Datasets:

CZLC

/

propaganda_emoce

like 0

Follow

Czech LLM Consortium 25

EU jako SSSR. Vstávaly mi vlasy hrůzou, omyli mě. 10 let jsem tam seděl... A nic. Zeman má křišťálovou kouli. „Staří mistři“ vydali svědectví o Evropě REPORTÁŽ Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček, bývalý ministr zahraničních věcí Jan Kavan a bývalý velvyslanec v Moskvě a Kyjevě Jaroslav Bašta v úterý debatovali o našem místě ve světě. V diskusi, na níž byly přítomny i ParlamentníListy.cz, zazněla řada zajímavých skutečností, včetně informace o nátlaku amerického velvyslance na našeho ministra zahraničí. Neméně zajímavá byla také následná diskuse s publikem, v němž seděla řada známých osobností českého veřejného života. Pražským Evropským domem se nesla ostrá kritika Evropské unie či konstatování o naší neschopnosti předejít teroristickému útoku. Velmi důrazně zkritizoval Evropskou unii hned první řečník z publika, expředseda ČMKOS a někdejší europoslanec Richard Falbr, kterému se pranic nezamlouvá, že porušování pravidel se v Evropské unii netrestá. Dle jeho názoru na takový přístup EU doplácí. „Zahraniční politika EU je katastrofální. Vzpomeňte si na tzv. středozemní iniciativu – jak budeme dávat arabským státům peníze a oni tam nastolí demokracii. Pak přišlo arabské jaro a podívejte se, jaký je výsledek,“ pokračoval Falbr v kritizování Evropské unie. Naprosto katastrofální stav dle jeho názoru panuje i v Evropském parlamentu a v Evropské komisi. „Deset let jsem seděl v sociálním výboru Evropského parlamentu a neprosadili jsme vůbec nic,“ přiznal Falbr. Evropská komise je zase prý složená naprostou většinou z neschopných a nekompetentních lidí. „Doba velikánů, kteří stáli v čele EU, je dávno pryč. Podívejte se na předsedu Evropského parlamentu Martina Schulze – teď jsem si přečetl, že chce kandidovat proti Merkelové a omyli mě. To je prostě neuvěřitelné. Dělal knihovníka jako ten z Karlových Varů,“ uvedl Falbr, kterého rovněž zlobí „neuvěřitelné pokrytectví evropských politiků, které představují velké státy“. „Vzpomeňte si, jak všichni kamarádili s Muammarem Kaddáfím. Tony Blair (někdejší britský premiér, pozn. red.) s ním spal ve stanu – doufám, že jenom spal, Sarkozy (francouzský exprezident, pozn. red.) Kaddáfímu sponzoroval volební kampaň, díky tomu ho teď odstřihli,“ nastínil někdejší šéf odborářů, kam míří poznámkou o pokrytectví evropských politiků. Blair totiž prý přiznal, že mu v únoru 2011 tehdejší libyjský vůdce Kaddáfí volal, aby ho varoval, že jestli rozbijí Sýrii (patrně měl spíše na mysli Libyii, pozn. red.), nastane příliv uprchlíků z Afriky. „A tahle banda pokrytců, která představuje nejsilnější státy Evropské unie, ji de facto řídí,“ čílil se Falbr. Debatu Kavana, Kmoníčka a Bašty nad naším postavením ve světě naleznete ZDE Krizi unijních elit považuje za problém i moderátor debaty – novinářský kmet Milan Syruček, který působí jako poradce v orgánech EU. Jako znalec unijního zákulisí tvrdí, že unijní elity jsou slabé. „Bývalý předseda Evropské komise Jacques Delors má hlubokou pravdu v tom, že největším problémem EU je to, že nemá v čele politiky, kteří by měli nějakou vizi,“ říká Syruček. Evropská unie dle něho postrádá politiky, jako byli francouzský prezident Charles de Gaulle či britský ministerský předseda Winston Churchill, kteří měli představu o tom, jak má vypadat Evropa na desítky let dopředu, neohlíželi se na volební období. Současná EU má dle Syručka pouze politiky, kteří nedokáží dohlédnout dál než za čtyřleté volební období. Názor, že Evropa nemá lídry, zastává také Ivo Kaplan z Unie evropských federalistů, který podobně jako Falbr usedl do publika. Dle jeho názoru se ale nedá hovořit o tom, že chybějí lídři v evropských institucích. Evropě se prý spíše nedostávají lídři národních států, nějaké osobnosti, které jsou schopny zaujmout. Na jejich hledání bychom se dle Kaplana měli zaměřit. „Nepatřím mezi čelné obdivovatele naše prezidenta, ale musím říct, že Zeman měl možná křišťálovou kouli nebo zdravý úsudek – v posledním půlroce se zachoval velmi strategicky,“ ocenil Kaplan prezidenta Zemana. Normalizační proudy v EU Do Evropské unie se zhurta pustil i bývalý český velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta, a to v odpovědi na otázku bezpečnostního experta Jana Schneidera, který poukázal na to, že sociálnědemokratický europoslanec Jan Keller nedávno psal o tom, že se chystá zřízení „euro-agit-propag-komitetu“ proti ruské propagandě, ale v evropském měřítku. „Kde se takové normalizační proudy berou? Trochu mi to nejde na rozum, že celá Evropa na to jde?“ vyjádřil Schneider znepokojení. Takové nápady cenzury Bašta považuje za přímý důsledek deficitu demokracie ve strukturách Evropské unie, kterou navíc řídí druhořadí politici. „Evropská komise připomíná daleko více politbyro ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, než cokoliv jiného. Jenom se tam lidi nedostali do vedoucích pozic tak jako kdysi – neprostříleli se tam jako za Stalina, nebo nepropili jako za Brežněva. Ale byli tak nepohodlní doma, že je bylo třeba uklidit. Podle toho pak vypadá rozhodování,“ myslí si Bašta. Tristní obsazení Evropské komise společně s nulovou kontrolou ze strany Evropského parlamentu, který nemá ani zákonodárnou iniciativu, pak vedou dle exvelvyslance k tomu, že komisaři „mohou mít nedemokratické nápady“. „A nejhorší je, že jim to může projít,“ podivuje se Bašta. Německo jako vyrovnávač Na situaci v Evropské unii a zvláště na postavení Německa se zaměřil ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček, když odpovídal na jeden z posluchačských dotazů. Uvedl, že z pohledu jeho analýzy nejsme svědky boje mezi zeměmi Visegrádské čtyřky a Německem. Zápas se prý spíše odehrává mezi střední Evropou a jižním křídlem EU, které je dle Kmoníčka v tuto chvíli v podstatně horší situaci, než jsme my a má jakousi „podivnou“ snahu vyřešit své problémy tím, že je nahrne do Bruselu. Krásně se to prý ukazuje na otázce migrace. „Skoro všichni z jižního křídla EU by migrační politiku převedli do Bruselu celou, aby tam nemuseli dělat žádná národní rozhodnutí,“ všiml si hradní diplomat. Proč? Protože jsou kritizováni za rozhodnutí, která již udělali a tuší, že by mohli být pranýřováni i za rozhodnutí, která by se do budoucna chystali udělat. „Tak ať je radši celá dělá Brusel a řecký imigrační eurokomisař Avramopoulos,“ myslí si prý. Oproti tomu Visegrád se dle Kmoníčka snaží udržet si národní kompetence silných národních států v jednotlivých problematikách, kde si myslí, že sami sebe znají více, než nějaký příslušný „euroministr“ nebo de facto komisař. Role Německa mezi těmito dvěma křídly v EU spočívá dle hradního diplomata v tom, že se snaží udržet rovnováhu v Evropské unii tak, aby EU neběžela v koloběhu dalších a dalších brexitů, k nimž by se přidávaly další státy. „Němci se, dle mého, snaží v tuto chvíli najít kompromis mezi tím, co tvrdí Visegrád a co jižní křídlo EU. Alespoň to bylo do velké míry podstatou poslední návštěvy Angely Merkelové v Praze, kdy se tyhle dvě věci snažila lepit dohromady,“ podotkl Kmoníček. Početné publikum, v němž usedla řada známých osobností, jako zmiňovaný exšéf odborářů Richard Falbr či bezpečnostní expert Jan Schneider, ale také třeba novinář Jan Petránek a bezpečnostní analytik Miroslav Polreich, zajímala například také tematika islámského terorismu. „Nepřehlížíme příliš Balkán? Protože je možné, že se cosi pozitivního stane s Islámským státem, ve smyslu jeho eliminace, pak hrozí proliferace teroristů a Kosovo je taková letadlová loď…“ otázal se bezpečnostní expert Jan Schneider. V odpovědi zaznělo, že Kosovo by v případě přesunu teroristů byla ještě dobrá varianta, horší by byl jejich přesun do západních měst, třeba do Bruselu nebo Paříže. Hradní diplomat upozornil, že na našem evropském území se již pohybuje něco mezi pěti sty až šesti sty operativců, kteří prošli výcvikem v Islámském státu. „Otázka je, co budou dělat. To nikdo neví. Pokud na ně chcete nasadit čtyřiadvacetihodinovou sledku, tak je to v průměru patnáct až padesát lidí na jednoho. Vůbec nemáme tyto kapacity,“ nepotěšil Kmoníček přítomné. S chystanými vojenskými operacemi proti Islámskému státu, kdy se očekává jeho porážka, se dá dle Kmoníčka předpokládat, že si ISIS bude potřebovat dokázat, že není poražen. „Jak se to dokazuje, je nám všem jasné,“ naznačil diplomat možný teroristický útok v Evropě. V tomto smyslu bude dle něho poměrně klíčová úloha Balkánu. Spíše než Kosova by se ale spíše obával o Bosnu. „Teď jsem si jí docela prošel a vstávaly mi vlasy hrůzou na hlavě, co jsem viděl,“ podělil se Kmoníček o poznatek, který si na závěr v odpovědi na otázku stran českých možností v Sýrii rýpl do lidoveckého poslance Ivana Gabala. Česká velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi, která jako jedna z mála zůstává na místě, představuje dle Kmoníčka náš velký trumf, protože zprostředkovává zastoupení i pro Američany. Hradní diplomat zdůrazňuje, že naše zastoupení v Sýrii je již několik let naše nejvyšší karta vůči USA. „Takže pozdravuji poslance Gabala, jenž to tam chtěl zavřít a poškodit transatlantickou vazbu,“ zakončil s nadsázkou Kmoníček.

Vraťte Krym, dožadoval se v ruské TV Polák a takto dopadl. Hovořilo se i o Trumpovi V úterní podvečer se na ruském státním Prvním kanále sešli ruští experti na zahraniční politiku, aby v rámci pořadu s názvem „60 minut“ pohovořili o prvních zahraničněpolitických krocích Donalda Trumpa. Shodují se na tom, že Trump myslel všechna svá prohlášení opravdu vážně. Nejvíce zděšená je prý Evropa. Ukázalo se, že politický program kandidáta na prezidenta Spojených států Donalda Trumpa odpovídá skutečnému programu již zvoleného republikána. Ve svém bezmála tříminutovém projevu newyorský miliardář pohovořil o svých plánech na prvních sto dnů v prezidentském úřadu, v rámci kterých se hodlá zaměřit na vnitřní politiku. Jako první se podle ruského moderátora pořadu 60 minut vyděsili v Evropě, kde se političtí zástupci členských států Evropské unie sešli v Evropském parlamentu s úmyslem hlasovat o návrhu Estonska na vytvoření společné evropské armády. Moderátor se ve studiu ruského Prvního kanálu, který je mnohými považován za kremelskou propagandu, opíral o informace zveřejněné britským listem Daily Mail, ve kterém se v úterý psalo o tom, že se „Evropská unie připravuje na válku s Putinem“. Politolog Sergej Michejev v úvodu pořadu konstatoval, že Donald Trump dal svým počínáním jasně najevo, že to, co v rámci předvolební kampaně svým voličům sliboval, hodlá i splnit. „Je možné, že vše splnit nedokáže, ale většinou těch věcí se bude skutečně zabývat, a to jak ve vnitřní, tak i v zahraniční politice,“ uvedl expert. Trump to podle mínění nejednoho ruského experta ovšem nebude mít vůbec jednoduché; zejména pokud jde o postupnou normalizaci vztahů s Ruskem. Obklopuje se prý totiž lidmi, kteří jsou k Rusku o poznání méně přívětiví. V této souvislosti moderátor pořadu vzpomněl slova pravděpodobného budoucího ministra zahraničních věcí USA Mitta Romneyho, který v roce 2012 Rusko označil za hlavního geopolitického nepřítele Spojených států. Experti ve studiu se nicméně shodli na tom, že zvolení Clintonové by pro Rusko bylo mnohem horší. Z hlediska tvůrců ruské zahraniční politiky je velkým příslibem deklarované oslabení americké angažovanosti v Evropě. Nyní se údajně Evropané „nebudou muset neustále ohlížet na amerického prezidenta a namísto toho budou jednat přímo s Ruskem“. Evropa svou zahraniční politiku musí podepřít společnou armádou Polský novinář a zahraniční zpravodaj Zygmunt Dzięciołowski ve studiu ruské televize prezentoval pozici Evropské unie a jejích členských států. „Evropa je seriózním hráčem, který se pro potřeby dosažení svých zahraničněpolitických cílů potřebuje i nadále integrovat a následovat jednotný vektor vnější politiky,“ uvedl polský novinář. „Vytvoření jednotné evropské armády je samozřejmě problematické. Jak jistě víte, zdaleka ne všechny členské státy NATO vyčleňují stanovená dvě procenta ze svých rozpočtů na zbrojení. Teď by k tomu navíc musely najít ještě finance na tvorbu evropské armády. Jsem ovšem přesvědčen o tom, že evropské státy mají společné zájmy, které bude třeba hájit za pomoci vlastní vojenské struktury,“ dodal Dzięciołowski. Ruský politolog Michejev v odpovědi na slova polského novináře uvedl, že plán na vytvoření společné evropské armády není ničím novým. Dále také zdůraznil, že pokud se Evropa skutečně „vymaní z amerického sevření“, bude se také nevyhnutelně muset zbavit protiruské rétoriky. „Vaše zahraniční politika založená na hájení lidských práv a kritice těch zemí, které vyznávají jiné hodnoty, již nebude fungovat. V první řadě budete skutečně muset být schopni se se svými partnery dohodnout. Ano, možná vytvoříte nějakou vojenskou strukturu, ukážete nám svou sílu. Silová politika ovšem dialog nahradit nikdy nemůže. Pro dosažení kýženého dialogu bude ovšem potřeba ustoupit od strohé protiruské propagandy, která je nyní patrná napříč celou Evropou,“ zdůraznil ruský politolog. Další otázka směřovaná na polského novináře spočívala v původu strachu, který mají Evropané z Ruska. „Čeho se vlastně bojíte? Nikdo na vás útočit nehodlá. Dialog a vzájemná spolupráce by pro vás byly mnohem výhodnější a levnější!“ „Spolupracovat s Ruskem budeme ochotní v tom případě, že přistoupí na naše podmínky. Konkrétně mám na mysli Krym, který musí Rusko vrátit zpět Ukrajině,“ prohlásil polský novinář, načež byl z řad ruských expertů zavalen historickými precedenty podobného počínání západních zemí. Zástupce předsedy Komise rady federace pro obranu a bezpečnost Franc Klincevič vyjádřil pochyby o tom, že by Američané Evropě vytvoření vlastní armády umožnili. „Maximálně vám tak povolí vytvořit vlastní evropskou armádu, která se stane součástí Severoatlantické aliance, to ovšem žádnou reálnou změnu nepřinese,“ uvedl. „Hovoříte neustále o nutnosti obrany před hrozbou z Ruska, a přitom jen přibližujete své vojenské základny k naší hranici. Chtěl bych vám jen říci, jako voják a politik, který se v těchto otázkách skvěle orientuje, že si zahráváte s ohněm. My se skutečně nechystáme na nikoho útočit, ale vy si, pánové, opravdu zahráváte!“ Později se ve studiu objevil i expert na euroatlantické vztahy, který hovořil přímo z Washingtonu, a poslankyně za Lotyšsko v Evropském parlamentu, která hovořila ze Štrasburku. Oba experti se shodli na tom, že k vytvoření jednotné evropské armády v nejbližší době rozhodně nedojde. Evropa se prý totiž není schopná dohodnout ani na mnohem méně závažných věcech.

Hanebný Bělobrádek. Merkelová bude stát před soudem. Kolaborant Sobotka a moudrý Fico. Šabatová, Dienstbier a feťáci z neziskovek… Petr Hampl drsně o migraci ROZHOVOR Sociolog a člen předsednictva Bloku proti islámu Petr Hampl říká, že je dost možné, že naše děti budou znovudobývat západní Evropu – podobně jako Evropané v 19. století vyhnali Turky z Balkánu. Může se stát, že muslimové ze západní Evropy ovládnou klíčové evropské země a získají přístup k jaderným zbraním. „Musíme se zbavit té zvrácené podoby lidských práv, jakou prosazují Šabatová, Dienstbier a feťáci z neziskovek, ale tradiční evropské svobody si musíme držet,“ řekl Hampl. Obhájci imigrace tvrdí, že přijímání imigrantů pomůže ekonomice, protože imigranti zaplní volná pracovní místa a současně prý pomohou udržet důchodový systém. Nejsou ale naopak větším nákladem pro sociální systémy než přínosem pro ekonomiku? Plus započtěme náklady na bezpečnost a následky kriminality... Ano, někteří politici nám podobná tvrzení předkládali. Stačí připomenout hanebný až komický výrok místopředsedy Bělobrádka o tom, jak Somálci vyřeší českou porodnost. Ale od samého začátku to byla cílená lež. Politici dobře věděli, že dopady současné imigrační vlny budou ekonomicky negativní. Ostatně všechny přijímající státy jsou nuceny zvyšovat daně. Kde je to zbohatnutí? Podvod, kterým proimigrační politici obelstili veřejnost, spočíval v tom, že vykreslili poměry, jaké panovaly ve fabrikách před několika desetiletími. Tehdejší výrobní podniky potřebovaly hodně mechanické práce a tisíce dělníků s minimální kvalifikací. Ale situace už je dávno jiná. Na každé volné dělnické místo je několik uchazečů. A kdyby snad lidé chyběli, je možné sáhnout do zásobárny milionů nezaměstnaných v Řecku a Španělsku. Co říkáte silvestrovským událostem v Kolíně nad Rýnem a dalších německých i evropských městech? Muslimové si vyzkoušeli, jestli si mohou beztrestně vzít každou ženu, kterou uvidí na ulici, nebo zda se místní lidé budou bránit. A zjistili, že se Němci bránit nebudou. Německá policie útoky tolerovala a naopak použila vodní děla vůči pokojným protestujícím občanům. Ve vězení neskončili útočníci, ale pár chlapů, kteří se pokoušeli ženy bránit. Německo se stalo další zemí dobytou bez jediného výstřelu. Pokud někdo pochyboval, že neozbrojený dav může ovládnout nějakou zemi, příklad Německa ukazuje, že to možné je – pokud máte extrémně špatnou vládu a pokud demokracie přestane fungovat. Co říkáte reakcím německých politiků? Řekl bych, že zajímavější je reakce německých policistů. Vláda je přinutila, aby stáli na straně agresorů proti vlastním spoluobčanům. Co bude další krok? Budou znásilňované ženy držet, aby to měli imigranti pohodlnější? Nebo budou otevírat dveře bytů, aby je imigranti mohli snadněji vykrádat? Nicméně disciplína převládla, což je v tomto případě spíše znepokojivé, protože se zdá, že německá vláda je odhodlána postupně zavádět totalitní systém – podobný tomu, jaký už z německých dějin známe. Co se týče sexuálních útoků uprchlíků v Německu, publicista Jan Petránek řekl, že útoky na ženy jsou hluboko v mentalitě migrantů a uprchlíci mají hodnoty neslučitelné s našimi. Co o tom soudíte? Je dobré rozlišovat několik vrstev problému. Tím prvním je zhroucení německé státní správy. Představte si, že by české mladé muže někdo pozval do cizí země a dal jim nabídku „můžete znásilnit jakoukoliv ženu, nebudete z toho mít problémy, a pokud by se místní lidé pokoušeli bránit, bude proti nim použita síla“. I mezi lidmi vychovanými v evropské kultuře by se našli tací, kteří by si to s chutí užili. Kromě toho hraje roli to, že muslimové jsou přesvědčeni, že znásilnit nemuslimku je morálně správné. Pokud někdo chce žít v zemi s muslimskou komunitou, ať si zvyká. Objevily se zprávy, že německá policie nemá vyšetřovat „drobnou“ kriminalitu přistěhovalců... Nevíme, jestli je to pravda, ale je to v zásadě bezvýznamné. Když vás vyženou z domu, znásilní vaši ženu a surově ztlučou vaše děti, pak už je jedno, jestli vám taky ukradnou jízdní kolo. : Šéfka Alternativy pro Německo Frauke Petry prohlásila, že by pohraniční stráž měla být připravena střílet uprchlíky, pokud to bude nutné. „Potřebujeme efektivní kontrolu (hranic), abychom zabránili neregistrovaným žadatelům o azyl ve vstupu do země z Rakouska. Žádný policista nechce střílet na uprchlíky a já si to také nepřeji. Ale střelba by měla být umožněna jako poslední možnost,“ prohlásila pro německá média šéfka AfD Frauke Petry. Souhlasíte s ní? Napsal jsem v podstatě totéž už před rokem. Pokud nelze ubránit hranici jinak než střelbou, je zapotřebí střílet. To není jedna z možností, to je základní povinnost každé armády. A základní povinnost každé vlády je vytvořit vojákům potřebné podmínky. Vláda, která to odmítá, zradila vlastní zemi. Jsem přesvědčený o tom, že pokud evropská civilizace přežije, bude paní Merkelová jednou stát před soudem podobným tomu norimberskému a nebude zdaleka sama. : Premiér Sobotka řekl: „Jsem přesvědčen, že levicové lídry za deset dvacet let najdeme spíše mezi dobrovolníky, kteří v létě odjeli na Balkán a pomáhali uprchlíkům. Tihle lidé budou v budoucnu představovat levici. Nehledal bych je na náměstích, kde se šíří xenofobie, nenávist a rasismus.“ Co o tom soudíte? Z toho výroku je patrné, jak si pan Sobotka představuje budoucnost. Žádná demokracie, žádné volby, žádná svoboda projevu. Jen místodržící podřízení byrokratům v Bruselu nebo Washingtonu. Uvidíme, na jakou budoucnost dojde. Jestli svou vůli prosadí spíš kolaborant Sobotka nebo lid České republiky. Slovenský premiér Fico řekl, že nechce, aby na Slovensku vznikla nějaká ucelená muslimská komunita. Řekl, že existuje problém s integrací imigrantů, a také řekl, když to řeknu lidově, že si nevezme na triko, aby byly ženy na Slovensku sexuálně napadány. Co si o tom myslíte? Je lhostejné, zda jsou ekonomičtí nebo jiní. Slovensko ty lidi nechce, nepřijme a má na to plné právo. Není o čem diskutovat. : Jak hodnotíte to, jak se k imigrační krizi stavějí EU a Německo? Jak se díváte na roli Turecka? Máme se s ním dohodnout, nebo nás bude vydírat? Není lépe postavit ploty chránící hranice? Turecko je již téměř tisíc let nepřítelem Evropy a vždy bude nepřítelem Evropy. K tomu není co dodat. Dohoda s Tureckem není možná a nikdy možná nebude. : Hovoří se o tom, že Turecko podporuje Islámský stát (obchoduje s ropou) i imigrační vlnu do Evropy. Co o tom soudíte? Zdá se mi to logické. Turecko je islámský stát a stojí na straně muslimů proti „nevěřícím“. Co jiného by měli dělat? Není na tom nic překvapujícího. Překvapující je pouze to, jak může být nějaký evropský státník tak hloupý, aby Turecko pokládal za spojence. Opět to ukazuje na totální selhání elit. Kdybyste zašel někam na stavbu a zeptal se dělníků, zda je možné důvěřovat Turecku, odpověděli by vám správně. Oproti tomu diplomaté se zahraniční univerzitou a stotisícovým platem nejsou schopni se v něčem takovém orientovat. Existuje přesvědčení, že Američané tím sledují nějaké své zájmy. Obávám se ale, že je za tím docela obyčejná hloupost, byrokratická neschopnost a korupce – klíčoví američtí politici berou peníze ze saúdských fondů. Dobrá zpráva ale je, že i v Americe toho mají lidé dost. Prezident Trump by rozhodně ISIS nepodporoval. Andrej Babiš řekl, že příliv uprchlíků do EU se musí zastavit úplně. Nemáme podle něj povinnost a v tuto chvíli nemůžeme vůbec nikoho přijímat. Musíme prý v první řadě zaručit bezpečnost našich občanů. Ptá se, proč by z bohatství evropských zemí tvořených po generace měli žít lidé bez vztahu k hostitelské zemi a kultuře lidé, kteří představují bezpečnostní riziko a jejichž touhou není asimilace, ale rozvrat evropské kultury. Podle Babiše není možné, aby Evropané měli menší práva než přistěhovalci, a je vyloučeno, aby se přizpůsobovali uprchlíkům. Jaký je váš názor? Kéž by začal Andrej Babiš jednat podle toho, co říká! Měl by začít tím, že odvolá ministra Pelikána z ANO, který podporuje postupné zavádění islámského práva do českého prostředí. Zároveň by měl odvolat ministra Stropnického z ANO, který odmítá nasadit armádu na ochranu hranic a jehož náměstek se takové možnosti dokonce vysmívá. Měl by přimět k odpovědnému jednání všechny poslance ve své straně, aby přestali prosazovat přístup islámských duchovních do českých věznic. A především by měl ve vládě prosadit zákaz přijímání islámských imigrantů – má dostatečný vliv, aby prosadil všechno, co chce. Pokud nepodnikne žádný z těchto kroků, nezbývá, než konstatovat, že Babiš je stejně proimigrační a proislámský jako pánové Sobotka a Dienstbier. Islám je skutečně zločinnou ideologií. Umírnění muslimové existují, ale představují menšinu, navíc ani oni sami nedokážou zabránit radikalizaci svých dětí. Většina teroristů řádících v západní Evropě měla umírněné rodiče. Jednotliví muslimové až takové bezpečnostní riziko nepředstavují. Problém vzniká ve chvíli, kdy se začnou sdružovat do komunit, scházet se ve svých mešitách, prosazovat vlastní zvyky. Jakmile k tomu dojde, představují obrovské riziko. Je zapotřebí, aby bezpečnostní orgány, ale i širší veřejnost věnovaly maximální pozornost každému pokusu o prosazení islámského práva (například zákaz pití alkoholu v televizním pořadu, muslimské šátky ve školách, požadavky na speciální jídelníček, neúčast na hodinách tělesné výchovy, zahalování na ulicích) a aby stát reagoval rázně a nekompromisně. A pokládám za správné, aby každý muslim dostal na vybranou: Přizpůsobit se českému právnímu řádu, nebo se vystěhovat. Nicméně mám za to, že nebude zapotřebí omezovat občanská práva. Samozřejmě musíme se zbavit té zvrácené podoby lidských práv, jaké prosazují Šabatová, Dienstbier a feťáci z neziskovek, ale tradiční evropské svobody si musíme držet. Vidíme, že Schengen je věc pro dobré počasí, ale když přijde bouřka, prosakuje a valí se přes něj povodeň. V okamžiku, kdy EU hranice nijak nehlídá, cizí lidé libovolně bez jakékoli registrace překračují hranice a pohybují se po Evropě. Současně vidíme, že už nyní jsou v západní Evropě obrovské muslimské komunity podhoubím pro terorismus. Neměl by si náš stát vzít zpátky pravomoc rozhodovat o tom, kdo může vstoupit na naše území? V okamžiku, kdy není chráněna vnější hranice EU? První je věc, že kontrolou hranic zamezíme přílivu uprchlíků, a druhá věc, že v západní Evropě jsou občané EU muslimského vyznání, kteří jsou zapojení do hnutí teroristů. Ale muslim, který žije třetí generaci v Německu a je třeba terorista, může libovolně překročit hranice naší země, nikdo ho na hranicích nezkontroluje, nezadrží a zde může u nás něco spáchat. Jedním ze znaků suverénního státu je, že kontroluje své hranice a kontroluje právo na svém území, které je vytyčeno hranicemi. Jakmile někdo poruší zákon u nás, překročí hranice, tak už náš stát toho člověka těžko potrestá... Schengen je smlouva jako každá jiná. V určité době pro nás byla výhodná. Teď se změnily poměry, přestala pro nás být výhodná a je zapotřebí ji vypovědět. To není žádná věda. Problém není v té smlouvě. Problém je v naší vládě, která není schopna činit ani tak jednoduché úkony jako vypovídání nevýhodných smluv. Budujme Visegrád, ale spoléhejme především sami na sebe. Česká republika nesmí už nikdy přistoupit na žádnou smlouvu, jež by omezovala právo bránit vlastní hranice a která by omezovala její právo na samostatné rozhodování. Ten dějinný příběh se opakuje už po staletí. České země spoléhají na spojence, spojenci je zradí, české země si vyberou jiné spojence, ti je zase zradí a tak pořád dokola. Poučme se z toho a spoléhejme sami na sebe. Druhá věc je to, že musíme sledovat vývoj v západní Evropě s maximální obezřetností a musíme být připraveni na možnost, že muslimové ovládnou klíčové země a získají přístup k jaderným zbraním. Rozhodně budeme potřebovat nová spojenectví, a to včetně spojenectví s jadernou mocností. V této chvíli nemá smysl spekulovat, zda tím budoucím spojencem budou Rusko, Izrael, Indie, Čína nebo někdo úplně jiný. Rozhodně ale musí platit, že Česká republika musí i v rámci takového spojenectví zůstat plně nezávislou zemí. Dost možná že naše děti budou znovudobývat západní Evropu – podobně jako Evropané v 19. století vyhnali Turky z Balkánu. K tomu je ale zapotřebí nejdříve uhájit Českou republiku.

Ženisté očišťují od min obvody syrského města Aleppo, osvobozené od bojovníků Ženisté pomocí řízených výbuchů provádějí odminování osvobozeného od bojovníků území ve čtvrti 1070 v syrském městě Aleppo, kde ještě před týdnem probíhaly kruté boje mezi vládní armádou a teroristy. Nevybuchlé nálože leží na každém kroku. Bojovníci umísťovali miny do budov tak, že výbušninu dali pod betonové opěry novostaveb, aby se domy zřítily na tanky a postující zvláštní jednotky. V rozvalinách zůstávají stovky trhavin amatérské výroby, min, nábojů, kterými byla čtvrť ostřelována více než rok. „Je to řízená mina — nejnebezpečnější z těch, které používají bojovníci k ničení pěchoty. Umísťovali je ve vchodech obytných domů", říká velitel ženijního oddílu syrské armády, nadporučík Muhammad. Existují i „vlastnoručně vyrobené", například v plastové nádobě, schované v technické místnosti u vchodu, našli výbušninu a střelivo. „Takové není příliš těžké zneškodnit. Pouze přeříznu kabely", vysvětluje ženista Mažd Kamel."Ale můžete s ní snadno vyletět do vzduchu, když prostě zajdete do vchodu. Bojovníci je umísťovali, aby zastrašili lidi, aby se sem nevraceli". Opevněná stanoviště ve výškových domech Když syrská armáda osvobozovala čtvrť, teroristé vyslali sebevražedné útočníky ve čtyřech autech, aby vyhodili do povětří dům. Teď na tomto místě můžeme najít pouze hromady zkrouceného kovu. Ničivá vlna byla tak silná, že z budovy nic nezbylo. Tři vojáci vládního vojska zahynuli, 17 bylo zraněno. „Teď jsme vyhnali bojovníky velmi daleko, směrem na Hantuman, a držíme tuto zónu. Máme ji zcela pod kontrolou", tvrdí poručík Sulejman Fouzi. Teroristé vykopávali těla vojáků na prodej Mrtvé civilní obyvatele a vojáky pohřbívali na prázdném místě mezi domy. Když teroristé našli jejich hroby, rozbíjeli náhrobní kameny a těla vykopávali. „Některá těla vyměňovali nebo prodávali příbuzným. Ostatní vyhazovali na ulici, aby tam hnila", říká místní obyvatel Ali. Obyvatelé se vracejí do svých domů Dnes se do domů, které zkontrolovali ženisté, vrací uprchlíci, ačkoliv nezůstal ani jeden celý byt. Někteří přicházejí proto, aby odvezli věci, které se zachovaly, jiní chtějí opravit obydlí a začít nový život. Šedovlasý muž ukazuje svůj dům, v jehož zdi je ohromná díra od miny. „Sami vidíte, co zůstalo z mého obydlí. To byla ložnice dcery", říká a proklíná teroristy. „Hlavně aby válka co nejdříve skončila, už jsme si vytrpěli dost. A domy s boží pomocí postavíme znovu", je přesvědčena žena Fozija Haviová. Po osvobození obvodu si začali být obyvatelé jistí, že vrazi dětí a ničitelé hrobů se sem už nevrátí.

V Rusku je to s dodržováním lidských práv zlé, varuje mezinárodní organizace. Co s tím udělá Trump? V předvolební kampani dával Donald Trump najevo, že se nebude stavět k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, jak činil ve svém druhém volebním období končící prezident USA Barack Obama. Programová ředitelka organizace Human Rights Watch v Rusku Tanya Lokshina rozebírá, co to bude znamenat pro dodržování lidských práv ve světě a především v Rusku. V tuto chvíli prý Kreml na lidská práva moc nehledí. Prý je to rok od roku horší. Pětačtyřicátý prezident USA Donald Trump se v předvolební kampani netajil obdivem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Když bylo jasné, že Trump skutečně usedne do Bílého domu, v Moskvě se slavilo. V ulicích ruské metropole prý byly k vidění i lidé v autech, kteří spokojeně mávali vlajkami Spojených států. Tanya Lokshina k tomu ovšem poznamenává, že to ještě nevypovídá mnoho o tom, jak se budou rusko-americké vztahy vyvíjet v dalších letech. „Není jasné, co bude dynamika vztahu Trumpa a Putina znamenat pro dodržování lidských práv v Rusku nebo pro dodržování lidských práv v zahraničí z ruské strany. V posledních letech jsme zaznamenali ohromující pokles ochoty dodržovat základní svobody v Rusku. Zásahy Kremlu proti občanské společnosti, médiím a internetu se ze špatných změnily v ještě horší a je naprosto otřesné, jak vláda ještě posílila tlak vůči svým kritikům,“ shrnula domácí situaci autorka. Celý článek naleznete zde. Ostrá kritika Západu by podle dámy zřejmě nezastavila kremelskou politiku v oblasti dodržování, či spíše nedodržování lidských práv, ale mohla by tuto politiku alespoň přibrzdit. Tanya Lokshina si proto v závěru klade otázku, co bude dál?

V krymském parlamentu předpověděli bojkotování Ukrajiny cizinci Cizinci odmítnou jet na Ukrajinu, bude-li Kyjev i nadále pronásledovat ty, kdo navštívili Krym, soudí místopředseda krymského parlamentu Remzi Iljasov. Podle jeho slov přivede „politika nátlaku" k tomu, že cizinci začnou Ukrajinu bojkotovat. „Dokonce sami Ukrajinci aktivně navštěvují Krym", zdůraznil Iljasov. Podle informace ukrajinské pohraniční služby byl letos 1300 cizincům zakázán vstup do země kvůli tomu, že porušili pořádek navštěvování Krymu. Bylo mezi nimi téměř 100 kulturních činitelů.

