prostor bez toho, abychom museli řešit nějaký každodenní sračky“. A v tomto prostoru chtějí žít bez sexismu. Zástupkyně Feministické společnosti z Univerzity Karlovy, která sdružuje feministicky smýšlející vyučující i studenty a studentky, vyjadřuje názor, že proti patriarchátu a sexismu na vysoké škole se musí bojovat společně. Defilují další skupiny, mezitím se objevují transparenty jako „prcat patriarchát“. Při projevu jedné z účastnic, která vykládá, jak v Jihlavě se svou skupinou přejmenovali náměstí T. G. Masaryka na „náměstí Gariquových“, můžeme po jejím boku vidět Moniku Horákovou, místopředsedkyni Zelených a životní partnerku Michala Uhla. Lucia Zachariášová z Úřadu vlády vyráží s kolegou Petrem Bittnerem vlakem na další besedu, tentokrát mezi seniory. Těm vysvětlují, že rozdělení rolí muže a ženy je do značné míry dáno společenskými konvencemi. Já nejsem žádná svazačka, já patřím do týdeníku Respekt… A pak se přesuneme na jinou besedu. Tu vede poslanec Tomio Okamura a sociolog Petr Hampl. Okamura čte publiku své prohlášení, že svět se zbláznil a role muže, která zásadně přispěla k současné podobě západní civilizace, je zpochybňována. „Ať krásné dámy jsou dámy a chlapi jsou chlapi,“ zakončil svůj projev. Ladislav Jakl, bývalý tajemník prezidenta Klause, pak vyjadřuje názor, že bílý heterosexuální muž je nejutlačovanější menšinou současnosti. A pak do debaty vstoupí zástupce skupiny Genderman. Tato debata totiž na rozdíl od výkladu zaměstnankyně Úřadu vlády studentům nabízí i oponenturu. Představí se jako absolvent technické kybernetiky, který následně vystudoval genderová studia (smích v sále). Rozhodně odmítl, že by studium gender studies bylo lehčí. Pak uvedl, že se jako bílý heterosexuální muž necítí pod tlakem, o kterém hovořili další účastníci debaty. „Je zdokumentované v sociologii, že se životy našich babiček, matek a dcer postupně proměňují mnohem víc než životy mužů,“ zdůraznil. Z antifeministických kruhů má prý pocit, že si to nechtějí připustit. Na jeho vystoupení zareagoval publicista Václav Vlk, často vystupující na Neviditelném psu. Namítal, že muži byli tisíce let vychováváni v tom, že mají rozhodovat a nést odpovědnost. A to se podle něj musí na kvalitě rozhodování projevit. A pokračoval: „Já si tu dnes vzpomínám, jako bych byl v roce 1960 na schůzi svazáků. Tihle dva (ukázal na zastánce feminismu) jsou jako ti svazáci, kteří se domnívají, že marxismus je to nejdůležitější, že je to ta základní odpověď na všechny naše otázky, a tak oni mají na to všechno genderismus,“ uzavřel. „Vy mě asi neznáte. Já nejsem svazačka, já jsem novinářka, jmenuji se Sylvie Lauder a patřím do týdeníku Respekt,“ představila se jedna ze jmenovaných. Pak utnula poznámky, že jako svazačka vypadá, a podívala se do papíru a začala číst: „Jak si vysvětlujete, že otázky feminismu dnes prosazují OSN, Evropská unie, evropské vlády, světové vlády včetně afrických. V této zemi naše vláda, kraje, obce, úřad ombudsmana. Z mezinárodních organizací Světové ekonomické fórum, Světová banka. Hlásí se k nim ekonomické elity typu Billa Gatese, jako feministu sám sebe označoval americký prezident Barack Obama…“ Když se od výčtu feministů stále nedostávala k otázce, kterou chtěla položit, začal v sále stoupat hluk. Václav Vlk poznamenal, že je to ideologická masáž, politolog Alexander Tomský Sylvii Lauder přes stůl vzkázal, že tohle všechno lidé znají a jestli by nebylo něco nového. „Já jsem novinářka, já kladu otázky,“ překřičela Sylvie Lauder hluk. Petr Hampl jí oponoval, že je aktivistka, na což Lauder zarputile zopakovala, že je novinářka. Hampl opáčil, že novinář se má zajímat o skutečnosti. Kamera nám pak ukáže zákulisní debatu Alexandra Tomského, Benjamina Kurase a dalších konzervativců, kteří si v předsálí povídají, že zastánci genderismu se chovají nenormálně. Tomský pak zapřede debatu se Sylvií Lauder ještě přede dveřmi, ovšem režisérka jejich polemiku ukáže až od chvíle, kdy Tomský rozhořčeně vykládá, že má pět synů, kteří se nechtějí ženit, protože se po nich chce, aby se padesáti procenty podíleli na chodu domácnosti. Lauder to překvapilo a ptala se, proč by nemohli. Tomský se jí snažil vysvětlit, že muž není schopen plně zastoupit matku ve všech jejích rolích. Lauder couvá, že mluvila o péči o domácnost. Třetí diskutér, který se k nim přidal, vyjadřuje názor, že rozdělení prací v domácnosti by mělo být na dohodě obou manželů, a ne počítat procenta. Lauder oponovala, že nic takového nechce, a to už Tomský nevydržel a temperamentně se rozkřikl, že přesně tohle genderová studia hlásají. Lauder žádala, aby na ni přestal ječet, Tomský se uklidnil a s úsměvem dodal, že ona na něj zase působí velmi ideologicky. Lauder následně začala Tomského zkoušet, co z genderové literatury přečetl. „Já jsem byl profesor politologie, ale už deset let neučím. Co mě tady vyslýcháte? Vy jste jak policajtka.“ „Tak na shledanou,“ odpověděla Lauder a odešla. To je pro mě nejvíc... A zase jedeme na kole s Tomášem a jeho parťákem. Mezitím posloucháme jeho výklad, že tradiční mužská role mu připomíná film Truman show, kde hlavní hrdina žije v umělé realitě, do které byl uvržen už od narození, a jako jediný na světě neví, že je to jen jako a skutečná realita vypadá jinak. Umělá realita se podle něj jmenuje „patriarchální šablona“. A překonání této šablony podle něj představuje úsilí, energii a odvahu. Každý, kdo chce „esenciální mužství“, tak se podle něj pohybuje v této šabloně. On místo toho chce „sebereflexi mužství“. A pak jedeme v autě s trojicí blogerek ze Čtvrté vlny. Jedna z nich vypráví, jak se celé roky na všech školách cítila ponižovaná a jak jí videa, která natáčejí, dávají šanci ze sebe to ponížení dostat. „To je pro mě nejvíc,“ uzavírá. Pak se feministická skupina rozhodne natočit video s dětmi. Důvody nejsou vysvětlené, je to prostě „workshop“. „Když za tebou někdo přijde a řekne ti, že něco nesmíš dělat, protože jsi holka, tak je to strašně špatný,“ proškolí předškoláky hned na úvod. „A můžou kluci vařit?“ ptá se další. Odpovědi jsou zhruba půl na půl, což se tazatelce nelíbí a zavelí: Tak znova, můžou kluci vařit? Napodruhé už všichni odpoví, že ano. Následně sledujeme Petra Bittnera, který jako zaměstnanec Úřadu vlády jezdil s kolegyní Luciou besedovat na venkov. Nyní doma sundavá z věšáku prádlo, zatímco jeho partnerka, také prý feministka, cosi kutá na počítači. Přitom vedou debatu, co je napadne prvního, když se řekne feminismus. Přítelkyně rozvíjí úvahy, že za feminismus nemohou změny, ale že je to vina patriarchátu. Přítel – expert mezitím složil prádlo a rozvine úvahu: „Jsou vlastně dvě cesty. Ta konzervativní, že muž se honí za kariérou a žena se stará o děti, a ta liberální, která říká, že muž i žena se honí za kariérou a o děti se stará chůva ze třetího světa. A cesta, kterou by mělo hledat feministické hnutí dnes, je odmítnutí těch dvou a začít vlastním jazykem formulovat třetí cestu,“ shrnul zaměstnanec Úřadu vlády. Právě to vnímá jako nejdůležitější úkol své mise. Trojice blogerek ze Čtvrté vlny pustí skupině dětí natočené video, na kterém bez vyjasnění smyslu tancují, a pak si sednou do parku a rozjímají. Shodnou se, že jim to s dětmi stačilo, mají dost a „teď by si sedly do kavárny“. Jedna z nich znechuceně vypráví, jak jedna z holčiček, se kterými natáčely, chtěla, aby byla její matkou. Poctěná feministka se nad touto představou zhnuseně oklepala. Bittner? Ten asi nemá nic novýho Dokument končí v zahradní restauraci, kde s přáteli sedí Lucia Zachariášová s přáteli a rozčiluje se, jak se na Úřadu vlády změnila politika a lidská práva přestala být prioritou. „Co nám tím ta vláda chce říct,“ rozohňuje se. Pak přiznává, že sekce lidských práv, kdysi vedená Jiřím Dienstbierem, je v rozkladu. Na dotaz, zda její kolega Bittner zůstává, nebo odejde, poznamená „ten asi nemá nic novýho“. Kolega Bittner zatím sedí doma s přítelkyní u okna mířícího do zdi a vede filozofické debaty, co se musí stát, aby tátové chodili na rodičovskou nebo abychom si jednou zvolili prezidentku. Zato jeho parťačka si poradila. Ve volbách 2017 kandidovala za Stranu Zelených jako číslo 2 do Poslanecké sněmovny. Za Zelené kandidovala již v minulosti a působí za ně též jako zastupitelka na Praze 3. Právě třetí obvod, který je základnou nedávného předsedy Strany Matěje Stropnického, je pražskou baštou Zelených.

Lord Rothschild vydal zásadní varování investorům před velkými problémy v roce 2016 Lord Rothschild vydal hrozivé varování investorům s tvrzením, že rok 2016 bude pro světovou ekonomiku nejspíš velice obtížným rokem. Rothschil ve svém dopise investorům varuje: „Vůbec nepřekvapuje, že podmínky na trhu se dále zhoršily… Potud, pokud určitě nemáme vítr v zádech, můžeme ve skutečnosti být i v oku bouře.“ Rothsichld na základě toho vyzdvihuje „znepokojivou litanii problémů“ s varováním těm, kdo podléhají optimistickému natěšení nad americkou ekonomikou, že „rok 2016 se nejspíš ukáže být ještě obtížnějším než druhá polovina roku 2015.“ Dopis Lorda Rothschilda investorům (od RIT Capital): Ve svém pololetním prohlášení jsem vyslovil upozornění k opatrnosti a skončil to napsáním, že „klima je takové, že možná nemáme vítr v zádech,“ a ve skutečnosti začínáme být čím dál znepokojenější z globálních trhů akcií během posledního čtvrtletí 2015 a z toho, jak omezíme svou zranitelnost akciemi spolu s tím, že se ekonomický výhled zatemňuje a mnohé podniky ohlásily zklamání z výdělků. Mezitím politika centrálních bank začíná být ve svých předpovědích čím dál pesimističtější, a to i přes bezprecedentní monetární stimuly, když růst zůstává i tak anemický. Takže není žádným překvapením, že tržní podmínky se dále zhoršovaly. Potud, pokud určitě nemáme vítr v zádech; tak ve skutečnosti můžeme docela dobře být i v oku bouře. Litanie problémů, s nimiž jsou investoři konfrontováni, je chmurná: Kontextová reklama Sklik Někteří vlivní a přemýšlivý investiční manažeři však ohledně trhů v roce 2016 zůstávají stejně nadšení, a to na základě toho, že americká ekonomika zůstává v pěkné kondici – kromě průmyslové výroby – přičemž mají stále pocit, že ekonomické podmínky by se mohly zlepšit. Podle nich by pokles na těchto trzích mohl mít spíše co dělat se sentimenty než s podstatou. Jiní jsou sice méně optimističtí, ale mají pocit, že nástrahy, které zůstávají v těchto potenciálních těžkostech, se zhmotní ve formě, která by mohla podvrátit globální trhy s kapitálovými podíly. Náš názor je však takový, že rok 2016 se nejspíš ukáže být ještě obtížnější než druhé pololetí 2015. Naše politika bude více zdůrazňovat snahu o absolutní návratnost. Budeme nadále při hledání veřejných a privátních investičních příležitostí velice vybíraví. Tato politika se odráží v tom, že naše už zmiňovaná zranitelnost akciemi se zredukovala na 43% čisté hodnoty aktiv. Existuje staré pořekadlo, že v těžkých časech má navrácení kapitálu přednost před návratností kapitálu. Naším principem tudíž v tomto roce bude ve všech věcech uplatňovat opatrnost, přičemž tam, kde se ukáží příležitosti, zůstaneme agilní. Problémy mají ve zvyku vytvářet příležitosti a já si držím důvěru v naše schopnosti je identifikovat a mít z nich zisk i během roku 2016. Zdroj: ritcap.com

Fašizující čecháčci, primitivní vandalismus TOP 09. Vzkaz Jiřího Ovčáčka těm, co v noci ničili čínské vlajky Zodpovědnost za poničení řady čínských vlajek, ke kterému došlo v noci na dnešek v pražských ulicích, nese výhradně TOP 09. Na Twitteru to dnes uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. „Politickou a morální odpovědnost za vandalismus v Praze nese výhradně TOP 09, jejíž starosta Prahy 6 takové počínání posvětil,“ uvedl Ovčáček. Narážel tak na případ z předešlého dne, kdy pachatel odřízl části dvou čínských vlajek, jimiž jsou pražské ulice vyzdobeny před nadcházející návštěvou čínského prezidenta. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář v pátek nepřímo vyjádřil souhlas s odříznutím dvou vlajek na Evropské třídě. „V případě člověka, který dnes v noci odřízl na Evropské ze sloupu veřejného osvětlení čínskou vlajku, nemohu jinak, než si postesknout jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá,“ sdělil v pátek starosta Prahy 6 ČTK v tiskovém prohlášení. Zároveň připustil, že schvalovat jednání v rozporu s dobrými mravy a zákony je špatné a může být hodnoceno jako protiprávní. Ovčáček k tomu podotkl: „Poškozování státních vlajek nás vrací do doby druhé republiky, tedy do doby, kdy řádili fašizující čecháčci.“ Policejní mluvčí Jan Daněk řekl, že čínské vlajky byly barvou v noci na sobotu poškozeny v Chotkově a v Evropské ulici, podle informací ČTK jsou ale vlajky poničeny i na dalších místech hlavního města. Případná výměna poškozených vlajek je podle Ovčáčka věcí zadavatele, kterým je Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce. „Budeme samozřejmě rádi, pokud (vlajky) obnoveny budou. Je to nejlepší odpověď na primitivní vandalismus posvěcený TOP 09,“ podotkl prezidentův mluvčí. Technik z firmy, která se v Praze stará o veřejné osvětlení, ale dnes ČTK řekl, že poškozené vlajky zatím nelze vyměnit kvůli policejnímu vyšetřování.

Benjamin Kuras: Močůvku na ilegály. Papežovo líbání muslimů je horší než zrada. Vraždění křesťanů. Notoričtí proislámští lháři. A pokud jde o Le Penovou a Okamuru… ROZHOVOR Spisovatel Benjamin Kuras říká, že to, že v okamžiku, kdy probíhá genocida křesťanů muslimy na Blízkém východě, „dokáže hlava katolické církve líbat nohy ilegálně přišedších muslimů a přijímat muslimy do Vatikánu a zároveň ostentativně ignorovat perzekvované rodiny křesťanské svědčí o něčem možná horším než zrada“. Pud sebezáchovy ztrácí ale celý Západ a Benjamin Kuras o tom podává konkrétní důkazy. O čem podle vás svědčí „aféra“ s Orientálním ústavem, kdy chtěli lidé z ústavu vydat sborník o islámu, v němž měli být zastoupeni i jeho odpůrci, ale podle jejich svědectví Orientální ústav vlastně nikoho z odpůrců neoslovil – pouze vás? Dodatečně jsem se dověděl, že oslovili Romana Jocha a Dana Drápala a oba vyhověli, aniž se – jako já – zeptali, s kým dalším ve sborníku budou figurovat. To by znamenalo, že je zřejmě za „odpůrce islámu“ nepokládají; čili veřejnosti je předkládají jako de facto „sympatizanty islámu“. Tím je oba zneužili – jsem přesvědčen, že lstivě – ke svému účelu, jímž je propagace islámu v pozitivním světle a naopak kritiky islámu ve světle negativním. Chtěli to zjevně udělat i se mnou, ale já jsem trochu opatrnější a na zneužití svého jména háklivější. Ostatně vidíme tam jména notorických proislámských lhářů jako pan Čuřík a slečna Hesová, jež redaktoři sborníku zjevně pokládají za „spolehlivé“ či „objektivní“. Ale nechci jim už dělat další reklamu, takže pojďme na další téma. Jasně. Na svém minulém vystoupení pořádaném parlamentní Platformou pro zachování evropské kultury jste zmínil úpadek křesťanství v Evropě. Jak se díváte na jednání papeže Františka ve vztahu k nelegálním imigrantům a muslimům? Když se zeptám na ostro – je to zrada naší civilizace? Já už snad deset let upozorňuji na perzekuci, utrpení a mučednictví křesťanů v islámských zemích, které dnes dosahuje už statisíce obětí. Už i mezinárodní organizace Genocide Watch jejich osud „povýšila“ do jasné klasifikace „genocida“. Z cizojazyčných mediálních zdrojů tlumočím i jejich zoufalství nad netečností západních křesťanských institucí a jejich varování, že totéž se brzy může stát křesťanům na Západě. O muslimské perzekuci křesťanů v uprchlických centrech v Německu už jsme dostatečně informovaní. Stejně tak o začínajících útocích zradikalizovaných muslimů v Evropě na křesťanské subjekty, vlastně už tak časté jako na židovské. Včetně vraždění duchovních, viz Francie. Že za takovéto situace dokáže hlava katolické církve líbat nohy ilegálně přišedších muslimů a přijímat muslimy do Vatikánu a zároveň ostentativně ignorovat perzekvované rodiny křesťanské svědčí o něčem možná horším než zrada. Totiž o naprosté ztrátě racionality, ztrátě smyslu jak pro realitu, tak pro duchovní a morální dimenzi náboženství, ztrátě soucitu k bližním v zájmu lásky k nepříteli. Nejsem hlubokým znalcem křesťanské etiky ani teoreticky, a tím méně jejího praktického provádění, ale historicky se mně zdá nepravděpodobné, že by křesťanství dokázalo přežít dvě tisíciletí, kdyby jen neustále nastavovalo druhou tvář nepřátelům a ignorovalo potřeby svých vlastních lidí. To by znamenalo ztrátu pudu sebezáchovy a tou právě teď křesťanské instituce procházejí – a s nimi celá západní civilizace. Není to jen papež, podobně se chovají instituce protestantské – a v Americe i ta liberální větev judaismu, která, jak to někdo kdesi definoval, „ztratila víru v judaismus a povýšila liberalismus na nové náboženství a Demokratickou stranu na novou církev“. Něco podobného se zjevně děje i křesťanům. Jako by všichni uvěřili teoriím o vině Západu (včetně křesťanství a judaismu) za všechna zla světa a propadli masochistické touze po potrestání jako středověcí flagelanti. A co si myslíte o Tomáši Halíkovi, když hájí islám jako mírumilovné náboženství a ostře kritizuje kardinála Duku, který před islamizací a masovou imigrací varuje? Páter Halík je jen jedna z mnoha ukázek tohoto syndromu ztráty kolektivního pudu sebezáchovy. On za to asi nemůže. A též mu nechci dělat další reklamu. Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička řekl na tryzně v Terezíně, že miliony především ekonomických migrantů prchají za pohodlnějším životem, aby vytěžily náš evropský sociální a ekonomický systém. Musíme se podle něj vážně zamyslet nad tím, jak bránit tisícileté hodnoty naší kultury před invazí kultury jiné. Máme prý povinnost nikdy nepřipustit situaci, aby Evropa byla zničena třeba i řízenou invazí, která ji má „v těch či oněch zájmech do základů změnit“. Vyzval politiky, aby zajistili obranu – třeba i vojenskou – a bezpečí nás i našich vnuků. Proti tomu se vymezil vrchní zemský rabín Karol Sidon. „Židé mají poněkud jiné zkušenosti, protože sami zažili za války problém. Problém se státy, které jim neumožnily emigraci ze zemí, jež byly ohroženy nebo obsazeny Němci. Všichni zahynuli nejenom díky tomu, že je Němci vyvražďovali, ale také proto, že jim svět nežidovský, ale nakonec i židovský uzavřel cestu záchrany, a to bychom si měli uvědomovat právě v době, kdy přicházejí lidé, o kterých se říká, že by měli bojovat za svou svobodu. Ale my dobře víme, jak je to skoro nemožné. I moje generace zažila dobu, kdy většina lidí věděla, že komunistický režim je zločinný, ale taky jim nezbývalo nic jiného než to přežít. Měli to štěstí, že většinou přežili,“ uvedl Sidon v předem nepřipraveném projevu. Vodičku zkritizovala i Federace židovských obcí. Nemohou takováto prohlášení hájící nelegální imigranty vyvolat negativní reakce majoritní společnosti proti Židům? Negativní reakce proti Židům může vyvolat kdeco kdykoli si to kdokoli usmyslí, takže na tuto otázku odpověď nemám. Zato však mám odpověď na to, že rabín Sidon a stařešinové Federace si pletou skutečné uprchlíky před perzekucí s masovou migrací nikoli perzekvované menšiny (čili tamních křesťanů nebo jezídů), nýbrž perzekvující většiny, v jejichž řadách navíc přichází nová nenávist a ohrožení Židů mnohem víc než z řad samotných Evropanů. A že ta dnešní takzvaná „extrémní pravice“ – viz Wilders v Holandsku, Le Penová ve Francii, Svobodní v Rakousku, Orbán v Maďarsku – a v očích rabína Sidona zjevně i Český svaz bojovníků za svobodu – jsou pevní stoupenci židovského státu a potažmo ochránci Židů před dalším plánovaným holocaustem. Vidíme v tom klasickou ukázku „bojování včerejších válek“, které nám znemožňuje vnímat přicházející války zítřejší. Co říkáte vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách? To víte, že bych byl raději, kdyby tu anticivilizační rozvratnou armádu neomarxistických oligarchů clitonovsko-obamovsko-sorosovských finančně napojenou na proteroristické vlády a po světovládě chamtící Muslimské bratrstvo porazil někdo kulantnější, ale máme, co máme – a bohudík. Bude jeho zvolení mít nějaký pozitivní vliv na boj proti ilegální imigraci a islamizaci? Například pokud jde o případnou likvidaci islamistů v Sýrii či zda jeho zvolení může změnit společenské klima... Vliv to možná bude mít takový, že Sýrii přenechá Rusům, Asadově syrské armádě a z druhé strany už slušně bojujícím Iráčanům a Kurdům a zastaví Obamovu pomoc povstaleckým džihádistickým bojůvkám, které ze Sýrie udělaly peklo na zemi. Ilegální imigraci zastaví v Americe. V Evropě si to budou muset udělat sami Evropané. Myslíte si, že Norbert Hofer a Marine Le Penová mají šanci být zvoleni? Neomarxisté je označují za fašisty... Rozjetý trend lámání paradigmat z liberálně-socialistického na populisticko-konzervativní asi poběží dál. Hoferovo prezidenství v Rakousku toho hned moc nezmění, prezident je tam spíš funkce ceremoniální. Víc nadějí vkládám do Wilderse v Holandsku. Ve Francii se Fillon zjevně posunul hodně směrem k Le Penové, takže je asi pravděpodobné, že ji v druhém kole porazí, neboť ho budou muset volit i socialisté, kteří prožívají politický, ideový a morální bankrot, jaký už dávno nezažili. V tom smyslu by i tak Le Penová splnila svou funkci, že posunula politiku k obraně národa, tak jako Farage a UKIP posunuli Británii k Brexitu. Jak to vlastně vypadá na protiislamizační bojové „frontě“ ve Velké Británii? Jak se teď staví k imigraci vládnoucí konzervativci? Je tam teď nějaká síla oponující islamizaci a multikulturalismu? UKIP si patrně sám sobě tím, že uspěl s Brexitem, sebral vítr z plachet... V Británii je na úrovni oficiální politiky veškerá debata o negativitách islámu tabu, neoficiální kritici nemají do médií a do politiky přístup. Mám z toho pocit, že Brexit přišel příliš pozdě… A je v Británii svoboda slova? Nebo jsou již odpůrci imigrace a islámu trestně stíháni podobně jako například Geert Wilders? Za takové nesmysly jako Wilders ne, v tom mají Holanďané rekord. Policejní perzekuci už několik let zažívá Tommy Robinson, který již nějakých pět let aktivně protestuje proti agresivním projevům islámu v Británii, především v jeho domovském Lutonu, který má 40 procent muslimů. Téměř zmlkla – nebo byla umlčena – někdejší nejaktivnější novinářka Melanie Phillips z Daily Mailu, autorka slavné knihy Londonistan. Kritika islámu se musí pořád zužovat na „malé procento extremistů“, takže veřejnost je nucena nevnímat, jak společenským životem prosakuje ten nekritizovatelný „umírněný islám“ projevující se prudkým nárůstem hidžábů na mladých dívkách, halal restaurací na každém rohu, mizením vánočních oslav a podobných věcí, na které si společnost zvyká tak, že už je přestává vnímat. Ve svém nedávném komentáři jste poměrně pozitivně zmínil Tomia Okamuru. Myslíte si, že by on mohl vést protiislamizační odpor v České republice a mohl by výrazněji uspět? Jednoduše jsem se podíval na výsledky komunálních voleb, v nichž z celé té sbírky „islamofobních“ partají jediný on se vytáhl nad hranici parlamentní volitelnosti. A přiznejme mu, že to dokázal přes velkou řadu překážek a podrazů. Takže asi něco dělá správně. Navíc umírnil svoji rétoriku a slovník téměř mainstreamově. Potřeboval by se ale obohatit dalšími politickými osobnostmi, aby se nejevil jako jen další parta jednoho kohouta na malém smetišti. Takže jestli ještě nějaké použitelné a volitelné osobnosti zbývají mezi těmi ostatními partičkami, měly by ho podpořit. Na semináři o bezpečnostních aspektech imigrace ve Sněmovně se hovořilo o tom, že v krajním případě by to mělo být tak, že pokud by ilegální imigrant odmítl výzvu k zastavení, měla by mít policie pravomoc ho zastřelit... To navrhovala i Frauke Petry z AfD. Co si o tom myslíte? Já bych to spíš navrhoval v několika fázích. Nejprve vodní stříkačky, pak vodní stříkačky s hodně smradlavou močůvkou, pak stříkačky s identifikující barvou, po níž by všichni takto obarvení byli za násilí vůči policii (viz dnes Bulharsko) deportováni mimo Evropuk? a je úplně jedno kam. Též se na tom semináři hovořilo o možnosti národních gard. Vy jste zmínil, že ve Francii nabírají mnoho členů a občané se ozbrojují. Je to inspirace i pro nás? Jakési skupiny domobrany prý už vznikají a měly by být nějakou formou celostátně sjednoceny a vycvičeny na pouliční obranu před terorismem. A není též případně ke zvážení, abychom se inspirovali Spojenými státy, Izraelem či Maďarskem při stavbě zdi či plotu proti nelegálním migrantům? Pomáhejme plotům v Maďarsku, Bulharsku a Makedonii, je to o fous dál čili bezpečnější. Máte nějaké ohlasy politiků na vaše knihy Jak zabít civilizaci a Poslední naděje civilizace? Zdaleka ne tolik, jak by bylo třeba.

MZV RF pokládá za provokaci plány Kyjeva provést raketové střelby nedaleko Krymu Plány Kyjeva uskutečnit raketové střelby nedaleko Krymu jsou provokací zaměřenou na eskalaci vztahů s Ruskou federací, prohlásila oficiální mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová. Nevyloučila, že celá „věc spočívala mimo jiné i v tom, aby se po vítězství Donalda Trumpa ve volbách v USA Kyjev i dál ze všech sil snažil o to, aby USA i nadále zůstaly jeho hlavním ochráncem". Rosaviacija (Rosaviation, Federální agentura letecké dopravy) před časem uvedla, že Ukrajina, která porušila mezinárodní dohody, jednostranně přijala rozhodnutí o provádění raketových střeleb v oblasti Simferopolu. V Moskvě prohlásili, že pokusy vymezit zakázané zóny ve vzdušném prostoru Ruska jsou nepřípustné, a požádali Kyjev, aby cvičení zrušil.

Šmejd, vyjádřil se o Trumpovi Tomasz Peszynski Obsáhle komentoval výsledek amerických prezidentských voleb na sociální síti aktivista Tomasz Peszynski. Na svém facebookovém profilu nejprve napsal, že i kdyby se Trump najednou změnil, „je to tak odporný člověk, že to, že znesvětí svou přítomností Bílý dům, je ostuda nejen USA, ale celého lidstva“. „Nemůžu se na něj ani podívat, jak je odporný,“ dodal. Později napsal, že věří tomu, že se obrodí Evropa. „Že se vrátí k heslu "volnost, rovnost, bratrství", na kterém je postavena. A proto teď nesmíme brečet a nesmíme to vzdát a říkat, že to nemá cenu.. Naopak teď to má tu největší cenu! Právě teď, teď je ta chvíle.. Už to za nás nikdo neudělá.. Amerika nás nezachrání.. Zachráníme se jen my. Hodili nás do vody, tak plavme..,“ vyzval. Poslal také varování na Pražský hrad: „Mistru Ovčáčkovi, který se rozplývá nad vítězstvím Trumpa bych rád připomněl, že na tom, že se svým šéfem naštvali celou zem se nic nezměnilo.. že se proti nim bude dál demonstrovat a chtěl bych jim slíbit, že jejich euforie nebude trvat déle než 8 dní,“ uvedl. O něco později napsal, že doufá, že se Evropa ze šoku co nejrychleji vzpamatuje a začne něco dělat. Ještě o trochu později dodal „Doufám, že se Německo ze šoku co nejrychleji vzpamatuje a začne něco dělat“. Pak napsal: „Evropa se musí začít starat o sebe, bít se za svobodu.“ Následoval příspěvek o jediném slovu: „Trumpokalypsa.“ Svěřil se s tím, že věří v Evropu a v Německo. „Ale představte si tu takové absurdní sci-fi: Rusko, USA, Británie, Francie opět stojí proti Německu.. potřetí v dějinách.. Ale za úplně jiné morální polarizace..to sou paradoxy,“ uvedl. A podobně, jako se léčí arachnofobie (chorobný strach z pavouků), prý začal léčit svou trumpofobii. „Přepínám na chvilku TV program a zkusím si na něj v malých dávkách zvykat.. Bohužel je to třeba.. tak nějak se před ním další 4 roky neschováme..Pro léčbu Trumpofobie doporučuji třeba tu část jeho vítězné řeči, kde děkuje svým spolupracovníkům, tam je docela lidský a milý..,“ napsal Peszynski. Napsal také, že reakcí Česka na volby v USA by mělo být razantní navýšení výdajů na obranu a výstavba armády v polském stylu. „Nepotřebujeme četníky, co budou hlídat ostnatý drát v Maďarsku. Potřebujeme tanky, děla, stíhačky a vrtulníky, rakety a bomby,“ uvedl s tím, že bychom měli budovat teritoriální obranu jako v Polsku. A to i za cenu odvodů. Později reagoval na jeden z výroků budoucího amerického viceprezidenta: „Takže teď u nás bude ten radar jak sliboval Pence?“ Opět o něco později pak připsal: „Zeman pozval Trumpa do ČR.. fajn.. myslel jsem že budeme protestovat proti Putinovi.. neva.. šmejd jako šmejd.“ Nakonec se zamyslel nad druhou světovou válkou a současností: „Říkáte si Hitler.. to bylo špatný miliony mrtvých.. ale měli jsme Ameriku. Bolševici, to bylo špatný.. atomovky.. války.. ale měli jsme Ameriku. Teď máme nácky i bolševiky a o Ameriku jsme přišli.. Přestože nehrozí konec světa ani desítky milionu mrtvých, jsme na tom zdaleka nejhůře,“ posteskl si závěrem. Celé znění příspěvků Tomasze Peszynského na jeho facebookovém profilu: I kdyby se Trump najednou změnil, je to tak odporný člověk, že to, že znesvětí svou přítomností Bílý dům je ostuda nejen USA, ale celého lidstva.. Nemůžu se na něj ani podívat, jak je odporný.. Podívejte se.. stejně jako je utopie konečné vítězství dobra..obrázky ze Strážné věže, jak si lev veselé skotačí s antilopami, tak stejně nesmyslné je věřit v trvalé a konečné vítězství zla.. Dokud se budou střídat dny a noci.. Věřím v to, že lidé do dobro v sobě mají.. Podívejte se, že Čechy dostala do ulic až souboj nejhrubší populismu a jednoduché nenávisti s chimérickou až naivní představou o svobodném Tibetu. Všimněte si, jak se zaplnilo náměstí kvůli věcem jako je svoboda, slušnost, víra.. Ničeho s toho se nenajíte.. Ale prostě byly překročeny jisté hranice. Nedá se štvát lidi donekonečna, jednou řeknou dost.. Všechno je to jen otázka hranice, kam až ONI mohou zajít aby nás ovládali a štvali a někteří byli s nimi a jiní si to nechali líbit.. Tak je to všude na světě.. Je to jen otázka ceny, kterou za to zaplatíme než se vzpamatujeme.. Proto věřím v lidi.. A teď když se nemusím zabývat Amerikou, věřím tomu, že se obrodí Evropa..Že se vrátí k heslu "volnost, rovnost, bratrství" na kterém je postavena A proto teď nesmíme brečet a nesmíme to vzdát a říkat, že to nemá cenu.. Naopak teď to má tu největší cenu! Právě teď, teď je ta chvíle.. Už to za nás nikdo neudělá.. Amerika nás nezachrání.. Zach raníme se jen my.. Hodili nás do vody, tak plavme.. Mistru Ovčáčkovi, který se rozplývá nad vítězstvím Trumpa bych rád připomněl, že na tom, že se se svým šéfem naštvali celou zem se nic nezměnilo.. že se proti nim bude dál demonstrovat a chtěl bych jim slíbit, že jejich euforie nebude trvat déle než 8 dní.. S jakou hrůzou se tedy musí na ty stejné záběry ve středu ráno dívat teprve lidé žijící třeba v pobaltských státech, nebo na Putinem beztak krvavě rozkrájené Ukrajině? Doufám, že se evropa ze šoku co nejrychleji vzpamatuje a začne něco dělat.. Doufám, že se Německo ze šoku co nejrychleji vzpamatuje a začne něco dělat.. ANO ANO ANO ANO ANO a ještě jednou ANO: Evropa se musí začít starat o sebe, bít se za svobodu Trumpokalypsa Věřím v Evropu, věřím také v Německo.. ... ale představte si tu takové absurdní sci-fi: Rusko, USA, Británie, Francie opět stojí proti Německu.. potřetí v dějinách.. Ale za úplně jiné morální polarizace..to sou paradoxy.. Víte jak se lečí arachnofobie.. Dávate si obrázky pavouku, na chvíli a zvykáte si na ně.. Začal sem s léčbou mé Trumpofobie.. přepínám na chvilku TV program a zkusím si na něj v malých dávkách zvykat.. Bohužel je to třeba.. tak nějak se před ním další 4 roky neschováme.. Pro léčbu Trumpofobie doporučuji třeba tu část jeho vítězné řeči, kde děkuje svám spolupracovníkům, tam je docela lidský a milý.. Tedy jak na Trumpa.. Pristihl sem se ze doufam ze Trump prijemne prekvapi a ze se ukaze ze ve sve touze po moci sve volice podvedl...Ze se moralne vyda cestou zemana i kdyz politicky spravne...ale je to jen predstava..zadny racinalni zaklad to nema... Reakci Ceska na volby v USA by melo byt razantni navyseni vydaju na obranu a vystavba armady v polskem stylu...Nepotrebujeme cetniky co budou hlidat ostnaty drat v Madarsku..potrebujeme tanky dela stihacky a vrtulniky..rakety a bomby.. Meli bychom.budovat i teritorialnidomobranu jako v Polsku..Nemuzeme najet na Svycarsky model ale muzeme vytvorit model kombinovany jako Polaci..i za cenu odvodu.. Meli bychomto to pozadovat...Ale nedelam si iluze o Sobotkovi ani Babisovi..Ale obcane by to meli chapat..meli by to pozadovat hned..A prihlednout k tomu u voleb.. Takze ted u nas bude ten radar jak sliboval Pence? Zeman pozval Trumpa do CR..fajn..myslel sem ze budem.protestovat proti Putinovi..neva..smejd jako smejd příznivce Putina, Zemana a Trumpa řadím do stejné kategorie lidí..A všechny vás zablokuju.. Říkáte si Hitler.. to bylo špatný miliony mrtvých.. ale měli jsme Ameriku Bolevici, to bylo špatný.. atomovky.. války.. ale měli sme Ameriku Teď máme nácky i bolševiky a o Ameriku jsme přišli.. Přestože nehrozí konec světa ani desítky milionu mrtvých, jsme na tom zdaleka nejhůře..

Zdroj v ČF řekl, jak se podařilo pracovníkům SBU vlákat do pasti ruské vojáky Pracovníkům ukrajinské SBU se podařilo prostřednictvím nastrčených osob vlákat do pasti ruské kontraktory Maxima Odincova a Alexandra Baranova, údajně jim měli předat ověřené dokumenty potvrzující, že získali vysokoškolské vzdělání na ukrajinských vysokých školách, sdělil RIA Novosti zdroj ve štábu Černomořské flotily. V pondělí informovalo o zadržení dvou ruských vojáků ruské ministerstvo obrany. Podle jeho údajů pracovníci ukrajinské bezpečnostní služby (SBU) nezákonně zadrželi Odincova a Baranova a odvezli je z Krymu. Na ministerstvu obrany zdůraznili, že proti ruským občanům se na Ukrajině pokoušejí zfalšovat trestní případ. Ruské ministerstvo požaduje, aby oba zadržené okamžitě vrátili zpět do Ruska. K předání dokumentů mělo dojít na hraničním přechodu Džankoj, oznámil představitel flotily. Podle jeho slov byli Odincov s Baranovem hned po tom, co překročili hranici Ruska, zadrženi představiteli SBU, kteří je odvezli do ukrajinské Nikolajevské oblasti. V SBU tvrdí, že oba zadržení konali dříve službu v ukrajinské armádě a bylo proti nim zahájeno trestní řízení kvůli dezertérství, protože po tom, co se Krym připojil k Rusku, přešli do služby v ruských ozbrojených silách.

Herečka Kolářová: Mám podobné pocity jako v letech 1988 a 1989. Umělci jsou citlivým měřítkem, že se něco děje. Čekají nás daleko masivnější protesty Česká herečka Daniela Kolářová se v rozhovoru v pořadu Výzva na webu Seznam Zprávy svěřila s tím, že ji děsí narůstající absence hodnot, která má svého původce ve volebních programech stran, kde neexistuje morální rejstřík. Jasným ukazatelem, že přituhuje, je podle ní to, že se začínají bouřit umělci. „Mám stažený žaludek a pocity jako v roce 1988 a 1989,“ vyjádřila své obavy. Hned v úvodu rozhovoru se Kolářová zamyslela nad srovnáním vystupování v divadle před revolucí a po ní. „Změnilo se toho hodně. Dříve se nám podařilo do textu zakódovat něco, co lidé pochopili, i když byla absolutní cenzura, lidé to chtěli a nacházeli,“ řekla a dodala, že po revoluci už nebylo zapotřebí něco chtít objevovat pod textem, přišla prý tématická bezbřehost. „Po revoluci jsem doufala, že uvažování se smyslem a cílem se bude z médií tlačit mnohem výše a k podstatě věcí, ale stal se naprostý opak,“ dodala posmutněle herečka, podle které je zde příliš komerčních televizních stanic a lidé konzumují hlouposti. „Lépe se strefují do lidí, kteří nechtějí myslet, než do těch, co potřebují i nějakou duchovní potravu,“ dodala. Moderátorka Výzvy Renata Kalenská jí připomněla i pořad na TV Barrandov, ve kterém herečka Alice Bendová hostila ve svém domě Jířího Kajínka, a následně jí položila otázku, zda chápe, co se to ve společnosti vůbec děje. „Nevím a velmi mě to děsí. To je absence vkusu a hodnot, které jsem myslela, že si pojmenujeme a budeme k nim směřovat. Začíná to už ve volebních stranách, které kandidují do Poslanecké sněmovny,“ uvedla s tím, že ani tam žádný morální rejstřík neexistuje. Od inauguračního projevu Miloše Zemana nečekala Kolářová, dle svých slov, nic jiného, než nakonec ukázal. Prezident byl velmi kritizován, že se nevěnoval vizím, ale místo toho útočil na veřejnoprávní Českou televizi. Posléze na udílení Českých lvů podepsalo 370 umělců výzvu na podporu ČT. Kolářová si nemyslí, že by tohle však pomohlo. „Já mám uvnitř sebe podobné pocity jako v roce 1988 a 1989,“ sahá si přitom na hrudník a dodává, že má stažený žaludek z toho, že nás čekají daleko masivnější protesty. „Budeme muset bránit demokracii před zvláštní situací, kdy máme vládu v demisi, bez důvěry – a nic se neděje,“ řekla. Nelíbí se jí hlavně to, že se vláda chová, jako kdyby důvěru měla, a činí taková rozhodnutí. „Ten člověk dospěl k tomu, že na to má právo, a prezident mu to potvrdil,“ kroutila. hlavou herečka, podle které je to nefér stav. „Říká se, že umělci jsou citlivým měřítkem, že se něco děje, a to se stalo, mocní si z toho dělají legraci, ale je to znamení, že se děje něco podstatného,“ uzavřela s tím, že jako občan udělá cokoliv proto, aby se to vše změnilo, a klidně vyjde do ulic demonstrovat.

Babišův hejtman Vondrák o fungování Sněmovny: My jsme za ty tři dny nic neudělali Poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák je přesvědčen, že proti hnutí ANO je veden nesmiřitelný boj, který by mohl relativně rychle skončit, kdyby ODS ustoupila ze svých požadavků a utvořila s hnutím ANO pravicovou koalici. I proto, že k tomu zatím nedošlo, má Vondrák pochopení pro Babišova kritická slova vůči Sněmovně. Teď prý poslanci jednali tři dny a neodpracovali vůbec nic. Hejtman Moravskoslezského kraje a poslanec za hnutí ANO Vondrák prý nemá radost z toho, že hnutí ANO spolupracuje ve Sněmovně s komunisty a s Tomiem Okamurou (SPD). Současně si je vědom, že žádná jiná strana se do spolupráce s ANO nehrne, takže je třeba mít na paměti reálné možnosti. „Je to boj proti nám, proti hnutí ANO. Kdyby tady byla vůle se domluvit a ta vůle zazněla hned po volbách: Nabízíme ODS koalici 103 členů a můžeme v klidu vládnout. Nicméně politika ODS byla nastavena tak, že v podstatě za žádnou cenu, což já teda... z úst politologa to zaznělo a tomu já nerozumím jako inženýr,“ podotkl Vondrák s odkazem na postoj předsedy ODS a profesora politologie Petra Fialy. Hnutí ANO se tak dostalo do komplikované situace a Babišovi oponenti především z pravicových stran využívají klacek proti hnutí ANO a říkají, že nebýt Babišových poslanců, tak Ondráček by nebyl v čele komise pro kontrolu GIBS a Tomio Okamura by nebyl ve vedení Poslanecké sněmovny. „Dívejte se na to z pohledu politického boje,“ požádal Vondrák, „ten politický boj tady zuří od října,“ pokračoval hejtman a poslanec. On sám je prý liberál, který hledí spíše doprava a podle toho sestavil také krajskou koalici, ve které s ním spolupracují lidovci a ODS – ale ve Sněmovně je ta situace jiná, tam ani lidovci, ani ODS s Babišem nespolupracují. Prý kvůli kauze firmy Čapí hnízdo, kterou by znal málokdo, kdyby Babiš nevstoupil do politiky. Tak to alespoň vidí Vondrák. Voliči věděli, že má Babiš na krku kauzu Čapí hnízdo a přesto ho zvolili, přesto dali Babišovi obrovské množství preferenčních hlasů a dali najevo, že Babiše chtějí v premiérském křesle. Neměli bychom prý zapomínat na to, že v roce 2013 padla vláda Petra Nečase a podle Vondráka je sporné, zda měla padnout. „Ta vláda nemusí fungovat dobře, protože jí to nejde, ale jestli bychom kvůli tomu měli spouštět nějaké policejní razie, tak to mě jako občana znepokojuje,“ podotkl Vondrák. Podobnou situaci prý teď vidíme na Slovensku. Tam byl zavražděn novinář Ján Kuciak a kabinet Roberta Fica se tam otřásá, ač vlastně vůbec není jasné, kdo Jána Kuciaka a jeho snoubenku zavraždil. Ostatní strany by prý měly projevit trochu více velkorysosti a s Babišem přesto debatovat o spolupráci. I navzdory tomu, že Babiš má jako byznysmen problém s vyjednáváním a je zvyklý na jiný styl řízení. Babiš je zkrátka zvyklý pracovat jako manažer a Sněmovna funguje jinak. Vondrák si v této souvislosti posteskl, že poslanci tři dny pořád dokola debatovali o Zdeňku Ondráčkovi z KSČM a o Tomiu Okamurovi z SPD, ale nic jiného neudělali. „My jsme za ty tři dny v tom parlamentu vůbec nic neudělali. Kdybych byl ve svém životě tak efektivní, jako je ve svém jednání efektivní Poslanecká sněmovna, tak jsem na úřadu práce, chodím si pro podporu a bydlím ve vyloučené oblasti,“ nebral si servítky Vondrák.

Začíná brutální islamizace Evropy. Podle plánu připraveného v Bruselu. Martin Koller jej odkrývá i s podrobnostmi Vojenský analytik Martin Koller pro ParlamentníListy.cz rozebral, jaké konkrétní dopady může mít dohoda EU s Tureckem o migrantech. Dohoda mezi vedením EU a Tureckem znamená začátek brutálního nástupu agresivnější fáze islamizace Evropy. To může v některých zemích, především v těch, které budou muslimy odmítat, trvat řadu let, někdy i celou generaci. Otevření hranic s islámským Tureckem s 80 miliony obyvatel, vesměs s nižší životní úrovní ve srovnání i s nejchudšími zeměmi EU, je prvním krokem k praktické realizaci prvního programu EuroMed. Ten je součástí Lisabonské smlouvy a umožní příchod do Evropy až 150 milionům muslimů ze zemí kolem Středozemního moře. Do těchto zemí budou zároveň přicházet další muslimové z Afriky a Asie. K tomu, aby se vyrovnala průměrná životní úroveň v Turecku s úrovní Bulharska, bude třeba financí ve výši 40 ročních výběrů daní v celé EU! Zásadní je negativní nábožensko-ideologický a politický dopad posilováním tendence k islamizaci původních obyvatel s rostoucím počtem muslimů, budou se spojovat rodiny a zabydlovat celé příbuzenské kmeny o stovkách členů. Vzhledem k vysokému počtu dětí v muslimských rodinách, které v EU samozřejmě využívají veškerou sociální podporu, se můžeme v průběhu několika desítek let dočkat reálného vítězství muslimské většiny v legálních volbách a zavedení islámu a práva šaría jako oficiální doktríny v zemích EU. Přitom naprostá většina muslimů bude volit jako jeden blok na rozkaz z mešity, včetně jinak do značné míry bezprávných žen. Přispívejte na charitu, Alláh vám to vrátí Dohoda je výhodná pouze pro ilegální a ekonomické (jak a pro koho ekonomicky výhodné) migranty, kteří se zajímají především o bezplatné dávky z evropského sociálního systému, dále pro různé zločinné obchodníky a pašeráky migrantů, kteří údajně vydělali kolem 300 miliard EUR, dále samozřejmě pro spekulanty se stavbou ubytoven pro migranty a pro různé neziskovkáře, kteří na nich a především na okolní společnosti a státní kase parazitují víc, než všichni takzvaně nepřizpůsobiví. První pokusy o stavbu ubytování pro migranty se již objevily v západních Čechách. Například v Plzni na tichém sídlišti Slovany byla zahájena přestavba bývalého obrovského showroomu na ubytovnu pro 2000 osob. S velkou mediální ostudou v ní byli prozatím objeveni dělníci v ostudných podmínkách. Zajímavé je, že západočeská Charita vyhlásila nedávno zájem přijmout z Německa 2000 (samozřejmě muslimských, protože jiní tam ani nejsou) migrantů. A to je pouze jeden kraj. Nezapomínejte přispívat na charitu, Alláh vám to vrátí. Rozsáhlá migrace muslimů do Evropy bude vytvářet další rozsáhlé prostory s početnými uzavřenými paralelními komunitami nepřátelskými k okolí a tvořícími základnu pro islámské extrémisty a teroristy. Merkelová před deseti lety uvedla, že integrace Turků v Německu (po 30 letech integrování) zcela selhala. Třetina Turků v Německu nepracuje. To je zhruba tolik, kolik tam chybí pracovních sil. V současnosti Merkelová spolu s kumpány v Bruselu otevírá cestu do EU pro další miliony Turků a dalších etnicky a nábožensky cizích a vesměs neintegrovatelných obyvatel Afriky a okolí. Ostudným způsobem se angažuje i současný papež. Jakoby přehlížel, že islám byl a stále je nepřítelem křesťanů. Pravděpodobně se jedná o jeho vydírání z hlediska jeho neslavného působení v Argentině z doby fašistické vojenské junty, která povraždila tisíce politických odpůrců. Pravděpodobně nemá čisté svědomí. Dohoda nemá logický základ, jestliže má EU přijímat za každého ilegála z Turecka do Řecka jednoho ekonomického migranta z Turecka, údajně původem ze Sýrie. O uprchlíky se nejedná, neboť v Turecku není válka a je to údajně bezpečný stát (s výjimkou Kurdů). Ostatní cesty zůstávají pro pašeráky a ilegály otevřené. Naopak pro naprostou většinu křesťanů pronásledovaných Islámským státem, ale rovněž ostatními muslimy v Sýrii a Iráku, jsou možnosti omezené. Křesťanský uprchlík ze saláfistického muslimského světa je výjimkou. Rovněž nejcivilizovanější muslimové, alávité ze Sýrie se mezi uprchlíky nevyskytují. Již to je dokladem řízené a výběrové islamizace Evropy! Ubytování migrantů v jiných zemích – za německé sociální dávky Podle německých odborníků z Freiburger Denkfabrik SAT lze v roce 2016 předpokládat příchod jednoho až pěti milionů dalších muslimů, především do Německa a Švédska. Jaksi to koliduje s oficiálně domluvenými 72 000 výměnou za ilegály na řeckých ostrovech. Německo se bude snažit část z nich natlačit do okolních zemí. Je sice schopné zničit svoji ekonomiku a sociální systém podporou ilegálních i legálních islámských migrantů, ale nedokáže je všechny ubytovat. To mají zajistit jiné země, včetně naší. Tlak na ubytování nejméně civilizovaných ilegálů za německé peníze představuje největší ohrožení naší země od května 1945. Evropa je v pozici pevnosti, jejíž brány otevřeli zrádci nepříteli. Turecko nikdy nebylo evropskou zemí a nikdy nebylo zemí přátelskou Evropě, což dokazují především dějiny Balkánu. Islám si nárokuje všechna území, na něž kdykoli v historii vstoupila noha muslima, přesněji kam sahala islámská státní moc. Tedy území v Evropě až po Vídeň a Pyreneje. Bezpečnou zemí bude Rusko. Dokladem vývoje je fakt, že v posledních letech odchází ze stále méně bezpečného multikulturního islamizujícího se Švédska každý rok kolem 50 000 etnických Švédů, kteří tam pracovali a platili daně. Nahrazují je násilničtí pobírači sociálních dávek z islámských zemí. Z města Malmö odešlo 40 % židů, kteří tam pracovali a platili daně. Podobná je situace i v jiných zemích postižených evropským proislámským rasovým multikulturalismem. Schengen přestává existovat de facto Následky bezvízového styku s Tureckem jsou podstatně horší, než kdyby například USA otevřely svoje hranice s Mexikem, spíše to lze přirovnat k otevření hranic Jižní a Severní Koreje z iniciativy jihu, nebo nejlépe k otevření hranic Izraele do oblastí ovládaných palestinskými teroristy. Dohoda s Tureckem o bezvízovém styku od června, pokud bude skutečně realizována v plném rozsahu, je zločin vůči národům Evropy hodný nejvyšších trestů – za sociálně ekonomické inženýrství, tedy rasismus pod pláštíkem multikulturalismu a podporu islámského terorismu. Vzhledem k tomu, že jsme chudá země, můžeme čekat dopady opožděně až po Německu, Švédsku a dalších bohatších zemích, kam budou směřovat hlavní proudy ekonomických migrantů, nejen z Turecka, toužících po vysokých sociálních dávkách a bezpracném životě. Podle šéfa německé kontrarozvědky Massena je každý stý migrant terorista rozhodnutý zabíjet, tedy z milionu to je 10 000 bojovníků. A nemusí se jednat pouze o migranty, jak ukazují atentáty z Paříže a Bruselu. Migranti především posilují islámskou komunitu, která je základnou terorismu. Schengen přestává existovat de facto – současná armáda bude do jisté míry zbytečná, protože válečnou zónou hybridní islámské války a terorismu bude celá Evropa od mysu Tormentoso v Porugalsku po ruské hranice. Enormně vzroste potřeba policie a četnictva v zemích EU. Především se jedná o rostoucí tlak na uznání práva šaría jako paralelního práva pro muslimy a konvertity k islámu v zemích EU. Právo šaría je jedním z pilířů islámu. Přitom šaría je podle tří rozsudků evropských soudů neslučitelná s evropským právem – a můžeme rovnou říci, že je neslučitelná s civilizací. Bezpečnostní dopady Důležité jsou bezpečnostní dopady ve formě volného a nekontrolovaného pohybu teroristů a islámských extrémistů po Evropě. Dokladem jsou právě atentáty v Paříži a Bruselu. Podle oficiálních informací je provedla skupina 30 teroristů, z nichž jen několik provedlo přímý útok. Méně viditelné, ale o to razantnější, jsou bezpečnostní dopady ve formě rozšíření obchodu s drogami a s lidmi, což jsou jedny z hlavních finančních zdrojů terorismu. Mimo to daně 10 % z každého halal kebabu a přímé podpory ze Saúdské Arábie. V praxi se jedná o mnohamiliardový černý byznys sloužící ke korupci evropských politiků, státní správy a médií. Nemůžeme se divit, že česká dívka spáchala podle oficiální policejní zprávy na návštěvě u muslimského narkomafiána sebevraždu 13 ranami nožem. Bezpečnostní dopad zvýšeným ohrožením žen i dětí přímou agresí ze strany muslimů je prozatím viditelný především v zahraničí. To vidíme bez ohledu na politicky korektní snahy mnohých evropských politiků a médií o zatajování reality především v Německu a Švédsku. Obecně lze předpokládat nárůst kriminality. Německá policie přiznala nárůst kriminality v oblastech vražd, znásilnění, loupeží a krádeží za rok 2015 o zhruba 250 000 případů. Přitom objasněnost v Německu je kolem 50 %, takže se jedná reálně o půl milionu závažných trestných činů navíc ve srovnání s rokem 2014. V přepočtu na naši republiku by to byl nárůst o zhruba 40 000 vražd, znásilnění, loupeží a krádeží za rok. Ekonomické dopady Negativní ekonomický dopad cestou rozšíření šedé ekonomiky nepostihne žádná EET. Zemí s vysokým podílem nezdaněné šedé ekonomiky a otrockých pracovních podmínek je právě Turecko. Tato ekonomika nejen neplatí daně, ale také svojí produkcí vytváří cenový dumping a bere práci firmám a lidem pracujícím legálně. Další negativní ekonomický dopad vznikne tlakem na snížení výroby a konzumace vepřového z takzvaně nečistých zvířat a alkoholu odporujícího koránu, včetně propadu daně z alkoholu. V některých zemích, například v Británii, jsou již dopady reálné, počínaje snahami omezit nabídku vepřového masa v jídelnách a restauracích. Evidentní je jednostranné prosazování ekonomických zájmů Turecka vůči Evropě a vytváření závislosti EU na Turecku z hlediska transferu surovin, což je i v souladu se zájmy Saúdské Arábie a USA. Penězotoky neziskovkám Negativní finanční dopad vznikne dalším růstem penězotoků ze státní kasy pro různé humanitární, ideologické a multikulturní neziskovky zabývající se humanitou a integrací neitegrovatelných. To vše na úkor etnických Evropanů, školství, zdravotnictví, sociálního a důchodového systému. Můžeme mluvit o bezúčelně vyhozených penězích pro ty, kteří sami žádné příjmy státní kasy nevytvářejí. V oblasti zaměstnanosti lze předpokládat negativní hospodářský dopad nabídkou levnějších pracovních sil ochotných pracovat za stále nižší mzdy v otrockých podmínkách (u nás například severní Korejci, Mongolové, dříve Ukrajinci) s rostoucí nezaměstnaností domácích. Výsledkem jsou a budou propady v příjmech státu. Z levnější práce novodobých migrantských otroků (pokud někteří budou chtít vůbec pracovat) se budou získávat nižší nebo žádné daně. To povede ke zhoršení sociální obsluhy všech obyvatel z důvodu nedostatku financí na opravy komunikací a rozvodu vody a propadu příjmů sociálního systému, méně peněz na školství, zdravotnictví a důchody. Negativní dopad lze předpokládat i v oblasti služeb, kde dojde k odmítání služeb prováděných ženami – například holičky a kadeřníce, ale i servírky v restauracích – muslimskými muži. Exotičtí paraziti Rozšíří se nebezpečný zdravotní dopad cestou nositelů nemocí vymýcených v Evropě, růst počtu nositelů exotických nemocí a parazitů. Vše zaplatí občané EU, počínaje základní vyšetřením každého migranta, až po operace za desítky milionů. Migranti pohltí značné částky ze zdravotního a sociálního pojištění, do nějž nepřispěli a mnohdy ani nebudou přispívat s následkem celkového zhoršení podfinancované zdravotní péče. Nakonec budou dostávat i důchody. Stejně jako například v Británii nebo Švédsku lze předpokládat posílení ilegální ekonomiky halal, počínaje surovými rituálními porážkami, nátlak na oddělené muslimské stravování v restauracích, školách a na pracovištích s nepřehledným zdaněním. Halal znamená (na rozdíl od košer) především extrémně surové týrání zvířat při porážce, které odporuje myšlení civilizovaných lidí i zákonům v civilizovaných zemích. V naší republice dostaly halal jatky v západních Čechách výjimku od úředníka ministerstva zemědělství! Tato výjimka platí dodnes a maso se exportuje do Německa! Muslimů tam přibývá, rozvíjí se úžasný kšeft s týráním zvířat. A co na to říká křesťanský ministr zemědělství? Stalin říkal, že každý má svou cenu. Co znamená halal kebab... Muslimské halal stravování, především kebab, znamená kromě týrání zvířat finance do islámské ideologie, protože 10 % ze zisku prodejen kebabu z halal masa, což je pravděpodobně všechno, jde na podporu a propagaci islámu, životní potřeby imámů, stavbu mešit, korupci evropských politiků a médií, a možná i na podporu extremistů a teroristů ukrývajících se v paralelní muslimské komunitě. Kdo má rád týrání zvířat a šíření islámu, kupuje halal kebab. Posílení se dočkají nekontrolované finanční transfery havalla, které odporují evropským zákonům a umožňují podporu ilegálních aktivit od korupce politiků a médií až po terorismus. Se systémem havalla, korupcí a ilegálním sponzoringem islamizace ze Saúdské Arábie souvisí rovněž snaha o prosazování podvodného islámského bankovnictví v Evropě. Dalším negativním dopadem je šíření primitivního neekologického jednání a špatného vztahu ke zvířatům, které vidíme prakticky ve všech zemích Afriky a Blízkého a Středního východu, počínaje špinavými městy a vesnicemi. Z bezpečnostního hlediska jsou rizikové obrovské zisky pašeráků vyrábějících falešné turecké doklady, protože značná část nových příchozích bude ze zemí mimo Turecko. Tyto peníze budou investovány do dalších kriminálních aktivit, počínaje obchodem s drogami a konče korupcí evropských politiků a médií. Islamizace přinese celkově nižší hygienický a společenský standard, počínaje špinavými městy po vzoru Blízkého a Středního východu. Dokladem jsou Vídeň nebo Paříž. To byla podle Evropanů, kteří tam žijí, kdysi klidná a čistá města. Dokladem je praxe vojáků, diplomatů i jiných odborníků pracujících v islámských zemích. V Evropě se bude stále více prosazovat negativní vzor primitivní středověké kmenové rodiny s násilím a uzákoněnou poníženou a podřízenou pozicí žen. Vzroste pravděpodobnost rozšíření ilegálního transferu zbraní ze severní Afriky a Blízkého a Středního východu do Evropy. Při rostoucím objemu dopravy mezi Tureckem a Evropou takový transfer nelze ani sledovat, natož zastavit. Vedení EU se zároveň chystá svoje občany odzbrojit! Jak jinak se v EU objevují ilegální automatické zbraně. Islamizace znamená postupně zhoršení společenského a právního postavení žen a jejich posun do pozice občanů druhého řádu, zvláště při zavedení platnosti práva šaría, byť oficiálně jen lokálně. Islamizace posílená masivní migrací muslimů do EU znamená konec ženského sportu, pokud by jej sportovkyně nezvládly v tradičním muslimském oděvu. Islamizace bude znamenat tlak na odstranění všech psů (podle koránu nečistých zvířat) z veřejnosti, což se již děje v Británii, kde muslimům vadí i slepečtí vodicí psi. Chovatelé se mají na co těšit, možná ne zítra, ale za pár let. Islamizace bude znamenat postupný zákaz tradičních křesťanských svátků, typu Vánoc a Velikonoc, což se již děje s podporou domácích politiků v Belgii, Francii a Británii. Státní příspěvky muslimským náboženským obcím Islamizace bude znamenat tlak na právní podporu islámu a jeho zařazení mezi civilizovaná náboženství s možností rizikového vstupu muslimů do armády, policie a vězeňství. To jim postupně umožní dostat se ke zbraním, v některých zemích i k jaderným, ale rovněž ke strategickým zásobám atd. Navýšení statutu islámu jako náboženství vyznávaného velkou částí obyvatel umožní získávat státní příspěvky muslimským náboženským obcím. Ve Francii dostává každá jednotlivá náboženská obec 400 000 EUR ročně. Ve velkém městě mohou být takových obcí desítky. V Německu se jedná o 150 000 EUR ročně. Ilegálové v Německu již pilně organizují vznik muslimských obcí. Kolik by dostávali u nás? Islamizace bude znamenat stavbu mešit a především minaretů, odkud vás budou v noci rušit řevem k muslimským modlitbám. Podle islámu navíc veškeré území, které lze obhlédnout z minaretu patří Alláhovi, tedy muslimům, což myslí zcela vážně! Nepotrestané zlo kvete Součástí prosazování islámu a práva šaría budou rovněž teroristické útoky a jiné formy násilí k zastrašení evropské veřejnosti, zvláště poté, co silové složky v Německu, Británii, Francii, Švédsku i jinde nejsou schopny, nebo nesmí, adekvátně reagovat. Nejčerstvěji jsme to viděli v Belgii. Nepotrestané zlo kvete. Může se zdát, že výše uvedený text je pouze shrnutím všeho, co již řekli nebo napsali jiní. Rozdíl je v tom, že dohoda mezi EU a Tureckem o bezvízovém styku uvedený negativní vývoj prudce urychlí, takže bychom si měli připomenout, za co politikům v EU – počínaje Junckerem a Merkelovou a konče jejich českými sluhy – vděčíme. Řešením je především zrušení Lisabonské smlouvy s možností vetovat rozhodnutí vedení EU kterýmkoli státem, tedy možnost samostatného rozhodování ve strategických otázkách, zrušení programu Euro Med, případně odchod z EU. Takovou otázku, jako multikulturalismus v jeho evropské rasistické formě islamizace, by měl schvalovat každý stát v referendu. Jedná se o zásadní životní otázku, stejně jakou transatlantická smlouva TTIP. Pokud se podíváme na čísla, tak do EU víc přispíváme, než odtamtud dostáváme. A představa, že EU zastaví naráz ekonomickou spolupráci s odpadlickými zeměmi, je pouze strašení. Kdo by na Německé panstvo dělal v montovnách aut a jiného materiálu za třetinu jejich platů, kdo by jim dodával zemědělské výrobky, odkud by brali elektřinu s jejich zlodějskými solárními a větrnými programy, které nestačí ani na osvětlení domácností? Jejich blahobyt by se bez kolonií na východě zhroutil. I na tu islamizaci jdou daně odváděné cizími firmami na našem území. Jde doslova o všechno! Neoddávejte se iluzím, že naši politici jsou hloupí a pouze nevidí, co se děje. Oni to vědí moc dobře a většina se na islamizaci Evropy a naší země aktivně podílí, samozřejmě nikoli zadarmo. Jen někteří si vymýšlejí větší či menší výmluvy a lži, počínaje potřebou údajně nedostatkových pracovních sil. Stačilo by zaměstnat užitečnou činností většinu neziskovkářů, nadbytečných umělců, kteří se nedokážou uživit bez státních dotací, všechny nezaměstnané a důchodce, kteří chtějí pracovat a dát jim slušné platy, z nichž se dá civilizovaně žít, nikoli živořit. Pracujících by bylo nadbytek! Nezapomínejte na to při volbách! Jde doslova o všechno! Islamizace řízená z Bruselu a Berlína znamená dobu tmářství a otroctví. Buďme jako 300 hrdinů krále Leonida u Thermopyl, kteří se postavili zlu podobnému saláfistickému islámu. Nenechme si vzít práva a svobody vybojované našimi předky. Neztraťme čest v ustrašeném brblání v koutě nebo v hospodě. Neposlouchejte oficiální propagandu, politické lháře a podvodníky, kteří vykládají v médiích, že bojují za občany a jsou proti migraci – a přitom podporují rasistickou multikulturní islamizaci, sociální parazitování, evropskou totalitu, otrokářské kšefty s levnou pracovní silou a cizácké zájmy typu smlouvy TTIP! Jde o civilizovanou budoucnost! Myslete vlastní hlavou, nikoli „českou“ televizí a dalšími protinárodními médii! Myslete na svoje rodiny, děti, příbuzné, přátele a známé! Nebojte se obhajovat svoje zájmy! Obětujte patnáct minut svého času a jděte volit vlastenecké strany! Kdo nepůjde k volbám, podporuje ty, kteří vládnou dnes! Čtvrthodinka pro bezpečnou a civilizovanou budoucnost!