Orgány činné v trestním řízení by se měly vážně zabývat proruskou propagandou. Mediální analytik v šoku nad výroky Gabala a Langšádlové ROZHOVOR V poslední době zesílily aktivity těch, kteří by ve sdělovacích prostředcích chtěli vidět, slyšet a číst jen jeden jediný názor. Mezi politiky vyvíjí snahu po dosažení takového stavu především místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Mediální analytik a bývalý ředitel Slovenské televize Radim Hreha to vnímá jako zoufalý projev členky politické strany, která ztrácí voliče. Připomíná i její výrok, že těmi, co šíří proruskou propagandu, by se měly vážně zabývat orgány činné v trestním řízení. V minulém týdnu čeští zákonodárci na konferenci „Jak porazit kremelskou dezinformační kampaň?“ zcela otevřeně vyzvali k zavedení cenzury. Zorganizoval ji think-tank Evropské hodnoty a pod záštitou Heleny Langšádlové se uskutečnila v prostorách Poslanecké sněmovny. Místopředsedkyně TOP 09 se na této vlně vezla i dále a ve svém vystoupení ve veřejnoprávním rozhlase varovala před proruskou propagandou. Co si o aktivitách paní poslankyně myslíte? Varování paní poslankyně je zoufalým projevem členky politické strany, která ztrácí voliče. V takovém případě se politici snaží skrze spřízněná média veřejnosti podsouvat neotřelá, avšak problematická témata. Jádro pudla spočívá v tom, že strany disponují důvěryhodným řešením nastoleného problému. V TOPce nejspíš tápou, tudíž vybrali omšelé téma, které navíc nepřesvědčivé uchopila paní poslankyně. Předpokládám, že v konečném důsledku TOP 09 nejen neosloví potencionální nové voliče, nýbrž odradí i část konzervativních demokratů, kteří TOPku považovali za menší zlo než ODS. Proč považujete problematiku proruské propagandy za nevhodnou k oslovení veřejnosti? Problematiku agentů všech druhů a typů, kteří u nás působí, rozhodně nepodceňuji. To však neznamená, že akceptuji účelové a nepodložené informace různých propagandistů, kteří jsou profesionálně deformovaní už v den svých promocí. Tito zmanipulovaní, hrdí jedinci vnímají vše černobíle a předem naprogramovaným úhlem pohledu. Důsledky jejich mediálního působení, zejména ve veřejnoprávních médiích prezentovala agentura KPMG ve své analýze Češi 1990 – 2015, kde se uvádí: „Médiím důvěřujeme o polovinu méně. Zatímco v polovině devadesátých let byla média nejdůvěryhodnějším zdrojem informací (70 procent), dnes si o nich totéž myslí jen 38 procent dotázaných. Větší důvěru než média mají i neziskové organizace, odbory či banky.“ Takže TOP 09 pochybila, když prostřednictvím své místopředsedkyně Heleny Langšádlové zvedla toto téma? TOP 09 skrze Helenu Langšádlovou není originální zejména proto, že tuto problematiku nedokázala zdárně dotáhnout do konce ani Mata Hari české mediální scény – Sabina Slonková. Paní poslankyně dělá pokroky, nicméně ke konspiračnímu image Slonkové jí přece něco chybí. Navíc Slonkové kolaboranti v redakci Echo24, Wollnerovy ekipy ve veřejnoprávní televizi či v Českém rozhlase Plus a v jiných redakcích, s ní mohou komunikovat napřímo. To s Langšádlovou nejde. Přes všechny kontakty a náklonnost žurnalistů ke knížeti a jeho družině, tato dáma prostě není z branže. A to ani nemluvě o tom, že iniciativa Slonkové nakonec zůstala jen výkřikem do tmy. Její společensky odpovědní spoluhráči totiž nedokázali přesvědčit veřejnost o nebezpečí proruských webů, ani za cenu žurnalistických podrazů a úskoků. Museli se totiž uspokojit s domněnkami a osobními pocity slovenského aktivisty Juraje Smatany, jenž vytipoval slovenské a české servery, které podle jeho nejlepšího vědomí a svědomí publikují proruské informace. Balšínkovo Echo24 nejspíš pochopilo, že charakter slovenského autora dosahuje úrovně morální integrity laureátů Peroutkovy ceny. Proto vskutku pochopitelně Smatanův seznam zveřejnilo s cílem dodat mu punc důvěryhodnosti. To byl hlavní cíl, proč zmíněný server seznam slovenského aktivisty publikoval? Bez tohoto pozlátka se totiž kampaně nemohou zúčastnit veřejnoprávní propagandisté stejně, jako tzv. seriózní novináři. Ti navenek proklamují, že zásadně pracují pouze a jen s fakty. Nicméně, dnešní elitní aktivističtí novináři vědí stejně dobře, jako jejich totalitní předchůdci, že validita jakékoliv hovadiny je úměrná počtu médií, která tuto blbost zveřejní. Jinými slovy, jakmile informace získá punc pražské kavárny, na scénu mohou nastoupit propagandisté veřejnoprávních médií. Tím se však kruh uzavírá a původně dobře míněná iniciativa získá kontraproduktivní kontext, vzhledem k tomu, že většina normálních lidí, tedy neelitních občanů vnímá zpravodajství a publicistiku médií veřejné služby pouze jako propagandistický nástroj pravdoláskařů. Proto si tedy lidé hledají informační zdroje úplně jinde než ve veřejnoprávních médiích, která si ale povinně v podobě koncesionářských poplatků vydržují? Zorientovaný občan si veškeré informace porovnává se zprávami z jiných zdrojů. Na internetu se pak dozví i to, co mu veřejnoprávní fabulátoři zatajili. V případě proruských webů je veřejně dostupná informace, že Echo24 obvinilo i Freepub.cz. Pak si čtenář přečte článek jeho šéfredaktora nazvaný „Kladivo na Free pub a další“ a rozšíří si informační obzor, zejména když zjistí, že autor popsal metody novodobých inkvizitorů a vyzval je, aby doložili svá obvinění fakty. K tomu se však inkvizitoři neodhodlali doposud. Doufám, že vedení TOPky věci prověří a reagovat bude. Zejména když má v talónu Kalouskovu větu o agentech, která zní: „Byť to nemůžu doložit, na to nebývají písemné důkazy, ale když se někdo tak chová, tak to (tím) asi bude.“ Když se vrátím k místopředsedkyni TOP 09 Heleně Langšádlové jako momentálně nejaktivnější bojovnici s proruskou propagandou, nevypadá to tak, že ona dokonce přesně ví, kdo je a kdo není ruským agentem? Tak paní poslankyně Langšádlová své protivníky specifikovala takto: „Jsem přesvědčena, že jsou tady dva proudy. Jeden je proud lidí, kteří si možná ani neuvědomují, co šíří, proč to šíří a dělají to z hlouposti, abych to řekla trochu eufemisticky. Ale pak je tady nejspíš skupina lidí, kteří to dělají úmyslně. Možná i za úplatu a možná se tím dopouští trestného činu. Tím by se měly začít vážně zabývat orgány činné v trestním řízení.“ Zdá se, že místopředsedkyně TOP 09 dospěla do podobného stavu jako svého času americký senátor Joseph McCarthy. Ten navíc neovládal už zmíněnou Kalouskovu větu o agentech. Otázkou zůstává, jestli takové důkazy uspokojí potencionální voliče TOP 09, protože policii to jistě postačovat nebude. V opačném případě by musela obvinit z proruské činnosti téměř všechny politiky Kalouskem počínaje a většinu novinářů, kteří v očích veřejnosti po roce 1989 zdiskreditovali demokracii na všech stupních a ve všech oblastech. Buď jak buď, Helena Langšádlová se vydala na tenký led. Tak jí držme palce, aby se brzy neprobořila. Poslanec Ivan Gabal považuje za důležité justiční kroky proti ruské dezinformační aktivitě. Co si o tom myslíte? Zaregistroval jsem v té souvislosti jeho vyjádření, že když někdo narušuje ústavní pořádek, je třeba ho začít trestně stíhat. Prohlásil také, že je nutné, aby se ruské propagandě zvyšovaly náklady všemi prostředky – mazáním, blokováním a izolováním jejích webových serverů, e-mailových komunikací, Facebooku, aktivních exponentů a agentů až po policejní a justiční kroky. Tvrdil také, že je třeba mazat proruské trolly, nevést s nimi vůbec žádnou diskusi, protože kdybychom s nimi diskutovali, tak účel jejich kampaně ještě znásobíme. K tomu mi nezbývá říct nic jiného, než že Ivan Gabal zřejmě zešílel. Tečka. Ale třeba docent Šaradín z olomoucké univerzity se k názoru Ivana Gabala přidává, když říká, že to nevidí v rozporu se svobodou slova. Všechny informace by podle něj měly být psány zodpovědně, a pokud někdo záměrně zkresluje, pak by měla být reakce adekvátní. Pokud by existoval nějaký ruský server a byl čistě zpravodajský a předával zaručené informace, tak proti tomu nikdo nic nemá, ale pokud dochází ke zkreslování a k negativnímu ovlivňování veřejného mínění, na to by měla reagovat každá společnost. S tím nesouhlasíte? Tento pan docent je buď mimo mísu, anebo vysoce sofistikovaným způsobem atakuje veřejnoprávní média. Ta totiž záměrně zkreslují realitu dlouhodobě. To však neznamená, že jejich činnost máme omezit, nebo nedej bůh zrušit. Naopak, příští vítězové parlamentních voleb musí udělat vše proto, aby přenastavili systém veřejnoprávních médií tak, aby naplňovala své poslání, specifikované v zákonech o Českém rozhlase a České televizi, beze zbytku.

Lubomír Man: Rusové otrávit Skripala rozhodně nemohli V tu chvíli byl Skripal pro Rusy odbytá záležitost, která se už nedala ani vylepšit a ani zkazit, nic víc Britům už Skripal prozradit nemohl, takže tomuto agentovi, jak napsal bývalý pracovník ruských zvláštních služeb Ljubimov v Kosomolské pravdě, přestali Rusové věnovat jakoukoli pozornost. „Byl poslán na Západ v rámci výměny. To znamená, že je pro nás naprosto nezajímavý“. Předpokládat tedy, že Rusové (na čele s Putinem samozřejmě), se v této pro ně de facto už uzavřené situaci jednoho krásného dne roztřásli hněvem, přisahali Skripalovi pomstu a poslali do Anglie emisary s vražedným nervovým plynem, kterým pak tito v obchodním středisku v Salisbury obstříkli prostor, ve kterém se Skripal s dcerou pohybovali, je historka tak absurdní, že jí mohla uvěřit jedině britská premiérka Mayová a americký zahraniční ministr Tillerson. Ti už totiž o vině Ruska mluví jako o téměř hotové věci, a premérka Mayová dala v posledních hodinách Rusku dokonce cosi jako ultimatum: „Pokud Moskva nevysvětlí, jak se dostala nervová látka do Britanie, bude to britská vláda považovat za užití síly na jejím území.“ „Je to cirkusové představení v britském parlamentu“ řekla mluvčí ruské diplomacie Zacharovová.“ Politická informační kampaň, založená na provokaci.“ Doplňme, že po předpokládaném plynovém útoku na otce a dceru Skripalových v obchodním středisku, vyšli ti ještě v pořádku ven na vzduch, procházeli se blízkým parkem, ale v jednu chvíli se jim udělalo nevolno, posadili se na lavičku – a po pár minutách už na nosítkách směřovali do nemocnice v Salisbury, kde se ve vážném stavu, otec ve stavu vážnějším než jeho 33 letá dcera, nalézají doposud. Položme si nyní tuto základní otázku: jsou ruští politici tak tupí, že by si nedokázali spočítat, že když budou jednat tak, jak je jim Mayovou a Tillersonem připisováno, půjde celá západní politika a celý západní mediální svět následně tou nejprimitivnější a pro ně též nejvýhodnější cestou a předloží lidstvu celou aféru takto co nejpřehledněji: SKRIPAL ZRADIL A RUSOVÉ SE MU ZA TO POMSTILI TÍM, ŽE HO OTRÁVILI. Jistě, takováto historka o ukojení zrady vraždou zrádce by obstála v akčním filmu o gangsterech v Chicagu, ale co pohledává ve světě nejvyšší mezinárodní politiky, v níž se co nejúzkostlivěji dbá na to neudělat jediný chybný krok, protože světová veřejnost právě tohle co nejbedlivěji sleduje a hodnotí? A potřísnit si ruce vraždou se přece logicky rovná sebevraždě. Takže bráno z tohoto hlediska a při uplatnění logiky i při zodpovězení otázky Cui bono, můžeme vinu Ruska na Skripalově otrávení s dobrým svědomím vyloučit. Ale pozor! Položme si znovu otázku Cui bono a posuďme, komu tedy Skripalovo otrávení skutečně slouží? A vraťme se v té souvislosti zpět k Mayové a Tillersonovi, kteří naplněni vírou, že lidé na Západě jsou svými médií už natolik zpitomělí a tudíž neschopní položit si ani jednu ze shora uvedených otázek, si zcela samozřejmě dovolují obviňovat z pokusu zabít Skripala Rusy a mezi řádky spojovat tento zločin přímo s prezidentem Putinem. Proč? Protože nejen poněkud nejasný obraz Ruska, ale i obraz konkrétního živého člověka, který na čele toho Ruska stojí, je dobré a výhodné před tváří světa pošpinit. Takže ještě jednou se zeptejme Cui bono - a odpověď k nám přijde sama. (A že mě tak napadá cosi mimo shora uvedený velký prostor. Uplatňuje se Cui bono v míře dostatečné na Slovensku? A když ano, kampak ukazuje? Komu ony vraždy dvou lidí v současné chvíli slouží? Vy nevíte?)

Vybydlené Sudety, kde býval každý druhý nezaměstnaný. Podívejte se s námi do nejdrsnější části drsného kraje ČESKÉ HOSPODÁŘSTVÍ Cesta na Osoblažsko, do jednoho z nejsevernějších cípů republiky na hranici s Polskem, je určitě v mnoha ohledech výjimečná. Dostanete se totiž do krajiny, kde jen zřídka potkáte další auto, silnici lemují pole s loukami a všude kolem se rozprostírá bohorovný klid. Osoblažsku se kdysi také přezdívalo Haná Slezska. Jenže poměry se zde po roce 1989 zásadně změnily. S téměř padesátiprocentní nezaměstnaností v některých obcích, která ještě panovala do roku 2012, vzalo přirovnání s úrodným Olomouckem už zcela za své. Vládní Agentura pro sociální začleňování snižuje různými projekty počet lidí bez práce na „přijatelných“ 15 až 25 procent. Do „bohem zapomenuté lokality“ se čas od času vydávaly i populární hlavy českého státu, nejprve prezident Václav Havel na počátku 90. let a v roce 2014 i Miloš Zeman, který se tam svezl oblíbenou úzkokolejnou dráhou. Místním lidem to ale nic podstatného nepřineslo. „Návštěvy prezidentů nám po ekonomické stránce nikdy nepomohly, teprve až za podpory vládní agentury, se kterou neměli oni nic společného, se nám tady daří výrazněji zlepšovat životní podmínky,“ konstatoval starosta Osoblahy Antonín Rous, který si pochvaloval, že kdysi více než pětadvacetiprocentní nezaměstnanost se mu nyní podařilo snížit alespoň o osm procent, a to i za pomocí sociálních programů dotovaných státem. Listopad přinesl do nedávné doby jen nouzi Sametová revoluce přinesla do mnohých míst naší republiky svobodu a prosperitu, na Osoblažsko ale do nedávné doby jen nouzi. Po odchodu sudetských Němců a zejména po změně státních hranic zde minulý režim vsadil především na zemědělství. V každé obci sídlil státní statek nebo zemědělské družstvo, lidé měli dost práce a nebylo problémem si postavit dům. Proto se sem stěhovalo, do tohoto průmyslem nedotčeného regionu, i mnoho lidí z „černého“ Ostravska. Rok 1989 pak znamenal definitivní konec venkovské idyly. Některé zemědělské podniky sice převzalo pár soukromých farmářů, ale ti už nepotřebovali zaměstnávat tisíce lidí, ostatní družstva zkrachovala. Život se zde tak zastavil a region se začal pomalu vylidňovat a pustnout. Mnoho obyvatel si zvyklo na sociální dávky nebo jen na žití ze dne na den. „Poměry u nás se začaly postupně obracet k lepšímu teprve před několika lety, a to především díky Agentuře pro sociální začleňování. Vytvořili jsme sdružení spolu s obcemi Osoblaha, Dívčí Hrad a Hlinka, jako sociálně vyloučené lokality. Zaměstnanci agentury nám pak pomohli s přípravou strategického plánu, abychom vůbec věděli, jak se z této nepříznivé situace dostat a abychom mohli začít vytvářet firmy a podniky sociálních služeb pro různé oblasti, jako je vzdělanost, rozvoj kultury, řemesel, péče o děti i seniory, nezaměstnanost a podobně. Na základě toho už pracujeme na konkrétních projektech, se kterými se můžeme přihlásit do programů různých ministerstev nebo krajského úřadu, “ informovala Lenka Drozdová, starostka Slezských Pavlovic, kde nezaměstnanost před několika lety dosahovala neuvěřitelných 48 procent! Nepřizpůsobiví devastují sociální byty Nyní se podařilo ve Slezských Pavlovicích, ale i v jiných obcích na Osoblažsku, snížit počet lidí bez práce. Začaly totiž fungovat služby, první menší firmy i řemeslné dílny a další projekty se připravují. V celém regionu se oživila lidová řemesla – krajkářství, umělecké kovářství i dřevovýroba. Místní znovu začali pořádat větší společenské akce, mnohdy se zaměřením i na turistiku, která přilákala návštěvníky z celého Moravskoslezského kraje. Vyplatily se investice i do sakrálních památek na Osoblažsku, kostely v Bohušově a Hrozové patří k nejstarším v České republice a přitáhly zájem turistů z Krnovska, Bruntálska i z nedalekého Polska. Jenže pomoc státu v sociální oblasti má i svou odvrácenou tvář, tyto regiony se často stávají magnetem pro různé vychytralce a asociály. „Žiju v Osoblaze už 35 let, mám tady rozvětvenou rodinu a na leccos jsem si už zvykla. I na to, že tu bydlíme v chudším kraji, ale zato jsme měli vždycky klid. Tím, že stát podporuje různé sociální podnikání, tak nám tady vznikly také byty pro méně přizpůsobivé obyvatele, kterých se tu nastěhovalo z různých končin několik stovek. Většinou takové domy provozují podnikatelé z větších měst. Teď máme po klidu a noví nájemníci postupně devastují celkem slušně udržované byty, takže je to další důvod pro některé starousedlíky, aby se raději odstěhovali jinam,“ prohlásila místní podnikatelka Helena Konvičková, která provozuje dvě prodejny se smíšeným zbožím v Hlince a ve Slezských Pavlovicích. Budou fungovat registrační pokladny? Část Osoblažska má špatný signál Rozvoji menších živnostníků ale nyní zasadily tvrdou ránu nové zákony o elektronické evidenci tržeb (EET) a o kontrolním hlášení DPH. Drobní řemeslníci se totiž jen velmi těžce uchytili, bojují o přežití, a na rozdíl od větších podnikatelů ve městech představují pro ně nová pravidla enormní zátěž. „Za komunistů si lidé zvykli, že jim tady někdo organizoval práci, zábavu a vůbec všechny volnočasové aktivity. Teď se někteří šikovnější začali učit starat sami o sebe a organizovat si i vlastní život včetně kultury a sportu. Pořádáme tady různé kulinářské soutěže, velký lukostřelecký turnaj, různé společenské akce na hřišti pro děti a dospělé, kde si lidé na občerstvení mohou vydělat pár korun navíc. Jim to opravdu dost pomohlo a teď by si měli kupovat registrační pokladny nebo skrze těch pár stovek vypisovat kontrolní hlášení? Nedovedu si to dost dobře představit. Na některých místech v našich obcích tu nemáme ani pořádný signál,“ uvedla starostka Drozdová. Stejný názor pak zastává i osoblažská podnikatelka Helena Konvičková: „S těmi sankcemi za neodevzdání kontrolního hlášení se snad na Ministerstvu financí zbláznili. Nejprve mohl přece fungovat na pár měsíců zkušební režim a teprve potom by se jelo naostro. Můj účetní teď neví, kam dřív skočit, a ty vysoké pokuty by u nás některé podnikatele úplně zruinovaly. Já mám dvě prodejny v menších obcích, ze kterých určitě nezbohatnu, a kdybych je musela zavřít, lidé by si neměli ani kde nakoupit,“ doplnila místní obchodnice. Nová legislativa o EET také značně zkomplikuje provozování oblíbených letních výletů po úzkokolejné dráze na Osoblažsku, která je navázána na řadu společenských událostí, na nichž profitují místní prodejci. „V historickém vláčku funguje vagon s občerstvením, a ten zajíždí i do některých míst, kde je potíž s přijímáním signálu. To máme začít odmítat cestující obsluhovat, když vypadne signál? A to stejné se týká i dalších akcí, máme je proto zrušit?“ podivoval se starosta Dívčího Hradu Jan Bezděk. Turistika, nebo větrné elektrárny? Na Osoblažsku se také už řadu let řeší zásadní problém. Vytvořit z průmyslově nedotčené lokality turistický ráj, nebo začít vydělávat na energii z větrných elektráren? Už před několika lety se podařilo jednomu z dalších velmi aktivních místních sdružení – Královský stolec – uskutečnit několik projektů na opravy církevních staveb. U poslední rekonstrukce, v kostele v Hrozové, se dokonce našly jedny z nejstarších zachovalých románských fresek v Česku, nad kterými jásali i přední historici z Univerzity Karlovy. Ze zajímavých sakrálních míst i na polské straně se pak vytvořila oblíbená naučná cyklotrasa. Zástupci sdružení jsou tedy rezolutně proti výstavbě větrných elektráren. Nelíbí se to ani ochranářům z Odboru životního prostředí na MěÚ v Krnově, kteří se obávají o hnízdiště vzácných opeřenců. Někteří ze starostů obcí však věcně oponují, že peníze z turistiky v období letních prázdnin jim kasy určitě nenaplní. Po letech diskusí mají stát nakonec tři větrné elektrárny, dvě v Dívčím Hradě a jedna ve Slezských Pavlovicích. „Jediná větrná elektrárna zajistí okolo 700 tisíc korun do našeho obecního rozpočtu, a jestliže chceme, aby se obec a celé Osoblažsko rozvíjelo, není možné čekat na finance z jiných zdrojů, ale musíme jít získávání financí na rozvoj území naproti. Kritiku, že výstavba naruší ráz krajiny, moc neberu. Jezdil jsem po cyklostezkách i v Rakousku a stožárů s vrtulemi je tam plno a některé trasy vedou právě kolem nich. Krajský úřad proti tomu nic nemá, takže počítáme s výstavbou okolo roku 2018,“ prozradil starosta Bezděk. Tomu v současné době dost vadí, že na nejvíce dotací si mohou nyní sáhnout až obce s více než 500 obyvateli a někdejší celorepublikový investiční Program pro rozvoj venkova zatím chybí. Rádi by totiž v Dívčím Hradě například zateplili bytové domy a také se pustili do dalších užitečných projektů. Agentura pro sociální začleňování ale už svoji práci na Osoblažsku víceméně skončila. Podaří se však po vyčerpání 72 milionů korun nastartovaný trend v nejrůznějších oblastech podnikání udržet? To je otázka, na kterou dnes málokdo zná tu správnou odpověď. Vytvořená pracovní místa s minimálními mzdami jsou sice pro tento chudý region vítanou pomocí, ale kvalitní lidi na Osoblažsku určitě neudrží.

Herman i Zeman dělají ostudu. Halíkovi, Šiklové a Kocábovi selhává mozek. Marxista dalajlájma. TGM se obrací v hrobě. A pokud Babiš... Ferdinand Peroutka ml. promlová ROZHOVOR Český publicista Ferdinand Peroutka jr., synovec slavného novináře Ferdinanda Peroutky st., říká, že z letošních oslav naší státnosti se tatíček Masaryk musel v hrobě několikrát obrátit a prezident Zeman i ministr Herman se chovali ostudně. Peroutka ml. kritizuje Zemana, Babiše, ale i lidi, kteří jsou řazeni k takzvaným havlistům. Některá Zemanova varování před hrozbou islamismu nebo před diktátem EU jsou zcela namístě. V jaké atmosféře a v jakém stavu naše země spěje k letošnímu 17. listopadu a o čem vypověděl 28. říjen? Dějí se v poslední době věci, které ji mohou ohrozit, nebo které naopak slibují posun směrem k lepšímu? V jakém stavu naše politika spěje do roku nejdůležitějších voleb? Myslím, že z letošních oslav naší státnosti se tatíček Masaryk musel v hrobě několikrát obrátit. Je neskutečné, jakou ostudu ze státního svátku dokážou naši politici udělat. Počínaje prezidentem a konče ministrem kultury. Je to ale i odraz myšlenkového a mravního chaosu, do něhož se propadá euroatlantická civilizace. Nevím, jestli nás může utěšovat, že žádná situace není tak zlá, aby nemohla být horší. Hrozeb jsou tucty, od přelití migrační vlny do Čech přes katastrofický scénář tandemu Zeman–Babiš, včetně zakormidlování k Putinově Moskvě, až po další rozklad společnosti a výhled občanských nepokojů. Jak vnímáte spor o ocenění pro Jiřího Bradyho, kdy jeho synovec Daniel Herman tvrdí, že Řád TGM strýci nebude udělen kvůli postoji synovce k dalajlámovi, přičemž prezident Zeman to odmítá? Považuji to za trapné předvádění svalů z obou stran, z čehož může těžit pouze Andrej Babiš. Pan Brady měl ocenění od prezidenta samozřejmě dostat. S tibetským dalajlámou to nemělo mít nic společného. Jak jste ostatně vnímal návštěvu dalajlámy, která opět vzbudila vášně? Co říci ke sporu o to, zda se raději setkávat s dalajlámou, nebo raději dát přednost ekonomickým vztahům s Čínou? Dalajlámu může dle vlastního uvážení přijmout každý politik, pokud mu nevadí jeho příchylnost k marxismu. Jen by to nemuselo být na oficiální půdě vlády. Nicméně strach z oslabení ekonomických vztahů s Čínou v důsledku přijetí dalajlámy ministrem Hermanem je vzhledem k nepatrným objemům vzájemné obchodní výměny zcela bezpředmětný. Schvalujete krok Mariana Jurečky, Petra Gazdíka a dalších, kteří odmítli přijít na státní oslavu 28. října a místo toho uspořádali vlastní akci na Staroměstském náměstí? Chápete to jako vyjádření jejich názoru, nebo to spěje k nebezpečnému rozdělení jednotlivých skupin společnosti? Když už ani slavit neumíme spolu, chceme si spolu vůbec ještě povídat? Prohlášení nejvyšších ústavních činitelů ke vztahům s Čínou bylo poněkud hysterické. Jistě by stačilo, kdyby to podepsal pouze ministr zahraničí. Pokud jde o vyjádření nesouhlasu s neseriózním chováním prezidenta Zemana uspořádáním paralelní akce k 28. říjnu, myslím, že je to legitimní. A co se týká nejen hrozícího, ale už i existujícího rozdělení společnosti, nemají to na svědomí ani tak prezidentovi kritici jako prezidentovo nekulturní a arogantní chování. Debata se často točí kolem prezidenta Miloše Zemana. Toho má část společnosti za hrubiána, burana, ruského a čínského kolaboranta a podněcovatele nenávisti. Jiná část ho zase bere za lidového a přímého muže, svého advokáta proti elitám a za někoho, kdo otevřenou politikou vůči všem velmocím koná pro naši zemi dobro… a kdo ji také chrání před islámem. Která skupina má pravdu? Je škoda, že si Miloš Zeman tak často střílí góly do vlastní branky. Protože například některá jeho varování před hrozbou islamismu nebo před diktátem EU jsou zcela namístě. Škoda, že prezident zapomíná, že je ve svých správných názorech dobře nahraditelný, a to vzdělanými lidmi, jimž jsou jeho namyšlená extempore bytostně cizí. Miloš Zeman prohlašuje, že kolem sebe sjednotil většinu české společnosti. Může ale ta koalice „prasknout“, kdyby například již nebyl problém s imigranty, který Zemanovi pomohl? Mohou se pod vlivem soustavného mediálního bombardování od Zemana trhnout někteří vzdělanější voliči? Anebo je to tak, že příznivci Zemana prostě „svého Miloše“ už neopustí, protože je chrání před těmi „zmetky z Prahy“ a před „kavárnou“ a „Bruselem“? Je někdo, kdo by mohl Zemana na Hradě pro příští období ohrozit? Zeman byl zvolen pouze hlasy 32,4 procenta voličů, což znamená, že více než dvě třetiny oprávněných voličů ho nevolily. Takže ani v okamžiku volby nesjednocoval většinu české společnosti. Od té doby si vlastním přičiněním z mnoha příznivců udělal odpůrce. A samozřejmě, že kdyby si nemohl udržovat popularitu protiimigrační rétorikou, byla by jeho voličská základna ještě menší. Problém je ale v tom, že po Zemanově diskreditaci prezidentství, má už málokdo chuť do této funkce kandidovat. Přesto doufám, že kvalifikovaný kandidát se najde a myslící většinou voličů bude zvolen. Je to totiž jediná šance, jak současnou krizi překonat. Napadají mě v této souvislosti tři jména: Cyril Höschl, Petr Robejšek, Roman Joch. Důchodci, pracující, nižší střední třída, sociálně slabší, lidé na venkově, lidé považující se za vlastence, občané pochybující o Evropské unii, ti patří mezi voliče prezidenta. Může je získat zpět pro myšlenku „evropské“ ČSSD Sobotka? Nebo si je získá Andrej Babiš? Nebo na venkově úspěšní lidovci a gazdíkovci? Myslím, že Zeman nemá voličský potenciál tak široký, jak uvádíte. Někteří politici ODS, například Fiala nebo Stanjura, ale i sociální demokraté jako Sobotka nebo Chovanec, případně lidovci jako Bělobrádek nebo Benešík mají důvěru podobných skupin lidí. Katastrofa by byla, kdyby je získal Andrej Babiš nebo komunisté. To už by opravdu bylo na emigraci nebo revoluci. Na druhé straně jsou zde lidé mladší, žijící spíše ve městech, vzdělanější, milující Václava Havla, otevření vůči EU i imigrantům. Ti nejenže nemají rádi Zemana, ale ústy některých svých mluvčích mají problém s tou první skupinou. Co dělají špatně, že „lid“ není schopen pochopit jejich postoje? Je i na nich jakási vina za rozdělení společnosti? Jak se dívat na mediální vystoupení lidí jako Halík, Horáček, Šiklová, Kroupa či Kocáb? Neházel bych všechny do jednoho pytle, přece jen je rozdíl mezi Danielem Kroupou a třeba Šiklovou či Kocábem. Ale vím, jakou skupinu máte na mysli. Jsou to jedinci, kterým selhává mozek, svědomí i pud sebezáchovy. Chtějí být moderní a myslí si, že jdou s dobou. Bohužel, nejsou to oni myslící lidé, kteří jsou schopni zvolit prezidenta, jakého Češi potřebují. Petr Pithart ve svém nedávném projevu zmínil, že se mu nelíbí „obracení se k Východu“. Mluvil o příslušnosti k Západu jakožto o „náročném úkolu“ ze kterého se chceme vyvléct tím, že se račím krokem suneme k Východu, v jehož marasmu umíme žít. Je to správný výklad? Co je to dnes „Západ“ a co „Východ“? Mnozí tvrdí, že EU zaniká pod náporem imigrantů, zadlužení, neomarxismu, ekonomických problémů. Jak to jde dohromady s tím „pithartovským“ výkladem? Nemá takzvaný Východ jako Rusko a Čína větší pud sebezáchovy než současný Západ? Pan Pithart je už bohužel také mimo realitu. Někde něco slyšel a udělal z toho státnický projev. Ale nad Západem opravdu visí Damoklův meč, a to nejen v rukou islamistů, neomarxistů a sociálních inženýrů, ale i v Putinových rukou. V tom má Pithart pravdu, ale to vidíme i bez něho. Z hlediska praktické politiky – kdo z politiků naší zemi poslední dobou prospívá a kdo ne? Evidentně zemi prospívá ministr vnitra Chovanec, a to korektním a obezřetným přístupem k migrační hrozbě. Horší je to například s jeho kolegy Marksovou a Dienstbierem, kteří toto nebezpečí nerespektují stejně jako většina politiků ANO. Probíhá pád Miroslava Kalouska a TOP 09 a místo něj nástup bloku KDU-ČSL a Starostů jako nové hlavní vlajkové lodi takzvané „pravdy a lásky“? Já bych to takto nenazval, ale TOP 09 i její lídři jsou už nějakou dobu za zenitem. A lidovci i Starostové by Havlovu firmu určitě rádi převzali, už kvůli očekávanému profitu. Spěje ČSSD k zániku či pádu k marginalitě jako před ní ODS? Scvrkávají se komunisté? Vyluxuje je Babiš? A co Okamura? Jaký výsledek voleb do Sněmovny se nám rýsuje? Doufám, že k pádu spěje pan Babiš, protože působení miliardáře a mediálního magnáta v demokratické politice a dokonce na postu ministra financí je absurdní a od základu nemravné. Ministr Babiš s radostí hlásí, že hospodářství naší země vzkvétá. Vidíte to ve svém okolí? Mají se lidé lépe? Věří v „lepší zítřek“? A myslíte, že tento třeba i statistický růst bude pokračovat, nebo se zase blíží ekonomický průšvih? Jsme závislí na Německu, kde se objevují jisté potíže, a mluví se o tom, že mzdy jsou u nás trvale nízké… Náš ekonomický vývoj naštěstí nezávisí na panu Babišovi. Ten se jen chvástá konjunkturou ekonomického cyklu a tvrdí, že je to lepším výběrem daní. Je ovšem jeho hanba, že v příznivé ekonomické situaci snižuje investice, navyšuje výdaje na státní aparát a počítá s dalším mnohamiliardovým schodkem v příštím roce. Co nám z našich nedávných tradic vlastně ještě zůstalo? Václava Havla mnozí nemohou ani cítit. Rok 1968 dle průzkumů většinu národa nezajímá. Část veřejnosti ráda vzpomíná na socialismus. Když pomineme Vánoce, sport, zahrádkaření apod., napadá vás alespoň několik věcí, nad kterými se lidé v naší zemi bez ohledu na politický názor mohou sejít a společně nad nimi cosi prožívat? Co nás jako národ spojuje či co by nás mělo spojovat? Podívejte, mně je 75 let a už jsem ledacos zažil od komunistů kvůli strýci i od polistopadových mocipánů kvůli své nezávislé novinařině. Včetně perzekucí, cenzury, soudu a umlčování. To, co mně pomáhá tyto věci překonat, je víra v Boha. Myslím si, že návrat ke křesťanství, k tradičním hodnotám, úctě k životu a zdravému selskému rozumu je přesně to, co potřebujeme my, co potřebuje společnost v krizi. Ferdinand Peroutka jr. (* 3. března 1941) je český novinář a publicista. Po umlčování v době komunismu, kdy nemohl vystudovat vysokou školu, vstoupil po roce 1989 do mediální sféry. Publikoval mimo jiné v denících Lidová demokracie, Telegraf nebo Zemské noviny. Po jejich zániku pracoval jako volný novinář (přispíval mj. i do Mezinárodního katolického reportu). V současnosti jako publicista přispíval svými blogy na portálu ct24.cz. Peroutka vystupuje jako obhájce křesťanských hodnot v české společnosti.

Herman ven, socani ke dnu. Po slovech Zemana o vyhazovu ministra se strhla bouře. Pršelo to ze všech stran ANKETA Herman ven z vlády? „Ať odstoupí ten, kdo porušuje zájmy České republiky!“ „Herman měl z vlády odejít už dávno, respektive neměl do ní vůbec přijít.“ A Sobotka? „Jiří Paroubek v podobné situaci byl jiným frajerem!“ ParlamentníListy.cz požádaly politiky o názor na aktuální vyjádření prezidenta republiky Miloše Zemana. Ten je totiž přesvědčen o tom, že ministr kultury už nemá ve vládě co dělat, a premiéra Bohuslava Sobotku označil za neúspěšného politika. „Myslím si, že by měl odejít z vlády,“ uvedl na adresu ministra kultury Daniela Hermana v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz prezident republiky Miloš Zeman. Zároveň také upozornil: „Je zajímavé, že tentýž názor vyjadřovalo mnoho občanů na mých setkáních, aniž jsem samozřejmě tyto názory jakkoli inicioval. Nicméně si nemyslím, že to ministr Herman udělá, i když poškodil zájmy svého státu a jednal proti usnesení své vlády, protože jeho touha být i nadále ministrem kultury bude silnější než cokoli jiného.“ V reakci na konstatování premiéra pro Echo24.cz o tom, že se prezident Miloš Zeman změnil a je spíš národně, konzervativně orientovaným politikem, pak v uvedl: „Bohuslav Sobotka je neúspěšný politik, který zahájil proces opačným směrem. To znamená sestup z oněch 32 procent až na dnešních 14 procent, a obávám se, že kritika ze strany neúspěšných politiků není příliš relevantní.“ ParlamentníListy.cz požádaly o názor na stanoviska hlavy státu poslance různých politických stran. Benešík: Ať odstoupí ten, kdo porušuje zájmy České republiky Lidovecký poslanec Ondřej Benešík na uvedené informace pro ParlamentníListy.cz odpověděl: „Pokud jsme čínská provincie, tak Daniel Herman poškozuje její zájmy. Pokud jsme Česká republika, tak české zájmy porušuje Zeman. Ať odstoupí ten, kdo porušuje zájmy České republiky,“ vyzval. Ministr Herman podle lidovce Šimona Hellera žádné usnesení vlády ani dohodu neporušil. „Prezident to moc dobře ví. Pokud prezident mluví o poškození národních zájmů, možná by bylo lepší se soustředit například na nepřátelské a vulgární výroky na adresu kandidátky na prezidenta USA Hillary Clintonové. Co se týká premiéra, je tři roky předsedou vlády, která je občany hodnocena relativně pozitivně. To není znak neúspěšného politika.“ V souvislosti s působením ministra kultury Daniela Hermana sdílí poslance Antonín Seďa (ČSSD) shodný názor s prezidentem republiky: „Nejprve souhlasím s panem prezidentem, že by pan ministr Herman měl odejít z vlády. A to nejen z důvodu poškozování zájmu státu, ale i z pohledu neplnění si úkolů daných programovým prohlášením vlády.“ Za premiéra se ale Seďa jednoznačně postavil: „Na rozdíl od pana prezidenta si myslím, že předseda vlády je úspěšný, protože vládní politika je úspěšná. Proto je Bohuslav Sobotka úspěšným politikem. Pokles preferencí ČSSD má mnoho příčin a je nutné tyto příčiny analyzovat a poučit se z chyb.“ Komárek připomenul družinářku. Sobotka je prý zrádce od narození Poslanec Martin Komárek (ANO) se na celou věc podíval s nadsázkou: „Paní redaktorko, dovolte, abych promluvil za pana prezidenta: tedy paní redaktorko, od novinářů očekávám pouze hloupé otázky, ale takhle hloupou jsem ještě nedostal, ačkoli se mě vyptávali různí včetně Martina Komárka. Nuže, paní redaktorko, měla byste vědět, že pana Sobotku považuji nejen za neúspěšného politika, ale i za odporného zrádce už od doby jeho narození, tedy od doby, kdy se stal poslancem. Co se pana Hermana týče, nevím přesně, o koho jde, neboť ve své funkci ministra kultury vykonal ještě méně práce než ona pověstná družinářka, která odešla mnohem dříve, a pan Herman, kdyby měl alespoň trochu soudnosti, jako že ji nemá, měl ji už dávno následovat.“ Z Londýna přidal svůj názor i Stanislav Berkovec (ANO) „Ve Sněmovně lordů i v dolní sněmovně, odkud jsme se teď vrátili, jsem si uvědomil opět rozdíl mezi pojetím demokracie ve Spojeném království a u nás. Stejně jako pojetí zpravodajství při návštěvě BBC, Reuters a Guardien. Dokážou jasně a nestranně rozlišovat události důležité a méně důležité, ctí své hrdiny, mezi nimi i cs. piloty, ctí výsledky demokratických voleb a rozhodnutí soudu. Byli jsme v době rozhodnutí o Brexitu s lordem Andersonem a také s panem poslancem Jenkinem, více nebudu komentovat, protože nabitý program v Londýně mi nedal tolik šancí sledovat dění u nás.“ Filip: Pokud Herman neodejde sám, ať ho odvolá premiér Miloš Zeman má podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa jistě objektivní informace o tom, jak lze udělit státnímu příslušníkovi Kanady státní vyznamenání ČR. „Ví, že celé vystoupení Daniela Hermana je nejen lež, ale pokus o získání výhody pro svého příbuzného, a tím i pokus o diskreditaci prezidenta. Proto také navrhuje, aby byl z vlády odvolán.“ Filip upozornil na to, že sám už ministra požádal, aby odstoupil: „Jen připomínám, že jsem osobně nejen vyzval Daniela Hermana k rezignaci už v souvislosti s nebývalou drzostí, se kterou odjel na sraz organizace, která má dál majetkové, ale dokonce i územní požadavky na naši republiku. Stejně jsem ho vyzval k odchodu z vlády po této ostudné aféře. Pokud neodejde sám, pak je na řadě předseda vlády, aby ho odvolal, protože nerespektuje kolektivní orgán, ve kterém zasedá.“ Gazdík: Prezident může vyslovit přání, ale rozhodují voliči Předseda STAN Petr Gazdík se ke slovům prezidenta republiky vyjádřil takto: „Nemyslím, že by ministr Herman poškodil zájmy státu, maximálně některých lidí a skupin, a nemyslím, že by měl odcházet z vlády. A připomínám, že prezident může vyslovit své přání, ale je to jen přání, rozhodnutí je z ústavy čistě na premiérovi. Schopnosti předsedy ČSSD by měli hodnotit členové ČSSD, mezi které Miloš Zeman už nepatří, a následně suverénní voliči.“ Senátor za ODS Tomáš Jirsa uvedl: „Nikdo mne nemůže podezírat ze sympatií k ČSSD, ale oslabování ČSSD dnes vede k posilování Andreje Babiše, což je mnohem větší katastrofa. No a lidovci jsou lidovci. Takoví byli vždycky.“ Knot: Snaží se nám vnutit systém východních autoritativních „republik“ Podle Josefa Knota z TOP 09 je evidentní, že zahraniční politiku už dávno netvoří Černínský palác, ale plánuje se na Hradě. „Domnívám se, že Miloš Zeman se rozhodl převzít iniciativu poté, co premiér Sobotka v čele ČSSD neuspěl v krajských volbách a je vystaven tlaku části ČSSD více spolupracovat právě s Milošem Zemanem. Je ironií, že v krajských volbách neuspěl právě silně prozemanovský Michal Hašek coby účastník oné ‚proslulé‘ lánské schůzky.“ Knot se obává i těchto záměrů hlavy státu: „Domnívám se, že Miloš Zeman se nám snaží vnutit systém východních autoritativních prezidentských ‚republik‘, kde je vláda jen prodlouženou rukou prezidentského úřadu. A právě člen vlády se vzepřel prezidentovu ‚přání‘, a proto je třeba dát mu pořádnou lekci. Nevidím jediný důvod, proč by prezident měl určovat premiérovi, koho má mít ve vládě a koho nikoli. To, že ČSSD se svou populistickou a nevýraznou politikou ztrácí voliče, kteří očividně konvertují ke hnutí ANO, je fakt, a pan premiér za to nese jistý druh odpovědnosti.“ Doubrava: „To Jiří Paroubek v podobné situaci byl jiným frajerem!“ Senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši) reagoval takto: „Herman měl z vlády odejít už dávno, respektive neměl do ní vůbec přijít. Věřím ministru Zaorálkovi, že měli dohodu, že ji Herman porušil, a obávám se, že zcela záměrně, aby vyvolal to, co se událo, s cílem republiku poškodit. Naštěstí zásah čtyř nejvyšších našich představitelů negativní dopad na vztahy s Čínou alespoň částečně eliminoval.“ A vyjádřil se i k popularitě premiéra. „Pokud jde o premiéra Sobotku, souhlasím s panem prezidentem. Pokud vím, řekl, že prohraje-li krajské volby, odstoupí. Nemyslím si, že výsledek voleb neměl být signálem, aby slovo naplnil. To Jiří Paroubek v podobné situaci byl jiným frajerem!“ Bývalý poslanec Evropského parlamentu Jaroslav Zvěřina měl krátkou a jasnou odpověď: „Já myslím, že prezident má zřejmě pravdu. Herman by měl odejít z vlády. Ale prezident mu nevelí. Že Sobotka vede socany ke dnu, je jistě také pravda.“ Černoch: Nejsou schopní se domluvit na zahraniční politice Ministr Herman podle poslance Úsvitu Marka Černocha poškodil vládu tím, že přijal dalajlámu na oficiální půdě jako představitel vlády. „Pokud by se sešli soukromně na večeři nebo se s ním setkal někde v Praze, na tom bych neviděl nic špatného. Pokud jsem ale slyšel, že by měl rezignovat pan předseda sněmovny pan Hamáček nebo předseda senátu pan Štěch, pak ale říkám, že v tom případě by měl rezignovat i pan Herman, protože celá kauza byla způsobená tím, že oficiálně přijal dalajlámu na oficiální půdě ministerstva jako oficiální člen vlády České republiky. Osobně si myslím, že se z toho všeho nakonec stala fraška, která trvá skoro měsíc. Nemyslím si, že by měl nastat jasný krok teď hned, ale pan Herman by měl svůj čin vysvětlit a měla by být z toho vyvozena zodpovědnost. Ať je to, jak chce, vláda je tu tři roky, a pokud se nejsou schopní dohodnout, jak postupovat v zahraniční politice, je to smutné.“ V souvislosti s prezidentovým výrokem o premiérovi Černoch uvedl: „To je na sebereflexi pana Sobotky. Osobně si myslím, že je jako premiér slabý, jeho evropská politika je do nebe volající, to, jak se postavil k migrační krizi, jak působí v rámci bezvízového styku atd.“ Podle Černocha se na březnovém sjezdu ČSSD dá očekávat cokoli. Adamec: To by se mohlo stát v páté třídě, ale v kolegiu vlády? Svůj názor pro ParlamentníListy.cz přidává i režisér Jiří Adamec: „Pokud pan prezident Miloš Zeman říká, že by pan ministr Herman měl opustit post ministra kultury, jistě ví, co říká a proč to říká. A nelze s ním, než souhlasit, pokud dohoda vlády z doby před dvěma roky byla taková, jak ji prezentuje ministr zahraničí a jak ji potvrzují i bez stenozáznamu onoho zasedání i někteří další ministři téže vlády. Držet dohodu je základní povinností i v klukovské partě, která na ulici do ďůlku cvrnká kuličky… Natož u ministra vlády kterékoliv země. Tedy i České republiky. Třeba ta dohoda panu Hermanovi vypadla z hlavy, ale to ho zcela jistě neomlouvá.“ Dále pak upozornil: „A už vůbec nemohu souhlasit s názorem, že před příjezdem dalajlámy do ČR měl ministr zahraničí na zasedání vlády upozornit auditorium ministrů na dohodnutý modus vivendi chování českého ministra k dalajlámovi. To by se snad mohlo dít v páté třídě základní školy, ale v kolegiu vlády…??? Já jsem přesvědčený, že dodržovat pravidla hry v týmu je nezbytné, ať se jedná při zprávě země o jakýkoliv krok. Důsledky svévolného a podle mě demonstrativního chování jednoho ministra jsou evidentní.“ Pozastavil se také nad jednáním ministra zemědělství: „Pokud se třeba pan ministr Jurečka jakoby diví, proč se s ním nechtějí sejít resortní kolegové – ministři čínské vlády při jeho plánované návštěvě ČLR, přijde mi to až směšné… Nebo trapné. Pan Jurečka to přece velmi dobře ví, ale stejně jako pan Herman se tváří, že netuší, koho že to kopl do kotníku. To je přece jen demonstrativní ukázka kousíčku účtu, který můžeme zaplatit za svoji nekorektnost, za nedodržování dohodnutých pravidel hry. To přece vůbec nesouvisí s klaněním se velmoci, jak se mnozí snaží naše české kverulantství prezentovat. Kolik asi např. másla neprodáme do Ruska nebo Číny, a to je jen zlomeček toho, jaký nám může být vystaven konečný účet.“ Zároveň Adamec zhodnotil: „Takže má pan prezident nejspíš pravdu, že se panu Hermanovi podařilo poškodit zájmy státu. Zcela jistě má ovšem máslo na hlavě i pan Jurečka, i když on už není příčina, ale pouhý následek.“ „Prohra bude důsledkem boje všichni kontra Andrej Babiš“ Režisér okomentoval i názor hlavy státu na premiéra vlády: „Pravdu, řekl bych, pan prezident nemá, když tvrdí, že pan Sobotka je neúspěšný politik. Zdá se mi, že je naopak úspěšný, protože udržet pohromadě de facto již téměř celé volební období tuhle vládnoucí koalici, to je spíš čin muže úspěšného. Že ho to příští rok bude stát jeho křeslo a ČSSD ústup ze slávy, je dnes už zcela nabíledni. Nevím, co by se muselo stát, aby tomu bylo jinak. Pak se najde více těch, kteří budou panu Sobotkovi lhát a svádět na něho neúspěch partaje. Pak se o něm bude, skoro oprávněně, říkat, že to je neúspěšný politik své strany.“ Vinu ale neponesou podle Adamce pouze pan Sobotka nebo ČSSD. „Je přece jasné, že tahle prohra bude důsledkem boje všichni kontra Andrej Babiš, protože máloco v Čechách funguje tak dobře, jako falešná solidarita s utiskovaným, za kterého jej lze při frontálních útocích na jeho hnutí bez diskusí považovat. Uvědomit si to po volbách bude pro tradiční politické strany pozdě,“ říká. autoři: Daniela Černá, David Hora

EU plánuje vytvoření asijsko-negroidní rasy. Spiknutí Židů a zednářů. Vatikán a papež oddaní ďáblu. Rudá kráva Šiklová. Klausův Hájek vydává novou třaskavou knihu EXKLUZIVNĚ Bývalý vicekanceléř prezidenta Klause a šéfredaktor kontrarevolučního magazínu Protiproud.cz Petr Hájek v těchto dnech vydává knihu Smrt ve věži, která je po Smrti ve středu a Smrti v sametu poslední částí volné trilogie. Kniha má podtitul Manuál k přežití katastrofy a vydává ji nakladatelství Daranus. „Tento ‚Manuál metody a itinerář cesty k přežití‘ formuluji právě ve chvíli, kdy závěrečná bitva staleté války proti naší civilizaci již začala. S vědomím, že téměř nikdo tomu nevěří či to přinejlepším bere jen jako strašidelnou televizní pohádku pro dospělé před spaním,“ píše Hájek. Elity dle něj přijaly „rozhodnutí razantně zredukovat počet otroků nejvíce vyzkoušenou metodou (válkou) – a současně tím vyřešit napětí mezi ‚majiteli klíčů‘…“ „Vedou nás na jatka – a doufají, že si toho nevšimneme,“ varuje. Válka, která brzy vypukne, nevyhubí celé lidstvo „Válka Západu proti Rusku – dokonce i pokud přejde do jaderné fáze – nesmete, jak již řečeno, všechen život z povrchu naší podivuhodné planety. To je čirá mystifikace. Má určitě veškeré předpoklady být posledním zničujícím úderem naší těžce nemocné civilizaci, většinu zbývajícího planetárního lidského prostoru podstatně ovlivní, nemá však sílu být ‚koncem světa‘. Těžce zraní především Ameriku, Evropu a část Asie, nevyhladí ale lidstvo na celé zeměkouli – i když je podstatně ‚zredukuje‘. Což je ostatně jedním z hlavních strategických cílů budovatelů Nového světového řádu,“ předpovídá Klausův bývalý vicekancléř. „Vše ukazuje k tomu, že nejzazší termín pro rozhodnutí kdy (a zda) vyrazit do finiše, je poslední čtvrtina roku 2017. Po amerických a francouzských prezidentských a německých parlamentních volbách,“ myslí si šéfredaktor Protiproudu.cz. Ilumináti chtějí dobýt srdce Heartlandu – střední Evropu a Rusko Kdo si myslel, že po Smrti ve středu, v níž Hájek zpochybnil oficiální verzi 11. září, a Smrti v sametu, kde označil Václava Havla za nepovedený pokus o Antikrista, nemůže již Hájek ničím překvapit či šokovat, se velmi mýlí. Pokud bychom měli velmi stručně shrnout obsah Hájkovy poslední knihy, tak je o tom, jak spiknutí zednářů a iluminátů, kteří usilují o ovládnutí světa a nastolení totalitní světovlády (Nový světový řád), vede svět k „horké“ válce s Ruskem, která vyústí k částečnému zničení světa a ke zničení současné vysoce technicky vyvinuté a prosperující, avšak bezbožné západní civilizace. Zednáři a ilumináti, kteří se hlásí k „osvícení“, jsou de facto vyznavači Světlonoše – Lucifera – ďábla a chtějí odstranit křesťanství, národy a rodiny. Komunismus s kapitalismem se uměle prolnuly a vzaly si od sebe to nejhorší. Hlavní základnou elit Nového světového řádu jsou USA a Evropská unie, které chtějí dobýt „kontrarevoluční“ Putinovo Rusko, protože se Novému řádu nechce podrobit. Západní elity se v tomto plánu řídí geopolitickou koncepcí Heartlandu, jejímž autorem je významný britský geograf Halford Mackinder. Klíčem k ovládnutí planety je podle něj takzvaný Světový ostrov, jejž tvoří Evropa, Asie a Afrika. Základní teze této teorie zní: „Kdo ovládá střední a východní Evropu, ovládá Heartland. Kdo ovládá Heartland, ovládá Světový ostrov. Kdo ovládá Světový ostrov, ovládá svět.“ Žádný plán ale nikdy úplně nevyjde (pouze Boží plán). Masaryk–Gottwald–Havel. V roce 1983 byl svět kousíček od jaderné války Petr Hájek opět přináší z pohledu mainstreamového čtenáře velmi svérázné interpretace historie a úlohy jednotlivých historických osobností. Vidí kupříkladu revoluční linii Hus–Masaryk–Gottwald–Havel. Husa a Havla označuje za „dva malé generály satanovy Páté kolony“. Také uvádí, že na počátku prezidentství Ronalda Reagana a když byl vůdce SSSR Jurij Andropov již na smrtelné posteli, byl svět v roce 1983 jen kousíček od jaderné války mezi supervelmocemi. „Nastal kritický konec léta roku 1983. Sovětská rozvědka dostávala ze všech rezidentur zprávy o zjevných přípravách Reaganova překvapivého jaderného útoku na Heartland. Měly k tomu být využity rozsáhlé podzimní manévry NATO. Jurij Andropov byl rozlícen, ale v podstatě nemohl nic dělat. Něco však přece: uvedl do stavu bojové pohotovosti celý jaderný arzenál. Přijal Reaganovu výzvu. Teprve později vyšlo najevo, že v tu dobu měli Američané pro své jaderné střely zaměřeno 3100 cílů v zemích Varšavské smlouvy, většinu z nich samozřejmě v SSSR… Andropov byl však pravděpodobně již rozhodnut zaútočit jako první… Svět zřejmě zachránila jeho kvalifikace z tajných služeb. Měl několik zdrojů, kterým skutečně důvěřoval. V dané chvíli dostal z jednoho takového informaci, že Reagan nenašel odvahu ke vložení svého jaderného kódu do kolotoče smrti,“ píše Hájek. Stalin se vymknul z ruky západním iluminátům a vytvořil vlastní projekt světovlády Stalin dle Hájka koncipoval druhé iluminátské centrum se vším všudy, protože se otočil zády k většině zednářů, kteří financovali Lenina a bolševickou revoluci. „Že se mu to podařilo, dosvědčuje i fakt, že došlo k rozdělení ‚sféry vlivu‘ – pokud jde o bankéře. Evropští Rothschildové od té chvíle patřili jemu, zámořští Rockefellerové ovládli Západ. Stalin se tak stal rovnocenným konkurentem americké iluminátské centrály. Dokonce tu svou rovněž na Leninových základech institucionalizoval. Kominterna (Komunistická internacionála) se stala protikladem americké ‚Headquarters‘ iluminátů – FEDu (Federální rezervní banky), kterou Rockefellerové a spol. ukradli Američanům před Vánocemi roku 1913,“ píše Hájek. Putin se podobá Stalinovi v tom, že se evropským a americkým iluminátům a zednářům vymkl z kontroly a jde vlastní cestou. Putin dle něho možná přece jen udržuje alespoň přátelské vztahy s tradičně proruskými Rothschildy. Zednáři, ilumináti, Vatikán a smlouva se satanem Hájek rovněž popisuje, jakou roli v antiplánu Zlého hrají ilumináti, svobodní zednáři a dvě největší „mafiánské“ rodiny Rothschildů a Rockefellerů. „Mezi členy Velké či Malé rady, Sanhedrinu, která odsoudila Ježíše Krista k smrti, a současnými iluminátsko-zednářskými vrcholnými sbory, ovládanými židovskou finanční oligarchií bankéřských rodin a dynastií, není v principu vůbec žádný rozdíl,“ píše Hájek. Zednáři podle Hájka pronikli i do nejvyšších pater Katolické církve včetně papeže Františka, který sám Katolickou církví „pohrdá“. Viditelným projevem této revoluce uvnitř církve byl Druhý vatikánský koncil. Projevuje se „teologický, mravní a věroučný rozklad církve“. Církev ovládly skupiny, „jejichž ‚smlouvy se satanem‘ jsou obzvlášť ohavné a tragické“. Vatikán je dle něho „postupně zednáři prakticky ovládnutý“. „Dnes už se na destrukci biblických pravd podílejí i mnohé ‚katolické‘ elity – poté, co také už nejvyšší patra Vatikánu ovládli (po II. koncilu v 60. letech) zednáři – v čele s papežem Bergoliem (Františkem), který se příslušností k této satanské organizaci už ani příliš netají. Proto jej také ateistická média, katolickou církev vždy nenávidějící a skandalizující, tolik oslavují,“ píše katolík Hájek. Panevropa: negroidní eurasijská rasa Hájek popisuje i plán na vytvoření evropského superstátu, který se má stát členem světové federace. Podmínkou uskutečnění je plán zakladatele panevropskhéo hnutí Richarda Coudenhove-Kalergi na vytvoření euroasijské-negroidní rasy.V knize Praktischer Idealismus (1925) požaduje dle Hájka Kalergi odstranění národních kultur původních obyvatel Evropy a vznik nové „negroidní eurasijské rasy“ ovládané elitou, kterou nazývá německy Führernation (Vůdcovský národ). Připomněl, že populační divize OSN (UNPD) uvedla již v roce 2000, že „Evropa bude do roku 2025 potřebovat 159 milionů imigrantů“. „Euro-negroidní rasa, která má být výsledkem těchto rasových experimentů, je pro totalitní ovládnutí společnosti extrémně důležitá. Vysoká porodnost způsobí, že již během jedné či dvou generací se původní bělošská většina stane menšinou. V důsledku toho – i kdyby nadále formálně fungovaly demokratické principy – bude přehlasovatelná. Ztratí tedy poslední nástroj, jak se byť jen teoreticky domoci svých někdejších práv a svobod,“ upozorňuje Hájek, který píše o „letitém zednářském spiknutí na úplné mocenské ovládnutí Evropy“. 11. září, arabské jaro, Islámský stát a migrační vlna Americké 11. září 2001 je dle Hájka ve skutečnosti dílo amerických tajných služeb řízených „elitami NWO“. Bylo záminkou k dobytí (a rozbití) „neposlušných“ států na Blízkém a Středním východě a na severu Afriky – jednak z hospodářských důvodů (ropa), „jednak jako východisko pro start revoluční metody rozpuštění historických národů a států v novém rasovém, náboženském a kulturním kotli s pomocí imigrantské invaze do Evropy“. USA dle něj společně s Tureckem stvořily Islámský stát. „Tři měsíce před ‚útokem‘ prodal Rockefeller jednu ze svých mnoha dalších newyorských nemovitostí – slavné ‚Věže‘ Světového obchodního centra – právě ty budovy, které měly za pár týdnů vyletět do povětří. Aby nabyvatel nebyl škodný, byly mu na stejnou miliardovou ‚nákupní cenu‘ současně pojištěny – světe žasni nad tou prozíravostí – ‚proti teroristickému útoku‘(!),“ píše Petr Hájek. Kontrarevolucionáři, kteří stojí proti Novému světovému řádu, jsou označováni jako „extremisté, xenofobové, fašisté, nenávistníci, nesnášenliví ne-humanisté, nebezpeční šílenci“. „Vlády z ‚bezpečnostních důvodů‘ přijmou opatření na omezení internetu, nezávislé weby, takzvaně extremistické, xenofobní či proruské, budou vypnuty. Jediné dostupné ‚informace‘ poplynou z oficiálních zdrojů a bude je mít plně v rukou Kavárna,“ varuje Hájek. Elity Nového světového řádu uzavřely „kontrakt s ďáblem“. Rudá kráva Šiklová Elity Nového světového řádu podle Hájka uzavřely „kontrakt s ďáblem“ „ve smrtícím přesvědčení o své nadřazenosti, o ‚nadčlověčenství‘ “ a pokračují ve dvou projektech Hitlera: vytvoření sjednocené Evropy a nové rasy (i když jiné), a dobytí Ruska. Hájek věnuje dost prostoru i Václavu Havlovi a přidává historku, jak „vzniklo“ Havlovo pověstné srdíčko: „Marta Kubišová… procházela mnoha životními svízelemi, takříkajíc nesla svůj kříž. Jako katolička v tom viděla něco z utrpení Panny Marie – a proto za svůj podpis začala kreslit mariánské (mečem žalu nad Kristovým umučením) probodené srdíčko. Havlovi se ten ‚znak‘ velmi líbil a opakovaně ji nepřímo žádal, aby mu ho přenechala. Marta však na to ostentativně nereagovala – a tak jí ho prostě vzal. Začal se jím podepisovat – ‚odpreparoval‘ z něj ovšem ono probodení, které odkazovalo ke Kristu.“ „Hlavními esy v ‚mravní a etické policii‘ rekrutované z Havlových disidentských struktur po roce 1989, kteří soudili národ za ‚zbabělost a nečinnost‘ v letech normalizace, byli (a jsou) typicky takoví obři svědomí, jako ‚socioložka‘ Jiřina Šiklová. Jako mladá komunistka si v divokých padesátých letech na Filosofické fakultě UK vysloužila od ostatních studentů přezdívku ‚rudá kráva‘, neboť šla po krku ‚ideově nepevným‘,“ říká Hájek a v podobném směru hovoří i o europoslanci TOP 09 Jaromíru Štětinovi. Hájek varuje před virtuálním světem internetu, který pokřivuje naše vidění reálného světa a současně před novými moderními technologiemi, které nás činí velmi zranitelnými v okamžiku, kdy přestanou kvůli očekávané katastrofě či konfliktu fungovat. Hovoří o Overtonových oknech, kdy se věci, které byly dříve považovány za zvrácené, postupně salámovou metodou stávají součástí mainstreamu. Též se obsáhle zabývá otázkou zdravotnictví, které je stále dražší a dražší a farmaceutické firmy nás za drahé peníze otravují jedy. Bez ukotvenosti ve vertikále křesťanského kříže nemůže podle Hájka člověk pochopit skutečnost, přicházíme o ten nejpodstatnější rozměr existence. Ukázky z knihy Smrt ve věži Řím ohrožovali barbarští Vandalové, přesvědčení, že mají plné právo zmocnit se majetku bohaté civilizace a zlikvidovat přitom její občany. Vytvořili si základnu v Kartágu, odkud se plavili do Itálie. Skoro jako to známe dnes, jen s tím rozdílem, že jim v tom nepomáhaly Američany placené „neziskovky“, protože kontinent za oceánem ještě obývali indiáni – a ti se starali o své....Na našich hranicích (které ve skutečnosti už neexistují) stojí miliónové hordy vandalů. A ve vzduchu je opět cítit válka. Neformální komunita myslících má za to, že Evropská unie je vězením národů. Soudí, že jejím smyslem je likvidace historických evropských států a jejich dějinně zakotveného „politického lidu“, jejž má nahradit projekt „nového evropského člověka“, rasově namixovaného „euro-negroidního“ křížence kombinovaného s arabským (semitským) genofondem. To vše (kromě jiného) kvůli tomu, aby se smazaly odlišnosti od americké multi-rasové a multi-kulturní „anti-historické“ společnosti. Jen tak prý bude možno obě mohutná uskupení (Spojené státy evropské a americké) propojit v jeden obří „správní celek“. Což je základ Světové vlády, konečný cíl takzvaného Nového světového řádu (NWO), s nímž se ovšem ti deviantní „konzervativní blouznivci“ rovněž nechtějí smířit. Pouze ti opravdu mocní a majetní se živí nadějí na přežití podloženou čímsi reálnějším: „klíči“ k přísně utajeným, důmyslně zbudovaným „Archám posledního dne“, které je mají uchránit před globální válečnou či přírodní katastrofou. Takové moderní zázraky skutečně existují a pro nějakou verzi konfliktu (či ničivé vesmírné události) mohou technologicky skvěle vybavená zařízení pro první chvíli zamýšlený účel splnit. A mnohá jsou skutečně zbudována na odlehlých místech planety, kam by podle stratégů zkázy válečný příboj neměl „došplíchnout“. Snadno může dojít k tomu, že muslimská (takzvaně migrantská) invaze a islamistické masakry z ní pramenící se v nějaké chvíli stanou záminkou k vyhlášení výjimečného stavu v jednotlivých státech – nebo dokonce v celé Unii – a k odkladu voleb na neurčito. Například teroristické masakry, které jsme v posledních měsících a letech viděli, byly při vší své zrůdnosti pořád jen „opatrnými“ testy, co veřejnost ještě unese, aniž by se její významnější části radikalizovaly. Pokud nebyly inspirované, či přímo řízené speciálními tajnými službami, pak alespoň o těch větších tyto služby věděly – a přesto je nechaly proběhnout. Jde o „adaptované“ reprízy slavné premiéry z 11. září 2001, která stvořila pojem „islámský terorismus“ a současně odstartovala vrcholnou fázi moci mediokracie. Na pořadu dne na evropském kontinentě je tedy něco opravdu „velkolepého“, co umožní šok z brexitu přebít. Můžeme jen spekulovat, zda to bude něco typu otrávené vody ve velké metropoli (spíše však v několika současně) s tisíci či desetitisíci mrtvých, nebo jestli „scenáristé“ přikročí k ještě radikálnějším představením – typově třeba až k radiačnímu zamoření většího území po útoku na jadernou elektrárnu (elektrárny), respektive vymyslí ještě něco obludnějšího se statisíci, možná až milióny obětí. Fantazii pro zvrhlosti se v tomto případě meze nekladou. Počítá se s tím, že mrtvých budou „hory“ – a vláda se zabývá pouze tím, jak těla v co nejkratším čase „odklidit a zlikvidovat“. A nejde už o to, ZDA „řízenou“ katastrofu těchto rozměrů zažijeme (u nás či jinde), ale pouze KDY k ní dojde. Už se čeká pouze na záminku. Může přijít zítra, nebo naopak prožijeme ještě několik peripetií taktického „uvolnění napětí“. To však na válečné strategii nic nezmění. Závod s časem dramatizuje pouze mohutnící „voličská revoluce“. Ta jediná by mohla reálně všechno podstatně zbrzdit, protože začít explicitní válečné operace bez podpory alespoň poloviny veřejnosti je stále ještě příliš riskantní. Kalouskova hvězda vybledla, přezářená supernovou dalšího z nastupujících dravců politického byznysu, „který se nezakecá“. Na scéně „reálné antipolitiky“ ho vystřídalo jeho ještě otrlejší dvojče – Andrej Babiš. Andrej Babiš se stal faktickým vládcem v zemi. Policie a prokuratura – zvláště pak její „vítězné složky“, které puč provedly – získaly s jeho podporou neobyčejnou moc. Režim začal vyžadovat loajalitu. Kdo se pohybuje ve veřejném prostoru a neskanduje Sláva EU a Se Spojenými státy na věčné časy, má existenční a kariérní problémy a sledují ho tajné služby. Idea opovrženíhodného „malého čecháčkovství“ proti světoobčanskému, ba přímo vesmírnému „rozměru“ Napoleona z Pražské kavárny se táhla jako červená nit většinou Havlových častých znechucených výroků o vlastním národě, jimiž se tento „největší z kulisáků“ konce 20. století „zasloužil o svobodu a demokracii“. Protektoři z Bruselu, stejně jako jejich výkonné paže v jednotlivých členských guberniích, se již ani nesnaží zakrývat totalitní podstatu režimu. Nové zákony kriminalizující projevy nesouhlasu se státní doktrínou „posvátného“ homosexualismu a dalších sexuálních deviací, stejně jako s takzvaným šířením nenávisti k obecně všemu deviantnímu, k migrantům, k islámu a ostatně i k Evropské unii jako takové, jsou již na stolech a budou brzy realitou Václav Havel se nakonec dočkal konce, jenž více než symbolicky ilustruje politickou i duchovní dekadenci naší epochy. Jeho skandální pohřeb ve Svatovítské katedrále (skandální proto, že V. H. nebyl pokřtěn) nejenže veřejnost nepobouřil, ale přijala jej jako samozřejmost, ba jako cosi pro muže tohoto významu zcela patřičného. Nejvyšší představitel katolické církve v zemi sloužil mši za nepokřtěného, který vědomě, z vlastního rozhodnutí odmítl Toho, jehož spásná oběť se v eucharistii stává opět realitou a jenž je v ní (i fyzicky) tajemně přítomen.Tento rouhavý akt urážky Boží v přímém televizním přenosu a za účasti zednářských elit z celého světa byl posledním vykřičníkem, který Leverkhün z Prahy ovšem již nenapsal na poslední řádku notové osnovy své závěrečné disharmonní (atonální) skladby. Šlo o podpis, kterým stvrdili ti, kteří jeho „faustovskou smlouvu“ zdědili a převzali, své následnictví… Zbývá vzpomínka na „královský“ pohřeb v katedrále, k němuž se sjela světová politická a zednářská elita. Americká a evropská iluminátská centra, ovládaná hlavními rodinnými dynastiemi bankéřů, zafinancovala Lenina a vyzbrojila bolševickou revoluci. Rozvrácená země už nebyla schopna vzdorovat. Po vyvraždění carské rodiny už byla cesta otevřena dokořán. (Stalin) myšlenku na komunistickou utopii definitivně opustil. Bez složitých a falešných ideologických teorií vytvořil namísto toho zvláštní, nesmírně životaschopný hybrid, který nelze asi definovat přesněji než jako „státní kapitalismus“ – jenž začal brzy nečekaně tvrdě soutěžit s „voluntaristickým“ kapitalismem ovládajícím Západ. Posvátná lidovláda je od samého počátku pragmaticky vymyšlený podvod, který ovšem v počátcích (kromě efektu novosti) měl alespoň jistou míru uvěřitelné přesvědčivosti – dokud byl aplikován v suverénních státech. Proto za něj mnozí důvěřiví občané tak upřímně bojovali a dokonce obětovali své životy ve válkách (občanských i imperiálních). Svobodní zednáři se časem dostali do područí iluminátů. Jejich organizaci ilumináti postupně infiltrovali a ovládli, byli mafií organizovanou přísně hierarchicky a od členů svých lóží – bez ohledu na úroveň „zasvěcení“ – vyžadovali totální disciplínu a mlčenlivost. Šlo o mafii v onom nechvalně známém významu, který pro zločinecké organizace tohoto typu používáme dnes. Lenin byl trojským koněm evropských (a z menší části i amerických) zednářů. Gruzínský diktátor totiž naprosto změnil paradigma – a udělal mnohem víc, než se mu v učebnicích Západu přičítá (a vyčítá): byl to on, kdo zmuchlal a zahodil všechny (nepsané) Leninovy smlouvy s hlavními západními „protektory“ a financiéry domnělé „lidové revoluce“. Kdo se obrátil zády k zednářům a iluminátům – a nevázán ničím a nikým vytvořil skutečné „druhé centrum“ v přípravě světovlády. Stalin byl fantastická postava. Patrně nejsložitější a současně nejvíce dezinterpretovaná vůbec… Stalin je na Západě o to více předmětem nevídané, ubohé a primitivní „osvětimské lži“. Jako každý, kdo soudruhům v zednářské zástěře vyrazil z rukou zbraně. A zesměšnil je. A protože je dokázal vraždit ještě rychleji a bezohledněji, než to stihli oni, přežil dostatečně dlouho na to, aby dramaticky naboural jejich plány… Aby to všechno mohl provést, musel mít krytá záda na Západě. To mu poskytli Rothschildové. Po zlikvidování NEPu vytlačil všechny ostatní „žraloky“ – kromě Rothschildů. Zůstali s ním „potichu“ až do konce, ba i po něm. Věnovali se těžbě zlata a surovin v „rozumném“ měřítku – a opláceli mu financováním zbrojení a vlivem v zemích, které ovládali, tedy především v Británii a Francii. Churchill by nikdy za druhé světové války neposkytl Sovětskému svazu tolik zbraní a dalšího vojenského materiálu (pokud vůbec), kdyby ho k tomu nepřiměli Rothschildové, na jejichž financování byl zase závislý on. Britský premiér si totiž od počátku války hrál s představou, že v některé její fázi, poté co se podaří odstranit Hitlera a jeho nejvěrnější, se spolu s Američany spojí s Německem a Heartland ovládnou. Byli to právě Rothschildové, kteří Stalina včas varovali. A byli to rovněž oni, kdo ho informovali o Churchillově plánu na dobytí Sovětského svazu „obrácením spojeneckého vektoru“. Demokracie je obecně čirá utopie, ve společnosti řízené manipulacemi mediokracie pak zvlášť. Právě na této iluzi demokracie postavilo svou moc iluminátsko-zednářské křídlo, jehož hlavním „stanem“ se staly Spojené státy – které se ostatně k zednářskému „původu“ otevřeně hlásí (například i na svých bankovkách a státním znaku). Smyslem je, aby lidé „svobodně“ zvolili své vlastní otroctví. Počátky iluminátů i zednářů jsou jak známo primárně spojeny s významnými osobnostmi Vyvoleného národa. Jejich současnost právě tak. Může se zdát poněkud nepochopitelné, že ač za Hitlerovým vzestupem odevšad vyčuhovaly peníze (především) od mocných amerických židovských bankéřů, podporu mu neodmítli, ani když dal najevo, že míní s evropskými Židy zatočit poměrně brutálně… Rockefellery a spol. osud jejich trpících evropských bratří zjevně příliš nezajímal. Slovany a další „méněcenné“ likvidoval Hitler přímo „v terénu“... A šlo rovněž o statisíce a milióny lidí, převážně Slovanů. Přesto nikdo nehovoří a nesklání se v pravidelných pietních tryznách nad „slovanským holokaustem“. Řeč je již po desetiletí výhradně jen o židovském utrpení. V případě pokleslejších politických kampaní snad ještě o cikánském, protože je to dobrá příruční střelná zbraň pro teroristické jednotky multikulturalismu. Přesně tak zní „nabídka“ politických programů hlavních stran: Máš chuť volit socialisty, slibujícím rozdat slabším sociálním vrstvám peníze, které si stát vypůjčí? Musíš s tím také koupit „pokrokovou vizi multikulturní společnosti“, jež je v programu někde na desátém místě, stejně jako „povinné kvóty pro ženy“ ve vedoucích pozicích, adopci dětí homosexuály, „boj proti globálnímu oteplování“ či „hlubší integraci v Evropské unii“. Hlavním zájmem voliče tohoto typu jsou samozřejmě peníze, jelikož prostě bude žít lépe, přestože na svou představu „lépe“ si z jakýchkoli důvodů (třeba i objektivních a nezaviněných) neumí, nemůže, nebo prostě ani nechce rychle vydělat. Něco tak „nehmotného“ jako multi-kulti, homo-adopce, ženské kvóty, oteplovací či integrační žvásty ho vůbec nezajímají. Koupí mrkev, protože jinak se k pomerančům pro děti nedostane. Husité znamenali pro náš stát a národ počátek katastrofy. Něco jako regionální jaderná apokalypsa té doby. Zběsilá „lidová“ revolta zmanipulovaných a potřeštěných Adamitů (a spol.) proti Římu měla temné inspirace, které kvůli svým politickým ambicím zasel do skvěle prosperující země Jan Hus. Hus byl teologická nula, obratný opisovač a aplikátor Viklefových 33 rouhačských tezí ke svým politickým ambicím. Zakomplexovaný človíček z malého města, milující především dobré jídlo (což způsobilo jeho obezitu) a levnou popularitu (což ho přivedlo na hranici). Nastupující totalita – kvalitativně nesrovnatelná a nesrovnatelně nebezpečnější než ta, kterou jsme v listopadu 1989 domněle opustili – má jen jinou tvář. Zatím si „dovnitř“ udržuje tu napohled „lidskou“. Nemůže však svou pravou podstatu zamaskovat v „mateřském znaménku“ znaku každé bolševické totality – v propagandistickém mediálním ovládání většinové společnosti. To je důvod, proč mluvíme o mediokracii – i s vědomím, že ve skutečnosti nevládnou média, ale ti, kteří je přes jejich oficiální vlastníky z hlubokého pozadí a příšeří utajených „headquarters“ řídí: Zednářská Internacionála v epoše po „konci dějin“, v podobě „ekumenické konvergence“ komunismu s kapitalismem. Politika je konspirace ze své podstaty – a byla vždy. Politická spiknutí procházejí dějinami člověka od počátku. A protože „čtěme Bibli, tam to všechno je“, v mnoha příbězích nás o to „informuje“ už biblický Starý zákon. A konspirace proti mystickému Tělu Božímu, katolické Církvi, se stala hlavním bodem dlouhodobého plánu Iluminátů – ideových strůjců revoluce – na ovládnutí světa. Plánu doložitelného důkazy a dokumenty. Plánu, který Druhým vatikánským koncilem v šedesátých letech minulého století vstoupil do své finální fáze.