Putin o rezoluci EP o čelení ruským médiím: představy o demokracii na Západě degradují Jsme svědky očividné degradace představ o demokracii v západní společnosti, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. „Když bylo takové rozhodnutí (Evropského parlamentu o boji s ruskou propagandou) přijato, pak to svědčí o tom, že jsme svědky naprosto očividné degradace — v politickém smyslu tohoto slova — představ o demokracii v západní společnosti," řekl Putin novinářům. Ve středu schválil Evropský parlament rezoluci pod názvem Strategické komunikace EU jako vzdorování propagandě třetích stran. V dokumentu se tvrdí, že Rusko údajně poskytuje finanční podporu opozičním politickým stranám a organizacím v členských zemích EU, uplatňuje přitom faktor dvoustranných mezistátních vztahů, aby rozkmotřilo členy společenství. Za hlavní informační hrozby pro Evropskou unii a její partnery ve východní Evropě je v rezoluci označována agentura Sputnik, televizní stanice RT, fond Ruský svět a federální agentura Rossotrudničestvo podřízená ruskému ministerstvu zahraničních věcí. Rezoluce obsahuje řadu ničím nepodložených obvinění, mimo jiné srovnává činnost takových sdělovacích prostředků jako Sputnik s činností teroristické skupiny ISIL.

Lumpenkavárníci, vy jelita, dejte si pozor. Chodím cvičit na střelnici a znám spoustu lidí, co si pořídili zbraň. Tady vám žádný Majdan nevyjde, varuje dokumentarista Dvořák ROZHOVOR „Podívejte se na příklad našich zpracovatelů mléka a na farmáře s jejich chovy dojných krav. Výkupní ceny mléka klesly, protože není odbyt. Chybí ruský trh. A nový čínský nám zablokovala aféra rozjetá všemi těmi, kdo si otevírali ‚průduchy ducha‘ s veleduchem dalajlámou...,“ zoufá si režisér a dokumentarista Václav Dvořák nad tím, co Česku nadrobili lidovci spolu s pražskou kavárnou, jimž velel ministr Daniel Herman. Režisér prý chodí na střelnici cvičit a není zdaleka sám. „Jestli někdo bude chtít rozjet v Praze Majdan a la Kyjev, musí s námi počítat,“ vysvětluje. V posledních týdnech se toho stalo hodně – návštěva dalajlámy v Česku, jeho pozvání od ministra Hermana na půdu ministerstva, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí... Co z toho všeho lze vyvozovat? Že ministr Herman zastupující zájmy odsunutých Němců a amerických loutkovodičů hodil vidle do rozvíjejích se hospodářských vztahů s Čínou. Že pražská kavárna, lidovci, starostové, odéesáci a topáci podporují sebepoškozující politiku protiruských sankcí, a to proti zdravému rozumu a proti zájmům české společnosti. A že média hlavního proudu provádějí nebezpečnou destruktivní činnost a manipulují částí české veřejnosti, a to tou, která si o sobě myslí, že je lepší. Může mít návštěva dalajlámy v Česku a jeho přijetí ministrem Hermanem nějaký dopad na ČR v ekonomické oblasti? Samozřejmě. Podívejte se na příklad našich zpracovatelů mléka a na farmáře s jejich chovy dojných krav. Výkupní ceny mléka klesly, protože není odbyt. Chybí ruský trh. A nový čínský nám zablokovala aféra rozjetá všemi těmi, co si otevírali „průduchy ducha“ s veleduchem dalajlámou. Doufejme, že se obchod s Čínou i přes záškodnickou a vlastizrádnou činnost lidovců a pražské kavárny nakonec podaří. Kauza s „nevyznamenaným“ Jiřím Bradym dokonce zapříčinila váhání některých umělců i politiků, zda vůbec mají v den státního svátku na Pražský hrad přijít. Někteří – jako například Jan Kačer – dumali dokonce i o tom, zda si mají vyznamenání osobně převzít, neboť to je prý do jisté míry jen záminka k tomu, abychom se ještě více politicky fackovali... Co si lze z toho odvodit? To záleží na inteligenci a vkusu každého z nich. Většiny těch, kteří odmítli oslavovat státní svátek na Hradě a zatleskat vyznamenaným, jsem si už předtím nevážil. Jejich odmítnutí a ubohá argumentace i osobní neodvaha mne v té neúctě jen utvrzují. Miloše Zemana přinesli na Staroměstské náměstí znázorněného jako exkrement. Jistá část společnosti ho velmi nenávidí a dává to jasně najevo. Zaslouží si to prezident? Mohou v příštích týdnech protesty proti němu sílit? Pražská lumpenkavárna se na Staroměstském náměstí dost odkopala. Ono se to tváří jako elita, ale lidé jim říkají „jelita“, ono se to tváří jako celebrity, ale lidé jim říkají „sereblity“. Je tu zkrátka velká propast mezi světem mnohých pražských šéngajstů na jedné straně a lidí práce na straně druhé. Je zajímavé, že „jelita“ jsou většinou lidé z uměleckých kruhů, existenčně závislých na Hermanových a Krnáčové dotacích, kteří jsou senzibilní, prožívají věci skrzevá city, a ne rozumem. Média oligarchů a loupeživých rytířů do nich nalijí nenávist k prezidentovi a oni ji pak mezi sebou induktivně šíří a zvyšují. Všechny ty „výtvarné“ projevy a hesla jsou toho zrcadlem. Víte, když může být takovými lidmi obdivován nějaký Černý, který kdysi zpodobnil Bulharsko jako čučavac, čili turecký hajzlík, pak k tomu není co dodat. A všimněte si, „veřejnoprávní“ ČT opět klesla o pár stupínků níž. Žádná objektivita, žádná vyrovnanost zpravodajství, ale aktivistické štvaní proti nejvyššímu ústavnímu činiteli, stranická podpora kriminálních tendencí ve společnosti a glorifikace osob, které ji provádějí. Po podpoře ukrajinského fašismu další facka demokracii. Tábory antizemanovců a přívrženců Miloše Zemana do sebe zakusují čím dál více. Dokonce to podle mnohých pozorovatelů může vést až v nějaký nový Majdan, který prý bude mít křest v památný den 17. listopadu. Co si o tom myslíte? Chodím na střelnici a cvičím. U pluku jsem byl kdysi nejlepším střelcem z pistole a docela slušným ze samopalu. Znám mnoho lidí, kteří si v posledních týdnech koupili zbraň. Lidé se prostě připravují, a to nejen na ilegální kriminálníky, kteří k nám mohou přijít s migrační vlnou, ale i pro jiné případy. Jestli někdo bude chtít rozjet v Praze Majdan a la Kyjev, musí s námi počítat. Ale myslím, že pékáčka (PK – pražská kavárna) sympatie lidí nezískají a nebude nikoho, kdo by nějaký ten Majdan rozjel. A jestli vyhraje v USA Trump, pak budeme mít od pražské lumpenkavárny na nějaký čas úplný pokoj. Budou se střídat velvyslanci. Prostě na druhé straně pomyslné barikády budou jiné problémy než rudé karty, házení vajíček na prezidenty a vyvěšování trenclí na Hrad. Do dění nám ale každopádně vstoupili umělci. Třeba Vojtěch Dyk, Jiří Bartoška a další varují před ohrožením našich svobod a před posunem na Východ. Česká divadla se údajně „chtějí otevřít svobodnému dialogu“. Je to od nich správné, či přehnané? Já nevím, co si zrovna tihle dva pod tím představují. To jako máme kvůli nim chodit jen po jedné noze? Myslím, že nám ti dva nestojí za diskusi. A jestli chtějí dál štvát, může se stát, že lidé se naštvou a přestanou chodit do divadel, zisk z reklam v seriálech kvůli nízké sledovanosti povážlivě klesne a karlovarský festival může také přijít o dotace... Objevily se některé rostoucí politické hvězdy. Petr Gazdík uspořádal úspěšnou akci na Staromáku, Michal Horáček ji moderoval, Daniel Herman sklízí rostoucí ovace liberálně-pravicových kruhů. Čeká tyto pány zářná budoucnost? Jestli je český národ jen stádo ovcí, tak jistě. Nějaká budoucnost je čeká. Ale protože si to nejhorší o našem národu nemyslím a protože všichni tři jsou mimořádně sebestřední, tak ta budoucnost velká nebude. Všiml jste si toho, jak aktivisticky vstoupil do celého dění kolem Daniela Hermana ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, s nímž prý budou muset ministři napříště své kroky na poli zahraniční politiky konzultovat? Zaorálek po svých vládních kolezích chce, aby slíbili, že budou dodržovat strategická usnesení týkající se zahraniční politiky. Není to nějaká nová forma nesvobody, totality? Víte, v každé slušné zemi se vlády sestavují z lidí, kteří vědí, jak se mají chovat, když ve vládě jsou. Jdu do vlády, abych plnil svůj stranický program či alespoň část z něho. Ale jestliže je osobní program některých členů vlády v příkrém rozporu s tím, co vláda dělá, tak prostě v té vládě nemají být. Když nejsou ochotni z vlády odejít sami, ale chtějí při každé příležitosti jen škodit, tak je má ministerský předseda vyrazit. Ale to by musel být politik jiného formátu, než máme. Co se týká Zaorálka, nad tím jsem už dávno zlámal hůl. Co si chce vynucovat na takových lidech, jako je ten sudetoněmecký ministr Herman? Ten bude škodit pořád a lidovci ho v tom budou podporovat. A všimněte si Babiše. Ten se ukazuje jako další škodná v kurníku, která zatím ještě přešlapuje, protože si před sněmovními volbami nechce rozhádat vlastenecky založené voliče, kteří mu dali hlas, a tím i sílu. Ale až bude předsedou vlády, to teprve uvidíme! Dejte na má slova. To je další, kterému na nás nezáleží. On chce jen slyšet kasa cink, kasa cink, kasa cink... Nejhorší je, že volič v Česku nemá žádnou rozumnou politickou alternativu, která by hájila zájmy české společnosti a nesloužila cizím zájmům, prostě neposluhovala EU, NATO, USA, Berlínu ani jiné Bruseli, jak to činí většina „našich“ zavedených politických stran. To se ostatně ukázalo při posledních volbách, kdy většina lidí to cítí, a proto se ani neuráčila k urnám přijít.

Komentátor Steigerwald: Marx s Leninem se v hrobě stavějí na hlavu, jak čeští soudruzi podporují velkokapitalistu Karel Marx a Vladimir Iljič Lenin se ve svých hrobech musejí stavět na hlavu, pokud vidí, co teď provádějí čeští komunisté, napsal Karel Steigerwald v komentáři pro server Reflex.cz. Pravověrní komunisté by přece měli důrazně vystupovat proti velkokapitálu a za internacionální spolupráci. A co dělají čeští komunisté? Chystají se ve vládě podepřít miliardáře Andreje Babiše (ANO) s radikálním nacionalistou Tomiem Okamurou v zádech. „Komunisti podpoří Babišovu vládu i volbu babišovce předsedou sněmovny. Mají na to spojence Okamuru. To je klíčové rozhodnutí, které obrací komunistickou věrouku na ruby. Kdo je největším nepřítelem komunisty? Velkokapitál! Kdo další? Rasová autoritativní hnutí! Koho čeští komunisti podpoří u moci? Vládu jednoho z nejbohatších miliardářů republiky – Babiše! Co za to dostanou? Funkce! Spojenectví velkokapitálu a komunistů je nejnovější varianta politické strategie českého komunismu. Lenin s Marxem se musejí v hrobech stavět na hlavu. Co zůstalo z marx-leninské ideologie? Už jen to slovo komunismus?“ zeptal se Karel Steigerwald. Celý komentář naleznete zde. Andrej Babiš jako druhý nejbohatší muž v zemi by měl být pro komunisty spíše démonem, kterého je třeba se zbavit, znárodnit mu majetek a svěřit je do správy jeho dělníkům. Komunisté se místo toho chystají Babiše podpořit. A aby těch protikomunistických hříchů nebylo málo, podle všeho se postaví po bok radikálního nacionalisty Tomia Okamury, který ze všech sil bojuje proti islámu. Správní komunisté by měli Okamuru za jeho názory tepat a tvrdit, že všechny sváry dnešního světa jsou v podstatě jen třídním bojem mezi zlými kapitalisty a utlačovanými dělnickými asami. KSČM by měla stát na straně oněch chudých mas, které teď přicházejí do Evropy. Komentátor uznává, že se v dějinách občas stalo, že se někteří komunisté pokusili změnit směr a chovali se jinak, než kázala jejich ideologie, jenže řada z nich nakonec zjistila, že jejich cesta dovedla jen do vězení a na popraviště. S komunistickými odpadlíky to především v Sovětském svazu dopadalo špatně. Předseda KČM Vojtěch Filip a jeho straničtí kolegové by to měli mít na paměti, až se zase budou dovolávat komunistické spravedlnosti, a měli by počítat s tím, že až se k moci dostanou ti správní komunističtí revolucionáři, bude s pány Vojtěchem Filipem, Josefem Skálou či Pavlem Kováčikem opravdu zle. Stačí se podívat na osud obětí Stalinových masových čistek.

Končíte, panáci. Od srdce se směju. Merkelová ničí všechno, ozývá se z povolebního a proměněného Německa Petr Bystroň ROZHOVOR „Ostuda pro Evropu je to, co dělá Merkelová se Schäublem,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz český rodák a předseda bavorské AfD Petr Bystroň, který hodnotí výsledek zemských voleb jako historický zlom. V podstatě logickou konsekvencí by podle něj bylo svrhnutí kancléřky Angely Merkelové, jenže „personál v CDU je slabý“. „Merkelová za celou dobu, co vládne, zlikvidovala veškeré vnitrostranické oponenty, kteří by měli potenciál ji nahradit. K tomu se přidává její vlastnost, a sice absolutní bezcharakternost, co se politických přesvědčení týká,“ uvedl Bystroň s tím, že Merkelová ničí celou architekturu Evropy a izoluje Německo. Britský deník The Independent v kontextu zemských voleb doslova píše o „ponižujících ztrátách“. Křesťanskodemokratická unie kancléřky Angely Merkelové ztratila voliče ve všech třech německých spolkových zemích, kde se v neděli konaly volby. Vyhrála jen v Sasku-Anhaltsku. Naopak se hovoří o historickém úspěchu AfD. Co na výsledky říkáte? Samozřejmě máme z výsledku AfD velkou radost. Myslím, že to byl historický den, a také zlom. Skončila éra osmašedesátníků. Těší nás, že se nám podařilo prolomit nezájem lidí o politiku, stoupl podíl lidí, kteří šli volit. V podstatě jsme oživili demokracii. Říkáte „éra osmašedesátníků“, co tím konkrétně myslíte? Končí doba levicové indoktrinace celé společnosti. Politici nastoupili v osmašedesátém cestu „Marsch durch die Istitutionen“. To se jim bohužel v následujících letech podařilo. Obsadili systematicky pozice v médiích, institucích, ovládli celý společenský život, diktovali témata, ovlivňovali celou německou společnost. To je velká otázka. Jsem zvědavý, jak zareaguje CDU a CSU, protože propad je opravdu signifikantní. Unie ztratila velké množství voličů a to je velmi varovný signál voleb. V podstatě logická konsekvence by možná byla Merkelovou svrhnout, ale na druhou stranu personál v CDU je slabý. Merkelová za celou dobu, co vládne, zlikvidovala veškeré vnitrostranické oponenty, kteří by měli potenciál ji nahradit, takže není široko daleko nikdo, kdo by se jí mohl postavit. K tomu se přidává její vlastnost, a sice absolutní bezcharakternost, co se politických přesvědčení týká. Je schopná otočit o 180 stupňů, což ukázala už několikrát. V podstatě obsadila pozice sociální demokracie, čímž ji zlikvidovala. Dokonce i Zeleným vzala jejich stěžejní téma, když zrušila atomovou energii ze dne na den. Následky vidíme teď, kdy se Zelení možná ani nedostanou do dvou zemských parlamentů. Merkelová jim vypálila rybník. Je možné, že to udělá zase a začne tvrdit, že migranti k nám už neproudí v takovém množství, a bude se snažit vytlačit téma z vnímání veřejnosti. Myslíte si, že výsledky čili neúspěch Merkelové, ovlivní nějak jednání na nadcházejícím summitu s Tureckem? Nemyslím si to. Samotné jednání s Tureckem je absolutní chyba. Vůbec by se s nimi jednat nemělo. Říká se, že jsme si pustili do Německa milion a půl migrantů, kteří sem nepatří, jenže to je problém, který můžeme vyřešit sami a k tomu nepotřebujeme Turecko. Když říkáme, že máme problém s tím, že nechráníme hranice EU, to je věc Evropské unie a k tomu Turky také nepotřebujeme. Malé země jako Bulharsko nebo Makedonie ukázaly během několika dní, že hranici chránit lze. Jediné, co potřebujeme, je přimět Řecko, aby dostálo svým závazkům z schengenské dohody. Když Merkelová jedná s Tureckem, určitě nepřestane jen proto, že teď prohrála volby. Na druhou stranu Turci mávají s Evropskou unií i s Merkelovou na základě toho, že se s nimi vůbec jedná. Německá i zahraniční média hodnotí často sukces AfD jako historický úspěch euroskeptické a protiimigrační strany. Ministr financí Schäuble jej dokonce označil za „ostudu pro celou zemi“. Co vy na to? Ostuda pro Evropu je to, co dělá Merkelová se Schäublem. Hlavně Merkelová ničí to, co v potu tváře budovali Charles de Gaulle s Adenauerem a později Kohl s Mitterandem; ničí celou architekturu Evropy, která držela pospolu, a Německo bylo akceptováno svými sousedy. Merkelová to ničí. Podívejte se na to, jak kriticky se k Německu staví nejen politici v sousedních zemích, ale i velká část populace. Merkelová izoluje Německo v Evropě. Přesto podle průzkumů veřejného mínění si důvěryhodnost drží, nebo její popularita dokonce stoupá. Pokud tedy nebyla pokládána otázka k migrační krizi… Je to jinak. Její popularita klesá. Je potřeba se do detailů podívat na průzkumy. U nás byl týden před volbami zveřejněn průzkum, ve kterém jásali zadavatelé, že popularita Merkelové dokonce stoupá. Když se ale podíváte, jaká byla otázka... Ptali se, kdo z těchto politiků by měl být kancléř. A nabídli nejrůznější panáky jako Steinmeier a další. Z takového výběru pak, když půl procenta voličů řekne: „Merkelová“, to neznamená, že její popularita roste. Pokud by byla položena otázky typu, zda by měla odejít z politiky? Dopadlo by to jinak. Vraťme se ještě k hodnocení v médiích. „Skutečným šokem je úspěch AfD v Sasku-Anhaltsku, kde dosáhla xenofobní a nacionalistická AfD na téměř 25 % a zaostala za vítěznou CDU jen asi o 5 %,“ píše už jmenovaný britský deník. Co říci k označení xenofobní a nacionalistická AfD? A jak si vůbec vysvětlit situaci v bývalé NDR? Vždyť tam je nejméně uprchlíků. Je absolutní nehoráznost, když nás označují jako xenofoby nebo nacionalisty v negativním slova smyslu. To zavedli levičáci, Zelení, říkají nám to odboráři. Jde o snahu nás očernit a nalepit na nás něco negativního, oddálit nás od voličské základny, kterou je střední třída. To se neděje jen s námi. Je empiricky podložené a existuje několik nezávislých studií univerzit, že například lidé, kteří chodí na demonstrace Pegidy, jsou lehce nadprůměrně vzdělaní i vydělávající střední třída, přibližně ve věku 48 let, kteří si dělají starosti o budoucnost. Nemá to s extremismem nic společného. Jen aby se tato hnutí diskriminovala, dávají na ně nálepky, a tím se uzavírá kruh. Jde o to, co jsem říkal na začátku, jsme indoktrinováni levičáky, kteří tento mechanismus používají. Snaží se z nás udělat extrémní pravičáky, což není pravda. Vedle úspěchu AfD je největším překvapením vítězství Zelených v Bádensku-Württembersku, kde mají po sečtení většiny hlasů něco kolem 30 % a zhruba o tři procenta předstihli třetí CDU. O čem tohle svědčí? Nejde o vítězství Zelených, ale Kretschmanna. Vyhrál tím, že dělá konzervativní politiku a v řadě bodů se absolutně vzdálil od programu Zelených. To vidíte na výsledcích ostatních voleb. Tam, kde Zelení zůstali Zelenými, jsou na pěti procentech a možná, že spadnou ještě pod pět procent. Kretschmann se chová, jako by byl politik CDU, je velmi pragmatický a jako člověk je velmi charismatický. Vyhrál přesto, že je Zelený, a ne proto. Mimochodem hned na první stránce die Welt je k tomu dnes komentář. Německým volbám se věnuje rovněž zpravodajská agentura Bloomberg, která Alternative für Deutschland přirovnává k republikánskému kandidátovi Donaldu Trumpovi s dodatkem, že ve svých „nápadech zachází ještě mnohem dál“. Jak se vám líbí takové přirovnání? Srovnávají nás s kandidátem na amerického prezidenta. Pokud se to někomu nelíbí, pak můžeme říci: „Stejně jako Donald Trump máme podporu obyvatelstva. Máme stále demokracii a jde o to, co si lidé přejí.“ Mimochodem majitel agentury Bloomberg zvažoval, že bude kandidovat za demokraty proti Trumpovi, takže od této agentury v daném směru neočekávejte žádné objektivní informace. Řada kritiků tvrdí, že AfD využila protimigrační politiku a že jí úspěch nemůže vydržet. Co si o tom myslíte? Od srdce se směju. V klidu si počkám na další vývoj. My jsme velmi široce postavená strana s plnohodnotným programem, pokrýváme veškerá relevantní témata a máme výraznější osobnosti než ostatní strany. Oni si musí nakupovat poradce, u nás jsou to členové předsednictva.

Ti bývalí komunisté nedospěli k demokracii, zůstali kdesi za Havlem. Významná francouzská novinářka opravdu brutálně naložila Visegrádu Bývalá šéfredaktorka deníku Le Monde Sylvie Kauffmannová se na webu The New York Times rozepsala o visegrádské čtyřce. Země, které se rozhodly kdysi pomáhat si v integraci na západ, nyní Evropské unii zarytě oponují a odmítají ji vyjít vstříc. Bývalé komunistické země si zkrátka nepřivykly na demokracii. Od vzniku visegrádské čtyřky uplynulo již dvacet pět let, jejím členským zemím se však stále nepodařilo plně se integrovat do západní Evropy, přestože to byl původní plán. Navzdory tomu, že se všechny připojily k Evropské unii, stojí svorně proti ní. „Pro západoevropany je znepokojující sledovat nový rozkol mezi východem a západem, který hrozí rozbít samotnou Evropskou unii.“ „Opozice visegrádské čtyřky vůči Bruselu je jiná, než ta Britská. Oni nechtějí z unie odejít, jen se odmítají podřídit některým jejím pravidlům,“ píše Kauffmannová a s odkazem na politologa Pierra Hassnera popisuje současný stav zemí visegrádské skupiny jako „kolektivní neurózu“ či „politickou hysterii“. Ta podle ní pramení především ze snahy Evropské komise zavést přerozdělovací kvóty na uprchlíky. „Pan Havel a pan Antall, hlasy zdravého rozumu, již zemřeli. Pan Walesa, hrdina hnutí Solidarity, bojuje s nařčením z kolaborace s bývalými polskými komunistickými pohlaváry,“ vysvětluje Kaufmannová, že není kdo by se postavil na stranu humanismu, obzvlášť s přihlédnutím k výsledkům slovenských voleb. „Nový vůdcové ve Varšavě, Praze, Bratislavě a Budapešti zcela odmítli muslimské uprchlíky. Nechtějí změnit etnickou, náboženskou a kulturní homogenitu jejich společností. Vidí multikulturalismus jako neúspěšný model,“ dodává s tím, že už to, že takto svět vidí například Donald Trump či Marine Le Penová je dost špatné. Celý text zde Podle v Česku narozeného francouzského politologa Jacquesa Rupnika jsou vidět dva vzájemně provázané trendy. „Jsme svědky demokratické regrese a z migrace plynoucího napětí ohledně identity a oba tyto fenomény se vzájemně posilují,“ řekl. Nacionalistický konzervativní autoritářský přístup k domácí politice pak země uplatňují i ve vnímání migrační krize a v rozporu s ostatními zeměmi Evropské unie. Jedná se o cestu, kterou se původně nadějné bývalé komunistické země neměly vydat. „U Čechů a Slováků se doufalo, že se budou chovat jako Havlovi osvícení následovníci.“ Náhlý přechod k demokracii však byl zřejmě příliš velký šok, ze kterého se ještě visegrádská čtyřka neoklepala. Nastala éra nové ekonomiky, ne však politické kultury, která zústala před rokem 1989. Chyba je také v tom, že mnoho obyvatel těchto zemí trpí chudobou, i přes vysoký ekonomický růst. „Visegrádská skupina uvítala dotace z Evropské unie, tak potřebné pro její rozvoj. Ale my ve staré Evropě nikdy příliš netrvali na tom, aby demokratická kultura a rozmanitost byly součástí dohody; mysleli jsme, že to není třeba,“ píše Kauffmannová. Na závěr však připomíná, že euroskepticismus, populismus a směřování k neliberálnímu státnímu zřízení není neduhem jen čistě zemí visegrádské čtyřky.

Tajná operace Mockingbird. Důkazy, které mnohé překvapí: úplatky koupená propaganda dle scénáře CIA Dnešní politický pragmatismus postrádá na své cestě k naplnění mediální kanály tíhnoucí k liberalismu. Nějaké jiné, než ty konspirující s elitáři a autoritáři, ale jak to intimní a ohavné spolu-pelešení mezi federální vládou (s Ústřední zpravodajskou službou CIA) a liberálními reportéry vlastně vzniklo? Byl to Frank Wisner ředitel skrytého CIA oddělení zvaného Kancelář politické koordinace (OPC), kdo byl v roce 1948 pověřen, aby zrežíroval ‚Operaci Drozd‘ (Mockingbird – drozd mnohohlasý, tj. pták napodobující hlasy jiných ptáků a dalších živočichů dle libosti). Tato iniciativa přerostla do vyfabrikování „propagandistického, ekonomického a podvratného válčení proti nepřátelským (komunistickým) státům“ vytlačováním autonomního poznávání týkajícího se politického klimatu pomocí implantace názorů podsunutých masám od CIA. Do roku 1953 byly svedeny a uplaceny více než tři tisíce hyen eufemicky nazývaných, promiňte mi ten výraz, žurnalisté (z více než 25 tiskových a agenturních komplexů) do Ústřední zpravodajskou službou vedeného, peníze peroucího spiknutí. Když pak v polovině 60. a počátkem 70. let vyšly Wisnerovy machinace najevo, tak vzniklé romány a faktografie (které CIA zoufale, leč uboze a neúspěšně potlačovala) vyvolaly renezanci veřejného odhalování a záplavu vyšetřování. Zdejší český článek o Operaci Drozd a jejích pokračováních až do dnešních časů např. zde: Vůdčí německý žurnalista: Média CIA tlačí na katastrofickou světovou válku Zdroj: therundownlive.com Kontextová reklama Sklik

Muslimský učenec chválil evropskou metropoli: Je to tu ještě počestnější a „islámštější“ než u nás Londýn je podle prominentního šíitského klerika Maulana Syed Ali Raza Rizvi mnohem více „islámským městem“ než mnoho metropolí v muslimském světě. Více informací o překvapivém vyjádření muslimského učence přidává deník The Telegraph. Jak uvádí britský deník The Telegraph, muslimský učenec svá slova pronesl v diskusi s hlavou římskokatolické církve ve Velké Británii kardinálem Vincentem Nicholsem a vrchním rabínem Ephraimem Mirvisem, jež se uskutečnila v Londýně. Rizvi, který se narodil v Pákistánu a studoval v Íránu prohlásil, že se cítí více „islámsky“ ve Velké Británii než v mnoha jiných zemích, protože v zemi vládne svoboda vyznání a společnost je zde multikulturní. Rizvi rovněž poznamenal, že islám je založen na „lásce a spravedlnosti“, ale muslimským politickým představitelům se podle jeho názoru nedaří tuto skutečnost úspěšně "prodávat" světové veřejnosti. Tři představitelé společně diskutovali o tom, jak se ve Velké Británii žije příslušníkům náboženských menšin. Muslimský učenec dále řekl, že na rozdíl od „židovských a křesťanských bratří“ představují muslimové v zemi novou komunitu a mají se proto od nich ještě mnoho co učit. Samotný Rizvi je s postavením muslimů ve Velké Británii očividně spokojen. „V Londýně je přítomno více islámských hodnot než v mnoha muslimských zemích dohromady. Žije tady vedle sebe mnoho odlišných komunit v naprostém míru a harmonii, respektují se navzájem a mají k sobě velmi blízko. A právě o tom je také islám, což se bohužel muslimským politickým představitelům nedaří tlumočit zbytku světa,“ uvedl klerik. Celý text v angličtině najdete ZDE Optimistická slova muslimského učence vztahující se k údajně „mírumilovným“ vztahům mezi jednotlivými komunitami žijícími v Londýně a dalších větších městech však možná tak zcela neodpovídají realitě. Například americký think-tank Gatestone Institute v loňském roce upozorňoval na existenci mnoha tzv. „no-go zón“, tedy oblastí, kde se ve větší míře shromažďují příslušníci muslimské komunity. V noci zde na některých místech operují muslimské hlídky a tvrdí kolemjdoucím, že vstoupili na jejich území a musí dodržovat muslimské zvyky. No-go zóny jsou charakteristické vyšší kriminalitou i nezaměstnanosti a nedodržováním britského práva. Jak poznamenává server Breitbart, populace konkrétně v Londýně se každoročně zvyšuje přibližně o 100 000 lidí. A to i přesto, že například v roce 2011 metropoli z „nespecifikovaných důvodů“ opustilo více než 600 000 „bílých Britů“. Například londýnské čtvrti s největší koncentrací muslimské menšiny, Barking a Dagenham, údajně v minulých letech opustila až třetina bílé populace. Byť muslimská komunita v zemi tvoří jen něco kolem pěti až šesti procent, ve větších městech mohou brzy muslimové tvořit většinu. Příkladem může být Birgmingham, kde sociologové z univerzity v Manchesteru odhadli, že za deset let zde budou rodilí Britové tvořit jen 48 % populace. Početné no-go zóny podle tvrzení Gatestone Institute existují vedle Londýna a Birminghamu také v Manchesteru, Lutonu nebo Leicesteru.

Ten potápějící se hulvát Zeman jim vyhovuje, pálí komentátor do Babiše, Kalouska, Fialy i Filipa Zeman vadí více voličům než politikům, píše v dnešních Lidových novinách jejich komentátor Petr Kamberský. Pokládá si otázku, jak je možné, že za rok bude prezidentská kampaň takřka ve finiši, a přesto žádná relevantní partaj nepřišla se svým kandidátem. Domnívá se, že navzdory všem nepřátelským komentářům je Miloš Zeman pro většinu politických sil takřka k nezaplacení. „V posledku vyhovuje Babišovi i Kalouskovi, Fialovi i Filipovi. Jen ten Bohuslav Sobotka z něj má nefalšovaný bolehlav,“ píše Kamberský. Poukazuje na to, že Babišův projekt označují renomované německé zdroje za liberálně populistický. Nálepka populisty by mu mohla v Německu v byznysu škodit. „Ale na pozadí skandálních kousků páně Zemana se přešlapy a ‚plácance‘ majitele Agrofertu rozplývají jak ranní mlhy. Ještě tvrději: nemít Miloše Zemana, je Babiš mnohem více na pranýři. Vedle něj vypadá takřka jako gentleman,“ píše dále Kamberský. Současný prezident je prý požehnáním i pro Miroslava Kalouska. „Jak by mohl zdůrazňovat naši západní geopolitickou orientaci, kdyby Zeman netahal republiku na Východ? Jak by se mohl halit do tibetské vlajky, kdyby se Zeman neponižoval v čínské státní televizi?“ klade si Kamberský řečnické otázky. Závěrem píše, že kdyby politické strany opravdu chtěly, pak tu dnes místo Michala Horáčka stojí coby vyzyvatel Miloše Zemana úplně jiná, silná a známá figura – jako kandidát spojených demokratických sil. „Nechtějí. Nechtějí, protože jim ten potácející se hulvát nakonec vyhovuje,“ píše závěrem Kamberský.

V SRN označili zničené vztahy mezi Ruskem a USA za hrozbu pro celý svět „Zničené vztahy“ mezi Moskvou a Washingtonem jsou největší hrozbou pro svět, pouze spolu dokážou dvě země zastavit šíření jaderných zbraní, míní ministr zahraničí SRN Sigmar Gabriel. Gabriel dodal, že prezident USA Donald Trump zvyšuje výdaje na vojenské účely a snižuje prostředky na spolupráci pro rozvoj. Tím způsobuje miliony nových běženců, soudí německý ministr. „Německo se má stát sílou míru a nikoli dohánět Trumpovy plány ve zbrojení, jak si to, bohužel, přeje (německá kancléřka — red.) Angela Merkelová," poznamenal Gabriel.

Propaganda v pohádkách: jak v Německu vymývají mozky dětem Ve vysílání německé rozhlasové stanice Deutschlandfunk vychází pořad Kakadu, v němž dětem sdělují noviny z oblasti mezinárodních událostí a politiky, včetně Ruska, přičemž objektivita informací by mohla být lepší, píše Sputnik Německo. Tak například 19.října ve vysílání dětského pořadu zazněla tato zpráva: „Ruský prezident Putin vede v současné době dvě války, jednu na Ukrajině a druhou v Sýrii. Německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Hollande chtějí dosáhnout toho, aby Putin zastavil obě války. Zřejmě se jim to nepodaří, jelikož Putin nedodržuje mezinárodní pravidla. Domnívá se, že nutně musí zvýšit vliv Ruska ve světě, a to i pomocí války. Německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Hollande nejednou opakovali, že Putin v Sýrii vážně porušuje lidská práva. Ruská letadla bombardují nemocnice a humanitární kolony OSN. Proto mnozí Syřané utíkají se svými rodinami do Německa. Na Ukrajině rovněž, nehledě na dohodu, bojují ruští vojáci. Ale jak v tom Putinovi zabránit, zatím není jasné. Bylo by možné na něj vytvořit nátlak, kdybychom přestali dodávat Rusku určité zboží — to se nazývá sankce. Ale na tom se musí všichni Evropané shodnout, což se dosud nestalo. Agentura se obrátila na zástupce Deutschlandfunk se žádostí o komentář jejich stanoviska k takové zprávě v dětském pořadu. Tisková mluvčí rozhlasové stanice Eva Sabine Kuntzová řekla, že "nemůže najít v textu nesprávné, neobjektivní nebo skutečnost zkreslující tvrzení". V Deutschlandfunku se nejspíše nikdo nepozastavuje nad tím, že účast Ruska v napadení humanitární kolony není dokázána, a skupina nezávislých odborníků z Mezinárodní skupiny podpory Sýrie řekla, že tento incident byl zinscenovaný. Dokonce generální tajemník NATO Jens Stoltenberg varoval před předčasnými závěry a označováním viníků bez provedení vyšetřování, uvádí se v materiálu. Není dokázáno ani to, že Rusko údajně útočí na syrské nemocnice. V ruském Generálním štábu prohlásili, že pokračuje informační kampaň „bezdůvodného obviňování letectva z plošného bombardování civilních objektů a obytných čtvrtí". Přitom není uváděna ani jedna skutečnost nebo dokument, dokazující účast Moskvy ve smrti civilního obyvatelstva. Totéž se týká i obvinění z účasti v ukrajinském konfliktu, kterého se Rusko neúčastní. Sputnik Německo vyjádřil naději, že objevení se podobné zprávy ve vysílání německého rozhlasu je prostě nedorozumění a příští týden bude Kakadu vyprávět pohádku o Spojených státech. Zdroj: sputniknews.com

Celý seznam šokujících ingrediencí ve vakcíně proti chřipce – karcinogeny, neurotoxiny a další… Sezóna chřipky je už pěkně v rozběhu, což před nás staví rozhodnutí, zda je pro zdraví moudré nechat si dát tu chřipkovou injekci. Probíhá kampaň naléhající na lidi, zvláště děti a seniory, aby si tu injekci nechali dát, co v ní ale opravdu je? Příbalový leták poskytnutý s tou dávkou neobsahuje úplný seznam ingrediencí nebo vedlejších účinků. Na listu poskytnutém pacientům se uvádí jako nejhorší vedlejší účinek ‚bolení hlavy‘, ale ve čtvrté záložce za letáčkem, je uvedených ještě několik dalších vedlejších účinků, které ohrožují život. Co to přesně ty vakcíny proti chřipce jsou? Formaldehyd: V laboratořích se ho používá jako konzervační látky, jeho dlouhodobé účinky však prostudovány nejsou. Studie na pracovnících z pohřebního průmyslu zjišťují vazby mezi formaldehydem a myeloidní leukémií. Octylfenol etoxylát (Triton X-100): V průmyslu se využívá k „zvlhčování, jako detergent vynikající na tvrdé povrchy, k čištění kovů a úžasné emulzní činidlo“ v nátěrech a lacích, v pomocných chemikáliích při těžbě ropy, textiliích a v průmyslových čistidlech. Studie ukazují, že může poškozovat reprodukční systém. Thimerosal. Obsahuje rtuť a je znám jako neurotoxin; může poškozovat nervy, hygienické službě jsou známy četné případy otravy rtutí způsobené právě thimerosalem. K dalším ingrediencím ve Fluzone patří: fosforečnan sodný v roztoku podporujícím vysoký tlak spolu s chloridem sodným a želatinou I další injekce proti chřipce jsou z jiných potenciálně toxických ingrediencí: Di-hydro-fosforečnan sodný (MSP): Znám je tím, že způsobuje akutní fosfátovou neuropatii a trvalé poškození funkce ledvin. Hydro-fosforečnan sodný a di-hydro-fosforečnan draselný: Fosfáty se často používají v potravinářství jako konzervační, okyselující a emulzní činidla. Bývají spojovány s kardiovaskulárními problémy. Chlorid draselný: Znám je způsobováním trávicích potíží a zvracení, ale v několika případech vedl i k těžkým alergickým reakcím, bolesti na hrudi, nepravidelnému tlukotu srdce, zmatenosti a ochrnutí. Chlorid vápenatý: Může vést ke kardiovaskulárním potížím. Taurodeoxycholát sodný: Byl spojován se zrychleným růstem nádorů, zvláště u rakoviny slinivky, tlustého střeva a hrdla, jak ukazují různé studie. Neomycin sulfát: Ve vzácných případech byl spojován s ospalostí, ztrátou sluchu, dýchacími potížemi, vyrážkou a slabostí. Polymyxin B: Je to antibiotikum, k jehož vedlejším účinkům patří neurotoxické a nekro-toxické reakce, vzestup krevního tlaku, závratě, apnoe, horečka a bolení hlavy. Rtuť: Těžký kov otravující a poškozující mnohé orgány a vedoucí k závažným onemocněním. Beta-propiolakton A je karcinogen a dost možná toxin otravující jádra, kůži, dýchací trakt a trávicí trakt. Abyste se podívali na úplný seznam vakcín a jejich ingrediencí, tak se prosím podívejte na tuto stránku. Zdroj: organicandhealthy.org Composite Start

Poslední projev Donalda Trumpa, který i vás chytne za srdce a který dost sedí i na to, co se děje u nás... Naše hnutí je o náhradě krachujícího a zkorumpovaného politického establishmentu novou vládou, kontrolovanou vámi, americkým lidem. Washingtonský vládní establishment a finanční a mediální korporace, které jej financují, existuje jen pro jedno: aby obohacovali a ochraňovali sami sebe. Establishment má v těchto volbách ve hře triliony dolarů. Ti, kdo drží páky moci ve Washingtonu pro globální ekonomické zájmy, nejednají ve vašem zájmu. Naše kampaň pro ně reprezentuje opravdovou existenciální hrozbu, takovou, jakou nikdy dříve nepocítili. V těchto volbách nejde jednoduše o příští čtyři roky. Je to křižovatka v historii naší civilizace, křižovatka, která rozhoduje o tom, jestli "my, občané" znovuzískáme kontrolu nad naší vládou. Politický establishment, který se nás snaží zastavit, je tatáž skupina lidí, která nese odpovědnost za naše katastrofální obchodní smlouvy, za masivní ilegální imigraci, za ekonomickou a zahraniční politiku, díky kterým naše země krvácí. Politický establishment je odpovědný za destrukci našeho průmyslu, našich továren a našich pracovních míst, které mizí, aby se objevily v Mexiku, Číně a dalších zemích celého světa. Je to globální politická struktura, která je odpovědná za ekonomická rozhodnutí, která oloupila naše pracující, obrala naší zemi o její bohatství a dala je do kapes hrstky velkých globálních korporací a politických skupin. Jde o boj o přežití našeho národa, a toto je naše poslední šance jej zajistit. Tyto volby rozhodnou o tom, jestli jsme ještě svobodný národ, nebo jestli již máme jen iluzi demokracie a vládnou nám ve skutečnosti globální partikulární zájmy, které podrývají náš systém - a náš systém je podrytý. To je realita. Víte to vy, ví to oni, vím to já a dnes už to docela dobře ví celý svět. Clintonovic mašina je v centru této mocenské struktury. Viděli jsme to potvrzeno ve Wiky-Leaks dokumentech, které dokazují, že se Hillary Clintonová tajně setkává s mezinárodními bankéři a spolupracuje na zničení americké suverenity ve prospěch ještě většího obohacení svých přátel a sponzorů. Opravdu by měla skončit za mřížemi. Nejsilnější zbraní v rukou Clintonových jsou korporátní media, tisk. Udělejme si jasno v jedné věci: korporátní media v naší zemi už dávno nedělají žurnalistiku, představují vlastní politický zájem, který se neliší od zájmů lobbistů finančních korporací, které mají vlastní polickou agendu a jejich agendou není váš, ale jejich vlastní prospěch. Každý, kdo se postaví jejich kontrole, je prohlašován za sexistu, rasistu, xenofoba. Lžou, lžou, lžou a ještě jednou lžou, a dělají ještě něco horšího. Udělají pro svůj prospěch vše. Pamatujme si: Clintonové jsou zločinci. To je spolehlivě doloženo a establishment, který nad nimi drží ochrannou ruku se dopouští masivního krytí jejich kriminálních aktivit ve State Departmentu a v Clintonově nadaci proto, aby je udržel u moci. Věděli, že proto musí zasypat mně a mou rodinu lživými výmysly. Věděli, že se nesmí štítit ničeho. Ale já jsem ochoten to vše strpět. V zájmu našeho hnutí, v zájmu toho, aby se vláda naší země vrátila do našich rukou. Vím, že se to jednou stane , otázkou je jen kdy. A věřím, že americký lid se pozvedne a bu de volit budoucnost, kterou si zaslouží. Jediné, co může zastavit tu zkorumpovanou mašinerii, jste vy. Jediná síla schopná zachránit naší zemi jsme my. Jediná síla schopná volbami odstavit tento zkorumpovaný establishment, jste vy, americký lid. Naše civilizace dospívá do bodu zúčtování. Nikdy jsem nechtěl dělat to, co dělám, věřte mi. Vybudoval jsem velkou společnost a žil jsem nádherným životem. Mohl bych i se svou rodinou sklízet ovoce roků tvrdé práce a úspěchů v byznysu. Nemusel jsem absolvovat tuto horrorovou show lží, výmyslů a zlovolných útoků. Kdo by si to pomyslel... Dělám to proto, že mi má země tolik dala, a já velmi silně cítím, že je mou povinností dát něco zpět své zemi, zemi, kterou miluji. Dělám to pro vás, pro naše hnutí a pevně věřím, že Amerika bude opět skvělou zemí.

MZV RF poslalo dopis OSN v souvislosti s operací Turecka proti Kurdům v Cizre Oficiální mluvčí MZV RF Maria Zacharovová prohlásila, že ministr zahraničních věcí Ruska Sergej Lavrov po seznámení s materily RT o událostech v Cizre, odeslal dopis nejvyššímu komisaři OSN pro lidská práva, kde vyjádřil údiv nad chybějící reakcí ze strany mezinárodní organizace. „Obdržené materiály byly prostudovány. Ministr Sergej Lavrov zaslal dopis nejvyššímu komisaři OSN pro lidská práva. V dopise byl vyjádřen údiv nad tím, že nebyla vyjádřena pozice k událostem v Cizre. To vyvolává údiv a nepochopení. Doufáme, že hodnocení bude provedeno. Nelze ponechávat bez povšimnutí tragédii, kde bylo podle informací 150 lidí upáleno zaživa", řekla Maria Zacharovová. Od léta 2015 v Turecku pokračuje rozsáhlý konflikt mezi vládou a Kurdy, který má za následek lidské oběti. Televizní kanál RT evidoval časté násilí ze strany tureckých silových struktur vůči civilnímu obyvatelstvu kurdských provincií a připravil petici, vyzývající světovou společnost, aby objektivně vyšetřilo situaci na jihovýchodě Turecka. Petici RT s výzvou k Radě OSN pro lidská práva podepsalo už více než 11 tisíc lidí.

Herec: Zabili Václava Havla. Touží po něm jen zoufalci a chytráci ROZHOVOR „Za takovou skupinku bizarních prototypů v obsazení by se nemusel stydět ani legendární Federico Fellini, a dokonce mám pocit, že jsme na kamerových zkouškách na hlavní roli ve filmu ‚Miliardářova ruka v řiti maňáska‘. Nevkus, hloupost, neslušivost, buranství a hlavně nevhodnost!“ říká na konto prezidentských kandidátů herec a producent Michal Gulyáš. A Mirek Topolánek? Ten podle jeho soudu leda tak ohrožuje mouchy tse-tse v pralese. „Doufám, že na debaty s občany jezdí ‚pěkně stylově‘ pandurem,“ ironizuje jeho osobu. V rozhovoru ParlamentníchListů.cz se ale herec kromě toho zamyslel i nad odkazem Václava Havla a nad tím, zda je správné, když Miloš Zeman jezdí do Ruska. Sledujete debaty politiků o menšinové vládě? Jak na vás působí? A jste spokojen s tím, jak dopadly volby? Musím se přiznat, že kvůli pracovní zátěži ke mně přicházejí informace útržkovitě. V zásadě se dobře bavím. Demokracie funguje a řadu lidí to zlobí. Nechápu... Ale i kdybych měl více času, stejně bych to nesledoval detailně. Ne že by mne omrzelo zaujetí pro politiku, ale protože teď je to jako v zápase. Všichni totiž ještě mají dost sil, a tak se jen omakávají – někdo je pasivní, někdo se bojí útočit, někdo by chtěl zaútočit – ale všichni si stěžují na pasivitu protivníka a taky berou do hry diváky, aby je podpořili. A někdo by rád začal znovu, což je nudná část celé show. Počkám si, až se opravdu začne něco dít, a potom to zanalyzuji. V zásadě jsem ale spokojený s výsledkem voleb. Čím více času hoši promrhají, tím více si budou muset ujasnit nové kontury politické situace. A ta u nás začíná být sakra nová! A bude ještě novější v příštích volbách. Jako parafráze mne napadá název jedné zapomenuté knihy „Vstanou noví bojovníci“ . Fouká prostě nový vítr a ten bude sílit. Jak hodnotíte prezidentské kandidáty? Tvrdí se, že Miloše Zemana může ohrozit kandidatura expremiéra Mirka Topolánka. Co si o tom myslíte? Hluboce se omlouvám čtenářům, ale musím se dopustit téměř hanebné upřímnosti, avšak nemohu jinak. Za takovou skupinku bizarních prototypů v obsazení by se nemusel stydět ani legendární Federico Fellini, a dokonce mám pocit, že jsme na kamerových zkouškách na hlavní roli ve filmu „Miliardářova ruka v řiti maňáska“. Takhle to vypadá, když se miliardáři v Čechách rozhodnou ovládnout post, který by s penězi neměl mít co do činění. Pro samé prachy asi nepochopili, co je obsahem funkce „prezident republiky“. Nevkus, hloupost, neslušivost, buranství a hlavně nevhodnost! Tahle kampaň a volba ještě bude mít tolik nemocí jako nejnakaženější pacient na světě. Na má slova si vzpomenete v lednu příštího roku. To by mne zajímalo, co si asi myslí lidé, kteří za všemi těmi adepty o prezidentský post stojí? Přece se nemohou domnívat, že jim lidé uvěří pohádku o roli „Otce vlasti“? Já bych to ale z etických důvodů jako bývalý odstoupivší kandidát neměl rozhodně komentovat, ovšem když všechny ty kandidáty vidím, popadá mne Touretteův syndrom. Pokud jde o Topolánka, tak ten ohrožuje leda tak mouchy tse-tse v pralese. A doufám, že na debaty s občany jezdí „pěkně stylově“ pandurem. Shrnu to do dvou vět. Všichni ti šarlatáni si prezidentskou funkci přetvářejí ku osobnímu prospěchu a občané – voliči jsou jim u zadnice. Lidé ale možná nevidí, že to maso, které se jim nabízí, je skrz na skrz zkažené a ve zdravé společnosti vhodné leda tak k zahození. Miloš Zeman jede do Ruska a s ním chce jet i rekordně velká delegace podnikatelů. Dá se již nyní předpovídat, že Miloš Zeman bude kvůli této cestě znovu tepán ve smyslu škodlivé orientace naší země „na Východ“? Jen podotýkám, že i odpůrci Putina přiznávají, že Rusku se ekonomicky daří, a to navzdory sankcím. Začnu uprostřed. Jasně že si Zemana podají, ale to už taky začíná být nuda. Jestli podnikatelé přivezou kontrakty, práci pro lidi, obchod pro všechny, tak ať Zeman jede třeba na Mars. Jestli si přivezou jen bábušky a opici, tak ať si tu cestu zaplatí sami. Realita je taková, že ještě nějakou dobu, ještě tak dvě tři generace, budeme hrát hru na přetahovanou, kdo jsme, kam patříme a kdo je náš přítel a nepřítel a s kým je vhodné se kamarádit a s kým ne. Pak nastoupí generace dnešních dvanáctiletých dětí a zahrne nás jako buldozer očisty do hrobu dějin s nápisem: ŽILI DIVNĚ! Pokud jde o Rusy, ti tu budou mít vždycky své zájmy, nehledě na prezidenty s opačnou světovou orientací. Tak asi není divné, když budou mít obchodníci zájmy v Rusku, jestli se cítí na jejich specifické způsoby obchodování. Blíží se výročí 17. listopadu. V jakém stavu je naše demokracie a do jaké míry jsme se za poslední dobu přiblížili, či nepřiblížili k tomu, o čem jsme snili po roce 1990? Někteří vidí ohrožení demokracie v Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi. Sám Andrej Babiš ale tvrdí, že právě on chce realizovat to, o čem jsme tenkrát snili, tedy aby fungovala ekonomika, úspěšné rodinné firmy, infrastruktura, a státní správa… Věříte mu? Demokracii máme, ale technologický fašismus nás začíná pomalu zbavovat její podstaty. Stav naší demokracie je zatím dobrý, což ukázaly volby. Babiš na plné čáře vyhrál, ale v zásadě s tím může dělat velké nic! Tradiční strany se musejí chytit za nosy a položit si otázku, co se s tím dá dělat. Kdyby Babiš vyhrál padesáti procenty, jistě by mohl realizoval to, o čem v devadesátých letech snil on sám. Ale bude se muset hodně namáhat, aby zrealizoval aspoň ždibec z toho, o čem sní teď. Jsem zvědavý, jestli to jsou ony myšlenky, které tak rád veřejně prezentuje. Mám o tom pochybnosti. Zeman a Babiš udělali dohodu. Babiš ale ví, že by ho Zeman klidně podrazil, a tak se pojistil a různou kouřovou komunikací svému spojenci dává najevo, že by Zemana mohl podrazit i on, kdyby chtěl. To je ale normální politické spojenectví. Nejde o žádné přátelství slušných lidí a pro slušné lidi, i když i to je ozdravné, protože to zadělává na lepší budoucnost a s lepší generací. Nemáte někdy dojem, že český národ již nežije myšlenkami Václava Havla, tedy jeho představami o lepším světě, šíření pravdy a lásky, a jde mu nyní spíše o praktické zajištění fungování státu? Havlovy myšlenky ale přece zabili jeho idiotští propagátoři! Když se na ně podíváte, jsou to většinou elitářští snobi milující své vlastní ego. Nebo autističtí převzdělanci. Tihle všichni zabili uměle vytvořený, avšak v počátcích slibný symbol Václava Havla, stejně tak i jeho myšlenky o občanské společnosti. Už jsem kdysi řekl, že k Havlovi se vracejí jen zoufalci, anebo chytráci, co vydělávají na přejmenovávání tradičních míst jeho jménem. Havlova doba se sice nikdy nevrátí, je tu však prostor pro formulaci nových ideálů. Kdo to nepochopil, ten bude ve shora řečeném hrobě dějin ležet hodně hluboko... Pravicoví politici tvrdí, že se nyní máme nejlépe v historii naší země. Do jaké míry je to pravda a do jaké míry se některým skupinám opravdu dnes žije těžko? Podnikatelé třeba tvrdí, že strach, který se v pátek večer 17. listopadu 1989 ze společnosti vypařil, je tady znovu, protože se nyní bojí rozhodovat jak starostové, tak i třeba ředitelé podniků, ba dokonce i úředníci na všech stupních, aby se nezpronevěřili různým zákonům, předpisům, nařízením... Je to opravdu tak zlé? Tady se slučuje několik věcí dohromady. Je pravda, že se máme opravdu velmi dobře s ohledem na to, kolik se toho tady bezohledně rozkradlo a jak se tu všechno dělá kořistnicky a hlavně všichni to dělají pro sebe. Máme konjunkturu, což značí, že pro podnikavé a poctivé lidi je to dobrá pozice. Pokud se někomu žije těžko, mám pro něho špatnou zprávu: miliardářská elita si nepřeje, aby se mu žilo dobře. Ona ho potřebuje mít pod kontrolou. A pokud jde o sociálně slabé? Ti byli a budou vždycky. Záleží na tom, co k jejich sociální slabosti vedlo – jestli neschopnost, lenost, nebo hendikep. Vždy ale budou existovat lidé, kteří nebudou dosahovat na větší příjmy, což je bohužel dáno vzděláním a schopnostmi. Takové lidi nemůžete dotovat, musíte je motivovat a odměňovat. Když do nich budete nalévat peníze, abyste jim zavřeli ústa, tak si budete vykrmovat draka. Hendikepovaní jsou jasně chránění, o tom žádná! Proto tu máme stát, aby je zajistil, a ten by to měl dělat důstojně. A strach? Ten mají korporátní otroci. Všechno totiž směřuje k velkému zhroucení a zmrtvýchvstání. Ale pak přijde nová generace, zamete to a bude klid. Jenže i ti „noví“ budou řešit problémy, i když jiné. Třeba daně z robotizace, zklidnění nepotřebné masy, multikulturní revoluční chaos atd. Nezávidím jim to, ale zároveň v tom vidím velký přerod. Abych byl ale konkrétní – hodně na nervy mi leze „kamerový fašismus“, kdy je každý obecní policajt kameramanem. Stále nás někdo sleduje, což je důkaz zkázy svobody. A tak je to i se všemi vyhláškami, regulacemi a zákazy. Ale vím, že ještě jednou vezmeme rytířský meč do ruky, než nás dějiny úplně smetou, a rozdupeme jim ty psychopatické výmysly. A teprve pak možná příjde jiná doba! Šéf SPD Tomio Okamura nedávno vyzval ke změně statusu veřejnoprávních České televize a Českého rozhlasu. Je pravda, že zejména ČT je kritizována za stranění některým politikům a špinění jiných. Kritizován je i například výběr hostů do pořadů Václava Moravce. Oproti tomu zastánci ČT tvrdí, že jakákoliv podobná změna by ohrozila naši demokracii. Jak se na to díváte vy? Okamura tne svůj meč špatným směrem a jde o příliš jednoduché samurajské řešení. Nejspíše ještě o problému neví zdaleka všechno, alespoň ne tolik, aby vše mohl správně posoudit. Ale svým voličům to podává líbivě a logicky. Na seriózní rozebrání téhle otázky bychom ale spotřebovali hodně místa. Veřejnoprávní televize patří k civilizovanému společensko-politickému demokratickému prostředí. Tečka. O tom není diskuse. Otázkou jsou personální mezery. A tady má Okamura viditelné nedostatky. Tajemník SPD a blízký spolupracovník Tomia Okamury Jaroslav Staník měl ve sněmovním klubu posílat gaye, Romy a Židy do plynu. Poměrně „výživně“ popsala tuto situaci pro Aktuálně.cz ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová. Staník, stejně tak jako Okamura, ale obvinění odmítají. Toto ovšem není ojedinělá záležitost, která zavání rasismem. V Praze byl zmlácen a ponížen černoch a děti v Teplicích čelily nenávistným výlevům za to, že na jejich školním fotu byly arabské a romské tváře. Jde o projevy „nemocné společnosti“, za které mohou třeba ti, kdo brojili proti imigraci? Spokojíte se s odpovědí, že já slovu rasismus nerozumím? A věřte mi, že k tomu mám naprosto legální důvod. Nerozumět tomu! Ale rozumím slovům pitomost, blbost, hulvátství a je mi jedno, jestli je to černá pitomost, bílé hulvátství, anebo žlutá blbost...

Nespokojený občan napsal ostrý otevřený dopis muslimským migrantům Vždy, když píši někomu dopis, tak jej uvádím oslovením. Obyčejně je to něco jako „Vážený / vážená …“, nebo „Milý / milá …“. Bohužel v tomto mém dopise vám, kteří se v současné době tak urputně derete do Evropy, to použít nemohu. Vy nejste pro mne ani vážení, ani milí. Proč to tak je? Mohlo by se zdát, že nejsem dostatečně vychován či že nemám vůči trpícím dostatek empatie. Ale tak tomu není. I já, stejně jako naprostá většina Čechů, Moravanů a Slezanů, nemám rád násilí a nespravedlnosti všeho druhu. A otevřeně říkám, že pokud cítím, že je někomu nespravedlivě ubližováno, tak jsem okamžitě ochoten se toho dotyčného zastat, případně mu i jinak pomoci. A to bez ohledu na to, že pak může být ublíženo i mně nebo mým blízkým. Zcela určitě bych poskytl azyl mého domova tomu, kdo by byl pronásledován někým, kdo by mu chtěl ublížit a bránil bych jej. A ten azyl bych mu zcela určitě poskytl na tak dlouho, dokud by to nebezpečí pro něj nepominulo. Je ale samozřejmé, že tento pronásledovaný by se po celou tu dobu, co by byl v mém bytě, musel chovat dle pravidel a zvyků, které u nás máme. A v žádném případě bych nepřipustil, aby mi tam zaváděl nějaké své zvyky či pravidla jen proto, že on by to považoval za lepší. V takovém případě bych jej nejdříve upozornil na to, že takto se u mne chovat nemůže, a pokud by to nechtěl pochopit, tak bych je s rozběhem ze svého bytu vykopl. A naprosto by mne pak již nezajímalo, jestli jej tam venku někdo zmlátí či dokonce zabije. A toto neplatí jen pro někoho, komu poskytujeme azyl. Naprosto stejně to platí i pro ty, kteří se rozhodli nás navštívit, či pro ty, které jsme na tu návštěvu pozvali my. Ať již kdokoliv k nám přichází z jakéhokoliv důvodu, tak je tady, v Evropě, zvykem to, že nejdříve zazvoní či zaklepe na naše dveře a počká, až mu je otevřeme. A až my mu ty dveře otevřeme, tak vyčká, dokud jej nepozveme dál. V žádném případě si nemůže dovolit nám ty dveře vykopnout a hned se cpát dovnitř. Vy tvrdíte, že prcháte z válečných oblastí a že tedy je naše povinnost vás přijmout a ochránit. Ano, takto by to bylo, pokud byste říkali pravdu. Jenže vy lžete. Naprostá většina z vás se k nám do Evropy vydává z Turecka. Jistě, tam jste došli ze Sýrie, kde skutečně zuří válka, či z Afganistánu, kde se navzájem vraždíte již málem stovky let. Ale v Turecku, pokud já vím, žádná válka není. To znamená, že sem k nám se již vydáváte z bezpečné oblasti, kde vám žádné nebezpečí nehrozí. Samozřejmě ale máte právo i na to, abyste v tom Turecku navštívili zastupitelský úřad kterékoliv evropské země, požádali tam o vstupní vízum a vyčkali na rozhodnutí, jestli vám bude uděleno či nikoliv. Prosím, ještě jednou si povšimněte toho, že jsem napsal, že o to vízum máte POŽÁDAT a na jeho udělení že musíte POČKAT. Jak to ale děláte vy? Ještě než se dostanete do Turecka, tak zničíte své doklady. V Turecku si pak obstaráte doklady falešné, koupíte nafukovací čluny a vydáte se k nejbližšímu řeckému ostrovu. Nikdo z vás to Řecko o vstupní vízum nepožádal a na žádné jeho udělení jste nečekali. Prostě jste tam připluli s falešnými doklady a předpokládáte, že teď je již jen a jen povinností všech v Evropě, aby vám dali ošacení, jídlo a peníze, že vás musíme dopravit tam, kam vy si budete přát a tam že vám přidělíme dům či byt. Také předpokládáte, že těm z vás, kteří budou chtít pracovat, dáme práci, kterou vy si vyberete, a těm, kterým se pracovat nechce, že přidělíme dostatečný měsíční příjem z našich sociálních fondů. Ale tak tomu není. Vy jste se tímto svým jednáním a chováním přesně dostali do situace toho, kdo nám vykopne dveře, prohlásí, že nám nic není po tom, kdo on je, a pak prohlásí, že tam u nás chce zůstat, protože se mu náš byt či dům líbí, a že teď si tam u nás on zavedete své pořádky, kterým my se budeme muset přizpůsobovat. Jste tedy podvodníci a násilníci. Vyřváváte něco o vašich právech a našich povinnostech. Ale my vůči vám žádné povinnosti nemáme a nic na tom nezmění ani to, že někteří evropští politici vám ty vaše lži uvěřili a z rozumných politiků se změnili v politické idioty. A aby toho nebylo málo, tak jste si sebou přitáhli nějakého svého podivného Boha, který prý rozděluje lidi na ty čisté a nečisté. A nečistí jsou prý podle něj všichni, kteří se neklanějí právě a jen před ním. A tyto pak vy prý můžete zotročovat a zabíjet. Dokonce podle nějakého nařízení tohoto vašeho Boha jsou i vaše ženy méně, než vaši muži. Nemají stejná práva jako muži a jsou jim podřízeny. Toto je pro nás ale nepřijatelné. Někteří z nás ke svému životu sice Boha potřebují, ale musí to být Bůh dobrotivý a milosrdný. Nesmí to být někdo, kdo ke zvýšení své slávy potřebuje potoky lidské krve. Možná se vám to bude zdát podivné, ale v Evropě i Bůh musí dodržovat zákony. Ale On s tím žádný problém nemá. Proč by také měl mít, když je to tentýž Bůh, který kdysi dávno dal Mojžíšovi Desatero Božích Zákonů. A právní systémy všech evropských států právě z tohoto Desatera vycházejí. Já vím, že i ten váš Bůh je totožný s tím židovským a tím pádem i s tím naším. Jenže vy jste mu za ta dlouhá staletí co si ho modelujete a přetváříte k obrazu svému vložili do úst tak velké a zlé změny, že to dnes již ten původní Bůh vlastně není. Tady, u nás v Evropě, jsme si všichni rovni. Nezáleží na tom, jestli je někdo muž či žena, a nezáleží ani na tom, jestli někdo vyznává takového či onakého Boha. Podmínkou ale je, že všichni dodržujeme naše zákony. A když říkám všichni, tak, jak znovu opakuji, dodržovat je musí i ti Bohové, a když říkám naše, tak tím myslím zákony nás, lidí. Naše země jsou pro vás lákavé právě proto, že jsou takové, jaké jsou. A to, jaké ty země jsou, je výsledkem staletí a staletí práce našich předků a vývoje naší společnosti. A samozřejmě také nás, kteří v nich žijeme dnes, a které si je dál chceme budovat k obrazu svému. A k tomu skutečně nepotřebujeme žádné přivandrovalé podvodníky a násilníky. Je ale samozřejmě možné, že vzhledem ke své víře a vzhledem k vašim zvykům a hodnotám, které vyznáváte, se těm našim zvykům a hodnotám přizpůsobit nemůžete. Já to chápu. I vy jste produktem nějakého vývoje, kterým prošli vaši předci a kam vás svou výchovou dostali vaši rodiče. Prostě asi potřebujete Boha, který k ukázání své velikosti potřebuje potoky lidské krve. Možná skutečně potřebujete, aby vaše ženy byly méněcennými bytostmi, protože jinak vaši muži nejsou schopni ukázat svou vlastní „velikost“. Možná skutečně nemůžete jet autobusem, ve kterém zároveň jede někdo se psem, jak jste to nedávno předvedli v Německu, kde jste donutili slepce se slepeckým psem vystoupit, protože, jak vy tvrdíte, pes je ztělesněním ďábla, a jeho přítomnost v hromadném přepravním prostředku, kde jedou i muslimové, je pro vás nepřijatelná. S tím se prostě nedá nic dělat a vy si klidně tuto svou „kulturu“ ponechte i nadále. Ale ne tady, v Evropě, a už vůbec ne tady v Česku, na Moravě, ve Slezsku či u našich bratří na Slovensku. Tady u nás žádný člověk se psem z dopravního prostředku kvůli vám nevystupovat nebude, a pokud by se vám to nelíbilo, tak byste z něj museli vystoupit sami. A pokud by se jednalo o slepce se slepeckým psem, jako tomu bylo v tom Německu, tak byste z toho autobusu ani vystoupit nestačili, protože byste z něj byli vykopnuti. Když se chcete chovat jako primitivní idioti, je to jen a jen vaše věc. Ale v tom případě nepatříte do Evropy, ale někam do Sýrie, Iráku, Pákistánu, Afganistánu či někam do Afriky, tedy tam, odkud jste sem přišli. Možná si ale říkáte, že zákony Evropské Unie jsou natolik přihlouplé, že vás již nikdo nemůže tady od nás zpět k vám domů vrátit. Nemylte se. Již dnes jste svým zhovadilým jednáním způsobili, že lidé vámi pohrdají a nenávidí vás čím dál víc. A to ve svém důsledku může nastolit situaci, že většina z nás v příštích volbách opět dá hlas někomu, kdo se nám zaváže, že tento problém velmi rychle, a třeba i velmi brutálně, vyřeší. Asi byste měli vědět, že před poměrně nedávnou dobou již taková situace tady v Evropě byla. Tehdy se jeden muž v Německu rozhodl, že vyřeší nedobrou ekonomickou a společenskou situaci, která tehdy v tomto státě byla. K tomu ale potřeboval nějakého zřetelného nepřítele, ze kterého by mohl udělat toho jednoho jediného původce toho všeho zla. A tak si vymyslel, že za to vše mohou Židé. A tak dlouho celému německému národu tvrdil, že právě jen Židé mohou za všechno jejich strádání, až je všechny zfanatizoval a oni mu ve volbách dali svůj hlas. Ten pán se jmenoval Adolf Hitler. Co to vše přineslo, to všichni víme. Mnohým se až do nedávné doby zdálo, že něco takového se již v Evropě nemůže opakovat. Jenže vy jste to změnili. Dnes vznikají nové politické strany, které vlastně jsou jen obdobou NSDAP hitlerovského Německa. A jejich vůdci si již žádné nepřátele vymýšlet nemusí. Protože jste to vy, kdo se skutečně chová jako nepřítel nás všech. Jste to vy, kdo se chová a jedná jako nepřítel samotného lidství. Nepřesvědčujte nás, prosím, o tom, že i my se máme začít vůči vám chovat tak, jak se chováte vy, tedy jako barbarské zrůdy. Mohlo by se vám totiž stát, že se vám to podaří, a pak vám buď ten váš krvavý Bůh milostivý. Toto, prosím, není žádné moje hloupé vyhrožování. Toto je dnes již docela reálná hrozba, kterou jste vy svým chováním a jednáním vyprovokovali a vypustili jako džina z láhve. A věřte mi, že ani já, ani naprostá většina nás, Evropanů, si to nepřejeme. Já vás velmi prosím, nepřesvědčujte nás o tom, že máme svůj názor změnit. To nejlepší, co v současné situaci můžete udělat je to, že si vezmete své zvyky, sbalíte si svůj žebříček hodnot, kde lidský život neznamená nic, přibalíte si své imámy a muezziny a vrátíte se zpět, odkud jste přišli. Tam můžete dál kázat o tom, že váš Bůh chce krev. Dál vy, sunité, můžete posílat své ženy a děti opásané trhavinami vraždit vaše bratry šiíty. A vy, šiíté můžete totéž praktikovat mezi svými bratry sunity. Klidně se navzájem vyzabíjejte. Ale nelozte s tím sem k nám. Protože díky svým projevům jste dnes již pro nás jen horda zlodějů, podvodníků, vrahů a primitivních náboženských fanatiků. Ale pokud by se někdo z vás chtěl skutečně dostat do Evropy a tady také žít, tak to pak samozřejmě můžete zkusit znovu. Jen bych vám doporučil, abyste se o to pokusili jako slušní a rozumní lidé, a ne jako zdivočelá zvěř. Prostě nejdříve slušně zaklepejte na naše dveře a počkejte, jestli MY vám je otevřeme a jestli MY vás pozveme dál. Zdroj: Zdeněk Majzlík

Černá tečka: proč se v Kyjevě začalo mluvit o zrušení bezvízového styku s EU. Názor Sotva utichly na Ukrajině bravurní řeči o dosažení hlavního cíle eurointegrátorů – bezvízového režimu s EU, ozvaly se výzvy k jeho zrušení. Nejpřekvapivější je to, že tyto výzvy pocházejí z úst samotných „revolucionářů“, kteří vodili lidi na Majdan s hesly pro euroasociaci. Všude je spiknutí Poslanec Nejvyšší rady Sergej Leščenko za frakci Blok Petra Porošenka uveřejnil v těchto dnech článek pod názvem Chráníce ukrajinskou revoluci před vůdci Ukrajiny. Ten samý Leščenko, který je považován za jednoho z organizátorů a ideologů Euromajdanu v letech 2013-2014. Jako důkaz spiknutí Porošenka s oligarchy člen parlamentu uvádí skutečnost, že televizní kanál Ukrajina, patřící Rinatu Achmetovovi, natočil seriál Po stopách grantojedů, v němž „ dochází k pokusům shodit na kritiky režimu zneužívání amerických grantů a nákup drahých nemovitostí". Mimochodem, seriál vypráví o senzačním případu nákupu samotným Leščenkem elitní nemovitosti v Kyjevě údajně za peníze jeho milenky. Je zábavné číst podobné opusy od autora, který si dlouho dělal jméno na tom, že psal články o drahém majetku ukrajinských úředníků. Teď však pokusy vyšetřit případ s jeho vlastním bytem bere výhradně jako spiknutí oligarchů proti demokracii. „Duchovní otec" Majdanu v podstatě vyzývá k tomu, aby byl nivelizován jeden z největších úspěchů aktivistů státního převratu. Revoluce, jak je známo, požírá svoje děti. V tomto případě potichoučku začala požírat i své největší dítě — bezvízový režim. Signál od Evropy Můžeme se samozřejmě dívat na tuto průhlednou narážku shovívavě: kdo je to ten Leščenko? Věčný revolucionář, odvržený svou vlastní frakcí a směšný svými skandály kolem „bytové otázky". Ale je zajímavé, kde konkrétně uveřejnil svůj článek: na webu OpenPemocracy, hlavním informačním zdroji miliardáře George Sorose. Na Ukrajině si už dávno všimli: co má Soros na mysli, to mají jeho věrní grantojedi na jazyku. Vzhledem ke zvláštním vztahům Leščenka s miliardářem je možné předpokládat, že pasáž ohledně bezvízového režimu není jeho vlastní iniciativa. A výzva je spíše určena Evropě než Ukrajině. Není vyloučeno, že poslance „naléhavě poprosili", aby zveřejnil zprávu s cílem rozvázet ruce evropským úředníkům. Nesmíme zapomínat, že Evropská unie speciálně kvůli Ukrajině v květnu 2016 přijala mechanismus „mimořádného brzdění" bezvízového režimu v případě, jestliže Evropu zahltí proudy nelegálních migrantů. V Gruzii, která získala bezvízový režim o něco dříve než Ukrajina, se už začalo mluvit o faktické obnově víz pod rouškou „předběžné autorizace". Ale zrušit bezvízový styk s Ukrajinou pouze na základě obav z růstu počtu nelegálních migrantů, Brusel nemůže. EU by ztratila politickou tvář a zkritizovala by ji liberální média. Ovšem využít právo „pozastavit" režim údajně kvůli boji za „demokracii" — to by bylo východisko. Já bych se na místě kyjevské vlády začal po zveřejnění takového článku snažit. Ne kvůli tomu, že ho napsal grantojed Leščenko. Kvůli tomu, že je to možná černá tečka Kyjevu od Bruselu. Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Moderátor z ČT účtuje: Za volební hlasy zaprodali jste se lůze. Stydím se za vás, Zemane, Babiši, Okamuro... Drsná vize Samuela Huntingtona „Střet civilizací“ nemusí být už jen pouhou představou, ale ještě mnohem drsnější realitou, jíž budeme muset čelit. Naznačuje to situace, kdy černého muže v pražské tramvaji zbili a ponížili. Tato skutečnost se opravdu objevila v poněkud jiné podobě, protože jedna strana tohoto střetu vraždí po tisících své souvěrce a vyhání je k nám. My jsme ale z těchto vrahů a agresorů učinili z obětí viníky. Na prvním místě by nám měl být boj s teroristy, a ne konečné řešení těch, kteří před nimi v zoufalství prchají, rozepsal se na svém blogu novinář a moderátor pořadu ČT24 Historie.cs Vladimír Kučera, který tak reagoval na incident z pražské tramvaje, kde chuligáni napadli černocha. „Je to, jako když jsme v roce 1938 upalovali před Němci od hranic a potom Židy vyhnali ze Sokola a profesních organizací. K tomu si hlasitě pochrochtáváme, že nejsme rasisty a xenofoby, nýbrž že pouze máme strach. Vznešeně tomu říkáme úzkost, stres a frustrace. Kdo to nesdílí, je vlastizrádce,“ napsal na svém blogu na Aktuálně.cz novinář a moderátor z České televize Vladimír Kučera. To, že agresoři surově za mlčenlivého přihlížení, možná spíše i za souhlasu davu zmlátili černého muže jenom proto, že byl černý, dává Kučera za vinu našim politikům. „Stydím se za vás: Zemane, Babiši, Okamuro, Sobotko, Chovanče, Bartoši, Bělobrádku, Fialo, Klausové, otče i synu, stydím se i za řady dalších mužů a žen věcí veřejných,“ vzkazuje Kučera. Dodává také, že jen pro to, aby získali hlasy ulice, dovolili, aby se začalo nastolovat právo ulice. „Za volební hlasy zaprodali jste se lůze, a tím se stali králi Ubu, tedy vůdci lůzy,“ řekl s tím, že tak vypustili z ohrady voly a ti si teď myslí, že jsou býci, na kterých politici jedou. Kučera politikům vyčítá také to, že podle něj neměli dostatečnou kuráž se tomu všemu otevřeně postavit. „Klepali jste se obavou o hlasy tak ustrašeně, že jste se to báli byť i pojmenovat,“ dodal. Politici sice měli plno slov a slibů o tom, jak nás tu neprodyšně a bezpečně uzavřou. Jenomže jed už tu je a podle Kučery ho dokonce politici sami uvařili. „Hnije to tu. Budeme tedy neprodyšně uzavřeni s rozkládajícím se jedem, který už nahlas smrdí. Jako v plynové komoře,“ uzavřel novinář s tím, že nás to vše začíná pomalu paralyzovat, a až přijdou skuteční nepřátelé, najdou jen ubohé chcípáky připravené se vzdát.

Tohle vše nasvědčuje tomu, že se připravuje svrhnutí Zemana ve stylu Majdanu a Herman v tom hraje zásadní roli. Může dojít k násilí, varuje bývalý zpravodajský důstojník Bašta ROZHOVOR Exministr a bývalý náměstek ředitele Federální bezpečnostní informační služby (FBIS) Jaroslav Bašta říká, že se mu zdá, že jsme v posledních dvou týdnech konfrontováni se scénářem další barevné revoluce podle vzoru kyjevského Majdanu. „Bez otevřené podpory zejména veřejnoprávních médií by se nic z toho, co se v uplynulých týdnech s dalajlámou a panem Bradym odehrálo, nemohlo uskutečnit. Média jsou jednoznačně na straně vzbouřenců a věčných petentů. Dojde-li k násilí na ulicích, bude to jednoznačně jejich vina,“ varuje Bašta. Co se to s naší zemí poslední týdny děje? Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí, křik na příchozí na recepci na Hradě, výzvy k „týdnu občanského neklidu“… Co z toho všeho vyvozovat? Co tady koho trápí tak vážného? Lze říci, co je hybatelem této vzrušené doby? Věřte mi, že jsem o tom dlouho přemýšlel, protože celá situace je přinejmenším velmi zvláštní. Nejsem příznivcem konspiračních teorií, ale zdá se mi, že jsme v posledních dvou týdnech konfrontováni se scénářem další barevné revoluce. A napsal ho někdo, kdo opisuje scénář z Kyjeva. Těch podobností je příliš mnoho. Připomínám jen, že v Kyjevě v listopadu 2013 zbýval zhruba rok do počátku dalších prezidentských voleb a bylo velmi pravděpodobné, že je vyhraje tehdy vládnoucí prezident Janukovyč. Záminkou k protestům se stalo odložení podpisu Asociační dohody s EU, tedy událost primárně z oblasti zahraniční politiky. Když se povedlo dostat na náměstí studenty, rozehrála se další hra, jak je vyměnit námezdními demonstranty, které někdo platil, organizoval a nakonec i vyzbrojil. Výsledkem bylo svržení řádně zvoleného prezidenta s následnou občanskou válkou, která dodnes představuje závažný konflikt by proxy mezi Spojenými státy a Ruskou federací. A u nás? U nás museli tu záminku nejprve vyrobit. Z profesionálního hlediska jako bývalý zpravodajský důstojník musím obdivovat scenáristy nové barevné revoluce, protože z minima dokázali vytěžit maximum. Měli k dispozici vlastně jen návštěvu dalajlámy a ministra kultury Hermana, který již svým projevem v Norimberku dokázal, že nemá problém s torpédováním zájmů České republiky a je ochoten hrát podle cizích not. Jenže chyběla oběť řádění proruského a pročínského prezidenta, která by vyvolala emoce. Pan ministr kultury si vzpomněl na svého vzdáleného příbuzného v Kanadě a na nebývalou vstřícnost ředitele protokolu KPR ke své osobě a zneužil je oba ve zpravodajské hře, o které se v budoucnu nepochybně bude přednášet na školeních o takzvaných černých operacích. Všechno ostatní totiž už bylo předvídatelné – standardní čínská reakce na narušení dohody i vysvětlující dopis nejvyšších ústavních činitelů, takže plánované svržení prezidenta České republiky se mohlo podle osvědčeného kyjevského scénáře rozběhnout. Miloše Zemana přinesli na Staroměstské náměstí znázorněného jako exkrement. Vy jste to označil za koprokracii. Jistá část společnosti ho velmi nenávidí. Zaslouží si to prezident? Přetáhl strunu on, nebo jeho odpůrci? Může se stát, že v příštích týdnech přerostou protesty proti němu, zahrnující i zmíněné pokřikování před Hradem, ve fyzické násilí? A nehrozí, že se proberou i Zemanovi příznivci a pojmou obranu prezidenta poněkud ostřeji? Myslím si, že ten exkrement, který z náměstí donesli až na Hrad, by mohl posloužit jako pojmenování této letošní barevné revoluce. Když jsem psal o koprokracii (kopros je starořecky lejno, kracie vláda), poukazoval jsem na to, že odpůrci pana prezidenta Zemana již od jeho zvolení mají tendenci svoji kritiku vyjadřovat symbolikou i slovy souvisejícími s vyměšováním. To lejno byl jen vrchol, jinak připomínám obří červené trenky vyvěšené skupinou Ztohoven, placky s nápisem „Miloš mi prdel“ prodávané v renomovaném knihkupectví specializovaném na filozofickou literaturu. Takto „kultivovaně“ kritizují údajnou hrubost prezidentových výroků. Proč to dělají? Jsou dvě možná vysvětlení tohoto vyjadřování. První popsal Sigmund Freud, to druhé může souviset s faktem, že výraz „hovno“ je jediný silný zápor, který v češtině máme... Tento způsob protestů nedegraduje pana prezidenta, ale jeho tradiční odpůrce. Nadávky vyznamenaným jsou již záměrně za hranou agrese a mají vyvolat konflikt, onu kýženou českou barevnou nesametovou revoluci. Pokud jde o věcnou podstatu toho, co bylo: Měl se Herman setkávat s dalajlámou? Podrazil vládu, když se s ním setkal oficiálně, což nečiní politici žádné ze západních zemí? Byl dopis čtyř ústavních činitelů přehnaný? Jaký postoj vy osobně zaujímáte k Číně a Tibetu? Počinem pana Hermana se nepochybně dostaneme do Guinnessovy knihy rekordů, neboť nezávislou zahraniční politiku ministra (a ministerstva) kultury lidské dějiny ještě nepoznaly. Podrazil tak vládu, poškodil pověst České republiky jako důvěryhodného státu jenom proto, aby se (jako zarytý antikomunista) mohl setkat s tibetským stoupencem marxismu, a rozehrát tak něčí zpravodajskou hru. Dopis ústavních činitelů nejenže nebyl přehnaný, ale musel logicky následovat. Pokud jde o Čínu a Tibet, věnuji tomu pozornost přímo úměrnou vzdálenosti, aktuálnosti a mé znalosti problému. Asi nejsem salónní antikomunista. Europoslanec Jan Zahradil rozvinul úvahu, že se pod ministrem Hermanem kývala židle, lidovci se ho chtěli zbavit, tak rozpoutal případ s dalajlámou, na základě čehož si získal Babišovu podporu. ČSSD se tím evidentně cítí zrazena. Ministr Zaorálek v tom udělal jasno na Primě. Najde si i díky tomuhle sociální demokracie cestu k prezidentovi, s nímž má v otázce Číny absolutní shodu? Teorie pana europoslance je zajímavá, ale jak jsem uvedl výše, nepovažuji páně Hermanovu hru, nezávislou protičínskou zahraniční politiku, za čistě vnitropolitickou záležitost. Pan místopředseda vlády Babiš se v těchto pohnutých dnes vzdálil, takže se po skončení krize teprve rozhodne, koho podpoří. Pan ministr Zaorálek v tomto případě velmi dobře hájí české ekonomické zájmy i pověst naší republiky, což by mohlo přispět k jeho sblížení s panem prezidentem. Pokud jde o sociální demokracii, rozhodující slovo bude mít postoj pana předsedy vlády. Jenže ten ministra kultury neodvolá, protože se bojí nepřízně tvůrců scénáře barevné revoluce. Do dění nám každopádně vstupují umělci: Vojtěch Dyk a Jiří Bartoška varují před ohrožením našich svobod a – znovu – před posunem na Východ. Je to správné, či přehnané? Česká divadla „se chtějí otevřít svobodnému dialogu“ a také varují před tím samým. Je to správné? Jan Kraus sezval protizemanovské umělce, aby to „natřeli“ Zemanovi… Pomohou podobné věci něčemu dobrému, nebo to spíše vrazí klín mezi umělce a lidi, kteří mají rádi Zemana? Mají čeští angažovaní umělci reálnou sílu, nebo jen zneužívají mediální prostor? Možná by se někdo měl zeptat vážených pánů a paní umělců a umělkyň, co by měla vláda dělat, aby oni neměli pocit posunu na Východ? Uzákonit v ústavě, že jsme Západ a nikdy jinak? Vyhlásit válku Rusku? Bojkotovat čínské výrobky a investice? Podle mého názoru jejich současná aktivita povede k tomu, že si myslící část veřejnosti uvědomí, že to jsou jen herci, kteří hrají podle scénáře a pokynů režiséra, takže se začne ptát: „Čí je to scénář? A kdo to, sakra, režíruje? A proč?“ Objevily se některé rostoucí politické „hvězdy“. Petr Gazdík uspořádal úspěšnou akci na Staromáku, Michal Horáček ji moderoval, Daniel Herman sklízí rostoucí ovace liberálně-„pravicových“ a „sluníčkových“ kruhů. Čeká tyto pány zářná budoucnost? Katapultuje nechuť vůči Zemanovi KDU-ČSL a Starosty mezi „velké“ politické strany? Ublíží ČSSD, že obhajuje partnerství s Čínou? Vycházím-li z premisy, že akci „Staromák“ a aféru s panem Bradym zorganizovali proto, že se stalo zřejmé, že bude-li Miloš Zeman kandidovat v prezidentských volbách, tak je vyhraje, musím se na uvedené politiky i KDU-ČSL dívat jako na organizátory revoluce. Uspějí-li, budou asi až do voleb v nové vládě, která bude bez ČSSD. Té neublíží obhajování partnerství s Čínou (zahraničněpolitická témata v parlamentních volbách obvykle nehrají roli, to jen v barevných revolucích), ale nerozhodnost a nedostatek sebereflexe současného vedení. A kam se poděl Miroslav Kalousek a TOP 09? V první fázi přeskupování na pravici opravdu není vidět. Na to je příliš zkušený. On se zase určitě objeví. A co je nejdůležitější: Andrej Babiš Zemana už tak urputně nehájí, je mezi ně vražen klín? Jak se nám to české „kdo, s kým, proti komu, za kolik“ kauzou Brady a vším kolem přeskupilo? Vnímáte Babiše jako sluníčkáře? Bude na straně Zemana, nebo se dohodne s Američany a pravdoláskou? Pan místopředseda vlády hájí především své zájmy. Podpora čínských investic mezi ně evidentně nepatří. Nevyloučil bych, že teď čeká, zda je Miloš Zeman skutečně tak silný, jak se zdá, a pro jistotu si nechává otevřenou i opačnou možnost. Mám pocit, že na světě je jen jediný oligarcha – sluníčkář, George Soros. Oligarchové se obvykle dohodnou s vítězem... Co se může podle vás stát 17. listopadu, na který se nyní čeká? Další akce proti Zemanovi? Již vzpomenuté násilí? Aktivizace Zemanových odpůrců? Něco na způsob 17. listopadu 2014, kdy byla Praha plná červených karet? A ať už to bude jakkoliv, jsou poslední týdny začátkem konce Miloše Zemana? Může se stát, že ho křik umělců, politiků a médií opotřebuje tak, že v březnu oznámí, že nebude kandidovat? Či kandidovat bude a prohraje? Faktorů, které by mohly vést 17. listopadu k násilí v ulicích, se již nahromadilo příliš. Jugoslávská i ukrajinská historická zkušenost ukázala, že rozpoutat pouliční nepokoje a následnou občanskou válku je tak snadné. Toho, že by prezidenta Miloše Zemana opotřeboval pokřik oponentů, bych se nebál. Ani jeho prohry ve volbách. Určitá část veřejnosti má za to, že tlak na prezidenta Zemana je cíleně vyvíjen neziskovými organizacemi, třeba i řízenými ze zahraničí. Jako strašák funguje zmiňované jméno George Soros. Do jaké míry tomu lze věřit? Je pravda, že neziskový sektor, věnující se uprchlíkům a geopolitickému směřování, Zemana nenávidí, nicméně jsou zde i divoké konspirační teorie... Ty divoké konspirační teorie se opírají o poznatek, že někdo ten cirkus financovat musí. A s Georgem Sorosem bývá sponzorování a organizace barevných revolucí historicky právem spojováno. A dalším terčem příznivců Zemana jsou média, zejména Česká televize. Selhala a selhávají média, a třeba i ta ČT, v posledních týdnech? Bez otevřené podpory zejména veřejnoprávních médií se by nic z toho, co se v uplynulých týdnech s dalajlámou a panem Bradym odehrálo, nemohlo uskutečnit. Média jsou jednoznačně na straně vzbouřenců a věčných petentů. Dojde-li k násilí na ulicích, bude to jednoznačně jejich vina. Nejsou zde jiná důležitá celospolečenská, celonárodní a civilizační témata, která jsou nezaslouženě současnými událostmi a médii nastaveným diskurzem zakryta? Povšiml jsem si, že se ze zpravodajství vytratily všechny zprávy o migrační krizi a ekonomických problémech Západu. Utichly i optimistické zprávy o vítězství Hillary Clintonové v amerických volbách. Možná že ten nesmyslný spěch se sesazením prezidenta Zemana s tím souvisí.

„Čemu mohou ti chlapi naučit?“ V Čečensku vyvrátili zprávy o amerických instruktorech V Čečensku vyvrátili zprávy v médiích, že na budovaném v Gudermesu Mezinárodním cvičném středisku „budou přednášet“ instruktoři amerických speciálních jednotek z vládních struktur. Příslušné interview Ramzana Kadyrova pro agenturu Groznyj-Inform uvádí oficiální portál hlavy a vlády Čečenské republiky. „Jde-li o nynější americké commandos, nechápu, čemu mohou ti chlapi naučit ruské vojáky. Náš tým obsadil na mistrovství světa v Jordánsku první místo, kdežto Američani byli někde po první dvacítce. Proti americkým silovým strukturám platí v naší republice sankce," cituje Kadyrova web. „Nedá se popřít fakt, že v USA mají skutečně drsné chlapy s bohatými zkušenostmi z účasti v oficiálních a tajných speciálních operacích v Latinské Americe, Asii a Africe. Soukromí odborníci z USA mají o to přinejmenším zájem," řekl Kadyrov. Poznamenal, že podle zprávy jeho vojenského pomocníka, ředitele uvedeného cvičného střediska Daniila Martynova „ dostal již asi deset přihlášek od soukromých amerických instruktorů." „Jsou to známí lidé. Uvidíme," dodal Kadyrov a ještě jednou zdůraznil, že proti vládním silovým strukturám USA platí sankce.

Byznys energetické burzy PXE se stěhuje z Česka do zahraničí, obchod s plynem převezmou Francouzi, s elektřinou Němci Když v lednu 2016 získala německá burza EEX většinový 66,7procentní podíl v Pražské energetické burze PXE, tehdejší ministr průmyslu Mládek tvrdil, že cílem transakce je proměnit Prahu na centrum obchodů s komoditami ve střední a východní Evropě. Místo toho se stal pravý opak. Obchod s plynem se stěhuje na francouzskou burzu Powernext, obchod s elektřinou přímo na mateřskou EEX. Burzovní obchodování s energií z českých zdrojů se tak přesouvá zcela mimo dosah České republiky. Sama PXE tyto změny vykresluje jako ‚úspěšnou migraci‘. Plyn se stěhuje do Paříže… Ke dni 8. prosince 2017 zůstane z Pražské energetické burzy PXE de facto už jen jméno. Na základě rozhodnutí většinového vlastníka burzy, Evropské energetické burzy EEX, se k tomuto dni obchod s plynem odstěhuje na pařížskou burzu Powernext, která provozuje obchodní burzovní platformu PEGAS. Tisková zpráva PXE novou realitu popisuje těmito slovy: „Veškeré spotové produkty a termínové kontrakty, které jsou v současné době k dispozici na trhu s plynem PXE, budou otevřeny na platformě PEGAS dne 8. prosince 2017. (…) Všechny produkty PXE, které se týkají obchodování s plynem, budou kotovány pod licencí Powernext. (…) Současní členové burzy s plynem PXE budou mít nárok na přijetí na trh Powernext prostřednictvím zjednodušeného členského procesu.“ …a elektřina do Lipska Burzovní trh s plynem tak následuje trh s elektřinou, který se z Prahy odstěhoval již v červnu, a to do Německa na platformu většinového vlastníka EEX, burzovní společnosti sídlící v Lipsku. I v tomto případě se snažila PXE ‚vypnutí‘ pražského trhu komunikovat jako výhodu, úspěšnou migraci, která umožní obchodníkům na EEX provádět transakce s produkty, které dříve byly na PXE: „15. června European Energy Exchange (EEX) a POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE (PXE) úspěšně migrovaly kontrakty dříve kotované na PXE na platformu EEX T7. (…) Obchody s těmito kontrakty v systému T7 se řídí pravidly EEX.“ Praktický zánik PXE jako fungujícího trhu následuje necelé dva roky poté, co německá EEX získala v PXE většinový podíl. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Mládek přitom prodej většinového podílu PXE do německých rukou komentoval takto: „Za pár dní to bude devět let od chvíle, kdy Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo licenci společnosti PXE. Od té doby si tato burza vydobyla natolik významnou pozici na trhu ve střední Evropě, že do ní dnes vstupuje největší evropská komoditní burza s cílem proměnit Prahu na centrum obchodů s komoditami ve střední a východní Evropě.“ Stal se naprostý opak toho, co Mládek tvrdil. Pro Pražskou energetickou burzu PXE jako žijící energetický trh je desátý rok existence jejím posledním. Jediné obchodování, které reálně na PXE zůstalo, jsou aktivity komoditní burzy organizující aukce plynu a elektřiny pro koncové korporátní zákazníky. V tomto segmentu má ale PXE marginální postavení a komoditní trh drží při životě zejména aktivita společnosti Amper Market, která dodává přes polovinu veškeré elektřiny zobchodované na komoditní burze PXE. PXE byla svědkem zbohatnutí šéfa ČEZ Nejvýznamnější roli hrála energetická burza PXE ve svých počátcích, kdy se stala jedním z katalyzátorů skokového nárůstu cen elektřiny produkované zdroji společnosti ČEZ (elektřina ze zdrojů ČEZ byla klíčová pro vytvoření nabídky na trhu PXE). Díky růstu cen elektřiny produkované zdroji ČEZ pak skokově rostla i cena akcií společnosti ČEZ, které se shodou okolností obchodovaly na sesterském trhu, Burze cenných papírů Praha (obě burzy ovládal stejný vlastník). Vedlejším efektem bylo zázračné zbohatnutí tehdejšího generálního ředitele ČEZ Martina Romana a dalších manažerů polostátní firmy, kteří měli jako manažerský benefit k dispozici tzv. opci, možnost nakupovat určitý objem akcií ČEZ za průměrnou cenu před jejich nástupem do funkce. Jen v roce 2008 tak Roman získal akcie v hodnotě 677 mil. Kč. Při nástupu nového managementu ČEZ v roce 2004 stála akcie ČEZ 174,50 Kč, v roce 2008 ale byla už osminásobná. Bez zajímavosti není ani fakt, že Roman na Burze cenných papírů Praha jednu dobu figuroval i jako člen dozorčí rady.

Jdou k nám mladí lidé ze Západu. Bojí se islamistů a líbí se jim u nás Česko považují za bezpečnější zemi než svou vlastní a proto mnoho mladých ze západoevropských zemí uvažuje o stěhování právě do naší země. Informuje o tom server Novinky.cz s odkazem na průzkumy, které si nechává dělat EU. „Nejenže máme pořád vysokou nezaměstnanost, ale u nás doma už přestává být bezpečno. Máme své radikály. Část země usiluje o samostatnost,“ řekl Právu pětadvacetiletý Španěl Mario z Barcelony. „A ještě do toho nevypočitatelní islamisté, kteří si tady i jinde v západní Evropě léta studují, vypadá to, že se integrovali, a najednou bez okolků rozsévají smrt, kde je napadne,“ uvedl. Mario je realitní makléř. Před rokem se, jak říká, se bláznivě zamiloval do české vysokoškolačky Petry z východních Čech. Celý text je ZDE „Mysleli jsme, že zůstaneme ve Španělsku. Ale po tom, co se děje, jsme rozhodnuti odejít do Prahy. Je tam bezpečno, potkává se tam bez velkých potíží spousta kultur,“ míní Mario. Předpokládá, že v Praze najde dobře placenou práci bez potíží. Tak jako on uvažují tisíce dalších. Od roku 2004 se počet cizinců v Česku ze zemí EU podle Českého statistického úřadu zvýšil 2,3krát na současných 184 500. A do ČR se chystají další Evropané ze všech koutů Unie. „Do České republiky má zájem se dostat stále více mladých obyvatel ze zemí Evropské unie. Jedná se především o lidi mezi 18 až 24 lety,“ konstatuje se v Evropském reportu společnosti Intrum Justitia. Podle této analytické zprávy jsou hlavními důvody, proč se mladí chtějí stěhovat, nedostatek práce, obavy z migrantů, zhoršující se bezpečností situace.

V Sýrii zahynul americký voják Americký voják zahynul v Sýrii, když se vyhodil do povětří amatérskou výbušninou, sděluje velení USA na Blízkém Východě (CENTCOM) Upřesňuje se, že incident se stal ve čtvrtek blízko města Ajn-Issa na severu Sýrie. Podrobnosti události zatím nejsou známy. Noviny The Washington Post uvádějí, že mrtvý voják byl první bojovou ztrátou USA v Sýrii. Americký kontingent se nachází v zemi od října 2015. V Sýrii působí oddíly americké zvláštní jednotky, které poskytují pomoc místním útvarům v boji proti skupině Islámský stát (IS, zakázaný v Rusku). Přitom se vojáci nacházejí v zemi bez souhlasu Damašku, podle oficiálních údajů aktivně nebojují proti teroristům, omezují se na rozvědku.

VIDEO Kandidát na Hrad: Německo vede válku proti ČR. Je to horší než protektorát. EU byla naplánována ještě za života Hitlera Nový prezidentský kandidát Josef Toman se představil voličům. Má za to, že zatímco od roku 1918 byl náš stát budován, po roce 1989 už je tentýž stát ničen. Toman, který se podle svých vlastních slov živí jako stratég, má plán, jak tuto destrukci státu zastavit. Raději se na jeho svérázné prohlášení podívejte sami. „Polistopadový vývoj hodnotím jako to nejhorší, co se v historii našeho národa odehrálo. Je to horší než první protektorát za doby Hitlera. Teď je druhý protektorát. Za doby Hitlera se stát neboural, nebourala se ekonomika, neboural se průmysl. Naopak se vyvíjel. Od roku 1918 se náš stát budoval a od roku 1989 se stát bourá,“ oznámil hned na úvod videa, které koluje po internetu. Jako prezident by byl vůči vládě mnohem tvrdší, než byl kterýkoli prezident v naší historii. Musí být tvrdý. Je totiž přesvědčen, že ve světě zuří třetí světová válka, kterou vedou satanisté. „Součástí tady té války je také válka proti naší zemi. Ta je vedená Německem. Německo si z nás udělalo kolonii, a to je něco, co bylo dohodnuto už na konci druhé světové války,“ vyjádřil svůj názor Toman. „V roce 1944 byly vytvořeny plány na Evropskou unii,“ pokračoval v poněkud svérázném výkladu dějin uchazeč o post prezidenta. Západ prý na tuto hru přistoupil, protože si byl vědom toho, že bude čelit komunismu. Nacistické ideály na ovládnutí Evropy tak přežily a údajně se realizují dodnes. Ovlivňují dění ve světě s pomocí německých tajných služeb. Právě německé tajné služby v Česku údajně instalovaly polistopadové vlády plné kolaborantů a sympatizantů se sudetskými Němci. Češi to ale moc nevědí, protože média tyto pravdy zamlčují. Kdyby chtěla mluvit pravdu, musela by říct, že Česká republika není legitimní stát, ale je to další protektorát. Tak to alespoň vidí Toman, který je přesvědčen, že získá nadpoloviční většinu hlasů. A až se stane prezidentem, využije policii a tajné služby ke svržení kolaborantského režimu. Jednou se prý Toman se svými nápady na rozpuštění vlády obrátil i na prezidenta Miloše Zemana, ale ten se ani nenamáhal Tomanovi odpovědět. „Jestli ty volby vyhraji, tak za pět let budeme mít minimálně dvojnásobné platy a důchody. Teď tu máme nezaměstnanost, která je asi 50 procent, není to těch sedm a osm procent, jak oni říkají,“ přesvědčoval občany na videu kandidát Toman.

Dálnice D1 opět jako parkoviště! U Benešova se srazilo 15 aut Dálnice D1 je ve směru na Brno opět neprůjezdná. Na 35. kilometru se u Benešova srazilo 15 osobních aut. K hromadné nehodě u Benešova došlo dnes ráno po deváté hodině. U Benešova se srazilo 15 osobních a pět lidí bylo lehce zraněno. Veselé Velikonoce vám přeje dálnice D1! pic.twitter.com/lL0C7s1VWZ — Martin Ehl (@MartinCZV4EU) 30 м 2018 г Na dálnici se tvoří kolona a směr na Brno je neprůjezdný.

Pehe: Zeman je vetchý stařec. Vše, co o něm řekli na Českém lvu, je pravda Nejdřív prezident Miloš Zeman ve svém inauguračním projevu nešetřil útoky proti veřejnoprávní České televizi, které vyčetl příklon k TOP 09 a neobjektivnost, teď mu to pro změnu osolili nejenom kritici, ale i někteří umělci ve svém projevu při slavnostním předávání českých lvů na České televizi. Jejich kritiku jim kvitoval například i český politolog, spisovatel a politický komentátor Jiří Pehe. „Vše co tam o Zemanovi řekli, je pravda,“ napsal na svém twitteru. Výroční české filmové ceny měly i značně nevšední politický nádech. Mnoho přítomných umělců se postavilo za Českou televizi, na kterou v posledních měsících útočil prezident Miloš Zeman, naposledy ve čtvrtek při svém inauguračním projevu. Ke kritikům projevu prezidenta Zemana se připojili například režisér Jan Svěrák, nebo jeho kolegyně Olga Sommerová. „Tento slavnostní večer vysílá Česká televize, která nepatří žádnému oligarchovi, ale nám občanům,“ řekla režisérka během své děkovné řeči. Režisér Jan Svěrák zase označil kritiku České televize v inauguračním projevu prezidenta Miloše Zemana za největší útok na její nezávislost od televizní krize v roce 2000. „Nezávislá média jsou pilířem demokracie,“ řekl také v projevu Svěrák. „Nevolte Miloše Zemana,“ nabádal zase přítomné režišér Marek Najbrt. Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček na sociálních sítích v sobotu uveřejnil sérii tweetů mířených proti režisérovi Janu Svěrákovi a Markovi Najbrtovi. Reagoval tak na výzvy na obranu České televize, které zazněly na předávání Český lev. Prezidentův mluvčí zareagoval i na výrok režiséra Jana Svěráka, kdy jeho výrok „Ruce pryč od České televize“ připodobnil k severokorejské propagandě. A ve svých komentářích hodnotící průběh Českého lva směle pokračoval a pěkně tím vytočil politologa Jiřího Peheho. „Udělování Českých lvů se záběry kamer na růžolícího ústředního ředitele České televize P. Dvořáka, plně potvrdilo inaugurační projev pana prezidenta,“ rýpnul si v komentáři. na Twitteru, a to už Pehe nerozdýchal. „Lze to otočit: Prezidentská inaugurace se záběry kamer na vetchého, poblédlého strace, vyřizujícího si nenávistně účty, plně potvrdila platnost všeho, co zaznělo na adresu MZ při udělování Českých lvů v přímém přenosu České televize,“ reagoval na Ovčáčkova slova politolog. Ten má totiž na Zemanův inaugurační projev jasný a nekompromisní názor. „Reakce na Zemanův projev ukazují, že dokonce i pod úrovní Babiše, který projev mírně zkritizoval, a komunistů, kteří zůstali k projevu odměření, existuje jakési hlubší politické bahno: pánům Hamáčkovi, Zimolovi a Okamurovi se totiž projev líbil,“ uvedl na svém twitteru.

Za kolik se prodává herák? Mladý topkař Feri se byl podívat na Klinice Mladý teplický politik Dominik Feri (TOP 09) navštívil komunitní centrum Klinika. Podle jeho názoru jde o zajímavý prostor, kam si chodí hrát i matky s dětmi. Ale nelíbí se mu dvě věci. Zaprvé politizace sporu o Kliniku a zadruhé skutečnost, že aktivisté obsadili objekt nelegálně. „Tak jo, dneska jsem byl na Klinice. Ano, teplický radní se dívá na věci (a ještě k tomu ani ne ve svým městě). Neptejte se mě, za kolik se tam prodává piko a herák nebo jestli už jsou přípravy na celosvětový marxistický povstání hotový,“ napsal Dominik Feri na sociální síti Facebook. Ačkoli je z Teplic, zajímá se i o dění mimo město, ve kterém žije. A na tohle přišel. Klinika je podle jeho názoru zajímavý prostor, v němž se odehrává řada projektů. Od výuky cizích jazyků až po pořádání koncertů. Proto ho mrzí, že se diskuse o projektu Kliniky tolik vyhrotila. Maminky si tam chodí s dětmi hrát a politický boj jim nepomůže. Není to prý ale tak, že proti sobě stojí hodní levičáci a „zlá starostka“ z TOP 09 Vladislava Hujová. Starostka ani kdokoli jiný z TOP 09 prý nemá nic proti neziskovému sektoru. Ten se u TOP 09 těší finanční podpoře. Ale je třeba mít na zřeteli také zájmy občanů Prahy 3. „Mám problém s tím, když se někdo zabarikáduje v domě, drží jej a odmítá jej vydat vlastníkovi, byť intence, ve kterejch tak činí, jsou sebectnostnější. Ale nemám problém s tím přijít na koncík na Kliniku, která bude sídlit v legálně drženém prostoru, a dát si tam limču,“ osvětluje svůj názor Feri. Feri doslova napsal: Tak jo, dneska jsem byl na Klinice. Ano, teplický radní se dívá na věci (a ještě k tomu ani ne ve svým městě). Neptejte se mě, za kolik se tam prodává piko a herák nebo jestli už jsou přípravy na celosvětový marxistický povstání hotový. Vyčíhnul na mě zajímavej, živelně vznikající prostor, v němž lidé dělají všechno možné, od výuky jazyků po koncerty. A právě pro to, jakou hodnotu dle mě má mě mrzí, že se diskuse o něm vyhnala do tak podivný podoby. Zapojovat v současný situaci do kauzy Klinika politiku je možná dle některých cesta, ale pochybuju, že to dětem, který si tam choděj’ s rodičema hrát, bude co platný. Není to boj svobodomyslných levičáků s Topkou, která jim chce šlapat na krky a vítězství nad komunitní prací oslavit limčou z jejich dobrovolného baru. Sešel jsem se dneska i s žižkovskou starostkou Hujovou a rozhodně nemám pocit, že by ona nebo kdokoliv z Topky měl problém s neziskovým sektorem (ostatně ten je finančně podporován). To, že nechce, aby se v ní svěřené městské části rvali extrémisti není ukázání prstem na Kliniku a dělání z obětí viníky. Buďme solidární i ve vztahu k obyvatelům Žižkova, kteří mohou mít více či méně důvodné obavy. V každém případě, nelíbí se mi, že se z Kliniky někdo snaží vytlouci politické body. Smírčí řešení nevybojuje Klinice žádnej žižkovskej politik, o to se musí přičinit sami. Mám problém s tím, když se někdo zabarikáduje v domě, drží jej a odmítá jej vydat vlastníkovi, byť intence ve kterejch tak činí jsou sebectnostnější. Ale nemám problem s tím přijít na koncík na Kliniku, která bude sídlit v legálně drženém prostoru, a dát si tam limču. To by měl bejt cíl všech, ne to, kdo udělá větší bordel v médiích a bude mít víc lajkošů na Facebooku (ale ty samozřejmě tomuhle příspěvku dejte). Tak jo, dílu zdar

Ivana Trumpová místo Schapira: Promluvili experti, ale na Nově to rozstřelili obyčejní občané První manželka nového prezidenta USA Donalda Trumpa Ivana Trumpová, rozená Zelníčková, chce být velvyslankyní USA. A má podle všeho velké šance se jí skutečně stát. Jak ji vnímají lidé, včera ukázaly Televizní noviny na TV Nova. Trumpovou by na postu velvyslankyně viděli vesměs rádi čeští politici. A to přesto, že v diplomacii ani politice nemá bývalá lyžařka žádné zkušenosti. Ale díky svým českým kořenům prý dokáže lépe pochopit české problémy a mentalitu. „Věděla by, jaké jsou naše pocity, jaká je naše historie a o co usilujeme. A bylo by to podle mě určitě dobré,“ řekl například předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Obdobného názoru je i předseda ODS Petr Fiala: „Je výhoda, když velvyslancem jen někdo, kdo má vztah k naší zemi, kdo rozumí našim problémům,“ uvedl. Když se však reportéři zeptali v jejím rodném Zlíně, příliš podpory nezískala. „Do tohoto moc nevidí, do politiky. Si myslím, že by to asi moc neklapalo,“ zaznělo z úst prvního dotázaného. „Myslím si, že tady nežije už strašně dlouho,“ zaznělo od dalšího. „Pokud se na to podívám z podstaty věci, mít přímou linku do Oválné pracovny se občas může hodit. Je to určitá příležitost, i když se možná také ukáže, že je to úplně špatný nápad,“ uvedl pro MF Dnes vedoucí katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd UK Kryštof Kozák. Aby Trumpová skutečně post velvyslankyně získala, to není rozhodně nereálné. Jak totiž píše MF Dnes, američtí prezidenti posílají do Česka své známé za odměnu. A vzhledem k tomu, že republikáni mají převahu v Kongresu, jenž jmenování ambasadorů posvěcuje, stačí prý, aby souhlasil Donald Trump. „Je to moje nejoblíbenější exmanželka,“ říká o bývalé modelce potřetí ženatý Trump, jenž se s ní rozvedl před 25 lety. Spolu mají tři děti. „Nevím, jaký je mezi nimi vztah, zda jsou si ještě blízcí. Nicméně pokud by jí to nakonec vyšlo, bude velmi těžce bojovat se svojí reputací, nikdy k této práci neměla blízko, nepohybovala se ve veřejné sféře. Spíše bude brána jako karikatura diplomacie,“ myslí si však Michal Kořan z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.

Za výsledek slovenských voleb může CIA, napsali v Haló novinách. A už je legrace Ve výsledku slovenských parlamentních voleb má prsty americká tajná služba CIA. Alespoň si to myslí komentátor Haló novin, známý z předlistopadového Rudého práva, Jaroslav Kojzar. Na serveru Svobodné fórum na to upozornil jeho komentátor Jan Jandourek, který si proto z Kojzara dělá legraci. „Za vším hledej CIA, napsal jistý publicista zpoza našich hranic. Ne, nebyl to Rus ani někdo, koho strávila ruská propaganda. Byl to Američan. Čistokrevný. Jmenoval se James D. Cox,“ upozornil Kojzar v článku, který vyšel 10. března. A pak pokračoval, že si na zmíněného Američana vzpomněl v okamžiku, kdy se dozvěděl výsledky slovenských voleb. „Jak totiž mohly získat takovou mediální podporu na Slovensku strany, které se předtím potácely v nepřežití? Osm stran se dostalo do parlamentu a každá má zájem se podílet na vládnutí… Pokud tedy by nastoupila pravicová vláda složená ze sedmi, či kolika, pravicových stran a byla proamerická, nedělejme si iluze, že by byla proevropská, pak by o umístění americké základny s raketami, doletícími až na Moskvu odněkud z Vihorlatu nebo kraje pod Duklou, mohlo být konečně rozhodnuto,“ myslí si Kojzar. Jandourek se ale ptá: „Co když je Kojzar sám agentem CIA, který má komunistickou stranu psaním pitomostí kompromitovat? Nebo co když je agentem ruské tajné služby, který má občany znejistit a naočkovat teoriemi o spiknutí, aby občané usoudili, že se nikomu nedá věřit a chtělo by to odněkud záchranu?“ ptá se Jandourek a dodává, že Kojzar nejspíš něčí agent asi bude. „Přece to chudák nemůže mít z vlastní hlavy. To by to s ním bylo vážné,“ uzavřel své zamyšlení Jan Jandourek.

Muslimové nás chtějí povraždit, přečtěte si Korán. A eurofilové si s námi vytírají podlahu, zahřměl Geert Wilders Nizozemský server elsevier.nl připomíná, že radikální politik Geert Wilders hodlá vyhrát příští volby v Nizozemském království s jednostránkovým programem, který stojí na dvou pilířích – na deislamizaci země a na osvobození Nizozemska od údajného diktátu EU. „Eurofilové“ z Bruselu si prý s Nizozemci dělají, co chtějí a s jejich suverenitou a prosperitou si vytírají podlahu. Wildersova Strana pro svobodu (PVV) svůj volební program shrnula na jednu stránku A4. Wilders v kostce hlásá, že Nizozemsko bývalo krásnou zemí, ale pod vedením premiéra Marka Rutteho se z Nizozemska stává islámská země. V programu, který Strana pro svobodu uveřejnila už v srpnu, Wilders slibuje, že nechá zavřít všechny mešity. „Vrátím vám vaši zemi,“ slibuje doslova. Prý Nizozemcům vrátí svobodu a kulturu. PVV nechce dopustit, aby se z Nizozemců stali cizinci ve vlastní zemi, což se podle názorů politiků tohoto uskupení již děje. Proto také chtějí zakázat Korán. „Muslimové nás chtějí zavraždit. Když si přečtete Korán, nebudete o tom mít pochybnosti,“ říká také Wilders. Sluší se také připomenout, že Wilders stojí před soudem, protože se nepřijatelným hanlivým způsobem vyjadřoval na adresu Maročanů. Vedle islámu Wilders bojuje také proti EU. „Eurofilové z Bruselu si vytírají podlahu s naší suverenitou, identitou a prosperitou, pokud neschválíme dohody, o které nestojíme, jako se to stalo v případě dohody s Ukrajinou, u které nás drželi pod krkem,“ hřímá Wilders.

Němec svědčí: Afričané tu přepadají a kradou. Zabili důchodce, studentku znásilnili a mrtvou pohodili. Noviny lžou, úřady trestají vzdor Němců. Možná odjedu ze země Biolog a novinář na volné noze Axel Robert Göhring publikoval rozhovor s obyvatelem Freiburgu Horstem Öttingerem, který popisuje znepokojivou situaci ve městě, jež nastala s příchodem migrační vlny. Některé části města se proměnily v no-go zóny, množí se trestné činy páchané uprchlíky a policie je prý bezmocná. Öttinger tvrdí, že ve Freiburgu vzniklo v posledních letech hned několik no-go zón a zmiňuje například čtvrť Stühlinger Kirchplatz, kam se on sám osobně po setmění neodvažuje chodit. „Prodává se tam nejvíce drog v celém městě a policie s tím není schopna nic dělat. Vedle toho se tam téměř každý den stávají krádeže, násilná napadení nebo sexuální obtěžování,“ říká obyvatel z Freiburgu, jehož jméno bylo autorem rozhovoru z důvodu ochrany jeho bezpečnosti pozměněno. Nejpočetnější skupinu uprchlíků údajně tvoří Afričané. „Jejich přesné počty neznáme a ani nám nikdo neřekne, odkud pocházejí. Jejich počet se však v posledních měsících razantně zvýšil. Je to vidět všude na ulicích, parcích i veřejné dopravě. Odhaduji, že dnes tvoří deset procent zdejší populace,“ tvrdí Öttinger a zmiňuje také nárůst zločinnosti, který je patrný z veřejně dostupných statistik. „Do konce roku 2015 ve městě spáchalo skoro 5000 migrantů asi 3700 trestných činů.“ Öttinger si také stěžuje na manipulativní postoj místních médií k uprchlíkům a k jejich spáchané trestné činnosti. „V Badische Zeitung psali, že uprchlíci neporušují zákon tolik jako Němci. Jak na to přišli? Ti lidé přicházeli do Freiburgu nejvíce od října 2015, a přesto se jim podařilo spáchat 3700 přestupků proti zákonu. A novináři to v duchu politické korektnosti naprosto opomenuli. Skutečná fakta zmínili až na konci článku. Kdo to ale až tam dočetl? Už nikdy si tyto noviny nekoupím!“ Celý rozhovor v němčině najdete ZDE. Trestnou činnost podle osobních zkušeností Öttingera páchají osoby s tmavou pletí a arabskou vizáží. „Napadají návštěvníky i zaměstnance místních klubů a diskoték, kterým v nejlepším případě vezmou jejich smartphony. Diskotéka Agar se po velmi špatných zkušenostech s uprchlíky rozhodla je nevpouštět dovnitř. Jenže potom své rozhodnutí na nátlak úřadů museli přehodnotit. A krátce poté se pokusil uprchlík na záchodě znásilnit jednu z návštěvnic.“ Policie není schopna podle Öttingera obyvatele města Freiburg v žádném případě ochránit. Nejvíce násilných případů se odehrává v oblasti Stühlinger Kirchplatz. „V poměrně krátké době tam spáchali mladí uprchlíci asi 200 trestných činů a z místa fakticky udělali no-go zónu. Naposledy tam zaútočili čtyři přistěhovalci tmavé pleti na staršího muže, který tam močil. Zemřel jeden nebo dva dny poté na následky zranění, která mu způsobili.“ „Krátce poté byla znásilněna a zavražděna studentka, jejíž tělo bylo nalezeno pohozené v blízkosti fotbalového stadionu. Média píšou o všech možných detailech těchto případů, ale vždy se vyhýbají popisu etnického původu pachatelů. Nedávno byla zavražděna sedmadvacetiletá žena a také v jejím případě se už spekuluje, ze které společenské a etnické skupiny pocházel její vrah. Můžeme však jen spekulovat, protože média o tom nenapíšou,“ stěžuje si obyvatel Freiburgu. Rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové otevřít hranice uprchlíkům podle Öttingera razantně zasáhlo do života obyvatel Freiburgu. „Před migrační vlnou jsme často s přáteli zůstávali u našeho překrásného jezera až do rána. Je to pěkné místo a báječně se tam koupe. Dnes už to není možné, protože se tam neustále dějí nějaké násilnosti. Policejní vozy křižují pravidelně park, ale nedokážou všemu zabránit. Trávit čas na takovém místě pro nás ztratilo smysl.“ Protestovat veřejně proti znepokojivé situaci není podle Öttingera prakticky možné. „Za každý takový pokus vzdoru váš čeká veřejná poprava. V poslední době dělali domovní prohlídku u jednoho advokáta, který je také členem AfD. Jinak to ale oficiálně vypadá, že se všichni v otázce přijímání uprchlíků shodujeme,“ říká Öttinger a odmítá, že by byl součástí krajní pravice. „Celý život jsem volil CDU. Ale moje partnerky i přátelé byli klidně voliči Zelených. Ale otevření hranic mezi námi vytvořilo hluboký příkop.“ Öttinger také konstatuje, že se před migrační krizí o politiku nijak zvlášť nezajímal a víceméně souhlasil s tím, jak věci prezentovala média. „Nyní ale uvažuji o opuštění Německa. Možná odejdu do Maďarska, protože ve východní části Německa to brzy bude to samé,“ obává se Öttinger.

Víte, kdo vám těží kobalt nejen pro vaše telefony? 7leté děti za jeden dolar denně v šílených podmínkách v Kongu Sedmileté děti pracují v nebezpečných podmínkách v tzv. Demokratické republice Kongo. Dolují tam kobalt pro chytré telefony, počítače a automobily, prodávané po celém světě firmami známých značek, jako je Apple, Microsoft a Vodafone, první zprávy o těchto událostech přinesla Amnesty International, která je spojena již s několika kauzami. Kobalt se těží v dolech v Kongu, kde děti a dospělí za svou práci dostávají jeden dolar denně, pracují v životně nebezpečných podmínkách a jsou obětí násilí, vydírání a zastrašování. Amnesty International některé pracovníky v těchto dolech interviewovala. Pracují 12 hodin denně bez ochranných oděvů a mnozí z nich v důsledku toho trpí vážnými zdravotními problémy.

Obama: Vládě by mělo být dovoleno dostat se kdykoliv do jakéhokoliv mobilního telefonu Další krok k totálnímu sledování lidí. Americký prezident Barack Obama prohlásil, že by vládě mělo být umožněno dostat se do jakéhokoli mobilního telefonu. Francouzský ministr vnitra také podpořil tento návrh. Americký prezident Barack Obama vyzval k přístupu k datům v mobilních telefonech ve "výjimečných" případech. Mobilní zařízení by měla být nastavena tak, aby byla vláda schopna přistupovat k osobním informacím s cílem předcházet teroristickým útokům nebo vymáhat daňové zákony, řekl Obama v pátek na uměleckém festivalu South by Southwest v Texasu. I když se Obama nevyjádřil k probíhajícímu soudnímu sporu Apple s orgány Spojených států, dal jasně najevo, že vládě musí být umožněno v určitých případech dešifrovat zařízení. Z tohoto Obamova tvrzení jasně vyplývá, že americká vláda chce vyšetřovat poplatníky prostřednictvím jejich mobilních zařízení. Není překvapivé, že i Francie se k tomuto návrhu připojila: Ve sporu s Apple o dešifrování iPhonu francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve vyjádřil podporu americkému Federálnímu úřadu pro vyšetřování. Mám "plné pochopení" pro obavy amerických orgánů, řekl Cazeneuve v pátek ve Washingtonu. Musí být vyvinuta metoda pro dešifrování mobilních dat - pod dohledem soudce. Cazeneuve vyjádřil naději, že se najde řešení s Apple a dalšími technologickými firmami. Spor však není v zájmu korporací. "Nemají zájem být našimi partnery," řekl ministr v projevu na Univerzitě George Washingtona. Případ vedl v USA k nové diskusi o šifrování a bezpečnosti. CEO Apple Tim Cook řekl v únoru v rozhovoru, že skupině nejde o soukromí teroristů," ale o soukromí všech ostatních." V USA a v Evropě probíhá již nějakou dobu kampaň za zrušení hotovosti. V ní jsou platby prostřednictvím mobilních telefonů často vykreslovány jako obzvláště pohodlné. Toto však ve skutečnosti povede pouze k další nesvobodě a sledování. Zdroj: hlavnespravy.sk

Dnešní Sněmovna? Totální maglajz a nadávky: Vy jste nám po roce 48 ubližovali. Vy o nás lžete. Vy jste nám něco slíbili. Vy to pečete s nimi... V Poslanecké sněmovně to začalo před polednem pěkně vřít. A to proto, že byl předsedou mandátového a imunitního výboru zvolen Stanislav Grospič z KSČM. Opozice ale s tímto zvolením nesouhlasila, neboť za ni se o post ucházel předseda STAN Petr Gazdík, který ale dostal v tajné volbě jen sedm hlasů. „Víte, koho jste si vlastně zvolili?“ otázal se vzápětí celé Sněmovny předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a nastínil, že Grospič je „stalinistou“ a hlásí se ke „starým pořádkům někdejší KSČ“. Jeho sdělení ale vydrážilo další poslance, a ti se tak začali hádat o vedení výborů a formující se koalici ANO, SPD a KSČM. Nově zvolení poslanci dnes v poledne ve Sněmovně zakusili, co to vlastně jsou ty sněmovní hádky mezi opozicí a koalicí. Jako polínko pod oheň posloužil právník, komunistický poslanec Stanislav Grospič, jenž byl dnes členy mandátového a imunitního výboru zvolen za předsedu tohoto výboru. Hlasovalo pro něj 11 členů výboru, zatímco jeho protikandidát Petr Gazdík (STAN) dostal jen sedm hlasů. (Jeden ze členů výboru se při hlasování zdržel.) A to byl vrchol všeho, jak naznačil později předseda klubu poslanců ODS Zbyněk Stanjura. A jal se předčítat, za jakými myšlenkami Grospič stojí. „Podle tohoto doktora právníka a odborníka, zkušeného komunistického poslance, je zákon o třetím odboji srovnatelný s norimberskými zákony. Ti, kdy bojovali proti komunistickému režimu, byli dle něj vlastizrádci uplácení zahraničními vojenskými službami! Když to čtu a slyším znovu, tak jsem stejně rozčilen a pobouřen jako před těmi šesti lety. Takže každý, kdo dnes bude hlasovat pro pana poslance Grospiče, se musí stydět!" uvedl. Nutno poznamenat, že Grospiče sami členové komunistické strany mají za „milovníka starých pořádků“, a proto jej i oni nazývají „stalinistou“. Stanjura také uvedl, že je Demokratický blok přesvědčen o tom, že se právě nyní ve Sněmovně formuje koalice ANO, SPD a tolerance KSČM; a veřejně se to podle nich pozná i na hlasování o předsedovi Sněmovny. „Tak nám to pěkně začínalo ten dnešní den. Myslel jsem si, že se pondělí nebude opakovat, ale vidím, že možná ano. Pan kolega označil pana kolegu Grospiče za stalinistu. Já se ohrazuji proti každému, kdo bude toho druhého jakkoliv nálepkovat,“ reagoval na slova Stanjury šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik. „Jste prostě v partě. A co vám na tom vadí, když říkáme pravdu? otázal se jej poté Stanjura a ostře zmínil, že nechápe, proč to KSČM a i SPD nechtějí veřejně přiznat. „Nešlo tady o urážení a ani o nálepkování! A já mu za jeho poznámku děkuji,“ zastal se po chvíli svého kolegy z ODS předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Šéf lidovců Pavel Bělobrádek hned na to ale uvedl, že vůbec neví, jaké má být rozložení Sněmovny. „Tak se nestyďte a řekněte, že ANO, SPD a KSČM koordinují spolu volby a členy ve výborech! Nehrajte si tady na schovávanou!“ poznamenal. Podle místopředsedy lidovců Jana Bartoška je si třeba uvědomit jednu věc – že do vedení mandátového a imunitního výboru byl zvolen člověk, který byl nominován SPD a hnutím ANO. „A já se mohu pouze domnívat, že to je skutečně půdorys nové koalice, která tady vzniká," uvedl. Podle něj není dosud jasné, kdo je ve Sněmovně vlastně opozicí a kdo koalicí, a mělo by se to ještě před volbou předsedů výborů vyjasnit. A není prý možné se nepodívat zpátky, aby se připomnělo, že komunisti byli tou stranou, která vraždila a zavírala i členy lidové strany. „Mám poznámku k panu Bartoškovi. Já jsem chtěl lidovce šetřit ze starého přátelství ještě z Národní fronty, ale co se týká onoho mýtu, že podporujeme vznikající vládu, tak tady nikdo z nás nemluvil o tom, že bychom podporovali vládu, a ani my o tom jednání nevedeme. Jestliže jsme se někdy vyjádřili k vládě, tak jen ve smyslu, že ji můžeme tolerovat,“ zahřímal na to Pavel Kováčik. Na jeho slova ale reagoval předseda lidovců Pavel Bělobrádek. „Co se týká spolupráce v Národní frontě, tak ta byla asi taková, že z našich 46 poslanců v roce 1948 deset emigrovalo, 12 jich bylo uvězněno, z toho čtyři byli. umučeni nebo popraveni: Broj, Sochorec, Plesl, Janáček... Komunisty byl násilně dosazen předtím vyloučený člen za předsedu...To, co nazýváte spoluprací v Národní frontě, tak takovou spolupráci rozhodně nemůžeme označit za svobodnou,“ řekl Bělobrádek. Ve faktických poznámkách se pak vyjádřili šéf ODS Petr Fiala a předseda STAN Petr Gazdík. ANO by podle nich mělo svolat schůzku všech stran. „My ve STAN vůbec nevíme, ve kterých výborech budeme. Je to zvláštní situace a chtěl bych apelovat na vítěze voleb, aby to jednání všech stran svolal! Ušetřeme veřejnost tohoto divadla!“ apeloval na přítomné Gazdík. K „apelování“ se přidal i lidovecký místopředseda Bartošek. Chce prý jen po hnutí ANO „normální lidskou slušnost“, a to i k těm „malým stranám“. Poté následovalo střídání hned několika opozičních zástupců za sněmovním pultíkem. Nakonec předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek přistoupil na to, že by se schůzka všech zástupců stran mohla konat ve středu. „Pojďme se tedy sejít v 11, či ve 12 hodin, jak se to bude hodit,“ vzkázal stranám. Nakonec po předlouhém slovním handrkování Sněmovna hlasováním potvrdila do čela mandátového a imunitního výboru komunistu Stanislava Grospiče. Pro hlasovalo 115 poslanců, proti jich bylo 66. Ruku zvedli zástupci ANO, SPD a KSČM.