Vy novinářští supi! Vlasta Ransdorfová už nemůže mlčet: Osudný den jejího manžela, pokecaná košile, zamlčené důkazy ROZHOVOR Za necelé dva měsíce po zatčení v curyšské bance europoslanec Miloslav Ransdorf zemřel. Po deseti měsících od jeho smrti se objevila jeho fotografie, na které hovoří s novinářem, když přichází do pražského sídla KSČM vysvětlit své zadržení ve Švýcarsku, jako vítězná v kategorii Lidé, o kterých se mluví v soutěži Czech Press Photo. „Je to fotografie člověka, kterého novinářští supi trhali na kusy po celých dvacet šest let jeho politické kariéry,“ říká paní Vlasta Ransdorfová, vdova po zesnulém europoslanci. Jeho blízcí, přátelé už mají po všem, co se stalo, jen tato slova: „Je to sprosté svinstvo na objednávku.“ Vyšetřování smrti europoslance není ukončeno, odpovědi na řadu otázek chybí. V letošním ročníku Czech Press Photo byla v kategorii Lidé, o kterých se mluví, vybrána fotografie, na níž europoslanec Miloslav Ransdorf přichází do pražského sídla KSČM vysvětlit své zadržení ve Švýcarsku. Je evidentní na první pohled, že se pan Miloslav Ransdorf v době pořízení fota necítil dobře. Jak si vysvětlit, že tento snímek byl do soutěže zařazen a porota ho vyhodnotila jako nejlepší v kategorii? Jak si to vysvětlit? No, jak fotografové, tak členové poroty jsou na něčí výplatní pásce a kopou za něčí tým, že. Chci je z tohoto místa upozornit, že snímek mého zbědovaného, zničeného manžela dali do špatné kategorie. Nepatří do kategorie Lidé, o kterých se mluví, ale do kategorie Lidé, o kterých lžeme, popřípadě do kategorie Události, do kterých nešťouráme. Porotce Ed Kashi se vyjádřil: „Fotografii, na kterou nemůžu zapomenout, je fotografie českého politika Miroslava (sic) Ransdorfa, který vypadá jako bezdomovec s tváří klauna. Je to moment ztělesňující člověka, který byl zostuzen. Je to tvář člověka, jehož život skončil.“ Ráda bych autorovi fotky i porotě připomněla, čím můj manžel právě prošel a na co by nejen oni rádi zapomněli: Míla šel do švýcarské banky s plnou mocí, která ho opravňovala k navázání kontaktu (ne k výběru peněz). Místo jednání s bankovním úředníkem byl zatčen, strávil ve vazbě tři dny a dvě noci, nebyly mu poskytnuty všechny potřebné léky, ačkoli je měl ve svém vozidle (!), byl mu odepřen jakýkoli telefonní kontakt, dokonce i s rodinou. Po propuštění, kdy byl ve špatném fyzickém stavu a silně rozrušen, musel odřídit mnohahodinovou cestu do Prahy. A věděl, do čeho jede a co ho čeká – že je na něj nachystán bezprecedentní mediální lynč a snůška nehorázných lží, které nebude moct vyvrátit, protože mimo jiné nemá coby dlouholetá politická persona non grata přístup do masmédií. Takže, pane Kashi, vlastně máte pravdu, je to fotografie člověka, který byl zostuzen. Není to ale fotka člověka, který SE ZOSTUDIL. To je totiž zásadní rozdíl. Je to fotografie člověka, kterého novinářští supi trhali na kusy po celých dvacet šest let jeho politické kariéry. Fotografie člověka, který je vyčerpáním úplně mimo, člověka nemocného, vyždímaného do poslední kapky energie, na konci fyzických i psychických sil, ale stále se nevzdávajícího, stále ještě vzdorujícího. Protože kdyby se manžel vzdal, tak by před tu zběsilou novinářskou sběř vůbec nepředstoupil. Už nebudu mít příležitost, a tak chci ještě vysvětlit tolik propíranou manželovu špinavou košili. Anonymní diskutéři na internetu o mně psali jako o cuchtě, která nedohlédne ani na manželovo čisté oblečení. Nemohla jsem na to dohlédnout, protože jen co se manžel dostal po propuštění k mobilu, velmi důrazně naléhal, abychom se dcera a já okamžitě sbalily a odjely z domu kvůli tomu, že se presstituti chystají i na nás. Na jednu stranu jsme udělaly dobře, protože na obtěžování jim zbyli jen sousedi v ulici. Na druhou stranu si vyčítám, že jsem nezůstala, protože kdybych viděla, v jakém stavu se manžel vrátil, okamžitě bych ho dotáhla i přes jeho případný nesouhlas do nemocnice na vyšetření. Ta tolik vysmívaná zašpiněná košile naprosto přesně ilustruje, v jak hrozném stavu Míla byl, když jel do jámy lvové na ÚV. Jak reagovali na tuto skutečnost vaši blízcí nebo známí? Mílovi i mí přátelé a známí se vyjádřili stručně a unisono: je to sprosté svinstvo na objednávku. Vy jste se dopisem obrátila na poslance, ve kterém píšete v souvislosti s vaším manželem: „Okolnosti, které vedly k jeho úmrtí, byly podezřelé a stále je vyšetřuje kriminální policie ČR.“ Máte nějaké další informace, nebo stále není šetření ukončeno? A na koho konkrétně jste se tímto dopisem obrátila? Kriminální policie je aktivní a vyšetřování stále probíhá. Ale na mé otázky, které směřují do diplomatických řad a které se týkají jejich nepochopitelné pasivity během manželova zatčení, jsem nedostala ani jednu odpověď. A to 22. listopadu uplynulo už deset měsíců od manželova úmrtí. Dopis, na který se ptáte, jsem poslala na e-mailovou adresu předsedy parlamentu Hamáčka s žádostí, aby jej rozeslal všem poslancům. Snad se tak stalo. VIDEO: Smuteční projevy Vlasty a Anety Ransdorfových při rozloučení s Miloslavem Ransdorfem Zmiňovala jste to v první odpovědi a také z dopisu, který jste zaslala poslancům, vyplývá, že jste přesvědčena o tom, že na fatálním podlomení zdraví pana Miloslava Ransdorfa se podepsalo to, že mu ve vazbě byly odepřeny léky. Bylo tohle nějak řešeno nebo dostala jste v této souvislosti nějaké vysvětlení od kohokoli? Neexistuje diabetik a hypertonik, kterému by neuškodila několikadenní vysoce stresová situace, vyhrocená vynecháním některých léků. Víte, já pořád čekám na předložení triviálního důkazu: na porovnání léků, které měl manžel předepsané a které pravidelně užíval, s léky, které dostal ve švýcarské vazbě. To je podle mého názoru klíčový bod, který objasní, jestli bylo s léky vše v pořádku, jak tvrdí švýcarská policie, nebo nebylo, jak tvrdil Míla. Proč k tomuto jednoduchému srovnání dvou výpisů dosud nedošlo, si nedovedu vysvětlit. Vy jste požádala o pomoc při získání informací o průběhu šetření už dříve předsedu vlády Bohuslava Sobotku, předsedu Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka, ministra vnitra Milana Chovance a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Odpověděl vám někdo z nich? Odpověděli mi tehdy všichni zmínění pánové. První tři ve smyslu, že nemají kompetence, z ministerstva zahraničí jsem dostala příslib do budoucna, že se pokusí navázat kontakt se Švýcarskem. Podle mého je míč jednoznačně na švýcarské straně. Stačí, aby Švýcaři vysvětlili, na základě čeho banka odmítla s manželem jednat. Proč banka zavolala policii. Z jakého důvodu byl tři dny zadržen ve vazbě. Jaké léky ve vazbě dostal. Dále aby ukázali, v čem byla plná moc, kterou manžel měl, falšovaná. A aby zveřejnili bankovní kamerové záznamy, které potvrdí/vyvrátí manželovo údajné agresivní jednání. Po všem, co se stalo, jsme si v květnu mohli přečíst v médiích: „Švýcarská prokuratura zrušila trestní řízení v případu bývalého českého europoslance Miloslava Ransdorfa a tří Slováků, kteří byli loni v prosinci zadrženi v curyšské bance kvůli podezření z finančního podvodu.“ Co k tomu s odstupem času říci? Míla až do své předčasné smrti stále opakoval, že se ničeho nezákonného ani nemorálního nedopustil, a byl přesvědčen, že obvinění bude v tichosti staženo. Opět měl pravdu. Já k tomu dodám, že manžela barnumským způsobem dehonestovala a ostouzela – čest výjimkám – prakticky všechna česká média. Bohužel sdělovací prostředky, které informovaly o zrušení trestního řízení (a všechny velmi, velmi decentně), spočítáte na prstech jedné ruky. Archivovaný profil Miloslava Ransdorfa na PL:

Výsměch studentům a Petru Pithartovi a jiná, hodně smutná vzpomínka na rok 1989. Lidé u TV nemlčí, píší... Ohlasy na dnešní dění a připomínky 17. listopadu 1989 plní facebook. Mimo jiné se vyjádřili i politolog Tomáš Haas či bývalý radní pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Štěpánek. „Celou dobu od 17. listopadu až do Vánoc jsem proseděl a proležel u televize v Kanadském Torontu a byl jsem úplně bez sebe údivem a radostí. Věděl jsem, že systém, který byl nazýván socialismem, musí jednou skončit, protože není schopen splnit své vlastní deklarace a mění je v pravý opak. Slova jako ‚svoboda‘ a ‚demokracie' v něm, jako u Orwella, nabyla nového významu, přesně opačného, než znamenala kdysi. Ekonomika pracovala z posledních sil, systém neměl budoucnost,“ zmínil úvodem svých vzpomínek Haas. Dodal, že čekal konec, ale ono to přišlo skoro jako blesk. „Měl jsem radost, když Peter Jennings a další moderátoři největších amerických televizních sítí přenesli své štáby do Prahy a vysílali hlavní večerní zprávy z balkonu hotelu Jalta a když i vnitroamerické zprávy dne měly v pozadí sochu sv. Václava a živé Václavské náměstí. A přiznám se, že jsem mnoho věcí, které tehdy zněly z Prahy, ‚nepřečetl‘ zcela správně. Heslo ‚Nejsme jako oni‘ jsem nepochopil vůbec,“ řekl. Myslel si, že to znamená, že Češi a Slováci nebudou živelně věšet komunisty na lucerny a že viníci toho zla, které národ zažíval čtyřicet let, budou poctivě, spravedlivě a podle zákonů souzeni a odsouzeni. „Že budou souzeni viníci zločinů, kterých se dopustili na národu a na jeho občanech a k těm, kdo se osobně neprovinili, bude národ velkorysý. Že se budeme společně snažit zahojit rány, které národ rozdělovaly,“ zmínil. Dopadlo to podle něj jinak. Ze skutečných zločinců nebyl odsouzen podle něj nikdo, třetině národa je pak vyčítáno, že byli ve straně, nebo že pracovali pro nějakou instituci, kterou si spojujeme s minulým režimem. „To, co dělali posledních téměř třicet let, neplatí. Jsou to prostě komunisté a hotovo. Žádný trest viníkům a trochu věčné špíny na všechny. Promiňte, na všechny ne. Někomu bude členství ve straně nadosmrti vyčítáno, nebo členství jeho nebo jejího partnera, nebo rodiče. U někoho to kupodivu nikomu nevadí. A premiérem si zvolíme někoho z StB,“ uzavřel se slovy, že jsme trochu schizofrenní národ. Bývalá mluvčí Vrchního státního zastupitelství Irena Válová se rozepsala, velmi kriticky, po zhlédnutí projevů z Albertova. „Přátelé, mám takový dotaz: Vystoupí v dnešním defilé trapnosti v Praze také někdo jiný než komunista, příslušník StB, bývalý komunista a současný akademický kariérista nebo student právě prolézající řití establishmentu, to znamená těm výše jmenovaným? Nevíte, jaký je další program? Jsem poněkud zmatena, začala jsem si totiž poslouchajíce ty proslovy připadat jako 17. listopadu 1989,“ rýpla. Na Albertově vystoupili rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, rektor Masarykovy univerzity Brno Mikuláš Bek či expremiér Petr Pithart. „Poslouchám tu ‚petici‘ z Albertova. Já se řežu. Já vidím sjezd SSM, či shromáždění studentů k výročí VŘSR...“ rýpl si rovněž do shromáždění na Albertově Petr Suchánek. Servítky vůči dalšímu vystupujícímu, studentu Lukáši Kostínkovi z Právnické fakulty UK, si nebral ani spisovatel Bruno Solařík. „Na Albertově dnes nějaký studentský euroúředník jménem Lukáš Kostínek se sebevědomým výrazem elitního předpapaláše přečetl z papíru projev, za který by se nemusel stydět kterýkoli místopředseda okresní organizace SSM před rokem 1989, a tu hanebnou snůšku výchovných floskulí à la ‚Vzdělávejme se!‘ a ‚Neseďme doma‘ zakončil supernarcistním výrokem: ‚Já sám se tím snažím řídit. A co vy?‘ Pokud jde o mě – známého odpůrce násilí –, kopl bych ho do koulí a šel bych si po své práci. A co vy?“ otázal se. Bývalý radní pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Štěpánek připomněl na svém facebookovém profilu dva texty o Petru Pithartovi, které proti němu napsal v roce 2000. „Křesťanskou církev vystavěl svatý Pavel poté, co se udála jeho přeměna z krvavého křesťanobijce Šavla v zapáleného šiřitele nové víry Pavla. I z Písma se tak dozvídáme, že člověk má právo během života změnit své názory. Jenže by se to asi nemělo dít příliš často. I svatý Pavel prodělal přeměnu pouze jednu. Když se tak rozhlížím po některých našich politických borcích, musím konstatovat, že svatého Pavla strčí hravě do kapsy,“ uvedl mimo jiné k „politické turistice“. „Takoví větry ošlehaní političtí turisté zvládnou během svých několika politických kariér třeba takovouhle anabázi: KSČ, OF, OH, SD, SD-LSNS, KDU-ČSL. Dvacet jedna písmen, skoro celá abeceda. Političtí turisté se však ke svým výkonům obvykle nehlásí. Naopak. Z jejich úst se vám dostane vysvětlení, že se vlastně po celou dobu jednalo o jednu partaj, jedny a tytéž lidi. A říkají to i v případech, kdy to objektivně není pravda,“ podotkl Štěpánek. „Ne, opravdu nikomu nevyčítám, že během svého života změnil názory. Dokonce se ani nepohoršuji nad tím, když se taková změna názorů projeví – pokud se to neděje příliš často – jako výměna politického dresu. Vadí mi však lidé, kteří si o sobě myslí, že za všech okolností a všech režimů jsou to právě oni, kdo jsou povoláni a vyvoleni, aby na kůru zpívali první hlasy,“ uzavřel. Celé příspěvky: Tomáš Haas Co jsem dělal 17. listopadu? Já jsem celou dobu od 17. listopadu až do Vánoc proseděl a proležel u televize v Kanadském Torontu a byl jsem úplně bez sebe údivem a radostí. Věděl jsem, že systém, který byl nazýván socialismem musí jednou skončit, protože není schopen splnit své vlstní deklarace a mění je v pravý opak. Slova jako "Svoboda" a "Demokracie" v něm, jako u Orwella, nabyla novéhovýznamu, přesně opačného než znamenala kdysi. Ekonomika pracovala z posledních sil, systém neměl budoucnost. Čekal jsem konec, ale myslel jsem si, že systém se bude muset změnit a že bude změny odmítat tak dlouho, jak to jen půjde. A že se bude pomalu a se strachem z každé malé odkládané změny. A že pomalu "vyšumí do ztracena" a já se toho asi ani nedožiji. A pak to přišlo, skoro jako blesk. A já jsem udělal to jediné, co jsem udělat mohl. Seděl, nebo ležel u televizoru a fandil. Bylo to napínavé. Měl jsem radost, když Peter Jennings a další moderátoři největších amerických televizních sítí přenesli své štáby do Prahy a vysílali hlavní večerní zprávy z balkonu hotelu Jalta a když i vnitroamerické zprávy dne měly v pozadí sochu Sv. Václava a živé Václavské náměstí. A přiznám se, že jsem mnoho věcí, které tehdy zněly z Prahy, "nepřečetl" zcela správně. Heslo "Nejsme jako oni" jsem nepochopil vůbec. Myslel jsem si naivně, že to znamená, že Češi a Slováci nebudou živelně věšet komunisty na lucerny a že viníci toho zla které národ zažíval čtyřicet let budou poctivě, spravedlivě a podle zákonů souzeni a odsouzeni. Že budou souzeni viníci zločinů kterých se dopustili na národu a na jeho občanech a k těm, kdo se osobně neprovinili bude národ velkorysý. Že se budeme společně snažit zahojit rány které národ rozdělovaly. Dopadlo to jinak, odsouzen nebyl ze skutečných zločinců nikdo, třetině národa ještě po téměř třiceti letech vyčítáme, že byli "ve straně", nebo že pracovali pro nějakou instituci, kterou si spojujeme s minulým režimem. To, co dělali posledních téměř třicet let neplatí. Jsou to prostě komunisté a hotovo. Žádný trest viníkům a trochu věčné špíny na všechny. Promiňte, na všechny ne. Někomu bude členství ve straně nadosmrti vyčítáno, nebo členství jeho nebo jejího partnera, nebo rodiče. U někoho to kupodivu nikomu nevadí. A premiérem si zvolíme někoho z STB. Jako národ jsme trochu schizofrénní. Irena Válová Přátelé, mám takový dotaz: Vystoupí v dnešním defilé trapnosti v Praze také někdo jiný, než komunista, příslušník stb, bývalý komunista a současný akademický kariérista nebo student právě prolézající řití establihmentu, to znamená těm výše jmenovaným? Nevíte, jaký je další program? Jsem poněkud zmatena, začala jsem si totiž poslouchajíce ty proslovy připadat jako 17. listopadu 1989. Petr Suchánek Poslouchám tu "petici" z Albertova. Já se řežu. Já vidím sjezd SSM, či shromáždění studentů k výročí VŘSR.... Bruno Solařík Na Albertově dnes nějaký studentský euroúředník jménem Lukáš Kostínek se sebevědomým výrazem elitního předpapaláše přečetl z papíru projev, za který by se nemusel stydět kterýkoli místopředseda okresní organizace SSM před rokem 1989, a tu hanebnou snůšku výchovných floskulí à la „Vzdělávejme se!“ a „Neseďme doma!“ zakončil supernarcistním výrokem: „Já sám se tím snažím řídit. A co vy?“ Pokud jde o mě – známého odpůrce násilí –, kopl bych ho do koulí a šel bych si po své práci. A co vy? Petr Štěpánek Pravdoláskovní lžinenávistníci opět do popředí vystrkují Petra Pitharta. Moc se u toho bavím. Tyhle dva textíky jsem o něm napsal v roce 2000, když jsem proti němu na Chrudimsku kandidoval do Senátu. Petr Pithart napsal pro Noviny Chrudimska (15. 4. 2000) moc pěkný článek o tom, že je třeba před senátními volbami vést férovou kampaň a nedávat rány pod pás. Nejen proto, že se to "nemá", ale hlavně, abychom my kandidáti neotrávili lidi. Což o to, se vším, co napsal, naprosto souhlasím. Jenže! Petr Pithart v roli propagátora férovosti píše, jak na toto téma už hovořil s panem Šloufem – kdesi jsem si přečetl, že spolu povečeřeli – a že se také setkal s panem Peckou a velmi krátce i se mnou. A to je právě to, co mě poněkud zaráží. Kdyby také alespoň jednou větou čtenářům prozradil, o čem jsme spolu mluvili, ani by mě nenapadlo psát tuto reakci. O co jde? Hned při oznámení své kandidatury o mně vypustil do světa, respektive do televize, rádíí a novin neférovou, leč docela "šikovně" motivovanou lež. A pak se mi – pro změnu – mezi čtyřma očima omluvil. Článek pro Noviny Chrudimska ale napsal pěkný! Křesťanskou církev vystavěl svatý Pavel poté, co se udála jeho přeměna z krvavého křesťanobijce Šavla v zapáleného šiřitele nové víry Pavla. I z Písma se tak dozvídáme, že člověk má právo během života změnit své názory. Jenže by se to asi nemělo dít příliš často. I svatý Pavel prodělal přeměnu pouze jednu. Když se tak rozhlížím po některých našich politických borcích, musím konstatovat, že svatého Pavla strčí hravě do kapsy. Pro jejich způsoby se ujalo docela hezké přirovnání, mezi lidmi se tomu říká politická turistika. Takoví větry ošlehaní političtí turisté zvládnou během svých několika politických kariér třeba takovouhle anabázi: KSČ, OF, OH, SD, SD-LSNS, KDU-ČSL. Dvacet jedna písmen, skoro celá abeceda. Političtí turisté se však ke svým výkonům obvykle nehlásí. Naopak. Z jejich úst se vám dostane vysvětlení, že se vlastně po celou dobu jednalo o jednu partaj, jedny a tytéž lidi. A říkají to i v případech, kdy to objektivně není pravda. Ne, opravdu nikomu nevyčítám, že během svého života změnil názory. Dokonce se ani nepohoršuji nad tím, když se taková změna názorů projeví – pokud se to neděje příliš často – jako výměna politického dresu. Vadí mi však lidé, kteří si o sobě myslí, že za všech okolností a všech režimů jsou to právě oni, kdo jsou povoláni a vyvoleni, aby na kůru zpívali první hlasy. A tenhle článek je z letošního roku, ale vrací se k témuž: Jak Pupíkovi koupili předsednictví v Senátu aneb Dobrá rada od knížete Občas člověk z ničeho nic narazí na příběh nadmíru povedený. Tenhle je z roku 2000, takže vlastně ještě z minulého století, ba přímo tisíciletí. Přesto je stále aktuální. Zvláště pak, když zjistíte, že v něm spoluúčinkujete. Sice jen ve vedlejší roli, ale i to se počítá. A především, když se po šestnácti letech dozvíte pointu. To bylo tak: Zrovna čtu memoárovou knížku Zdeňka Mahlera „...ale nebyla to nuda aneb Poznámky pod čarou života“. A najednou se nestačím divit. Na stránce 229 se Mahler mračí nad realitou a praxí naší politiky a ilustruje to mimo jiné touhle historkou, cituji: Výběr do komory seniorů měl rovněž otřesný půvab – jeden z lobbistů mi vylíčil volební svízele: „Proti našemu kandidátovi nebezpečně bodoval protřelý Šlouf – vyhledal jsem Karla: ‚Co budeme dělat?‘, a Karel poskytl knížecí radu: ‚K politice potřebuješ tři věci: za prvé peníze, za druhé peníze a za třetí peníze.‘ A tak jsme to milému Pupíkovi za dva miliony koupili. A on nám ani nepoděkoval.“ – Vítěz pak byl dokonce postaven do čela Senátu – rovněž převahou jednoho hlasu – toho svého. Také se na tu dobu moc dobře pamatuju. V onom roce 2000 jsem totiž v senátním volebním obvodu č. 44 Chrudim kandidoval také. Miroslav Šlouf v oranžovém trikotu ČSSD nakonec neuspěl. Skončil už v prvním kole. Dokonce až na čtvrtém místě. Předběhl ho i komunista. Do druhého kola jsem spolu s pozdějším vítězem postoupil já, v dresu modrém. Zbývá tedy už jen připomenout, kdo je onen Mahlerem zmiňovaný Pupík. Chvilka napětí... A vítězem se stává... Kdo?... Tramtadadá... Nikdo jiný než někdejší předseda české vlády, stavitel dvojdomků, místopředseda i předseda Senátu a v neposlední řadě také lidovecký prezidentský kandidát doc. JUDr. Petr Pithart. Potlesk. Gratulace! Kdo byl oním knížecím rádcem, se jistě každý dovtípí sám. Malý dovětek. Jsem natolik soudný, že vím, že Pithart by s největší pravděpodobností zvítězil, i kdyby mu to nekoupili. Stačí vzpomenout na tehdejší dobový kontext. Čtyřkoalice (lidovci, Unie svobody, ODA, DEU) byla v zenitu své politické slávy, válcovala průzkumy volebních preferencí a pravdoláskovní média dennodenně bombardovala opoziční smlouvu. Ve městech jsem nakonec s Pithartem přesto svedl docela vyrovnaný souboj, ovšem na hlavu jsem prohrál na katolickém venkově. Ve všech kostelích se před druhým kolem četl „pastýřský list“ s podporou Pupíkovi. Což bylo obzvláště povedené, neb já jsem z katolické rodiny, zatímco bývalý majitel rudé knížky Pithart z famílie bolševické. Zkrátka mission impossible. Věděl jsem to už tenkrát. Ale aspoň jsem to – v té nejlepší tradici Jacka Nicholsona z Přeletu nad kukaččím hnízdem – zkusil. Povedená historka, že? Pravda a láska zvítězila. Ale možná, že jen slyšíme trávu růst. Díky, pane Mahlere! Skvělá pointa.

Protiúder z ČT: Je čas se bránit, vy neschopní lháři. Jak fízlové. Dávám to právníkům Mediální přestřelka mezi lidoveckým europoslancem Tomášem Zdechovským a aktivistkou Monikou Elšíkovou, vystupující pod pseudonymem Monika Le Fey, která pracuje jako redaktorka pořadu Reportéři ČT, ohledně norského Barnevernetu, pokračuje. Poté, co Zdechovský v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz odmítl, že by informace o Barnevernetu byly pouhé mýty, a zkritizoval reportáž ČT, se Le Fey do Zdechovského ostře pustila na sociální síti. V pořadu České televize 168 hodin se například uvádělo, že na Zdechovského napsali krajané žijící v Norsku stížnost. A to v souvislosti s jeho kritikou norského úřadu pro ochranu dětí Barnevernet. Stížnost směřovala k předsedovi křesťanskodemokratické frakce v Evropském parlamentu. Zdechovský prý používá manipulaci a nedůvěryhodné informace. „Norská premiérka mi nedávno při rozhovoru přiznala, že Norsko není schopné kontrolovat všechny úředníky Barnevernetu, kteří i podle ní dělají chyby. A byla v reportáži ČT zmíněná premiérka? Když toto tvrdí, také manipuluje s fakty a lže? Podle mě byla reportáž jednostranná a nevyvážená bez toho, aby opravdu reflektovala to obrovské množství případů násilného odebírání dětí v Norsku, které se ukázaly jako přehmaty,“ reagoval v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz europoslanec Tomáš Zdechovský. Lidé nejsou hloupí, aby tomu věřili Uvedl také, že všechny údajné „mýty“ se často objevují ve zprávách Barnevernetu při jednání před komisí a soudem, kdy bývají používány jako podpůrné argumenty proti biologickým rodičům. „Paradoxně ani Česká televize tyto mýty nevyvrátila, ale spíše potvrdila. České maminky vlastně v reportáži říkají, jak je to skvělé, že děti nemají sladkosti každý den. Celá reportáž vyzněla jako taková jedna velká reklama na Barnevernet, který všem pouze ‚pomáhá‘ a je naprosto úžasný. Není. A lidé nejsou hloupí, aby tomu věřili,“ uvedl Zdechovský. Brutální násilí v rodině Michalákových? Na Svobodném fóru byl zveřejněn text Moniky Le Fay, která v něm píše o kauze Michalákovi: „Děti Evy Michalákové nebyly odebrány bezdůvodně. Ale poté, co rodinu dlouhodobě sledovali sociální pracovníci, a přestože úřady měly zájem zachovat rodinu, rozhodly se nakonec jinak... Rozhodující bylo svědectví jednoho ze synů, který se svěřil učitelce, že ho v noci tatínek budí, dělá s ním věci, které jsou mu nepříjemné, a že i maminka dělá věci, které se mu nelíbí. Velmi podrobně popsal sexuální praktiky, penis svého otce a další věci, o kterých se nikde nepíše... Bylo zjištěno, že v rodině dochází k brutálnímu násilí, které otec s diagnózou paranoidní schizofrenie páchá na své ženě i dětech. Děti chodily do školky nemocné a s horečkou, nekomunikovaly, zaostávaly, jevily známky psychického a fyzického strádání. Poté, co se ukázalo, že syn má kromě nočních můr také poškozený konečník a krev ve stolici, začaly úřady jednat velmi rychle. Díky tomu se děti velmi rychle dostaly k pěstounům.“ K tomu Zdechovský řekl, že nerad komentuje lži a nesmysly. „Před rokem jsme hovořili s kolegy v Norsku a s policisty, kteří případ vyšetřovali. Ti jednoznačně odmítli obvinění s tím, že pokud by to byla pravda, jsou oba rodiče ve vězení. Myslím, že ve světle této informace si asi dokážete udělat obrázek o morální integritě dotyčné dámy,“ uvedl na adresu Moniky Le Fey. Celý rozhovor s Tomášem Zdechovským je ZDE. Zdechovský si nemůže říkat, co ho napadne Reakce Elšíkové alias Le Fey na sebe nenechala dlouho čekat. Na svém facebookovém profilu reagovala nezvykle ostře: „Zdechovský si možná myslí, že může jako europoslanec říkat, co ho napadne. Nemůže. Dávám to právníkům a ti si s tím poradí,“ napsala na sociální síti Elšíková v reakci na rozhovor uveřejněný na ParlamentníchListech.cz Již v pondělí se Elšíková na svém facebookovém profilu pustila do jednoho ze zakládajících členů ODS Petra Štěpánka, který byl mimo jiné členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V reakci na Štěpánkovu kritiku vedoucího redaktora Reportérů ČT Marka Wollnera a moderátorky pořadu 168 hodin Nory Fridrichové napsala, že „Štěpánek se zase naváží do Marka Wollnera a už i do Nory Fridrichové a používá přitom dehonestační tvrzení, za která by se nestyděl kdejaký fízl“. Štěpánek je dno společnosti Štěpánka a další, kteří dlouhodobě kritizují Českou televizi, označila za dno společnosti. Zaštiťuje se přitom samotným Masarykem. „Nejspíš i je měl na mysli Masaryk, když mluvil o patologické sedlině. Nejlepší bude to nečíst, nesdílet a nezabývat se tím. Reportéři ČT a pořad 168 hodin patří léta k těm, kdo se nebojí jít do konfliktu s politiky, lháři a manipulátory. Samozřejmě tím leží mnoha lidem v žaludku. Kromě toho jsou trnem v oknu společenství neschopných, kteří by taky chtěli být na obrazovce a nechápou, že jim to ani přátelství se Zemanem nebo Klausem nezařídí,“ pustila se Elšíková do Štěpánka a jeho přátel. A v chválení Reportérů ČT pokračovala: „Ono vytvořit pořad, který má kontinuálně několik let vysokou úroveň, je poměrně těžké a málokdo ustojí permanentní tlak a stres. Noře Fridrichové včera zablokovali FB profil. Proti Marku Wollnerovi jede kampaň už delší dobu. Asi nastal čas k tomu, zastat se veřejnoprávních médií.“ Ve známost vešla již dříve, když hned po zvolení Miloše Zemana prezidentem organizovala petici proti němu. Celé znění příspěvků Moniky Elšíkové na jejím facebookovém profilu: Vidím, že se Petr Štěpánek zase naváží do Marka Wollnera a už i do Nory Fridrichové a používá přitom dehonestační tvrzení, za která by se nestyděl kdejaký fízl. Petr Štěpánek a jeho přátelé, ke kterým se odkazuje, to je dno společnosti. Nejspíš i je měl na mysli Masaryk, když mluvil o patologické sedlině. Nejlepší bude to nečíst, nesdílet a nezabývat se tím. Reportéři ČT a pořad 168 hodin patří léta k těm, kdo se nebojí jít do konfliktu s politiky, lháři a manipulátory. Samozřejmě tím leží mnoha lidem v žaludku. Kromě toho jsou trnem v oknu společenství neschopných, kteří by taky chtěli být na obrazovce a nechápou, že jim to ani přátelství se Zemanem nebo Klausem nezařídí. Ono vytvořit pořad, který má kontinuálně několik let vysokou úroveň, je poměrně těžké a málokdo ustojí permanentní tlak a stres. Noře Fridrichové včera zablokovali FB profil. Proti Marku Wollnerovi jede kampaň už delší dobu. Asi nastal čas k tomu zastat se veřejnoprávních médií. ---- Zdechovský si možná myslí, že může jako europoslanec říkat, co ho napadne. Nemůže. Dávám to právníkům a ti si s tím poradí.

„Nemusíme se bát potulných teroristů, máme své.“ Názor Pomník maršála Ivana Koněva se v Dejvicích na Praze 6 stal terčem vandalů, kteří na něho červenou barvou napsali letopočty 1956, 1961, 1968 a 2017. „Maršál osvoboditelem se stal odpovědným za všechny hříchy na Zemi: za maďarské události, Berlínskou zeď, za porážku pražského jara i za politiku prezidenta Putina. To je strašné!" řekl v rozhovoru pro Sputnik vedoucí spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír, podplukovník Ivan Kratochvíl. Kratochvíl: Tento akt naprosto nekulturního jednání hovoří o úpadku naší společnosti, ke kterému za poslední léta došlo. Vždyť každému jen trochu rozumně uvažujícímu jedinci musí být jasné, že překrucování historie, zamlčování její části, ať už je hodnotíme pozitivně, či negativně, vede k jejímu opakování. Čím si zasloužil maršál Koněv „zájem" vandalů zrovna teď, kdy je prezident Zeman v Rusku a v rozhovoru vyjádřil svůj respekt vůči maršálovi osvoboditeli a uvedl, že jeho památka by měla v Praze zůstat? Samozřejmě to není náhoda, je to hysterická reakce na perspektivně velmi úspěšnou cestu prezidenta Zemana do Ruska, kde je doprovázen takovým množstvím českých podnikatelů, že mu nestačí jedno nebo dvě letadla, ale musela letět letadla tři. Tato hysterie je vyvolávána kýmsi, kdo potřebuje úpadek Evropy a dokončení likvidace průmyslového potenciálu Českých zemí. Útok přes web Zvezda proti této oboustranně významné akci se moc nepovedl, tak se útočí na vše, co má nějakou spojitost s Ruskem. Přesně podle hesla „America first". Prosazování tohoto hesla Američany je pochopitelné, ovšem u občanů České republiky poněkud vlastizrádné. To, že útok byl veden proti maršálu Koněvovi, je ale velmi neuctivé. Uvědomují si tito křiklouni, že nebýt Koněva a jeho lidí, tak by se vůbec nemuseli narodit? Operace na pomoc Pražskému povstání byla ve své době unikátní. Koněvovy tanky se hnaly na Prahu bez ohledu na vlastní bezpečnost, bez zabezpečení boků a týlu prvosledových jednotek. Ten, kdo by měl mít právo Koněvovi něco vyčítat, jsou matky vojáků, kteří při tomto svým způsobem bezhlavém průniku do nitra Čech padli. Je trapné a nanejvýš urážející hanobit úsilí vojáků, kteří bez ohledu na vlastní životy zachraňovali životy Pražanů. Nebo je snad těmto vandalům líto, že Prahu nepostihl osud Drážďan, či Varšavy? Každá hodina zpoždění příchodu Sovětských vojsk znamenala prostor pro další letecké údery USAF, které Praha naštěstí obdržela pouze v omezené míře. Ovšem Vysočany, Kolbenka, Staroměstská radnice hovoří své. Každá minuta dávala prostor Grupám SS likvidovat „český živel". Vždyť Schörnerova armáda měla 1 milion mužů a úkol udělat z Prahy opěrný uzel. Vybudovat z města opěrný uzel či bod znamená „zbavit se" obyvatelstva (vyhnat, postřílet) a z každé vhodné budovy udělat pevnost. Nevhodné, překážející budovy se zbourají. Takový měl být podle těchto vandalů osud Prahy? Podle mne je dobře, že díky Koněvovi a jeho lidem nebyl. Policie ČR slovy své mluvčí tento případ řeší… Chci věřit, že i vyřeší. Tady nejde o život. Tady jde o paměť národa. Paměť tvořenou hrdinskou smrtí Pražanů, kteří vzali do rukou zbraň a jejich spojenců, sovětských osvoboditelů. Omlouvám se dceři maršála Koněva za nevychovanost lidí, kteří zhanobili památku jejího otce a za neschopnost orgánů státu, který je mým domovem, že to dopustily. Pomník maršála Koněva v pražských Dejvicích se stal ve skutečnosti objektem teroru. Kombinovat vandalismus a terorismus do jednoho problému bych nechtěl. Ano, v našem světě v podstatě všechno souvisí se vším. Vandalismus a terorismus mají něco společného. Cílem je zabít nebo zničit lidi či paměť." Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Sami si nakradli, soudí je, a budou vykládat, že chce Babiš hledat výhody? Za odborníky je něco vidět, jiní jen třískají hubou, vzkazuje bývalá starostka z drsného Bruntálska ROZHOVOR „Nemám problém s vládou, ve které budou opravdoví odborníci, myslím tím lidi, za kterými je už něco vidět, a ne lidi, kteří jen třískají hubou. Občané rozdali hlasy a politici by měli být uvážliví a jednat tak, aby to bylo dobré pro naši republiku,“ konstatuje někdejší starostka Alena Krušinová z Krnova na Bruntálsku k povolebním jednáním o sestavení nového vládního kabinetu. K šancím jednotlivých prezidentských kandidátů pak ještě dodává: „Když jsem si četla nejnovější průzkumy na internetu, tak má Miloš Zeman značný náskok před panem Drahošem a Michal Horáček je někde úplně vzadu, ale všimněte si, jak v médiích brojí proti současnému prezidentovi.“ V současné době sestavuje vládu Andrej Babiš a dopadne to bůhvíjak. ODS ho tvrdě odmítla, podobně se zachovali i Piráti, KDU-ČSL spíše nechce, ČSSD se bojí, TOP 09 a STAN zásadně s Babišem nechtějí... Do vlády se naopak těší Tomio Okamura, komunisté mu zřejmě slíbili tichou podporu v opozici, protože si nepřejí opakované volby. Nyní Babiš mluví o menšinové vládě doplněné o experty. Pozorovatelé hádají, že by ho Zeman mohl nechat vládnout i bez důvěry parlamentu. Jaké řešení byste upřednostňovala Vy sama? Nemám problém s vládou, ve které budou opravdoví odborníci, myslím tím lidi, za kterými je už něco vidět a ne lidi, kteří jen třískají hubou. Občané rozdali hlasy a politici by měli být uvážliví a jednat tak, aby to bylo dobré pro naši republiku. Vykřikovat hned druhý den po volbách, že jdeme jedině do opozice, se mi nezdá zrovna šťastné. A to, co nyní vypustil z úst Miroslav Kalousek, myslím tím to nabádání k obstrukci při volbě vedení sněmovny, je už opravdu silná káva. Vraťme se nyní v krátkosti k výsledku sněmovních voleb. Co Vás na něm nejvíce překvapilo, co vítáte, a naopak co Vás zásadně zklamalo? Ztotožňujete se s volbou národa, který většinu vysokých karet rozdal Andreji Babišovi? Jak hodnotíte například úspěch hnutí STAN ve volbách, sama jste pracovala dlouhých osm let ve vedení města... Nejvíce mne překvapilo, jak dopadla ČSSD. Že nevyhraje volby jsem čekala, ale tak šílený propad určitě ne. Že se hnutí STAN dostalo do sněmovny mě mile překvapilo, ale že se přitom z našeho Moravskoslezského kraje nedostal žádný kandidát mne mrzí, protože program byl podle mne velmi dobrý. A celkový výsledek? Voliči rozhodli a je třeba to respektovat. Zaznívají názory, že Andrej Babiš se bude chtít vypořádat s neochotou politických stran jít s ním do vlády útokem na pozice lidí z ODS, KDU-ČSL nebo ČSSD v klíčových úřadech a firmách. Menšinový kabinet by se totiž mohl de facto ihned pustit do rozsáhlých změn, Jak je zmiňováno, nejdůležitějším subjektem v tomto ohledu je zcela jistě energetický obr ČEZ. V něm měla dosud rozhodující slovo sociální demokracie. Může mít tato úvaha reálný základ nebo jde jen o málo pravděpodobný odhad? Zaráží mne, jak nyní samí odborníci, myslím tím politology, kteří jsou stejně jen teoretiky, dnes již ví, jak bude Andrej Babiš postupovat, a jak bude škodit naší zemi. A „vůbec nejlepší“ jsou názory rádoby odborníků, kterým je okolo 22 let! Ten dědek je zase zpět, napsal Tomáš Cikrt o Miloši Zemanovi. A další odpůrci prezidenta začínají pochybovat, že Jiří Drahoš je schopen Zemana porazit. Sociolog Jan Hartl upozorňuje, že nyní Miloš Zeman bude moci hrát roli moudrého vladaře, který vyvádí zemi z krize během sestavování vlády. Vyhraje Zeman prezidentské volby podle Vás? A kterému z kandidátů o křeslo na Hradě nejvíce fandíte Vy sama? Všimněte si, jak v médiích brojí proti současnému prezidentovi. Když jsem si četla nejnovější průzkumy na internetu, tak má Miloš Zeman značný náskok před panem Drahošem a Michal Horáček je někde úplně vzadu. Já sama jsem volič Miloše Zemana a podepsala jsem petici pro jeho podporu na kandidaturu na prezidenta. Je to nesmírně chytrý chlap s fenomenální pamětí. Jediné jeho mínus je jeho věk a možná podlomené zdraví. Andrej Babiš ve své knize vizí toho napsal spoustu. Chce zlepšit infrastrukturu, zavádět výrobu s přidanou hodnotou, optimalizovat státní finance, podpořit učňovské a technické školství, bojovat s korupcí, podporovat malé firmy... Věříte mu podobné úmysly anebo bude za jeho „vlády“ především profitovat firma Agrofert? Knihu Andreje Babiše jsem nečetla, ale plánů v knihách jsem dříve četla spoustu a většinou sliby tak nějak zlehka vyšuměly. Že pan Babiš umí, je zřejmé z toho, že vybudoval své impérium. Za jakých to bylo podmínek, myslím tím těch pravdivých, se stejně asi nedozvíme. Kalkulovat s tím, že bude hledat výhody pro svou firmu je pro mne úsměvné, když o tom hovoří zástupci těch politických stran, kde členové si nakradli a dnes jsou stíhání policií nebo již potrestáni. U některých politiků se objevují návrhy na zavedení obecného referenda; častokrát s úmyslem dosáhnout vypsání referenda o setrvání v EU. Je možné, že Tomio Okamura k tomu nakonec dotlačí Andreje Babiše? Již teď proevropští aktivisté bijí na poplach, že je to začátek konce našeho členství v EU. A jak byste Vy sama hlasovala v případném referendu o našem setrvání v EU? Jsem pro zákon o referendu, a taky souhlasím s prezidentem, že musí být v Ústavě pojistka, aby se nevyhlašovalo na každou hloupost. A jak bych hlasovala – asi bych byla pro setrvání v EU. Šéf hnutí Andrej Babiš i jeho „práva ruka“ Jaroslav Faltýnek nabyli opět poslaneckou imunitu za situace, kdy jsou trestně stíháni kvůli kauze Čapí hnízdo. Nové složení Sněmovny tak bude muset opět hlasovat o zbavení imunity v případě, jestli o to policie znovu požádá, což se může, ale i nemusí stát. Myslíte si, že orgány činné v trestním řízení zopakují svoji žádost, anebo že se zaleknou nového vítěze voleb a zřejmě i příštího premiéra? Podle mne je Andrej Babiš tvrdý „obchodník“, který ví, co chce a jde tvrdě za svým i za cenu, že kolem to někteří odnesou. Kolik lidí dopadlo špatně, že naletěli svým kamarádům, kteří je okradli nebo svou rodinu ožebračili hazardem? Darebáci byli a budou v každé době, ale apriori říkat, že je pan Babiš lump, to bych osobně neřekla. A jestli byl agent STB? Kolik jich bylo a jejich záznamy se ztratily nebo se o nich nemluví. A kolik jich bylo křivě nařčeno a soudy je očistily. Pokud mají orgány v trestním řízení jasné důkazy, ať požádají znovu, ale ať ten celý proces netrvá jako ta sranda s paní Nečasovou-Nagyovou... Blíží se nám výročí sametové revoluce, pojďme se tedy nad polistopadovým vývojem trochu zamyslet. Určitá část české společnosti stále poměřuje dnešní život s tím, jak se jí žilo před listopadem 89. Zejména lidé nad 50 let upozorňují na jevy jako korupce, nemožnost vymoci právo či bezpečnost. Dle sociologů na ně spíše dolehly jevy jako nejistota v zaměstnání zejména kolem ekonomické krize, zadluženost, nízké mzdy či výdaje spojené s výchovou dětí. Co je příčinou toho, že mnozí lidé mimo Prahu nepovažují tento režim za svůj a ohlížejí se spíše do minulosti? Moji rodiče vždy vzpomínali, jak se žilo před válkou, a jaké byly tehdy ceny. My jsme se vždy smáli. Dnes vzpomínáme, že před 89 rokem stál rohlík 0,30 a mlíko 1,90 korun a moje děti se mi smějí, ať toho už necháme. Když dnes žijete ve městě, kde máte zajištěny veškeré služby, můžete si vybrat, kde nakoupit, a máte i práci, solidní plat a děti, které se slušně učí a neberou drogy, tak nebrblete a jste spokojeni. Navíc, když jste ještě k tomu zdraví. Pokud bydlíte v oblasti, kde jezdí spoje dvakrát za den, když tam neexistuje prodejna, vy nemůžete sehnat práci a někdo z vašich blízkých je na tom zdravotně tak, že doplácí přes tisíc korun za léky měsíčně nebo, že vaše dítě ne vlastním přičiněním se dostalo do dluhové pasti, tak zavzpomínáte na časy, kdy se takové věci stát nemohly.

Lidé utíkají. Hrozný strach. Turecko páchá masakr po boku s Islámským státem! Západ mlčí, naše ostuda. FOTO a zásadní informace o dění v Afrínu. A petice Spojenecké oddíly turecké armády vstoupily do města Afrín, podle tureckého prezidenta Svobodná syrská armáda (FSA) získala kontrolu nad celým centrem města. České novinářky Markéta Kutilová a Lenka Klicperová, které se specializují na Blízký východ, popisují, jak to ve městě vypadá. „Islámský stát nezemřel, stále žije! Jen se pod ochrannými křídly Turecka přesunul do kurdského Afrínu...,“ komentuje dění Klicperová. „Od dnešního rána Sýrie už oficiálně neexistuje! Erdogan před chvílí prohlásil, že Turecko a jeho žoldáci (zčásti bojovníci al-Káidy a ISIS) dobyli většinu syrské provincie Afrín včetně hlavního města. Dnes už všude zavlály rudé vlajky. Město je prázdné, vesnice vypálené a na útěku z Afrínu 150 000 lidí –Kurdů, křesťanů, Arabů, Jezídů... Nechali Turkům svoje pole, sady, domy, stáda a utíkají o život,“ komentuje na sociálních sítích dění v Afrínu novinářka Markéta Kutilová. „Turecko slaví, Osmanská říše se rozšiřuje, svět se dívá, nebo možná už ani nedívá,“ uvádí Kutilová a dodává, že exodus civilistů z Afrínu je děsivý, neboť tito lidé nemají kam jít. Jediná cesta podle ní vede do Aleppa, které je pod kontrolou Asada. Podle ověření z několika zdrojů tam podle ní chtějí jeho vojáci 300–700 euro za osobu za vstup do Aleppa. Poukazuje také na fakt, že Turecko dlouhodobě podporuje džihádistické skupiny v Sýrii a po celou dobu války spolupracovalo s ISIS. „Je ostudou NATO, že takového člena si hýčká bez kritiky, a je ostudou EU, že Turecku posílá další a další miliardy na uprchlíky. Je ostudou Putina, že anexi Afrínu Erdoganovi posvětil výměnou za obchod se zbraněmi. Je ostudou českých politiků včetně prezidenta, že mlčí! Kurdské milice YPG/YPJ, proti kterým teď Turecko bojuje, svedly největší tíhu boje s ISIS v Sýrii. A teď je celý svět hodil přes palubu. Myslí si naivně, že boj s ISIS je u konce a Kurdy nepotřebuje? Jak zoufale naivní! Turecko je živnou půdou pro radikální džihád a uvidíme, co ještě Erdogan světu ukáže!“ uvádí Kutilová a že dodává, že jsou z celé věci s kolegyní zoufalé a vyzývají k podpisu jejich petice. Novinářky prostřednictvím petice vyzývají čelní představitele České republiky, aby se coby reprezentanti NATO pokoušeli zastavit tureckou agresi. „Není nám to jedno a vyzýváme ještě jednou naše politické představitele, aby se proti turecké agresi vymezili. Jsme členem NATO i členem EU a obě tyto instituce zatím neukázaly nic jiného než zbabělé mlčení a přihlížení. Tváříme se, že 150 000 lidí na útěku ze svých domovů neexistuje?" zdůrazňuje Klicperová. Petice k podpisu ZDE

Slovenské volby zbouraly prounijní mýty „Volby nás mentálně odpojily od Evropy a slovenská pravice, respektive její aktuálně dominantní část, zemi v jádru Evropy jednoduše nemá šanci udržet,“ říká v rozhovoru pro Sputnik poslanec slovenského parlamentu za stranu SMER-SD Ľuboš Blaha. O víkendu se uskutečnily volby do slovenské Národní rady. Co jejich výsledek znamená? Bylo to doslova zemětřesení. Protestní hlasy skoro převýšily hlasy pro standardní, programové politické strany, ať už sociálnědemokratický SMER a nebo křesťanskodemokratické Most a Sieť. Poprvé od druhé světové války se do parlamentu dostali fašisté s 8 % hlasů. To je pro Slovensko tragédie a plivancem do očí našich odbojářů Slovenského národního povstání či Rudé armády, která nás osvobodila. ĽS-NS glorifikuje válečný stát a naše osvoboditele od nacismu považuje za zločince. Stydím se za to, že lidi na Slovensku hlasovali pro takové kreatury. Zabodovali také další pravicové populistické subjekty, které vyjadřují silnou euroskepsi a pracují s xenofobními motivy. Ať už jde o SaS a OĽaNO z euroskeptické frakce v Evropském parlamentě, kde sedí společně s polskou PiS, nebo nové hnutí Sme rodina, které je pravicovo-populistickým svobodným zastoupením jednoho milionáře, kterého obviňují s napojení na mafiánské kruhy. Mezi euroskeptickými stranami se jako nejstandardnější jeví Slovenská národní strana, která byla kdysi označována za krajně pravicovou. V porovnání s tím, co se teď dostalo do parlamentu, jde skoro o proevropskou a standardní národní stranu. Z parlamentu vypadla poprvé křesťanskodemokratická KDH. Jde o stranu, která byla pilířem mnohých pravicových vlád. Zkrátka, nezůstal kámen na kameni. Dominantní SMER-SD také ztratil, ale stále si drží slušných 28 %. To je víc, než má většina sociálnědemokratických stran v Evropě. Bude se ale velmi těžce skládat jakákoli vláda. Pro Slovensko to znamená riziko nestability, dalšího růstu extrémismu a poklesu ekonomiky. Někomu se může zdát, že na Slovensku vyhrál euroskepticismus. Neotáčí se Bratislava zády k Evropě? Ano, tyto volby zbouraly vícero mýtů o Evropě, která na Slovensku existovaly. První mýtus byl, že pravicový volič je proevropský. Tento mýtus pěstovala média od Dzurindova boje s Mečiarem. Ale to je už čistý pravěk. Mezi tím se pravicový volič přeměnil v těžkého euroskeptika a dnes s nadšením volí jednoho z největších nepřátel Evropy Sulíka, který dokonce na evropské tématice svrhl vládu. Pouze idiot by volil SaS, když by byl proevropský. Naopak, ty pravicové strany, které byly proevropské, dostaly těžké facky od voličů — ať už KDH, Sieť nebo Most. Druhý mýtus byl, že Slovensko je proevropská země. Tyto volby byly pro EU doslova úderem baseballovou pálkou. Jen si to spočítejte: SaS euroskepse, OĽaNO euroskepse, SNS euroskepse, Sme rodina euroskepse, Kotleba euroskepse. Proevropskou orientaci si kromě dvou maličkých staropravicových stran uchoval jen sociálnědemokratický SMER, přitom mnozí jeho voliči pociťují vůči EU těžkou skepsi. Pokud na Slovensku ještě existuje něco jako eurooptimismus, tak tyto volby ukázaly, že mu věří asi tak 20 % voličů. To je rekordně málo. Po šílených rozhodnutích EU v otázce migrace, Ruska, TTIP nebo v otázce Řecka se není čemu divit. Nebudu to ale teď rozebírat. Ostatně, navzdory kritice Bruselu premiér Fico nikdy nebyl euroskeptikem. Právě naopak. Snažím se spíš upozornit na to, že se časy mění a je třeba si nalít čistého vína. Tyto volby nás mentálně odpojily od Evropy a slovenská pravice, respektive její aktuálně dominantní část, tuto zemi v jádru Evropy jednoduše nemá šanci, chuť, ani ambici udržet. Pokud někdo může zachránit proevropské směrování Slovenska, tak to je velká koalice SMERu a proevropských standardních pravicových stran. Otázkou ale je, jestli k této koalice existuje politické vůle a podpora veřejnosti.

My tu nemáme 12 imigrantů, zase špatná informace... A není tu bezpečno! Okamura řádil v ČT. Redaktorka ho nemohla zastavit Předseda SPD Tomio Okamura zavítal do Interview ČT24. Usedl do křesla pro hosta a rozpovídal se o povolebních vyjednáváních. Udeřil na Piráty Ivana Bartoše, na premiéra Bohuslava Sobotku i na média, především vlastněná Zdeňkem Bakalou. Prozradil také, proč si myslí, že je v Česku mnohem víc uprchlíků, než se říká. Okamura přišel s návrhem, že by bylo možné převolit předsedu Poslanecké sněmovny, pokud by snad hrozilo, že bude v České republice vládnout kabinet Andreje Babiše bez důvěry celé čtyři roky. V tuto chvíli ale o tom nemá smysl debatovat. Podstatnější podle Okamury je, aby sněmovna začala fungovat a byl schválen rozpočet. „Teď potřebujeme odsouhlasit státní rozpočet a my chceme přidat důchodcům,“ zdůraznil Okamura. Poté přes televizní obrazovky poslal vzkaz Pirátům. SPD se odmítá účastnit jejich kulatého stolu. „My jsme poslali Pirátům jasný dopis, že na to jednání nepůjdeme, protože je to selektivní kulatý stůl. My jsme připraveni účastnit se jakýchkoliv jednání na půdorysu sněmovny, ale říkat dopředu, že ten na jednání ano a ten ne, to nám nepřijde v pořádku,“ kroutil hlavou Okamura. To však nebyl jediný moment, v němž tvrdě reagoval na Piráty. Předseda Pirátů Ivan Bartoš v České televizi poznamenal, že nepovažuje Okamuru za politika, nýbrž za obchodníka, který neustále zvyšuje svoji cenu. „Já nevím, co to tady pan Bartoš vypráví za nesmysly. My jsme měli schůzku s Piráty, ale pan Bartoš na ni odmítl přijít. Asi z osobních důvodů. Možná by bylo dobré, kdyby se mě napřed zeptal, jaké máme záměry, tak se to ve slušné společnosti dělá,“ uvedl na adresu Bartoše host České televize. SPD prý jde o to, aby mohla prosazovat svůj volební program, schválení zákona o obecném referendu, zákaz islámu a tak podobně. „My prosazujeme také odvolatelnost politiků, aby byli odvolatelní, jako je každý občan v zaměstnání,“ podotkl Okamura. Poté vysvětloval, proč hnutí ANO odmítá koalici s SPD. „Prý jsme podle médií extrémní. Já myslím, že je to nesmysl, protože to by pak bylo v České republice na půl milionu extrémních lidí,“ bránil se Okamura. „A paní redaktorko, já nevím, jestli znáte definici slova extrémní. Je to ze slovníku naučných slov. Extrémní znamená, když někdo prosazuje jiný než většinový názor ve společnosti. Když prosazuje zákaz nezákonné migrace, když prosazuje přímou demokracii, když prosazuje zvýšení důchodů všem stejnou částkou, tak na tom přece není vůbec nic extrémního. Naopak extrémní je premiér Sobotka, který je proimigrační, přijímal tady migranty a tak dále a tak dále,“ rozjel se Okamura. Moderátorka Witowská se poté Okamury zeptala, jak chce SPD zakazovat islám, pokud onen volební slib ještě platí, když náboženskou svobodu garantuje Ústava České republiky. „Tak paní redaktorko, vy jste asi neměla dobrou přípravu, ale já vám to rád vysvětlím. My islám nevnímáme jako náboženství, ale jako nenávistnou ideologii srovnatelnou s nacismem. A jeho šíření v zákoně už zakázáno je. Už v roce 2003 Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku stanovil, že islámské právo šaría je součástí Koránu a Korán je nedílnou součástí islámu. Islámské právo šaría není slučitelné s demokratickými principy platnými v Evropě. Zakázat propagaci práva šaría v České republice... Automaticky by to znamenalo i zákaz mešit v České republice, což si myslíme, že je v pořádku,“ rozpovídal se Okamura. Pak došlo na téma uprchlíků. „My tady nemáme 12 migrantů, to máte zase mylné informace. Jinak máme tady mimo kvóty mnoho a mnoho migrantů. Je to v rámci tisíců. Máme tady čtyři integrační centra v České republice. Zjistili jsme, že jsou tam přijímáni migranti a je jim udělován azyl mimo kvóty... Asi jste si také všimla, že ani vyspělé západní země nejsou schopni identifikovat, kdo je terorista a kdo ne. Proto my raději říkáme: nepřijímat raději vůbec žádné muslimské migranty,“ zdůrazňoval host. Okamura zdůrazňoval, že se zhoršuje bezpečnostní situace v zemi. „Ta bezpečnostní situace se zhoršuje, jestli tady někdo lže a říká, že je tady bezpečno, tak já říkám, proč se tady objevují betonové zátarasy a proč tady chodí vojáci se samopaly,“ kroutil hlavou Okamura. Téma islámu však ještě neopustil. Přidal příklad policejního zásahu v mešitě na Černém mostě před dvěma lety, kde je prý propagována kniha, ve které podporují zvěrstva. SPD trvá právě na zákazu islámu jako ideologie, aby bylo možné zastavit i tyto materiály se zvěrstvy, jak už je to ostatně možné v Německu. Česko je prý v této věci pozadu. „Tam se propaguje sekání rukou jako trest, tam se propaguje znásilňování devítiletých dívek po vzoru Proroka Mohameda. Mně je to odporné,“ řekl Okamura. Witowská poté otevřela ještě dvě témata. Ubytovny pro sociálně slabé a anexi ukrajinského Krymu Ruskem. „IDnes.cz přišel se zprávou, že váš poslanec Lubomír Volný vydělává na romských rodinách, které jsou závislé na příspěvcích na bydlení,“ poznamenala moderátorka. „Tak pan Lubomír Volný prošel už dvěma volbama. A je otázka, jestli má poslance hodnotit Babišův server iDnes.cz, nebo voliči. Já jsem se na to neptal. Mě žblebty a žvásty iDnesu nezajímají, protože já neznám prolhanější skupinu lidí, než jsou novináři, i když mezi nimi jsou slušní lidé. Kdybych věřil všemu, co píšou novináři, tak bych nemohl ráno ani vstát a podívat se do zrcadla. To bych tady snad ani nemohl chodit,“ kroutil hlavou Okamura. Witowská přidala ještě jeden případ, na který upozornily Hospodářské noviny. Deník informoval o tom, že někteří poslanci SPD uznávají anexi Krymu. A Okamura znovu vypěnil. „Dalším příkladem jsou Hospodářské noviny tuneláře Bakaly,“ rozesmál se Okamura. „Nedávejte mi tady už za příklad média tuneláře Bakaly, jako jsou Hospodářské noviny, Respekt, Aktuálně.cz a DVTV. Bakala mě nenávidí, protože opakovaně bojuji za lidi postižené kauzou OKD,“ řekl Okamura. Posléze dodal, že respektuje výsledek referenda konaného na Krymu.