,,Zemanovy" dětské klokánky: Sobotka přiklepl dotaci, prý bylo dusno Komentátor MF Dnes Miroslav Korecký se ve své dnešní glose věnoval mimořádné dotaci 20 milionů korun, která byla poskytnuta Fondu ohrožených dětí na provoz Klokánků pro děti v tísni. "Nejznámější síť dětských azylových domů si tak oddechla – a stejně tak ČSSD, pro niž se v prázdné kapsičce Klokánků ukrývala časovaná bomba. Bosí sirotci na ulici jsou před volbami pro levicovou stranu hotová marketingová sebevražda. Ale dobrá věc se nakonec podařila, protože se prostě podařit musela," konstatoval Korecký. Následně se věnoval finančním problémům Klokánků, které si podle něj způsobil fond sám. Poté, co odešla dlouholetá šéfka Marie Vodičková, ale neskončilo tvrdé lobbování za nesystémové zalepešní dluhů, hraničící až s morálním vydíráním, popisuje Korecký. "Na to, že je Sobotkova vláda víceméně levicová, se tlaku dost dlouho sympaticky bránila. Ještě loni v létě mimořádnou dotaci jasně odmítla s tím, že by to bylo nespravedlivé vůči ostatním podobným zařízením, která hospodaří bez větších problémů. Podcenila ale nové vedení Klokánků, které si k penězům našlo cestičku oklikou, přes Pražský hrad. U Miloše Zemana měl fond dveře vždy otevřené a díky tomu se z krachujících Klokánků stalo velké politické téma," dodal komentátor. A všímá si také toho, že ministryně práce a sociálních věcí ještě loni v prosinci tvrdila, že nedá Klokánkům ani korunu navíc. "Včera už přišla do vlády s návrhem, že jim sama z vlastního rozpočtu přiklepne dvacet milionů. Tedy, sama... Zdroje z vlády se shodují v tom, že tlak na ministryni ze strany premiéra byl enormní: osobně se účastnil schůzek s fondem a dotaci jí nakonec přímo přikázal," píše Korecký. Jak následně dodal, z chování premiéra Bohuslava Sobotky není úplně jasné, zda nadbíhá prezidentovi, nebo mu chce jen vyfouknout politicky citlivé téma. "Hned včera záchranu Klokánků nadšeně hlásil na Twitteru. A dočkal se reakcí 'Skvělé rozhodnutí', ale také 'No jo, volby se blíží'. Je to výrazný vzkaz všem prosebníkům s prázdnými kapsičkami: přichází doba hojnosti. Hned po dotaci pro Klokánky schválila včera vláda i 600 milionů pro zemědělce za loňské sucho. A další už stojí ve frontě," uzavřel.

Bojovníci s „kremelskou propagandou“, tady máte další kousek. Expremiér promluvil o Rusku Spojme se s Ruskem, píše na webu Literarky.cz bývalý slovenský premiér a ministr spravedlnosti Ján Čarnogurský. A to v překvapivé souvislosti s teroristickými útoky v Bruselu minulý týden. Dle jeho názoru byl útok v Bruselu válečných rozměrů. „Desítky mrtvých zejména Evropanů, stovky zraněných. Hlavní město Evropské unie bylo na celý den částečně vyřazeno z provozu. Podobný útok se stal v listopadu v Paříži, předtím v Londýně a v Madridu. Ministryně zahraničí Evropské unie Federica Mogheriniová zareagovala pláčem. Byl to nejlepší signál o síle Evropské unie,“ uvedl Čarnogurský. Následně i zkonstatoval, že se k útoku přihlásil Islámský stát, kterému finančně i jinak pomáhá náš spojenec v NATO Turecko. Podivil se i nad záběry švédských novinářů, kteří byli napadeni migranty v bruselské čtvrti Molenbeek, a to pod dohledem policejních hlídek. „Novináři se do uprchlické čtvrti nedostali. Toto je západní Evropa, toto je Evropská unie. Tam chtějí dostat i nás,“ podotkl Čarnogurský. „Kdo to vyskakoval na premiéra Fica, když chtěl přijmout na Slovensko jen křesťany z Blízkého východu, odkud nejsou známi žádní teroristé, a nyní nechce souhlasit s povinnými kvótami uprchlíků?“ pozastavoval se dále. Podle něj je nyní nutné se zamyslet na zásadní změnou naší vnitřní a zahraniční politiky. „Jinak se dostaneme tam, kde jsou dnes západoevropské státy. Uvnitř státu musí mít mocenské nástroje státu podporu státního aparátu v ochraně pořádku a musí pro ně platit presumpce správnosti jejich kroků, pokud se neprokáže opak,“ sdělil. A vyjádřil se také k zahraniční politice. „K teroru v Bruselu se přihlásil Islámský stát. Ale proti Islámskému státu nejúčinněji bojuje Rusko. Spojené státy dva roky bombardovaly Islámský stát, ale ten v Sýrii jen postupoval a postupoval. Rusko bombardovalo ani ne půl roku a v Sýrii obrátilo průběh války. Islámský stát ztrácí území i vojáky. Kdyby Evropská unie od začátku podporovala Rusko a prezidenta Asada v Sýrii, mohl být dnes Islámský stát poražen a teroristický útok v Bruselu by neměl kdo vykonávat. Evropská unie však jako poslušný psík Spojených států brojí proti Rusku. V Bruselu za to dostala odměnu,“ uvedl kriticky Čarnogurský. Následně zkonstatoval, že slovenská armáda není schopna ani řádně bránit Bratislavu, pokud by se teroristický útok odehrál na Slovensku. „Evropu i nás drží Američané v područí přes NATO. Jak nám NATO pomáhá proti teroristickým útokům? Přijde čas, kdy bude aktuální náš výstup z NATO,“ domnívá se. Podle něj by naším spojencem mělo být Rusko. „Hledejme sbližování s Ruskem, kde je to jen možné,“ uzavřel. Původní text ZDE.

Ovčáček se dopálil při rozhovoru v televizi: Pražští novináři jsou úplně mimo. Pohrdají lidmi, kteří přijdou na náměstí za Zemanem. Zesměšňují jejich dotazy! V pondělním pořadu Pražská kavárna přivítal moderátor a mediální analytik Petr Žantovský tiskového mluvčího prezidenta Miloše Zemana Jiřího Ovčáčka. Hovořili především o tom, jakým směrem se ubírá dnešní žurnalistika a jestli jsou všechny noviny opravdu tak demokratické a nezávislé, jak samy říkají. Jiří Ovčáček se sám dlouho věnoval žurnalistice, ze které podle jeho slov odešel v pravý čas. „Když vidím úroveň české žurnalistiky, už bych to dělat nechtěl, z novinařiny je propagační práce,“ upřesnil s tím, že pro politiky je to ale veliká výhoda. „Dnes může v únoru předseda politické strany říct, že zdaní bohaté, a novináři to oznámí jako novinku. Pak to ale řekne znovu za půl roku a zase se to píše jako veliká novinka, přitom to řekl dávno a nic od té doby neudělal. Neřeší se tolik, kdo co řekl v minulosti, ale co říká teď,“ dodal. Podle Ovčáčka se novináři hlavně nechtějí přiznávat, že někoho podporují, a odkrýt tak, že nejsou zase až takovým pilířem demokracie. Jen jednou za čas se udělá redakční komentář, aby se neřeklo. „Během voleb se rozhodně nikde neobjevuje žádná transparentní zmínka,“ dodal s tím, že by novináři museli ukázat, že jsou na někom skutečně závislí a podporují ho, ať už za peníze, nebo proto, že věří, že je to správné. Přihlásit se k vlastnímu názoru by ale nebylo přece jen tak špatné, problém podle Ovčáčka vznikl v období mezi osmačtyřicátým a děvětaosmdesátým rokem. „I v té době byl kdejaký tisk oficiálním orgánem politických stran,“ uvedl a připomněl, že až po roce 1989 zavládl pocit, že by novináři už s politickými stranami neměli být spjati a měli by být nezávislí. Bohužel vše skončilo ale tak, že jsou novináři ještě více zavislí, než byli dříve, a už to ani nepřiznají. „Dnes je jednoduché určit, které noviny komu straní, někdo to dělá chytře, ale někdo hloupě,“ řekl Ovčáček a jako příklad uvedl, že Hospodářské noviny by měly mít podtitul ústřední orgán ústředního odborného výboru ČSSD. „Ono totiž kdykoli Bohuslav Sobotka chtěl zaútočit na Zemana, tak to nedělal z očí do očí nebo na tiskovce, ale vždy prostřednictvím rozhovoru právě v Hospodářských novinách,“ upřesnil s tím, že dlouhodobý a úspěšný politik by neměl podléhat mediálnímu hlasu. „Může se stát, že novinářským lžím brzy čtenáři věřit nebudou. Představte si, že se za pár let objeví politický Mesiáš, stát se může cokoli, který nebude žádným demokratem. A bude chtít jen usurpovat moc. A zavést autoritativní režim, v tu chvíli začnou všichni novináři být na poplach, ale jim už nikdo neuvěří, bude pozdě.“ Jiří Ovčáček si rýpl i do pražských novinářů. Většina z nich se podle jeho slov nedokáže odtrhnout od virtuální reality vlastních redakcí. „Pražští novináři jsou už úplně mimo reálný život. Dostali se už tak daleko, že pohrdají i lidmi, kteří přijdou na náměstí na debaty s panem prezidentem,“ říká rozhořčeně mluvčí hlavy státu a dodává, že novináři dokonce zesměšňují dotazy obyčejných lidí, a jestli to takhle bude pokračovat i nadále a novinářům bude chybět reflexe reálného života, pak se opravdu stane, že přijde onen zmiňovaný Mesiáš a novináři na to dojedou, lidé se k nim nakonec obrátí zády.

Zeman zakončil návštěvu v ráži: Hloupé a neschopné poloviční prostitutky Pussy Riot. A ČT je soubor pitomých domovnic, s těmi se nediskutuje Prezident Miloš Zeman zakončil svou návštěvu Ústeckého kraje v Podbořanech. Po dlouhé době zde přišla řeč i na ruskou skupinu Pussy Riot. Kromě toho se samozřejmě hovořilo i o uprchlících či o České televizi. „Co dělat s nepřizpůsobivými, což jsou lidé, kteří odmítají nabízenou práci? Já zastávám ten názor, aby jim byly odebrány sociální dávky, aby byli nuceni pracovat,“ zahájil svá slova v Podbořanech Zeman. Mimo jiné se vyjádřil i k ubytovacímu zařízení pro migranty. „Nejlepší způsob, jak nemít ubytovací zařízení, je nemít ilegální imigranty. Ti by měli zůstávat, dle dublinských dohod, v první bezpečné zemi. Někteří naši sluníčkáři ale dublinské dohody zřejmě neznají. Můžete mi namítnout, že tu žádní nejsou. Já vím, že tu nejsou, ale stačí dnes slyšet tureckého prezidenta Erdogana,“ řekl k dnešní hrozbě turecké hlavy státu, že pustí běžence do Evropy. Reagoval tak na výzvu europarlamentu k ukončení přístupových jednání s Ankarou. Když jej první diskutující vyzval k tomu, aby se nevyjadřoval k margináliím, jako je například skupina Pussy Riot, odpověděl, že v tomto souhlasí s expremiérem Petrem Nečasem (ODS), jenž kdysi vyzýval k boji proti dalajlamismu a pussyriotismu. „Protože tohleto je vydávání hloupých a neschopných holek, které mimochodem veřejně souložily v přírodovědném muzeu, za bojovnice za lidská práva. Opakuji ještě jednou: poloviční prostitutky se vydávají za bojovnice za lidská práva. A to není marginálie,“ uvedl. Tuto část tvorby Pussy Riot možná ještě neznáte: Řeč přišla i na islamizaci Evropy, která je prý organizována Muslimským bratrstvem. „Mapa předpovídá, že v blízkých letech budou ovládat polovinu Evropy včetně Španělska či Balkánu. Jde o organizovanou migrační vlnu. Někdy se ptám, proč zdraví mladí muži ze svých zemí utíkají, místo aby v nich bojovali,“ poznamenal. Pozastavil se nad tím, že na přijetí migrantů je v Česku vydáno půl miliardy korun. „Není v této zemi několik užitečnějších účelů, ve zdravotnictví, ve školství, v dopravě, kde by se té půlmiliardy dalo využít daleko užitečněji než tady budovat takzvaná ubytovací zařízení? Není škoda té půlmiliardy?“ zeptal se za potlesku přítomných. Když se jej další z přítomných zeptal, zda se Česká televize omluvila za údajně připravenou provokaci na první dámu Ivanu Zemanovou v divadle Petra Bezruče v Ostravě, odvětil velmi ostře. „Nepředpokládal jsem, že by se Česká televize omlouvala. Bývalý ministr kultury Pavel Dostál mi říkával jednu věc: S domovnicí se nediskutuje. A Česká televize je podle mého názoru soubor pitomých domovnic,“ sdělil. „Byl jsem jedinou evropskou hlavou státu, která vyjádřila své sympatie Donaldu Trumpovi. Důvod je trojí: Je proti ilegální migraci. Je proti islámskému terorismu. A třetí důvod je, že mluví jasně, jak mu zobák narostl, někdy drsně. A nepoužívá to, čemu se říká politická korektnost,“ zmínil k současnému republikánskému prezidentovi USA. „Je třeba mluvit jasně, zřetelně, nedvojsmyslně. To, že to někoho rozčílí, je věc odlišného názoru. Ale politika taková má být,“ uvedl. Závěrem pak prezident uvedl, že chceme-li investovat do budoucnosti, měli bychom investovat do dětí. „Dospělí ať se starají sami,“ dodal. Závěrem se podepsal do pamětní knihy, dekoroval prapor města a převzal dary z rukou vedení města.

Babiš: ČSSD lhala, že „Lex Babiš“ nepostihne současné ministry Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i poslanci sociální demokracie lhali, když tvrdili, že novela o střetu zájmů postihne až budoucí ministry, uvedl dnes ministr financí Andrej Babiš (ANO). Sněmovna podpořila senátní verzi zákona zřetelně směřujícího na předsedu hnutí ANO, podle níž se i Babišovy firmy nebudou moci ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Babiš ČTK sdělil, že další postup projedná s právníky. Rozhodne se o něm až poté, kdy zákon začne platit. Babiš ČTK v textové zprávě napsal, že poslanci, kteří předpis podpořili, schválili vědomě protiústavní zákon. „Poslanci zneužívají sněmovnu pro politický boj proti mně, místo aby přijímali zákony pro lidi, a to je nehorázné,“ napsal Babiš.

Merkelová může vyvolat další uprchlickou vlnu. Noviny odsuzují dohodu s Tureckem Šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl a spolupracovník Lidových novin, matematik Vladimír Meier se vyjádřili k migrační krizi a jejímu možnému řešení. „Dveře od Evropy drží Turci,“ poznamenal Plesl. „Evropa migrantům nejprve otevřela náruč, ale teď jich chce přijmout jen 72 tisíc. Zařídit to má turecký šerif, pro nějž jsou svoboda a demokracie už jen prázdné fráze," podotýká šéfredaktor MF Dnes. Připomněl slova tureckého prezidenta Erdogana z minulého týdne, který ve svém projevu k padesátce představitelů místních samospráv v Ankaře uvedl, že slova jako demokracie, svoboda a vláda práva jsou fráze, které už v zemi nemají vůbec žádnou hodnotu. „Erdogan své zcela prokazatelně nedemokratické činy zdůvodňuje bojem proti terorismu a jeho cílem jsou samozřejmě Kurdové. Od konce loňského roku jeho režim ještě zesílil boj proti kurdským skupinám a výsledkem těchto operací jsou stovky zabitých Kurdů a více než 350 tisíc lidí bez domova," píše Plesl a připadá mu v této souvislosti paradoxní, že ve stejném týdnu, kdy Erdogan zmínil porušování lidských práv ve své zemi, německá kancléřka Angela Merkelová dovedla do konečné fáze evropskou dohodu s Tureckem o řešení migrační krize. Podle dohody má Turecko přijímat zpět všechny migranty, kteří odcestují ze země přes moře na řecké ostrovy. Evropská unie si za každého vráceného Syřana má vzít jednoho „zlegalizovaného syrského uprchlíka". Stropem má být 72 tisíc běženců. „Ještě zbývá dodat, že celou operaci bude financovat Evropská unie a Turecku pošle navíc celkem šest miliard eur do roku 2018," připomněl Plesl. A neopomněl ani bezvízový styk, který by Unie měla od června s Tureckem zavést. „Na tom, jak bude dohoda s Tureckem fungovat v praxi, závisí nejen další osud Evropské unie, ale hlavně politická budoucnost Angely Merkelové. Pokud její vymodlené řešení zkrachuje, bude muset Evropa hledat řešení nové. Tentokrát už ovšem bez Turecka a bez německé kancléřky, která tak dlouho tvrdila, že se musí Evropa uprchlíkům otevřít, až za ni hranice Evropy zavírá neevropský autoritativní stát," uzavřel Plesl. Podmínky, které byly na summitu schváleny, obdobně shrnul i Vladimír Meier. „Když se podíváme na těchto sedm bodů, mělo by hned být nápadné, že Turecku z této dohody plyne jediná faktická povinnost, a sice nebránit evropským lodím, aby vozily uprchlíky zpátky do Turecka. Všechno ostatní musí zařídit a zaplatit EU," podotýká a ptá se, proč se raději Turecko nezavázalo k tomu, že zabrání ilegální migraci ze svých břehů do Řecka. „Při takovém řešení by ale přišli o peníze migrantů jak pašeráci a převaděči, tak i policisté a jiní úředníci jimi podplacení. Když totiž policie migrantům nezabrání odplout, mají pašeráci na svou odměnu nárok, migrantům peníze nevrátí, ať už se do Evropy dostanou, nebo ne. Když naopak turečtí policisté zabrání člunům vyplout, musejí to pašeráci za stejné peníze zkoušet znovu, než se to povede. Z převádění migrantů se ovšem už stal tak výnosný byznys, že o něj Turecko zřejmě nechce přijít," konstatoval také Meier. Závěrem se také věnoval onomu slíbenému bezvízovému styku. „Jestliže Turecko splní všechny podmínky a EU s ním zavede bezvízový styk, může dojít k tomu, že řada Turků nebo lidí s tureckým pasem, pravým či falešným, se vydá do Evropy. Kurdská menšina se v Turecku cítí utlačovaná, řada Kurdů má šanci dostat v Evropě azyl, lze tedy očekávat, že se o to pokusí. To může vyvolat uprchlickou vlnu stejných rozměrů, jako je ta současná," dodal s tím, že uzavřená dohoda je dohodou německé kancléřky Angely Merkelové. „Angela Merkelová se před časem nechala slyšet, že Německo, které přestane přijímat uprchlíky, není její země a Evropa, která zavře své hranice, není její Evropa. Bohužel si to ještě neuvědomuje, ale má pravdu: ani Německo, ani Evropa nejsou její," uzavřel Meier.

Kapitalistický Západ stojí na válkách, jinak fungovat neumí. Historik Skála objevil zásadní text Komunistický historik Josef Skála, který se chce ucházet o křeslo předsedy KSČM, přiblížil českým čtenářům článek popisující ideu války jako léku na přelidnění planety. Vychází přitom z textu Petera Koeniga. Tento muž působil desítky let ve Světové bance. Ve svém posledním článku se tvrdě opřel do politiky Západu. Kapitalistický Západ na válkách stojí a bez nich se neobejde. Svědčí o tom prý první světová válka i druhá světová válka. „Západní komfort má vítr z toho, že by se o část svých excesů musel dělit s chudými podlidmi takzvaných rozvojových zemí v Asii, Africe a Latinské Americe – pomalu se vynořujících světadílů, znásilňovaných po staletí právě těmi západními kolonizátory, kteří dnes řeční o přelidnění a své války napříč světem vedou coby novou formu kolonialismu.“ Skála citoval tato slova ze článku Petera Koeniga, muže, který dlouhá léta pracoval pro Světovou banku. Svět přitom není přelidněn. OSN tvrdí, že při současných možnostech produkce potravin planeta uživí až 12 miliard lidí. Jenže to by se ty potraviny měly řádně přerozdělit lidem, kteří je opravdu potřebují. Místo toho si s potravinami zahrávají spekulanti z USA i z Evropy. Myslí si to alespoň Koenig a Skála s ním s vysokou pravděpodobností souhlasí. Spekulanti mají podle jeho názoru na svědomí miliony lidí, kteří umírají hlady, ale nikdo proti nim nechce zakročit. Pokud by to udělal jeden stát, prý by své obchody jen přesunuli jinam. Celý text najdete zde. „Zato ‚války jsou kvintesencí naší západní existence‘. ‚Ultima ratio její vlády nad světem.‘“ Právě „války jsou i fundamentem našeho západního ekonomického systému zakládajícího si na růstu. Války rodí důvody pro ještě více válek a ozbrojených konfliktů – války roztáčejí spirálu závislosti na konfliktu.“ Takže „například ekonomika Spojených států (sic) se už bez válek neobejde. Války zabíjejí a ničí a rekonstrukce vytváří růst. Masové zabíjení pomáhá zmenšit světovou populaci, což je klíčový cíl elity, která slízne smetanu, typu Rockfellerů, zakladatelů polookultních organizací jako Bilderberský klub,“ pokračuje v popisu hrůz Západu Skála. A pokud ve světě neexistuje dost napětí k ospravedlnění nějaké války, je třeba ho vytvořit. To je prý také důvod, proč se NATO stále více přibližuje k hranicím Ruska. I ve druhé světové válce zaplatilo největším počtem lidských životů Rusko, a to i díky penězům, které dostával Hitler ze Západu. Podle Skály lze očekávat, že ve třetí světové válce bude kromě Ruska terčem i Čína. Amerika prý chce, aby i 21. století patřilo jí. Stejně jako před druhou světovou válkou oceňoval velkopodnikatel Ford Adolfa Hitlera, přivírá Amerika i dnes oči nad fašisty na Ukrajině. To vše jen proto, aby si americké zbrojařské firmy přišly na své. Skála si to podle všeho myslí. A EU v tom Washingtonu ještě pomáhá.

Miroslav Kalousek pohovořil o koupání Babiše. Utopí se prý při něm mnoho nevinných Exministr financí a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek poskytl rozhovor deníku Právo. Zdůraznil v něm, že bylo správné postavit se tak důrazně proti zákonu o elektronické evidenci tržeb. Ten zákon je průšvih a Kalouskův nástupce, majitel Agrofertu a současný šéf státní kasy i hnutí ANO se v tom prý ještě vykoupe. Kalousek má prý ale na mysli především zájmy desetitisíců lidí. Někteří komentátoři a vládní politici tvrdili, že se dlouhá pravicová obstrukce EET pravicové opozici nakonec vymstí. Kalousek ale trvá na tom, že poslanci TOP 09 postupovali správně. „Když se mě zeptáte jako ředitele firmy, který by prioritně sledoval kolik získá hlasů voličů, tak bych řekl, že se to nevyplatilo. Ti, kteří tímto způsobem uvažovali, nám dokonce říkali, tak to proboha pusťte. Zákon bude v reálu průšvih, nechte v tom ministra financí Andreje Babiše vykoupat. Jenže my jsme říkali, to je sice hezké, ale dříve než se v tom oligarcha vykoupe, tak v tom desítky tisíc lidí utopí,“ varoval Babišův předchůdce v pozici ministra financí. Pro TOP 09 prý byla prioritou obrana oněch desítek tisíc lidí. Na koupání pana Babiše prý také dojde. Podobná rizika vidí v chystaném zákonu o prokazování původu majetku. Data získaná s pomocí tohoto zákona budou zneužitelná. Zásadní problém pak spočívá v tom, že se důkazní břemeno přenáší na daňového poplatníka, což je nevídané. Prolamuje to zásadu, že je člověk nevinný, dokud se mu neprokáže opak. Úřady tak fakticky dostanou možnost člověka ničit. Kalousek se proto hodlá poprat za svobodu. Nechce ji odevzdat do rukou „babišovců“. Bude tvrdě argumentovat proti zákonu o prokazování původu příjmů.

Co byste měli vědět před tím, než se půjdete znovu najíst v Subway Subway lhalo svým zákazníkům po celá léta. Nejíte čerstvé věci v Subway. Subway začínalo v roce 1965 díky 17letému Fredovi DeLucovi, který si chtěl vydělat nějaké peníze navíc na školné. Půjčil si 1000 dolarů od rodinného přítele Petera Bucka, který se později stal jeho obchodním partnerem. Jejich produkty byly vždy uváděny na trhu jako čerstvé a zdravé. Tento řetězec jídel je zkoumán Doctors Associates, Inc., kteří posuzovali všechna jídla, ovšem celou dobu vedlo klamné zprávy a klamný dojem, že lékaři konzultují výživové hodnoty potravin. Ovšem zdá se, že žádní lékaři Subway z žádného směru nezkoumají a ani to, zda nabízejí čerstvé a zdravé produkty. Většina lidí Subway důvěřuje. Ovšem věděli jste, že celozrnný chléb, který voní, jako by byl zrovna upečený, obsahuje asi 50 složek, včetně rafinované mouky, konzervantů a rafinovaného cukru? My taky ne! Jak se takový upečený chléb může až tak vzdálit skutečnému jídlu? Italský bílý chléb: Obohacená mouka (pšeničná mouka, ječný slad, niacin, železo, thiamin mononitrát, riboflavin, kyselina listová), voda, cukr, obsahuje méně než 2 % z následujících složek. : sojový olej, kvašená pšeničná mouka, droždí, sůl, pšeničný protein, pšeničný lepek, konzervanty těsta, síran vápenatý, kyselina askorbová, azodikarboamid, jodid draselný, amylázy, sodná sůl stearyl-2-laktylát, kyselina mléčná, siřičitany, minerální oleje. Dokonce je chléb v Subway i potencionálně jedovatý. Místo použití olivového oleje, slunečnicového nebo arašídového se rozhodli používat sójový. Když se podíváme na všechny ty vegetariánská jídla - jako jsou papriky nebo nakládaná zelenina - všechna vypadají tak chutně a čerstvě. Myslíte si, že to vše dělají jen umělá barviva? A ještě jsme zapomněli zmínit že černé olivy obsahují přísadu zvanou železný glukonát. Jeho jediným účelem je udržet olivy čerstvé. Zdroj: livingtraditionally.com Komentáře:

Po bruselském útoku: Evropa do deseti let už nebude existovat, říká rumunský europoslanec Rumunský poslanec Evropského parlamentu zlořečil evropskému přístupu ke kulturní válce s migranty a zpochybňoval schopnost Evropy tváří v tvář tomuto úderu pokračovat jako kulturní entita. Rumunský europoslanec Lurentiu Rebega je členem stejné skupiny Evropa národů a svobody jako Marine Le Pen a Národní fronta, k níž se přidal loni poté, co přeběhl od Konzervativní strany. Když promlouval tento týden v těsné návaznosti po bruselském bombovém útoku, tak řekl Breitbart London, že příliv uprchlíků do Evropy neskončí, pokud nebude mír na Středním východě – na což je potenciálně nepravděpodobný výhled. Když mluvil o migrantech cestujících do Evropy v pořád větších počtech, tak pan Rebega řekl: „Ty nelze integrovat, ti nikdy integrováni nebudou.“ „Lidé, kteří v Evropě útočí, jsou lidmi, jejichž rodiny sem přišly před 40 lety. Na naši kulturu se ale nemohou adaptovat. To ukazuje, že když je přijmeme do našeho kulturního prostoru, tak máme opravdu velký problém.“ „Máme tu masu lidí z masové migrace, kteří do Evropy pronikli bez jakékoliv kontroly, jakékoliv debaty o tom, jak by se vůbec mohli stát součástí naší kultury. Přišli sem s tím, že se odmítají začlenit do procesů jakéhokoliv druhu, které by je adaptovaly na naše normy.“ Zastavení tohoto příliv migrantů je principiální předpoklad přežití Evropského lidu, řekl: „Podle mého názoru to musíme hned zastavit, jinak odteď za deset let Evropa už existovat nebude. Právě teď jsme ve válce.“ „Ti lidé nejsou šílenými jedinci, co se vymkli kontrole, a sami se rozhodli na nás zaútočit.“ Kontextová reklama Sklik „Je to velice dobře organizované. Bruselské útoky ukazují, že začíná válka proti Evropanům. Je naší povinností chránit své vlastní občany a nemáme žádnou povinnost pečovat o jiné.“ „Mohli byste říkat, že musíme projevit humanitu a soucit s migranty, teď ale vidíme, že oni útočí na naše vlastní občany. Zabíjejí nevinné lidi.“ Když se na něj naléhalo, jaké by tedy mělo být řešení těchto problémů, tak se pan Rebega vyjádřil, že je třeba toho udělat hodně, zdůraznil ale důležitost ochrany hranic. Řekl: „Největší problém, který teď máme, je nekontrolovatelná hranice.“ „O tom nelze pochybovat. Nemáme žádnou hraniční kontrolu, nemáme nic, co by nám řeklo, kdo přichází odkud, přicházejí z různých kultur.“ Pan Rebega se vyjádřil, že zvláště nelibě nesl způsob, jakým Evropská unie pochybila, když nepodpořila národy, které se na svých hranicích potýkají s každodenní realitou masové migrace. Lamentoval: „Nepomohli jsme jim, jen jsme žvanili a žvanili a nutili je, aby tu masovou migraci brali.“ Oliver Jane Zdroj: breitbart.com

Už devátý svědek střelby v Las Vegas nalezen během necelých 2 měsíců mrtvý Roy McClellan, přeživší střelbu v Las Vegas, který tvrdil, že do té střelby bylo zapojeno více střelců, se stal už devátým z přeživších, který po útoku 1. října zemřel za podezřelých okolností. Domorodec z Las Vegas McClean byl náhle zabit, když do něj 17. listopadu najel jakýsi řidič, aby následně rychle ujel po Homstead a Dálnici 160. Po tomto sražení vozem, který ujel, zůstala po McClellanovi vdova Denise, pro kterou to je další vlna ničivého stresu sedm týdnů poté, co se svým manžel přežila masakr v Las Vegas. „Jemu to opravdu pomátlo hlavu a musel už chodit na terapii,“ vysvětlovala Denise McClellan, která si rovněž kladla otázku, proč byl Roy McClellan sedm týdnů po té masové střelbě zabit. „Tohle jsem mu opravdu nepřála. Nechápu, proč ho nesejmuli při té střelbě, ale až o měsíc později a ještě takhle,“ řekla McClellan. „Doufám, že můj manžel už konečně nalezne pokoj a je teď už v bezpečí.“ Jestli chcete opravdu pomoci rodině McClellana, jděte na účet GoFundMe, který tam byl zřízen. Případ McClellana zdaleka nebyl po střelbě v Las Vegas první, kdy zemřel přeživší. Minulý měsíc to byl pár, který se tohoto koncertu zúčastnil, jenž zemřel poté, co jejich vozidlo náhle vyjelo ze silnice skoro u jejich domu a narazilo do vrat a vybuchlo po nárazu do ohnivé koule. Dennis a Lorraine Carver, kteří oba shodně tvrdili, že tam při střelba v Las Vegas bylo několik střelců, oba po nárazu okamžitě zemřeli. Mluvčí místního hasičského úřadu řekl, že hasičům trvalo přes hodinu, než ty plameny uhasili. Uplynulo sedm týdnů od střelby v Las Vegas a my pořád nemáme odpovědi, co se v Mandalay Bay tu noc dělo, nebo proč těch devět očitých svědků z přeživších, kteří zpochybňovali oficiální povídačku, plus jeden vysoce profilovaný advokát pomřeli. Ta oficiální povídačka páchne tak hrozně, že už mainstreamová média byla svými diváky donucena, aby ty události zpochybňovala. Aliance mainstreamových médií teď podává žalobu na úřady v Nevadě, že zakrývají pravdu o tom, co se během střelby v Las Vegas dělo, a dožadují se oficiálního vydání dokumentace orgánů zákona ohledně tohoto masakru, po němž zůstalo 58 lidí mrtvých. Ale mainstreamová média už jen hrají hru, aby se chytila. Alternativní média a nezávislí investigativní žurnalisté mají zásluhy na tom, že se prosazuje pravda ohledně toho, co se ve Vegas 1. října dělo, a ti také vrhli světlo na to ohromné zakrývání, které probíhalo přímo před našima očima. Ohromující devět z přeživších očitých svědků a jeden advokát zastupující klíčové hráče při střelbě v Las Vegas zemřeli za podezřelých okolností. Někteří další zmizeli. Jaké jsou šance, aby devět lidí z nich zemřelo, když byli většinou navíc velmi mladí, všichni během tak krátké doby?

Nářez europolitikům za útoky v Bruselu. Opravdu značný ParlamentníListy.cz přinášejí souhrn komentářů k teroristickým útokům v Bruselu. Nejostřeji se vyjadřuje Allison Pearsonová v britském konzervativním deníku The Telegraph, která tvrdí, že se Brusel stal hlavním městem evropského džihádu. Představitelům EU prý vůbec nezáleží na bezpečnosti obyvatelstva. Komentátorka britského deníku The Telegraph Allison Pearsonová si v titulku svého aktuálního článku klade otázku, proč by měla Velká Británie zůstávat v Evropské unii, když se z jejího „hlavního města“ Bruselu stává také hlavní město džihádu. Životy milionů Evropanů jsou podle Pearsonové kvůli otevřeným hranicím EU a laxnímu prověřování uprchlíků v ohrožení. „Až nám bude příště premiér David Cameron vykládat, že bychom měli zůstat v EU z důvodu naší bezpečnosti, vzpomeňte si na Brusel,“ argumentuje Pearsonová. Celý komentář Allison Pearsonové najdete ZDE. „Neschopné belgické bezpečnostní služby nechaly jednoho z hlavních strůjců teroristických útoků v Paříži Salaha Abdeslama po celé čtyři měsíce pohybovat se po jeho domovské čtvrti Molenbeek a zatkly jej jen několik dní před útoky v Bruselu,“ uvádí Pearsonová s tím, že Molenbeek se stal pro policii „no go“ zónou a aktuální teroristický útok na letiště byl zorganizován opět právě tam. Britská komentátorka také připomíná informace o tom, že se na evropský kontinent již vrátilo asi 5000 džihádistů vycvičených na území ovládaném Islámským státem. „Nikým nezvolené“ představitele Bruselu v této souvislosti Pearsonová obviňuje z arogance a nesmyslného trvání si na myšlence těsnější unie. „Nyní už ale nemají jinou možnost a včera byla uzavřena hranice mezi Francií a Belgií. Kdyby se tak stalo již v listopadu, Abdeslam by nebyl schopen se dostat zpět do Bruselu a nemohl by naplánovat další zvěrstva. Nevinní lidí tak byli obětováni na oltář volného pohybu osob,“ ostře kritizuje Pearsonová a vyjadřuje v závěru svého krátkého komentáře přesvědčení, že je nejvyšší čas, aby Velká Británie opustila dysfunkční organizaci, které „více záleží na vlastním přežití než na bezpečnosti svých obyvatel“. Teroristickými útoky v Bruselu se ve svém komentáři publikovaném na internetovém serveru Politico.eu zabývá také americký diplomat a publicista Daniel Benjamin, který působil na americkém ministerstvu zahraničí v době, kdy v jeho čele stála Hillary Clintonová a měl zde na starosti boj s terorismem. Benjamin tvrdí, že ani po událostech v Bruselu by se neměli Američané příliš obávat, že se něco podobného stane i v jejich zemi. „Situace ve Spojených státech je zcela odlišná. Nenajdete tady nezaměstnané muslimy žijící v ghettech, kteří by se cítili tak odcizení vůči své nové zemi.“ Celý text Daniela Benjamina je ZDE. Benjamin poukazuje na to, že většina amerických muslimů pochází z bohatších poměrů a jejich příjem i vzdělání dosahuje přibližně úrovně průměrného Američana. „Naproti tomu evropští muslimové jsou potomci dělníků a chudých rolníků, kteří přišli na kontinent po druhé světové válce. Očekávalo se, že až vykonají svoji práci, vrátí se zpět domů. Místo toho však v Evropě zůstali, i když pro ně již nebyla žádná práce. Přišli jako chudí a chudými také zůstali. V jejich středu se vyskytuje mnohem větší množství extremistů než ve Spojených státech,“ konstatuje Benjamin Jak Benjamin uvádí, Belgie se stala v rámci evropských zemí „největším dodavatelem“ džihádistů, kteří odešli bojovat pod vlajkou Islámského státu do Sýrie a Iráku. Z celkového počtu 660 000 belgických muslimů jich odešlo bojovat téměř 500. „Zatímco z asi 3,3 milionu amerických muslimů se jich vydalo na syrská a irácká bojiště jen asi 250. Belgie je zmítána hlubokými politickými konflikty mezi Vlámy a Valony. Svého času v zemi vládla úřednická vláda, která nebyla schopna uvést do praxe potřebná protiteroristická opatření. Spojené státy jsou navíc chráněny dvěma oceány,“ uvádí Benjamin několik důvodů, proč se Američané nemusí obávat bezprostředního nebezpečí. Evropa je dle jeho pohledu ohrožena nedostatečnou ochranou vnějších hranic, neexistujícími vnitřními hranicemi a migrační krizí, která způsobila eskalaci problému. „Američané by samozřejmě neměli usnout na vavřínech, ale není třeba podlehnout panice. Americké muslimy v každém případě není třeba démonizovat, jak se to děje v průběhu prezidentské kampaně. Právě oni stojí v první linii proti extremismu,“ uzavírá Benjamin. Redaktor německého týdeníku Spiegel Jörg Diehl ve svém komentáři k teroristickým útokům v Bruselu konstatuje, že se něco podobného dalo očekávat. Připomíná, že Islámský stát ostatně již v minulosti avizoval, že se hodlá zaměřit na politiky a instituce v Belgii; už v květnu 2014 se stalo cílem teroristického útoku židovské muzeum v Bruselu. „Belgická policie a zpravodajské služby se snaží několik let dostat situaci pod kontrolu, ale problém se neustále prohlubuje. Co do podílu k populaci bojuje v Sýrii a Iráku v rámci Evropy nejvíce muslimů pocházejících právě z Belgie,“ upozorňuje stejně jako Benjamin také Diehl. Celý text Jörga Diehla v angličtině máte k dispozici ZDE. Otázkou podle Diehla zůstává, kdo je konkrétně za teroristický útok v Bruselu zodpovědný. Poukazuje přitom na stopy vedoucí také do Německa. „Nedávno zatčený strůjce teroristických útoků Abdeslam na začátku října vyzvedl dalšího atentátníka Amine Choukriho v německém městě Ulm a s největší pravděpodobností jej dopravil do Bruselu. Vyšetřovatelé se nyní zajímají právě o Choukriho, protože jeho otisky prstů byly nalezeny v jednom bruselském bytě. Z desetihodinového filmu pořízeného bezpečnostní kamerou vyplývá, že se možná on a další teroristé snažili dostat k radioaktivnímu materiálu,“ uvádí Diehl.

Česká stopa Donalda Trumpa Donald Trump je asi prvním prezidentem USA, který ví, kde leží Zlín, protože odtamtud pocházela jeho první žena Ivana rozená Zelníčková, kterou si vzal v roce 1977. Jeho první tchýně Marie Zelníčková dodnes střídavě žije ve Zlíně a v New Yorku a udržuje kontakty se svými vnoučaty i se samotným Donaldem Trumpem. Prý se s ní dokonce radil, jestli má jít do boje o Bílý dům. „Když jsme v Americe, vídám se s Donaldem samozřejmě denně, on mě občas škádlí, říká mi bábrle, ale taky se se mnou radí, zdali do té bitvy o post nejmocnějšího muže světa jít,“ prozradila dáma narozená v roce 1926 v rozhovoru uveřejněném na serveru Zlín.cz. Dodnes se vídá se třemi dětmi Donalda Trumpa a sedmi vnoučaty. Její dcera prý dodnes patří k nejznámějším modelkám v USA a sám Trump údajně považuje paní Marii za svou jedinou opravdovou tchyni. V roce 1990 přijel do Zlína na pohřeb svého tchána, i když už vztahy mezi ním a první manželkou nebyly právě nejvřelejší, a město se mu prý velice líbilo. Nejstarší syn Donald Trump mladší podle paní Marie mluví perfektně česky. Když tohle všechno vypráví, hrdě ukazuje fotky, na které je zachycena početná rodina Trumpových a nechybí ani jediná opravdová tchyně. Celý rozhovor naleznete zde „Donald Trump je hodně pracovitý, jinak veselý a příjemný, mě vždycky dostane na zmrzlinu. Teď má opravdu hodně práce s kampaní, ale myslím, že na rozdíl od jiných kandidátů nemá vlastně co ztratit, kdykoliv se může vrátit ke svému byznysu, stavět domy, hrát golf a prostě žít,“ dodává.

MMF varoval o nastávajícím krachu světové ekonomiky Svět se setkal s rostoucími riziky ekonomického krachu. Aby bylo možné vyhnout se katastrofě, vlády zemí musejí učinit opatření, aby stimulovaly poptávku. O tom informoval první zástupce ředitele-správce Mezinárodního měnového fondu (MMF) David Lipton, píše The Financial Times. Vydání říká, že vystoupení zástupce ředitele MMF proběhlo na pozadí publikace negativní statistiky o ekonomice Číny. Objem exportu z ČLR klesl v únoru o 25,4 procenta (v dolarovém vyjádření) ve srovnání s únorem 2015 — nejhorší ukazatel od roku 2009. Současně klesl import o 13,8 procenta. Podle poslední prognózy MMF vyroste v roce 2016 světová ekonomika o 3,4 procenta. Ve fondu připouštěli korekci dané prognózy.

„Stop islam,“ napsal a platí za to 60 tisíc Kč. Je tu nový vývoj. Pokutujte si mě dál, říká a mluví o sledování ROZHOVOR Vyvěsil na sociální síti nápis: „V naší restauraci pro imigranty nevaříme. STOP ISLAM“, a tak musí zaplatit pokutu 60 tisíc korun, kterou mu udělila Česká státní inspekce kvůli diskriminaci. Nepomohlo ani odvolání, ale Tomáš Ševčík, majitel pizzerie Grand Italia v Hrušovanech nad Jevišovkou se vzdát nehodlá. Pokutu sice zaplatí, zároveň však chystá žalobu. A stejný nápis míní na sociální síti vyvěsit znovu. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz řekl, že není možné, abychom se báli vyjádřit názor k migraci, a znovu opakuje, že v jeho restauraci obslouží každého bez ohledu na národnost. Dostali jste rozhodnutí, že musíte pokutu zaplatit. Je to tak? Dvakrát jsme se proti pokutě odvolali a minulý týden přišel rozsudek, že ji musíme zaplatit, takže budeme podávat žalobu na Českou obchodní inspekci. Co v té žalobě bude? Půjde o překročení jejich pravomocí, jak jste zmiňoval minule? Žalobu bude sestavovat můj právník, takže konečnou podobu ještě nemáme, ale jde přesně o to. Žalobu podáme asi do třiceti dnů. Pokutu jste dostal za vyjádření názoru na sociální síti Facebook, kde jste vyvěsil nápis, že imigranty neobsluhujete. Udělal jste od té doby něco podobného? Ne, ale chystám se v pátek a úplně stejný banner dám na Facebook. Ještě k tomu připíši, že je to dva roky, co jsem dostal pokutu, a za svým názorem proti migraci si stejně pořád stojím, ať mě klidně pokutují dál. V dnešní době aby se člověk bál říci názor k něčemu, co se právě děje. Stále avšak platí, že ve vaší restauraci obsloužíte kohokoliv bez ohledu na národnost? Objevily se k celé situaci nějaké další reakce? Někteří sluníčkáři komentují, že máme hnusnou polévku, označují nás za fašisty a tak dále, ale vždy si takové výroky vyžádají odezvu normálních lidí. Každopádně, vy nejdříve musíte danou pokutu zaplatit, a pak teprve podávat žalobu. Je to tak? Na sociální síti vám lidí nabízejí podporu i ve formě finančních příspěvků právě na zaplacení pokuty, využijete jejich nabídek? Situace je složitá, museli bychom udělat sbírku a nechat ji schválit, protože nelze jen tak přijmout peníze. Mnoho lidí nám chtělo přispět, také známí chtěli přidat něco jako podporu, i když jsem nechtěl, ale legálně to není možné. Spousta lidí psalo a volalo, že přispějí pět set, tisíc korun, raději jsem odmítal, abych se nedostal do problémů kvůli pár tisícům. Zvažujete, že sbírku uspořádáte? Je to možné. Pokud nám po pátku dají zase další pokutu, která může být ještě vyšší, protože mohou jít, myslím, až do půl milionu korun, a počítám, že pokuty se budou stupňovat, zvážíme to, aby pro nás nebyly likvidační. Poslední dobou se u nás staly nepříjemné události, u nichž se mluví o rasismu. Tajemník klubu SPD Staník měl ve Sněmovně říci, že „Židi a buzeranti patří do plynu“. V Praze byl zmlácen a ponížen černoch. A děti v Teplicích čelily nenávistným výlevům za to, že na jejich školním fotu byly arabské a romské tváře. Jde o projevy nemocné společnosti? Nebo je to výraz toho, že lidé už mají migrační krize a proudících lidí dost? Těžko říci, každý to vnímá jinak. Čím více je těch problémů ve společnosti způsobované migrační krizí, tím více to lidé vnímají, ne každý problémy unese a chová se normálně. Výroky k třídě dětí jsou od jedinců, na Facebooku jsem také viděl vyjádření, ať jdou do plynu a podobně. Je těžké říci, jak je každý jedinec mentálně naladěný a současné dění má navíc vliv na jiné vnímání lidí. Začali si všímat. Když se podíváte, jak žijí, tak většina vydělává patnáct tisíc a najednou slyší, jak se do neziskových organizací tlačí miliardy. Těch důvodů je velmi mnoho, zatím se nás tolik nedotýkají, ale každý vidí svoji rodinu. Ze smrti svých blízkých začínají mít strach a v některých případech jsou zlí, protože se bojí. Pokutu jste dostal právě kvůli vyjádření na sociální síti. Je podle vás důvod přistoupit k nějaké regulaci sociálních sítí nebo zpřísnit pravidla toho, co se smí a nesmí říkat v této zemi? Nebo je naopak třeba zasáhnout proti častému blokování kvůli neagresivnímu názoru a jde o omezování svobody slova? Myslím si, že internet sloužil od začátku k hledání obsahu, ale poslední dobou je nastavený tak, aby obsah každému dával, a vytváří nám tím pohled na věc. Blokované příspěvky, blokování lidí a podobně, sociální síť není médium, aby si tam lidé nesměli napsat, co chtějí, pokud tedy nepřekročí rámec zákona. Pak ať porušení zákona řeší policie, ale ne, že kvůli napsání slova „negr“ o černochovi zablokujeme profil na měsíc. Když se podíváme, kdo je proti migraci, je zablokován, často jen napíší něco nexenofobního nebo vloží nějakou fotku. Tohle už nemá s demokracií nic společného. Minule jste mi řekl, že na hodnocení Donalda Trumpa v roli prezidenta je krátká doba. Také jste zmínil citát své kamarádky, která v Americe žije: „Je jedno, jaké h…o nám namažou na chleba, protože nám vždy vymění jen ten chleba“. Zmínil jste, že Donald Trump pravděpodobně nic nezmění. Jak jeho působení hodnotíte teď? Je to loutka. Dělá všechno naopak oproti tomu, co říkal před volbami. Je loutka a těžko říct, čím ho drží v hrsti, jestli vyhrožují jeho rodině, nebo se od začátku jedná o hru. Když se podívám na svět, tak všechno řídí korporace a všechno jde mimo nás. Celá Evropská unie je promyšlená a mají plán možná na několik desítek let, ale určitě na deset let dopředu. Vědí, co udělají, jdou si za tím. Stačí vnímat, co říkají a co pak dělají. Podívejte na ČSSD, na billboardy dají bezpečnou zemi, a přitom chtějí, aby zde byli migranti, to je výsměch. Takže s Donaldem Trumpem se nic nezmění? Určitě, Američané žijí v hrozné dezinformaci, sami jsou podvedeni, teď jsem tam tři týdny byl a bydlel u kamarádovy sestry. Oni vůbec nevědí, co se děje, kde je Česko, když řeknete Praha, tak tuší, ale zkrátka nevědí, co se děje ve světě, a myslí si, že politika, jakou mají, je v pohodě. Když jsem se jich ptal na útok v Las Vegas na koncertě, vůbec netuší, a ani se o tom nechtějí bavit. Mají to tak dané, jsou pozitivní, chtějí být v pohodě a neřešit takové věci. Poměrně dost peněz přijmou a vydají na poplatcích, na Floridě, kde jsme byli, se mají dobře, ale neřeší budoucnost a ani nemohou. Ta síla je tak obrovská a sledování všude. Jdete do obchodu, chtějí jméno, e-mail a pomalu by chtěli platit jenom kartou, žádnou hotovost. Bylo to zajímavé. Jak vnímáte největší podnikatelskou delegaci do Ruska v čele s prezidentem Milošem Zemanem? Mnozí ho kritizují, že nás přiklání k Východu, nebo že dokonce „leze Putinovi do zadku“. Je to tak? Co se týká Zemana, tak moje jediné sympatie má v postoji proti uprchlíkům. To je jediná věc. On byl ve vládě, když se porcoval medvěd a kdesi cosi, rozkrádalo se – a neudělal vůbec nic. Nemám k němu žádný respekt jako k prezidentovi, ale byl jediný, který se postavil proti uprchlíkům a řeší je. Těžko říci, myslím, že vztah s Ruskem je také důležitý. Jestliže leze do zadku Rusku, tak u nás je spousta politiků, kteří lezou do zadku Americe. Jako sankce proti Rusku. Co nám Rusko udělalo? Zabralo Krym? To je jich věc, sankce stojí Evropskou unii denně desítky milionů eur a nikdo to neřeší. Jedná se o vliv Ameriky, protože potřebuje oslabit vztah s Ruskem, zatímco nám sem tlačí geneticky modifikované potraviny. To je největší zlo, co může být. Všechno dokázali zničit, ať je to voda, řepka, najednou se objevil lepek a všichni mají na něco alergii. V Americe se ani nedočtete, kolik masa je v párku.

Brit vyprávěl, co cítil, když během operace na něj přestala působit narkóza V Británii muž oznámil, že přišel k sobě během operace a cítil vše, co probíhalo, ale nemohl to říci lékařům. Píše o tom Metro. Pětadvacetiletý Fenn Settle vyprávěl o tom, jak na něho přestala působit narkóza během operace slepého střeva. Podle jeho slov cítil bolest v břiše a v dýchání mu bránila trubka v krku. Pokusil se zamrkat a pohnout prsty, ale nepodařilo se mu to. „Chápal jsem, že jsem ještě na operačním stole, a uvědomoval jsem si co se děje. Byl jsem ochrnutý, snažil jsem se otevřít oči, zakřičet, pohnout prsty u nohou nebo rukou. Ale jediné, co jsem dokázal udělat, bylo počůrat se," uvedl Fenn. Po operaci vyprávěl zdravotním sestrám, co se stalo, ale ty mu nevěřily. Muži se však přesto podařilo dosáhnout kompenzace a omluvy nemocnice. Týden po operaci se Fenn mohl vrátit do práce, ale dosud trpí postraumatickým syndromem a periodickými retrospektivami (nenadálé, většinou silné, opakující se prožívání minulé zkušenosti).

Emir Kusturica okomentoval rezoluci Evropského parlamentu o ruských médiích Srbský filmový režisér Emir Kusturica pro agenturu Sputnik řekl, že po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA začala v Evropě panika, která se projevila v rezoluci Evropského parlamentu vůči ruským médiím. Podle slov Kusturici vznikla panika v EU kvůli tomu, že v USA se objevil nový establishment, který nedokázal najít společnou řeč se starou elitou, kterou řídili Clintoni a finančník George Soros. „Nápad obvinit RT a Sputnik z propagandy — to je jako kdyby Pinocchio obvinil svého tvůrce ze lži. Nápad srovnat dvě mladá a kvalitní média s Daiš (arabský akronym pro organizaci Islámský stát) není dostatečně vysvětlen. A kdo ve skutečnosti Daiš vytvořil — Západ, Východ, či je to samostatně fungující organizace?" — dodal.

Prezident Evropské komise: Trump o Evropě vůbec nic neví a trvalo by mu dva roky, než by na to přišel! Prezident Evropské komise Jean Claude Juncker proti zvolenému prezidentovi Donaldu Trumpovi zahájil rádoby kousavý útok tvrzením, že pan Trump o Evropě vůbec nic neví a že by mu trvalo dva roky, než by na to přišel. Juncker, který nedávno pustošivě zasáhl do britského hlasování o odchodu z jeho krachující Evropské unie, byl citován, jak promlouvá na konferenci ke studentům, kde řekl: „Zvolení Trumpa představuje riziko rozrušení transkontinentálních vztahů a jejich struktury přímo v základech.“ Zmiňoval to, co nazval „zkázonosné“ důsledky prohlášení zvoleného prezidenta Trumpa o bezpečnostní politice, přičemž shazoval i znalosti amerického prezidenta o Evropě, přestože pan Trump v Evropě vede dlouhodobě investice a mnohokrát v posledních několika desetiletích tento kontinent navštívil. „Bude třeba zvoleného prezidenta poučit o tom, co to ta Evropa je a jak funguje,“ řekl pan Juncker, když shodil Američany i obecně, neboť o nich tvrdil, že ty nějaký Evropský kontinent vůbec nezajímá. Ve skutečnosti jsou to politiky Evropské unie a vůdců, jako je Angela Merkel v Německu, co způsobilo, že v Americe spousta lidí volila Donalda Trumpa. O vítězství nad bruselskou byrokracií a super-vládou při Brexitu stejně jako o migrační politice otevřených hranic paní Merkelové je známo, že ve Spojených státech mělo obojí značnou ozvěnu, která vedla k populistické vlně odporu, jež se nakonec ztělesnila v porážce Hillary Clinton. „Kdybych řekl upřímně svůj názor, tak si myslím, že ztratíme dva roky, než pan Trump projede svět, o kterém nemá ponětí,“ tvrdil neurvale pan Juncker. Předtím v pátek komisařka Evropské unie pro obchod Cecilia Malstrom zpražila představu, že by za prezidentování Trumpa mohla být někdy dokončena jednání k dohodě o korporativistické smlouvě mezi USA a Evropskou unií, tj. k Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP). TTIP byla klíčovou politikou jak Obamy, tak ministryně zahraničí Clintonové, ale obyvatelstvo v členských státech Evropské unie ji všeobecně odmítalo. Zdroj: breitbart.com

Kvůli muslimům žádné stahování vepřového ze škol! Německý ministr rázně vystoupil Německý ministr zemědělství Christian Schmidt odmítá, aby ve školních jídelnách v zemi přestali muslimským žákům podávat vepřové. Informoval o tom server RT.com. Podle Schmidta není možné, aby kvůli náboženství, které vyžadují halal nebo košer, se Němci zbavovali svých oblíbených tradičních pokrmů. „Nemůže to přeci být tak, že kulturní rozdíly v jídle vyřešíme nejnižším obecným jmenovatelem. Myslím si, že rostoucí kulturní rozmanitost má vést k větší nabídce, nikoliv menší,“ řekl Schmidt. Původní text ZDE. Vepřové maso, které v německém jídelníčku hraje velkou roli, je stahováno z některých školních jídelen kvůli rostoucímu počtu muslimských uprchlíků. Alespoň se o tom diskutuje. „Kompromis nemůže být ten, že každý bude jíst listy salátu,“ zdůraznil Schmidt. Každý má podle něj právo jíst to, na co je zvyklý.

Muž, který sepsal drsné věci o Václavu Havlovi, předložil fakta o prolhaných médiích Častý přispěvatel serveru NeviditelnýPes.cz Tomáš Guttmann v minulosti zveřejnil svůj komentář na téma Václava Havla a jeho rodiny. Nyní přišel s textem zabývajícím se médii při amerických prezidentských volbách. „Prolhané zpravodajství z amerických voleb potvrdilo, že spoléhání na informace médií musí vést ke zcela zkreslenému vnímání světa. Všichni, kdo analyzují a komentují výsledky amerických voleb, jsou překvapeni. Ale čím? Zopakujme si, kdo stál proti komu v těchto volbách. O obou kandidátech uvádím několik faktů, které jsou v očích odpůrců kompromitující,“ zmínil úvodem Guttman. Následně se věnuje Hillary Clintonové, která například v roce 1998 hájila manžela proti obvinění, že měl v Bílém domě sex s učednicí Monikou Lewinskou, či se s ním nerozvedla přesto, že měl ve stejný rok zaplatit 850 tisíc dolarů za to, že se před ní obnažil na veřejnosti. „V letech 2009–2013 byla Hillary ministryně zahraničí. Přispěla k tomu, že USA ztratily ve světě respekt, arabský svět se rozpadl a vznikl ISIS. V roce 2012 byl ubit a podle arabských zdrojů též znásilněn v ulicích Benghází americký velvyslanec Christopher Stevens – drastický film o jeho konci byl uveřejněn na YouTube a jeho části lze dodnes vidět. Hillary označovala v jedné verzi vražedný dav za lidi snažící se poskytnout vyslanci pomoc, v druhé verzi označovala dav za občany oprávněně rozhněvané v důsledku jakéhosi protimuslimského filmu,“ zmiňuje také stinné stránky Clintonové Guttmann. A stranou neponechává ani skutečnost, že jako ministryně shromažďovala Hillary přísně tajné dokumenty na soukromém e-mailu. Původní text ZDE. Závěrem o Clintonové pak Guttmann připomíná také situaci kolem nadace, kdy Clintonová údajně vybírala příspěvky na pomoc dětem, a to i ze zemí podporujících terorismus. Donald Trump pak podle Guttmanna sliboval omezit příliv kriminálních živlů z Mexika, chtěl omezit hegemonii Číny, plánoval zprůhlednit americkou vojenskou pomoc šetřivým a pasivním spojencům či mluvil hrubě o ženách. „Čím byli analyzátoři a komentátoři překvapeni? Mě překvapuje, po všech těch skandálech Hillary a Billa, že proti Hillary Clintonové nevolilo mnohem více lidí,“ táže se Guttmann. A následně se zaměřuje na průzkumy veřejného mínění. Podle nich je dle jeho názoru patrné, že bylo možné správně předpovědět výsledky voleb. „Nepolitická společnost Rasmussen předpověděla volby zcela přesně; průměr jejich 32 průzkumů poskytuje náskok Clintonové o 0,6 bodů před Trumpem, což je velice blízko skutečnému výsledku 0,7 bodů. Matematika nemůže vysvětlit, jak tři z největších světových tiskových agentur mohly v 50 průzkumech předpovědět v průměru rozdíl o 7 až 8 bodů větší, a dokonce v několika případech předpověděly pro Hillary vítězství o 14 až 18 bodů,“ podotýká Guttmann. Jediný možný závěr tak podle něj je, že média i univerzity skutečný stav v roce 2016, na rozdíl od roku 2012, zjistit a zveřejnit nechtěly. Systematicky zveřejňovaly vědomě chybné průzkumy – to znamená, že lhaly; a činily tak po dlouhých deset měsíců před volbami. „Zglajchšaltované zpravodajství z amerických voleb a zcela chybné předpovědi výsledků znovu potvrdily nespolehlivost a podvodnost médií. Jediný logický a matematicky podložený závěr po rozboru voleb je, že kdo buduje svůj obraz světa a světový názor pouze na informacích dnešních, i těch nejuznávanějších médií, bez korekce poskytnuté zdravou zkušeností, klasickou morálkou a exaktními vědami, vnímá realitu zcela zkresleně a hrozí mu, že skutečný svět přestane vidět a navíc se stane manipulovanou figurkou v alternativním světě politicko-korektní levice,“ uzavřel. Celý text o Václavu Havlovi najdete ZDE. Guttmann v minulosti přinesl text o faktech o životě Havlových rodinných příslušníků, která jsou podle jeho slov málo lichotivá. „Havel je často považován za morální autoritu, ale to je v příkrém rozporu se vším, co si lze o jeho životě přečíst,“ zmiňuje mimo jiné ve svém textu, v němž se odkazuje na mnohé publikace. „Jde o typickou kafkovsko-haškovsko-cimrmanovskou situaci: Člověk, který psal o životě v pravdě, žil v polopravdě. Doložená fakta demonstrují Havlovu nemorálnost, jež má původ v jeho rodině a provází ho od raného mládí,“ podotýká následně autor. „Členové Havlovy rodiny se za druhé světové války přátelili s nejvyššími nacisty, členy tajné služby, gestapa a protektorátní vlády. Strýc Miloš Havel nejen pasivně kolaboroval, ale dokonce žádal své nacistické přátele, aby použili násilí proti jemu nepohodlným lidem. Firma Lucernafilm natočila v době okupace a holocaustu mnoho idylických a veselých filmů. Malý Václav za války obdivoval německé uniformy a běhal na ulici za vojáky, jak láskyplně poznamenala ve svém deníku Václavova maminka,“ uvádí nelichotivá fakta Guttmann. Po válce podle jeho zjištění byla rodina získána pro spolupráci s novým režimem. Archiv Ministerstva vnitra dle jeho slov jasně dosvědčuje, že Havlův strýc Miloš podepsal spolupráci s StB a všichni členové rodiny včetně synovce Václava si toho jistě byli vědomi. „Rodinné konexe pomáhaly i Václavovi Havlovi, například když byl přijat za kulisáka v divadle ABC na přímluvu otce u ředitele divadla, což znamenalo začátek jeho divadelní dráhy,“ zmínil Guttmann s tím, že Havlův otec se vyznačoval sympatiemi k socialismu, jež přešly i na syna Václava. Stranou Guttmann neponechal ani Havlův pobyt ve vězení, kdy byl uvolňován a byly mu například umožňovány schůzky s manželkou. Zúčastnil se prý i soutěže o titul Vzorný pracovník. „Po propuštění z vězení měl Havel klid a bylo mu postupně umožněno stát se neoficiální hlavou opozice, za niž se stále více cítil oprávněn monopolně jednat. Jak probíhala v Rusku perestrojka, komunisté se již několik let chystali na nenásilné předání moci, i když nekompromisní opozičníky drželi stále v šachu. Havel později přiznal, že již několik let před sametovou revolucí ho komunisté kontaktovali,“ popisuje Guttmann. A popisuje i situaci po 17. listopadu 1989, kdy StB prý měla situaci pod kontrolou a Havlovi zajistila vstup na tribunu.