Televize buď nevysílala vše, nebo zase lhala. Hovoří poslanec Ondráček, kterého si tento týden média "oblíbila" mimořádně ROZHOVOR „Demokracie není cochcárna, která nemá hranic,“ říká poslanec za KSČM Zdeněk Ondráček, který navrhuje vrátit do trestního zákoníku hanobení prezidenta. ParlamentnímListům.cz vysvětlil, proč právě toto navrhuje i co říká na to, že někteří politici tento návrh nejdříve podepsali a později svůj názor změnili. Vyjádřil se i k setkání ministra Hermana s dalajlámou. „Pan ministr Herman jasně dokázal, že mu nejde o blaho České republiky, ale pouze a jen o své ego,“ říká Ondráček. Oslavy 17. listopadu byly nejen v Praze, ale vlastně i v menších městech poměrně bouřlivé. Co podle vás lidi hlavně vyhnalo do ulic? Bouřlivé? Tak to buď televize nevysílala vše, nebo zase lhali. Já slyšel, že oproti loňskému roku to bylo klidnější a zúčastnilo se i méně lidí. Hodně lidí mluví o tom, že musíme chránit demokracii, prý se bojí, abychom o ni nepřišli. Mají podle vás důvod a čeho se podle vás vlastně konkrétně bojí? Nemůžeme přijít o něco, co nemáme. Pokud pod tím pojmem myslíte tu pseudodemokracii, která slouží určité skupině obyvatel k prosazování svých zájmů a udržení si vlivu a moci, tak to potom ano. A čeho se bojí? Aby o tu moc a vliv manipulovat davem nepřišli a aby se náhodou ten dav neprobral a nezatoužil po změně. Takové změně, kterou už vidíme v některých jiných zemích na světě. Prezident Zeman se tentokrát oslav nezúčastnil, na žádné shromáždění nepřišel. Udělal podle vás dobře? A proč myslíte, že se takto rozhodl? Nemusí jít vždy o fyzickou účast někde a u něčeho, ale vyjádřit se jako prezident určitě měl. Možná však, že mu křivdím a jen já jsem to v tom návalu informací přehlédl. O tom, že se bojí ztráty demokracie, hovoří i mnozí studenti. Většina z nich nebyla v roce 1989 ještě ani na světě. Vědí podle vás skutečně, o čem mluví, nebo jde spíše o zjitřené emoce posledních týdnů? Studenti a mladí lidé obecně jsou poměrně snadnou skupinou, kterou lze zneužít, kterou lze emotivně manipulovat. O to hůře, pokud tak činí jejich univerzitní pedagogové. Své v tom jistě sehrál i vývoj posledních týdnů a měsíců. Jak s odstupem doby hodnotíte kauzu ohledně setkání ministra kultury s dalajlámou a udělení či neudělení vyznamenání panu Bradymu? Pan ministr Herman jasně dokázal, že mu nejde o blaho České republiky, ale pouze a jen o své ego. Upřednostnil zájem jedince před zájmem kolektivu. Ve sportu by byl z týmu dávno vyloučen a vyloučil by ho nejen kapitán družstva, ale celý kolektiv. Nikoli však z této vlády. Premiér je slaboch, kterému jde o to, dohrát tuto komedii až do konce, a to i přesto, že vláda, která už není kolektivním orgánem, ale partou jedinců s osobními zájmy, již dávno nejedná v zájmu ČR. O přežití či konci vlády už zase rozhodují lidovci jako v každé vládě předešlé a je jedno, kdo ji sestavoval. Lidovci v první polovině vládnutí podkuřují vládnoucí straně a poté se pomalu přitulují k té straně, která má v příštích volbách největší pravděpodobnost vládnutí.5 Čína se proti tomuto setkání ohradila. Má na to podle vás právo? Ať chceme či nechceme, je Čína světová ekonomická velmoc a jako velmoc se podle toho chová. Čína pro rozvoj své ekonomiky Českou republiku nepotřebuje, ČR však ano a čínské investice nám mohou vrátit ztracený lesk našeho hospodářství. Historicky máme na co navazovat a byla by škoda to promarnit. A může to skutečně nějakým způsobem ovlivnit naše vztahy s Čínou? Čína je jiná země než západní kapitalismus, a proto se domnívám, že to vztahy ovlivnit může. Jim je v podstatě jedno, zda své miliardy investují do země, která je lidnatá jako několik jejich měst, nebo zda svůj zájem posunou o několik stovek kilometrů jinam. Pro ně je zajímavá naše středoevropská poloha, a proto nám nabízejí spolupráci a investice. Je jen na nás, jak se k tomu postavíme. Útoky na prezidenta přitvrzují, ať už jde o jeho znázornění coby exkrementu, nebo báseň Jiřího Dědečka Sedí prase na Hradě. Co na to říkáte? Odsuzuji to. Jasně se ukazuje malost těch, kteří chtějí prezidenta kritizovat, ale nemají argumenty. A tam, kde v diskusi scházejí argumenty, nastupuje vulgarismus a agrese. Zřejmě právě tyto věci vedly k návrhu na to, aby veřejné hanobení hlavy státu bylo opět trestné. Právě vy jste jedním z těch, kteří to navrhují. Domníváte se, že situace vygradovala natolik, že je toto řešení nutné? Ano, kdybych si to nemyslel, tak s takovým návrhem nepřicházím. Někteří politici se proti tomuto návrhu ohradili, například A. Babiš řekl, že je to potírání svobody slova a demokracie. Co si o těchto jeho slovech myslíte? A vrátilo by to skutečně Českou republiku o 27 let zpět, jak mnozí tvrdí? I pan Babiš a další řečníci omílající tuto větu by si měli uvědomit, že demokracie není cochcárna, která nemá hranic, a že svoboda slova končí tam, kde začíná osobnostní právo na ochranu cti každého jedince, prezidenta republiky nevyjímaje. A pokud můžeme před hrubou vulgaritou chránit soudy a soudce a za několik měsíců také úřední osoby, tak proč ne nejvyššího ústavního činitele. Mohl bych dále pokračovat ve výkladu, koho nebo co chráníme trestním právem, ale nebudu zde dávat školení z práva. Myslím, že by nebylo od věci, kdyby si tito mudrcové nechali sdělit, jaká je právní ochrana čelných představitelů států v jiných zemích, a pak mluvit. Někteří poslanci návrh podepsali, pak se ale zase rozhodli, že by chtěli svůj podpis stáhnout. Jak si toto vysvětlujete? Osobně jsem hovořil pouze s jedním takovým poslancem, který mi to sdělil a řekl i důvody. A to ještě předtím, než tak učinil. Tohoto kolegu chápu, a bylo-li mu vyhrožováno i fyzickou újmou, tak by se tím měly zabývat orgány činné v trestním řízení. O případných důvodech dalších kolegů jsem jen slyšel. Některé jsou velmi úsměvné a viditelně zástupné, protože to, co uvádějí, by se dalo snadno pořešit v rámci legislativního procesu. Jiní kolegové na nátlak svých klubů dali před spravedlností přednost volitelnému místu na budoucí kandidátce. Každý takový nechť si to vyřídí sám se svým svědomím. Já nikoho nesoudím, ani neodsuzuji. Na druhou stranu jsem velmi potěšen, že se osobně ozvali i ti, kteří řekli, že oni ani pod neskutečným mediálním tlakem neuhnou. Jako bývalý policista si takových lidí osobně velmi vážím a je mi jedno, z jakého politického subjektu jsou.

Zakladatel Stratforu doporučuje připravit se na válku Zakladatel amerického analytického centra Stratfor George Friedman v interview pro Business Insider prohlásil, že je nutno „být připraveni na válku“. Podle jeho slov, v dějinách ještě nebylo ani jedno století, v němž by nevypukla systémová válka, tedy válka, „která otřásá celým existujícím systémem". „Sedmiletá válka v Evropě, Napoleonovy války v 19. století a Velké světové války — v každém století něco bylo. Chcete se vsadit, že tomto století nic nebude? Beru to", řekl Friedman. Vysvětlil, jak začínají systémové války. Kdy jedny země, jako jsou Německo, Rusko nebo Čína, zažívají úpadek, přicházejí na jejich místo jiné. Nebezpečí této situace spočívá v tom, že nové země „ještě nedosáhly rovnováhy". „V r. 1871 se Německo sjednotilo, a v důsledku toho začalo peklo. Na začátku 20. století zvýšilo Japonsko svou moc, a nastal chaos", uvádí šéf Stratforu příklady z dějin. Podotýká, že za popsané situace je nebezpečný nikoli samotný proces střídání států, ale pozice, v níž se nové státy ocitají. Friedman vyjmenoval také hlavní území, na nichž mohou podle jeho názoru vzniknout ohniska konfliktů. Mezi nejpravděpodobnější země, které vystřídají velmoci ztrácející svůj vliv, patří podle jeho názoru Japonsko, Polsko a Turecko. Takže Friedman předpovídá konflikty na Blízkém východě a ve Východní Evropě, a také mořskou válku mezi Japonskem a USA. Vytýčil přitom velmi malou pravděpodobnost toho, že některá ze zemí světa použije proti nepříteli jaderných zbraní.

Hyeny, on se málem zabil. Kruté rozluštění záhady „muž v maskáčích ve sněmovně“. Už se ví, kdo to byl Maskáčové kalhoty a černá mikina u muže sedícího v poslanecké lavici pobouřila na sociálních sítích mnohé. Nyní se kauze věnuje časopis Týden, jenž uvádí, že oblečení patřilo neúspěšnému kandidátovi SPD, jenž prý nechtěl rozhodně demonstrovat radikální politické smýšlení. Prý šlo jen o nešťastnou shodu náhod. Muž na snímku v maskáčích byl devětadvacetiletý Martin Stehlík ze Zlína. Podle časopisu Týden se po zveřejnění snímku málem zhroutil a dokonce odevzdal i svou stranickou průkazku. Sám Stehlík s novináři odmítá hovořit, jeho blízký pak uvedl, že Stehlík si je problému vědom. „Ale novináři ho dohnali skoro k sebevraždě. Jsou to hyeny parazitující na lidech,“ uvedl Stehlíkův přítel, jenž popsal, jak se celá situace odehrála. „Martin Stehlík tehdy řídil auto, v němž s asistentkou poslance SPD Jaroslava Dvořáka, Annou Stodůlkovou, mířili do Prahy. Během cesty dostal nabídku Stodůlkovou v případě jejího zaneprázdnění zastupovat – jen ve Zlíně, nikoli v Praze. Školení budoucích asistentů se mělo konat jindy, v onen den probíhalo uzavřené jednání SPD,“ popisuje Týden, že najednou za Stehlíkem přišli, že bude školení. On se chtěl převléknout do jiného oblečení, jež měl v autě, ale bylo mu řečeno, že z toho problém nebude. „Nakonec svolil, což byla jeho velká životní chyba,“ uvedl následně zdroj Týdne, jenž zároveň podotkl, že Stehlík je hodný kluk, co chodí do práce a platí daně. Poté, co se celá událost odehrála, jej prý nikde nemohli najít. „Ten kluk si to strašně moc bere. Měli jsme o něho strach, když se to rozjelo, nebral nějakou dobu telefon ani mamince,“ popsal kamarád časopisu Týden. O celé kauze jsme psali ZDE. Celý příběh přitom začal zamotaně. Snímek muže se začal šířit od novinářky Evy Pasekové, která se domnívala, že muž oblečený v maskáčích a bundě je zákonodárce za SPD Marian Bojko. Po pár hodinách pak však strana vydala prohlášení, že Marian Bojko na snímku rozhodně není. To už si však fotografie žila vlastním životem. Poslanec Okamurovy SPD a krajský šéf hnutí Lubomír Volný pak vyzval všechny osoby, které tvrdí, že dotyčným „omaskáčovaným“ mužem byl právě poslanec Bojko, ať se omluví, neboť to není pravda. A doložil též fotografii dotyčného zákonodárce, který na „trénink“ práce ve Sněmovně přišel řádně oblečen. Čili v obleku.

Žantovský vydává velmi citlivou knihu. Tématem je špionáž, stejně jako Moskva s Bruselem Co by se stalo, kdyby neshody mezi EU a Ruskem přerostly v opravdovou studenou válku? Co by se stalo, kdyby se české podniky ocitly bez energie a české domácnosti bez tepla? Co by se stalo pak, kdyby opravdu začalo mrznout? To vše se dozvíte v thrilleru Ochlazení z pera Michaela Žantovského, který vychází v rámci Velkého knižního čtvrtka. Vydává nakladatelství Prostor. Poprvé vyšel román Ochlazení pod pseudonymem Daniel Wolf. „Když jsem psal v letech 2007–2008 tuto knihu, působil jsem jako velvyslanec v české zahraniční službě. Nechtěl jsem se ani omezovat v tom, co si myslím a píšu o situaci v některých zemích a o jejich vůdcích, ať už smyšlených či skutečných, ani přenášet odpovědnost za výplody mých úvah a mé fantazie na stát a vládu, kterým jsem sloužil. Jediným řešením kromě sešrotování rukopisu bylo vydat knihu pod pseudonymem,“ vysvětluje dnes jeho skutečný autor Michael Žantovský, „Jméno jsem si s mírnou korekcí vypůjčil od Daniela Volfa, nadaného českého diplomata a mého spolupracovníka z našeho zastupitelského úřadu v Tel Avivu.“ Tématem Ochlazení je přerušení ruských dodávek plynu a ropy do Evropy. Po protivládních demonstracích v Bělorusku, při nichž tekla krev, se moci chopí opozice. Její vůdce prohlašuje, že do pěti let vstoupí Bělorusko do Evropské unie a do deseti let do NATO. Tuhle hrozbu si nenechá Rusko líbit a „kontrarevoluci“ včetně lidských práv vojensky v Bělorusku potlačí. NATO reaguje vysláním stíhaček do Pobaltí. Moskva z „technických důvodů“ uzavře plynovody a ropovody do Evropy. Hospodářství evropských států se hroutí, a když přijde tuhá zima, Evropané mrznou a nikdo neví, jak přimět Kreml k otevření kohoutů… Dva týdny po prvním vydání Ochlazení v prosinci 2008 došlo k vývoji, který Žantovský alias Wolf předpovídal. 1. ledna 2009 zastavilo Rusko dodávky plynu na Ukrajinu, což vedlo k první globální krizi energetické bezpečnosti. K událostem, jež nápadně připomínají potlačení občanské nespokojenosti v románovém Minsku, došlo, i když naštěstí s odlišným výsledkem, před dvěma lety na Ukrajině. Vztah Evropy a Ruska nadále zůstává jedním z neuralgických bodů světové bezpečnosti. Stejně výrazné jsou i hodnotové rozdíly mezi evropskou liberální demokracií a „řízenou“ demokracií putinovského Ruska. Hrdinou a současně vypravěčem Ochlazení je český vyzvědač Josef K., působící pod krytím kulturního atašé na českém velvyslanectví v Minsku, kde je posléze zatčen a eskortován za hranice. Paralela s Kafkovým románem Proměna je zřejmá. Agentova pouť pokračuje z Běloruska obloukem přes Čechy (Zámek), Ameriku a Izrael (Amerika) a končí v Rusku (Proces). Odkaz na dílo Franze Kafky má své opodstatnění. Svět kafkovských hrdinů není úplně odlišný: nejistota je součástí nejen jejich okolí, ale i jejich vnitřního ustrojení. V prostředí současných zpravodajců, bývalých operativců ministerstva vnitra a spolupracovníků KGB z doby normalizace či samotných agentů KGB si vypravěč nemůže být ničím jistý, je neustále v ohrožení života. Musí jednat rozhodně, odhadovat přesně situaci a pečlivě promýšlet každý další krok. Současně však žije v přízračném světě zrcadel, v němž nikdo nedůvěřuje nikomu, ba ani sobě samému, jak káže zásada zpravodajské práce. Zde Žantovský výtečně zúročil své znalosti světa špionáže a někdejší příslušnost k disentu.

MZV RF označilo zprávu MTS o situaci na Ukrajině za „paralelní svět“ Zpráva prokurátorky Mezinárodního trestního soudu (MTS) o Ukrajině svědčí o tom, že tento orgán ztratil nezaujatost a objektivnost, prohlásila mluvčí ruského MZV Maria Zacharovová. MTS klasifikoval ve své zprávě situaci na Krymu a v Donbasu jako mezinárodní válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Kreml označil tyto formulace za odporující reálnosti a poznamenal, že vystoupení Ruska z pod jurisdikce soudu s tím nesouvisí. „Proto není divu, že si prokurátorka prostě nevšimla aktivního projevu pozornosti zahraničních sil vůči situaci na Majdanu," uzavřela Zacharovová. Kapitola o situaci na Krymu vypadá, podle diplomatky, ještě absurdnější. „Všichni, kdo navštívili Krym, výborně vědí, že toto prohlášení (obsažená v zprávě — red.) znamená, že se prokurátorka ani nepokusila vyznat se v situaci, a že jde nejspíš prostě o splnění politické objednávky," dodala Zacharovová.

Uprchlíci řádí v ulicích Paříže. Rvou se jako koně a okrádají kolemjdoucí V ulicích Paříže je v posledních dnech skutečně rušno. Do hlavního města se přesunují stovky osob ze zrušeného uprchlického tábora v Calais a jejich sžívání se s novým prostředím neprobíhá zrovna hladce. Uprchlíci se rvou mezi sebou i s policií, stanují přímo v ulicích města a své okolí zamořují zápachem a nepořádkem. Policisté v hlavním městě Francie čelí v posledních dnech neustálým pokusům uprchlíků stavět svá tábořiště přímo v ulicích a poblíž rušných křižovatek. Rušno je zejména v okolí stanice metra Stalingrad, kde se nyní vedle špíny, nepořádku a hluku šíří také bezuzdné násilí. Žadatelé o azyl s hlavami zakrytými kapucemi se do sebe tvrdě pustili přímo před očima zděšených kolemjdoucích. Ti jen přihlížejí, jak se migranti mlátí vším, co mají po ruce, a policie je prakticky bezmocná. Podle britského deníku Daily Mail není zřejmé, co se stalo příčinou masové rvačky. „Ovšem podobné výbuchy násilí se děly téměř denně již v neblaze proslulém uprchlickém táboře Džungle v Calais. Jejich současné vyřizování účtů se tak přesunulo přímo do desátého pařížského obvodu, kde se nachází spousta restaurací a barů. Násilnostem tak vedle místních obyvatel přihlíželi i turisté ze všech koutů světa, kteří mají tuto část města ve velké oblibě.“ Policie se marně pokouší vytlačit stovky až tisíce migrantů ze Súdánu, Libye, Afghánistánu a Eritreje z těchto prostor a zamezit jejich snahám budovat si zde ilegální tábory. „V současné době se zde nachází podle odhadů asi 2500 migrantů, ze kterých jsou místní obyvatelé skutečně nešťastní. Počet případů napadení a krádeží neustále roste a Pařížané se začínají obávat o svoji bezpečnost ve čtvrti, která ještě před několika málo dny patřila k těm bezpečnějším ve městě.“ Celý text v angličtině je ZDE. „Žijeme tady nyní v obavách o své podnikání. Zápach moči, výkalů a odpadů odrazuje všechny návštěvníky. Toto místo je teď v podstatě mrtvé a nikdo už sem nechce chodit. Místní obyvatelé se bojí chodit venku a radši zůstávají zamčeni doma. Moje denní tržby nedosahují ani šedesáti eur. Jestli to takto půjde dál i další týdny, tak budu muset zavřít a odejít pryč,“ stěžoval si reportérům deníku Le Figaro majitel obchodu Faisal. Faisal dále uvedl, že má pro migranty pochopení a ví, že se nacházejí v zoufalé situaci. „Nicméně i přesto by měli dodržovat zákony této země a pokusit se o začlenění do francouzské společnosti. Vždyť Francouzi se k nim chovají velmi laskavě.“ Stejného názoru je zdejší obyvatelka, která se představila jako Jeanne. „Migranti se vrhají na kolemjdoucí a strhávají z nich šperky či rovnou celé kabelky. Často kradou i chleba a mnohokrát jsem na vlastní oči viděla, jak se chovají násilnicky.“

Švédská liberální mládež požaduje legalizaci incestu a nekrofilie Mladí švédští liberálové už asi nevědí, kde jsou meze, co je normální a co už ne. Švédské děti během pochodu na podporu homosexuálů Noviny Corrispondenza Romana (CR) charakterizují Švédsko jako "liberální" model země, kterou právě kvůli tomu zasáhl kolaps. Výsledkem není pouze volný (tolerantní) postoj k islámské imigraci, ale i "bezmezná nemravnost", která podporuje úpadek a rozklad země. Příkladem je mládežnická organizace nazvaná Liberalerna, jinak "Liberální lidová strana", která na svém nejnovějším výročním shromáždění požadovala legalizaci incestu a nekrofilie. Do své rezoluce je pak přijala Asociace mladých švédských liberálů (Liberal ungdomsförbundet - LUF) 21. února ve Stockholmu. V obou případech jde o sexuální zvrácenosti: zda v prvním případě mezi pokrevními příbuznými, nebo v druhém případě s mrtvými. Stručně řečeno, jsou to zvrácenosti, které nejsou užitečné pro společné dobro, ale znamenají útok na veřejnou morálku, a jsou proto zakázány ve všech civilizovaných kulturách v zájmu ochrany stavu společnosti. Okresní předsedkyně stockholmského LUF Cecilia Jonesova přiznala, že požadované sexuální praktiky vypadají "nezvykle a odporně", přesto je i ona prosazovala. Na své omluvu mluvila přitom io jistých "omezení": incest připouští mezi sourozenci staršími než 15 let, ale sexuální vztahy mezi rodiči a dětmi již zakazuje. Nekrofilii zase připouští pouze v tom případě, jestliže to povolily lidé před svou smrtí. Takže stručně řečeno - "Omluva jako vyšité", vždyť oni totiž nepožadují všechno. Ale postupně, krůček po krůčku. Že bychom měli klesnout až tak hluboko? Corrispondenza Romana dodává: "Je to jako s rozvodem: Začíná se to rozvodem a pokaždé se přitom vytahuje možnost potratů, eutanazie a eugeniky. Totéž platí i pro rodiny: Začne to s homosexuálními svazky a hle, následuje sexualita v dřívějším věku, pedofilie, incest a nekrofilie. Kdo otevře Pandořinu skříňku nestoudnosti, vypustí i všechny nemorální instinkty toužící po uspokojení. "O okresním sdružení stockholmského LUF je známo, že v rukou homolobby. Podle Jonesova není povinností zákona "moralizovat sexuální vztahy". Jednotlivci švédské liberální mládeže jsou také členy sdružení Evropské liberální mládeže LYMEC, která začala svou působnost v roce 1976, kde patří také mladí liberálové německé FDP, mladí "volně smýšlející" liberálové švýcarské FDP a tzv. "Junos" rakouské strany NEOS. Následující kongres bude LYMEC mít 29. dubna až 1. května ve Vídni. Švédská Liberální lidová strana má však své období rozkvětu za sebou, kterým byla první čtvrtina 20. století a pak po druhé světové válce. Ve volbách v roce 2014 získala pouze 5,4% a 19 křesel v parlamentu z celkových 349. Zdroj: hlavnespravy.sk

Západ znásilnil celý svět. Upalování lidí, sekání rukou. Umělec emigrant to dokládá vlastním zážitkem s americkou firmou a ruským ministrem, po kterém chtěl spáchat sebevraždu ROZHOVOR Andre Vltchek je filozof, novelista, filmař a investigativní žurnalista. Byl zpravodajem z válek a konfliktů v tuctech zemí celého světa. Jeho poslední tři knihy, které publikoval, jsou „Aurora“ a dva bestsellery politické non-fikce „Exposing Lies Of The Empire“ a „Fighting Against Western Imperialism“. Natáčí filmy pro teleSUR and Al-Mayadeen. Poté, co léta žil v Latinské Americe, Africe a Oceánii, teď žije ve východní Asii a na Středním východě. Rozhovor s ním vedl pro ParlamentníListy.cz performer a pedagog Milan Kohout. Andre, ty jsi velký internacionalista, člověk, který vstoupil svojí nohou na desítky a desítky zemí po celé zeměkouli; a napsal jsi o tom řadu reportáží, esejí, knih, natočil jsi spoustu dokumentárních filmů vysílaných v různých médiích po celém světě. A máš české kořeny. Mohl bys to vysvětlit? Já jsem se narodil v Rusku, v Leningradu, ale vyrůstal jsem v Plzni, protože otec byl český jaderný fyzik. Vychodil jsem tam základní školu a pak i gymnázium. V Plzni jsem žil od svých tří let do zhruba devatenácti. Co tě vedlo k tomu vyrazit do světa? To bylo ještě v době Československé socialistické republiky. Byl jsem pod strašným vlivem západních médií. Tak jako skoro všichni jsem poslouchal Hlas Ameriky, Svobodnou Evropu, BBC. Takže jsem se ve velmi mladém věku stal disidentem, dokonce mně asi v sedmnácti letech vyšla velmi špatná knížka básní v Německu. Jezdil jsem stále do Polska, kde jsem měl přítelkyni. Fungovala tam studentská solidarita, takže jsem si už v osmnácti letech hrál na velkého disidenta. VÍCE O ANDRE VLTCHKOVI ZDE Československo jsem v podstatě opustil poté, co mě pozvali na oddělení pasů a víz, protože jsem měl českou národnost, ale sovětské občanství, to abych nemusel na vojnu ani v jedné zemi, a tam mně řekli, že vydávám knížky na Západě, a přitom nejsem občan Československa, takže mám na vybranou, buďto vypadnout na Východ, nebo na Západ. Takže jsem odjel na vízum do Holandska, a odtud pak stopoval do Itálie, kde jsem požádal o politický azyl. Nějaký čas jsi žil v Itálii a pak ses dostal do USA. Spojené státy mně ihned daly politický azyl, protože jsem pro ně byl velmi zajímavou osobností; byl jsem mladý kluk, který mluvil pěti jazyky včetně angličtiny a už mně vyšla kniha, otec byl jaderný fyzik a narodil jsem se v Sovětském svazu. Takže rok po opuštění Československa jsem přistál v New Yorku. A to bez peněz a bez zavazadel, protože mně ukradli tašku a kufr v Římě. Měl jsem jen sovětský pas a igelitovou tašku s kartáčkem na zuby a s pomocí Tolstojské nadace jsem dorazil z letiště do New Yorku. Psal se rok 1985. Kdy a proč se ti začal měnit tvůj naivní dětský názor na Spojené státy a celou západní civilizaci? Už od začátku, a to i v době mého disidentství, jsem byl v podstatě socialista a nikdy jsem si nepřál, aby kapitalistická společnost vládla v Evropě a kdekoliv na světě. Takže tam už levicové kořeny byly. A pak jsem začal studovat film na Kolumbijské univerzitě. Což bylo velmi zajímavé. Žil jsem totiž na kolejích, kterým se říkalo East Campus a z nich byl výhled na Harlem. V noci tam pořád hořelo. Chodili jsme tam s americkými studenty na pivo a poslouchat jazz. Šokoval mě ohromný kontrast mezi bohatou univerzitou, kde řadoví studenti už tenkrát museli platit minimálně 25 tisíc dolarů na rok, a tím, co jsem viděl dole v těch chudých čtvrtích. Bylo to v době prvního útoku na Libyi a studenti na Kolumbijské univerzitě a samozřejmě hlavně umělci a filmaři byli zásadně proti té válce. Probíhaly tam studentské bouře a demonstrace proti válce, kterých jsem se zúčastňoval. V podstatě jsem už od začátku začal chápat, že situace byla absolutně jiná, než co jsem slyšel v západních médiích, které vysílaly na území Československa, jak v angličtině, tak v češtině, v ruštině a němčině. Co mě také šokovalo, byla propaganda proti Československu, kterou tenkrát Západ rozpoutal. Samozřejmě v Československu byly tenkrát problémy, ale i vzdělaný student z Kolumbijské univerzity si mylně myslel, že v Československu jsou sociální bouře, fronty na chleba a absolutně na všechno, že tam neexistuje naprosto žádná svoboda. Přitom v Plzni, kde jsem vyrůstal, byla dobrá divadla, skvělé knihovny, četli jsme Becketa, Sartra, Camuse, byl tam filmový klub, kde se promítaly filmy z celého světa. A opravdu také šokující bylo, že lidi, kteří přišli z Československa, byli daleko líp vzdělaní než Američani v našem věku. Naprosto s tebou, Andre, souhlasím, neb mám podobné zážitky a zkušenosti poté, co jsem také objevil takzvaný svobodný Západ, a hlavně Spojené státy, kde jsem rovněž jednoho dne přistál. Co tě zvedlo ze Spojených států a přimělo vyjíždět do světa a psát pro různá média na svých cestách? Moje první manželství bylo s velmi slavnou americkou klavíristkou. Její rodiče byli z Houstonu a byli zapojeni do velkých kšeftů s ropou. Byli z tak bohaté čtvrti, že u jejich sousedů dokonce několik týdnů jako „ópérka“ sloužila Lady Diana. Byli to lidé vlastnící miliardy dolarů. Viděl jsem ten jejich sobecký svět, protože jsme tam s ženou za nimi jezdili tak třikrát za rok. Navíc jsem začal vydělávat velké peníze tím, že jsem tlumočil simultánně pro různé firmy, které privatizovaly bývalý Sovětský svaz. To, co jsem viděl, bylo šílený. Třeba jak At&T privatizovalo leningradskou telefonní ústřednu, a to vše za pomoci strašné korupce. Také jsem pracoval pro NASA a British Petroleum a další firmy. Ale co mě nakonec dohnalo skoro k sebevraždě, byla zkušenost z tlumočení pro americkou firmu Krafts General Foods, která v té době s pomocí korupce přesvědčila Ministerstvo rybolovu Ruské federace, aby zprivatizovali obrovskou vědeckou loď, která se používala na průzkum oceánu. Koupili ji od nich téměř zadarmo, protože zkorumpovali ruského ministra a začali ji používat k lovu hlubokovodních omárů a langust u břehů Peru. To už byl pro mě takovej šok, že už jsem to nemohl dál vydržet a chtěl jsem všechny poslat k čertu. Z Ameriky jsem odjel do Peru, kde jsem začal pracovat jako vojenský korespondent. Pak jsi to rozjel úplně naplno a začal jsi pracovat v různých zemích po celém světě; a kdybychom šli do detailů, tak by z tohoto rozhovoru byly dvě tlusté knihy. Ale po těch všech svých bohatých zkušenostech, kdo si myslíš, že je ten největší nepřítel lidstva na zeměkouli? Vyrazil jsem do světa s tím, abych absolutně vygumoval jakékoliv své kořeny. Začalo to už v New Yorku, kde jsem žil s Američany, ale i s Asiaty a lidmi z Latinské Ameriky a Afriky. Fascinoval mě celý svět a Evropa mě v podstatě přestala zajímat. Když jsem žil v Peru, tak jsem cestoval po celé Jižní Americe. Pracoval jsem kupříkladu v Chile poté, co se tam konečně zhroutila diktatura. Pomáhal jsem tam likvidovat šílenou fašistickou kolonii, která se jmenovala Colonia Dignidad. Pracoval jsem také v Argentině, která začala budovat spravedlivou společnost po absolutně děsivých západních diktaturách. Pak jsem žil na všech kontinentech světa, ať už to byla Oceánie, kde jsem žil čtyři roky, Afrika, kde jsem žil pět let, nebo Latinská Amerika, pět let; a také Asie, kde jsem byl deset let a kde dosud žiji. Zároveň žiju také na Blízkém východě. Žil jsem, pracoval a procestoval jsem všechny kontinenty. Začal jsem se živit tím, že jsem publikoval knihy. Dodneška mně vyšlo ve dvaceti sedmi zemích světa asi dvanáct knih. Také točím dokumentární filmy, které byly odvysílány všemi velkými televizními společnostmi, které stojí proti západní propagandě, jako třeba Telesur, největší společnosti v Jižní Americe, nebo Al-Mayadeen či Press TV, RT. Pracoval jsem také pro různá jiná progresivní i neprogresivní média. Třeba jsem pracoval pro jedny z největších novin na světě – Asahi Shimbun. WEB ANDRE VLTCHEKA Soustřeďoval jsem se na války, na válečné zóny. Ať už války v Kongu, Rwandě, Srí Lance, v různých částech Indie, v Bosně, Východním Timoru, nebo jiných místech světa. Celou tu dobu jsem se snažil najít jádro toho, co vyvolává všechny ty konflikty a války. A došel jsem k závěru, že to je západní imperialismus, který ničí celou planetu, a to déle než pět set let, a že křesťanská víra, a to ať katolická, či protestanská, pod rouškou lidumilství zlikvidovala daleko větší kultury na celém světě. Nenašel jsem jedinou zemi na světě, která by v minulosti nebyla přímo či nepřímo likvidována Západem. A jde i o tak obrovské země, jako je Čína, kterou Západ, hlavně Francie a Velká Británie rozbila na kusy, ponížila ji a zplundrovala. Ale Západ znásilnil i jiné obrovské země, jako je Indonésie – na krvi jejích obyvatel bylo postavené celé Holandsko. Stejné se odehrálo, když Západ „otevřel žíly obyvatelům Latinské Ameriky“, jak je psáno ve slavné knize Eduardo Galeana, mého blízkého přítele. Španělsko z celé Latinské Ameriky vypumpovalo, co se dalo. Ale nebylo to jenom Španělsko. Galeano řekl, že Španělsko uchvátilo tele, ale Evropa uchvátila celou krávu. Do plundrování zemí po celém světě byla zapojena i Skandinávie, a dokonce i Vatikán i Rakousko-Uhersko. Takže když slyšíte, že dnešní Česko se nikdy v historii nepodílelo na plundrování světa, tak je to nesmysl, protože celá Evropa se na tom podílela pomocí investic. Ekonomika byla už v těch dobách dávno propojená, takže přestože Československo či předchozí Rakousko-Uhersko neposílalo své vojáky přímo do kolonií, které byly drženy Francií či Anglií nebo Holandskem, tak ale mělo obrovské investice v těch otřesných kampaních. Evropa není dodneška schopná se podívat do zrcadla a přiznat, jakých hrůz se dopustila po celém světě. Nejde jenom o otázku toho, že se kradlo nerostné bohatství, ale o to, že země jako Anglie vyvolávaly záměrně hladomory v Indii, kde umíraly desítky milionů lidí při každém z nich. Největší byl kolem druhé světové války v Bengálu, kde zemřelo deset milionů lidí; a když bengálští představitelé přišli k Churchillovi, aby přestal devastovat jejich zem, tak řekl: „Dobře vám tak, když se množíte jako králíci.“ Deset milionů lidí bylo také vyvražděno před sto lety v Kongu, a to během vlády belgického krále Leopolda II. Lidem tam zaživa usekávali ruce, protože byli takzvaně „líní“ a nevyráběli dostatek kaučuku pro belgickou korunu. Upalovali celé rodiny, vypalovali vesnice. Hrůza, kterou v té době způsobovala Evropa, se nedá ani popsat. Mluvíme o holokaustu za druhé světové války, ale nemluvíme o tom, že první holokaust byl vyvolaný v současné Namibii, tehdejší jihozápadní Africe. Přes osmdesát procent celého národa (Herero) bylo zlikvidováno jenom kvůli tomu, že Němcům nebyli sympatičtí. Celá nacistická medicína a experimenty s vyhlazováním lidí byly postavené na experimentu vyhlazování lidí v jihozápadní Africe. Doktoři jako Mengele se učili od doktorů, kteří tehdy pracovali v Namibii. Osobně jsem to dokázal. Hlavy lidí, které byly amputovány v Namibii, jsou dodnes ve dvou nemocnicích v Německu – v Berlíně a na univerzitě ve Freiburgu. Jsou tam naloženy do nějakého alkoholu stovky, možná tisíce hlav. Namibijská vláda dodnes prosí, aby ty hlavy byly vráceny. Když jsem publikoval svoji zprávu o tom, co se stalo v Namibii, tak mně jedna z univerzit napsala a požádala mě, jestli bych jim dovolil, aby můj výzkum přeložili do němčiny. Napsal jsem jim, jak je možné, že oni, kteří pracují s rozpočtem stovek milionů eur, nebyli schopni během desítek let a za pomoci svých docentů vypátrat to, co jsem vypátral za dva týdny. Jsem přesvědčen, že Západ nechce, aby si obyvatelé Evropy a Spojených států uvědomili, jaké hrůzy se děly a dodneška dějí ve jménu jejich civilizace, ve jménu jejich demokracie, ve jménu jejich svobody a ve jménu jejich takzvaného svobodného trhu. Andre Vltchek s tazatelem Milanem Kohoutem Mohl by ses zmínit o takzvané uprchlické krizi a jaké jsou její kořeny? Uprchlická krize je opět postavená na tom, že Západ, v tomto případě Evropa a Spojené státy, a také země jako Turecko, Izrael a Saúdská Arábie plundrují celou oblast Blízkého východu a Jižní Asie, a to do té míry, že lidi, kteří tam žijou, už nejsou schopni se uživit. Dochází tam k převratům vlád, které se předtím o své lidi byly schopny postarat. Samozřejmě tyto vlády nechtějí platit obrovské dluhy západním firmám a nechtějí okrádat vlastní lidi. Ve chvíli, kdy tyto vlády začínají stavět státní nemocnice, bezplatné školy a hromadnou dopravu atd., tak tam Západ ihned vyvolává převrat a likviduje vlády v těchto zemích a začíná tam dosazovat tvrdé muslimské nebo jiné fundamentalistické bojůvky, které pak rozervávají země na kusy a v podstatě je likvidují. Což se Západu hodí, protože pak můžou tyto země kontrolovat a prodávat tam zbraně armádám a různým frakcím. A právě takovéto situace vyhánějí miliony lidí jako uprchlíky z jejich domovů do celého světa a také do Evropy. Ale počet těchto uprchlíků do Evropy a Spojených států je pořád relativně nízký ve srovnání se zeměmi, které musí absorbovat největší vlny uprchlíků, jako je Libanon, kde miliony lidí žijí v absolutně děsivých podmínkách. Ale také Turecko. Teď jsem pracoval v Súdánu. Již po léta píšu a točím filmy o tom, jak Západ likviduje země jako Súdán, Kongo či Somálie. Západ násilně odštěpuje kusy těchto zemí tam, kde je nerostné bohatství jako uran v Dárfúru nebo ropa v Jižním Súdánu. Vytváří tím absolutně magorické entity, které nejsou absolutně schopné přežít bez pomoci nevládních organizací a Spojených národů a samozřejmě západních vlád. Takže Jižní Súdán právě díky tomu prožívá občanskou válku. ANDRE VLTCHEK NA TWITTERU V Dárfúru je konflikt živen absolutně nezdravým způsobem zvenku. Západ používá své spojence jako Rwandu a Ugandu k vraždění a znásilňování milionů lidí v Kongu (DRC), aby tam mohl těžit koltan, který je ve všech telefonech, a také uran a zlato a jiné nerostné bohatství. Lidské životy ‚těch jiných‘ (nebílých a nekřesťanů) jsou pro Západ absolutně bezcenné, nemají pro Západ žádnou cenu. Končí to samozřejmě tím, že lidé, kteří v těchto zemích ztratili absolutně všechno, se pokouší nějakým způsobem dostat do Evropy, kde mají pocit, že tam budou mít relativní klid. Srovnávám to s ženou, která byla znásilněna ve svém vlastním domě a zabili jí manžela a zabili jí děcko a ona je tam sama s posledním malým dítětem a snaží se nějak přežít, tak je donucena k tomu, aby šla žebrat do hradu, odkud přišli vojáci, kteří ji znásilnili a zavraždili její rodinu. A když tam dojde, tak jí ještě ti vojáci místo toho, aby ji nakrmili, plivnou do obličeje. Já si také uvědomuji, že pokrytectví západní kultury je opravdu nebetyčné. Ještě poslední otázku. Co bys navrhoval jako řešení, jak zlomit kriminální činnost západní kultury? Co vlastně dělat? No, na to – co dělat – už odpověděl ruský klasik. „Dělat revoluci.“ Já věřím v radikální řešení situace a nevěřím, že se se Západem dá vyjednávat. Takže tvrdě stojím za organizovaným odporem, který dneska vedou země jako Čína, Rusko, Írán a Latinská Amerika. I když v Latinské Americe teď probíhá jeden převrat za druhým vyvolaný Západem. Teď jsme měli převrat v Brazílii a nepřímo došlo k převratu také v Argentině. Ale mnohé země v Latinské Americe pořád stojí na svých nohách a Západu čelí. A opakuji, já už bohužel nevěřím, že se dá se Západem vyjednávat. Západ rozumí jenom síle, Západ sám používá sílu proti celému světu, a proto jenom síla může Západu čelit. A opravdu poslední drobná otázka. Přijel jsi na návštěvu před několika dny do Česka, abys podpořil moji prezidentskou kandidaturu. Proč ji podporuješ? No, známe se už několik let a máme velmi podobnou minulost. Oba jsme filozofové a spisovatelé a jsme skoro jako bratři, takže já ti věřím; na rozdíl od jiných českých politiků. A vím, že jsi humanista a pokud se dostaneš k této politické pozici, budeš mít obrovský pozitivní vliv jak na tuto republiku, tak na celou oblast Evropy a na celý svět. A to vím i přesto, že se naše názory ne vždy ve všem stoprocentně shodují, ale na nějakých devadesát pět procent určitě. Ty jsi internacionalista a věřím tomu, že jsi jeden z mála politiků, které dneska Evropa má, politiků, kteří můžou vytvořit obrovské pozitivní změny a nasrat celou říši a zároveň otevřít oči lidem, kteří v Evropě žijí. Ale když říkám, že jsi politik, chci říci, že se z tebe stal politik. A ne vlastní vůlí, ale protože situace je tak otřesná, a to jak v Evropě, tak na celém světě, že tě okolnosti donutily, aby ses stal kandidátem. A to ne z nějaké potřeby se projevit nebo ukázat, ale z potřeby změnit svět k lepšímu.

Zasraný pelech americké politiky? Mnozí do něj chtějí hodit Trumpa coby ruční granát. Hillary chce válku, Rudé právo hadr, promlouvá Karel Köcher ROZHOVOR Chcete-li pochopit Donalda Trumpa, žádná politologie vám nepomůže. Klíčem k jeho pochopení je rozumět psychologii strašně rozzlobených lidí. Myslím si, že vyhraje. ParlamentníListy.cz se ohledně volby prezidenta v USA bavily s Karlem Köchrem, jediným špionem, jenž se v rámci východního bloku dostal do Ústřední zpravodajské služby (CIA). Vyšla o něm knížka Český krtek v CIA a teď o něm byl zpracován dokumentární film Rino – příběh špiona. Obě ta díla zavrhuje. Do jaké míry sledujete prezidentské klání v USA? Velmi. Snažím se být dobrým pozorovatelem. Americké noviny jsou absolutně plné Clintonové, devadesátiprocentní pravděpodobnosti jejího zvolení a podobných řečí. New York Times má průměrně denně pět až deset článků proti Trumpovi. Rudé právo hadr. Jestliže chcete pochopit Trumpův nástup, který byl rychlý a tím obdivuhodný, tak nelze brát v úvahu tradiční politologické faktory, proměnné a nějaké prognózy. Tady totiž vůbec nejde o programy. Chcete-li pochopit Trumpa, žádná politologie vám nepomůže. Klíčem k jeho pochopení je rozumět psychologii strašně rozzlobených lidí. A ti strašně rozzlobení lidí jsou dnešní Američané? Ano, to jsou zčásti ti, co podporují Trumpa. Nicméně podle mě jsou rozzlobení skoro všichni. Samozřejmě, že Trump říká nehorázné věci a ví toho málo o mezinárodních věcech, o tom není sporu, ale pro mnoho lidí je právě on ručním granátem, který chtějí hodit do toho zasraného pelechu americké politiky. Lidé jsou rozzlobení na existující politickou mašinu a na uspořádání elit, které jsou rozdělené do dvou partají a dělají si navzájem trucy, aby vyhrály tam a támhle, ale jde o jednu mašinu, která podvádí lidi. Ti toho už mají dost. Zhruba před čtyřiceti lety byl natočen film, který se jmenuje Network (česky Televizní společnost) a hraje v něm Faye Dunawayová. Scénář ale napsal Paddy Chayefsky. Dostalo to čtyři Oscary a je to jeden z nejúžasnějších filmů, které jsem v životě viděl. Je to o televizní společnosti, která ztrácí sledovanost, takže chtějí vyhodit starého moderátora. On se rozzlobí a rozhodne se, že jim ukáže, co s tou televizní společností udělá. Dělá tam všelijaké kousky a jeden z nich je, že vyhecuje lidi po celé Americe, aby otevřeli okna a řvali: „Jsem šíleně rozzlobenej a už to dál nebudu snášet!“ A to je přesně, co se děje dnes. Když Clintonová používá tradiční přístupy k voličům, má krásné programy, dobře formuluje své názory, lichotí lidem, tak si neustále zhoršuje situaci. Právě tohle totiž obyčejní Američané chtějí vyhodit do vzduchu. Takže Američané chtějí hodit vidle do vládnoucího soukolí? Ano. A Clintonová je kvintesencí starých pořádků. Navíc ještě nikdo nikdy nebyl tak zkorumpovaný jako ona. To je megakorupce. S Billem si udělala Clintonovu nadaci, což by měla být dobročinná organizace. Hillary jako ministryně zahraničí skrz tu Clintonovu nadaci, které dal někdo třeba deset milionů dolarů, byla ochotna poskytnout licenci na prodej zbraní. Bill Clinton za to šel zároveň inkasovat jako řečník. Klasický příklad je, že Rusové chtěli koupit od kanadského podnikatele dvacetiprocentní podíl v americkém uranovém průmyslu. Američané zpracovávali uran z vyhořelého paliva, které dodávali Rusové. Odklepla to Rusům. Bill Clinton v Moskvě pronesl řeč, za niž dostal půl milionu. Clintonovi jsou tedy šíleným způsobem zkorumpovaní. Vedou to přes tu nadaci. Například na Haiti obnovují po zemětřesení infrastrukturu. Zadávají kšefty svým přátelům a přátelé hodí zpět prachy. Navíc mají velmi úzké vztahy se Saúdskou Arábií, snad větší než Bush. Její nejbližší asistentka Huma Abedin byla dva roky v Rijádu, umí plynně arabsky a je muslimka. Její otec tam učil na nějaké wahhábistické univerzitě a vedl institut, který napomáhal tomu, aby si emigranti zachovali muslimskou identitu v Evropě. To je přeci neskutečné. Myslíte si, že by se tedy s Clintonovou v Bílém domě zcela otevřela vrata džihádu slova a byznysu? Nesporně. Z nadace si Clintonovi brát peníze nemohou, takže inkasuje Bill a udělal to mnohokrát. Tu čtvrt, tu půl milionu dolarů. Korupce jako prase. Existující establishment Hillary podporuje, to dá rozum. Většina lidí ale neví, že spoléhala na minority. Chudé černochy a Hispánce. Ano, chtěla přeci generálním pardónem udělat ze všech nelegálů legály... To byl spíše Obamův nápad, ale pak to bylo zaražené. Ohledně Clintonové ze všech průzkumů vyplývá vítězství, protože si sociologové myslí, že po dvojnásobném zvolení Obamy přichází feministka, co se stará o práva menšin. Jenže ony nemají zájem. Bohatých černochů není moc a chudé to nezajímá, protože to vnímají jako střet dvou bílých lidí. Obama je zajímal, Clintonová ne. Proč se Obamovy snahy, aby Američané měli zdravotní pojištění, nesetkaly s až tak velkým úspěchem? Ale on to prosadil. Nicméně pojištění, tedy Obamacare, musel schválit Kongres. Musela to schválit Sněmovna reprezentantů a Senát a v obou mají republikáni většinu. Muselo se to tak upravit, aby na tom vydělaly farmaceutické firmy. Takže je Obamacare pro některé lidi dobrá věc, pro jiné ne. Nicméně to visí ve vzduchu. Jestliže republikáni vyhrají volby, což je velmi pravděpodobné, tak to zruší. Zákon se může přijmout a odvolat. Ostatně to vede Obamu k tomu, že podporuje Clintonovou. Jinak ji skrytě strašně nenávidí. Mezi nimi je něco jako krevní msta. Když začalo vyšetřování s vymazanými e-maily, bylo jich zhruba třiatřicet tisíc, tak si ředitel Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) vyžádal u Obamy audienci s tím, že má materiály pro stíhání, a Obama vřele souhlasil a slíbil mu veškerou spolupráci. To ale bylo před tím, než byla Hillary nominována. Po její nominaci se názor Bílého domu o sto osmdesát stupňů otočil, protože by to znamenalo, že by Obamacare šla vniveč. Veškerá jeho práce by vyletěla komínem a pak by přestal být hlavou demokratické strany. Zapřel se a nařídil všem, aby nespolupracovali s FBI. Ta najednou začala narážet na betonovou zeď. FBI navrhlo stíhání a ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím žalobců ji stíhá. Pak to Obama vzdal, nic jiného mu nezbylo, ale prohlásil, že je vinna jako hřích. To je v Americe okřídlené slovo: „Guilty as sin!“ On totiž ředitel FBI James Comey je v tomto ohledu významný hráč, ale ne, jak se tady píše. Tak, že vstoupil do hry a že ovlivňuje, což jsou kecy. Jeho nástup proti Clintonové je nástup proti člověku, nikoliv proti programu. Comey je irského původu, takže katolík, ale fanatik. Chodí několikrát týdně do kostela, každý večer se s dětmi modlí, učí katechismus ve škole. Je hodně divoký. Pro něj je Bůh trestající a on se vidí jako nástroj tohoto Boha. Tedy jako prodloužená ruka Boží spravedlnosti? Ano. To je jeho smysl života, sloužit Hospodinovi jako trestající. Proto do toho vstupuje, jakkoliv je republikán, přičemž ho jmenoval Obama. Ostatně James Comey je jeden z těch rozzlobených. Do jaké míry se československá rozvědka starala o Donalda Trumpa? Vždyť se roku 1977 oženil s českou modelkou Ivanou Zelníčkovou, má s ní tři děti a tak dále... O tom upřímně nic nevím, ale pochybuji, že by je to nějak zvlášť zajímalo. Dobře, pojďme dál k prezidentským volbám ve Spojených státech amerických... Myslím si, že Hillary udělala fatální chybu ve volbě svého viceprezidentského kandidáta. Tim Kaine je senátor za Virginii, ale je to antisemita. Ostatně na jihu je to tradiční. Když Benjamin Netanjahu přijel do Washingtonu, tak se Kaine snažil zabránit jeho projevu v Kongresu, a když začal Netanjahu mluvit, provokativně odešel s osmi ostatními. Pro Židy je tedy absolutně vyřízený, což je velmi důležité. Ostatně zkusme vysvětlit americký volební systém... Těžko říci, že není demokratický. Demokracie je dosti široký pojem. Existuje celá škála demokratických systémů. Ve Švýcarsku lidé hlasují v referendech a na kraji třeba stojí Putinovo Rusko, což je hybridní systém, který má převažující demokratické prvky kromě autoritativní hierarchie, která je tam tradiční, ale věřím, že o zásadnějších věcech se tam rozhoduje demokraticky. Nicméně otcové zakladatelé, co napsali americkou ústavu, mezi sebou měli spor. A šlo o to, jestli mají být federální pravomoce nadřazené státním. Řešili to tak, aby se uspokojilo obojí. Vytvořili Sněmovnu reprezentantů USA a Senát, kde má každý stát dva lidi. Volba prezidenta je na tom také založena. Lidé volí přímou volbou ve státech. Každý stát má přidělený určitý počet volitelů. Řekněme, že Florida jich má devětadvacet. A tak dále. A těch více než pět set volitelů volí prezidenta. Jenže, když v nějakém státě vyhraje jedna z těch dvou partají, tedy republikánů či demokratů, tak volitelé za ten stát musejí hlasovat pro vítěze. Vítěz bere všechno. Není na to federální zákon. Volitelé jsou státními funkcionáři, protože to mají státy ošetřené buď zákonem, nebo jinak. Nemyslíte si, že Trump nyní hýří prostořekými prohlášeními, ale ve funkci se umravní a zmírní svůj slovník? Zcela jistě. Jeho současná strategie je politická nekorektnost. Dělá to stejně jako český prezident Miloš Zeman? Ano, je v tom jistá analogie. Není pochyb a u Zemana to fungovalo. Tak pojďme dál... Ostatně klasická americká politologie vám řekne, že Židé volí demokraty. To byla vždy stoprocentní jistota, a dnes je to naopak. Dnes tyto jistoty odpadají. Odbory vždy volily demokraty. Nebudou. To jsou největší fandové Trumpa, to jsou ti nejrozzlobenější. Je to skupina států na severovýchodě USA, kterým se dnes říká „rezatý pás“, protože to bylo industriální srdce USA. A ti lidé jsou buď najednou bez práce, anebo byly jejich penze znehodnoceny. Penzijní fondy měly investováno do cenných papírů, které vyletěly do vzduchu za Obamy, a on nikoho nepotrestal. Ještě jim ze státních peněz ty prachy vrátil. Ti se klepou vzteky. A čím je Trump nehoráznější, tím lépe slouží jako ruční granát. Takže Clintonové její korektnost škodí a jemu jeho nekorektnost velmi pomáhá. Zaznamenal jste někdy, že by si američtí prezidentští kandidáti nepodali ruku? Ne, to je bezprecedentní. Nicméně to dopadne tak, že Hillary zatknou. I kdyby byla prezidentkou. Udělali vše, co mohli, aby vymazali ty maily. Používala ke služebním účelům soukromý server, přes nějž komunikovala. Museli to vymazat a zničit. Jenže všechno vymazáno nebylo. Podezírám z toho, kde se to bere ve WikiLeaks, americké tajné služby, které mají také plné zuby Clintonových. To je nepředstavitelné. Aby zamázli stopy, tak vyhlašují, že to udělali Rusové. Nevěřte tomu, že by tam obratný ruský hacker zanechal stopy v azbuce. Dovolte mi, abych se zasmál. Opravdu bude pro USA Trump takový granát? Vždyť se pořád říká, že tam vládne jakási „rada starších“? Ano. Mafie či průmyslově-vojenské komplexy. Jenže Trump žádnou mafii nepotřebuje, což je jeho největší výhoda. A každému je jedno, že se naváží do ženských. Oni chtějí do americké politiky hodit ruční granát. On mluví blbě o ženských, je to trapné, ale všichni se mýlí v tom, že ženy budou volit proti němu. Většina ženských si o tom doma popovídá s muži a oni je ukecají. Trump navíc udělal velmi dobrý krok se svým viceprezidentským kadidátem, což je guvernér Indiany Mike Pence. Je to fundamentalistický křesťan, což vyvažuje Trumpova extempore. O viceprezidentských kandidátech tady nikdo moc nemluví, přičemž jsou opravdu důležitým faktorem ve volbách. Zejména u Hillary, která je ve velmi špatném zdravotním stavu. Nicméně zvolením Trumpa by ve světě nastal podobný „antisystémový krok“, jakým byl v Evropské unii brexit, nebo ne? Ano, je to v jedné linii a jde o vyhození stávajícího pořádku do vzduchu. Nicméně Trump musí být obklopen poradci, kteří se v tom vyznají, protože on zahraniční politice moc nerozumí. Pak je zde ještě jedna okolnost, která je ale v Americe každému úplně volná. A to je otázka světového konfliktu. Američané o tom tak moc nepřemýšlí. Nicméně Hillary chce válku s Ruskem za každou cenu. Patří k té mafii bankovně-zbrojařské a největší kšeft jsou samozřejmě používané zbraně. To jde furt na odbyt. Proto ty neustálé války. Proto Vietnam, Irák, Libye. Vystřílejí se rakety a je třeba je pořád objednávat. Stát to platí. Opravdu si myslíte, že by s Ruskem Hillary dokázala vyvolat konvenční konflikt, tedy válku bez použití jaderných zbraní? Rusko je slabší než USA, což každý ví. Přesto se budou snažit konflikt minimalizovat. Mohlo by jít o lokální konflikt, jako třeba v Libyi, který nebude eskalovat v jadernou válku. Kudy? Přes Sachalin, přes jih, přes Baltské státy? No, může to jít přes Kaliningrad. Může jít o nějakou malou přestřelku. Kdo koho napadne, bude zamlžené. Ostatně Hillary říká, že oni nám hackli vládní servery a my na to musíme také odpovědět útokem. Takže si pro to připravuje půdu. Rozvrátila Libyi, aby tam byla pořád permanentní válka a mohly se tam pořád dodávat zbraně. Nicméně Trump se s Putinem chce domluvit. Tohle Američané až tak moc neregistrují. Nicméně já tipuju Trumpa. Možná se šeredně mýlím, ale vychází mi to tak.

Erdogan pohrozil EU, že otevře hranice pro uprchlíky Turecko otevře své hranice s EU pro uprchlíky, bude-li Evropská unie pokračovat v politice nepřátelské vůči Ankaře, prohlásil v pátek prezident Tayyip Erdogan. Evropský parlament ve čtvrtek na plenárním zasedání v Štrasburku schválil rezoluci, která vyzývá Evropskou unii k pozastavení rozhovorů o vstupu Turecka do unie ve světle činnosti turecké vlády. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan včera prohlásil, že tato rezoluce nebude mít pro zemi žádný význam. „Byl učiněn krok: má Turecko vstoupit do EU, nebo ne? Sešli se 30 nebo 40 lidí a řekli „ne". Nikdy jste se nechovali správně a poctivě vůči lidstvu. Přijímáme tři miliony uprchlíků, a vy začínáte naříkat, když se k vám pokusí proniknout 50 tisíc lidí. Poslyšte, budete-li takto postupovat dál, vězte, že se tyto hraniční přechody otevřou", řekl Erdogan v Istanbulu na konferenci Žena a demokracie. V ročním referátu o pokroku, jehož dosáhlo Turecko na cestě do EU, vytýčila Evropská komise neúspěchy v politice Ankary v oblasti občanské společnosti, lidských práv a svobody slova. Evropě se nelíbí diskuse o obnovení trestu smrti na pozadí zatýkání politických odpůrců moci.

Závažná slova polského novináře: Naše vláda má hájit zájmy Polska a jeho občanů, ne uspokojovat lídry EU! A autonehoda prezidenta? Je brzy mluvit o atentátu, ale... ROZHOVOR V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvádí přední polský novinář, dlouholetý významný ochránce lidských práv Maciej Lisowsky, čím se současná nová polská vláda tak znelíbila Bruselu. Jmenuje mimo jiné odmítání kvót, popírání multikulturalismu a příklon k rodině jako základu státu. Lisowsky také nevylučuje žádný scénář nehody limuzíny polského prezidenta. Nové vedení vaší země je tak trochu trnem v oku EU, dostali jste se spolu s Maďarskem a Polskem na pozici určitého „rebela“. Jak to vnímáte? Úlohou polské vlády je především hájit zájmy Polska a jeho občanů, a nikoliv jednat s cílem uspokojení lídrů Evropské unie. A právě takovou politiku podporují v současnosti polské orgány. Nechme stranou iluze, přece vláda hegemonů EU, jako jsou Francie nebo Německo, také na první místo staví zájmy svých zemí, jenomže to dokážou lépe zabalit do typické řeči o společném evropském projektu atd. Doufám, že se polská zahraniční politika bude také rozvíjet na základě aktivního rozvoje Visegrádské skupiny. Posilování evropských křesťanských hodnot – to je základ dnešního „nového“ Polska. Není to proti směru západní Evropy k multikulturalismu a k rozmělnění stovky let budovaných hodnot? Je zvláštní věcí takovým způsobem označovat Polsko, vzhledem k tomu, že to přece křesťanské kořeny jsou staletou tradicí Evropy, a Polsko přijalo křest právě od našich českých bratrů. Takový postoj zaujímali také zakladatelé Evropské unie, lidé často hlasitě hovořící o své víře a oddanosti k tradičním hodnotám. Paradoxně se však Unie vydala divným směrem, a proto dnes otázka víry a tradice je v Unii považována za něco nepohodlného a ostýchavého. Naopak, otázka multikulturalismu opravdu nyní zahřívá smysly účastníků veřejné debaty. Osobně si myslím, že to právě politika nadměrného liberalismu v oblasti multikulturalismu nás přivedla k dnešní problematické situaci související s uprchlíky nebo s vnitřními problémy, kterým čelí i Francie. Můžete nám prosím říci něco bližšího k nedávné nehodě prezidentské kolony, a speciálně limuzíny polské hlavy státu? K dopravní nehodě došlo v okolí obce Brzegi, na dálnici A4. V důsledku prasknutí pneumatik prezidentské auto ztratilo stabilitu na cestě a sjelo na krajnici silnice. Vozidla VIP jsou pod zvláštním dohledem a tento typ události by se vůbec neměl stát, tím spíše, že auto a pneumatiky byly vyrobeny na zakázku prezidentské kanceláře. Je příliš brzy na to, aby se dalo hovořit o atentátu, ale ještě jednou chci zdůraznit, že za normálních okolností by se tento druh situace neměl vůbec vyskytnout. Rozhodně jak já osobně, tak i mé prostředí, pozitivně hodnotíme pana prezidenta Andrzeje Dudu a jeho aktivity. Obzvláště pozitivně se díváme na obezřetné kroky pana prezidenta v oblasti zahraniční a sociální politiky. Prezident Duda podporuje také hlubokou obnovu polského práva a spravedlnosti, což se setkává s mým velkým uznáním i mých spolupracovníků stejně jako milionů Poláků. V souvislosti s tímto incidentem se diskutuje o tom, že mohlo jít i o předem připravenou akci – co byste k tomu řekl? Je samozřejmě těžké říct, co by mohlo být příčinou této autonehody. Nicméně je jisté, že dnes nemůžeme vyloučit absolutně žádný scénář. Tato věc vyžaduje důkladné zkoumání nejlepšími odborníky v oblasti bezpečnosti, dopravy, infrastruktury atd. Závěry těchto vysvětlení by měly být předloženy veřejnosti transparentním způsobem bez ohledu na to, co se objeví jako skutečná příčina nehody. V České republice jsme v médiích, především těch veřejnoprávních, zaznamenali protesty proti nové vládě v Polsku, proti zásahům do sdělovacích prostředků či proti rychlé výměně vedení zpravodajských služeb. Ale to jistě není alfa a omega celého Polska, potažmo v jiných městech je jistě situace jiná. Jaká je podle vás současná vnitropolitická situace v Polsku? Politická situace v Polsku je jistě složitá. To však není tak, jak ukazuje část médií, že vláda přichází do styku pouze s protesty a neexistuje žádná veřejná podpora. Ačkoli ve skutečnosti opozice vůči vládě je silná – nakonec její počet činí téměř polovinu ve složení parlamentu – a podařilo se jí vytvořit atmosféru pro občanské protesty, je však třeba poukázat na fakt, že právě vládnoucí strana má trvale vysokou důvěru, jak dokazují sondáže veřejného mínění, ve výsledku čehož se vytváří vzdálenost mezi ní a zbývajícími skupinami, podobně jako v Maďarsku. Uznání mnoha milionů Poláků si vláda strany Právo a spravedlnost získává seriózním přístupem ke svým volebním slibům a jejich rychlou implementací, zaměřením na posílení skutečné rodinné a sociální politiky, reformy soudnictví. Je třeba také doplnit, že tisková a elektronická média spojená s konzervativním táborem v Polsku se vyznačují vysokou popularitou, což také dokazuje silnou podporu pro vládní tábor.

Jan Čulík po vítězství Trumpa: Jde do tuhého. Pošlete mi peníze Server Britské listy dnes zopakoval žádost o finanční příspěvek na svou činnost. Zdůvodnil to mimo jiné i vítězstvím Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. „V době, kdy se rozmlžila hranice mezi fakty a konspiračními teoriemi a lidé šílí, je nezávislé a věcné novinářské práce v českém prostředí zapotřebí víc, než kdy předtím,“ píše se na webu, jehož šéfredaktorem je novinář Jan Čulík. Celý text je ZDE Vítězství Donalda Trumpa podle webu může tvrdě destabilizovat Evropu. „Možný rozklad NATO může ohrozit bezpečnost České republiky. Jako v Americe a v jiných zemích, i v ČR se lidé stále častěji stávají obětí vyložených nesmyslů, šířených manipulátory a populisty. Nastává velmi nebezpečná doba,“ varuje dále server. Slibuje, že bude i nadále přinášet „kritické analýzy, založené na věcných faktech“. Role Britských listů je prý v nové „přízračné éře“ ještě důležitější než za posledních dvacet let jejich existence.

MO RF předvolalo ukrajinského přidělence kvůli chystaným střelbám u Krymu Ministerstvo obrany RF vyjádřilo protest v souvislosti se zavedením Kyjevem nezákonných omezení letů nad Černým mořem, oznámili ve vojenském rezortu. Patřičná nóta byla doručena ukrajinskému přidělenci pro otázky obrany. Na MO zdůraznili, že Kyjevem vyhlášené „jihovýchodní hranice nebezpečné zóny" porušují hranice Ruska, což odporuje zásadám mezinárodního a ruského práva. „Celé ostatní prostor západně Kerčského průlivu je výsostným vzdušným prostorem Ukrajiny", praví se v prohlášení, které učinila agentuře RIA Novosti tisková služba Rady národní bezpečnosti a obrany. Rosaviacija dříve oznámila, že 1. a 2. prosince hodlá Ukrajina uskutečnit raketové střelby v blízkosti Krymu. V rezortu zdůraznili, že plány Kyjeva porušují „všechny mezinárodní dohody" a vytvářejí potenciální hrozbu pro civilní letadla. Rosaviacija varovala rovněž všechny letecké společnosti o plánech Kyjeva a ujistila, že Rusko podnikne veškerá opaření k zajištění bezpečnosti letů.

Zdechni, kapitalistická zrůdo. Majitel restaurace Řízkárna, kterou likvidují anarchisté, nám vyprávěl. Třeba o lidech z Kliniky. Pak jsme museli odejít, přijela policie REPORTÁŽ Zapálená auta, švábi v kuchyni, planá hlášení o uložení bomby, vyhrožování. Tomu čelí šéf pražské restaurace Řízkárna Vladimír Krulec. Anarchisté skrývající se za mnoha různými organizacemi, například Sítí revolučních buněk, ho takto začali ničit, protože nezaplatil zaměstnancům. On říká, že vše zaplatil, oni si na videu stěžují, že ne. V případu byl prý velmi aktivní i hledaný Lukáš Borl, který napsal: „Život Klinice, smrt státu!“ „Opusťte budovu, byla zde nahlášena bomba,“ vyzývá policista. U stolů sedí pár hostí, kteří se hned obléknou a jdou ven. S majitelem restaurace Řízkárna a provozovatelem hostelu nad ní Vladimírem Krulcem už to ani nehne. Zrovna tady, na pražském Smíchově, jde totiž o každodenní relitu života pod drsným nátlakem. „Nakonec vidíte sám, jak to tady chodí,“ dodá. Doteď totiž vyprávěl, jak to bylo se zaměstnanci a jak mu pak aktivisté podepsaní jako Síť revolučních buněk (SRB) začali ničit živobytí. Bomba v podniku Vyjdeme před Řízkárnu. Už je tady zhruba desítka ozbrojených policistů, dva z nich vjezd do objektu zahrazují páskou. „Už zase ti zmrdi,“ křičí provozní, když ji policisté odkazují za pásku. Po chvíli přijíždějí pyrotechnici, do objektu vbíhá jejich pes. Prý jde o třiatřicáté ohlášení a planý poplach. „Oni nás vlastně nechávají zlikvidovat policajty,“ podotýká Krulec, když vidí odcházet dva hosty, kteří sem mířili na oběd. „Tohle nepřehlédni ty zmrde,“ adresovali mu před tím v mailu SRB a pokračovali: „Krulec, tak to vypadá, že pořád nemáš dost. Zaplať, a akce ukončíme. Nezaplatíš, budeme pokračovat.“ Jde o jeden z tisícovek mailů, jednu ze stovek akcí, jichž je prošedivělý restauratér Vladimír Krulec terčem. Nicméně je třeba se vrátit na začátek všech potíží... ke zmíněným zaměstnancům, kterým má dlužit na výplatách. Právě s tím za ním Parlamentní listy přišly. Účetnictví v pořádku O Krulcovi se na stránkách anarchistů píše hodně. Prý okrádal zaměstnance a říkal o nich, že je nenávidí. Na Alerta TV o tom mluví sedm bývalých zaměstnanců se závěrem, že je strašně zlý člověk. „Dva roky žiju ve válce, v níž nevidím nepřítele. Píše se o mně, že jsem největší hajzl pod sluncem. S dlouholetými zaměstnanci jsme tady z toho všichni špatní. Kdybych je neměl, zničili by mě za měsíc,“ říká restauratér a vysvětluje, jak k tomu všemu došlo: „Já zas takový kapitalista nejsem, pracuju dvacet hodin denně. Před dvěma roky jsem vzal paní z Mostu na brigádu na pozici pomocné kuchařky a ona sem přivedla dceru. Měly zvláštní pracovní návyky, chodily pozdě a začaly mi rozeštvávat ostatní s tím, že mají dělat načerno a brát k tomu sociální dávky. Tak jsem je vyhodil.“ Pak mu prý stejná žena začala posílat papíry ze sociálky, aby jí potvrdil nulový výdělek. „Nic takového se nestalo. Tady načerno nedělá vůbec nikdo. Už jsem za léta dost vycepovaný, všechno dodržuju. Za to se dostávají dost mastné pokuty. Pak mi posílaly dopisy, že jim dlužím peníze. Není to pravda a na vše mám papíry, smlouvy. Vždyť mě mohly dát k soudu. Místo toho na mě posílaly kontroly. Ostatně kdybych neměl účetnictví v pořádku, tak už to kvůli kontrolám dávno musím zavřít,“ podotýká. O systému nátlaku „Ovlivnili lidi, co zde dělali. Pracujeme s lidmi, kteří jsou často na nižší sociální úrovni. Mají spoustu existenčních problémů. Nemyslím si, že lidé, co odcházeli, byli přesvědčeni, že jsem největší hajzl pod sluncem, ale oni jim vymyli hlavy. Méně vnímavé lidi není těžké zbláznit, navíc když mají život v prdeli. Na to ale musí mít člověk žaludek, aby je použil ve jménu politiky. Anarchisté jsou sami nuly a potřebují tu masu. O lidi jim nejde, chtějí se zviditelnit,“ pokračuje. Jak Krulec říká, tak syn paní, kterou z kuchyně vyhodil, je velkým aktivistou v Mostecké solidární sítí, ale i v SOLIS, což je pražská solidární síť. Případů nátlaků aktivistů je prý více. „V Mostě se sociální pracovnice magistrátu zastala mláceného dítěte a také ji pak začali šikanovat. Mají systém nátlaku, a tak likvidují lidi. Té taky jezdili domů, vylepovali letáky a dělali demonstrace před magistrátem. Vypadá to nevýznamně, ale mají to hodně zmáklý. Podle mě mají i v médiích kamarády. Myslí si, že tím zviditelní své hnutí. Smáznou jednoho třídního nepřítele, hajzla, a budou z nich levicoví hrdinové,“ míní. Anarchistické útoky Už dva roky je Řízkárna terčem různých akcí či protizákonných útoků. Před její bránou probíhaly neustálé demonstrace, anarchisté začali chodit v maskách do restaurace, stavěli před ní petiční stánky, pořádali na ulici hudební festival, aby lidé nemohli dovnitř. Nicméně pak se přešlo k útokům. Aktivisté v kuklách zapálili kotel, několik aut a v restauraci stříkali kyselinu máselnou, která smrdí na sto honů. Po kuchyni rozsypali šváby. Také dali na stránky Hyperinzerce inzerát: „Likvidujeme Řízkárnu, vyprodáváme auta, abychom mohli zaplatit svým zaměstnancům.“ Třeba kvůli Škodě Fabii za sedmnáct tisíc zájemci volají Krulcovi ještě dnes. Anarchističtí aktivisté nicméně pořádali demonsrace i u Amazonu, Zepteru, McDonalda a tak dále. „Nevím, jak se k tomu postavili, možná jim zaplatili. Píšou mi třeba, že je má dcera Anetka šťastná, ale taky by nemusla být šťastná a tak dále. Na vlastní internetové stránky si dávají návody, jak vyrábět bomby, jak zapalovat auta, jak se maskovat, jak používat telefon,“ pokračuje s tím, že policie útoky stále vyšetřuje. Neustálé výjezdy pyrotechniků musí být však nesmírně drahé. Hledaný Borl Podle něj má ve všech podobných aktivitách prsty nezaměstnaný elektrikář a anarchista Lukáš Borl, který se narodil v roce 1982 v Mostu. Později inicioval vytvoření Anarchistické federace a byl u založení Asociace Alerta, jejíž program byl inspirován komunistickou tradicí anarchismu. V Mostě roku 2012 stál u zrodu komunitního centra Ateneo, kde vznikla Mostecká solidární síť, která se pustila do konfliktů s firmou Zepter anebo restaurací Řízkárna. Při policejní operaci Fénix byl v roce 2015 zadržen, ale po dvou dnech propuštěn. Je podezříván právě ze založení Sítě revolučních buněk (SRB). Policie po něm následně vyhlásila pátrání s tím, že je ozbrojen a nebezpečný. Poslední aktualizace pochází ze začátku roku. „Vždycky jsme stáli a stát budeme na straně odporu vůči aroganci moci. Široký kolektiv dal život a sociální rozměr domu, který před tím dlouhé roky chátral a bez squatterské iniciativy by chátral dále. Vyjadřuji podporu takovému jednání,“ sdělil na podporu Kliniky Borl s pozdravem: „Život Klinice, smrt státu!“ Klinika je nádor Majitel Řízkárny začal také bojovat. Zorganizoval „Petici za vystěhování Kliniky“ a sepsal leták s nadpisem: „Klinika v Jeseniové ulici je nádor.“ Na něm dále Krulec vysvětluje, že by se spořádaní občané neměli nechat zneužívat příživníky a vyděrači. „Podporují uprchlíky, také chtějí vše, co vytvořili ostatní, zadarmo,“ dodává v letáku. Když aktivisty z Autonomního centra Klinika podpořil ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier, napsal mu na Facebook o zapálených vozidlech, falešných bombových útocích a tak dále: „My vnímáme extremismus na vlastní oči a kůži. To je práce skupin anarchistů a levicových extremistů včetně aktivit Kliniky. V případě, že tyto zcela hmatatelné události obhajujete, tak se ani nedivíme, z jakého důvodu vystupují aktivisté tak suverénně.“ „Před Řízkárnu na demonstrace lidé z Kliniky hodně chodili. Třeba Martina Malinová a další. Tak jsem tam zašel také. Vím, co musím všechno dodržovat jako podnikatel. Třeba i prodlužovačku musím mít zkontrolovanou revizním technikem a polepenou. Oni nemusí dodržovat nic, tak mě to nasralo. Přišel jsem druhý den, bylo už jich tam na mě připravených dvacet a promítali film. Pustili se do mě a vyhnali mě. Nicméně je to veřejné centrum, takže neměli právo. Parazitují naprosto na všem. Poslal jsem pak stížnost kvůli nedodržování norem, předpisů a zákonů na Prahu 3 a hasiče,“ dodává majitel Řízkárny. Maily od „své dcery“ Také mu přišlo nespočet zpráv od vlastní dcery, ale z mailu vytvořeného protistranou – z amerických stránek riseup.net, které jsou přímo vytvořené pro skupiny, co usilují o liberálněsociální změny, jak se píše v jejich záhlaví. „Krulec, docela nás zajímalo jestli seš natvrdlej nebo sebevrah. Nebo snad natvrdlej sebevrah? Škody v Řízkárně po akcích SRB rostou. Určitě už si kvůli SRB přišel o víc, než dlužíš lidem na tomhle videu,“ píše se v jednom s prolinkem na video, kde vypovídají bývalí zaměstnanci Řízkárny. „Pomohli ti ty, kterejm si posílal ubrečený mejly? Hovno. Nepomohli a nepomůžou. Jsou stejně zoufalý jako ty. Dokonce ani ta pinda Černochová z ODS ti nepomůže. Asi jí teď musíš hodně nenávidět za to, co ti provedla, co? Aby ne, když zveřejnila ten tvůj ufňukanej dopis a odradila tím ještě víc tvých zákazníků,“ uvádí v mailu o poslankyni Černochové a nevážejí se i do policie: „Policajti selhali, co? A jestli myslíš, že ti pomůžou policajti, tak se pleteš. Oni sice ví, co ti píšeme. I co ti děláme. Jsou to ale neschopný zoufalci. Takový jako ty. Myslíš, že tě ochrání? Že ochrání tvůj majetek? Proč by měli, když neochrání ani ten svůj?“ Odstavec končí prolinkem na článek o zapálených policejních autech a celé sdělení končí zvoláním: „Jednej nebo zdechni ty kapitalistická zrůdo.“ Já tady žiju „Kdybych byl standardní podnikatel, tak mě zlikvidují do dvou měsíců. Já tady ale hlídám, spím, žiju. Snad pětkrát jsem za ty dva roky spal u přítelkyně, jinak jsem tady. Když mi zapalovali auta, tak jsem to hlídal dva měsíce nonstop. Přijde mi to pořád jako sci-fi. Nedodržují ani jeden zákon. Nerespektují rodinu, ani stát, ale když něco chtějí, tak dokážou škemrat na všech úrovních a zákony znají jako nikdo. Já už z nich strach nemám, protože už mi toho vyvedli tolik, že fyzickým útokem už to nezhorší. Měsíce se potýkám s psychickým terorem, který je horší,“ doplňuje podnikatel. „Už jsem skoro v Bohnicích, ale restauraci zavírat nebudu, nechci se před nikým schovávat. Žiji v šíleném světě. Osobně doufám, že se nedožiji změn, o které se tyto skupiny za podpory jistých politiků snaží. Každopádně zákony by měly platit pro všechny a bez výjimky,“ říká nakonec. Právě když přichází policista a vyzývá: „Opusťte budovu, byla zde nahlášena bomba.“