„Ahoj prostitutky, co to tady vaříte za ejakuláty.“ U Jílkové se řešila šikana na školách a došlo na mrazivá svědectví Šikana na školách bohužel zdomácněla. Nemůžeme to tak nechat. Tato slova pronesla v pořadu České televize Máte slovo moderátorky Michaely Jílkové ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Členka vlády si následně vyslechla sadu děsivých momentů, které dnes zažívají učitelé či jiní pracovníci ve škole. Kupříkladu paní kuchařky si musejí od dětí vyslechnout i následující slova: „Ahoj prostitutky, co to tady vaříte za ejakuláty.“ Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová (ČSSD), ústřední školní inspektor České školní inspekce Tomáš Zatloukal, psycholog David Čáp, předseda Sdružení učňovských zařízení a ředitel SOU Ohradní Karel Dvořák, paní učitelka Jitka Česká a ředitel ZŠ Glowackého v rezignaci Miroslav Koranda debatovali ve čtvrtečním pořadu Máte slovo moderátorky Michaely Jílkové o šikaně učitelů na českých školách. Sluší se připomenout, že Koranda byl dotlačen k rezignaci kvůli pohlavku studentovi. V roce 2015 bylo napadeno 16 učitelů. Kdy se s tím začne něco dělat? Ředitel Karel Dvořák popsal, co se dnes na školách děje. „Jeden žák celou hodinu vyrušoval, paní učitelka ho opakovaně upozorňovala, že takto se chovat nemůže, ale on nepřestával. Když mu na konci chtěla zapsat poznámku, tak se rozběhl k jejímu stolu, mlátil třídnicí do lavice a nadával jí slovy, která já ani tady nemohu reprodukovat. Skončilo to tím, že jí řekl: Já si to s tebou vyřídím venku. Samozřejmě jí tykal. Ta paní učitelka vyběhla ze třídy ke mně do ředitelny a celá se klepala. Řešil jsem to tak, že jsem si žáka přivedl do ředitelny, zavolal jsem rodičům a ze školy jsem ho vyhodil,“ vykreslil konkrétní situaci Dvořák. Ministryně Valachová oznámila, že si jsou lidé na ministerstvu vědomi, že šikana na našich školách zdomácněla, a něco se s tím dělá. Paní učitelka Jitka Česká ale chtěla vědět, co se vlastně dělá. Připomněla, že v kauze šikanované učitelky jsme nic neslyšeli o třídním učiteli té třídy. Ten tam přitom mohl sehrát důležitou roli. Z publika se ozvala paní vychovatelka s dlouholetou praxí, která se také setkala se šikanou. Potvrdila, že žáci občas používají slova, která opravdu nelze v televizi opakovat. Posteskla si také nad tím, že se jí u nadřízených nedostalo zastání, což ji zarazilo. Matka řve na ředitele: Vy jste úplnej debil Miroslav Koranda upozornil, že zásadní problém tkví už v rodičích. Děti leckdy mluví vulgárně, ale učitelé mají fakticky příliš málo nástrojů, kterými by bylo možné žáky umravnit. Tady musejí své dítě zpacifikovat rodiče. Ti pohříchu často se školou nekomunikují. Psycholog Čáp přidal ještě jeden pohled. „Nenamlouvejme si, že je dnešní generace horší než ty předchozí. Už v roce 1954 byla napsána kniha Džungle před tabulí, která velmi barvitě popisuje to, co tu slyšíme i dnes,“ upozornil psycholog. S tímto názorem zásadně nesouhlasil pan Daniel Rovný, IT pracovník na jedné ze škol. Ačkoli není právě drobného vzrůstu, žáci si vůči němu dovolují a na chodbách na něj nevhodně pokřikují. Ale to není vše. „Já bych se rád otočil tady na paní ministryni. Požádaly mě o to paní kuchařky, které prý slýchají mnohé, když vydávají dětem obědy. „Ahoj prostitutky, co to tady vaříte za ejakuláty,“ citoval slova některých žáků. Musejí je poslouchat ženy, které jsou samy matkami a berou nějakých 11 tisíc korun měsíčně. Když si pak škola zavolá rodiče takových dětí k probrání problému, žáci slyší, jak maminky na ředitele řvou. „Matka řve na ředitele: Vy jste úplnej debil,“ dodal pro dokreslení. Moderní škola má ještě jeden problém. Dnes sice existují elektronické žákovské knížky a elektronické třídnice, ale rodiče mnohdy do těch žákovských knížek ani nenahlížejí. A když už je otevřou, ještě dětem poradí, aby si z poznámek učitelů nic nedělali. Se svou troškou do mlýna přispěl i ředitel v rezignaci Koranda. Dočkal se kritiky za to, že dal výchovný pohlavek jednomu ze žáků. Doslouží jen nynější školní rok. Žák vše pochopil a umravnil se, ale maminka vše hnala dál. Psycholog Čáp se však na Korandu obořil, že není na místě omlouvat pohlavek přívlastkem „výchovný“. „Uplatňovat fyzické tresty je špatné. Byla to chyba, neomlouvejte ji,“ udeřil Čáp na ředitele školy. Záběry šikany jsou otřesné. Co s tím? „Neměli by ti žáci, kteří šikanovali učitelku, skončit někde v diagnostickém ústavu? Ty záběry dostupné na internetu jsou otřesné, na to se ani nedá dokoukat,“ rozohnila se Jílková. Chtěla od Čápa slyšet, co by se s takovými žáky mělo dít dál? „Měl by přijít kázeňský trest. Ale jaký, to je na zvážení té školy,“ poradil psycholog. Školy prý bohužel nevyužívají nástrojů, které mají k dispozici díky školnímu řádu. Ředitelka jedné z českých středních škol upozornila na to, že řadě ředitelů chybí odvaha. Nechtějí vyloučit problémové žáky, aby nedostali méně peněz. To je problém. Ředitelé často stojí proti vysokoškolsky vzdělaným rodičům, kteří se mnohdy baví i s právníky. Ředitelé jsou v tom osamoceni. Pokud jde o konkrétní případ učitelky, která byla šikanována a později zemřela, škola byla zkontrolována Českou školní inspekcí a vše bylo shledáno v pořádku. To ukazuje, že Česká školní inspekce nefunguje. Tato tvrdá slova zazněla v závěru pořadu. Tomáš Zatloukal oponoval, že inspektoři dělají, co mohou. Ministryně Valachová doplnila, že tento případ je stále šetřen a konkrétní poznatky a důsledky budou ještě vyvozeny.

Samosprávy se ohrazují proti volné dostupnosti majetkových přiznání starostů a radních na internetu Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv ČR a Spolek pro obnovu venkova se ostře ohrazují proti novele zákona o střetu zájmů, která vešla v platnost 1. 9. 2017. Podle ní mají totiž starostové, místostarostové a radní samospráv a obcí povinnost do konce listopadu odevzdat kompletní majetková přiznání, která by následně měla být volně dostupná v centrálním registru na internetu. Právě volná dostupnost dat je tím, co nejvíce kritikům novely vadí, a to s ohledem na to, že kompletní majetková data komunálních politiků by měla být centralizována v on-line databázi, jež by následně byla přístupna komukoliv i bez předchozí registrace či udání důvodu jejich vyhledání. „Požadujeme, aby majetková přiznání nebyla automaticky dostupná, ale byla zpřístupňována pouze k žádosti s uvedením důvodu, a ten, o jehož přiznání jde, byl jednoduše informován,“ stojí ve společném prohlášení Sdružení místních samospráv, Svazu města a obcí a Spolku pro obnovu venkova, který podepsala trojice předsedů zúčastněných organizací František Lukl (SMO ČR), Veronika Vrecionová (SPOV) a Stanislav Polčák (SMS ČR). Podle jejich vyjádření je „rovněž nutné chránit práva třetích osob a majetek ve společném jmění manželů není možné bez dalšího zveřejňovat“. „Rada svazu měst a obcí odmítá neopodstatněný a nepřiměřený zásah novely zákona o střetu zájmů do soukromí zejména neuvolněných členů zastupitelstva obcí ve funkcích členů rad, starostů a místostarostů, jež byla přijata v průběhu jejich funkčních období,“ stojí v dopise Rady svazu měst a obcí České republiky adresovaném senátnímu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Rada podle něj požaduje „důsledné zhodnocení dopadů zákona o střetu zájmů v jeho původní i novelizované verzi“ a na základě výsledku pak provedení „příslušné úpravy zákona ve vztahu k omezení přístupu do centrálního registru oznámení pouze pro kontrolní orgány“. „V opačném případě hrozí, že z veřejného života odejde velké množství schopných a odpovědných osobností,“ stojí v dopise. Právě společné jmění manželů a údajný zásah do této oblasti je to, co na novele vadí i právničce Janě Zwyrtek Hamplové, která je jednou z představitelů projektu Akademie samospráv. Podle jejího stanoviska je novela nejen v konfliktu se zákonem o ochraně osobních údajů, ale rovněž by mohla být i neústavní. Potřebné podpisy senátorů pro ústavní stížnost již začal shánět slovácký senátor za Soukromníky Ivo Valenta, podle něhož je novela rovněž v rozporu s ústavou. Právě Valentova připravovaná ústavní stížnost na novelu byla rovněž tématem 12. zasedání senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, které se uskutečnilo ve středu 22. listopadu. Jednání bylo bouřlivé a ze strany přítomných senátorů během něj na adresu novely padala slova o lustrování a estébáckých praktikách. Někteří ze senátorů vyjádřili obavu, že v případě důsledné aplikace novely, jakou prosazuje ministerstvo spravedlnosti, by ze samospráv a z komunálu mohli začít hromadně odcházet lidé.

Zavolejte policii, na ČT fetují. Bílá hora České televize. Předseda Asociace nezávislých médií rozebírá volební noc na veřejnoprávní obrazovce ROZHOVOR Průzkumy, které favorizovaly Hillary Clintonovou na zvolení prezidentkou USA, se nespletly, ale zcela úmyslně manipulovaly veřejnost, protože agentury slouží v pyramidě ekonomické a politické moci, kde lež je regulérním zbožím. Tvrdí to předseda Asociace nezávislých médií a bývalý policejní prezident Stanislav Novotný. Tvrdě kritizuje Českou televizi za noční vysílání k volbám, protože takto si veřejnoprávní službu nepředstavuje. Podle něj byl ten den, na nějž shodou okolností připadlo výročí památné bitvy, Bílou horou České televize. Co znamená zvolení Donalda Trumpa pro Ameriku, pro svět, pro Evropu? Pokus o návrat k normálnosti. Byla velice hlasitě a bez příkras pojmenována celá řada problémů, o kterých si zejména v USA a v Evropě povídali novodobí rebelové všech odstínů. Problémy byly pojmenovány silnou osobností a dnes již vítězem prezidentských voleb. Pro ty, kteří již dlouho upozorňují na to, že značná část zkorumpovaných politiků, „novinářů“, „akademiků“ a „umělců“ namísto reflexe zhoubného vývoje euroamerické civilizace urychluje náš pád do pekel, byla volba velkou vzpruhou. Miliony amerických voličů vzkázaly světu: Jde to! Lze slyšet rozumná slova i přes mediální blokádu. Zvolili muže, který slíbil, že bude hájit jejich skutečné zájmy, že jim nebude pouze rozdávat sociální dávky, ale bude se snažit vytvářet pracovní příležitosti. Zvolili člověka, který jim sdělil, v jak mizerném stavu Amerika je a že tzv. politická korektnost je ve skutečnosti úchylná, protože pouze zatemňuje stav věcí. Jaké nejvýraznější změny se od budoucího amerického prezidenta dají očekávat? Jak bude Trump řešit ekonomiku USA, nevíme, slíbil toho opravdu hodně. Pro nás je však zajímavý jeho postoj k zahraniční politice. Konflikty chce řešit jednáním a chce omezit vojenské angažmá USA ve světě. Opustil hysterickou rétoriku Clintonové, a tak si vytvořil prostor. To je důležité. Psychologie tady hraje velkou roli. Velmoci nerady ustupují, a tak případnou změnu strategie a taktiky mohou dnes USA svést na volební výsledky. Prioritou samozřejmě zůstává uklidnění konfliktu v Sýrii a na Ukrajině. Dobrým signálem zatím je, že se čertí Albrightová, která varuje Trumpa před izolacionismem. Kéž by Donald dostál svým slovům a USA by přestaly hrát roli světového četníka. Co jeho zvolení může přinést Evropě? Již první reakce předsedy Evropské komise Junckera, který prý nepředpokládá, že bude obchodní smlouva mezi USA a EU uzavřena v následujících dvou letech, mě vysloveně potěšila. Také mě zaujala jeho všetečná otázka, kterak se prý nový prezident hodlá vztahovat ke klimatickým změnám. Tak to ho trápí. Co kdyby tento gigantický finanční podvod přestal stejně jako jiné pseudoekologické projekty plnit kapsy mafiánů? To by bylo neštěstí. A taky se ptá na NATO. Asi chce vědět, zda se povedou i nadále války útočné, jež jsou zcela jistě v rozporu s Washingtonskou dohodou. Očekávání jest mnoho, realita bývá vždy jiná. Každopádně se v USA pohnuly ledy. Průzkumy veřejného mínění až na ojedinělé výjimky favorizovaly Hillary Clintonovou, a to často dost přesvědčivě. Čím to, že se tak spletly? Nespletly se. O tom jsem přesvědčen. Tyto agentury, ať jsou sebeslavnější, prostě úmyslně manipulují veřejnost. Jejich předpovědi byly kdysi dávno velice přesné. Předháněly se v konkurenčním boji, kdo bude mít lepší odhady. Dnes slouží v pyramidě ekonomické a politické moci, kde lež je regulérním zbožím. V každém případě jimi veřejně předkládané předpovědi nevyšly stejně jako s Brexitem, což už asi není náhoda. Je to tím, že se lidé stydí přiznat svou volbu, nebo čeho je to důsledkem? Je to důsledek zacyklení systému. Vznikla vrstva lidí naprosto odtržených od reality a ti si stejně jako římští císaři začali hrát na bohy. Tito lidé jsou propojeni úzce s oním jedním procentem oligarchů, kteří zkoncentrovali nesmyslné bohatství a mají pocit, že si vystačí sami mezi sebou. Mají pocit, že mohou zmanipulovat jakékoli volby a ještě se tvářit, že bojují za demokracii. Jsou připraveni volby zfalšovat – viz Rakousko – nebo třeba o roky odložit jako ve Švédsku. Přestává to však fungovat, lidé hru prohlédli. Jak jste jako předseda Asociace nezávislých médií vnímal to, jak o volbách dlouhodobě referovala média? Stěžejní mainstreamová média byla absolutně zaměřena proti Trumpovi a ostentativně podporovala Clintonovou. On pronikal k lidem spíše přes média alternativní a sociální sítě. Často se lidé sami postarali, aby ostatním představili svého favorita. Trump měl ovšem i výhodu. Rozhodně nebyl bezejmenný a disponoval nemalými prostředky. Dráždil. A i když ho média vykreslila v nejhorších barvách, byl pro mnoho lidí právě proto přijatelný. Důvěra v média totiž v USA klesá, a tak byl Trump nepochybně vybrán také jako symbol protestu proti genderové agresi a impotentní ulízanosti. Proč tedy myslíte, že byla média nakloněna Hillary Clintonové a Donald Trump byl pro většinu z nich nepřijatelný? Hillary Clintonová je pro oligarchické majitele korporátních médií jistota. Je velmi předvídatelná, nepředpokládá se u ní samostatnost. Měla svůj důlek vysezený. Donald Trump je osobnost a má za sebou spoustu samostatné práce, konfliktů. Je to bojovník, ať už se nám líbí, či nikoli. Co kdyby se pokusil samostatně chovat i jako prezident? Například jako Kennedy? Co kdyby třeba vrátil FED do rukou státu? Ale zasáhl selský rozum lidí, kteří se nemusejí živit lhaním, ale konkrétní prací. Je to dle mého největší porážka médií v jejich novodobé historii. Sledoval jste noční vysílání České televize o průběhu prezidentských voleb v USA a jak na vás působilo? To byla velká legrace. Ta bohorovnost, s jakou se redaktoři zřejmě chystali po ránu na Kavkách otevřít šampaňské na počest Hillary Clintonové, byla odzbrojující. Pozvali hosty, u nichž byla jistota, že slavnostní atmosféru vítání první americké prezidentky nezkazí, a kteří nám, pokud možno, nesdělí nic zajímavého, nic kontroverzního, kteří nepřijdou s originální a neotřelou analýzou. Všechno šlo tedy hladce, a to až do okamžiku, kdy se začaly objevovat znepokojivé zprávy o tom, že v důležitých státech vítězí v rozporu s předpoklady České televize Trump. BBC zveřejňovala narůstající počty Trumpových volitelů, New York Times už psal o vítězství Trumpa, ale Česká televize se zatvrzele držela CNN, jejíž vysílání ostentativně nadržovalo Clintonové a počítadlo Trumpových hlasů zaostávalo za reálným vývojem. Vypadalo to, jako by se ČT snažila pasivní rezistencí zvrátit výsledek. Takto si opravdu veřejnoprávní službu nepředstavuji; a že nejsem sám, mohu dotvrdit například komentáři čtenářů iDnes. Bylo nás totiž opravdu hodně, kteří jsme zároveň sledovali zahraniční zpravodajství, přímý přenos na iDnes a České televizi. Češi se rádi vyjadřují vtipem, tak jeden za všechny: „Zavolejte policii, na ČT fetují.“ Ve středu 8. 11. jsme vzpomněli výročí bitvy na Bílé hoře. Mám pocit, že tato středa byla také Bílou horou České televize. Co může tento výsledek udělat s českými obdivovateli USA, kteří si Trumpa v čele Spojených států ani trochu nepřáli? Část z nich na chvíli zmlkne a bude přemýšlet, jak se přizpůsobit a bagatelizovat své dřívější postoje. Jiní budou trvat na svém, dokud nevyschne finanční zdroj jejich motivace. Na to tady máme spoustu rutinérů, neboť někteří z nich byli schopni vyměnit kabát třeba i třikrát za život. A ti poctivější se budou snažit zjistit, jestli ten Trump taky neměl v něčem kus pravdy. Jinak Spojené státy jsou krásná země, jež si zaslouží – stejně jako celá Evropa – vyměnit politický establishment a změnit vztah vůči jiným zemím a národům. Podaří-li se to, bude zase co obdivovat. Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách znervóznilo světové trhy. Clintonovou investoři preferovali, protože si od ní slibovali stabilitu, zatímco Trump prý na trhy přinese nejistotu a nepředvídatelnost. Evropské burzy zahájily středeční obchodování výrazným poklesem. Překvapivý Trumpův úspěch v prezidentských volbách těžce zasáhl rovněž asijské akciové trhy. Čeká tedy svět období nejistoty? To nám po Brexitu s očima navrch hlavy hlásil kdejaký odborník, a stalo se něco? Já už tu citlivost trhů a všelijaké ratingy účelově vycucané z prstu ignoruji. Je to jak s důvěryhodností mainstreamových médií, průzkumy veřejného mínění či s experty na cenu ropy. Pojďme tuto skupinu obchodníků s deštěm nebrat příliš vážně a více se opírejme o selský rozum. Nehrajme jejich hry.

Herci ze slavného seriálu se postavili za uprchlíky. A možná toho budou litovat, protože... Když herci z populárního fantasy seriálu Hra o trůny z produkce americké HBO natáčeli video, v němž prosí diváky o solidaritu s uprchlíky, asi netušili, jaký poprask tím způsobí. Mnozí HBO vzkazují, že seriál přestanou díky kampani sledovat. Negativní až vulgární reakce zaplnily i české facebookové stránky pořadu. HBO již vydala prohlášení, ve kterém nespokojeným divákům vzkazuje, že ze svého postoje ustoupit nehodlá. HBO a tvůrci populárního fantasy seriálu Hra o trůny se spojili s neziskovou organizací International Rescue Committee (IRC), která pomáhá uprchlíkům napříč blízkovýchodním regionem. Ve videu, které ke kampani zaměřené mimo jiné na pomoc syrským uprchlíkům, vzniklo, herci prosí diváky o solidaritu s uprchlíky a vyzývají je k finančnímu daru. Video sklidilo mnoho pozitivních ohlasů, vyvolalo však také takovou vlnu negace, že k němu (televize) HBO byla nucena zareagovat prohlášením. Řada kritických příspěvků se objevila i na české stránce pořadu. Mnozí v reakci deklarovali, že přestanou sledovat seriál, jiní sáhli dokonce k vulgaritám. „Vyborne tak timto jsem s timhle serialem nadobro skoncil. Vikingove jsou stejne kazdou sezonou lepsi. Podporou islamizace se muzou zaradit do rady vedle ostatnich neomarxistickych slunickarskych tupcu,“ zveřejnil jeden z uživatelů Facebooku. „Tak to dete do hajzlu, tahat sem kozomrdy bez spetky respektu k naším hodnotám a kultuře. Prasata co u nas jen rabujou a znasilnujou, to ma být ta vaše dobrá věc??? Každej kdo jim tak chce pomahat by ale pak nemel řvát až mu budou řezat hlavu, blbci,“ přidal se další. Svérázným způsobem zareagovala na debatu jedna z uživatelek sociální sítě: „Komentování na FB by mělo být povoleno jen lidem, co nemají IQ párátka a slovník prasete...“ napsala. Pomáhali i Evropanům Vyhrocené reakce donutily zareagovat samotnou HBO, která v prohlášení uvádí, že „nám nepřísluší hodnotit a soudit strany, zájmy a frakce syrského konfliktu. Můžeme ale pomoci výběrem prostředků na pomoc uprchlíkům“. HBO v této souvislosti podotýká, že se spojila s organizací, která vznikla už ve třicátých letech minulého století na návrh Alberta Einsteina za účelem pomoci obyvatelům válkou rozdělené Evropy. Těm, kteří deklarují, že právě díky této kampani přestanou sledovat seriál Hry o trůny, HBO vzkazuje, že jejich rozhodnutí respektuje. „Jelikož věříme, že se ve filmech a seriálech opravdu vyznáme, tak bychom jim rádi doporučili některý z nabídky našich dokumentárních snímků na HBO GO. Ať už je to Náměstí Tahrír: Srdce egyptské revoluce, seriál VICE – svět pod lupou nebo Charlie Hebdo: Tři dny teroru,“ konstatuje na závěr.

Média: Barack Obama je úplně v ... Odcházející prezident Barack Obama dostal těžkou ránu. Alespoň si to myslí deník Politico, na nějž odkazuje server Echo24.cz. Nově zvolený republikánský kandidát Donald Trump totiž může zrušit jeho předcházející rozhodnutí. „Ačkoli ekonomika se vzpamatovala z krize, kterou Obama zdědil na začátku svého mandátu, a nezaměstnanost klesla pod pět procent, Američanům to nestačilo. Pocit, že systém je zmanipulovaný ve prospěch bohatých, byl hnacím motorem populistických kampaní nalevo (Bernie Sanders) i napravo (Donald Trump),“ konstatuje server. Původní text ZDE. Stejná situace je i u zdravotnické reformy, pro niž Obama nedokázal získat nadpoloviční většinu veřejnosti. Nyní republikáni podle serveru doufají, že Trump reformu zruší. Servítky si, co se týče Baracka Obamy, nebral ani šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl ve svém komentáři. „Nového amerického prezidenta vynesl do Bílého domu washingtonský establishment, kterého má velká část voličů plné zuby, stejně jako špatně distribuovaných plodů globalizace,“ zmínil Plesl. Za prohrou demokratky Hillary Clintonové podle něj stojí především touha po změně. „Trumpovo vítězství je také protestem proti státy řízenému procesu globalizace ekonomiky. Velká část Američanů evidentně cítí, že z nich globalizace udělala poražené a zvítězily korporace, které si pak z vydělaných peněz kupují nájemníky Bílého domu. Proto volili Trumpa, který jim ve své kampani dával naději alespoň tím, že k nim mluvil. To někdy stačí,“ zmínil Plesl. A vzpomněl i na George W. Bushe, jenž má podle jeho slov na svědomí rozklad Blízkého východu. „A právě jemu může Evropa do značné míry poděkovat za současné problémy spojené s migrační krizí. V tomto ohledu ostatně za Bushem mladším nijak nezaostával ani Barack Obama. Těžko si představit, že by právě příští prezident uměl napáchat ještě větší škody,“ uzavřel.

Senátor vstal prudce ze židle na obranu Zemana: Schwarzenbergovi tolerovali jeho spavou nemoc a nesrozumitelnou řeč a teď hysterčí. A to primitivní hovado... Veřejnost, která nemá prezidenta Miloše Zemana příliš v lásce, zaujalo to, jak hlava státu hrozivě působila během úterního brífinku, na němž pověřila šéfa hnutí ANO Andreje Babiše sestavením vlády. Poté se na sociálních sítích objevily mnohé příspěvky a dokonce i výsměšná fota se smrtkou s kosou v Zemanových zádech. „Když Schwarzenbergovi superliberálové a ultrapravičáci tolerovali jeho spavou parlamentní nemoc, kterou reálně prezentoval i na mezinárodní úrovni a jeho mnohdy až nesrozumitelnou řeč, tak co teď najednou hysterčí kvůli nějaké menší prezidentské indispozici?“ chladí však hlavy kritiků například senátor z hnutí Severočeši Jaroslav Doubrava. Útoky na prezidenta Miloše Zemana a jeho zdravotní stav se hrozivě stupňují. A dokonce nechybí ani směska různého zesměšňování první přímo volené hlavy státu a to jako reakce na jeho vystoupení, kdy pověřoval šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády. „Určitě nejsem sám, kdo se včera zhrozil při pohledu na Zemanův fyzický zjev. Ono to nikdy nebylo nějak oku lahodící pokoukání, ale ten tvor vypadá příšerně. Evidentně náhle a hodně zhubl, má nekoordinované pohyby, nezvládá mimiku delší čas, než na který se soustředí, když mluví. Pokud jde o Zemanův zdravotní stav, buď nám lékaři prostě lžou, anebo je lež někde v ‚překladu‘ stejně, jako když se vloudila chybička do zprávy, ve které místo slova neuropatie mělo stát psychopatie,“ sdělil k Zemanově úternímu veřejnému angažmá na sociální síti písničkář Quido Czerny. Bývalý mluvčí Mirka Topolánka Martin Schmarcz k témuž podotkl: „Hindenburg podepsal Hitlerovi zmocňovací zákon a příští rok umřel.“ „O smrti se nemluví, ale že jsou ty dušičky: je vám jasný, že se ten jedudědek chystá naschvál umřít stejnej den jako ten Havel?“ zněl jeden z facebookových příspěvků, který byl navíc ještě doprovázen fotografickou animací, kdy se vedle Zemana skvěla vydlabaná pororozteklá dýně, která bývá symbolem Halloweenu. „Nechápu, co zase všichni na prezidentovi Zemanovi vidí! Prý byl při pověření Babiše jednáním o sestavení vlády namazaný. Ruku na srdce: vy byste se v situaci, kdybyste ho měli pověřit, také předem neopili? Copak něco takového někdo zvládne za střízliva? Spíše má Alzheimera. Úplně zapomněl, že u minulé vlády tvrdě vyžadoval většinu 101 hlasů ve sněmovně," sdělil na konto Miloše Zemana exposlanec za ODS Miroslav Macek na serveru Viditelný-Macek.cz. Publicista Petr Sedláček z Ostravy kromě mnoha jiných slov ze sebe vysypal i tyto perly: „Myslím, že by prasidenta dolních 10 milionů neměli na jeho poslední cestě vézt na lafetě, ale v trokách na multikáře, půjčené vod komunálu. To by tak odpovídalo jeho celoživotní filozofii a dílu. Multikára zelená s oranžovým majáčkem, pracovníci v oranžovejch vestách, aby je viděl ‚moudrý lid‘ již z dáli a mohl začít včas truchlit.“ U mnohých příspěvků pak dokonce nechyběla ani výsměšná fotka se smrtkou s kosou v Zemanových zádech. On ale přece nehraje v seriálu! „Nezapomeňme, že prezident nehraje v televizním seriálu, ale žije život člověka, se vším, co zdraví a věk přináší!“ reaguje ale vůči hanlivým urážkám Čechů pro ParlamentníListy.cz senátor z hnutí Severočeši Jaroslav Doubrava. „O co se jedná? Přece o nic! Když Schwarzenbergovi tolerovali superliberálové a ultrapravičáci jeho spavou parlamentní nemoc, kterou reálně prezentoval i na mezinárodní úrovni, a jeho mnohdy až nesrozumitelnou řeč, tak co teď najednou hysterčí kvůli nějaké menší prezidentské indispozici? Pokud vím, tak odporný superdemokrat a xenofob Winston Churchill mnoho hodin dirigoval britský kabinet z postele, protože se mu nechtělo vstávat,“ pronesl dále Doubrava. Na televizních záběrech při příležitosti pověřování šéfa hnutí ANO Andreje Babiše sestavením vlády bylo podle něj pouze vidět, jak se Zeman drží pultíku, nehovoří se mu lehce a spíše se přemáhá, když hovoří. „Ano, bylo znát, že mu není nejlépe, ale to se stává každému z nás! Nedokáži si představit francouzského superprezidenta, superikonu de Gaulla, jak by v posledních letech jeho prezidentského kralování vystupoval v našem digitálním světě před kamerami - mnohdy v přímém přenosu. Protože byl nemocný, někdy ani nemohl kloudně rozeznat, narozdíl od Miloše Zemana, s kým hovoří, když si chtěl uchovat své ego super samce a nevzal si brýle. On ten věk se podepisuje na každém, holt nejsou náhradní díly. Ale písničkář Quido Czerny by se měl podívat do své rodiny a na své prarodiče - nebo jejich fotografie z posledních chvil života -, aby pochopil, že to, co vidí u občana Zemana, je normální a čeká to i Quida!“ udeřil senátor na hrubá slova písničkáře Quida Czerného. Podle „Quido - projevníku" je prý zřejmé, že je tento písničkář spíše nekňuba, který použije k pošklebování první slovíčko, které najde mezi „psími lejny". Ani vůči osobě publicisty Petra Sedláčka ovšem Doubrava žádné ohledy nebere: „Takové primitivní hovado - tady se za výraz omlouvat nebudu - spíše není schopno to, že píše kraviny, pochopit. Jen dává najevo svou ubohost, malost a to, že se nedokáže srovnat se skutečností, že našemu prezidentovi nesahá ani k podpatkům. To ho žere, to z něj dělá to hovado! To nenapsal publicista Petr Sedláček z Ostravy, ale zamindrákovaná osoba, je to nejlepší důkaz toho, jak hluboko tento člověk klesl.“ Doubrava se pousmál nad slovní „ekvilibristikou" Sedláčka, který má za to, že by „prasidenta dolních 10 milionů neměli na jeho poslední cestě vézt na lafetě, ale v trokách na multikáře". „Kdyby ta osoba, co to psala, si uvědomila, že multikára byla a je i dnes velmi důležitý dopravní prostředek, který oddře mimořádně velkou porci práce, a je doslova nepostradatelná v komunální sféře - vím to, byl jsem dlouhé léta starostou obce -, tak by možná pochopil, že píše kraviny," poznamenal k tomu senátor. Také míní, že musí každý slušný člověk před prezidentem Zemanem a jeho pracovním nasazení smeknout. „Pracovním nasazením, kterého se ti posměváčci ve své sprostotě bojí, protože vědí, že ho nejsou schopni! Pokud jde o prezidentovu filozofii a dílo, kdyby alespoň desetina česko – moravsko – slovenských politiků měla jeho rozum a nadhled, nebyla by z nás jenom laciná povrchní montovna. Dělat si primitivní srandu umí kde kdo, ale většinou i řidiči multikár jsou poněkud kultivovanější, nežli osoba jménem Petr Sedláček! K tomu si odvážím dodat, že by se nám žilo krásně, kdyby alespoň třetina jeho kritiků a pošklebovačů měla tolik rozumu v hrsti jako náš současný občan prezident," dodal pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Doubrava.

Jiří Přibáň varoval Zemana: Prezident může být zbaven úřadu Hostem pořadu moderátorky Emmy Smetany na serveru DVtv.cz byl ústavní právník a profesor na univerzitě v Cardiffu Jiří Přibáň. A ve svých slovech nešetřil ani prezidenta Miloše Zemana, ani šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Tématem rozhovoru bylo pověření Andreje Babiše sestavením vlády, kdy prezident Miloš Zeman mimo jiné nevyloučil ani to, že by nechal Babiše vládnout bez důvěry Sněmovny. Převálcuje mocenský pakt Babiš–Zeman Ústavu? „To je otázka. Protože jak víme, tak v ústavním právu je to vždycky tak, že moc pravidel a moc těch norem fungují do té chvíle, dokud je politici respektují. Jsme přeci byli svědky hned několika zásadních útoků ze strany Miloše Zemana. A od toho pokusu zavést tady poloprezidentský systém v roce 2013 s Rusnokovou vládou, ten máme ještě v živé paměti. Takže ten pokus nechat tady vládnout vládu dlouhodobě bez důvěry, to je zcela bezprecedentní a to je doslova ústavní převrat,“ uvedl Přibáň. Nechat vládnout vládu bez důvěry je podle jeho slov destruktivní výklad Ústavy. „Pokud by skutečně mělo dojít na to, že tady bude vládnout vláda bez důvěry Poslanecké sněmovny, tak by potom musely přijít na řadu jiné ústavní mechanismy, jako je ústavní žaloba a tak dále. V současné době je tedy politická vůle otevřená,“ dodal Přibáň. On sám, být Andrejem Babišem, by se neodvážil vládnout bez důvěry v Poslanecké sněmovně. Velmi silnou brzdou v případě protiústavního jednání je podle jeho slov Ústavní soud. „Vím, že česká Ústava má dostatečné pojistky pro to, aby dokázala zabránit takovéto zvůli,“ podotkl. „Česká Ústava by nakonec donutila prezidenta jednat, nebo by jej zbavila úřadu,“ řekl pak ostře Přibáň. Společnost podle Přibáňa naprosto rezignovala na liberální hodnoty a na hodnoty otevřené společnosti. Čeká na vůdce, který jí dodá směr. „Je to o to závažnější, že se to děje v době prosperity,“ sdělil Přibáň. Došlo k rezignaci na ústavní hodnoty, domnívá se také. Závěrem se pak Přibáň vyjádřil k tomu, že si myslel, že Andrej Babiš je tak chytrý, že postaví vládu bez své osoby. „To, že na to nepřistoupil, považuji spíše za důkaz politické slabosti, než vyzrálosti,“ dodal.

Dohoda KGB a CIA. Dělení majetku a moci. Schůzka Havla a Sorose v roce 1986 na ambasádě USA v Praze. Vondra, Uhl, Šabatová… Dokumentarista o tom, kdo připravil 17. listopad 17. LISTOPAD 1989 Dokumentarista Adam Kretschmer, který mimo jiné působil na Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, hovoří o tom, co se dělo okolo 17. listopadu 1989 a jaká byla úloha jednotlivých aktérů. „Ve zkratce – Gorbačov dal místním pohlavárům jasně najevo, jaké vedení zde bude, a Američanům, že se tohoto prostoru vzdá. Otázka je za co... Součástí toho plánu bylo zcela jistě, že ´každý dostane svoje´. Někdo podíl na majetku, ale zase musel uvolnit svobodu a tak dále,“ říká Kretschmer. Co si myslíte o 17. listopadu? Opět se vás budu ptát na některá kontroverzní tvrzení jako v našich předešlých rozhovorech. Miroslav Dolejší tvrdí, že masakr na Národní třídě byl předem připraven a že byl koncipován jako signál zahájení převratu… Já bych si to dovolil přeformulovat. Zásah na Národní třídě byl připraven, stejně tak celý následující info proces. Otázka je stále kým. To, že zásah provedly jednotky SNB a věci byly monitorovány a KGB prezentovány generálem Gruškem, a že zde máme fingovanou smrt studenta Martina Šmída, která bývá spojována se studentským agentem Růžičkou, tedy přímo „podstaveným“ kádrovým příslušníkem StB Zifčákem, nám vše spíše znepřehledňuje. Gruško přilétá 14.11 a 17.11 večeří s šéfem StB Lorencem a náčelníkem kontrarozvědky Vykypělem. Mimochodem Zifčák ve své výpovědi v roce 1990 uvedl, že o den dříve tedy 16.11. si ho zavolal náčelník správy StB Praha Bytčánek a osobně mu sdělil, že na společné schůzi, kterou měl s 1. náměstkem federálního ministra vnitra Lorencem a náčelníkem hlavní správy kontrarozvědky Vykypělem a vedoucím 13. oddělení ÚV KSČ Hegenbartem, bylo rozhodnuto o jistém scénáři, jehož součásti mělo být i to, aby Zifčák sehrál zraněného. Toto můžeme, myslím, spojit s tím, že toto „přivezl“ z Moskvy Gruško. Údajně tak mělo být odstaveno jakešovské „křídlo“. V této souvislosti je zajímavé, že přesně v tomto okamžiku měli taktéž večeřet, ale pro změnu na velvyslanectví Velké Britanie u britského velvyslaneckého rady McGregora Petr Uhl, Anna Šabatová a pan Urban. Dovolím si ocitovat tehdy ještě platný Trestní zákon č. 140/1961 Sb. Hlava první oddíl první paragraf 91: „Občan České republiky, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky....“Bylo by zajímavé, kdyby se nám po letech protagonisté svěřili, co jim zajistilo, že socialistická spravedlnost tento paragraf nepoužila. A zde se nám obrazně obě večeře spojují. Informace o smrti studenta přinesla Drážská manželskému páru Šabatová-Uhl (kteří provozovali tiskovou agenturu VIA) a nešla cestou agentury Reuters, kde byl její zástupce pan Žantovský, který ji odmítl. Svůj motiv Drážská nikdy nesdělila. Mimochodem by bylo pěkné, kdyby nám pan Žantovský prozradil klíč, podle kterého si ho v roce 1988 Reuters vybral. Byl tedy 17. listopad spiknutím? Či lidovým povstáním, nebo řízeným převratem? Dovolil bych si ocitovat ze vzpomínek výtvarníka Josky Skalníka. Ten se někdy počátkem roku 1991 svěřil Johnu Bokovi s tím, že v říjnu 1989 byl požádán Václavem Havlem, aby pro den lidských práv navrhnul a nechal vytisknout letáčky. O něco později mu Saša Vondra předal vzkaz, ať nic nezařizuje, že už to nebude zapotřebí. Jen dodávám, že den lidských práv je 10. prosince... Disident Miroslav Dolejší ve své Analýze 17. listopadu také tvrdí, že „Základní mystifikací je tvrzení, že 17.11. 1989 došlo v Československu ke spontánní revoluci obyvatelstva proti vládě KSČ. Tento politický převrat byl připravován přibližně od června 1988, přičemž situace k němu byly vypracovány už od prověrek v KSČ 1969-70 a založení Charty 77.“ Co o tom soudíte? Tuším, jak to Miroslav Dolejší myslel, ale dovolím si to opět upřesnit. Akce k 17. listopadu byla akcí zcela legální, kterou pořádalo SSM. Lidé, kteří se účastnili předchozích demonstraci (mě v to nevyjímaje), nepovažovali za smysluplné se uvedeného účastnit, jelikož nechtěli být spojováni s oficiální demonstrací!! Potažmo tvořenou dětmi s dobrým kádrovým původem. Mimochodem otázka pro zvídavé čtenáře. Kdo se mohl po roce 1969 dostat na žurnalistiku? Pouze lidé s dobrým kádrovým profilem a tito „revoluční studenti“ se pak stali základem nových porevolučních medií. Ať si to každý přebere. Výjimky samozřejmě existovaly a byly například okolo sdružení STUHA. A ještě jedna zajímavost, která je neprávem zapomenuta. První proslov na Albertově měl účastník Opletalova pochodu z roku 1939 a pozdější vězeň Sachsenhausenu Dr. Josef Šárka. Jeho první věta „Studenti, nedejte se, jsem rád, že bojujete o to, o co jsme bojovali my tenkrát“ by neměla zůstat zapomenuta. Samozřejmě Dolejší má pravdu, že listopadovými událostmi došlo ke spontánním událostem proti vládě KSČ. Dá se říci, že to byla „mediální rozbuška“ spuštěná informací o zabitém studentovi. Podstatné ale je, že Československo nebylo ve špatné hospodářské kondici. Spíše probíhala vnitřní autodestrukce „vůle strany“ kam a jak dál. Jsem přesvědčen, že pokud by Strana zareagovala vydáváním pasů, rozvolněním podnikání, rozdáním podnikových akcií (tedy francouzský model), pak by tento režim vydržel ještě hodně dlouho. Občané chtěli cestovat, nakupovat kvalitní věci a realizovat se ve vlastním podnikání. Nikde by nezaznělo nic o odstranění vedoucí úlohy KSČ. Dolejší tvrdí, že forma a průběh politických převratů v Evropě byly pravděpodobně předmětem dohody Reagan-Gorbačov, uskutečněné v červnu 1987 při Reaganově návštěvě v Moskvě…. Pro to nemáme v této chvíli žádné důkazy, i když k něčemu v nějaké formě muselo dojít. Co ale víme jistě, je to, že žádná taková operace není možná bez širokých vyjednávacích týmů. Tudíž toto je jistě známo dosti lidem, bohužel nikdo z nich nemá tu potřebu se k tomu vyjádřit. Musíme si ale zároveň uvědomit, že v závěru osmdesátých let po smrti Brežněva, Černěnka a Andropova byl Sovětský svaz dosti vnitřně rozložen. Organizovaný zločin, který v Rusku byl přítomen od dvacátých let, stačil prorůst stranickou strukturou. Proslavená je inspekční cesta Schevarnadzeho do Gruzie, kde ho chtěli zabít ocelovým lanem na letištní dráze, a kde také nalezl odlitky ve zlatě bust místních stranických papalášů. To se v západě opěvované Jelcinově éře stalo Rusku málem osudným. Takže krom toho, že v Kremlu lobbovaly různé proudy stranické věrchušky jak ruské, tak českolovenské, tak zde byly i jiné proudy v KGB a GRU. Sovětský svaz byl přes svůj chaos ve velmi dobré armádní kondici. Tuto skutečnost dosti vyděšeným pracovníkům CIA odhalil Ryszard Kuklinsky, který přeběhl z Polska a ukázal CIA de facto neznámé dokumenty o milionových armádách a jejich prostorech soustředění, o čemž CIA nevěděla ani zbla. Což se jí v následujících letech stalo mimochodem ještě vícekrát. Co si ale tedy myslíte o poněkud zjednodušené myšlence, že listopad 89 a „pád komunismu“ byl záležitostí dohody CIA a KGB ve stylu: padne komunistický režim, komunistům a těm, kteří páchali zločiny, se nic nestane,. západním firmám se otevře privatizace a levné podniky východních zemí včetně strategické infrastruktury, západní firmy získají na východě levně majetek, levnou pracovní sílu a odbytiště svého zboží, ti komunisté, kteří toto předání politické a ekonomické moci podpoří, se budou moci na tomto dělení politické a ekonomické moci podílet... Nutno říci, že nikdo se nikdy o těchto dohodách nezmínil. Jiná věc je, že to, co popisujete, se stalo. Jenže často ve formě, která by spíše vylučovala nějakou „centrální“ a generální dohodu. Spíše bych to viděl tak, že Sovětský svaz souhlasil s vojenským vyklizením tohoto prostoru a zároveň bylo domluveno, že žádná z budoucích vlád nesvolí k vybudování základen NATO na tomto území. Muselo to být něco za něco a pokud se hrálo o armády, tak jedinou „kartou“, se kterou se dalo opět hrát, byly zase jen základny NATO. Z tohoto pohledu je také nutno vidět reakce Putina na polské a rumunské námluvy na stabilní základny NATO. Může to vzít jako porušení slova. Jiná věc je, že v každé zemi se uzavřely různé subdohody různých zájmových skupin. U nás to mohl být de facto pardon k období komunismu. Nedovolil bych si toto komentovat, kdybych jako dokumentarista Úřadu dokumentace a vyšetřovaní zločinů komunismu neviděl a s odstupem času i neposoudil, čeho jsem byl svědkem. Bohužel celý směr „restituce práva, majetku a poměrů“ byl řečeno politiky „odkloněn“. V jakém smyslu? Krásným příkladem bylo odvolání policejního prezidenta Stanislava Novotného v roce 1994, který krom toho, že byl kvalifikován jako disident, byl i právně kompetentní na rozdíl od jiných „nových“, kteří byli kvalifikováni jen disidentstvím. Toho odvolal tehdejším ministr vnitra Ruml. Policejní prezident totiž začal „rozebírat“ původní personálně majetkové vazby čelných funkcionářů policie. Přes toto (nebo právě proto?) Rumlovi nevadilo, že de facto jeho agendu řídil bývalý příslušník StB JUDr. Jan Bělíček. A zase musím doplnit, že vnitro nefungovalo ve vzduchoprázdnu. Jak příslušníci bývalé kriminálky, tak příslušníci StB měli „svého zelináře“ a svého „člověka ve straně“. Není bez zajímavosti, že při největší reorganizaci kontrarozvědky v roce 1988(!) došlo k hromadné administrativní skartaci (z úsporných důvodů) de facto všech objektových svazků, které byly vedeny na jednotlivé podniky zahraničního obchodu. Jen doplním, že agentura v těchto podnicích byla de facto v profesionálním kontaktu se západními podnikateli. Tudíž názor, proč toto někdo schválil, si udělejte sám. A nesmíme zapomenout na zájmy našich sousedů Rakouska a Německa a francouzský zájem, který už jednou tento prostor definoval po roce 1918 a potažmo i po roce 1938. Takže je to dosti pestrá směska motivů. A naši historici nic. Když se začtete do materiálů StB, tak vás po čase zaujme to, jak byla po roce 1980 „neschopná“ najít a usvědčit jakéhokoliv západního neideologického agenta. Všechno monitorují, všechny sledují a nic. Nemluvím o sledování opozice a emigrace, ale jejich úspěšnost najít na území republiky, případně nalézt ve svých útrobách nějakého agenta západních zpravodajských služeb byla de facto nulová. Výjimky samozřejmě jsou viz případ Františka Doskočila. Dolejší též napsal, že „poradce prezidenta USA John Whitehead na podzim 1988 po své 12denní cestě po východní Evropě shledal, že politická situace dovoluje zahájení příprav k převratu“… Dovolím si dát poněkud jiný pohled. Dolejší uvedené konstatuje. Tato cesta je známa, ale nevíme nic o jejím obsahu. Ano, z logiky věci by Whitehead mohl něco uvedeného konstatovat, ale jak jsem již popsal výše, byl to delší proces s velmi „různými odbočkami“. Pokud chcete spustit podobnou akci, tak pokud nejste v takzvané banánové republice, tak potřebujete čas. A to léta. Musíte dostat správné lidi do správných funkcí a zbytek zaplatit. V prostoru střední Evropy však byla situace jiná, tudíž to spíše vypadá, že Whitehead neobjížděl inspekční cestu, ale takzvanou ujištovací cestu, že tedy obě strany, jak sovětská, tak americká v reálném prostředí, a ne jen na papíře, plní, na čem se dříve u stolu domluvily. Ano, součástí toho plánu bylo zcela jistě, že „každý dostane svoje“. Někdo podíl na majetku, ale zase musel uvolnit svobodu a tak dále. Je třeba si uvědomit, že majetková unie mezi KSČ a státem byla zrušena až 30. dubna 1990 a teprve 18. května byl vydán zákaz manipulace s majetkem politických stran. Tedy značně času na to, aby zvláštní oddělení ČNB, které bylo tvořeno vojáky, mohlo předisponovat nemalé částky z tajných účtů jak civilní, tak vojenské rozvědky a z účtů, které spravovalo KSČ a ROH pro zahraniční „pomoc“. Pokud si čtenář nevzpomene na žádnou historickou práci, která by se tohoto týkala, tak má pravdu. Taktéž bych připomenul Pithartův výrok: „činnost místních OF se nesmí podobat řádění akčních výborů po roce 1948“, což je obzvláště komické vzhledem k jeho rodinnému původu. Jeho otec byl předválečný člen strany vyloučený až po roce 1968 (pracoval coby velvyslanec). Sám Pithart do strany vstoupil v roce 1960. Do toho bychom však měli započítat ještě dva roky čekání, protože budoucí člen byl nejdříve jako kandidát pozorován. Takže de facto od roku 1958. Samozřejmě tento výrok je zcela mimo mísu, jelikož tehdy akční výbory stejně jako předchozí RG (Revoluční gardy přezdívané Rabovací gardy) primárně zabíraly majetek vrstvě takzvaných „bývalých lidí“. Komu by ale asi v roce 89 zabíraly majetek? Socialistickým ředitelům? A stranickým funkcionářům? „Listopad zinscenovala StB. Žádní disidenti – Havlové, Vondrové – na tom nemají zásluhu, ti jen převzali moc, provedli takový Antiúnor,“ tvrdí Jakeš. „Poslali studenty do fabrik, na 27. listopad vyhlásili generální stávku. A stejně se museli opírat o komunisty,“ dodává a zmiňuje Mariána Čalfu, který za KSČ vyjednával s Občanským fórem a později měl významnou roli při prosazení Václava Havla na pozici prezidenta… Co je pravdy na tomto? Je to opět mix Jakešových značně zkratkovitých představ. StB sice inscenovala, ale otázkou je, v jakých notičkách. Jak jsem dříve odpovídal – „bez vědomí strany vnitro nemohlo nic“. Takže kdo a proti komu měl onen zájem? Používání termínu „opozice“ či „disidenti“ je také velmi zkratkovité. Havel se měl už v roce 1986 sejít se Sorosem na zahradní slavnosti na americké ambasádě a například Vondra uvádí: „Občas také pomohlo, že někdo dostal stipendium v zahraničí. Já jsem měl třeba po celý rok 1989 stipendium ve Švýcarsku“...Netřeba myslím zdůrazňovat pro pamětníky, jak fungovalo řízení o výjezdu do kapitalistické ciziny před rokem 1989. Ještě v letech 1998 – 1999 bych s vámi a potažmo s Jakešem souhlasil, ale nyní je můj pohled poněkud „rozostřen“ a opět bych zdůraznil, že bylo by pěkné, kdyby naši státní historici přestali přeformulovávat, co našli v hlášeních, či co jim řekli „nepodstatní“, ale aby se snažili dostat se ke klíčovým dokumentům a osobám. A ty jsou dle mého přesvědčení za oceánem. Ve zkratce – Gorbačov dal místním pohlavárům jasně najevo, jaké vedení zde bude, a Američanům, že se tohoto prostoru vzdá. Otázka je za co. A to, že členy zdejšího PU UV KSČ hodil takzvaně přes palubu, na toto si stěžoval nejenom Jakeš. Vedoucí silou byla u Sovětů armáda a ta odmítla v listopadu 1989 vyjet ze svých milovických postů. To znamená, že toto územi se stalo takzvaně „vyklizeným prostorem“. Podle toho, co pak následovalo, tedy primárně likvidace průmyslu (o kterém nám bylo stále předhazováno, jak byl zaostalý a špatný), rozprodej energetických sítí a produktovodů a části zemědělství, tak si dovolím říci, že pokud to bylo v režii, tak ne v sovětské. S odstupem bych rád upozornil na to, aby si čtenáři opět „prošli“ kauzu Slušovice a komu posloužilo, že byl nejen mediálně likvidován nejúspěšnější agrokombinát. Stačí se jen podívat, komu dnes patří banky. Kolik a jakých zde vzniklo českých firem a jaký je jejich podíl... Dovolím si opakovat Obzinova slova z února 1977, že do roku 1948 zde bylo 100 tisíc příslušníků bývalé buržoazie, dva miliony bývalé maloburžoazie. Každý ať si udělá sám obrázek, kolik je zde nyní českých velkokapitalistů a kolik „středního podnikatelského stavu“. Každý ať posoudí sám, zda-li jsme suverenním státem nebo námezdní montovnou. A to, že to mělo vypadat jako sovětsko-komunistická inscenace? Nakonec by to nebylo poprvé, kdy někdo provedl zpravodajskou operaci „pod cizí vlajkou“… A Sověty jsme přeci neměli rádi.. Kdo chce být obzvláště hloubavý, ať si požádá na Ministerstvu zahraničí o Smlouvu mezi Československou republikou a USA o vzájemném uznání investic z roku 1992, kterou podepsal Havel. Proto si dovolím dosti nesouhlasit s teoriemi, že by Havel byl v područí či v řízení StB.

Suspenduje Barack Obama volby, když bude Hillary kvůli FBI vyšetřování nových e-mailů vyřazena z voleb? Zrovna, když jsme na Hillary Clinton začali pohlížet jako na nachystanou zvítězit ve volbách 2016, přihodila FBI do herního mixu kartu, která mění hru. V pátek ředitel FBI James Comey oznámil, že jeho agentura objevila nové e-maily spojené s nezákonným nakládáním s utajenými informacemi ze strany Hillary Clinton, které nebyly předtím známy. Podle Associated Press nově objevené emaily „nepocházely z jejího soukromého serveru,“ nýbrž byly nalezeny, když FBI začala procházet elektronická zařízení patřící vrcholné pomocnici Clintonové Humy Abedin a jejímu manželovi Anthony Weinerovi. FBI hledala zprávy sexuálního charakteru, které si Weiner vyměňoval s 15 letým děvčetem ze Severní Karolíny, a kvůli tomu také to zařízení původně zabavili. Podle Washington Post ty „emaily našli na počítači používaném společně Weinerem a jeho manželkou, vrcholnou pomocnicí Clintonové Humou Abedin, jak uvádí osoba obeznámená s tímto vyšetřováním,“ a podle některých zpráv těch emailů na tomto počítači, ke kterému FBI. předtím neměla přístup, „mohou být potenciálně tisíce.“ I když nejsou ani dva týdny do volebního dne, tak tento skandál má potenciál dost možná Clintonovou ze soutěže vyřadit, jenže pokud k tomu dojde, mohl by snad Barack Obama zdržovat nebo suspendovat volby až do doby, dokud by nebyl nalezen náhradní kandidát? Vezměme si načasování tohoto jednotlivého kroku. V pátek, když tyto nové emaily Clintonové vletěly do internetu, začaly finanční trhy vrávorat. Následující pochází od CNN… Poté, co vyhověl předchozím letošním doporučením ministerstva spravedlnosti, aby obvinění proti této bývalé ministryni zahraničí nevznášel, Comey v dopise osmi předsedům kongresových komisí sdělil, že toto šetření zkoumá nově objevené emaily, které „vypadají, že také náleží“ k tomuto vyšetřování emailů. „Ve spojitosti s nesouvisejícím případem FBI zjistila, že existují emaily, které vypadají jako náležející k tomuto vyšetřování,“ napsal Comey předsedům. „Píši, abych vás informoval, že mě o tom včera vyšetřovací tým zpravil. , a já jsem souhlasil, že FBI by měla přijmout odpovídající vyšetřovací kroky koncipované tak, aby vyšetřovatelům dovolily revidovat tyto emaily, aby se určilo, zda obsahují utajené informace a stejně tak, aby vyhodnotili jejich důležitost pro vyšetřování.“ Zatím nevíme, co ty emaily obsahují. Ale Huma Abedin je bezpochyby nejbližší důvěrnicí Hillary Clinton a já měl vždy ten pocit, že je Achillovou patou Clintonové. Žurnalista Carl Bernstein (z profláknutí Watergate) je zcela přesvědčen, že FBI by nikdy k tomuto kroku nepřistoupila, kdyby nebylo objeveno něco závažného… My sice nevíme, co to znamená, ovšem kromě toho, že to bude skutečná bomba. A je nemyslitelné, že by ředitel FBI takovouto akci provedl jen tak, aby tento dopis předložil Kongresu Spojených států s poznámkou, že jsou tam další informace o tajných emailech, a že by na to takto upozornil Kongres, aniž by to vyžadovalo vážné vyšetřování. Takže stojíme před průšvihem… Je jisté, že se to před volbami nedovíme? Já si tím, že se to nedovíme ještě před volbami, teda jist nejsem. Také je možné, že Hillary Clinton by mohla s FBI chtít mluvit ze své vlastní iniciativy, aby zjistila, co se dá, nebo pokud se rozhodne dát Americkému lidu na vědomí, co si o tom, co se děje, myslí nebo ví. Lid by to od ní slyšet potřeboval … Pokud FBI našla opravdu něco explozivního, obvinili by ji opravdu ze zločinu přímo před volbami? Je to sice možné, ale musíme vždy pamatovat na to, že vládní agentury (včetně FBI) mají sklon postupovat velice, velice pomalu. Jestli jsou tam tisíce emailů, tak projít je všechny zabere celkem dost času. A samozřejmě, že Barack Obama má řadu cestiček, jak by to vyšetřování mohl ovlivnit, zdržet nebo i zastavit. Takže vám, kteří počítáte s tím, že tohle je právě ten zázrak, který Donald Trump potřebuje, doporučím, abyste nepočítali kuřata dříve, než se vylíhnou. Kdyby totiž byla Hillary Clinton ze soutěže tímto vyšetřováním FBI vyřazena, tak by se Demokraté museli rozhodnout o novém kandidátovi, a to by zabralo čas. Následující je z článku v U.S. News & World Report zkoumajícího, co by se stalo, kdyby jeden z kandidátů byl nucen z jakéhokoliv důvodu soutěž opustit… Kdyby Clintonová vypadla ze hry, tak by se sešli členové Demokratického národního výboru (DNC), aby odhlasovali náhradu. Členové DNC jednali během letošních primárek jako superdelegáti a v převážné většině upřednostňovali Clintonovou před skalním socialistou senátorem Bernie Sandersem z Vermontu. Mluvčí DNC Mark Paustenbach říká, že v současnosti má tento výbor 445 členů – což je číslo, které se časem mění a řídí se vyhláškami této skupiny, které udílí členství určitým držitelům úřadů a vůdcům strany a je tu 200 míst k jejich volbě podle států spolu 75 volitelnými místy, o kterých se mohou rozhodnout členové DNC, že je zaplní. Ale tato strana má pro výměnu prezidentského kandidáta pravidla výlučně specifikující, že to musí být na zvláštní schůzi svolané předsedou tohoto výboru, kde musí být přítomna většina členů. Po této schůzi by následovaly úkony stanovené Předpisy DNC a vyhláškami tohoto Výboru a zástupné hlasování by přitom možné nebylo. Dostat většinu členů Demokratického národního výboru dohromady v tak krátkém čase by bylo nesmírně obtížné. Kdyby Clintonová příští týden vypadla, bylo by téměř nemožné, aby k tomu došlo ještě před volebním dnem. Během takovéhoto scénáře by ale Barack Obama mohl zkusit aktivovat své nouzové pravomoci. Jelikož by volby nebyly „spravedlivé“, dokud by Demokraté neměli nového kandidáta, tak by mohl zkusit volby zdržovat či suspendovat. Byla by kolem toho spousta kontroverzí, jestli je to legální nebo ne, ale Barack Obama ani v minulosti Americké ústavě nedovoloval, aby ho v něčem zastavila. Mezitím čísla z nových průzkumů ukazují, že Trumpova kampaň právě teď nabývá na hybnosti, a začalo to už předtím, než se začalo povídat o těchto nových emailech. Podle zbrusu nového průzkumu ABC News/Washington Post Donald Trump dotahuje Hillary Clinton na 4 procenta poté, co za ní byl o 12 procent minulý víkend. A CNBC hlásí, že vysoce pokročilý systém umělé inteligence, který přesně předpověděl výsledky prezidentských primárek, teď ukazuje, že listopadovým vítězem bude Trump… Systém umělé inteligence, který správně předpověděl poslední tři americké prezidentské volby, staví v soutěži o Bílý dům republikánského kandidáta Donalda Trumpa před jeho demokratickou rivalku Hillary Clinton. MogIA vyvinul zakladatel indického startupu Genic.ai Sanjiv Rai. Ten v USA sbírá data z 20 milionů bodů z veřejných platforem včetně Googlu, Facebooku, Twitteru a YouTube a pak tyto informace analyzuje, aby z nich vytvořil předpovědi. Ten systém umělé inteligence byl vytvořený v roce 2004 a od té doby je stále chytřejší a chytřejší. Už správně předpověděl i výsledky demokratický a republikánských primárek. Bez Hillary jako protihráčky by šance na Trumpovo vítězství zvolna uvadala. Takže kdyby byla Hillary tímto vyšetřováním nucena vypadnout ze hry, tak budou Barack Obama a Demokraté chtít tyto volby zdržovat nebo suspendovat tak dlouho, jak jim to půjde. V tomto okamžiku nejspíš není pravděpodobnost rozehrání takovéhoto scénáře nijak vysoká, ale v těch šílených volbách z letošního roku jsme už viděli, že stát se může prostě cokoliv. Zdroj: zerohedge.com

Američtí vojenští hackeři, připravte bojiště: Zlomte páteř Ruska ještě před možným rozvratem voleb! Před pěti měsíci oznámilo NATO, že kybernetický útok subjektu mimo NATO spustí opatření „kolektivní obrany“ připravující půdu pro reálnou ‚kinetickou‘ válku. A teď během toho, co vypadá jako preventivní opatření k zažehnání jakýchkoliv pokusů o rozvrat voleb, tvrdí američtí činitelé, že američtí vojenští hackeři pronikli do ruských elektrických sítí, telekomunikačních sítí a do kremelského systému velení, čímž z nich udělali snadné cíle útoku. 14. června jsme uváděli: NATO oznámilo, že stane-li se členská země NATO obětí kybernetického útoku osob mimo zemi NATO, jako Rusko nebo Čína, tak Článek V o opatřeních „kolektivní obrany“ vyžaduje, aby se všechny členské země NATO přidaly k této členské zemi NATO při rozhodném protiúderu proti útočící zemi. Předběžné opatření k tomuto bylo přijato před dvěma lety poté, co Krym opustil Ukrajinu a vrátil se k Rusku, jehož byl součástí až do nedobrovolného předání Ukrajině sovětským diktátorem Nikitou Chruščovem v roce 1954. Rozhodnutí NATO bylo přijato v očekávání, že Ukrajina se nakonec stane členskou zemí NATO, k čemuž dosud nedošlo. Avšak NATO teprve teď samo vyhlašuje kybernetickou válku jako součástí „války“ skutečné podle smluvních opatření NATO o „kolektivní obraně“. NATO teď postuluje, že protože ruští hackeři zkopírovali emaily z domácího počítače Hillary Clinton, přičemž Rusko nějak využilo to, že ona si privatizovala komunikaci amerického ministerstva zahraničí na svém nezabezpečeném domácím počítači a tím umožnila Rusku čenichat v záležitostech amerického ministerstva zahraničí, které. tam byly uloženy, tak by to mohlo zakládat skutkovou podstatu ruského útoku proti Spojeným státům americkým, a mohlo by to tudíž, když to vyhlásí americký prezident, být považováno za ruskou invazi, kvůli níž USA aktivují klauzuli o vzájemné obraně NATO a budou tak požadovat, aby se země NATO přidaly k americké vládě ve vstupu do války proti Rusku, pokud se k ní americká vláda rozhodne. Od té doby se pak bez ustání ozývají proti-ruské válečné bubny propagandy Putin je ďábel chrlené jak Demokraty, tak Republikány a všemi Západními médii mainstreamu, v kterém teď dělají titulky už došlova říjnové hrozby Obamovy administrativy kybernetickou válkou proti Rusku kvůli domněnkám, že to stojí za hacknutím emailů Clintonové. Podle exkluzivní zprávy NBC „uvažuje Obamova administrativa o bezprecedentních skrytých kybernetických akcích proti Rusku“ (ač není jasné, jak přesně je to skryté, když to Biden oznamuje světu v interview s Chuckem Toddem) v „odvetě za údajné“ vměšování do amerických prezidentských voleb a požádala CIA o koncepci plánu pro rozsáhlou tajnou“ kybernetickou operaci konstruovanou k obtěžování a „ztrapňování“ kremelského vedení. Takže teď Obamova administrativa otevřeně vrhá celou sílu Spojených států do zastrašování cizích vlád a nejspíš i Julia Assange, aby se jí podařilo udržet kontrolu výkonné složky moci nad celým výkonem vlády. A vidí v tom někdo z médií mainstreamu problém? Chuck Todd a NBC ho v tom určitě nevidí. A všimněte si, že i NBC článek referuje o „údajném“ ruském vměšování, protože zatím nebyl prezentován ani náznak důkazu, který by dokazoval, že by vyšší ruští činitelé za hacknutím emailů Hillary opravdu byli. Kdo by ale potřeboval vůbec fakta, když má ke všemu svolná média lačně hlásající jakoukoliv propagandu, jaké je nutná k udržení u moci? Bývalí důstojníci CIA zpovídaní NBC řekli, že piklení Bílého domu za potenciální kybernetický útok proti Rusku má už dlouhou historii. Řekli o nich, že nakonec nebyl žádný proveden, protože „žádná z těch možností nebylo zrovna moc dobrá a ani jsme si nemysleli, že by některý z nich byl nějak zvlášť účinný.“ Čímž však z Ruska vyvolali rychlou a hněvivou reakci… Odpověď přišla dnes ráno, kdy Putinův mluvčí Dimitrij Peskov řekl, že „americká agresivita roste a hrozby vedení kybernetických útoků proti Rusku jsou bezprecedentní“ s dodatkem, že Rusko přijme „preventivní opatření.“ „Skutečnosti je, že agresivita USA nadále bezprecedentně roste a takovéto hrozby proti Moskvě a vedení naší země bezprecedentní jsou, protože tato hrozba byla vyslovena na úrovni amerického viceprezidenta,“ řekl Peskov citovaný AFP agentuře RIA Novosti. „Samozřejmě, že vzhledem k takovéto agresivní, nepředvídatelné linii musíme přijmout opatření k ochraně svých zájmů a poněkud rozložit rizika,“ řekl s dodatkem, že „takováto nevyzpytatelnost je pro svět nebezpečná.“ Kremelský pomocník Jurij Ušakov se této tiskové agentuře zaříkal, že Moskva na jakékoliv americké kybernetické útoky odpoví, když přitom tvrdil, že takovéto hrozby byly „krajně nestoudné“. A pak Obamovu administrativu postihl další úder, tentokrát od FBI, která konstatovala, že nenašla žádné vazby mezi Donaldem Trumpem a Ruskem… FBI skoro celé léto vedla dalekosáhlé vyšetřování ruské role v americké prezidentské kampani. Agenti pečlivě přezkoumávali Donalda J. Trumpa, hledali finanční vazby s postavami ruského finančnictví, hledali ty, kdo se zapojili do hacknutí počítačů Demokratů a dokonce vedli pátrání, které nakonec vyšlo do ztracena, po možných tajných kanálech emailové komunikace mezi Trumpovou organizací a ruskými bankami. Takže činitelé ochrany zákona říkají, že až dosud žádné vyšetřování nenašlo jakékoliv vazby mezi panem Trumpem a ruskou vládou. A i co se týče hacknutí demokratických emailů si zpravodajští činitelé FBI myslí, že ty byly spíše zaměřené na rozvrat prezidentských voleb než na zvolení pana Trumpa. Jinými slovy sama FBI říká demokratickému establishmentu, aby to už trochu pozměnil a našel si jiný způsob útoku na Putina, protože ten „Putinův agent“ je už obnošený. Avšak, jak dnes hlásí NBC News, nepřestalo to a Obamova administrativa nepřímo Rusku vyhlašuje válku… Američtí vojenští hackeři pronikli do ruské elektrické sítě, telekomunikačních sítí a kremelského systému velení, čímž z nich udělali snadné cíle útoku tajnými americkými kybernetickými zbraněmi, pokud to budou USA považovat za nezbytné, uvedl vedoucí zpravodajský činitel a přísně tajné dokumenty, které si NBC News prohlížela. Američtí činitelé už dávno veřejně říkají, že Rusko, Čína a další země zkoumala a nasadily skrytý malware do částí amerických kritických infrastruktur, čímž ve vojenské hantýrce „připravily bojiště“ ke kybernetickým útokům, které by mohly shodit elektriku nebo vypnout internet v nejvýznamnějších městech. Všeobecně se předpokládalo, že USA svým protivníkům dělaly to samé. Dokumenty revidované NBC News spolu s poznámkami vysokého činitele amerického zpravodajství to jen v případě Ruska potvrzují. Američtí činitelé nadále projevují obavy, že Rusko využije svých kybernetických kapacit k pokusům o rozvrat prezidentských voleb příští týden. Americké zpravodajství neočekává ruský útok na kritické infrastruktury, o čemž mnozí věří, že by to byl válečný čin, co však předpokládají, je kybernetické rošťáctví včetně možného zveřejňování falešných dokumentů a šíření nesmyslů přes temné účty na sociálních médiích určené k šíření dezinformací. V pátek hacker známý jako „Guccifer 2.0“ – o němž američtí oficiální činitelé říkají, že je jen zástěrkou pro ruské zpravodajství – tweetnul hrozbu, že bude americké volby monitorovat „zevnitř systému“. Vedoucí americký zpravodajský činitel řekl, že když by Rusko iniciovalo značný kybernetický útok proti kritické infrastruktuře, tak by USA mohly jako na určitou formu aktivní obrany přistoupit na shození některých ruských systémů. A tak v uplynulém týdnu viceprezident Joe Biden veřejně vyhlásil to své, „posíláme Putinovi vzkaz,“ a teď už i NBC potvrzuje, že americké ozbrojené síly provedly kybernetické útoky na ruské infrastruktury. Je tu ale jeden problém, když činitelé říkají, že doktrína kolem kybernetického konfliktu určující – co je špionáž, co je krádež a co je válka – není zrovna moc vypracovaná. „Kybernetická válka není definovaná,“ řekl Brown. „Existují určité normy chování, které zkoušíme prosazovat, ale lidé je nedodržují.“ No, vezmeme-li v úvahu to, čím jsme začali, že NATO vyhlašuje kybernetický útok za ekvivalent kinetickému útoku, a tudíž za válečný čin, tak by nás jen zajímalo, jak budou Rusové pohlížet na toto přiznání ‚akcí‘ provedených Američany. Zdroj: zerohedge.com

Vy, odborníci přes uprchlíky, čtěte. Zásadní text Dvorní fotograf časopisu Reflex Jan Šibík se nedávno stal expertem na migraci. Došlo k tomu poté, co se vrátil ze svých cest po Balkánu, kde fotil nepořádek, který po sobě uprchlíci zanechali. Proč se z něj stal odborník na téma po několika zážitcích, které jsou vytržené z kontextu, na to se na webu A2larm.cz snažila najít odpověď sociální antropoložka Marie Heřmanová. „V České republice v posledních měsících rostou odborníci na migraci, azylové právo a historii uprchlických vln jako houby po dešti,“ píše Heřmanová a odkazuje na veřejné působení geologa Václava Cílka, zpěváka Aleše Brichty, entomologa Martina Konvičky či sociologa Petra Hampla. K nim se nyní přidal i fotograf časopisu Reflex, Jan Šibík, který z několika svých fotek vyvodil pevné závěry. Nejednalo se však o jeho první reportáž z uprchlických cest. „Držel tehdy v ruce tatranku a nakousnutou housku a žehral na nehospodárnost migrantů i těch, kdo se jim snaží pomáhat – v závěru neváhal zmínit i průměrnou cenu karimatky v českém maloobchodě,“ dodává Heřmanová. Ve finále se však za svůj jednostranný, úzce pojatý pohled omluvil. Podle Heřmanové je ale problém v tom, že Šibík nelhal. Prostě jen popsal, co viděl, a to bez kontextu. „Jedná se totiž o čistou dojmologii, útržky informací vytržené z kontextu a Šibíkovy osobní postřehy.“ A za to z něj v Reflexu udělali vrchního odborníka přes uprchlickou krizi. „Šibík zmiňuje několik evergreenů – například fakt, že si po sobě uprchlíci neuklízejí. Nebere přitom vůbec v potaz, že ti lidé možná několik nocí nespali. Nenapadne ho, že neměli čas si po sobě uklidit. A už vůbec se nezamyslí nad tím, že kdekoliv, kudy projde za jednu noc třeba dva tisíce lidí, prostě zůstane nepořádek,“ tvrdí Heřmanová a jako příklad dodává, že kdyby někudy prošlo stejné množství fanoušků Ordinace v růžové zahradě, byl by po nich nepořádek úplně stejný. Šibík zkrátka vidí problém, odmítá se však zamyslet nad jeho příčinami či důsledky, pouze konstatuje, že je problém. Nenabízí ani žádné řešení, je tak obyčejným kritikem, který se strefuje do práce dobrovolníků. „Nejúsměvněji pak působí jeho rádoby kritika 'sluníčkářů'. Šibík je obviňuje z jednostranného pohledu na věc, z nevstřícnosti k médiím a z černo-bílého vidění,“ tvrdí Heřmanová a vysvětluje, že právě zmíněné neduhy jsou vlastní zrovna Šibíkovi a mezi dobrovolníky aby sluníčkáře člověk pohledal. Ti navíc mluví do médií, komunikují s veřejností a obecně o situaci informují, jen se jich nikdo z novinářů neptá. „Cílek, Brichta nebo 'bývalá muslimka' Bitarová tak u veřejnosti požívají větší úcty než arabisté formátu Bronislava Ostřanského, pravicový sociolog Hampl hravě zastíní světoznámého Zygmunta Baumana a v televizi o migraci mluví advokátka Samková. Není pak divu, že fotograf, který strávil na Balkáně několik dní, je brán jako stoprocentní zdroj informací o situaci na místě,“ dodává Heřmanová. V čem přesně však tkví chyba, neví, je však zřejmé, že tuto otázku je nutné zodpovědět si co nejdříve.

Klaus: Do Evropy se z Afriky stěhují ti neúspěšní Bývalý prezident Václav Klaus vydal další část svých zápisků z cest. Tentokrát se podíval na konferenci v Maroku. A něco napsal k lidským právům, migraci, globálnímu oteplování i multikulturalismu jako problému dnešní Evropy. Václav Klaus se opět rozepsal o svých dojmech z cest po cizích zemích. Tentokrát se podíval do Maroka, nedaleko Sahary, kde jej čekal nejeden kulturní šok. Jak sám uvedl, Itálie je mu mnohem bližší než „arabsko-francouzský svět“. Klaus se totiž v Maroku účastnil spolu s dalšími mnoha význačnými odborníky z politické, obchodní i lidskoprávní sféry konference o Africe, která se rozhodla pomoci si sama, jelikož pomoc ze strany vyspělejších kontinentů nikam nevede. Ve svém projevu, který byl prý podle jeho slov „příliš akademický“, Klaus zdůrazňoval, že rozhodně nikomu neradí, jak má postupovat. „Afrika si musí najít svou cestu, nikoli povinně akceptovat ‚pre-fabricated wisdom of foreign experts‘ (stereotypní, předpřipravená moudra zahraničních expertů),“ píše Klaus. Mluvil však také o kontraproduktivitě zahraniční pomoci a nutnosti budovat funkční lokální celky, nikoli nadnárodní projekt, jakým je Evropská unie. „Masová migrace není lidské právo, normální je nemigrovat.“ Ve svých zápiscích se vyjádřil k multikulturalismu s tím, že na lidská práva nemají lidé nárok, jelikož jsou jen „produktem určitého, v historii zcela mimořádného uspořádání společnosti“, tudíž vlastně existují jen na papíře. Multikulturalismus je podle něj zcela „nepochopené téma“. Celý text zde „Různost, diverzita, alternativnost kultury je něco, co na takovéto konferenci zažíváte pořád. Evropská, bílá ‚rasa‘ je zde v naprosté menšině,“ píše Klaus s tím, že multikulturalismus je „násilný útok na jednotu, stejnost, homogenitu, na staletí utvářené hodnoty a způsoby života pod heslem, že je toto vidění světa apriori špatné, že se tím něco ztrácí, že je to nedoceňování jiného, že to má být změněno“. A proto podle něj německá kancléřka Angela Merkelová migraci podporuje. Našel si čas i na kritiku globálního oteplování, které podle něj není vědecky doložitelné. „Víra v tuto věc je agresivní a absolutní. Vzal jsem si kvůli sluníčku čepici s nápisem Climate Sceptic, kterou jsem kdysi dostal v Chicagu a kterou už řadu let rád nosím. Skoro s nikým o tom nejde mluvit, věta proti větě nestačí,“ píše Klaus a dodává, že dnes každý věří propagandistickým zprávám médií místo toho, aby si přečetl nějakou odbornou knihu. „Když to říkají v televizi, musí to přece být pravda!“ „Tématem konference nebyla migrace. V Africe být asi ani nemohla. Současný evropský migrační problém je pro ně věc ‚z doslechu‘,“ píše Klaus a dodává, že v Africe to funguje odlišně než v Evropě a opouštějí ji jen lidé, kteří v tamním systému neuspěli. A ti neúspěšní jdou do Evropy za lepším.

Starosta Kojetína: Index kriminality zde dosahuje nejnižších čísel v ČR Jiří Šírek (BPP) není v politice nováčkem. Letos poprvé se ale rozhodl kandidovat i do zastupitelstva kraje. Naši redakci zajímalo nejen, jaké jsou jeho politické ambice, ale především zda letos čekají Kojetín nějaké významné investiční akce, a nevyhnuli jsme se ani ožehavému a citlivému tématu nepřizpůsobivých občanů. Jak se snaží situaci řešit v Kojetíně a jaká opatření postrádá ze strany státu? Pane starosto, v komunálních volbách se vám podařilo úspěšně obhájit svůj mandát. Zanedlouho se blíží krajské volby. Neuvažoval jste se jich coby úspěšný komunální politik účastnit? Dostalo se vám takové nabídky od některé ze stran? Ano, nabídku jsem dostal od STAN, tedy hnutí Starostové a nezávislí. Nabídky si vážím a budu kandidovat za toto uskupení v podzimních volbách do zastupitelstva Olomouckého kraje. Máte do budoucna nějaké politické ambice, anebo jste „věrný“ své současné profesi? Budu rád, podaří-li se nám v Kojetíně splnit to, co jsme si předsevzali ve volebním programu v roce 2014. Pak ať voliči rozhodnou, zda mám být v čele našeho města i nadále. Z tohoto pohledu bych samozřejmě zůstal rád „věrný“ své současné profesi. Nabízí se také otázka, co vám práce starosty dala či vzala a zda někdy nelitujete svého rozhodnutí kandidovat? Dala mi určitě možnost potkat se s řadou lidí, se kterými bych se jinak nepotkal. A bere mi dost času a často i určité pohody. Do této funkce jsem ale nešel odpočívat. Starostování je práce, v níž se nedá tak moc plánovat, nikdy neodhadnete, co přijde v životě obce i v životě jednotlivého člověka nebo skupiny lidí. Vyžaduje to mnohdy značnou kreativitu a improvizaci. To s sebou přináší také těžké situace a já často v legraci říkám, že to „musí bavit“. Čekají letos Kojetín nějaké větší investiční akce? Z těch větších půjde o úpravy na kojetínském koupališti – vznikne zde prostor pro plážové sporty, pobyt dětí, zlepší se stav zeleně apod. Naše koupaliště má slušný základ a tyto úpravy přispějí nejen k navýšení jeho kvality, ale i k rozšíření volnočasových aktivit našich dětí a sportovní mládeže. Z významnějších akcí půjde také o opravy některých chodníků a cest. V jaké fázi jsou vyjednávání o uzavření přeshraniční spolupráce s městem Senica na Slovensku a především co si od partnerství slibujete? Jsou na počátku. Mohu ale říci, že jsme si se Senicí v mnohém blízcí, máme podobné aktivity sportovní i kulturní. Myslím, že i osobně si vedení našich měst docela rozumějí. Takže říkáme – proč to nezkusit, navíc když autem je to nějakých sto kilometrů. Na návštěvu našich slovenských přátel se chystáme v Kojetíně v průběhu dubna. Ačkoliv je Kojetín poměrně malé město, nevyhnuly se mu problémy s tzv. nepřizpůsobivými. Má město nějakou vlastní koncepci, jak lidem v sociálně tíživé situaci pomoci? Ne, koncepci tohoto typu nemáme, máme ale schválený program rozvoje města na toto volební období a z něj mimo jiné vyplývá, že na území našeho města působí a výborně pracuje jak Centrum sociálních služeb, tak sociální pracovnice na městském úřadu, svou činnost v regionu vyvíjí charita, a to jsou složky, které v tíživé situaci pomáhají. Otázkou také je, zda o pomoc vůbec stojí a jestli problémům nenahrává štědrý sociální systém v Česku… Tak na toto odpovídat nemusím, v podstatě jste to řekla za mě. Nedaleký Přerov spustil loni na podzim projekt, kdy desítkám dlouhodobě nezaměstnaných lidí nabídl práci za minimální mzdu s tím, že když odmítnou, přijdou o dávky. Neuvažovali jste v Kojetíně o něčem podobném? A víte, jak to celé dopadlo? Z některých odpovědí „uchazečů“ by mohl vzniknout pěkný silvestrovský pořad. I naše firma Technis (bývalé technické služby) se pokoušela přijmout dost nezaměstnaných a výsledek je žalostný. Ti lidé ve své velké většině práci typu, kdy musím ráno vstát a pět dnů v týdnu chodit do práce, za niž dostanu následující měsíc plat, prostě neberou. O to víc si vážím těch, kteří se snaží ji nabízet, a těch, jež ji pak opravdu přijmou. A co spolupráce s asistenty kriminality, o ní jste nepřemýšleli? Naše město se 6,5 tisíce obyvatel má městskou policii v nonstop službě, má služebnu obvodního oddělení Policie ČR. Index kriminality zde dosahuje nejnižších čísel v ČR. Upřímně – nenašli jsme důvod, proč tu takovou službu zavádět, tyto lidi za nemalý obnos vybavovat a možná se o ně nakonec starat. Jak byste hodnotil kroky či návrhy z dílny ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD), který se problematikou nepřizpůsobivých zabývá? Mohou něco pozitivního změnit? Paní redaktorko, každá snaha musí být vítána a já panu ministrovi i celé naší zemi přeji, aby v této oblasti došlo k pozitivním změnám. Jen mi tam mnohdy chybí snaha tu nataženou ruku přijmout a vážit si jí. Již zmíněný Jiří Dienstbier také nedávno v přímém přenosu napomenul redaktora ČT za to, že „chudí“ se neříká. Musíte jim říkat „sociálně vyloučení“, to je neutrální. Není ale tohle právě ten zásadní problém, tedy neschopnost či obava pojmenovat problémy pravým jménem? Nelze, než souhlasit. Jen poznámka – nejsou na tom tito „sociálně vyloučení“ často finančně lépe než pravidelně a poctivě pracující lidé, které nepojmenováváme nijak a na nichž stojí velká část naší ekonomiky?

Nahlédněte do tajné smlouvy mezi dvěma politickými stranami. Občané zřejmě prozřou... Dohoda mezi Úsvitem – Národní koalicí (Úsvit) a Blokem proti islámu (BPI) o využití antiislámského hnutí výhradně pro potřeby Úsvitu a milionových pokutách, pokud Blok proti islámu s Úsvitem ukončí spolupráci. O této smlouvě slyšeli mnozí, koluje jí několik verzí a jedna z nich skončila i u nás v emailové schránce. Český volič by asi neměl o této smlouvě vědět, protože je čímkoliv, jen ne demokratickou a rovnocennou smlouvou mezi BPI a Úsvitem. Přijde vám taková politika normální? Zdá se, že osoby stojící v pozadí sesazení Tomia Okamury z vedení hnutí Úsvit se velice dobře připravili na možnost, že by se třeba členové BPI rozhodli dále s jejich hnutím nespolupracovat. Dokonce nedůvěřují ani samotnému Martinu Konvičkovi – i on ručí svým majetkem Úsvitu. Podle dokumentů, přislíbilo hnutí Úsvit vynaložit na propagaci BPI ve volbách 60 000 000 korun českých, ovšem s podmínkou, že v případě volebního úspěchu nějakého kandidáta BPI bude finanční částka od státu nejprve použita na umoření 60milionového vkladu Úsvitu. Konvičkovo hnutí se také zavázalo, že nebude podporovat žádného jiného politika než člena Úsvitu či BPI. Dokonce se výslovně píše o tom, že nesmí ani s žádnou jinou stranou na ničem spolupracovat bez souhlasu Úsvitu. Obdobně i v situaci, kdyby Martin Konvička rezignoval z vedení BPI anebo odmítl ve volbách kandidovat, tak musí BPI zaplatit Úsvitu 60 milionů korun! Pokud dohodu mezi BPI a Úsvitem sám Konvička poruší, zavázal se uhradit Úsvitu 120 000 korun českých. A teď si představte, že vše má být před voliči utajeno! V smlouvách se totiž píše, že „Blok proti islámu a Účastník 1 a Účastník 2 se zavazuje zachovávat vůči třetím osobám mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se obsahu ustanovení čl. IV., čl. V. a čl. VII. této Dohody“, jinak jim hrozí obrovské finanční sankce. Inu oni ti kmotři v pozadí Úsvitu se asi již nechtějí spálit jako v případě Tomia a chtějí mít jistotu, že jejich loutky z BPI budou skákat, jak oni pískají… PS. Jeden z účastníku smlouvy, pan Robert Metelec, mi v rozhovoru včera večer potvrdil autentičnost této smlouvy, kterou mi neznámý zaslal na můj veřejný email... Zdroj: eportal.cz

Důchodce, který celý život pracoval, má mizernou penzi. Je naštvaný, když vidí Roma kasírovat každý měsíc desítky tisíc za celou rodinu, zní z klubu Babiše ROZHOVOR „Nedivte se, že důchodce, který celý život pracoval a který má tak mizernou penzi, že mu nestačí na léky, jídlo a nájem, je naštvaný, když vidí šéfa romské rodiny, který nedělá, jak. kasíruje každý měsíc na sociálce desítky tisíc za celou rodinu, jež taky nepracuje,“ konstatuje k údajné rasové nevraživosti v „české kotlině“ poslanec za ANO a bývalý novinář Stanislav Berkovec, který zároveň vzpomíná na dětství a na své dobré cikánské kamarády. Vyvrací také fámy o tom, že Češi jsou ve většině případů xenofobní, a uvádí jako příklad přijetí tisíců Jugoslávců za balkánské války. „Spočítal už někdo, kolik set mrtvých včetně dětí mají na svědomí teroristé?! Když vám někdo zastřelí puberťáka na diskotéce, tak vám kecy o multikulturní společnosti znějí asi tak, jako staccato z kalašnikova,“ dodává ještě někdejší televizní redaktor k bezbřehému liberalismu. Pořadatelé ankety Český slavík tvrdí, že skupina Ortel porušila pravidla fair play a proto jí započítali hlasy z loňska. I tak Ortel obsadil druhé místo mezi skupinami a v kategorii zpěváků se Tomáš Ortel umístil na třetí příčce. Ovšem, už samotný fakt, že vzali kapele hlasy, nahrává diskusím o tom, že pokud by byly sečteny správně, Ortel mohl anketu klidně vyhrát. Jak si vysvětlujete takový zájem právě o Ortel, tedy o skupinu, kterou dost kritiků často nazývá kapelou minimálně kontroverzní? Jde o vyjádření vůle lidí, kteří jsou nespokojení například s migrační politikou EU? Čím mohli vlastně tak zaujmout? Každý umělec má právo na svůj názor, na svůj osobitý „sound“, na své písně, obrazy, na svůj pohled na svět. Hranice, kde končí jeho umělecká svoboda, jsou určitě dál, než si člověk bez fantazie a nadání umí představit. Ovšem hranice, kde končí jeho svoboda, končí tam, kde u ostatních lidí – tam, kde ohrožují a narušují svobodu toho druhého. To se občas pere mezi sebou. Jednak se umělcům – zejména těm oblíbeným – více toleruje. Na druhé straně jsou více pod drobnohledem. Prostě umělec to nemá jednoduché, a je to kromě talentu i poctivá dřina. Tenhle rub mince lidé na nasvíceném jevišti nevidí. A jediným spolehlivým měřítkem mixu té práce, talentu a taky notné dávky štěstí je to, jak to lidé přijmou. Můžete si klást spousty otázek proč, ale nikdy to neodhadnete a nezkalkulujete. Měl jsem spoustu úspěšných kolegů v rádiu, kteří měli logopedické vady. Znal jsem spoustu zpěváků, kteří takzvaně reagovali na reflexe doby, a lidi je prostě nebrali. Musí tam být ještě něco, cosi, nevím co to je, nějaké osobní či jiné kouzlo – prostě něco, co ty lidi osloví. No a Ortel to prostě pro někoho má. Neřeš, nepřepínej. Nepřipomíná vám výše uvedený postup ze strany pořádající agentury Českého slavíka – Musica Bohemica – podobnou situaci jako v roce 1975, kdy se rozhodli brněnští recesisté kolem Františka Kocourka udělat Zlatého slavíka ze svého kolegy Rudyho Kovandy, aby to nebyl jen pořád dokola Karel Gott? Jinými slovy, nezachovala se zmíněná pořádající agentura stejně hloupě jako tehdy normalizační kulturní orgány? Jo, trošku mi to připomíná zážitky z mládí. Hrál jsem skoro dvě sezony s pražským divadlem Dostavník. V osmdesátých letech minulého století to bylo v Praze velmi populární divadlo. Rejpalo vtipně do režimu, hrálo autorské hry autora Krhůtské kroniky Ervína Hrycha – například Dívčí válku a další. Hráli jsme v Baráčnické rychtě a v Malostranské besedě. To divadlo v podstatě skončilo tak, že jednoho rána odvezli frontmeny divadla do Bartolomějské na výslech. Pak se divadlo díky tomu zásahu StB rozhádalo, rozdělilo a nakonec i částečně rozpadlo. No a mně to velmi připomíná tehdejší přehrávky u příslušných agentur pod dohledem všech těch odborů kultury a dalších orgánů. Někdo potom směl jezdit za hranice, někdo nesměl koncertovat ani v okresním městě. Vadí mi to, jo, vadí. Stejně jako Kabátům. Je to nefér. Po sněmovních volbách neutichají nářky na téma, že jsme si pustili do Poslanecké sněmovny fašisty, xenofoby, hulváty, rasisty atd. Podle bývalé diplomatky Magdy Vášáryové mají voliči v hlavách zmatek. Češi prý volili tentokrát jinak, než bylo zvykem. Paní Vašáryová pak například uvedla pro časopis Finmag, že je na pováženou, když vítězí ti, kteří jen křičí, ale i tak si musí česká společnost umět poradit i s takovými extrémními situacemi. Jedno z řešení tohoto stavu vidí bývalý poslanec Ivan Gabal v prezidentské volbě. „Můžeme tak korigovat, že jsme si pustili neonacisty do Sněmovny,“ zmínil pro DVTV. Poučení bychom si měli prý vzít ze Slovenska, kde klima k porozumění nasměroval Andrej Kiska. Do jaké míry je Česká republika skutečně ohrožena xenofobními tendencemi? A lze situaci vyvážit právě volbou prezidenta, tedy pokud je, podle vás, potřeba vůbec měnit atmosféru ve společnosti? Já si vůbec nemyslím, že my, Češi, jsme rasisti, fašisti nebo že máme xenofobní sklony. V Rakousku-Uhersku žilo tolik národů a národností a stát fungoval. Znám to ještě z dědova vyprávění i z historie – vůbec si nemyslím, že to byl tak zlý „žalář národů“. V první republice bylo taky veselo – Rusíni, Slováci, Maďaři, Němci, Poláci... Zažili jsme fašismus, židé zažili rasismus a pamětníci stále ještě žijí. Vystudovaly u nás celé generace „Mirečků“ (viz „Jak básníci...“). Já mám prima kamaráda ze Zambie, který u nás vystudoval na rotariánské stipendium, Stanleye Siankumbu Kadantu. Občas si spolu zazpíváme, něco jsme i natáčeli v rádiu. Chodil s námi ve Slaném koledovat jako „černej vzadu“, měli jsme ho na dětské mikulášské v Černochově a on se u cedule Černochov mohl potrhat smíchy. Při živelních katastrofách všude ve světě jsme vždycky pomáhali a dokázali jsme při sbírkách sehnat hodně peněz. Při exodu uprchlíků v době jugoslávské války jsme přijali desetitisíce uprchlíků, pomáhali jsme i v místě konfliktů. Ale nedivte se, že se lidé bojí toho, co odstartovalo bezhlavé přijímání tzv. uprchlíků ze severní Afriky a ze Středního východu. Spočítal už někdo, kolik set mrtvých včetně dětí mají na svědomí teroristé, kteří s tím nepochybně souvisejí!? Když vám někdo zastřelí puberťáka na diskotéce, tak vám kecy o multikulturní společnosti a pomoci bližním znějí asi tak, jako staccato z kalašnikova. Za to, jaká je naše společnost, zodpovídá svým malým dílem každý z nás. Nemůže to přece vyřešit volba prezidenta, byť je tato volba výrazem jisté většiny voličů. Mám pocit, že v nás pořád je takový ten alibismus z minulosti – ať rozhodnou „voni nahoře“. „Voni“ za to můžou, my nic, my muzikanti. Kdo jsou to „voni“? Jsme to i my! Prezident Miloš Zeman bývá označován jako státník, který společnost rozděluje, podporuje netoleranci a eskaluje strach. „Jestliže si v této situaci zvolíme do čela státu politika, který nás bude rozdělovat nebo bude vyvolávat strach, tak budeme žít ve strachu, část lidí v ponížení, někdo bude utíkat za hranice,“ obává se Ivan Gabal. Co říci k těmto úvahám? Je někdo mezi devíti prezidentskými kandidáty, u kterého bychom tyto obavy mít nemuseli? A jsou vůbec opodstatněné? Neznám nikoho, kdo by žil v ponížení, strachu nebo utíkal za hranice kvůli nějakému politikovi. Ale znám spousty lidí, kteří kvůli politikům přišli o práci, pak o dům, byt, rodinu, důstojnost a skončili jako bezdomovci v ponížení. Staly se některé nepříjemné záležitosti, zavánějící rasismem. Tajemník klubu SPD Staník měl ve Sněmovně říci, že „Židi a buzeranti patří do plynu“. V Praze byl zmlácen a ponížen černoch. A děti v Teplicích čelily nenávistným výlevům za to, že na jejich školním fotu byly arabské a romské tváře. Jde o projevy nemocné společnosti, za které mohou třeba ti, co brojili proti imigraci? Do jaké míry tyto tendence ve společnosti posílily uplynulé volby? Jsou to jednotlivosti, nebo už symptomy nemocné společnosti? A je důvod přistoupit k nějaké regulaci sociálních sítí nebo zpřísnit pravidla toho, co se smí a nesmí říkat v této zemi? Určitě bych neházel do jednoho pytle volby a projevy nenávisti vůči cizincům. A jestliže se takto společnost chová, nakazili jsme ji my sami. Já jsem vyrůstal a kamarádil ve Slaném s cikány, prosím neopravujte to slovo, je stále ještě ve slovníku spisovné češtiny – s Robertem Zubákem, Bertíkem Gyrgou... Jejich rodiče normálně pracovali, naše mámy se znaly. Nikdo nedostával prachy zadarmo – jen proto, že je Romák. Známe se doteď a nemáme z toho problém. Dnes je to jinak. Nedivte se, že důchodce, který celý život pracoval a který má tak mizernou penzi, že mu nestačí na léky, jídlo a nájem, je naštvaný, když vidí šéfa romské rodiny, který nepracuje, jak kasíruje každý měsíc na sociálce desítky tisíc za celou rodinu, jež taky nepracuje. Dnes už druhou, třetí generaci. Nedivte se, že Teplice, které hrdě prohlašovaly, že nepotřebují evropské dotace, protože dostávaly od arabských přistěhovalců slušné peníze, naštvaly své obyvatele, pro které „díky“ chování těchto lidí už město není tak bezpečné a čisté. Samozřejmě, že to není tak jednoduché a doslova černobílé. Ale tohle normálním lidem prostě vadí. Ale ti neposílají nikoho do plynu, to je pochopitelně extrém. A regulace? Nerad bych se dočkal zase toho, že moje výtvarné plakáty strhávali příslušníci VB po celém okrese. Už teď to v některých médiích smrdí tím, čemu se za bolševika říkalo „osobní odpovědnost šéfredaktorů“. To bylo ještě horší než cenzura za Rakouska-Uherska. To byla malá česká předposranost. Proto to smrdí. Prezident Miloš Zeman odjel do Ruska a web ruské armádní televize Zvezda hned na začátek návštěvy napsal, že Československo by mělo být vděčné za sovětskou invazi v roce 1968. Prezident Zeman prohlásil, že jde o urážku českého národa. Někteří ocenili jeho zásadní reakci, jiní říkají, že Rusové vše zaranžovali. Mohlo to tak být? Jaký postoj bychom měli nyní zastávat vůči Rusům? Nezastávám takové konspirační teorie o tom, že někdo tohle zaranžoval. Uvědomte si, že v roce 1968 o tom v SSSR nic nevěděli a tato generační setrvačnost může trvat dodnes. Natočili jsme v roce 1990 v Moskvě s Janou Klusákovou, excelentní novinářkou a dámou, která Rusko zná, rozhlasovou reportáž o „Sedmi statečných“ – o těch, kteří v srpnu 1968 demonstrovali na Rudém náměstí proti invazi v ČSSR. Končili pak ve vězení, v blázinci... byla to jejich velká občanská statečnost. Ale to byli osobnosti, intelektuálové, lidé, kteří měli informace, velkou morální sílu. Bylo to tak šílené, že někdo by klidně mohl říci, že to bylo zaranžováno. Nebylo. Já s nimi mluvil, to byly obrovsky silné a kruté autentické prožitky. Dostali jsme za to rozhlasovou cenu. Zajímalo by mě, jestli ta reportáž ještě je v archivech Českého rozhlasu... Co se týká Bruselu, přicházejí zprávy o tom, že se chystá zásadní revize dosavadních dublinských pravidel, podle kterých musí příchozí pořádat o ochranu v první členské zemi EU, do které vstoupil. Současný systém by byl nahrazen trvalým a povinným přerozdělováním migrantů, bez jakékoliv horní hranice. Jaký postoj k tomu zaujmout?? Řeknu vám, že by mě docela zajímalo, co všechno náš současný pan premiér podepsal v zahraničí v poslední době. Třeba v Lucembursku! Pokud se jedná o sestavování české vlády, tak situace se vyvinula tím způsobem, že Andrej Babiš se snaží vytvořit menšinový kabinet a v Poslanecké sněmovně se vytvořila tichá koalice ANO, KSČM a SPD. Pravice tvrdí, že je tím prý ohrožena demokracie. Jak lze vůbec zhodnotit nynější postup Andreje Babiše v této záležitosti? Jednoduše! Plní to, co slíbil voličům. Protože zároveň ví, co jim určitě neslíbil – obstrukce s ustavením nové Poslanecké sněmovny, kecy místo práce, rozpočtové provizorium... Zatímco se tohle všechno ve Sněmovně děje nebo se k tomu schyluje, bůhví o čem se díky nefunkčnosti tohoto orgánu jedná někde jinde v zahraničí. Jak už je to v naší milé malé zemi zvykem – o nás bez nás. Pan Andrej Babiš chce pracovat a naplnit to, k čemu mu dali voliči mandát. Voliči měli v demokratických volbách na vybranou. Andrej Babiš díky reakcím některých politických stran ve Sněmovně na vybranou nemá.

Migranti v Evropě hledají sexuální uspokojení. Pokud nebudeme mít děti, prostě vymřeme a převálcují nás jiné národy, říká europoslanec Zdechovský ROZHOVOR Europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský říká, že pokud nebudeme mít děti, tak prostě vymřeme a převálcují nás jiné národy. „Ti, kdo přichází, jsou muži ve věku 15 - 35 let. Tedy v období největší sexuální aktivity. A je tedy velmi pravděpodobné, že budou hledat možnosti svého sexuálního uspokojení. To ale nikdo nedomyslel,“ říká o migrantech. Asi 70 procent lidí, kteří se chtějí dostat do Evropy na syrský pas, nejsou uprchlíci, ale ekonomičtí migranti, které je potřeba vrátit okamžitě zpátky do vlasti. Obhájci imigrace tvrdí, že přijímání imigrantů pomůže ekonomice, protože imigranti zaplní volná pracovní místa a současně prý pomohou udržet důchodový systém. Nejsou ale naopak větším nákladem pro sociální systémy než přínosem pro ekonomiku? Plus započtěme náklady na bezpečnost a následky kriminality... Co říkáte silvestrovským událostem v Kolíně nad Rýnem a dalších německých i evropských městech? Dalo se to čekat. Podobné problémy byli již opakovaně v Itálii, ale tehdy to nikdo neřešil. Ale nikdy to nebylo v takovém rozsahu. Právě Kolín byl znám svým velmi pozitivním přístupem k imigrantům. Takže samotné události byly obrovským překvapením a i určitý políček především politice Angely Merkel, která bohužel nedokázala včas zastavit ten proud lidí. Přes upozorňování policistů a tajných služeb pořád opakovala v listopadu, že vše zvládnou, když už bylo vidět, že to není možné. Co se týče sexuálních útoků uprchlíků v Německu, publicista Jan Petránek řekl, že útoky na ženy jsou hluboko v mentalitě migrantů a uprchlíci mají hodnoty neslučitelné s našimi. Co o tom soudíte? Spíše si myslím, že útoky vyplývají ze sexuálního pudu a neuspokojeného libida migrantů dle Freuda, což nevylučuje, že i mezi nimi mohou být devianti. Ale neházel bych je do jednoho pytle, protože tomu prostě takto není. Opakovaně jsem na tento problém upozorňoval, ale nikdo to prostě nechtěl slyšet. Ti, kdo přichází, jsou muži ve věku 15 - 35 let. Tedy v období největší sexuální aktivity. A je tedy velmi pravděpodobné, že budou hledat možnosti svého sexuálního uspokojení. To ale nikdo nedomyslel. Objevily se zprávy, že německá policie nemá vyšetřovat „drobnou“ kriminalitu přistěhovalců... Ano, to je pravda. Potvrdili nám to s kolegy nyní v Kolíně nad Rýnem i samotní policisté, nicméně se tato situace před dvěma měsíci radikálně změnila. Právě ta malá kriminalita rozhoduje o tom, zda se lidé cítí v dané zemi bezpečně. Lidé jsou velmi citliví na to, když jim někdo ukradne jejich věci, které mají rádi. A to si řada politiků vůbec neuvědomuje. Šéfka Alternativa pro Německo Frauke Petry prohlásila, že by pohraniční stráž měla být připravena střílet uprchlíky, pokud to bude nutné. „Potřebujeme efektivní kontrolu (hranic), abychom zabránili neregistrovaným žadatelům o azyl vstup do země z Rakouska. Žádný policista nechce střílet na uprchlíky a já si to také nepřeji. Ale střelba by měla být umožněna jako poslední možnost,“ prohlásila pro německá média šéfka AfD Frauke Petry. Souhlasíte s ní? Nesouhlasím. Naši rodiče a prarodiče si ještě velmi dobře pamatují to střílení na hranicích a věřte, že to nebylo nic, na co bychom měli být opravdu hrdí. Existují různé prostředky, jak bezpečně zastavíte osobu bez střelby. Nesmí být ale politici a policisté ustrašení je použít. Například na makedonsko-řeckých hranicích na sebe nechávají policisté opakovaně házet kameny. To považuji za naprosto nepřijatelné. Premiér Sobotka řekl: „Jsem přesvědčen, že levicové lídry za deset dvacet let najdeme spíše mezi dobrovolníky, kteří v létě odjeli na Balkán a pomáhali uprchlíkům. Tihle lidé budou v budoucnu představovat levici. Nehledal bych je na náměstích, kde se šíří xenofobie, nenávist a rasismus.“ Co o tom soudíte? To je názor pana Sobotky. I mnoho lidovců odjelo pomáhat lidem na Balkán a nemyslím si, že by někdo z nich chtěl být levicovým lídrem. Myslím, že věci nejsou tak jednoduché, jak si někteří politici přejí. A budoucnost ukáže, že i řada těch, co jsou dnes na náměstních, se do politiky jednou velmi hlasitě vrátí. Slovenský premiér Fico řekl, že nechce, aby na Slovensku vznikla nějaká ucelená muslimská komunita. Řekl, že existuje problém s integrací imigrantů, a také řekl, když to řeknu lidově, že si nevezme na triko, aby byly ženy na Slovensku sexuálně napadány. Co si o tom myslíte? To byla Ficova předvolební rétorika. Osobně ho považuji za jedno z méně inteligentních prohlášení slovenského premiéra, protože na Slovensku už muslimské komunity dávno jsou. Například o jedné vím v Bratislavě a i vím o návštěvách muslimů v tamních lázních. Celkem by mě zajímalo, co s tím bude pan premiér dělat a konkrétní statistika, kolik muslimů, kteří žijí na Slovensku, někoho sexuálně napadlo. Robert Fico také řekl, že absolutní většina běženců jdoucích do Evropské unie z Turecka jsou ekonomičtí migranti. „Trvám na svém postoji, že absolutní většina těchto lidí jsou ekonomičtí migranti (hovořil o migrantech jdoucích do Evropy z Turecka, pozn. redakce). Kdo má věřit člověku, který se necítil bezpečně v Srbsku, v Maďarsku, ani v Rakousku, a tak šel až do Německa? Evidentně mu šlo o ekonomické zájmy,“ řekl Fico… Ano, s tím souhlasím. Říkám to již dlouho. Asi 70 procent lidí, kteří se chtějí dostat do Evropy na syrský pas, nejsou uprchlíci, ale ekonomičtí migranti, které je potřeba vrátit okamžitě zpátky do vlasti, a to již v Řecku a nikam je dál nepouštět do Evropské unii. Jak hodnotíte to, jak se k imigrační krizi staví EU a Německo? Jak se díváte na roli Turecka? Máme se s ním dohodnout, nebo nás bude vydírat? Není lépe postavit ploty chránící hranice? Tak myslím, že jak EU, tak Německo začalo procitat ze své nesmyslné politiky, kdy díky přijímání ekonomických migrantů zůstalo stále méně peněz na pomoci skutečným uprchlíkům. Ale už se stalo hodně chyb, které se budou špatně brát zpátky. Osobně jsem pro to Turecku pomoci, ale Turecko musí také ukázat, že ono je ochotné pomoci nám. Ta tolerance pašeráků lidí v Turecku je neprosto nestoudná. Osobně jsem proti jakýmkoliv plotům, ale bohužel v tuto chvíli nemáme jinou šanci. Andrej Babiš řekl, že příliv uprchlíků do EU se musí zastavit úplně. Nemáme dle něj povinnost a v tuto chvíli nemůžeme vůbec nikoho přijímat. Musíme prý v první řadě zaručit bezpečnost našich občanů. Ptá se, proč by z bohatství evropských zemí tvořených po generace měli žít lidé bez vztahu k hostitelské zemi a kultuře – lidé, kteří představují bezpečnostní riziko a jejichž touhou není asimilace, ale rozvrat evropské kultury. Dle Babiše není možné, aby Evropané měli menší práva než přistěhovalci, a je vyloučeno, aby se přizpůsobovali uprchlíkům. Jaký je váš názor? Kdyby to neřekl pan Babiš, ale někdo jiný, tak bych tomu věřil. Ale pan Babiš jednou řekne, že potřebujeme osm tisíc lidí do továren a pak zase obrátí. Můj názor dlouhodobý je, že kdo tu nechce žít a respektovat naše pravidla, tak ať odejde. A myslím, že to je pravidlo, které platí vždy a všude. Předseda SPD a poslanec Tomio Okamura říká, že neexistují umírnění muslimové a že islám je zločinná ideologie. Dle něj by bylo potřeba ihned všechny islámské migranty vrátit zpět do mateřských zemí a byl by pro vyhoštění i potomků těchto migrantů, kteří se v Evropě narodili. Rusové jsou prý de facto naši jediní upřímní silní spojenci v souboji s radikálním islámem. Každý muslim je dle něj bezpečnostní riziko a skutečně časovaná bomba. Co si myslíte o tomto? To generalizování. Je třeba rozlišovat mezi muslimy a radikálními islamisty. To je obrovský rozdíl. Já sám znám v České republice i v zahraničí řadu muslimů, kteří rozhodně nepředstavují žádný bezpečnostní problém a naopak jsou největšími odpůrci radikálů. Z historie známe naprosto stejnou rétoriku proti Židům a celé to tehdy skončilo! Miliony lidí, kteří zemřeli v koncentračních táborech. Pokud by chtěl Tomio Okamura vyhostit potomky muslimů, mohl by se brzo obávat, že po nich přijdou na řadu potomci Japonců. Vidíme, že Schengen je věc pro dobré počasí, ale když přijde bouřka, prosakuje a valí se přes něj povodeň. V okamžiku, kdy EU hranice nijak nehlídá, cizí lidé libovolně bez jakékoli registrace překračují hranice a pohybují se po Evropě. Současně vidíme, že už nyní jsou v západní Evropě obrovské muslimské komunity podhoubím pro terorismus. Neměl by si náš stát vzít zpátky pravomoc, kdo může vstoupit na naše území? V okamžiku, kdy není chráněna vnější hranice EU? První je věc, že kontrolou hranic zamezíme přílivu uprchlíků, a druhá věc, že v západní Evropě jsou občané EU muslimského vyznání, kteří jsou zapojení do hnutí teroristů. Ale muslim, který žije třetí generaci v Německu a je třeba terorista, může libovolně překročit hranice naší země, nikdo ho na hranicích nezkontroluje, nezadrží a zde může u nás něco spáchat. Jedním ze znaků suverénního státu je, že kontroluje své hranice a kontroluje právo na svém území, které je vytyčeno hranicemi. Jakmile někdo poruší zákon u nás, překročí hranice, tak už náš stát toho člověka těžko potrestá... Pokud někoho nezkontrolujeme, tak je to obrovská hrozba. Ukázaly to i teroristické útoky v Paříži, kdy přes Řecko přišli minimálně dva teroristé vydávající se za uprchlíky. Vnější hranici musíme co možná nejdříve opravdu opevnit a každý, kdo přichází, musí být důkladně prověřen a zkontrolován. Jinak nevidím smysl Schengenu. I kdybychom nepočítali současnou migrační vlnu, tak již před ní existovaly odhady, že v západní Evropě budou mít muslimové většinu do 40 let. Takže v Německu, Francii, Británii, Belgii, Nizozemí a tak dále mohou nastavit muslimská pravidla a právo šaría. Budou ovládat velké země EU a pak muslimské zásady mohou prosazovat vůči nám. Není pro nás EU z tohoto důvodu hrozbou a není pro nás řešení vystoupit z EU a utvořit nějaké uskupení států kolem Visegrádu a části Balkánu a dalších států střední a východní Evropy, které by se tomu ubránily? Víte, kde žije v Evropské unii procentuálně největší počet muslimů? V Bulharsku. A slyšel jste někdy, že by tam měli nějaký problém? Komunity muslimů žijí a žily v Evropě po staletí. A spíše je to na zamyšlení nás, Evropanů, proč nemáme děti. Pokud nebudeme mít děti, tak prostě vymřeme a převálcují nás jiné národy. Takto to bylo v historii již mnohokrát. Jak hodnotíte výsledky voleb na Slovensku? Výsledky voleb na Slovensku jsou výpraskem tradičních stran a ukazují na nástup extrémismu a euroskepticismu. Je to racionální odpověď na to, co se ve společnosti v posledních měsících děje. Lidé přestali věřit tradičním politickým lídrům a hledají alternativu v různých stranách a hnutích. Myslím, že podobné výsledky voleb navzdory všem průzkumům bychom mohli čekat i u nás. A přátelům ze slovenské KDH by přál, aby prošla stejným vývojem jako KDU-ČSL a nejpozději za čtyři roky se do parlamentu vrátila.

Německo je zděšeno z vítězství Trumpa. Prý to bude katastrofa Německá média i politici nijak neskrývají nelibost a obavy z vítězství Donalda Trumpa. Podobně je tomu i mezi německými politiky, byť samotná kancléřka Angela Merkelová nabídla Trumpovi přátelskou ruku ke spolupráci. „Opravdu se to stalo. Trump to dokázal a navzdory všem průzkumům a předpovědím se stal 45. prezidentem Spojených států. Člověk, který uráží cizince, ženy a osoby. Člověk, který káže nenávist a uráží nejvýznamnější partnery Spojených států. To je skutečně politická katastrofa,“ neskrývá své zděšení komentátor Spiegelu Rolland Nelles a dodává, že v amerických prezidentských volbách zvítězil surový populismus. Trump podle Nellese zabodoval především díky svým nenávistným sloganům namířeným proti politickým institucím a médiím. „Zvítězil díky hlasům bílé střední třídy, jež utrpěla četné šrámy v důsledku destabilizace globálního světa po finanční krizi. Republikánský kandidát jim sliboval, že dá vše do pořádku. Je přitom jisté, že tento problém samotný Trump nikdy vyřešit nemůže,“ poukazuje německý komentátor. Svět podle Nellese vstupuje do nové fáze. „Prezident, který chce zlepšit životy svých občanů, musí usilovat o smíření a dialog s ostatními státy a kulturami. Nic z toho však Trumpa nezajímá, protože on jen boří, ničí a rozděluje. Když se podíváte na jeho životopis, tak vám musí být jasné, že jeho vůbec nezajímá konstruktivní řešení. Svět i USA jsou kvůli tomu ohroženy nestabilitou a existuje vážná hrozba, že vypuknou další konflikty a vzniknou nové krize,“ míní Nelles. Nicholas Richter ze Süddeutsche Zeitung se ve svém komentáři nepokrytě vysmívá voličům Donalda Trumpa a srovnává je se stejně „nevědomými“ voliči, kteří hlasovalo pro Brexit. „Hlasovali ‚pro‘ a druhý den ráno hledali na Google, co všechno vlastně jejich rozhodnutí znamená,“ konstatuje přezíravě Richter a srovnává aktuální postavení Trumpa a situací Obamy při jeho zvolení v roce 2007. „Obamu tehdy uznávali všichni demokraté, ale Trumpa část z nich nenávidí.“ Za problematické považuje Richter zejména plány Trumpa v oblasti zahraniční politiky. „Vše nasvědčuje tomu, že bude ze strany nové americké administrativy více nacionalistická a izolacionistická. Nedá se opravdu příliš odhadovat, co může svět od Trumpa očekávat. On si v průběhu kampaně pouštěl ústa na špacír, ale do konkrétních detailů příliš nezabíhal. Mnoho jeho voličů tedy hlasovalo pro nejistotu a teď ji tedy mají,“ věští Richter. Nijak se nad vítězstvím Donalda Trump neradují ani němečtí politici. „Nechce se mi mluvit příliš diplomaticky. Výsledek amerických voleb vše ztěžuje. Zahraniční politika Spojených států bude pro Německo i celý svět méně předvídatelná,“ cituje magazín Focus ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera z SPD. Spolková ministryně obrany Ursula von der Leyen (CDU) se zase veřejnoprávní ARD bez obalu svěřila, že je v šoku. „Vstupujeme nyní do fáze vakua,“ dodala. Vysoká představitelka německých Zelených Katrin Göring-Eckardt zase konstatovala, že si v důsledku vítězství Trumpa „nedokáže předtsavit hladkou spolupráci mezi Německem a USA“. Nicméně samotná kancléřka Angela Merkelová se vyjádřila smířlivěji a nabídla Trumpovi „úzkou spolupráci na základě sdílení společných hodnot“. „Obě země pojí základní hodnoty, jako jsou demokracie, svoboda a respektování práv osob bez ohledu na jejich barvu pleti či náboženství,“ uvedla dle magazínu Focus.

Jsou to úplní pitomci. České dozvuky slovenských voleb Šéfredaktor Babišova deníku MF Dnes Jaroslav Plesl osobitým způsobem okomentoval víkendové volby na Slovensku. Vzpomněl si na pána, který navrhoval uniformy Hitlerovým SS. Prý by teď na Slovensku našel zase zakázky. Jaroslav Plesl stejně jako řada dalších lidí komentuje fakt, že v sobotních volbách na Slovensku uspěl Marian Kotleba, muž, který se otevřeně hlásí k radikální pravici a lidem přeje „dobrý bílý den“. Na veřejnosti se nebál zdravit nacistickým pozdravem a veřejně hlásá, že Slovensko vyčistí. Takový politik by se zřejmě líbil panu Hugo Bossovi, německému průmyslníkovi, jenž byl členem nacistické strany a navrhoval uniformy pro SA, SS i wehrmacht. Po druhé světové válce se omlouval za účast na válečném dění. Zaplatil vysokou pokutu a v roce 1948 zemřel. Slavná značka Hugo Boss však žije dodnes. „Tomuhle chlápkovi by se teď na Slovensku líbili hlavně prvovoliči. Poptávka po kvalitně ušitých uniformách tam evidentně poroste. Takovou šanci by si Hugo Boss rozhodně nenechal ujít...,“ poznamenává ironicky na sociální síti Facebook Jaroslav Plesl. Připojil fotografii Hugo Bosse. Kotleba je předsedou Ľudové strany Naše Slovensko a župan Banskobystrického kraje. Po volbách se stal i poslancem. Se svou stranou obdržel přes 200 tisíc hlasů. Plesl se ale navíc směje i analýze týdeníku Respekt. Proč? Podle tamních novinářů si řada Slováků v neděli kladla otázku, zda opravdu chtějí takovou zemi, jakou mají po sobotních volbách. „Samozřejmě jsou v šoku, protože vůbec nevěděli, komu to tam házejí. Vůbec neznají svoji zemi, s nikým se nebaví, žijí v totálně izolované bublině, necítí vlastní náladu. Netuší nic. Jsou to úplní pitomci. Ještě že Slováci mají Erika (Taberyho), který jim vysvětlí, proč jsou v takovém šoku z vlastní volby,“ napsal dále Plesl.

Až šest manželek. Oficiálně jedna, zbytek nahlásil jako sestry a sestřenice, sděluje o migrantech krajanka z Německa, která hlásí další zlé zprávy „Policie nemá žádný respekt. Denně jsou pobodaní, nebo zdemolovaná auta. Policisté se na to dívají a nezasáhnou,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz o německé realitě krajanka Marta, žijící v nejlidnatější spolkové zemi Německa, Severním Porýní-Vestfálsku. Často jsou podle ní i znásilněné či obtěžované ženy. Sama už musela použít dvakrát elektrošok, například když ji napadla šestice Afroarabů. „Chytili mě za vlasy a tahali dolů. Měla jsem nahoře na tašce deštník. Začala jsem řvát a jednoho mydlit. Nejsou zvyklí, že žena klade odpor nebo ukáže, že nemá strach. Takže zdrhli. Bylo to odpoledne, po třinácté hodině. Myslíte, že by mi tam někdo pomohl?“ popisuje. Jak hodně se v poslední době změnila situace v Německu z bezpečnostního hlediska? Za poslední dva roky katastrofálně. Letos jsem byla čtyřikrát v Ankaře a tam se cítím bezpečněji než v Německu. Bohužel je Turecko bezpečnější země než Německo. A Němci lžou sami sobě. Jsou už tak zdeformovaný, zakomplexovaný národ. Prostě se bojí. Sami mi to říkají – máme strach a bojíme se něco říci. Když řeknete svůj názor, jste okamžitě fašista. Takže aby je takto nikdo neoznačil, raději si nechají čurat na hlavu. Migranti se tomu smějou. I policajtům. Policie nemá žádný respekt. Denně jsou pobodaní nebo zdemolovaná auta. Policisté se na to dívají a nezasáhnou. Denně jsou i znásilnění. Když jednoho chytí, tak dostane podmínku na osm měsíců. Což je směšné. Nemluvě o tom, že teď Turek znásilnil sousedku důchodkyni a nebyl potrestaný. Kde to jsme? V čem vidíte hlavní problém? V postoji muslimů k ženám? Turci tady žijí už padesát let. Němci podcenili jejich mentalitu. V tichosti jim financují všechny jejich manželky. Oficiálně je mnohoženství v Evropě zakázané, ale každý Turek se směje a říká, že má čtyři baby. Například otec spolužačky mé dcery měl šest manželek. Má jeden barák v Anatolii, druhý v Německu. Přitom pracoval v Německu za celý život čtyři roky. Má asi dvanáct dětí, jezdí mercedesem. Má prý deprese a bolí ho záda. Takže je jako marod, ale sekat děti, to mu svědčí. Oficiálně má jednu manželku. Další nahlásí jako sestřenice, nevlastní sestru a tak. A když mají děti? Tak jsou vedené jako samoživitelky. Takže dostanou ještě navrch 200 euro. Přitom v muslimské zemi neexistuje samoživitelka. Ale Němci tvrdí, že to nemohou dokázat. Byla o tom i jedna reportáž, kdy se Turci smáli, že v Turecku musejí financovat své ženy sami a tady jim to zaplatí sociálka. Němci mlčí. Přitom to stojí šílené peníze. Ještě jste nezmínila fakt, že některým těm manželkám je třeba i dvanáct... Ano. Oni ale tvrdí, že jim je osmnáct. A třicetiletý chlap se zase vydává za sedmnáctiletého. Nemluví třeba arabsky nebo v obličeji vidíte, že je to Afroarab nebo Pákistánec či Afghánec, ale všichni jsou ze Sýrie. V roce 2015 ukazovali v televizi černocha, a že je prý ze Sýrie a říkal, že je mu patnáct. Teď je skandál v Borusii. Fotbalista, Afričan, údajně je mu dvanáct. Vypadá na čtyřiadvacet. Je mu prý dvanáct a má osmnáctiletou přítelkyni. A Němci jsou nadšení, jakou má kondičku, jak je dobrej ve dvanácti letech. To je do nebe volající. Mezi námi, ti, kdo sem teď přišli, mají v hlavě jen Korán. Říká se, že z osmdesáti pěti procent jsou to analfabeti. U nich doma nevidí baby na ulici. Pro stoprocentního muslima je zahalená žena čistá žena. Ty, které nejsou zahalené a chodí samy po ulici, tak on si s nimi podle Koránu může dělat, co chce. Je to nečistá žena. Když Merkelová řekne, že islám patří do Evropy a k Německu, tak tím ona povoluje ty jejich debilní zákony. Takže já jako stará osoba jsem neustále obtěžovaná. Blondýna je u nich automaticky děvka. To slyším pořád. Máte tedy sama neblahou zkušenost? Už dvakrát jsem musela použít elektrošok. Poprvé na mě loni skočilo šest Afroarabů. Zezadu. Mám dlouhé vlasy a zezadu mě viděli a neodhadli, jak jsem stará. Ale oni vlezou i na pětaosmdesátileté babičky. Šla jsem po hale hlavního nádraží. Chytili mě za vlasy a tahali dolů. Měla jsem nahoře na tašce deštník. Začala jsem řvát a jednoho mydlit. Nejsou zvyklí, že žena klade odpor nebo ukáže, že nemá strach. Takže zdrhli. Bylo to odpoledne, po třinácté hodině. Myslíte, že by mi tam někdo pomohl? Oni jdou dál. I chlapi. Před měsícem obtěžovali čtyři migranti ve vlaku dvě holčičky. Přitom zmlátili jejich otce. Osahávali jeho dvě jedenáct a dvanáct let staré dcery. A tomu chlapovi v tom vlaku nikdo nepomohl. To je smutné. Proč mu nepomohli? Mají strach? Mají. Migranti nosí nože i pistole. Kolegy jsem se ptala, co by udělal, kdyby třeba ve vlaku viděl, že někdo obtěžuje ženu. Řekl mi, že by se snažil zavolat pomoc, ale sám by nezasáhl. Takto uvažuje většina. Není to moje věc, jdu od toho. Německá policie v televizi vyhlásila, že doporučují ženám a dětem, když nemusejí, aby nevycházely samy ven. Že tím se sníží kriminalita. Každý den se v Německu najde zabitá žena. Většinou jde o sexuální vraždy. Podle výsledků německých voleb je ale rozdíl v postoji západních a východních Němců... To ano. Spousta lidí však pochybuje, že to takto bylo. Manipulovat se dá všechno. Merkelová i tak byla šokovaná. Ta si snad myslela, že vyhraje na devadesát procent. Nic jí nedochází. Argumentuje tím, že se znásilňovalo i před migranty. Nebylo to ale takové procento. A pak spousta procent znásilnění mají na svědomí Turci s německými pasy. Ale německý pas z něj Němce neudělá. Co od politiků očekáváte? Oni nemají důvod nic měnit. Jsou zabezpečení a o normální lidi jim nejde. Neznám nikoho, kdo by s Merkelovou sympatizoval. Pořád ale čekají. Nejde jen o kancléřku. Stejně vstřícný přístup k migraci zastávají i další strany... Já vím. Ale ona to všechno způsobila. Rozhodla se sama. Teď nutí celou Evropu, aby vylízala její kašičku. Mluví o solidaritě. Když se ale rozhodovala, nikoho z dalších evropských států se nezeptala, co by bylo, kdyby to Německo nezvládlo, jestli by byli ochotné vzít nějaké migranty. Navíc 85 procent migrantů nemá nárok na azyl. Tak jaká solidarita. Stačí je sbalit a poslat zpátky. Což se ale moc neděje? Pár největších kriminálníků – což jsou většinou Somálci, Afghánci a Eritrejci – poslali pryč. Vezměte si ale, že už v roce 2012 tu bylo 187 tisíc Afghánců, kteří měli papíry, že musejí opustit Německo, že jsou vyhoštěni. Oni pořád sedí v Německu. Teď je skandál na policejní akademii, kde jsou mafiáni mezi policisty i mezi vojáky v armádě. Zatlouká se to. Oni všechno tutlají a tají. Když už nemůžou, přiznají tak deset procent a různě to okecávají a omlouvají. Říká se, že Německo je banánová republika. Každý si tam může dělat, co chce, a není potrestaný. Naopak já když nezaplatím pokutu za parkování, tak mě pomalu dají do vězení. Jeden Němec například nesouhlasil s pokutou pět euro. Dali mu želízka a strčili ho do vězení. Migranti jim přitom zapalují auta, vymlacují obchody, kradou. Viděla jsem na videu, jak šli do kosmetiky, bylo jich šest, každý si nabral plnou tašku a vypadli. Prodavačku, která se jim postavila do cesty, zmlátili a šli. Všude jsou sice kamery, ale neví se, kde jsou. Děje se to denně. A když je náhodou chytnou, tak řeknou, že jim není ještě osmnáct nebo že má trauma z války a že za to nemůže. I u nás, kde bydlím, se každý druhý den střílí. Netušila jsem, o co jde. Natočila jsem střelbu na video a poslala kamarádovi, vojákovi z povolání. On mi okamžitě zavolal s tím, ať jsem doma, že je to střelba z kalašnikovů. V metru u nás hážou holky do kolejiště. Jedna turistka, Američanka, je zabitá, další museli amputovat končetiny. Dva podle kamer chytili. Jeden Afghánec, druhý, myslím, z Íránu. Neměli nárok na azyl, měli být už dávno odsunutí. Teď byl soud, ale oni mají prý trauma. Oni za to nemůžou. Řekněte to ale rodičům těch holek.

Miroslav Macek napsal něco moc nepěkného o Madeleine Albrightové Bývalý poslanec za ODS Miroslav Macek se ve svých pondělních glosách zaměřil nejen na nový nápad ohledně alkoholu i cigaret, ale i na informace kolem prezidentských voleb v USA. „Nápad, aby se alkohol a cigarety daly platit jen platebními kartami, a ne hotovostí, je jen dalším výmyslem dobroserů, kteří pod ušlechtilými záminkami způsobují velké zlo, jehož následky jsou ve svých důsledcích tristní: přesouvají další a další. odpovědnost z rodičů na stát,“ zmínil Macek a otázal se, jak v takové společnosti mají vyrůstat odpovědní občané. „Když zde namísto osobní odpovědnosti vládnou příkazy a zákazy, pochopitelně nepříliš účinné a obcházené,“ sdělil. Macek si rýpl také do primátorky Prahy Adriany Krnáčové (ANO). „Pražská primátorka Adriana Krnáčová slibovala začátkem roku 2015, že do tří let sníží počet zaměstnanců magistrátu o 25 %. Ve skutečnosti jich od té doby přibylo dalších 109. No, pokud má ten slib splnit, bude se muset v příštím roce zatraceně hodně propouštět!“ řekl. Původní text ZDE. A závěrem zmínil také situaci v USA. „Situace, kdy kandidát na amerického prezidenta získal ve volbách méně hlasů voličů, ale více volitelů, nastala v USA celkem pětkrát. V roce 1824 zvítězil takto Adams nad Jacksonem, v roce 1876 Hayes nad Tildenem, v roce 1888 Harrison nad Clevelandem, v roce 2000 Bush mladší nad Gorem a nyní Trump nad Clintonovou. A mimochodem, Clintonová získala o 0,2944594649836894 % více celkem odevzdaných hlasů než Trump…,“ uvedl Macek. K USA se vyjádřil pak ještě jednou, a to v souvislosti s exministryní zahraničí Madeleine Albrightovou. „Podle Albrightové Trumpa vystřelil strach obyčejných Američanů z budoucnosti, přistěhovalců a Číny. Myslím, že se mýlí. Trumpa vystřelil strach přesně z takových politiků, jakým byla ona,“ uzavřel se slovy, že v případě, že je někdo smutný, že se prezidentkou nestala žena, nemusí být. „Příští rok jsou volby ve Francii,“ řekl.

Hvězda televizní revoluce Adam Komers hovořila o "panu inženýru Zemanovi". Z jeho rukou by si prý netroufl převzít vůbec nic Byl jednou z hlavních tváří tzv. televizní krize. Ve veřejnoprávní televizi působil téměř čtvrtstoletí, nyní podniká. Rozhovor s bývalým redaktorem České televize přinesl web Svobodné fórum. Komers kritizoval prezidenta Miloše Zemana: „Já jsem o tom přemýšlel již loni, když začaly tanečky s pozváním a nepozváním některých rektorů. Říkal jsem si, jak bych se zachoval já. Vím zcela bezpečně, že bych vyznamenání z rukou tohoto člověka nepřijal, neumím si tedy představit, že si někdo zcela vážně půjde v dnešní situaci převzít z rukou pana inženýra Zemana jakýkoli metál. Pro mě je to nepředstavitelné,“ uvedl. Celý text je ZDE. Když redaktorka namítla, že někteří lidé argumentují tím, že nejde o vyznamenání od prezidenta, ale o vyznamenání státní a o to, že 28. říjen nemá společnost rozdělovat, protože je to svátek nás všech, Komers odpověděl: „Společnost rozdělil pan inženýr Zeman. Není o čem uvažovat, je to nepředstavitelné převzít cokoli z jeho rukou.“ Přesto je Komers přesvědčen, že nebezpečí číhá úplně jinde. „V tuto chvíli mlčky vyčkává a poté nás umlátí koblihami. Je otázkou, jak přesvědčit národ a voliče, že je to velmi nebezpečná situace a že z ní může těžit někdo třetí, ten, kdo se v posledních dnech tak trošku skrývá,“ uvedl Komers ve zřejmé narážce na ministra financí Andreje Babiše. Osobně nechápe, komu může Babiš imponovat. „Vidím v tom obrovské zlo – podnikatel, který profituje na dotacích, on podniká s penězi daňových poplatníků. A tento člověk vyrazil proti živnostníkům, tedy proti těm, kteří po státu nic nechtějí a živí se sami bez těchto dotací. To je taková nehoráznost, skutečně jsem si nemyslel, že se něčeho takového dočkám v demokratické zemi. To, co se chystá na živnostníky, je atentát. Vymyslel jej pan Babiš, ale stejně odpovědní jsou za něj jeho koaliční partneři, tedy ČSSD a KDU-ČSL. Zničí to spoustu podnikatelů, mám signály od několika lidí, kteří budou muset skončit,“ uvedl Komers.

Vedení žádá Krymčany, aby nejezdili na Ukrajinu kvůli radikálům hlídkujícím na hranici Cesty obyvatel Krymu na Ukrajinu mohou být nebezpečné proto, že od pondělka hlídkují na ukrajinských hraničních přechodech tak zvaní aktivisté občanské blokády Krymu, je přesvědčen místopředseda krymské Státní rady Andrej Kozenko. Obyvatelům regionu doporučuje, aby byli opatrní, a pro cestu se rozhodli pouze v tom případě, že je to nezbytně nutné. Aktivisté blokády Krymu budou od pondělí hlídkovat na třech hraničních přechodech u vjezdu na poloostrov na ukrajinské straně spolu s pohraničníky, oznámila už dříve ukrajinská média s odvoláním na zdroje v organizaci Občanská blokáda Krymu. „ V kontextu nedávného prohlášení (předsedy medžlisu, lidového poslance ukrajinské Nejvyšší rady Refata) Čubarova o ozbrojeném zabrání Krymu, v kontextu údajů o tureckých žoldnéřích na hranici s poloostrovem, které máme k dispozici, značně vzrůstá pravděpodobnost provokací vůči občanům Ruska", soudí Kozenko. Tak zvaní aktivisté blokády Krymu jsou podle slov místopředsedy krymské Státní rady teroristé, kteří vyhazují do povětší sloupy elektrického vedení, kteří zorganizovali potravinovou a energetickou blokádu. „Je to vlastně totéž, jako kdybychom zapojovali do hlídkování na letištích a nádražích bojovníky ISIL", uzavřel Andrej Kozenko.

"Děvka," zaútočil Konvička na zelenou političku s muslimským šátkem. A věc pokračuje Martin Konvička se vrací ke včerejšímu soudnímu jednání v kauze somálské dívky, která opustila českou střední zdravotnickou školu poté, co jí bylo ve výuce znemožněno nosit muslimský šátek. Dívka žaluje ředitelku školy, žádá omluvu a odškodné 60 tisíc korun. V případu na sebe upoutala pozornost i politička Monika Horáková ze Strany zelených, kterou Konvička označil za „děvku“. Teď vysvětluje, proč to udělal. „Pozoruji poměrně zajímavý fenomén, týkající se té zašátkované ‚zelené političky‘ od včerejšího soudu se ŠÁTEČNICEMI ZE ZDRÁVKY. Média s chutí naskočila na polovulgární výraz, jímž jsem tu nebožačku označil. A na fb se vyrojili trollové (ale i netrollové), nadšení, že mají zase Konvičku – sprosťáka. Ujíždějí si na tom, že označením té Uhlovic snachy za ‚děvku‘ ukazuji ‚neúctu‘ k ženám. Bavím se ... protože zde úplně uniká, PROČ jsem ji takto označil,“ napsal Konvička na sociální síti Facebook. Jen pro připomenutí, Monika Horáková dorazila k soudní síni v šátku a čelila tlaku skupiny občanů, kteří ji vyzývali, aby „neprovokovala“ a šátek si sundala. Horáková, která je v příbuzenském vztahu s ombudsmankou Annou Šabatovou, odmítala šátek sundat a hájila se, že žijeme v Evropě, kde lidé mohou nosit na hlavě, co chtějí. Lidé stojící kolem Horákové se političky ptali, zda mají podobnou svobodu i ženy v Íránu, které jsou nuceny nosit muslimský šátek na hlavě, ať se jim to líbí nebo ne. A právě na tento problém naráží i Konvička. „Hájení ‚práva na šátek‘ ze strany rozmazlených zápaďanek PLIVE DO TVÁŘÍ těm milionům muslimských žen, které šátek nosit nechtějí, ale musejí. Fakt si víc vážím arabské nebo somálské disidentky než nafrněné zelené aktivistky, která nechápe nic,“ popsal Konvička jádro problému. Tato žena by si prý měla vybrat, jestli chce zůstat političkou. Pak musí čelit tvrdému tlaku, který to s sebou nese. Pokud na to Horáková není připravena, měla by se podle Konvičky z politiky stáhnout. „Dotyčná se pokládá za političku. Co si různí politici, počínaje prezidentem republiky a konče posledním starostou, musejí vyslechnout, všichni tušíme. Dotyčná si musí vybrat – buď bude opečovávanou křehkou květinkou ve stylu porcelánových panenek, ale pak ať nekecá do politiky, nebo ať do politiky kecá, ale pak se nesmí divit,“ zakončil Konvička.

Kdopak nám to agituje z televize za uprchlíky? Petr Žantovský objevil další vypečenou neziskovku. A také europoslance flákače, který se tím ještě chlubí TÝDEN V MÉDIÍCH Výrok europoslance Stanislava Polčáka, že nehodlá jezdit do Bruselu, dokud mu někdo nezaručí, že tam jsou elementární body dopravních tepen bezpečné, zaujal mediálního analytika Petra Žantovského. Ten se ve svém pravidelném ohlédnutí důkladně věnuje ohlasům na vystoupení Andreje Babiše v Poslanecké sněmovně, ale i tomu, že Česká televize vede diskusi na téma, jak si neudělat z přistěhovalců nepřátele. V té souvislosti se podíval na zoubek Sdružení pro integraci a migraci, v jehož čele stojí Jan Ruml. S teroristickými útoky v Bruselu souvisí první téma, které si pro své pravidelné ohlédnutí za zajímavostmi mediálního světa uplynulého týdne vybral Petr Žantovský. „Nechci se zabývat tím, proč k atentátům došlo, jakým způsobem se to řeší, nebo neřeší, to je otázka pro někoho jiného. Mě na tom zaujala jedna velmi bizarní mediální hláška, jejímž autorem byl pan europoslanec Stanislav Polčák za TOP 09 a Starosty. Ten krátce po útoku pronesl pro deník Právo: ‚V následujícím týdnu nehodlám do Belgie jet, dokud mi někdo nezaručí, že elementární body dopravních tepen jsou bezpečné.‘ Jistě, každý má strach, každý má oprávněné obavy z terorismu a proč by je tedy neměl mít také pan europoslanec?“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský. Ovšem má za to, že Stanislav Polčák jezdí do Bruselu pracovat. „A za tu práci, je-li to práce, no nějaké zaměstnání nebo nějaká činnost to je, pobírá nějaké peníze a jistě ne malé. On sám ví lépe než já, kolik to je. Jistě se to dá dohledat ve veřejných zdrojích a jistě to nejsou příjmy srovnatelné s příjmy většiny českých obyvatel. Nu a tento pán nám teď oznámil, že nepojede do práce, protože proto. Tak já kladu veřejnou otázku, jestli se pan Polčák za ten týden, nebo za tu dobu, po kterou nepojede do práce, vzdá platu, jestli si vezme neplacené volno, jak se to dělá. Nebo zda si vezme dovolenou, i když nevím, jestli mají europoslanci dovolenou. No oni ji mají stále, tak se to těžko posuzuje, ale zas nechci být jedovatý,“ poznamenává mediální analytik. Polčák potvrdil, že všichni si jsou rovni, jen někteří si jsou rovnější Okamžitě ho ale napadá, co by se stalo, kdyby příkladně uklízečka, recepční, překladatelka nebo jakákoli jiná pracovnice či pracovník Evropského parlamentu řekli: „Víte, na té stanici Maalbeek není bezpečno a já sem jezdím metrem, kolo. nemám, na taxíka taky nemám, tak já prostě nepřijdu do práce, dokud mi někdo nezaručí, že ty body dopravních tepen, jak říká pan Polčák, jsou bezpečné.“ Je mu jasné, jak by to dopadlo. „Samozřejmě vyhazovem z práce, protože na takové stanovisko nemají nárok obyčejní lidé, na to mají zřejmě nárok jenom nadlidé. A jak pravil Orwell ve Farmě zvířat, tak všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější,“ připomíná Petr Žantovský. Na zmíněném prohlášení nám tak europoslanec Stanislav Polčák názorně ukazuje, že Orwellův odkaz stále platí. „A já se ptám voličů pana Polčáka a voličů těchto lidí, kteří takto vystupují, kteří hlasují pro kvóty, hlasují pro to, aby se omezovaly pravomoci jednotlivých členských zemí a národních států, tak jestli to je konformní s názory těch, kteří pana Polčáka a jemu podobné volili. A jestli si ti voliči opravdu myslí, že je správné, aby pan Polčák navzdory tomu, že je bohatě placen, nejel do práce. Takže to berme jako veřejnou otázku. Jestli na ni někdo odpoví, nevím. Každopádně je třeba ji klást,“ je přesvědčen mediální odborník. Babišův rétorický výkon při precizně vystavěném projevu Poměrně značné množství mediálního prostoru v tomto týdnu obsáhlo téma Andrej Babiš, zejména jeho středeční expozé v Poslanecké sněmovně. „Z několika věcí jsem byl velice překvapen. Jednak jsem nečekal, že se pan Babiš svého rétorického výkonu zhostí tak brilantně, přesvědčivě a rétoricky vypracovaně. Podle mé ženy, která je mimo jiné divadelní režisérkou, to byl opravdu vynikající profesionální rétorický výstup a já si to myslím také. Také výstavba projevu – nevím, kdo mu ho psal, nebo jestli si to psal sám, to je úplně jedno, říkal to on, tudíž ho beru za autora – byla naprosto brilantní, precizní,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský. Andrej Babiš u něj zabodoval tím, že nejprve provedl přehlídku všech možných kauz, které proběhly českou kotlinou za posledních pár let, a vypointoval to vyznáním, že neříkal pravdu ve věci vlastnictví té firmy Čapí hnízdo, a omluvil se za to. „To je věc, která je velmi důležitá, řekl bych nejdůležitější z celého toho projevu. Tak to považuji opravdu na úrovni rétorických výkonů, jako bývají Zprávy o stavu Unie amerických prezidentů a podobně. To byla prostě profesionální státnická práce. Bylo zřejmé, že to zaskočilo následně vystupující politiky, ať už pana Kalouska, pana Fialu, pana Stanjuru a další, protože na tento jeho výstup se dalo věcně velice špatně reagovat,“ myslí si mediální analytik. Zástupná kauza, která jen slouží Kalouskovi k vyřizování účtů A protože se věcně nedalo celkem nic namítat, soustředili se Babišovi kritici na operování slovem morálka. „Nu dobrá. Pan Babiš přiznal, že se zachoval v kauze Čapí hnízdo nemorálně a omluvil se za to. Myslím si, že tím jim sebral spoustu větru z plachet a oni se dlouhé desítky minut utápěli v různých frázích a bylo to docela bizarní a tragikomické. Myslím si, že pan Babiš vyhrál tu hru na celé čáře,“ hodnotí Petr Žantovský s tím, že ho udivilo, že to takto nikdo v našich mainstreamových médiích neviděl. Sám vnímá Čapí hnízdo jako zástupnou kauzu, která slouží k vyřizování účtů mezi Miroslavem Kalouskem jako bývalým a Andrejem Babišem jako stávajícím ministrem financí. Rovněž to bere jako určité vymezování silových pozic mezi předsedou sociální demokracie a předsedou hnutí ANO, protože preference ČSSD padají, kdežto hnutí ANO rostou, což sociální demokracii jistě zneklidňuje. „Viděl bych to v tomto kontextu, ačkoli to nechci bagatelizovat. Lhát se nemá, stejně jako neměl lhát pan Hašek, když se ho ptala Daniela Drtinová v České televizi, zda byl na tom slavném sezení u prezidenta den po volbách. To byla úplně zbytečná lež. Vždyť pan Hašek jako tehdejší první místopředseda ČSSD a předseda Asociace krajů měl přece právo navštívit prezidenta, respektive dokonce měl povinnost vyslyšet prezidentovo pozvání, je to hlava státu. Tak co je na tom špatně, že Hašek seděl s prezidentem? Proto ta lež byla úplně zbytečná,“ připomíná mediální odborník. Sbližování s prezidentem je terčem nesmyslné kritiky Stejně tak se diví, co je špatné na tom, že Babišovy děti mají na sebe napsané nějaké majetky. „Mám přítele podstatně méně movitého, ale nejbohatšího člověka ve vsi, kde bydlím, který vydělal peníze velmi poctivým způsobem. A protože stárne a jeho dcera už je dospělá, tak jí koupil stáj s koňmi, s parkúrem a dalšími věcmi kolem toho, aby měla vyžití, aby se profesionálně realizovala, protože ji koně vždy zajímali. V tom je jasná paralela. Proč by se měl ten člověk stydět za to, že vydělal peníze a koupil svým dětem nějaký majetek? To je naprosto v pořádku, takže to byla úplně zbytečná lež. Takže se to dá celé takhle jednoduše podat a všechny ty politické tance kolem toho jsou opravdu jen politické tance,“ tvrdí Petr Žantovský. Jen mainstreamová média to podle něj nafukují způsobem, který je nevídaný. „Týž den bylo na toto téma v České televizi hned několik diskusí. Například v Událostech, komentářích byli jako hosté Jaroslav Kmenta, známý to investigativní novinář, a Michal Klíma, rektor Metropolitní univerzity Praha. Kmentu nebudu komentovat, protože tam je patrná osobní antipatie, ale zaujalo mě, co říkal pan rektor Klíma. Mimo jiné prohlásil, že vidíme u Babiše sbližování s prezidentem. Tak si kladu otázku: A co? To je špatně? Prezident je zločinec? Tak ho dejte k soudu pro velezradu, odsuďte ho, zbavte ho při impeachmentu jeho funkce a pak kolem něj tančete rituální tance, protože si to zaslouží, jestliže je zločinec a něčeho zločinného se dopouští,“ nabádá mediální analytik. Standardním stranám jde o to zbavit se stále sílícího politického protivníka Ale pakliže prezident není zločinec, tak co je na tom špatně, že dochází ke sbližování místopředsedy vlády a první v přímé volbě zvolené hlavy státu. „Takové podsouvání těch paranoidních, konspiračních, strukturálních představ, že kdo se potká s prezidentem, je hned špinavec, tak to mi přijde opravdu drastické a z úst akademického funkcionáře dvojnásob. Kdyby to řekl pan Kmenta, tak to nechám být. Ale že to řekl pan rektor, kterého si velmi vážím a domnívám se, že to je člověk nadaný mnohem fundovanějšími úvahami než touto primitivní mediální zkratkou, tak to mě tedy zaujalo. V negativním slova smyslu,“ podotýká Petr Žantovský. Je přesvědčen, že v té věci nejde o žádné Čapí hnízdo, dokonce ani o těch padesát milionů, možná ani o tu Babišovu lež. „Myslím, že tam jde o něco úplně jiného. Jde o to zbavit se poměrně rostoucího politického protivníka, který roste navzdory tomu, že nic tak zásadně politického nedělá. Všichni všem všechno slibují, ale preference jim klesají, protože si lidé už za ta léta navykli, co mohou od těchto standardních stran čekat. A vedle toho jim vyrostl konkurent, který nic moc neslibuje, hlavně není vůbec konkrétní, říká, že bude líp, což je fráze, která nic neznamená. Naopak se snaží z nás všech vytlouct víc a víc peněz, protože je to v jeho logickém profesním zájmu jako ministra financí. A přestože to jsou nepříjemné a nepopulární věci, tak jeho hnutí ANO preference rostou,“ poukazuje mediální odborník. Nebojí se Babišových peněz, ale bojí se Babišova úspěchu u lidí To především musí standardní strany velmi zneklidňovat, a proto to směřuje k jedinému, a to je Lex Babiš. „To znamená vyřadit úspěšné – neříkám podnikatele – lidi z politiky. To je mnohem podstatnější, protože oni se přece nebojí Babišových peněz, oni se bojí Babišova úspěchu u lidí. To je mnohem víc, to je mnohem vyšší bonita, kterou si za žádné peníze na světě nemůžete koupit,“ upozorňuje Petr Žantovský na hlavní důvod, proč se v tažení proti Andreji Babišovi spojily standardní strany bez ohledu na to, zda jsou v koalici či opozici. A v souvislosti s voláním po odchodu šéfa hnutí ANO z vlády a nejraději i z politiky ho zaujalo, když na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny připomněl předseda ODS Petr Fiala kauzu bývalého ministra Pavla Drobila. Někdejší ministr životního prostředí v Nečasově vládě rezignoval, ačkoli se obvinění vůči němu nepotvrdila a soudy jej očistily. „Pan Fiala říkal, že takhle by se měl zachovat každý, zavádí tedy presumpci viny. Tak já bych oponoval. Domnívám se, že pan Drobil odstoupit neměl, dokud se nedokázalo, že něco provedl. Protože když nezávislý soud ve svobodné zemi řekne, že se člověk ničeho nedopustil, tak zbavit ho kariéry, počestného jména a cti jenom proto, že si to přejí novináři a političtí oponenti, je nemravnost. To je velice nespravedlivé a šílené. Nechci srovnávat nikoho s nikým, konstatuji obecně, že presumpce viny je zločinecká věc. Dovedeno do důsledku tohoto opatření by každý, kdo jde do veřejného života, byl okamžitě odstřelitelný, protože si na něj kdokoli může cokoli vymyslet a ačkoli se pak u soudu prokáže, že to je lež, výmysl, pomluva či spekulace, tak bude zničen,“ poznamenává mediální analytik. Presumpce viny je jedna z největších blbostí v české politice Dotyčný je pak zničen nejen politicky, ale i lidsky, protože média ho připraví o slušné jméno a zbude po něm jenom pachuť ve smyslu „Aha, to je ten, co musel rezignovat, protože …“ „Ale to ‚protože‘ už si nikdo pamatovat nebude. Jenom budou všichni vědět, že Drobil musel rezignovat. A to je svinstvo, s prominutím. To totiž znamená, že by všichni slušní lidé museli odejít z politiky. A kdo by tam pak zbyl? No já nevím, gauneři? Nebo se budou všichni navzájem udávat a budou všichni odstupovat? Tak to nám potom mnoho lidí ve vládě ani v Parlamentu nezbyde. To nemyslím konkrétně tuto vládu nebo tento Parlament, mluvím obecně. Čili jinými slovy, presumpce viny je jedna z největších blbostí, co kdy prošly českými médii a českou politikou. Chápu, proč se to tak děje, ale jsem hluboce proti tomu, protože to je nejbrutálnější hlas proti lidské svobodě a důstojnosti,“ míní Petr Žantovský. K projevu Andreje Babiše v Poslanecké sněmovně se váže ještě jedna zajímavost. „Jeho součástí byly výroky na adresu České televize, jmenovitě pana redaktora Moravce a některých dalších. Já jsem se pak docela pilně díval na další pořady České televize, které se toho vystoupení týkaly, ale nezaznamenal jsem, že by se Česká televize k těmto Babišovým výrokům či obviněním postavila. Myslím, že pokud má vedení České televize a ti lidé, kteří byli jmenováni, kus cti v těle, tak měli vystoupit a říci: ‚To přece není pravda, my jsme toto neudělali, my jsme toto nedopustili., my se takto nechováme, jak říkal ten pán u řečnického pultíku, a je potřeba napravit tu nepravdu.‘ Ale ona to možná nepravda nebude, když se proti tomu nikdo z nich neohradil,“ uvažuje mediální odborník. Musíme udělat všechno pro to, aby tu migranti byli jako doma Ke třetímu tématu ho inspirovala diskuse o migrantech, k níž byla do čtvrtečních Událostí, komentářů pozvána Eva Čech Valentová, projektová koordinátorka Sdružení pro integraci a migraci. „Zaujalo mě, že pod jejím jménem byl dole na obrazovce takový ústřední titulek či podtitulek k danému rozhovoru, a ten zněl: ‚Jak si neudělat z přistěhovalců nepřátele?‘ To je věta vět. Tak to jsem si říkal, že teď nám to konečně ukázali, takhle to tedy je, že my se musíme bát, abychom z nich neudělali naše nepřátele. My se musíme přizpůsobit jim, my musíme udělat všechno pro to, aby jim tady bylo hezky, aby si tu dělali, všechno, co chtějí a co si zamanou,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský to, co naprosto jednoznačně vyplynulo z otázky ČT „Jak si neudělat z přistěhovalců nepřátele?“ „Protože kdyby se jim náhodou stéblo přes cestu položilo, tak v tu chvíli jsou naši nepřátelé. A my musíme udělat všechno pro to, aby se to nestalo. To je obraz světa kolem nás v režii České televize, protože nikdo jiný si ten titulek nevymýšlí než její osazenstvo. Tak přemýšlím, jestli to je opravdu veřejnoprávní otázka a jestli Česká televize opět mluví jménem veřejnoprávní služby a zákona o České televizi, že staví tento zájem jedné skupiny a dokonce ještě osob, nikoli občanů, nad zájmy všech ostatních občanů. To mi přijde velmi zvláštní a očekával bych, že by se k tomu měla Česká televize nějakým způsobem postavit, konkrétně tedy její generální ředitel. Protože těch věcí už je hodně, je to každý den a řekl bych, že to opravdu není vhodné,“ myslí si mediální analytik. Postava Jana Rumla v čele neziskovky pro migraci snad už ani nepřekvapí Když už si veřejnoprávní televize pozvala do svého vysílání zástupkyni Sdružení pro integraci a migraci, tak není na škodu věci se podívat, co je toto sdružení zač. „V jeho čele stojí – a kdo jiný – Jan Ruml, předseda správní rady Sdružení pro integraci a migraci. Když se podíváme na závěrečnou zprávu za rok 2014, tak zjistíme, že tohle sdružení má příjmy z veřejných zdrojů něco přes osm milionů. Veřejné zdroje jsou evropské fondy, hlavní město Praha, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra, Visegrádský fond, Norské fondy a tak dále. Vesměs kromě Sorosovy nadace jsou to veřejné zdroje. A z těch veřejných zdrojů dostává sdružení kolem osmi milionů,“ začíná Petr Žantovský pohled na chod tohoto sdružení. Když se ovšem podíváme na kolonku výdajů, tak zjistíme, že z těch osmi milionů jich celých šest a čtvrt milionu jde na osobní náklady, na mzdy plus sociální a zdravotní pojištění. „Tedy více než šest milionů z osmi oni utratí za své bytí v tom sdružení, což je úžasné. To je báječný byznys, tomu se říká nezisková organizace. Nevytváří žádný zisk, ale naprostá většina příjmů z veřejných prostředků jde na ty, co tam pracují. Další významnou položkou jsou tzv. ostatní služby, není tam definováno, co to je. Ale můžeme si třeba představit, že jsou to honoráře za brožury a podobné záležitosti, čili zase to může být nějakou formou přesunuto do nějakých správných kapes. To ale nemůžeme tvrdit, protože to nám závěrečná zpráva nerozšifrovává,“ lituje mediální odborník. Peníze z veřejných zdrojů dávejme rovnou na konkrétní projekty Položil si proto logickou otázku, co by se za těch osm milionů dalo udělat pro migranty a uprchlíky. „Myslím, že by se za ně dal slušně opravit jeden menší špitál v rozbombardované Sýrii. Tak dávám takový veřejný návrh, zrušme tyhle neziskovky, je jich víc než dvacet, ročně přes ně dohromady protéká miliarda, když se to nasčítá i s Člověkem v tísni, a dávejme tyto stejné peníze z veřejných zdrojů na konkrétní projekty v konkrétních místech. V těch místech, která jsou postižená válkou a genocidou. To je to jediné, co bychom mohli udělat a pak bychom jako Česká republika mohli žádat o Nobelovu cenu za mír,“ vyzývá Petr Žantovský k tomu, aby se veřejnými prostředky určenými na pomoc migrantům nemrhalo na platy lidí v neziskových organizacích. Inspiraci pro blbou větu týdne našel ve čtvrtečních Lidových novinách v glose režiséra Břetislava Rychlíka, který píše o poslanci ČSSD a bývalém ministru kultury Vítězslavu Jandákovi, že „v roce 2010 po mých nevinných satirických textech o české politice vyjádřil novoroční přání vyzývající k fyzické likvidaci. naší rodiny: Přál bych si, aby ubylo Rychlíků, aby nám nekazili život.“ „To, že pan Rychlík nadává panu poslanci Jandákovi, mě celkem nepřekvapuje, protože ti dva se moc nemusí. Ale bůhvíproč to komentuje šest let poté,“ pozastavuje se mediální analytik. Po premiérovi je další potrefenou husou prostou humoru režisér Jen mu to ale připomnělo nedávnou kauzu s kalašnikovem. „Někdo řekne nějaký bonmot, který možná nemusí být vždy úplně vtipný, nebo nemusí být úplně každému po chuti, ale je to pořád jenom žertík. A potrefená husa se ozve. V jednom případě pan premiér, ve druhém pan režisér Rychlík začali zcela prosti humoru operovat tou větou, jako že se jedná o skutečnou výzvu ke zločineckému chování nebo kriminálnímu činu. Tak to mi přijde, že to je z dalších katastrof naší současnosti, že ztrácíme smysl pro humor. Čím více máme politické korektnosti, tím méně máme smyslu pro humor. A to je velmi špatně,“ uzavírá své ohlédnutí za mediálními zajímavostmi tohoto týdne Petr Žantovský.

Takové trošku nekorektní srovnání: Fidel Castro a Augusto Pinochet Ostře se opřel do politických špiček EU bloger Lubomír Stejskal. A to za to, jakými slovy se vyslovily na adresu Fidela Castra. Zároveň se pustil do srovnání Fidela Castra a Augusto Pinocheta. Stejskal souhlasí s názorem pravděpodobného budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa, který uvedl, že Castro byl brutální diktátor. „Byli za Pichoneta vězněni, mučeni a vražděni jeho oponenti? Ano. Byli za Fidela vězněni, mučeni a vražděni oponenti revoluce? Ano. Kde je tedy rozdíl? Ptám se fanatických odpůrců chilského generála a stejně fanatických přívrženců kubánského comandanteho. Nebo platí, že co je dovoleno comandantemu, není dovoleno Pinochetovi?“ ptá se Stejskal. Celý text je ZDE. Pokládá si otázku, čím se Castro liší od Pinocheta. „Generálova éra přivedla Chile zpět k demokracii a ekonomické prosperitě, Fidelova Kubu nikoli. Zásadní rozdíl. Pinochet byl autokrat – v zájmu záchrany země před komunistickou totalitou (možná castrovského typu). Chile nebyla za jeho vlády totalitní zemí, Kuba pod jařmem Castra & spol. ano,“ podotýká bloger. A ptá se, proč tuto pravdu nenalézáme v reakcích mnohých představitelů západních demokracií. „Proč mají potřebu vše politicky korektně ‚okecat‘? Proč je to zase Trump, kdo říká jasná slova? Fráze o ‚historické osobnosti‘ (Juncker), o tom, že ‚pro mnohé byl hrdinou‘ (Mogheriniová), jsou vskutku o ničem. Historickou osobností byl i Hitler. I on byl pro mnohé (zejména Němce) hrdinou. Začínám chápat, proč byla Británie, jmenovitě expremiér David Cameron, tak ostře proti tomu, aby byl Juncker ustanoven do své nynější funkce,“ píše dále Stejskal.

Aktivity Trumpova týmu se jen málo liší od kurzu Obamy, prohlásil Lavrov Taktika týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa se jen málo liší od kurzu administrativy exprezidenta Baracka Obamy, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle jeho názoru mají mnohé konkrétní aktivity nynější americké vlády setrvační povahu. „Víc než to, Washington podniká na podnět protiruské lobby stále další nepřátelské kroky v různých sférách," řekl ministr v interview pro italský list Libero. Podle Lavrova byl kvůli této protiruské hysterii přijat zákon O čelení nepřátelům Ameriky prostřednictvím sankcí. „Bezprecedentním útokem bylo zavření americkou vládou ruského generálního konzulátu v San Francisku a zabavení pěti diplomatických objektů, jež jsou státním majetkem RF," řekl na závěr Sergej Lavrov.

Lůza už zase otáčí kolem dějin. Totální nářez k výročí sametové revoluce, který poněkud zapadl Tichá revoluce v listopadu. Esej na téma 17. listopad 1989 sdílel na svém facebookovém profilu režisér a producent David Martinek. „Jestli si něco vybavím jako první silný moment z listopadu 1989, tak úlek, když se na obrazovce objevil dnes už ikonický záběr rozzuřeného policajta, který obuškem prásknul do kamery,“ zmínil úvodem Martinek. Vzpomíná na pád komunistického režimu, kdy žil v Ostravě a vojákoval v Třebíči. „O Havlovi se nemluvilo a o disidentech se ani nevědělo. Na politiku svorně nadávali všichni. Stejnou měrou jako na ni kašlali. Vtipů na Husáka bylo nepočítaně a každý den lidová tvořivost přinesla novou, pekelně vytříbenou urážku systému a jeho šedivých bezvýrazných představitelů,“ uvedl mimo jiné Martinek. Demonstrace se podle něj v Ostravě neřešily. Vědělo se o nich, ale také se vědělo, že jsou to spíš akce studentů. „Pro Ostravu byl v tu dobu významný Nohavica. Lendl. Baník. Navrátilová. Rotunda. Spolek. Boccaccio. A Mamula, ten nechvalně, protože nutil lidi chodit do práce i v sobotu a zdarma a burcoval a provolával slávu stachanovcům, i když všichni moc dobře věděli, že na strojích z éry Rothschildů už Západ nikdy nikdo nedožene. ... Myslím, že lidé zbystřili v okamžiku, kdy ‚dederoni‘, jinak východní Němci, začali hromadně přelézat plot velvyslanectví Spolkové republiky a prostřednictvím diplomatické cesty emigrovat na Západ. Bylo to nepochopitelné. Nechávali po ulicích Prahy klidně stát i své trabanty a v obrovském množství odcházeli na Západ,“ vzpomíná dále Martinek. „A pak náhle, jako zjevení, všichni uviděli v televizi ty podivné a neobvyklé záběry. Jak režim surově mlátí lidi. V Praze,“ uvedl s tím, že to bylo nepochopitelné. „Podobně jako dnes, Česká televize i tisk průběh demonstrací komentovaly jednoznačně ve smyslu panujících pořádků. Zaprodanci, lůza, delikventi, pomatenci, revanšisté, inspirovaní centrálami a západními rozvědkami. Mladí lidé, veksláci, příživníci. Byli jsme zvědaví. Co na to řekne Jakeš. Bilak. Indra, Husák. A Kabrhelová, soudružka. Všechny ty nenáviděné šedivé ikony nenáviděného šedivého systému, který kdysi sám sobě zlomil vaz podrobením se a podřízením se Sovětskému svazu Jenže oni neřekli nic,“ dodal. „V té chvíli přišel Havel. Havel přišel totiž s novým jazykem. A neobvykle pravdivým popisem skutečnosti. Po létech zakrývání pravdy se náhle vynořil člověk, který neuhýbal. Mluvil pravdu a říkal ji tak krásnými, silnými a pravdivými slovy, až se tajil dech. Havel říkal jasně: Tenhle režim půjde ke dnu a já jsem ten, kdo vás tímhle provede. Už jsem seděl, vydržel jsem, nemají mi co vzít. Jdu do toho,“ zmínil. Vystrašená masa, která přestala myslet Následně se ve svém textu přesouvá do roku 2016. „Svět se úplně změnil. Sovětský svaz, ta temná říše na východě zmizela. Zmizely i jiné věci. Třeba ty nevzhledné fasády domů. Zmizely ty obludné rudé transparenty a všudypřítomné hvězdy. Jsme na Západě. Jsme přes sítě ve spojení s tisícovkami lidí, kteří se svobodně vyjadřují ke světu a nepřijde za úsvitu žádný fízl, který by člověka odvezl volhou na vyšetřovnu, aby mu tam obuškem vyrazil zuby, když nahlas řekneš svůj názor. Můžu dříve naprosto nemyslitelné. Založit si firmu, hospodu, vydavatelství. Číst si co chci, koukat na co chci. Myslet si, co chci. Vyrábět, prodávat, vydělávat peníze. Zdá se, že bychom mohli být šťastni,“ tvrdí Martinek s tím, že však šťastni nejsme. Jsme, jak tvrdí, oběťmi vlastního sobectví, nezájmu, strachu, vypjaté individuality. „Z lidí, kteří postávali před prodejnami knih, hltali básně a zasvěceně komentovali peripetie Mišíka, Hrabala nebo Párala s režimem, je vystrašená masa, která přestala číst a myslet. Máme nablýskanou realitu, ale všichni cítí a vědí, že pozlátko, vybagrované z útrob země a sešité za pár šupů někde v Bangladéši ubohými lidmi, kteří dělají v nelidských podmínkách, má nulovou nebo jen pomíjivou hodnotu. Země je cizí," tvrdí. Podle jeho slov jsme si vyprodali zemi, lidé pracují za málo, jsou každodenně okrádáni na platech, důstojnosti i na lidství. „Hodně lidí trpí beznadějí a zoufalstvím a strachem. A dlouhá léta jsme jim říkali, že si za to mohou sami. A titíž, kteří to jedněmi ústy tvrdili, druhou rukou kradli ze společného, nebo vyprodávali stát, jeho sílu, vitalitu za relativně drobné. Komukoliv, kdo byl ochotný zaplatit. A ještě se dlouho tvrdilo, že to tak musí být a nejde změnit,“ dodal. Lůza otáčí kolem dějin A vyzval k tomu, aby se začalo znovu a lépe. „Možná je čas začít nahlas říkat představy a hodně smělé vize, ve kterých lidé hrají prim. Možná se musíme naučit říkat, jak to chceme, vyhádat si, vydiskutovat, nebo i vybouřit na vrchnosti, na vládě, nebo na světu místo pro vlastní existenci. Možná je čas vzít si tenhle stát za svůj. Ne jako něčí indiferentní erár, ale jako můj stát. Tady bydlím, dělám, vyroste tady moje dcera. Tak ok, pak ale nejen chci a požaduji. Ale i něco pro stát, polis, obec sám dělám. Nakonec. Ten Havel, ten davový hypnotizér a řečník, ve svých knihách, úvahách, esejích a projevech mluvil o tom, že chce občanskou společnost,“ dodal se slovy, že on ji vidí a vnímá. „A stejně jako v roce 1989 je to tahle lůza, ten opovrhovaný plebs, který otáčí kolem dějin. Není slyšet cinkání klíčů. Jen tiše, v každém koutku republiky, je slyšet ťukání klávesnic. A to je na tom dokonalé," uzavřel. Celý příspěvek Davida Martinka: Tichá revoluce v listopadu (esej na téma 17. listopad 1989) Jestli si něco vybavím jako první silný moment z listopadu 1989, tak úlek, když se na obrazovce objevil dnes už ikonický záběr rozzuřeného policajta, který obuškem prásknul do kamery. Záběry na kordón policistů, který obušky a radlicemi potlačuje demonstraci znala v té době většina lidí jen ve spojitosti s kapitalismem. Potlačování demonstrací měli lidé v hlavách spojené v Pinochetovým Chile. Možná s Margaret Thatcherovou. Byla to obvyklá masáž, kterou socialistický režim rád pouštěl do éteru, aby ilustroval, jak je kapitalismus životu téměř nebezpečný. Bylo to šokující. Skutečně šokující. Po prázdninách 1989 už komunistický režim zažíval otřesy ve všech státech východní Evropy. Mezi lidmi se šeptalo a vědělo o samizdatech, o Solidaritě, zakázaných autorech, prominentních emigrantech, které komunisté důsledně vymazávají z veřejného života. Většina lidí také velmi dobře věděla o vysílání Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky. Vědělo se i o Chartě77 a výzvě 2000 slov, kterou tehdejší tisk označil jako revanšistický pamflet, ale který běžně koloval mezi lidmi na cyklostylu a v opisech. Četl jsem to. A napsal panu šéfredaktorovi Nové svobody, aby jej otiskli. Proč by ne, když se režim jevil jako věčný a na věčné časy; přišlo mi tedy v mých 18 normální, že se zveřejní i text, který sebou nese polemický obsah. Odpověděli mi. Asi jsem jim svým naivním idealismem přišel spíš k smíchu, ale odpověděli. Že se nechtějí podílet na šíření podvratných myšlenek. A abych studoval. Žil jsem v Ostravě. A vojákoval v Třebíči. Ostrava byla velmi temné místo. Doslova. Po setmění se město hýbalo opilými a veselými lidmi, všudypřítomný cvrkot, prosycený zápachem smogu, cigaret, piva a kořalky doprovázel divoké večírky v hospodách, plné umaštěných, veselých, opilých lidí, jejichž jedinou starostí bylo, jak se vyhnout zítřejší šichtě. O Havlovi se nemluvilo a o disidentech se ani nevědělo. Na politiku svorně nadávali všichni. Stejnou měrou jako na ni kašlali. Vtipů na Husáka bylo nepočítaně a každý den lidová tvořivost přinesla novou, pekelně vytříbenou urážku systému a jejich šedivých bezvýrazných představitelů. Ostravu reprezentovala burza. Jakýsi sobotní ostrůvek kapitalismu, kde se dalo pořídit zboží z Turecka, Maďarska a Polska, koupit džíny, balení „fáčka“, mýdla v pěkném obalu, digitálky, parfémy, kazeťák, video, desky nebo třeba pěkná trika. Kontrast mezi zoufalstvím běžných obchodů a atraktivním zbožím, prodávaným z rozložené deky byl viditelný. A názorně vysvětloval rozdíl mezi západem a východem. Ostrava demonstrace neřešila. Vědělo se i o nich, ale také se vědělo, že jsou to spíš akce studentů a ve většině jim nikdo moc nepřikládal žádný větší význam. Pro Ostravu byl v tu dobu významný Nohavica. Lendl. Baník. Navrátilová. Rotunda. Spolek. Boccaccio. A Mamula, ten nechvalně, protože nutil lidi chodit do práce i v sobotu a zdarma a burcoval a provolával slávu stachanovcům, i když všichni moc dobře věděli, že na strojích z éry Rothschildů už západ nikdy nikdo nedožene. Myslím, že lidé zbystřili v okamžiku, kdy „dederoni“, jinak východní Němci, začali hromadně přelézat plot velvyslanectví spolkové republiky a prostřednictvím diplomatické cesty emigrovat na západ. Bylo to nepochopitelné. Nechávali po ulicích Prahy klidně stát i své Trabanty a v obrovském množství odcházeli na Západ. Československá televize o tom informovala velmi střídmě. A pak náhle, jako zjevení, všichni uviděli v televizi ty podivné a neobvyklé záběry. Jak režim surově mlátí lidi. V Praze. Bylo to nepochopitelné. V knedlíkové realitě ospalého socialistického Československa, s režimem, jehož oprýskaná fasáda nabízela místo neonů jen rudé transparenty se zašedlými milionkrát omletými frázemi o pokroku, budování, společném úsilí a závěrech komunistických sjezdů, jejichž smysl nechápal už naprosto nikdo, se odehrával reálný střet s komunistickým režimem. Podobně jako dnes Česká televize i tisk průběh demonstrací komentovaly jednoznačně ve smyslu panujících pořádků. Zaprodanci, lůza, delikventi, pomatenci, revanšisté, inspirovaní centrálami a západními rozvědkami. Mladí lidé, veksláci, příživníci. Byli jsme zvědaví. Co na to řekne Jakeš. Bilak. Indra, Husák. A Kabrhelová, soudružka. Všechny ty nenáviděné šedivé ikony nenáviděného šedivého systému, který kdysi sám sobě zlomil vaz podrobením a podřízením se Sovětskému svazu. Jenže oni neřekli nic. V roce 1948 byli lidi jako Zápotocký, Gottwald, Svoboda, Kopecký, Slánský relativně mladí. Nebezpeční chlapi, kteří prošli zkušeností z ruské fronty. Říká se, že kdo viděl, co se dělo na Dukle, byl doživotně poznamenaný. A neřešil drobnosti jako starost o život. Měli chuť se rvát a vyhrát. A vyhráli to. V roce 1968 už to byli jiní komunisté. Dubček, Smrkovský, Černík nebo Kriegel chtěli být demokraty. Chtěli to zkusit jinak. Možná, kdyby jim to vyšlo, tak jsme byli nejmodernější a nejbáječnější zemí východu. Burzy by byly jinde, od nás by jiní kupovali „západní zboží“ a přes hranice by nám záviděli západní videoklipy, jako jsme záviděli my Polákům Katowice Dwojku. V roce 1988 byli komunisté staří. Jednoduše zestárli. Jako nedemokratická strana si přirozenou výměnu kádrů nemohli dovolit. Natož soupeření koncepcí, které by jim zajistilo, že v čele strany bude vždycky nějaký ten charismatický lídr, jakým byl třeba Svoboda, kterého lidé přirozeně milovali a ctili. Jejich debaty o systému vždy zahrnovaly drakonické metody. Tresty. Věznění. Popravy. Když spolu soupeřila dvě křídla, to poražené muselo obvykle emigrovat. Nebo dopadlo jako Slánský. Takhle si sami mezi sebou spolehlivě vykopali hrob. Když se v roce 1989 jejich systém začal vlastní vahou sesouvat, nebyl tam už nikdo, kdo by dokázal sešupu zabránit, nebo jej i jen usměrnit. V té chvíli přišel Havel. Bylo to stejné zjevení, jako předtím záběry policajtů, mlátících studenty. Havel přišel totiž s novým jazykem. A neobvykle pravdivým popisem skutečnosti. Po létech zakrývání pravdy se náhle vynořil člověk, který neuhýbal. Mluvil pravdu a říkal ji tak krásnými, silnými a pravdivými slovy, až se tajil dech. Jako by dítě řeklo Král je nahý. Nikdo nemohl tušit, že Havel se nezjevil ze vzduchoprázdna. Že je to profesionál, divadelní dramaturg, zvyklý pracovat s texty, zvyklý poměřovat každé slovo silou intelektu a pracemi světových spisovatelů, politiků, myslitelů, se kterými tiše soupeřil. Že je to člověk, který se zapojil do dění už před 1968, kde vedl pankáčsky odvážné projevy na oficiálních sjezdech spisovatelů, na kterých se utvářel celospolečenský kurz. Že psal dopisy Husákovi, setkal se jako představitel opozice s Mitterandem, cituje jej zapovězená Svobodná Evropa. Že se za své přesvědčení nechal zavřít. A že je to také potomek prvorepublikového podnikatelského elitního podnikatele Havla, kterému patřila Lucerna i Barrandov. Vzpomenu si na tehdejší kamarádku a zároveň mladou soudružku, která mi vysvětlovala, co je to za člověka. Pochopil jsem, že z toho muže mají komunisté skutečný strach. Až později mi došlo proč. Česká a slovenská skeptická většina nevěřila, že by se režim nějakým záhadným způsobem kdy mohl změnit. Měli jsme ho na věčné časy a ani Charta, ani 2000 slov na tom nic změnit nemohla. Od revolty v roce 1968 uběhlo spoustu času a Husákovi se skutečně podařilo režim normalizovat. Doma měli všichni poschovávané pásky s Karlem Krylem, každý si zanadával potichu doma u televize a zajásal, když jsme to natřeli Rusům v hokeji, ale to bylo tak všechno. Havel říkal jasně. Tenhle režim půjde ke dnu a já jsem ten, kdo vás tímhle provede. Už jsem seděl, vydržel jsem, nemají mi co vzít. Jdu do toho. Lidé v revolučních dobách potřebují vůdce. Někoho, kdo má odvahu. Kdo mluví pravdu. Je rok 2016. Svět se úplně změnil. Sovětský svaz, ta temná říše na východě zmizela. Zmizely i jiné věci. Třeba ty nevzhledné fasády domů. Zmizely ty obludné rudé transparenty a všudypřítomné hvězdy. Jsme na západě. Je naprosto normální vyrazit si do obchodů, přetékající nádherným zbožím, krásně prosvětlených, čistých, s ochotnými prodavačkami. Máme drahá a krásná auta. Kdokoliv chce a má dost peněz, může si na víkend odletět do Londýna, Vídně, nebo třeba do New Yorku. Jsme přes sítě ve spojení s tisícovkami lidí, kteří se svobodně vyjadřují ke světu a nepřijde za úsvitu žádný fízl, který by člověka odvezl volhou na vyšetřovnu, aby mu tam obuškem vyrazil zuby, když nahlas řekneš svůj názor. Můžu dříve naprosto nemyslitelné. Založit si firmu, hospodu, vydavatelství. Číst si co chci, koukat na co chci. Myslet si, co chci. Vyrábět, prodávat, vydělávat peníze. Zdá se, že bychom mohli být šťastni. Ale nejsme. Pod nablýskanou fasádou je systém temný a nelítostný. Jsme obětmi vlastního sobectví, nezájmu, strachu, vypjaté individuality. Z lidí, kteří postávali před prodejnami knih, hltali básně a zasvěceně komentovali peripetie Mišíka, Hrabala nebo Párala s režimem je vystrašená masa, která přestala číst a myslet. Máme nablýskanou realitu, ale všichni cítí a vědí, že pozlátko, vybagrované z útrob země a sešité za pár šupů někde v Bangladéši ubohými lidmi, kteří dělají v nelidských podmínkách, má nulovou nebo jen pomíjivou hodnotu. Země je cizí. To, oč usilovaly ještě generace za Rakouska Uherska, první i druhé republiky, tedy mít vlastní zemi a být v ní sami pány, aby nám nikdo už nikdy nediktoval, toho jsme se sami, hloupě a ochotně zbavili. Vyprodali jsme si zemi, šejdíři a kupčíci opentlili prodej krasořečnými projevy a výsledek je k uzoufání. Lidé pracují za málo, protože musí a svou přirozenou a po generace pěstovanou skromnost nedokázali uplatnit v nových podmínkách. Takže jsou každodenně okrádáni, na platech, na důstojnosti, na lidství a ještě mají strach, aby o tu nuzotu nepřišli a neocitli se v beznadějné bídě. Máme v ní, v bídě, hodně lidí. Hodně lidí trpí beznadějí a zoufalstvím a strachem. A dlouhá léta jsme jim říkali, že si za to mohou sami. A titéž, kteří to jedněmi ústy tvrdili, druhou rukou kradli ze společného, nebo vyprodávali stát, jeho sílu, vitalitu za relativně drobné. Komukoliv, kdo byl ochotný zaplatit. A ještě se dlouho tvrdilo, že to tak musí být a nejde změnit. České fabriky zanikly. Byla to chyba. Vznikly nové, ale patří půlce světa a ne našim lidem. Zčásti proto, že jsme nebyli schopní dohnat přirozený vývoj. Zčásti proto, že jsme rozdali banky, které by si tenhle elektorát dokázaly vytvořit. I Škoda, i Baťa vznikly z mála. Prakticky z ničeho. Naordinovali jsme si osmdesátkový a devadesátkový kapitalismus ze Západu, ale ono se ukazuje, že mezitím se svět zase pohnul. K novým technologiím, nástupu nových tříd, deglobalizaci, podpoře lokálních trhů. A zase, naši někdejší revolucionáři si v tradicích nevýměny kádrů obstavili pozice a zablokovali přirozený vývoj. Kdyby tohle všechno Havel řekl z tribuny, všechno, co přijde, generální stávku by dělali proti němu. A bylo by revoluci. Takže znovu a lépe. Možná je čas začít nahlas říkat představy a hodně smělé vize, ve kterých lidé hrají prim. Možná se musíme naučit říkat, jak to chceme, vyhádat si, vydiskutovat, nebo i vybouřit na vrchnosti, na vládě, nebo na světu místo pro vlastní existenci. Možná je čas vzít si tenhle stát za svůj. Ne jako něčí indiferentní erár, ale jako můj stát. Tady bydlím, dělám, vyroste tady moje dcera. Tak ok, pak ale nejen chci a požaduji. Ale i něco pro stát, polic, obci sám dělám. Nakonec. Ten Havel, ten davový hypnotizér a řečník ve svých knihách, úvahách, esejích a projevech mluvil o tom, že chce občanskou společnost. Já ji vidím. Vnímám. A silně. Ona existuje a má se čile k světu. A stejně jako v 1989 je to tahle lůza, ten opovrhovaný plebs, který otáčí kolem dějin. Není slyšet cinkání klíčů. Jen tiše, v každém koutku republiky je slyšet ťukání klávesnic. A to je na tom dokonalé.

Osm členských zemí EU podepsalo dopis proti Severnímu proudu 2 Osm členských zemí Evropské unie podepsalo dopis adresovaný předsedovi Evropské komise Jean-Claude Junckerovi proti realizaci projektu plynovodu Severní proud 2, oznámila agentura Reuters. Dopis datovaný 7. březnem podepsali ministerští předsedové Česka, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Polska, Slovenska a Rumunska, a také prezident Litvy, oznámila agentura. Podle zdrojů Reuters podepsalo pozdější verzi dopisu také Chorvatsko. Evropská komise obdržení dopisu nepotvrdila. Projekt Severní proud 2 předpokládá vybudování dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard krychlových metrů plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. Gazpromu bude patřit v tomto projektu 50 %, a BASF, E.ON, Engie, OMV a Shell — po 10 %.

Imám z Austrálie si zamudroval na téma sexuálního obtěžování. Pak vyzval k něčemu hodně kontroverznímu Do celosvětové debaty o sexuálním obtěžování, kterou odstartovalo obvinění amerického producenta Harvey Weinsteina, se osobitým způsobem zapojil australský imám Sheikh Zainadine Johnson. Johnson se pustil do svého hlubokomyslného filozofického monologu na vlastním facebookovém profilu. „Muži by měli své sexuální choutky držet pod kontrolou. To je jeden z argumentů proti nošení hidžábu. Já samozřejmě souhlasím s tím, že by se muži měli kontrolovat. Nicméně zkušenosti nám říkají, že toho často nejsou schopni. Proto je nošení hidžábu pro ženy nezbytnost,“ konstatoval imám ve svém komentáři. Stejnému tématu se potom Johnson věnoval při svém kázání v mešitě jižně od Brisbane. „Nemám žádný problém se ženou, která nosí zlatý náramek a vypadá krásně. Pokud tedy to vše má skryté pod svým hidžábem nebo svoji krásu a šperky ukazuje jen doma svému manželovi. Ale veřejně někde v ulicích? Tak to rozhodně ne,“ odmítl před svými ovečkami imám, který před svým „prozřením“ působil jako baskytarista v rockové kapele Brisbane Grinder. Jak konstatuje britský deník Daily Mail, Johnson tak fakticky navazuje na vyjádření bývalého velkého muftího Sheikha Taj el Din al-Hilaliho, který v roce 2006 před několika sty svých příznivců poznamenal, že ženy bez hidžábu představuji „nezakryté maso“. „Když odkryjete maso a dáte je někam ven na ulici, do zahrady nebo parku, tak na něj přijdou kočky a začnou je jíst. Čí je to chyba, samotných koček nebo odkrytého masa?“ položil si imám řečnickou otázku. Hilaliho komentáře byly ve své době podrobeny ostré kritice tehdejšího premiéra Johna Howarda i některých představitelů muslimské komunity. Jeho následovník Johnson si rovněž libuje v osobitých kázáních. V jednom ze svých posledních vystoupení v mešitě dále rozvedl své zamyšlení nad náramky, které by měly z jeho pohled nosit ženy jen ukryté pod hidžábem či je ukazovat jen doma svému manželovi. „Pro muže jsou náramky haram, tedy zapovězené. A proč? Protože tím napodobují ženy. Náramky, náhrdelníky, náušnice a další ozdoby jsou výsadou žen, a nikoli mužů,“ kázal imám, který se ještě jako „nemuslim“ věnoval vedle hraní v rockové kapele také surfování. „Nedávno Johnson vyzval muslimy, aby neslavili Vánoce, a v létě označoval za sexuální obtěžování, když si muslim potřásá rukou se ženami,“ uzavírá Daily Mail.

Zakázat kouření a sex v neděli? V rádiu rázně vystoupila lékařka Dlouho chystaný protikuřácký zákon postupně měkne. Těmito slovy zahájil šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl čtvrteční Kauzu dne na Rádiu Impuls. Ve studiu přivítal docentku Evu Králíkovou, lékařku tvrdě bojující proti kouření. Ta se obula do politiků a ptala se, proč cigarety nezatíží vyšší daní. Kuřáky chápe paní doktorka jako své pacienty závislé na tabáku. Této závislosti by se lidé měli zbavit. U nás kouří zhruba třetina lidí nad patnáct let. „Přestávají kouřit především starší muži, zatímco začínají mladší a ženy. A to je definitivně špatně, protože mladí lidé se toho těžko zbaví,“ varovala. Nikde na světě neklesl příjem pohostinského průmyslu. Je to právě naopak. Dokonce i u nás dvě třetiny populace nekouří. Zavedení zákazu kouření v restauracích povede k omezení spotřeby cigaret o šest až osm procent, a to se tabákové lobby určitě nelíbí. Řada lidí říká, že by vůbec nezačali kouřit, kdyby se za jejich mladých let nekouřilo v restauracích. Nesmíme zapomínat na to, že právo na čistý vzduch je nadřazeno právu kouřit. „Chtěla bych dosáhnout toho, aby si lidé uvědomili, že to je drahé svinstvo, přičemž z něho profituje jen malý segment společnosti,“ upozornila. Kroutila hlavou také nad tím, proč čeští poslanci cigarety nezdraží. Naše daňové zatížení těchto výrobků se pohybuje na minimu, jež doporučuje Evropská unie. Dáma nechápe, proč čeští politici kráčejí právě touto cestou. Doufá, že jednoho dne bude normální nekouřit, stejně jako je dnes normální neplivat na zem v tramvaji. V pořadu také odmítla myšlenku, že zákazem kouření to začíná a bůhví zákazem čeho to skončí. „To, že někdo říká, že zakážeme i sex v neděli, to je prostě demagogie. To není pravda,“ uvedla. Za zásadní považuje především zákaz kouření v uzavřených prostorách.

Tomu neuvěříte. Švédská TV radí sexuálním násilníkům z řad uprchlíků, aby se vymluvili na náměsíčnost... Švédska televize SVT ve zprávách nepřímo radila sexuálním násilníkům z řad uprchlíku, jak se hájit, aby nebyli potrestání za znásilnění. Televize ve zprávách nejprve řekla, že vynutit si sex násilím je zločin, ale okamžitě dodala, že existuje nemoc tzv. Sexsomnia, která způsobuje, že se ve spánku dopustíte znásilnění... ... Tedy podle švédských multikulturalistů ve spánku imigrant vztane, jde ven a tam násilní ženu a vrátí se zpět do postele a za nic nemůže. Prostě sluničkáří už neví jak by vymysleli obhajobu proč vlastně uprchlíci nemohou za to, že znásilňují Evropanky. Podle švédské televize se tato „obhajoba“ ve Švédsku akceptuje u 5 případů znásilnění z 18. V souvislosti s kauzou afghánského uprchlíka, který se pokusil znásilnit zdravotní sestřičku v Praze si říkám, jestli podobnou obhajobu inspirovanou švédskými sluničkáři nezkusí obhájci afghánského uprchlíka? Kontextová reklama Sklik Zdroj: 1 Komentáře:

Další obrovský podvod na lidstvo? Posádka raketoplánu Challenger údajně nezahynula, jsou stále naživu Když v lednu 1986 krátce po startu havaroval raketoplán Challenger, byl to šok. Záběry exploze sledovaly v přímém přenosu milióny lidí po celém světě a jména sedmi členů posádky, kterými byli Francis R. Scobee (velitel), Gregory B. Jarvis, Ronald E. McNair, Ellison S. Onizuka, Judith A. Resnik, Michael J. Smith a učitelka Christa McAuliffe, se navždy zapsala do dějin kosmonautiky. Podle konspiračních teorií šlo ale jen o řízenou mystifikaci. O tom, že k tragédii došlo, není přitom pochyb. Odehrála se v přímém přenosu a byla pečlivě vyšetřována. S jedinou výjimkou – sedmičlenná posádka nezahynula, protože nebyla vůbec na palubě. Tvrdí to zastánci konspiračních teorií s tím, že šest astronautů stále žije, vedou normální život a ani se neskrývají před kamerami. Michael Smith a Francis Scobee figurují pod svými jmény, Ronald McNair a Ellison Onizuka vystupují jako svá dvojčata a obě ženy z posádky dnes působí jako profesorky na univerzitách Yale a Syracuse. O osudu sedmého astronauta není nic známo. V době letu bylo Gregorymu Jarvisovi 42 let, letos by mu bylo 71 a je docela dobře možné, že zemřel přirozenou smrtí. Co si o tom myslíte?

Vydržíme jen 15 dní... Analytik otevřeně o tom, co nastane, až ostatní začnou zavírat hranice ROZHOVOR Vojenský analytik Jaroslav Štefec varuje před důsledky možného uzavření hranic mezi Bavorskem a Rakouskem, kdy by se Česká republika mohla stát tranzitní zemí pro imigranty. „ČR nezvládne ani oněch 580 oficiálně ‚propouštěných‘ ilegálních migrantů denně, protože ubytovací a humanitární kapacity i přes půlmiliardovou ‚investici‘ do neziskovek v roce 2015 nebudou stačit ani na 10–15 dnů podobného exodu. Reálný počet migrantů, kteří se budou každý den snažit dostat na naše území, se navíc bude pohybovat spíše v tisících. Tito migranti se budou hromadit u Hranic s Bavorskem a Saskem a budou se pokoušet pronikat na území Německa, které je bude vracet zpět na naše území,“ sdělil Štefec ParlamentnímListům.cz. Poslední summit EU, kde se měla řešit zásadní opatření k zastavení nelegální uprchlické vlny z Blízkého a Středního východu a také z Afriky, nepřinesl ke zklamání veřejnosti i řady politiků nic konkrétního. Evropa se má dále jen opírat o sliby nespolehlivého spojence Turecka a věřit Řecku, jež má svých vnitřních problémů až nad hlavu, že zřídí další hotspoty a bude se řádně věnovat azylovému řízení. Může nás tak za pár měsíců čekat, podle názorů některých médií, ještě větší příval běženců než vloni. Myslíte si, že by za podobné situace mohlo zasáhnout na schengenské hranici NATO? Je reálný tento scénář? Vaše otázka vlastně nedává smysl. Schengenská hranice jako pojem je z hlediska Washingtonské smlouvy naprosto irelevantní a NATO s ní nemá nic společného. Neexistuje totiž žádná smlouva mezi NATO a EU o obraně hranic území Evropské unie. Tato smlouva principiálně není ani možná, protože existují země EU, které nejsou členy NATO. Čili NATO nemůže na schengenské hranici zasáhnout prostě proto, že na to nemá právní nástroje. Tato hranice pro Alianci formálně neexistuje. Jiná věc je, zda by se NATO při řešení migrační krize mělo angažovat ve prospěch svých evropských členů. Tady naopak není na místě se ptát, zda by NATO zasáhnout mohlo nebo mělo, zásah už měl dávno probíhat, nejpozději od léta loňského roku. Z toho prostého důvodu, že členy NATO jsou v podstatě všichni aktéři na hlavních trasách ilegální přepravy migrantů do Evropy, počínaje Tureckem, přes Řecko, Itálii, Španělsko, Francii až po Rumunsko, Bulharsko, Polsko a pobaltské státy. Klíčem k omezení migrace do EU je přitom právě Turecko, z jehož území proudí do Evropy momentálně asi nejvíce migrantů. Na hranicích mezi Německem a Rakouskem dochází v souvislosti s migrační krizí k poměrně rychlému a překvapivému vývoji. Bavorská zemská policie se připravuje na střežení hranic a zavedení kontrol, přestože Angela Merkelová prohlašuje opak. Bavorská vláda se svým vyhlášením připravenosti na uzavření hranic s Rakouskem vlastně připojila k „plánu B“ zemí V4. Nakolik reálný je scénář uzavření hranic mezi ČR a Německem, případně mezi ČR a Rakouskem? Co to může znamenat pro ČR? Bavorsko očekávalo od již zmíněného summitu EU alespoň vizi kroků, které by mu ulehčily jeho roli vstupní brány ilegálních běženců do Německa. Summit však nic nevyřešil, a zřejmě proto zoufalá bavorská vláda, která je pod tlakem jak svých voličů, tak ústřední vlády v Berlíně, přikročila k přípravám „plánu B“, spočívajícím oficiálně pouze „ve zvažování“ zavedení rozsáhlých kontrol na hranici s Rakouskem. Svou byť zatím pouze teoretickou revoltou vůči centrální vládě „velké bílé mamky v Berlíně“ se Bavorsko v podstatě připojilo k eurounijní revoltě zemí V4 a je připraveno zajistit hranici v okamžiku, kdy selže „turecký plán“ Merkelové. Na tuto situaci se začala připravovat i bavorská zemská policie. Ta ovšem už neteoreticky, byť zatím bez oficiální podpory spolkové policie. Samotné Rakousko, ležící na takzvané „balkánské stezce“, omezilo své denní limity už před týdnem u přijímaných žádostí o azyl na 80 denně a u migrantů, vpuštěných na své území při jejich tranzitu dál do západní Evropy na 3200. V pátek oznámily Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko a Makedonie, že hodlají pouštět přes své hranice průměrně jen 580 uprchlíků denně. To vede k hromadění desítek tisíc uprchlíků na řecké straně improvizovaného oplocení, které Makedonie zřídila podél hranice s Řeckem. Tato situace je velmi riziková. Řecko už není reálně schopno zvládat rostoucí počet migrantů a hrozí mu humanitární katastrofa. Také již došlo k prvním konfliktům makedonské policie s migranty při jejich pokusu prorazit oplocení. Byl zastaven pomocí slzného plynu. Velmi brzy zde ale pravděpodobně dojde k daleko větším problémům, protože s blížícím se očekávaným uzavřením německých hranic bude narůstat snaha migrantů prodrat se na území Německa stůj co stůj. A v tomto okamžiku se celá situace začíná velmi intenzivně týkat ČR. Jakmile se totiž Německo rozhodne omezit počet přijímaných migrantů, dojde k faktickému zablokování bavorsko-rakouské hranice a prakticky vzápětí k odklonění proudu uprchlíků, koordinovaných prostřednictvím telefonů a tzv. „průvodců“, na území ČR, přes které se budou snažit projít do Německa přes Bavorsko nebo přes Sasko. Pokud nebudeme připraveni okamžitě zablokovat své hranice s Rakouskem, dojde vzhledem k předpokládanému uzavření rovněž bavorsko-české a sasko-české hranice k hromadění migrantů na našem území. Se všemi z toho plynoucími důsledky. ČR nezvládne ani oněch 580 oficiálně „propouštěných“ ilegálních migrantů denně, protože ubytovací a humanitární kapacity i přes půlmiliardovou „investici“ do neziskovek v roce 2015 nebudou stačit ani na 10-15 dnů podobného exodu. Reálný počet migrantů, kteří se budou každý den snažit dostat na naše území, se navíc bude pohybovat spíše v tisících. Tito migranti se budou hromadit u hranic s Bavorskem a Saskem a budou se pokoušet pronikat na území Německa, které je bude vracet zpět na naše území. Scénář, který jsem zde nastínil, je naprosto reálný a začne se naplňovat v horizontu několika měsíců. Německo nezvládá migranty a přes silácká vystoupení Mutti Merkel v médiích její podpora rychle slábne. Vzpoura Bavorska ovládaného CSU není ojedinělá, proti politice otevřených dveří se zdvíhá odpor i v její vlastní straně. V okamžiku, kdy Německo uzavře hranice, jakékoliv kvóty migrantů nebo „výběr pouze křesťanských uprchlíků“ pozbývají smysl a ČR se velmi rychle ocitne na hraně chaosu. Na něco takového není (v podstatě neexistující) bezpečnostní systém státu absolutně připraven. Chlácholivá prohlášení ministra vnitra, ministra obrany i samotného premiéra o tom, že nám nic podobného jako v Německu nebo v severských státech nehrozí, jsou jen slova bez jakéhokoliv věcného obsahu, nepodložená reálnými analýzami. Důkazem jako hrom je e-mailová korespondence premiéra, zveřejněná díky hackerům na serveru white-media.info. Pominu-li paradoxní fakt, že k něčemu takovému jako k průniku do premiérovy osobní korespondence vůbec došlo, svědčí jeho e-maily spíše o snaze zlomit odpor občanů proti migraci, než o starosti o naši bezpečnost. I diskutabilní tzv. „protiteroristický balíček“ se zabývá spíše kroky k omezení svobody internetu, než k zajištění bezpečnosti naší země. Vláda ČR se v tomto okamžiku připravuje spíše na „velké geostrategické úkoly“, jako je válka s Ruskem nebo invaze NATO do Sýrie. Bezpečnost vlastních občanů jí viditelně na srdci příliš neleží. Vláda by se měla namísto nesmyslných nákupů radarů nebo dalších Pandurů a letounů CASA velmi intenzivně zabývat spíše projekty na ochranu hranic ČR. Proto bych rád položil panu premiérovi a vládě, kteří odpovídají za naši bezpečnost, dvě otázky. Kdy začnete skutečně realizovat technická a personální opatření pro zajištění rizikových úseků hranic? A neměla by vláda zvažovat například vytvoření speciálních kombinovaných jednotek armády a policie, posílených teritoriálně o aktivní zálohy, které by měly na případné zásahy nejen na hranicích začít intenzivně cvičit? Stále se diskutuje o zapojení NATO do boje proti Islámskému státu, aby se urychlila jeho porážka a teroristé se zas „nepřelili“ na jiná území, jako se to nyní například děje v Libyi. Podle informací ČTK z minulých dní ministr obrany USA Carter prý už začíná reálně uvažovat o významnějším zapojení Severoatlantické aliance do boje proti IS. Proč k tomu dochází až nyní, kdy aliance některých arabských států vedená Ruskem je v boji proti islámským teroristům dost úspěšná? Nemělo se NATO angažovat daleko dříve? Asi nejzajímavější na úvahách o „významnějším zapojení Severoatlantické aliance“ je hlava, v níž probíhají a která, zřejmě čirou náhodou, spočívá na krku ministra obrany USA. Když státníci hraničních zemí EU, členů NATO, vyslovovali úvahy o potřebě zapojit NATO do řešení migrační krize, média jim věnovala jen minimum pozornosti. Současnému směru „úvah“ ministra obrany USA je ale věnována pozornost více než jen zvýšená. Proč asi? Dosud se totiž Aliance v Iráku a Sýrii formálně neangažuje. Probíhá pouze de facto nepřímá podpora (letecká a materiální) „aliance“ spojenců USA, mezi nimiž jsou i některé země NATO, vládě Iráku a zejména tzv. „umírněné opozici“, bojující proti armádě legitimního prezidenta Sýrie, Bašára al-Asada. Syrskou armádu naopak podporují Rusko a Írán. Přes všechny problémy s tureckými extempore se sestřelením ruského bombardéru nebo s ostřelováním území Sýrie se drží ozbrojené síly obou velmocí „na distanc“. Zapojení Aliance do války v Sýrii by však zásadně změnilo situaci, zejména nyní, po uzavření smlouvy o příměří mezi vládní syrskou armádou a tzv. „umírněnou opozicí“. Na rovinu – pokud se má NATO zapojovat do boje proti IS, jeho základní misí by mělo být uzavření pozemních i námořních hranic jeho evropských členů před přílivem migrantů a eliminace aktivit pašeráků lidí na území Turecka. Je naprosto jisté, že mezi nimi budou i tisíce bojovníků IS, vytlačených z jimi ovládaných území přes Turecko do Evropy. Značná část z nich se přitom bude jenom vracet „domů“. K tomuto kroku ale měla Aliance přistoupit již vloni v létě. Cokoliv nad tyto aktivity, to je prostě a jednoduše v rozporu s článkem 1 Washingtonské smlouvy mezi členskými zeměmi NATO, jímž se „…smluvní strany zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.“. Myslím, že znění tohoto článku je v porovnání s realitou druhé poloviny 21. století mimo jakékoliv komentáře. Není ale vyloučeno, že se USA pokusí Alianci do konfliktu na Blízkém východě zatáhnout včetně jejích evropských členů. USA i EU mají totiž v Sýrii společný zájem – vybudování obřího plynovodu z Kataru, který by podstatně oslabil závislost západní Evropy na plynu z Ruska. Ostatně tzv. „povstání“ proti Asadovi bylo vyprovokováno právě a jen proto, že odmítl povolit jeho stavbu přes území Sýrie. Podíváme-li se na mapu území, ovládaných v Sýrii a Iráku bojovníky IS, asi ne zcela náhodou téměř přesně kopíruje trasu plánovaného plynovodu. Demokracie, lidská práva nebo svoboda syrského lidu – to jsou pouhá klišé, kterými americká vláda své irácko – syrské dobrodružství zdůvodňuje řadovým Američanům, a která bohužel papouškují i jejich evropští spojenci. Jen mi není jasné, pod jakou záminkou hodlají USA uplatnit článek 5 Washingtonské smlouvy tentokrát. Naposledy to byly události z 11. 9. 2001. Loďstvo Severoatlantické aliance začalo konečně hlídkovat na moři mezi Řeckem a Tureckem. Vracet uprchlíky a razantně zasahovat proti pirátům ale nesmí, nelíbí se to především Turecku. Má pouze monitorovat pohyb převaděčů a dodávat informace. Co si o tom myslíte? Není účast Aliance na takové akci poněkud podivná? Co míníte pojmem „loďstvo Aliance“? Nic takového neexistuje. Jsou jen lodi pod vlajkami konkrétních členských zemí, které mohou podléhat společnému velení v rámci konkrétní operace. Pokud by tedy takovýmto „loďstvem Aliance“ NATO jako organizace skutečně hodlalo do řešení migrační krize vstoupit, mělo by se tak dít na základě žádosti jednoho nebo několika členských státu o uplatnění již zmíněného článku 5. K ničemu takovému však nedošlo, a není ani jasné, jaký mandát vlastně mají lodě, operující ve Středozemním moři. Naznačují to i obstrukce obou států, kterých se operace týká nejvíce, tedy Řecka a Turecka. Operace na základě článku 5 by znamenala především okamžitou aktivaci námořních sil všech států Aliance, sdílejících pobřeží Středozemního moře včetně Turecka (hlídkování tří lodí na trase Řecko – Turecko za něco takového rozhodně nelze považovat). Velmi rychle by proběhla likvidace základen pašeráků, došlo by ke zřízení hotspotů a internačních táborů pro migranty mimo EU a nejpozději do měsíce by pravděpodobně byly proudy migrantů do evropských členských zemí NATO zcela zastaveny, nebo velmi podstatně omezeny. Využití průzkumných letounů Aliance pro vyhledávání plavidel pašeráků, případně rozvinutí logistických prostředků pro ubytování vojáků účastnících se operace a internaci migrantů, stejně jako účast pomocných jednotek dalších států včetně ČR „jako na cvičení“ přitom nevyžaduje žádné zvláštní mezinárodní smlouvy. O tom jsme se ostatně mohli přesvědčit při zapojení NATO do zahraničních operací ze strany USA po událostech z 11. 9. 2001. Místo toho vidíme pár lodí, „monitorujících situaci“ a de facto zachraňujících ilegální běžence, kterým selžou na moři lodě. Slyšel jsem různá vysvětlení, od vágního odkazu na fakt, že „NATO nepovažuje migraci za vojenské ohrožení“, až po tvrzení, že „vojenský zásah by si vyžádal oběti mezi nešťastnými uprchlíky a nemáme na něj jako Evropa právo“. Hlavní problém však spočívá jinde. Jsou jím obrovské rozdíly zájmů jednotlivých zemí Aliance a neochota, nebo možná neschopnost jejího politického i vojenského vedení zaujmout razantní stanovisko k migrační krizi a pomoci evropským zemím NATO v ochraně jejich hranic. Většina hraničních zemí EU (členům Aliance) v současnosti nemá dostatečné vojenské ani policejní síly na to, aby účinně střežila nebo alespoň monitorovala hranice své vlastní země. Natož aby chránila schengenskou hranici, což vyžaduje specifické schopnosti včetně nastavení systému ochrany a selekce migrantů tak, aby vyhovoval požadavkům dohod z Dublinu. Kumulovaná pomoc všech zemí NATO místo současné „promo“ akce by proto byla rozhodně na místě. Spojené státy se přece jen v poslední době začaly více angažovat v Sýrii i po stránce pozemních operací. Navíc vojáci z proslulé 101. výsadkové divize armády USA mají v plánu vycvičit irácké jednotky a milice Pešmergů, aby byly schopné vyhnat džihádisty Islámského státu z Mosulu. Na Blízkém východě už více měsíců nasazují síly Rusové. Jak se dá vůbec hodnotit postup obou velmocí a lze říci, která je úspěšnější? USA se v Sýrii dopustily zásadní chyby tím, že deklarovaly jako hlavní důvod pro své akce „nedemokratičnost“ vedení Sýrie (o jejich skutečných cílech jsem se již zmiňoval). Právě toho využilo Rusko. Rétorikou, která byla až do loňského roku doménou výlučně USA, sdělilo světu: Vstupujeme do konfliktu, abychom pomohli zničit terorismus, tedy Islámský stát, protože terorismus je nepřítelem i ruského státu. To byl pro americké, turecké a saúdskoarabské plány v Sýrii těžký škrt přes rozpočet. Zejména když se ukázalo, že Rusko v kombinaci se syrskou armádou a kurdskými silami je v boji proti IS mimořádně efektivní a úspěšné. Kosmetické údery, které prováděly USA tak, aby pokud možno nikoho z bojovníků IS a protiasadovské opozice nezasáhly a nic podstatného jim nezničily, tím byly zásadně deklasovány a skončily. Pro Rusko a jím zformovanou koalici (Rusko, Írán, Sýrie, k nelibosti USA se přidává i Irák a někde v pozadí se ometají Čína a Indie) je terorismus prostě terorismus, který neuznává hranice, národnosti ani náboženství. Tomu odpovídá i minulý týden pod taktovkou Ruska a USA uzavřená dohoda o zastavení bojů mezi syrskou vládní armádou a tzv. „umírněnou opozicí“, z níž jsou zcela vyloučeny IS a Fronta an-Nusrá. Její znění je zcela jednoznačně diplomatickým úspěchem Ruska, včetně faktu, že oznámení jejího uzavření se jako první chopil prezident Putin, který této příležitosti dokonale využil k propagaci ruských úspěchů v boji s islamistickým terorismem. Nebudeme si zastírat, že situace v Sýrii je na hraně potenciálního střetu mezi zeměmi NATO a Ruskem. Zatím nikdo nedokáže odhadnout případné následky. Rusko sestřelení svého letounu ustálo, a to i přes snahu určitých ruských kruhů (kupodivu většinou opozičních) natlačit Putina a ruskou armádu do odvetného úderu. Podobná situace se však může kdykoliv opakovat. Velkým rizikovým faktorem je skutečnost, že je ve hře i možnost nasazení taktických jaderných zbraní, jejichž vlastnictvím se před několika týdny pochlubila Saúdská Arábie (kupodivu, aniž by si tím vysloužila odsouzení mezinárodního společenství, jako se to děje například vůči Severní Koreji). O této možnosti mluvily rovněž Velká Británie, USA i Rusko. Podstatné však je, že dokud válka v Sýrii neskončí, bude velmi obtížné zastavit tok utečenců z této oblasti a vracet je domů. Ministr obrany Martin Stropnický před několika dny prohlásil, že česká armáda posílí sto vojáky síly NATO rozmístěné ve východoevropských a pobaltských zemích. Domníváte se, že je to nutné? Skutečně si nyní Rusko brousí zuby na některého z našich východních spojenců v Alianci? A když ano, nebylo by tedy nutné začít budovat armádu poněkud jiného typu, než takovou, jakou dosud máme? Tedy vytvořit i jiné kvalitní jednotky než jen protichemickou, zdravotní a rychlého nasazení, které pouze doplňují síly NATO? Musel jsem si to číslo sám pro sebe několikrát zopakovat, než jsem uvěřil, že prohlášení pana Stropnického je skutečně chlubením. Sto vojáků, to je panečku nějaká síla! Rozmisťování jednotek Aliance (v reálu především amerických, ostatní země tvoří víceméně jen stafáž, podobně jako tomu bylo např. v Afghánistánu) pod hlavičkou „obrany proti ruské agresi“ považuji za naprosto nesmyslný krok. Domnívám se, že tohoto faktu jsou si vědomy i nejvyšší plánovači americké armády a špičky vojsk ostatních zemí NATO. Nedovedu si totiž dost dobře představit, proč by Rusko útočilo na Pobaltí nebo Polsko. Co by tím získalo, kromě rozvrácených a zadlužených území bez surovin nebo významného průmyslového potenciálu? Nechci samozřejmě fušovat do řemesla našim „stratégům“, jako jsou pánové Klvaňa, Gabal, Dobrovský, Štětina, případně paní učitelka Štěpánková a další, kteří v tom prostě „mají jasno“. Ale hrozit ruským útokem v současné situaci je na hranici trestného činu šíření poplašné zprávy. Co se týče druhé části otázky, pak musím bezvýhradně souhlasit. Na budování „armády jiného typu“ je nejvyšší čas. ČR totiž žádnou armádu hodnou tohoto jména nemá. Má pouze jednotky, určené především k nasazení v zahraničních operacích podle pokynů USA. Základním úkolem, stojícím v současné době před vládou, odpovídající podle Ústavy za obranyschopnost země a bezpečnost nás, občanů a voličů, je znovuvybudování skutečné české armády, schopné bránit území ČR a zajistit v souladu se zákony, upravujícími práva a povinnosti ozbrojených sil, ochranu obyvatelstva v případě krizí. Bohužel, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se vláda o něco podobného byť jen pokoušela. Resort obrany připravuje monstrózní nákupy za desítky miliard korun, o jejichž účelnosti pro obranyschopnost ČR na pozadí reálných rizik hrozícím naší zemi osobně zásadně pochybuji. Přitom nedokáže pro těch pár tisíc skutečných vojáků nakoupit ani dostatek uniforem nebo neprůstřelných vest tak, aby splňovaly požadavky platných vojenských standardů a skutečně chránily životy lidí, kteří je budou nuceni nosit. Místo toho ustupuje lobbistickým tlakům „strategických partnerů“ s miliardovými obraty, kteří jim vnucují tu pochybné materiály bez požadovaných maskovacích vlastností na uniformy a taktické či balistické vesty, tu balistické ochrany a pancéřové pláty nedefinovatelného původu, z Turecka nebo jiných pochybných destinací, bez garance odolnosti a ochrany jejich uživatelů. Máme na základě těchto zkušeností věřit v zázrak a genialitu vojenských plánovačů a obchodníků v případě nákupů za miliardy? Jak už zveřejnila některá média, americké tajné služby dostaly za úkol zahájit rozsáhlé vyšetřování kvůli podezření, že se Kremlu daří infiltrovat politické strany v několika evropských zemích a ovlivňovat tam dění a veřejné mínění. Kromě Francie, Nizozemska, Maďarska nebo Rakouska figuruje údajně na seznamu také Česká republika. Také se objevují informace o tom, že si některá média platí Rusové. Domníváte se, že je to pravda? A může takto Moskva štěpit Evropu? ČR je členskou zemí NATO a EU a patří tudíž mezi potenciální protivníky a konkurenty Ruska a jeho spojenců. Nemůžeme se proto divit, že se Rusko snaží využívat všech dostupných metod a prostředků k ovlivňování veřejného mínění v členských zemích EU a Aliance (včetně naší republiky) ve svůj prospěch. Ostatně USA dělají v Rusku přesně to samé. Západ se snaží dosáhnout ovládnutí Ruska a svržení Putina destabilizací politického prostředí, podněcováním nespokojenosti vybraných skupin obyvatel atd., atd. Rusko nám samozřejmě oplácí stejně, a to s pravděpodobností hraničící s jistotou. Že by ale některá česká média platili Rusové, o tom dost pochybuji. Která? Britské listy? Právo? Lidovky? Parlamentní listy? To je nesmysl. Proč by to dělali? Existují přece běžně přístupné internetové zdroje, které jsou přístupné i českým čtenářům. Myšlenku o tom, že by snad Moskva štěpila Evropu, považuji za naprosto scestnou. Stejně jako snahy mnohých, zejména pravicových politiků, politologů nebo publicistů, kteří volají po kontrole internetu, cenzuře a autocenzuře. Takovéto bezprecedentní omezení svobody slova by znamenalo naši rezignaci na historické západní demokratické hodnoty a faktické přiznání neschopnosti vytvořit prostředí, v němž jsou případné projevy nespokojenosti a velikost nespokojených skupin natolik marginální, že nejsou schopny ohrozit stabilitu politického systému Evropy. Pro politiky by jak projevy rostoucí nespokojenosti s jejich kroky, tak volání po omezování demokratických svobod měly být spíše varováním, aby se začali více starat o zájmy občanů. To je vlastně jediná demokratická cesta, jak efektivně omezit vliv působení ruské propagandy na myšlení obyvatelstva v EU i v ČR. Myslím, že nejrozumnější obranou před libovolnými projevy hybridních válek (kam patří jevy popsané v otázce) jsou otevřenost politiků, svobodná diskuse a pozitivní společenský a ekonomický vývoj.

Současný svět skončí velkou válkou, obává se světaznalý ekonom Campbell. A nevylučuje ani nepřirozenou smrt prezidenta Trumpa ROZHOVOR „Pro Rusko je jak trvalá, tak i dočasná globalizace v současné formě smrtonosná. To proto, že není potřebou, ani nutností, ale parazitem.“ Nad stavem velmocí na světovém kolbišti se zamýšlí pro ParlamentníListy.cz znalec geopolitiky doktor Jan Campbell, který vedl celou řadu projektů nadnárodních společností v Evropě. , Rusku, Malajsii apod. Věnuje se podrobně otázkám pozice Donalda Trumpa, u kterého předpokládá chování sólisty, pokud nebude potřebovat souhlas Kongresu. „V případě, že by Trumpův narcismus škodil národním zájmům USA, je představitelné, že odejde ze světa nepřirozenou smrtí,“ říká Campbell a také vysvětluje, proč nový americký prezident k Rusku vstřícný nebude. Dostává se také k otázkám situace EU i českého státu. Zaměřme se nejprve na prognózy, jak se nový prezident Donald Trump bude chovat na světovém kolbišti. Někteří tvrdí, že bude vstřícný k Rusku, že neuznává „umírněné rebely“ v Sýrii a již dříve říkal, že by uznal Krym jako součást Ruska a podobně. Mnohé prý rovněž vypovídá jeho návrh na jmenování generála Flynna, který je vstřícný k Rusku, poradcem pro národní bezpečnost. Na druhou stranu Trump chce mít šéfem CIA Mika Pompea, který bývá označován za jestřába. Jak se v tom všem máme orientovat? Dá se už dnes charakterizovat Trumpův budoucí vztah k Rusku? V úvodu odpovědí na vaše otázky si dovoluji poznamenat, že odpovědi jsou dávany bezprostředně po přijetí rezoluce EP o boji s ruskou propagandou. Rezoluce se psala a uschovávala dlouho, nese všechny symptomy politické inerce a ukazuje na vztah EU – EP k Rusku. Přijatá rezoluce dokumentuje rozkol mezi jednotlivými členskými státy EU, mezi parlamentskými frakcemi a v neposlední řade diagnostikuje stav EU a neuvědomění si elitami skutečnosti, že o osudu Evropy a EU nebude nikdy rozhodvat ani EK, ani EP, nýbrž občané Evropy a EU, sami. Pro porozumění uvádím, že rezoluce dovoluje identifikovat jako přivržence ruské propagandy i účastníka diskuse o Rusku, který zastupuje západní pozice. Současně rezoluce identifikuje Rusko jako ochránce tzv. evropských hodnot a EU jako degradátora těchže. Skutečností totiž je, že Rusko ani v těžkých dobách nezakázalo například protiruskou stanici Radio Svobodná Evropa nebo nějaký západní tisk. I dnes vystupují v ruských TV debatách patologičtí rusofobové a kritici současného politického vedení Ruska a prezidenta Putina. Z této absurdní pozice, kterou přijala za svou vlastní i ČR, formuluji odpověi na vaše otázky. Pro první část otázky se mi nabízí jednoduchá odpověď: Prezident Trump se bude chovat na světovém kolbišti jako sólista všude tam, kde k jeho akci, nebo akcím, bude stačit pouze jeho podpis, a ne souhlas například Kongresu. Na kolbišti, kde bude potřebovat souhlas zákonodárců, bude jeho chování ovlivněno především nikde jasně nedefinovanými národními zájmy USA, zákonodárci a vývojem ve světě. Ten zcela jistě budou spoluurčovat USA, ale i další státy, včetně Číny a Ruska. Pro další část otázky se nabízí několik odpovědí. Všechny mají něco přímo nebo nepřímo společného s odpovědí na první část. Omezím se na tři krátké části. První indikuje rozpětí potřeb a nutností USA v současné a představitelné budoucnosti. Vychází z objektivních příčin: a) obrovská a pokračující zadluženost USA, b) uvědomění si amerických elit, že hospodářská dominance se musí opírat o reálnou výrobní ekonomiku a kontrolu světového účetnictví c) komplexita perestrojky postindustriální společnosti USA v globalizovaném světě přesahuje rámec možností USA a hospodářského systému, založeném na expansivitě. Jinak formulováno: Zubní pastu vymačkanou z tuby nedá nikdo zpět beze zbytku a bez násilí. Druhá odpověď indikuje aktuální stav Číny. Odpověď je velice komplexní, protože se týká politické, hospodářské a individuální sféry. Politické vedení Číny si uvědomilo závislost Číny na exportu, z něho vyplývající zranitelnost a nejistotu, promítající se především do vztahů k USA a k EU, potažmo i k Rusku, a k dalším přímým sousedům Číny. Aby Čína překonala interní krizi a mohla přejít na kvalitativně vyšší úroveň rozvoje, musí zabezpečit vnitřní stabilitu v zemi, rozšířit domácí trh a zvýšit spotřebu. Zde se k čisté politice přidává hospodářská politika. Obě budou vyžadovat ‚nové balení‘ ve vlastních inovacích. To proto, že v kontextu politické ekonomie se nachází skutečná potřeba vlastnictví přírodních zdrojů, nebo zabezpečený přístup k nim, přístup k novým trhům, snížení úvěrování USA, a v neposlední řadě systémový intenzivní rozvoj individuálních schopností lidských zdrojů, zabezpečující inovace, jejich řízení, a v neposlední řadě, plánovaní extrémních situací a jejich řízení v dynamickém prostředí. Třetí odpověď indikuje komplexitu stavu Ruska. Rusko, které si dnes drží respekt v západním světě především díky vojenské moci se všemi představitelnými pro a proti, nemá prokazatelně žádné politické, finanční nebo hospodářské ambice na ovládnutí světa. Rusko nepotřebuje být jedinou velmocí, protože již samo o sobě představuje samostatnou civilizaci. Rusko chce ve své podstatě obchodovat se světem, a být ponecháno svému vývoji. Stav Ruska se proto objektivně a podstatně odlišuje od stavu USA a Číny, co se týče uvedených parametrů. Jestliže pro USA je globalizace plnící svůj účel trvalou potřebou pro udržení role centra vývoje a kontroly ve světě, pro Čínu není důležité, zda globalizace plní svůj účel. Globalizace je pro Čínu totiž pouze dočasnou nutností. Čína, nehledě na to, že se občas považuje za Říši středu, praktikuje politiku, kterou lze pochopit z čínského přísloví – ‚Žij, chráníc svůj klid, přijde doba a květy rozkvetou samy‘. Pro Rusko je jak trvalá, tak i dočasná globalizace v současné formě smrtonosná. To proto, že není potřebou, ani nutností, ale parazitem. Globalizace v současné formě oslabuje roli státu, je v protikladu ke kulturním hodnotám mnohoetnické společnosti Ruské federace, a k historické zkušenosti. Současnou politiku prezidenta Putina lze popsat ruským příslovím – ‚Neexistují silní soupeři, pouze my můžeme být slabými.‘ A chování obyčejných Rusů: ‚Když se duše raduje, ničeho se nestrachuje. Ani smrti.‘ V kontextu uvedeného lze proto konstatovat, že prezident Trump se bude chovat na světovém kolbišti jako všichni předešlí američtí prezidenti. Nikde veřejně definovaný národní zájem USA, prosazovaný elitami, ukáže včas zvolenému prezidentovi-narcistovi jeho místo. Podobně jako ukázal britský soud Britům, kde je jejich místo v případě vystoupení Británie z EI. V případě, že by Trumpův narcismus škodil národním zájmům USA, je představitelné, že odejde ze světa nepřirozenou smrtí. USA mají v této oblasti svoji historii. Že se 53 let nic podobného nestalo, není garancí, že se to stát nemůže. Trump, který svou předvolební retórikou a s ní spojenými stereotypy spoluvytvořil virtuálního nepřítele v podobě Ruska, mluvil současně o Rusku jinak než všichni před ním a ostatní v kampani. Trump nemůže být a nebude vstřícný k Rusku. To i proto, že Rusko vynesl do výšin, do kterých by se Rusko pravděpodobně ani samo nedostalo. Strach z ruských médií dokresluje budoucí obraz vztahu USA a Ruska. Trump bude jednat pragmaticky, protože bez Ruska a Číny nevyřeší ani jeden zásadní problém USA. Naopak: přivede USA a svět do obtížné situace, kterou bude představovat nezbytná volba mezi dvěma vzájemně se vylučujícími možnostmi. První: USA budou ochotny se dělit, a zachovat si tak, alespoň dočasně, finanční kontrolu a účetnictví světa. Nebo druhá: globalizace se transformuje do multipolární pod kolektivním vedením, bez pevné struktury geopolitických a geohospodářských bloků, a tím i bez monopolního účetnictví USA. Nebudu se podrobněji zabývat následky uvedených představitelných řešení. Jedno je však pro mne zřejmé: pro USA je druhé řešení ještě dnes neakceptovatelné. Čas přiznání pro USA se však blíží. Proto budou finanční oligarchie a elity strašit asymetrické spojence a ostatní svět natolik, že dojde k prodloužení akceptování současné egoistické verze kapitalismu. Strach a svět postavený na izolacionismu po devalvaci USD, to si dovedu jen těžko představit. Proč? Jedná se totiž o odpověď na otázku bytí či nebytí kapitalismu, a tím i lidské civilizace. A historickou zkušenost, že bez velké války se s největší možnou pravděpodobností dluhů, a tudíž kapitalismu na dluh, nezbavíme. Charakterová, profesionální, vnitropolitická a zahraničněpolitická zkušenostní rozmanitost v masových médiích uváděných kandidátů je proto pro zvoleného prezidenta nutností. Vnitropoliticky a zahraničněpoliticky rozmanitost umožňuje rozehrát zajímavou hru, vyhnout se systému prezidenství s přísnou vertikální hierarchií, a současně garantovat, především EU, větší nervozitu, napětí a konfliktní potenciál, než tomu bylo doposud. Trump zabalí svůj dárek EU do obalu s nápisem politická svoboda a suverenita. Obě označení a obsahy dárku EU jsou pro současnou EU cizí. Evropské elity nevědí a nebudou vědět, jak se chovat, a co s nimi. Trump a jeho poradci to však ví. Nepřímé, veřejně dostupné důkazy, dovolují mé tvrzení. Analytik Lukáš Visingr řekl pro server idnes.cz, že Trump přestane s politikou vývozu demokracie, místo toho nastolí realismus a společně s Ruskem se spojí proti Číně. Do jaké míry je tohle reálné? Je představitelný scénář, který zrealizoval Richard Nixon s Čínou, kdy Trump by toto nyní udělal obráceně s Ruskem? Jestliže analytik Lukáš Visingr opravdu řekl to, co přivádí k otázce, tak musím konstatovat, že US politika doposud žádnou demokracii nikam nevyvezla. USA vyvezly od roku 1945 tisíce tun bomb a vojenského materiálu pro přibližně 150 válek, ale žádné poválečné scénáře nebo demokracii. Demokracii USA vyvážet nemohou, protože je v USA deficitem. Trump, jako nemovitostní magnát, se proto nebude zabývat vývozem deficitu, který zvětšuje státní dluh USA, zvyšuje riziko pro své impérium, a staví do stínu fundamentální problém současnosti. Tím je pro nás všechny, včetně Trumpa, celosvětová, globalizovaná krize civilizačních hodnot a atomizace hodnot. Nemohu samozřejmě vyloučit, že Trump pod tlakem elit nebude muset v jiné formě „vyvážet“ demokracii. Zcela určitě ale ne ve formě a v měřítku, jako tomu bylo doposud. Spojení se USA s Ruskem proti Číně nehrozí. Jeví se mi také, že i po prezidentských volbách v Rusku v roce 2018 – za předpokladu, že se do Kremlu nedostanou nepolepšitelní neoliberálové či pučisté, se Rusko bude dále vyvíjet a chovat podle přísloví: ‚Když se přátelíš s vlkem, měj sekyru po ruce.‘ Politika USA, vycházející z podstaty svého hospodářského systému a mající za cíl oslabit a případně si podmanit Rusko, podkopala prakticky veškerou důvěru pracujících občanů Ruska k USA. Zvolený prezident Trump hlásá a bude i nadále hlásat: Amerika především. Proto předpokládám, že se prosadí stará pravda tvrdící, že nedůvěra osekává strom lásky. A také: kde vládne síla, tam rozumu mohyla. Scénář, který zrealizoval Richard Nixon s Čínou, je proto pro mne v současné době, stavu a pozic USA a Ruska ve světě, a za vlády prezidenta Trumpa, nereálný. Několikrát padlo, že největším poraženým amerických voleb je Ukrajina. Byl postup na Ukrajině natolik svázán s lidmi z Obamovy administrativy, že to bude Trump moci hodit za hlavu a nechat Ukrajinu svému osudu? Do jaké míry je možné dohoda budoucího prezidenta Trumpa s Ruskem ve smyslu, že postovětský prostor nechá být a Rusko dá naopak záruky za klid v Pobaltí? Je taková dohoda reálná? Ukrajina nebyla poražena prezidentskými volbami v USA. Ukrajina byla poražena svými elitami a vlastizradou. Porazila se sama za pomoci tandemu USA–EU a idealizace hospodářského systému založeného na expanzivitě a politicko-finanční korupci obrovských rozměrů. Proto se dnes Ukrajina nachází ve stavu, který se v angličtině nazývá failed state. Trump nebude moci, jak je formulována otázka, hodit za hlavu a nechat Ukrajinu svému osudu. Ukrajina, jako failed state se totiž stala nepříjemnou vidličkou jak pro Rusko, tak i EU, v ruce USA. Vidlička je velice výhodný instrument. Nejen při zkoušce z etikety, při podávání hrášku, nebo rýže do úst. Každý pohyb ruky, pád, nebo neopatrné zacházení s vidličkou může způsobit zranění a bolest. Proto sdělil prezident Putin EU a USA, že nebude Ukrajinu zachraňovat, nebo dokonce okupovat. Problém Ukrajina se tak stává problémem EU. USA, během prezidenství Trumpa budou počítat peníze a současně přihlížet, jak rychle a v jakém měřítku se EU a Rusko oslabuje, nebo ne. Trump ví, že problémem EU je již dnešní potřeba tvrdého vnějšího zásahu do politiky Ukrajiny. EU ho není schopná. Proto nevylučuji, že se ke slovu dostane mezinárodní tribunál a podobné soudy, které si pozvou politiky a oligarchy typu Porošenko & Co. Problém pro Rusko je v tom, že failed state nemá nic jiného pro udržení pozornosti na sebe, a tím i očekávání nějaké pomoci, než provokace a terorismus. Zabití vojáka FSB a řadového vojáka v srpnu, následné zatknutí ukrajinských diverzantů a včerejší (21. 11.) unesení dvou ruských vojáků a jejich následné věznění, dokumentují napsané, a dovolují předpověď, že ruská veřejnost takové chování ukrajinských orgánů a gangů nebude dlouho tolerovat, stejně jako nečinnost ruské vlády a ruských orgánů. Proto bude Rusko ještě za prezidenství Putina muset jednat. Ne za jednacím stolem, ale v tichu, bez veřejnosti. Podle svého zvyku, nebo zlozvyku, a čínského přísloví: ‚Nemluvte, jestli to nezmění ticho k lepšímu.‘ Proč nevidím žádný relevantní důvod pro dohodu budoucího prezidenta Trumpa s Ruskem ve smyslu, že postovětský prostor nechá být a Rusko dá naopak záruky za klid v Pobaltí? Rusko již dohodám s USA a s EU nevěří. Nové dohody nebude tak rychle podepisovat, jak potřeba, nebo jak by si někteří přáli. Za druhé, Rusko doposud nechalo, a nechává Pobaltí v klidu. NATO tam haraší zbraněmi, stíhačkami a rotacemi vojáků. Pobaltí, jako zapuštěná zelinářská zahrada NATO a EU, Rusku politicky, hospodářsky, finančně, a dnes i vojensky, nic, kromě starostí a výdajů, nenabízí. Za třetí, v případě západem vyprovokovaného konfliktu je Pobaltí odsouzeno k slzám. Žádné smlouvy v takovém případě nebudou platit. Po nedávné instalaci nových raketových systémů v Kaliningradu a bůhvíkde ještě, by měli Poláci vyrábět kapesníky pro celou EU. Dohoda, jak se ptáte, je již z uvedených důvodů proto nereálná. Objevují se také úvahy o tom, že by mohla vzniknout jakási „Jaltská dohoda číslo 2“, která by byla likvidační pro malé evropské národy, stejně jako tomu bylo pro II. světové válce, kdy si USA a Rusko rozdělily ve světě sféry svého vlivu. Moldavsko, Ukrajina a další země by prý tak propadly znovu do vlivu Moskvy. Mají se tyto státy obávat? A jak bychom na tom pak byli my v Česku? S dohodou, nebo bez dohody – Jalta 2, nebo Jalta 3, nebo i jinak zvané dohody –, malé národy to mají spočítané. Dokonce, malé národy sami počítaly. A přitom se přepočítaly. Ignorovaly všechny základní psychologické pasti, které je potřeba brát při jednáních a analýze v úvahu, o kterých jsem nedávno psal, včetně mýtu o spravedlnosti, o zákonitosti vývoje přírodních a umělých systémů v kontextu národních zájmů velkých mocností. V neposlední řadě malé národy idealizovaly svůj význam připisováním si vlastností, které buď vůbec nemají, nebo když je mají, tak jsou tyto dnes bezcenné. Česko, a tady podtrhuji to dnešní, nebude zachráněno od slz s pomocí mladé generace. Říkám generace, ne elitou, nebo elitami. Ať se na mě, jako cizince, nikdo nezlobí, nebo se neurazí: ČR se dnes nemůže chlubit suverénní elitou a osobnostmi. Kromě toho nevidím v ČR vychovávání vlastní politické, hospodářské a kulturní elity, oddané dnes nikde nedefinovanému národnímu zájmu, a schopné proplout úspěšně mezi Scyllou nevylučitelného chaosu, včetně války v Evropě, a Charybdou světa nacionalismu, izolacionismu a bůhvíčeho ještě. ČR, včetně cizinců v ní žijících, má zatím obrovské štěstí a žije si jako v bavlnce. Pozor však. Stejně jako nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně, neroste žádný strom až do nebe. Jak moc tvrdý bude Trump podle vás vůči Číně? Začne-li obchodní válku, bude ji chtít podpořit vojensky v Tichomoří? Nabízí se, zda by to, co dělal Obama vůči Rusku, nemohl začít Trump dělat vůči Číně. Z druhé strany, Číňané vlastní značnou část dluhu USA a Američané si navykli na laciné čínské zboží. Co z toho všeho může vzejít? Čína, podobně jako USA, potřebují globalizaci – především globalizaci obchodu a financí, byť každý z jiného důvodu. Zruší-li například Trump smlouvu TPP (Transpacifické partnerství), získá hned několik výhod. Jednou z nich bude indikace plnění předvolebního slibu o zamezení ztrát a získáváni nových pracovních míst a příležitostí v USA. Druhou bude výhoda bilaterálních smluv na základě amerického obchodního práva. Třetí, a to zcela určitě ne poslední výhodou bude možnost utajování obsahů bilaterálních smluv a doplňků k nim. To se nezmiňuji o skutečnosti, že většinu tendrů na dodávky a služby vypisují státy USA. Menší část tendrů vypisují federální orgány. Jim napovídají, když ne víc, americké nadnárodní korporace, přísné bezpečnostní kontroly, a i v ČR známý, protekcionismus. Zrušení TPP na druhé straně zvětší naději Číně na rozvoj svého programu RCEP. Toho se USA neúčastní. Trump zrušením TPP podpoří i snahu Ruska. Tímto způsobem získá Trump ihned dva (vnitropolitické a zahraničněpolitické) trumfy, zabije dvě mouchy jednou ranou (dovolíc Číně a Rusku pracovat na svých plánech), a současně prodlouží život USD a americkému světovému účetnictví. Mluví se o tom, že Trump je velký izolacionista a nepodporuje zamýšlenou obchodní dohodu TTIP s Evropou. A o TPP (transpacifická obchodní dohoda, např. s Japonskem, Austrálií atp.) se už vyjádřil, že ji chce zrušit hned po svém nástupu do Bílého domu. Znamená to tedy, že se ztíží přístup na americký trh? A postihne tato situace i Českou republiku, která tak bude mít ještě více omezený přístup se svým zbožím do USA? Trumpova předvolební retórika a přípravná jednání týkající se složení jeho týmu indikují, že Trump ví, že izolacionismus (z franc. isoler – odloučit, osamostatnit) je politická doktrína upřednostňující domácí politiku před zahraniční. Ke zrušení TPP bude asi stačit jeho podpis. K potratu TTIP stačí jeho nečinnost, i když nelze vyloučit, že moment setrvačnosti americké a bruselské byrokracie je opravdu veliký, a odejít dobrovolně z velice dobře placených pozic se nikomu nebude chtít. V žádném případě zrušení TPP a neexistence TTIP nepředstavují větší omezení přistupu na americký trh než doposud. Důvody jsem naznačil v odpovědi obsahující popis rozdílu počtu tendrů na státní a federální úrovni, a plánovanou platnost smluv TPP a TTIP s omezením na federální tendry. V obchodu platilo a bude i nadále platit, že osobní přítomnost a znalost krajiny a partnera, důvěra a spolehlivost rozhodují. Předpokládám, že Trump se bude snažit kombinovat snahu minimálně se angažovat v zahraničí a ekonomický protekcionismus. Má k tomu příklad z dějin USA. Izolacionismus se uplatňoval v 30. letech 20. století v USA. Tehdejší vláda odmítla spolupracovat se státy zapojenými do konfliktů a věnovala se spíše domácím záležitostem. Ke změně tohoto přístupu došlo po druhé světové válce. V současné době praktikují izolacionismus různé státy, včetně USA, EU, Číny a Ruska v modifikovaných formách, snažící se současně vyloučit označení jako státy nesvobodné či totalitní. Všichni se hlásí k WTO a jejím principům vědíc, že WTO krizi nepřežije. Touto tzv. narcistní nerovnováhou trpí mnoho jedinců a států. Problém je, že jedinci a státy s těmito poruchami si neuvědomují zvláštnost a následky chování a konání. Proto se v poslední době často spekuluje o tom, zda může být narcismus brán jako životní styl. Životní styl a psychická porucha se navzájem nevylučují. Ale partnerské vztahy jsou pro narcisty skutečným problémem. Proto nic explicitně dobrého od vztahu EU, Číny a Ruska k USA pro ČR neočekávám. Zároveň Donald Trump usiluje o liberalizaci ekonomiky kapitálových trhů. Dokáže se při té deregulaci vyhnout katastrofám, které nastaly po pádu Lehman Brothers v roce 2008? A co nebepečí obřího amerického zadlužení? Liberalizace ekonomiky kapitálových trhů podle mého skončila. Případné další deregulace mohou pouze zhoršit současný stav nemocného (západního společenství). Co nevylučuji, je snížení daní pro korporace jak v USA, tak i ve Velké Británii, což přinese s sebou nové problémy a boj. Obří americké zadlužení se při absenci neochoty USA se spravedlivě dělit s asymetrickými spojenci a partnery ve světě, neochotou nechat padnout USD a zaměnit USD opravdovou demokratizací systému světových rezervních valut – bude řešit válka. Britský tisk uvedl, že generální tajemník NATO si nechal vypracovat analýzu, která ve své mírnější podobě znamená, že Trump nebude chtít platit vojenské výdaje na starém kontinentu a hodí to „na hrb“ Evropě. V horším důsledku to prý znamená absolutní konec angažmá v Pobaltí a na Ukrajině ze strany USA. Hrozí, že v takovém případě evropští členové NATO nebudou chtít požadované peníze uvolnit a ohrozí to i bezpečnost některých evropských států? Pro tvrzení, že Trump, ani jiní z potenciálních lídrů USA nebudou ochotni chtít platit za bezpečnost Evropy, nemusím číst britský tisk a poslouchat generálního tajemníka NATO. Dnes, kdy čas přiznání pro Evropu již přišel – a lámání chleba začalo –, by evropské elity měly buď odejít na nemocenskou, nebo do důchodu a při předání úřadů poprosit o dialog se sousedem. Vyrovnaný vztah se sousedem je totiž důležitější než láska ke vzdálenému a v zámoří žijcímu přibuznému a asymetrickému spojenci. Bezpečnost evropských států nezachrání peníze a vyzbrojování. Bezpečnost evropských států může zabezpečit pouze dialog a spolupráce s Ruskem a se všemi těmi, kteří mají opravdovou potřebu s Evropou a s Ruskem spolupracovat a soužít. Skutečnost všedního dne je zcela jiná: stačí se vrátit na začátek odpovědí na vaše otázky a uvědomit si význam rezoluce bezvýznamného EP pro budoucnost Evropy. Komu to nestačí, může napovědět přísloví: ‚Neštěstí vchází těmi dveřmi, které jsme mu otevřeli.‘ Lidem, kteří se neumějí červenat, nelze prostě věřit. Podobně: ‚Je lepší být jeden den člověkem, než tisíc dní stínem.‘ To i proto, že člověk se nikdy nevrací z cesty takovým, jakým byl před jejím začátkem. To platí i pro odpověď na vaší další otázku. Angela Merkelová ohlásila svoji kandidaturu na post kancléřky i v příštím roce. Je „šedou eminencí EU“ a klasickým představitelem evropského korektního politického stylu, který se mimo jiné vyznačuje i velkou vstřícností k migraci. Jak může fungovat vztah mezi ní a novým americkým prezidentem, který hledí s despektem na celou Evropskou unii? Kancléřka Merkelová, by měla k ohlášení své kandidatury připojit vysvětlení, proč chce kandidovat. Je kvalitativní rozdíl, jestli je důvodem kandidatury absence osobností, slabost politických elit v SRN a v EU, nebo osobní ambice, či příkaz třetího. Vědět důvod kandidování by dovolilo lépe ohodnotit, nakolik jsou si kandidátka a s ní spojené elity vědomy konce tzv. politické korektnosti. Trumpovo předvolební hřímání ‚Amerika především‘, i kdyby padlo jen částečně na plodnou a měkkou půdu a nebylo tak slyšet, má druhou stranu určenou pro Evropu: Evropo, probuď se. Prolhaná, lenivá a lakomá Evropa se bude jenom pomalu probouzet a těžko stavět na své nohy bez pomoci. Vstřícnost kancléřky k migraci se bude transformovat do ještě více komplexních lží. Ty svými následky umocní lenivost a lakomost prostřednictvím strachu a paralyzování společenského života. Protože Trump nemůže Evropě pomoci jinak, než když bude na kolenou, nabídne Evropě více politické svobody a suverenity. Tato, jako nová svoboda a suverenita i ve vztahu k USA, ovlivní i vztah mezi staronovou kancléřkou a Trumpem. Vztah bude věcný s absolutní koncentrací na americké národní zájmy. To indikuje chtěně-nechtěný obsah textu dokumentu, který nesl Kris Kobach, a který ofotografoval fotograf AP po návštěvě u Trumpa. To málo, co se dá přečíst, stačí k tomu, aby si vítačí migrantů hledali jiného partnera než Trumpa. Fotografii zveřejnil Süddeutsche Zeitung. Hřímání pan Fillona, vítěze prvního kola primárek ve Francii, že je to Západ, kdo odmítl spolupracovat s Ruskem a ne Rusko, a že je to Čína, kdo představuje nebezpečí pro EU a ne Rusko, nebo že Rusko není ve své podstatě protivníkem Evropy, nebude přesto v Berlíně vyslyšeno. Podobně jako nebude uviděno a uslyšeno Trumpovo hřímání na účet amerických masových médií, která si pozval do svého mrakodrapu, aby jim tam četl levity a současně ladil s nimi kontakt na prahu dalšího boje, kterým bude 100 dní ve funkci prezidenta. Zástupci všech pozvaných amerických medií přijali Trumpovo pozvání a akceptovali bez křiku zákaz fotografování, elektronických a ručních zápisů během návštěvy u Trumpa. To neznamená, že Trump již vyhrál nad medii. Je to ale indikace, že čas začít mluvit jinak s manipulátory veřejnosti přišel. Je to indikace, že včerejší rezoluce EP týkající se boje s ruskou propagandou, která prý rozkoluje EU, je hloupost. Podobná hlouposti tvrdit, že Trump se prvních 100 dní v úřadu bude zabývat výlučně vnitřní politikou a problémy USA. Sýrie, Ukrajina, Afganistán a Irák, stejně jako všeobecný boj s terorismem budou brát své z pracovního času Trumpa. V kontextu představitelného společného boje Trumpa a Putina proti mezinárodnímu terorismu se může dokonce potvrdit, že EP se svou rezolucí proti Rusku vědomě narušuje možnost sjednocení v boji proti terorismu, proti IS, proti fundamentalistům apod. Nedat možnost, nebo omezit možnosti veřejnosti srovnávat informace, fakta a analýzy – to lze již dnes kvalifikovat jako informační přestupek. Nevím, jak je tomu v ČR. Ale dovedu si představit, že v několika státech EU lze tento přestupek soudně napadnout. Má pravdu Hynek Kmoníček, který říká, že konec politiky šíření demokracie všemi prostředky pro nás bude výhodný? Anebo máme i navzdory Trumpovi podpořit tvrdý postoj vůči Rusku? V případě, že bude Trump razit protičínskou politiku, mělo by smysl, abychom pokračovali v naší vstřícné politice vůči Číně? Co bude pro nás výhodnější? Vážím si a respektuji znalosti a zkušenosti pana Kmoníčka. Souhlasím s jeho hodnocením, že konec politiky šíření demokracie všemi prostředky pro nás bude výhodný za předpokladu, že budeme připraveni, vědět a umět využít novou situaci. Podporovat tvrdý postup proti Rusku, to ČR může. Podle mého hodnocení by ale neměla. Výsledkem podpory proti Rusku bude volná cesta k samobičování a k úpadku, minimálně hospodářskému a kulturnímu. Jakou by Trump realizoval politiku ve vztahu a Číně – ČR by si měla uvědomit, že Čína nepotřebuje z ČR nic, kromě přístupu na trh místní a evropský, něco málo z místního a středoevropského logistického potenciálu, a několika talentů. Proto jaká bude v konečném výsledku politika ČR vůči Číně, zda vstřícná nebo méně, bude rozhodovat především Čína. Pro ČR a její občany bude vždy výhodnější, uvědomí-li si co nejdříve, že ani nejsilnější vítr nepohne skálou. Bude-li vláda schopná a ochotná si vytvářet pro různé, a především extrémní, situace svá vlastní alternativní řešení, plány a strukturu řízení na základě reflexe minulosti, ale i přítomnosti včetně amerického hnutí Alt-right (National Policy Institute, NPI, prezident Richard Spencer), bude jí možné si představit budoucnost. Do budoucnosti a na horu vede mnoho cest, krajina se ale nemění. Platí totiž, že u hloupého je i štěstí hloupé. A také, že když jsi jednou upadl, neznamená to, že nejdeš správnou cestou. Proto, když uděláte chybu, smějte se. Nesmějte se ale starcům – jednou jimi budete sami. Souhlasu netřeba. Autoři: Daniela Černá, Jan Štěpán

Slimáci, řekl o muslimech veterán a politik. Dostal za uši, ale znovu hovoří: Za „slimáky“ dostávám podporu. A to s těmi dětmi v Teplicích... ROZHOVOR „Nikdo již dnes nemůže říci, že islám nesouvisí s terorismem. Jestliže přestaneme vnímat a udržovat naše tradice, ztratíme kus sami sebe,“ tvrdí místostarosta Bohunic Milan Hrdlička (ČSSD). Pospolitost muslimů je podle něj založena na jejich víře, která je všechny neprostupně stmeluje. Zároveň však odsoudil xenofobní výroky směrem k žákům školy v Teplicích, protože děti se nejen nemohou bránit, ale nemohu ani za naše konflikty. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zdůraznil, že v prvé řadě musí být Česká republika sama sebou a tak i vystupovat. Není vhodné mluvit o příklonu k Západu, či Východu, protože Západ nás obětoval Hitlerovi a Východ nás zase čtyřicet let okupoval. Sloužil jste jako pyrotechnik při zahraničních misích. Jak vnímáte strašení islámem a teroristy? Jsou obavy odůvodněné, nebo přehnané? Slovo strašení dle mého názoru v této otázce není dostatečně přesné. Strašit můžete děti, třeba čertem nebo domácím vězením, ale pro dospělé bych viděl výstižnější slovo, a to vzbuzovat obavy. Z mého pohledu, a to jsem již několikrát uvedl, jedná se především o obavy z budoucího možného nebezpečí v rámci nekontrolovatelné migrace, s níž souvisí i islám a terorismus. Nikdo již dnes nemůže říci, že islám nesouvisí s terorismem, protože to vidíme a slyšíme dennodenně v médiích. Je jen otázkou času, kdy těmto negativním projevům budeme muset čelit i my a zda na ně budeme připraveni. Nicméně v krátkosti, při pohledu například do Francie, Německa či USA a na probíhající teroristické útoky zde jsou obavy odůvodněné a nepřehnané. Někteří politici na postoji proti migrantům a islámu postavili kampaň jako například Tomio Okamura. Jak vnímáte, že nejen u nás, ale i v Evropě stoupá obliba radikálnějších hnutí a politických stran, které jsou zásadně proti migrantům, kvótám, Evropské unii a podobně? Politici se již od pradávna z principu stylizovali do role ochránců. Je to podstata získávání politické podpory. Někdo bude slibovat zvýšení důchodů, jiný zvýšení platů nebo třeba podporu rodin. No a jiní se zaměří na migraci a terorismus. Je zde společenská poptávka po hnutí, které svými projevy nabízí ochranu před hrozícím nebezpečím. V minulém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jste řekl: „Necítím ani tak ohrožení v bezpečnosti, ale ohrožení naší kultury a zvyklostí.“ Jak velkým dílem si za tuto situaci můžeme sami? Dbáme na udržování našich kulturních tradic, nebo svými postoji pomalu ztrácíme pospolitost, která je například u muslimů tolik silná? Ohrožení bezpečnosti a ohrožení našich kulturních tradic a zvyklostí jdou ruku v ruce. Tradice, jež se dochovaly a předávají se z pokolení na pokolení. Jestliže přestaneme tyto tradice vnímat a udržovat, ztratíme kus sami sebe. Před druhou světovou válkou si spousta lidí také nedovedla představit, že Německo po debaklu v první světové válce bude schopno znovu rozpoutat válku, a přece se tak stalo. Já doufám, že ty miliony padlých vojáků a civilistů nebyly zbytečné a že právě tato historie nás přiměje k ostražitosti. Pospolitost muslimů je založena na jejich víře, která je všechny neprostupně stmeluje a islám říká, že ti, co nevěří v Alláhova, posléze v Mohamedova slova, jsou „Káfiři“, a to je zbytek nemuslimského světa. Opět se hovoří o orientaci naší země „na Východ“ nebo „na Západ“. Příznivci Evropské unie se děsí referenda, které by dle ANO nemělo postihnout otázku setrvání v Evropské unii, ale nemusí to být konečný postoj. Okamura či KSČM se tomu vůbec nebrání. Jaký je váš názor? Tak, jako jsme v referendu hlasovali o vstupu do Evropské unie, měli bychom nyní hlasovat o setrvání? A kdo má o tom spíše rozhodovat, politici, nebo občané? Jestli východ, nebo západ je jedno. Z historie máme s oběma stranami stejné zkušenosti, a to nepříliš valné. Západ nás obětoval Hitlerovi a Východ nás zase čtyřicet let okupoval. V prvé řadě musíme být sami sebou a tak jednoznačně vystupovat. Představa, že pokud například Německu, Francii či Britům bude v budoucnu ouvej, tak ještě přispěchají pomoci nám, je zcela scestná. Je jasné, že každý stát musí nejdříve pomoci svým, a až teprve potom ostatním. Proto musíme apelovat na to, abychom byli v maximální míře obranyschopní, ale zároveň zůstali součástí Evropy. Nevěřím, že se bude realizovat referendum o setrvání v Evropské unii. Je to čistý populismus. Dejme si ruku na srdce a řekněme si narovinu, kde bychom byli, pokud bychom do Evropské unie nevstoupili. Názor, že by nám bylo mimo Evropskou unii lépe, je nesmyslný. Vezmeme-li si příklad z brexitu, tak Britové již nyní pomalu začínají chápat, že udělali chybu. Co je však pravdou, je skutečnost, že vedení Evropské unie je zkostnatělé a byrokratické, a proto je jeho reforma nezbytná. Přestože pan Okamura či KSČM se tomuto referendu nebrání, sami vědí, že by dopadlo ve prospěch setrvání v Evropské unii. Avšak něco z volebního programu prosazovat musí a toto je nyní aktuální věc. Máme zastupitelskou demokracii, proto by o možném vyhlášení referenda o setrvání měli rozhodovat politici. Pokut by se dohodli, že se referendum vyhlásí, poté samozřejmě rozhodnou občané naší země. Okamurova SPD, jejíž většina poslanců se pozitivně dívá na Vladimira Putina, nejspíše obsadí funkci šéfa bezpečnostního výboru Sněmovny. Co vy na to? To, že se někteří poslanci SPD dívají pozitivně na Vladimira Putina, ještě neznamená, že jsou to špatní politici. Na jejich souzení je příliš brzo. Četla jsem, že Rusku se i přes sankce vede ekonomicky celkem dobře. Navíc tam na návštěvu míří Zeman s velkou delegací podnikatelů. Jak zpětně hodnotíte konání Evropské unie a dalších států jako reakci na Ukrajinu 2014? Mají ještě sankce smysl? Vezmu to od konce, sankce nikdy nikde nepřinesly nic pozitivního a v konečném důsledku to odnesli obyčejní lidé. Dnešní přebytek zboží nás nutí k prodeji. Pokud neprodáme my, prodá někdo jiný a my spláčeme nad výdělkem. Hlavně, že budeme moci světu vytroubit, že jsme zavedli sankce. Již nyní se ví, že některé firmy Evropské unie vyvážejejí zboží do sousedních zemí Ruské federace, zde se jednoduše přebalí či jen přeloží a putují do Ruska. Všichni to vědí včetně celého vedení Evropské unie, ale hlavně, že dodržujeme ty neúčinné sankce. Lžeme si tak trochu sami sobě a ještě se přesvědčujeme, že je ta lež vlastně pravda. Ukrajině sankce nepomohou, Ukrajina potřebuje začít fungovat především jako stát. Kam se poděla obilnice Evropy? Jejich rozsáhlé lány leží ladem, nemají techniku ani osivo, aby mohli tyto plodiny pěstovat. My jim budeme pomáhat sankcemi? Pomozme jim jinak, aby mohli začít znovu žít. Ukrajinci milují svou zemi a jen neradi ji opouštějí, tak ať mají takové podmínky, aby zde mohli důstojně žít a tvořit svou budoucnost. Prezident je realista, on ví, že Rusko je silným hráčem ve světové politice a v nejbližší době se stane i silným ekonomickým konkurentem nejen Evropě, ale i světu. Mluví se o tom, že Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o vyřešení války v Sýrii. Trump se setká s Putinem, pokud bude dohoda o Sýrii. Součástí rusko-amerických jednání je ukončení občanské války, mírové rozhovory i zajištění, aby se jejich armády nestřetly. Mají tato jednání šanci na úspěch? Sýrie je již skoro osvobozena od Islámského státu, záměrně uvádím slovo skoro, protože Islámský stát zde přece jenom bude i do budoucna působit, a to formou gerilových skupin, a může se stát, že některé oblasti či města dobude zpět pod svoji nadvládu. Obě strany, jak Rusko, tak USA, cítí, že přišla doba dohody. Je nanejvýš jasné, že pokud se nedohodnou, krize bude pokračovat, a to převážně mezi Asadovým vojskem a Kurdy. Navíc je tu otázka ropy. Tato problematika je tak rozvětvená, že ani sami poradci obou zemí si s ní neví rady. Zde ukáže snad jen čas. OSN nebude schopna vyjednat vůbec nic již z toho důvodu, že má problémy sama se sebou. Teroristé Islámského státu ztrácejí pozice v Iráku a Sýrii a prý se hodlají přesouvat do Libye. Nezkomplikuje se tím situace ještě více? Co může znamenat takový přesun IS do jiné země pro zahraničněpolitickou situaci? Znamená to, že IS ztrácí půdu pod nohama a jeho fungování bude složitější? Nebo se prostě jen přesune a bude pokračovat ve své činnosti? Přestože Islámský stát ztrácí pozice a vliv v Sýrii a Iráku, neznamená to, že je poražen. Do Libye nemusí nic přesouvat, protože zde již jistě působí a přeskupuje své síly. Přestože to tak nevypadá, jejich porážka je vně Islámského státu přesně organizovaná. Přesun bude pro Islámský stát především znamenat jejich opětné zformování, příprava taktiky a opětovné převzetí moci v některé z blízkovýchodních zemí. Islámský stát okusil kalifát a moc a jejich vrcholní představitelé se této moci nebudou chtít vzdát, a proto jistě budou ve své činnosti i nadále pokračovat. Jak hodnotíte dosavadní působení prezidenta USA Donalda Trumpa? Co byste mu vytkl a za co ho pochválil? Někdo se narodí jako byznysmen, někdo jako politik. U Donalda Trumpa platí to první. Nejsem v takovém postavení, abych mohl cokoli vyčítat prvnímu muži tohoto světa, snad jen trochu pokory a lidskosti, protože ač se to Trumpovi zdá, Spojené státy jistě nejsou pupkem světa. Rozvrácená Sýrie se začíná vzpamatovávat z šestileté války, která za sebou nechala škody za stamiliardy dolarů. Lukrativní kontrakty na obnovu infrastruktury dostanou především spojenci Asadova režimu, tedy Rusové a Íránci. Ruské firmy, jejichž žoldnéři v Sýrii bojují proti Islámskému státu, dostaly v létě povolení na dobytých územích těžit ropu a zemní plyn. Většinou to byly Spojené státy, které na územích těžily ropu a rozvíjely své obchody. Co tomu říkáte? Říká se, že kde teče ropa, tam je smrt, proto je tak černá. Osvobození Sýrie provázelo mnoho smrti a lidského utrpení. Proto se tekutina musí především využít k obnově země a neměli by na ní vydělávat ani Rusové, ani Američané, ale jen a pouze syrský lid. Ostatní by měli jen pomáhat zprovoznit rafinérie, těžební stroje a obnovit produkci. To, že se někdo podílel na bojích v Sýrii, bylo jeho svobodné rozhodnutí a neměl by si nyní nárokovat žádné výhody. Pokud se nyní tyto strany nedomluví, jak potom mohou chtít, aby se dohodly znesvářené syrské národy? Přirovnal jste migranty ke slimákům a sklidil za to vlnu nevole. Výrokem jste chtěl také upozornit na svůj nesouhlas se stavbou mešity na území Bohunic. Jak to vypadá nyní? Bude mešita? Přestože jsem sklidil za slimáky velkou nevoli, byli i tací, kteří mne podpořili a vyslovili s mým názorem souhlas. Možná jich ze začátku bylo málo, ale v současné době mohu konstatovat, že podpora mých názorů převyšuje mé oponenty. Co se týče výstavby mešity u nás v Bohunicích, je zatím klid. Ale věřte, že pokud by se někdo pokusil mešitu u nás postavit, budou to mí spoluobčané vědět jako první. Už máte kandidáta a na prezidenta, kterého budete volit? A jaké šanci dáváte Zemanovi a jaké Topolánkovi? Ale i dalším kandidátům, kdo vás zaujal a proč? A koho volit určitě nebudete? Kandidáta na prezidenta zatím nemám, čekám, s čím pánové před nás, své voliče, předstoupí a poté se rozhodnu. Volit však jistě půjdu. Velký rozruch vzbudila aféra, která se týká nenávistných komentářů k fotografii žáků první třídy ze Základní školy Plynárenská v Teplicích. Třídu tvoří mimo jiné romské, vietnamské a arabské děti. Reakce pod fotografií už začala prošetřovat policie. O čem tento případ svědčí? Přestože se vyhraňuji vůči migraci a některým migrantům, nejsem rasista ani xenofob. To, co se odehrálo v Teplicích, otevřeně odsuzuji. Děti jsou v našem životě to nejkrásnější, co může být. Přestože nám někdy přinášejí starosti či obavy, jejich nevinnost a dětská upřímnost spojená s nedotčenou láskou vše převýší. Dítě žije ve své bublině nevinnosti a naivitě a nevnímá osobní ohrožení. Je jedno, jakou barvu pleti tyto děti mají, jsou to prostě děti, budoucnost našeho světa. Ony nejsou schopné se těmto útokům bránit, ony je ve své podstatě ani nechápou, proto je musíme chránit, chránit před takovými, kteří by jim byli schopni ublížit. Musíme jako vyspělá společnost dát najevo, že tyto excesy nebudeme tolerovat a jednoznačně se vůči nim vymezit. Hodně se mluvilo o tom, že fotbaloví fanoušci Sigmy Olomouc v pražské tramvaji napadli Afričana dlouho žijícího v České republice. S jakým dojmem sledujete informace tohoto typu? Každý bezdůvodný útok na lidskou bytost je amorální. Protože o tomto incidentu nemám relevantní údaje, nemohu se hodnotně vyjádřit.