Zelení mi sežrali dort. Zeman zesměšnil čerstvou akci proti sobě, udělal si legraci z minulé aféry a opět udeřil na Slovensko. Lidé se smáli REPORTÁŽ Debata se studenty ekonomie v Chebu byla dalším bodem úterního programu prezidenta Miloše Zemana v rámci návštěvy Karlovarska, nejmenšího kraje v Česku. Zeman zavzpomínal na svá studentská léta na pražské VŠE a upozornil studenty, že nebude odpovídat na otázky předepsané na papírku. Od vedení fakulty obdržel prezident kapesní nůž s vývrtkou a sadu nožů. Studenti v Chebu sídlící ekonomické fakulty plzeňské univerzity debatovali v úterý s prezidentem Milošem Zemanem. „Nebudu pronášet žádné poznámky o Západočeské univerzitě v Plzni, protože tamní aféra se týkala právnické fakulty, a nikoliv vznešeného oboru ekonomie. A za druhé proto, že jste odloučeným pracovištěm plzeňské univerzity a nemáte právo nechat se urážet,“ sdělil prezident s tím, že smyslem jeho setkání se studenty je diskuse. Proto v úvodní řeči jen krátce zavzpomínal na svá mladá léta, kdy studoval VŠE v Praze. „Tehdy byla jediným uznávaným paradigmatem marxistická politická ekonomie, což je obor, který vstoupil do dějin, ale dnes už se prakticky neprovozuje. Marx je v britské encyklopedii považován za významného učence, ale spíše za filozofa než za ekonoma a jediná opravdu zajímavá věta, kterou kdy řekl, zněla, že jediná skutečná věda je historie. Já o té větě neustále přemýšlím, protože díky svému věku a stáří jsem zažil střídání se mnoha ekonomických směrů, z nichž každý se označoval za jedině pravý a každý po čase zanikl,“ řekl Zeman. Následně již děkan fakulty vyzval studenty, a byprezidentu republiky kladli otázky. Dodal navíc, aby to byly otázky provokativní. „Pan prezident včera na krajském úřadě řekl, že se rád setkává se studenty, protože mívají stejně provokativní dotazy, jako má on sám,“ uvedl děkan ekonomické fakulty. „A pokud možno dotazy nenapsané předem na lístečcích, protože to se mně, přátelé, stalo pouze jednou jedenkrát v životě, a to na Střední vinařské škole ve Valticích, kde jedna paní učitelka napsala studentům na papírky, na co se mají ptát. Reagoval jsem tak, že napříště neodpovím na žádný dotaz, který tazatel čte. Výjimku dělám pouze u starobních důchodců, kteří si ten dotaz připravili předem doma, aby na nic nezapomněli. Ale vy ještě nejste starobní důchodci, takže prosím dotazy bez papírků,“ vyzval studenty Miloš Zeman. První otázka směřovala na aktuální téma. Co prý prezident říká na to, že mu byla udělena anticena za sexistické výroky Kyselá žába, které uděluje sdružení Žába na prameni. „Ježišmarjá, kolik já jsem v životě dostal anticen,“ nestačil prezident doříct větu a sál plný studentů vybuchl smíchy. „Jsem trojnásobný ropák roku, jednou jako premiér, podruhé jako penzista, potřetí jako prezident. Takže anticena má tu výhodu, že je spojená s dortem. Já jsem si jednou pro ten dort jel a tu anticenu ropák udělují ekologové, tedy zelení, a oni mně ten dort sežrali,“ prozradil Miloš Zeman a ozvala se další bouře smíchu. „Takže považuji za naprosto nesportovní, když dostanu jakoukoli cenu za jakýkoli výrok a ten dort pak nedostanu. Jakákoli cena se má udělit a samozřejmě nositel má s pokorou udělenou cenu přijmout,“ dodal prezident Zeman. V reakci na další otázku se Zeman vyslovil pro snížení věkové hranice trestní odpovědnosti mladistvých. Je prý otázkou, zda hranici snížit na třináct nebo čtrnáct let, ale obecný princip snížení hranice prezident podle svých slov podporuje. „Máte už názor na nedávné volby na Slovensku, kde uspěla strana Mariana Kotleby?“ zajímalo studentku. Nejprve jí prezident blahopřál k tomu, že nečte noviny a uchovává si tak duševní zdraví. Druhým dechem dodal, že ovšem téměř ve všech dnešních novinách je publikován jeho názor, že považuje Kotlebovu stranu za fašistickou. „Pan Kotleba se obléká do slušivé černé košile, na rukávu má pásku nápadně připomínající některé nacistické symboly, ale to jsou všechno vnější formy. Daleko podstatnější je charakteristika, která je opravdu fašistická. I když já někdy říkám, že používat termín fašismus je nálepka. Fašismus byl italský fenomén, nikoli německý fenomén. Komunisté samozřejmě odmítali výraz nacismus, protože skrývá slova nacionální socialismus a slovo socialismus bylo pro komunisty posvátné. Proto používali nepřesný výraz fašismus. Nechci teď diskutovat o tom, jestli Kotleba je fašista, nebo nácek. Abychom jen neříkali, že jde o něco, co tady nemáme, tak si vzpomeňte na tehdejší stranu Republikáni Miroslava Sládka a starší si možná pamatují, že i tato strana měla fašistické rysy. Jako příklad uvádím jeden výrok: Každý cikán je trestně odpovědný už tím, že se narodil. Tohle může opravdu říci jenom fašista,“ uvedl Miloš Zeman. Jak coby prognostik vidí prezident budoucnost Angely Merkelové? Tak zněla další studentská otázka. „Já se nesmím vměšovat do německých vnitřních záležitostí. Nicméně vám odpovím slovy bavorského premiéra Seehofera, který vyzval Angelu Merkelovou před asi čtrnácti dny k demisi. Vzhledem k tomu, že Seehofer patří do CSU, koaličního partnera CDU, odkud je Merkelová, je to dosti výrazný signál. V Německu jsou politici o něco zdvořilejší než například já, a přesto nemám pocit, že bych já za svoji politickou kariéru někoho vyzýval k demisi, aspoň si to nepamatuji. Jestliže tato výzva k demisi byla, je to určitý signál vratké pozice německé kancléřky,“ dodal Miloš Zeman na univerzitě v Chebu.

Zelení pohádkáři, pochody teploušů, onanující eurohodnoty. Známý brněnský zastupitel bez příkras napsal, proč jednou lidé "kopnou demokracii do prdele" Brněnský zastupitel Viktor Lošťák prorokuje pád liberální demokracii. A až se budou jednoho dne odborníci zamýšlet na tím, proč padla, měli by se prý podívat na Martina Andera ze Strany zelených. Právě politici typu pana Andera navrhují takovou „kupu sraček", jak tvrdí Lošťák, že občané v liberální demokracii přestávají věřit. „Jednou bude historie zkoumat, proč se lidé odvrátili od liberální demokracie. Snad, věřím, bude tehdy otevřeně řečeno – protože jejím symbolem se stali pitomci zabývající se stále kreténštějšími nesmysly. Protože neuměla občanům nabídnout víc než svatby buzerantů, přebalovací pulty na pánských záchodech, možnost přihlásit se k 71 různým pohlavím (ano, 71, nevymýšlím si). Tam, kde lidé čekali silnou vizi budoucnosti, dostali domácí kompostér. Protože se změnila v kupu sraček a přesvědčovala o tom občana každým dnem, všemi dny, které přinášely stále větší absurdity,“ napsal Viktor Lošťák na sociální síti Facebook. Reagoval tak na vyjádření názoru Martina Andera, které si můžete taktéž přečíst na serveru ParlamentníListy.cz. Náměstek brněnského primátora pro životní prostředí Martin Ander (Strana zelených) získal prestižní ocenění Komunální politik roku 2016. Ocenění dostal za projekt, v němž jde o opětovné využití starších, ale stále funkčních věcí. Informace o ocenění Martina Andera naleznete zde. Lošťák podobný projekt považuje za nadbytečný. „Nevykládejte mi nic o ubohé staré paní, co díky Martinu Anderovi dostala talíř a židli. Jestli pocítíte potřebu mi to říct, budu já mít potřebu říct vám, že jste idiot,“ nebere si dál servítky Lošťák. Existují totiž místa, kde podobné projekty lidé vůbec nepotřebují. Své zboží nabízejí např. na internetu toliko za odvoz nebo na místních bazarech. A nepotřebují k tomu úředníka Anderova typu, který by to „zprocesoval“ a držel v chodu. „Feministky, kvóty, pochody teploušů, ekoteroristé, zelení pohádkáři, hyperloopisté, kompostéry a zdraví dospělí muži řešící třídění odpadu, onanující eurohodnoty, klinikáři, dalajláma a Tibet a všechny ty imbecilní žvásty, příčící se vší přirozenosti a v každém normálním, sebevědomém člověku vyvolávající jen hněv. Jestli jste tohle udělali z liberální demokracie, pak se nedivte, že lidé půjdou za tím, kdo ji i vás kopne konečně do prdele,“ uzavřel nekompromisně zastupitel městské části Brno-Bystrc Lošťák. Lošťák doslova napsal: Jednou bude historie zkoumat, proč se lidé odvrátili od liberální demokracie. Snad, věřím, bude tehdy otevřeně řečeno - protože jejím symbolem se stali pitomci, zabývající se stále kreténštějšími nesmysly. Protože neuměla občanům nabídnout víc než svatby buzerantů, přebalovací pulty na pánských záchodech, možnost přihlásit se k 71 různým pohlavím (ano, 71, nevymýšlím si). Tam, kde lidé čekali silnou vizi budoucnosti, dostali domácí kompostér. Protože se změnila v kupu sraček a přesvědčovala o tom občana každým dnem, všemi dny, které přinášely stále větší absurdity. Nevykládejte mi nic o ubohé staré paní, co díky Martinu Anderovi dostala talíř a židli. Jestli pocítíte potřebu mi to říct, budu já mít potřebu říct vám, že jste idiot. Jen v naší městské části se koná každý měsíc alespoň jeden bazar všeho možného, pořádaný místními dobrovolníky, bez Zelených, Anderů, bez "nízkých nákladů" a "udržitelnosti". Ti dobrovolníci nevyžadují vůbec žádné náklady ze strany státu a o udržitelnosti nevědí také nic, nezajímá je. Zůstali normální. Normální, jako lidé, kteří dají staré věci na bazar, jako ti, co je nabídnou na internetu za odvoz. Bez zeleného politika, co dostane za něco, co nikdo nepotřebuje, jakousi cenu. Feministky, kvóty, pochody teploušů, ekoteroristé, zelení pohádkáři, hyperloopisté, kompostéry a zdraví dospělí muži řešící třídění odpadu, onanující eurohodnoty, klinikáři, dalajláma a Tibet a všechny ty imbecilní žvásty, příčící se vší přirozenosti a v každém normálním, sebevědomém člověku vyvolávající jen hněv. Jestli jste tohle udělali z liberální demokracie, pak se nedivte, že lidé půjdou za tím, kdo ji i vás kopne konečně do prdele.

Simoňanová označila status zahraničního agenta, jenž RT musí obdržet v USA, za cejch Šéfredaktorka RT Margarita Simoňanová označil status zahraničního agenta, který musí dostat ruská televize RT America, za cejch. Americké ministerstvo spravedlnosti dříve nařídilo televizi RT America, aby se do 13. listopadu zaregistrovala jako zahraniční agent. „Ani jeden novinář se nebude cítit klidně a pohodlně, když bude pracovat v televizi, která je oficiálně přiznána zahraničním agentem. Je to takový cejch, který (média — pozn. red.) musí pověsit na své vysílání," uvedla Simoňanová ve vysílání pořadu 60 minut na televizi Rossija 1. „Brát interview bude mnohem složitější, neboť i o něm budeme muset podávat hlášení. Jedná se o velmi velký počet překážek," dodala Simoňanová.

Maria Zacharovová dala Polsku lekci z historie Moskva nenechá bez odpovědi demontování sovětských památníků v Polsku, ale doufá, že polská vláda přehodnotí své plány, řekla oficiální mluvčí MZV RF Maria Zacharovová. „Doufáme, že se polská vláda nenechá manipulovat těmito extremisticky naladěnými politiky a nebude realizovat opatření, která skutečně hraničí s barbarstvím", řekla na brífinku. „Požadujeme zachování politické historie a jejích symbolů. Ve Varšavě musí pochopit, že praktická realizace plánů rozsáhlého demontování památníků Rudé armády nebude ponechána bez odpovědi. Plnou odpovědnost za neodvratné následky pro dvoustranné vztahy bude nést polská strana", dodala.

Erdogan: Demokracie, svoboda a vláda zákona už nemají žádnou hodnotu. Pokud nás nepodpoříte, jste nepřátelé! Turecký president Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že demokracie, svoboda a vláda zákona už nemají žádnou hodnotu. Turecký vůdce rovněž dodal, že ti, kdo nepodporují tureckou vládu, jsou „nepřáteli“ Turecka. „Demokracie, svoboda a vláda zákona… Pro nás tato slova už nemají absolutně žádnou hodnotu. Ti, kdo stojí na naší straně v boji proti terorismu, jsou našimi přáteli. Ti, kdo jsou na opačné straně, jsou našimi nepřáteli,“ řekl podle tiskové agentury DPA 16. března Recep Tayyip Erdogan. Turecko podle Erdogana vyšle ještě více vojsk k rozdrcení kurdského povstání na jihovýchodě země. Ankara prohlašuje všechny kurdské milice, které jsou široce rozšířeny po Sýrii a Iráku, za přímé národní ohrožení. Erdogan zopakoval, že Turecko bude na Kurdy útočit všude. „Ať utečete kamkoliv, naši vojáci, policisté a vesnické gardy si vás tam najdou a provedou s vámi, co je nezbytné,“ řekl Erdogan, když mluvil o kurdských militantech. Rovněž volal po „hladkém“ skoncování s imunitou pro-kurdských politiků proti trestnímu stíhání. Zdroj: southfront.org Kontextová reklama Sklik

Michal Hašek odsoudil centrum Klinika, o kterém koluje i tento kreslený VTIP Po ministru financí Andreji Babišovi (ANO) se k dění kolem Kliniky na pražském Žižkově vyjádřil také jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Na síti navíc začal kolovat o Klinice kreslený vtip. Hašek se ptá, zda je Česká republika vůbec právním státem, kde platí zákon pro všechny stejně. „Nebo tu s podporou veřejnoprávních médií budeme on-line sledovat, jak není důležité právo a podepsaná smlouva jako dvoustranný svobodný projev vůle, ale že jde o ‚dobrou věc‘?“ ptá se hejtman. Státní instituce by neměly být podělané Poukázal na to, že nájemci, tedy současní uživatelé Kliniky, si museli být vědomi, že mají smlouvu na dobu určitou. „Státní instituce by neměly být teď podělané z toho, že se občas kolem Kliniky potulují tu někteří ministři, tu senátoři, tu Matějové pražští i brněnští,“ vyzval. Na dokreslení absurdity dění kolem Kliniky pak uvedl jeden příklad: „Zkuste si pronajmout nějaký prostor na dobu určitou, čiňte v něm dobro a před koncem užívací doby sdělte pronajímateli (nejlépe státu), že na něj kašlete a zůstáváte dál. , uspořádejte vatru přátelství a happening, pozvěte ČT24 a kámoše z politiky (nemáte-li, potom starostu, hejtmana, poslance, senátora z vašeho volebního obvodu, pokud z něj pochází i nějaký ministr, neváhejte!) ... Chápete tu absurditu???“ dodal Hašek. K dění na Klinice se vyjádřil také ministr financí Andrej Babiš, a to na svém twitterovém účtu. A podobně jako Hašek i on k celé věci zastává jednoznačný názor: „Jednal jsem se starostkou Prahy 3, ukázala mi stížnosti občanů na Kliniku. Budova ve špatném stavu - aktivisté musí objekt opustit. Podle zákona,“ napsal Babiš na sociální síti. Po internetu začal kolovat kreslený vtip, kde postava mající na krku logo pacifistů drží transparent s nápisem „Potřebujeme Kliniku“. U aktivisty stojí sanitka a vedle ní je postava s fonendoskopem na krku, zřejmě tedy lékař, který aktivistovi říká: „Samozřejmě, že potřebujete kliniku.“ Celý text příspěvku Michala Haška na jeho facebookovém profilu: Je Česká republika právní stát a platí zákon pro všechny stejně nebo tu s podporou veřejnoprávních médií budeme on-line sledovat,jak není důležité právo a podepsáná smlouva jako dvoustranný svobodný projev vůle,ale že jde o "dobrou věc"? ... Nájemci(uživatelé) Kliniky si museli být vědomi,že mají smlouvu na dobu určitou... Státní instituce by neměly být teď podělané z toho,že se občas kolem kliniky potulují tu někteří ministři,tu senátoři, tu Matějové pražští i brněnští. Zkuste si pronajmout nějaký prostor na dobu určitou,čiňte v něm dobro a před koncem užívací doby sdělte pronajimateli(nejlépe statu), že na něj kašlete a zůstaváte dál,uspořádejte vatru přátelství a happening,pozvěte ČT24 a kámoše z politiky(nemáte-li,potom starostu,hejtmana,poslance,senatora z Vašeho volebního obvodu,pokud z nej pochází i nějaký ministr,neváhejte!) ... Chápete tu absurditu???

Zacharovová: Rezoluce EP o protiakci vůči ruským médiím je informační zločin Rezoluce Evropského parlamentu o protiakci vůči ruským médiím je informační zločin, řekla oficiální mluvčí MZV RF Maria Zacharovová. „Je to zločin, když při existenci reálné hrozby terorismu, fundamentalismu, živné půdy pro nacionalismus, xenofobii, je odváděna pozornost mezinárodní společnosti úplně jiným směrem", řekla mluvčí v pořadu Večer s Vladimírem Solovjevem televizního kanálu Rossija-1 (Rusko 1).

FOTO Šabatová s neziskovkami pohnaly kvůli muslimským šátkům ředitelku zdravotní školy před soud. Dorazila tam i snacha ombudsmanky a začala dělat divadlo pro kamery O čerstvé poznatky od soudu, u něhož byla projednávána žaloba somálské dívky na zdravotní školu, se podělila iniciativa Islám v ČR nechceme na svém facebookovém profilu. Dívka zažalovala školu kvůli tomu, že jí neumožnila při vyučování nosit hidžáb. V kauze figurovala ještě afghánská dívka, jež ale žalobu nepodávala. Z dřívějších slov ředitelky školy, která před soudem stanula, vyplývalo, že kauzu intenzivně rozdmýchávala zejména ombudsmanka Anna Šabatová. Právě ona vnesla do případu téma zákazu pokrývek hlavy ve školním řádu a navlékla na něj příslušné paragrafy antidiskriminačního zákona. Původně totiž podle ředitelky vůbec nešlo o pokrývku hlavy, ale o to, že dívky nedoložily potřebné dokumenty, konkrétně vysvědčení, která by je opravňovala studovat na střední škole. Jedna z nich pak udělala v ředitelně hysterickou scénu, ze které vyplynulo, že do školy chodit nechce. Téma pokrývky hlavy tak ředitelka ani neměla šanci vznést. Více si přečtěte ZDE. Soud byl pečlivě sledován. Zval na něj například školský expert ODS Václav Klaus mladší, který kauzu dlouhodobě sleduje, nebo zástupci iniciativy Islám v ČR nechceme. Ti také přinesli od soudu svědectví. „Ani jedna z aktérek šátkové kauzy prý neuměla pořádně česky, Somálka vůbec, a Afghánka minimálně – nezpůsobilé pro studium,“ psala v průběhu dne na facebookovém profilu iniciativa. Somálka prý ani nebyla přijatou studentkou, a už přinesla formulář k ukončení studia, a to někým předvyplněný. „S odůvodněním, že studia zanechává kvůli nemožnosti nosit šátek. V kauze ucítily příležitost pro další byznys proimigrační neziskovky SIMI a META, které to celé rozjely jako ‚náboženskou diskriminaci‘,“ píše dále iniciativa na sociální síti. Ředitelku školy přišly k soudu podpořit s transparentem studentky, které ji hájily i na kameru České televize. Mnohem větší rozruch ovšem vyvolalala jiná návštěvnice líčení. Jak zaznamenali zástupci IVČRN: „U soudu se demonstrativně předvádí se šátkem na hlavě snacha Šabatové – Monika Horáková, manželka Michala Uhla, od roku 2014 zastupitelka městské části Praha 2, členka předsednictva Strany zelených.“ „Všechny etnobyznys a neomarxistické struktury vzorně spolupracují, aby si rozšířily pole působnosti a získaly nové možnosti, jak šikanovat a diktovat lidem svoje představy o světě. Tlak na soud bude obrovský, umění mediálně vydírat a manipulovat mají tihle lidé zmáknuté dokonale!“ poznamenali k tomu. Celé znění příspěvku iniciativy Islám v ČR nechceme na jejím facebookovém profilu: Čerstvé drby ze soudu: Ani jedna z aktérek šátkové kauzy prý neuměla pořádně česky, Somálka vůbec, a Afghánka minimálně - nezpůsobilé pro studium. Somálka, aniž by už byla přijatou studentkou, přinesla formulář k ukončení studia, a to někým předvyplněný, s odůvodněním, že studia zanechává kvůli nemožnosti nosit šátek. V kauze ucítily příležitost pro další byznys proimigrační neziskovky SIMI a META, které to celé rozjely jako "náboženskou diskriminaci". U soudu se demonstrativně předvádí s šátkem na hlavě snacha Šabatové - Monika Horáková, manželka Michala Uhla, od roku 2014 zastupitelka městské části Praha 2, členka předsednictva Strany zelených. Všechny etnobyznys a neomarxistické struktury vzorně spolupracují, aby si rozšířily pole působnosti a získaly nové možnosti, jak šikanovat a diktovat lidem svoje představy o světě. Tlak na soud bude obrovský, umění mediálně vydírat a manipulovat mají tihle lidé zmáknuté dokonale! Paní ředitelku přišly podpořit studentky zdravotní školy a zastaly se jí i svým vyjádřením na kamery.

Uznávaný americký analytik Roberts si poslechl rozhlasové zprávy v USA a nestačil se divit. Nejsurovější propaganda, jakou si jen můžete představit Dnes ráno jsem chvíli poslouchal rozhlasové zprávy na Fox News a pak na NPR (National Public Radio), a stačilo mi to. K nezvratné jistotě o tom, že nacistická propaganda z Hitlerových časů byla nedomrlým odvarem toho, co se jako kontinuální mocný proud valí den co den do uší a hlav občanů Ameriky. NPR citovala New York Timesy, Washington Post a další tzv. dobře informované zdroje, všechny ovšem přinášející tu nejsurovější propagandu, jakou si jen můžete představit. Věděli jste např., že všechny svízele v Sýrii vznikly výhradně působením Rusů a prezidenta Asada, zatímco Američané jsou v té záležitosti bílí jako sníh? Věděli jste, že povyk Britů, požadujících odchod z EU, nemá vůbec nic co do činění s jejich obavami ze ztráty suverenity britského království a tím též ze znejistění britských občanských svobod, ale že se za ním skrývá jen a jen rasismus? Věděli jste, že USA bojují s islamským státem (IS), (který samy vytvořily a kterému dodneška pomáhají a navádějí jej k tomu, co má dělat), zatímco Rusové s Asadem útočí proti nevinným "demokratickým rebelům", kteří se pokoušejí namísto režimu brutálního diktátora (zvoleného velkou věšinou Syřanů), zavést do země demokracii? Věděli jste, že Rusové bombardují školy a nemocnice, jež jsou "vedlejšími škodami" (collateral damage) v provedení Američanů, ale v domnělém provedení ruském se obratem ruky mění na válečné zločiny? Obviňovatelé nemají pochopitelně pro svá obvinění žádné důkazy, ale to na váze jejich obvinění nic neubírá. Bez ohledu na neexistující použití chemických zbraní Asadem "proti svým vlastním lidem", a bez ohledu na neexistující atomové zbraně Iránu, opakují hlasy z rozhlasového přijímače o tomtéž jako o existujícím, a také totéž, co jim už o těch věcech americká vláda jednou nakukala. Zvlášť mě v té souvislosti rozladila Karen DeYoungová. Jako mladá reportérka tvrdě kritizovala útoky neokonzervativního státu v Nikaragui, avšak v okamžiku, kdy se stala vedoucí zahraniční rubriky deníku Washington Post, otočila na čtyřáku a stala se stejnou presstitutkou jako ostatní. Ale abych se vrátil k tomu, co jste možná dosud nevěděli. Věděli jste např., že Čína militarizuje Čínské moře? A to tak, že v něm buduje umělé ostrovy s rozjedovými dráhami pro letadla, a že zde dále ukládá i zbraně? A věděli jste, že není žádnou militarizací, když "výjimečná země" rozmístí 60% své mohutné námořní flotily v Pacifiku a když prohlásí Jihočínské moře, ležící tisíce mil od pobřeží USA za oblast "amerického národního zájmu, a do dotyčné oblasti vyšle svá válečná plavidla, aby se zde "postavila čínské hrozbě". Tohle jste všechno nevěděli? Inu ještě vám stále chybí to, co Ameriané už mají. Demokratická média v demokratických Spojených státech amerických. Překlad: Lubomír Man Zdroj: pcr.org

Hluchý Schwarzenberg U Černého vola. Amerika bledla závistí, rozjel se Zbořil na téma inaugurace a Český lev ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Když je přesvědčen o své pravdě, bývá až mimořádně tvrdohlavý. I to říká na adresu prezidenta Miloše Zemana v souvislosti s jeho inauguračním projevem politolog Zdeněk Zbořil. „Mstivý byl zejména odchod několika hostů, nikoli ‚mnoha politiků‘, jak o tom referovala různá média, včetně špatně slyšícího Karla Schwarzenberga, kteří se Zemanovi chtěli ‚pomstít‘ za své volební neúspěchy,“ uvedl Zbořil. A slavnostní předávání Českých lvů? „Hollywood skutečně ‚bledl závistí‘.“ Politolog také uvažuje nad tím, co organizátoři plánovaných protestních akcí místo Zemana a Babiše nabízejí, a pokud je to Miroslav Kalousek nebo Miroslava Němcová? „Pak si nejsem jistý, že nebudou muset přistoupit na nějakou slovenskou, nebo dokonce ukrajinskou formu protestu,“ říká Zbořil. „Je pravda, že pan prezident by si někdy mohl připomenout historické: ‚... kdybys byl mlčel, byl bys filozofem!‘ Ale už mu dnes asi radit moc nemůžeme. Zejména když je přesvědčen o své pravdě. A to bývá až mimořádně tvrdohlavý,“ říká ke kritizovanému inauguračnímu projevu prezidenta Miloše Zemana politolog Zdeněk Zbořil. Zeman zahájil své druhé pětileté funkční období kritikou Zdeňka Bakaly a vydavatelství Economia, nešetřil ani Českou televizi. „S jeho kritikou ‚případu Bakala‘ a ČT jistě souhlasí nejen jeho voliči, ale i mnoho postižených, ale snad by se mohl rozhodovat podle aktuální situace na bojišti. Dobře ví, že ‚projekty‘ Antibabiš a Antizeman byly už zahájeny, a mohl by to alespoň brát na vědomí. Ti politici, kteří jej kritizovali za inaugurační projev, byli představiteli poražených politických stran, kteří se s tím dodnes nedokázali vyrovnat. A koneckonců, když jsme je viděli sedět v pivnici U Černého vola, nebylo jich víc než 10–12. To ale neznamená, že ČT televize, která disponuje pověstnými sedmi miliardami Kč, ze kterých může financovat výrobu TV programů a filmů, není hodná kritického pohledu stejně jako ti, kteří se sešli při udílení Cen Českého lva, kde si podepisovali zase jednou a opět svůj posudek,“ dodal Zbořil. V průběhu projevu se zvedli někteří politici a odešli. Bylo to v momentě, když prezident kritizoval Českou televizi kvůli vyváženosti vysílání. Jako první odešla ze sálu poslankyně ODS Miroslava Němcová a následně poslanci z TOP 09 a také z KDU-ČSL. Prezident podle nich prý útočí na svobodu tisku a nezávislá média. „Věcně s pozitivním hodnocením projevu pana prezidenta nemám potíže, ale myslím si, že některé své teze si mohl ponechat, pokud nemá nějaký bojový plán, pro jinou příležitost. Mstivý byl zejména odchod několika hostů, nikoli ‚mnoha politiků‘, jak o tom referovala různá média, včetně špatně slyšícího Karla Schwarzenberga, kteří se Zemanovi chtěli ‚pomstít‘ za své volební neúspěchy,“ uvedl Zbořil. A pokud jde o svobodu slova a svobodného šíření myšlenek? Podle Zbořila se setkáváme s takovými útoky každodenně i ze strany oněch Zemanem kritizovaných a jejich cílem jsou zejména skutečně svobodná a nezávislá média. „Čím svobodnější a nezávislejší, tím víc ‚proputinovská‘ a toužící po návratu k jiné totalitě, než si ti dnes veřejně rádoby ‚svobodymyslní‘ představují. Pan Soukup z Barrandova nám nemusí být sympatický, ale jeho hlavním zločinem je kritika hospodaření ČT a nerozhodnost její Rady než touha po cenzuře nebo likvidaci ČT. Na to máme ve stínu a pod praporem boje za demokracii jiné bojovníky,“ doplnil. Květiny? Ano, až odejde z Poslanecké sněmovny Řada lidí vidí v tom, že Miroslava Němcová odešla jako první ze sálu, projev velké odvahy. Tomáš Konečný na Facebooku vytvořil událost květiny díků pro Miroslavu Němcovou. Květiny doručí poslankyni zřejmě na jednání Sněmovny. Má jít o bílé lilie, modré nebo fialové tulipány a červené růže. Autoři nápadu chtějí barvy trikolory. A jestli by se doktor Zbořil s květinou přidal? „Souhlasil bych spíše s kritiky paní Němcové, kteří by ji nejraději obdarovali květinami spíše, kdyby odešla nejen z Vladislavského sálu, ale i z Poslanecké sněmovny… Mohla by se vyhnout tomu, že by se lidé mohli zajímat o její působení v PS a v ODS v dobách, na které nemusejí být ani jejich nejzasloužilejší členové a členky příliš hrdí. A pozor na bílé lilie, to jsou také symbolické květiny odchodu...“ Výzvu na podporu České televize, která vznikla mezi filmaři během příprav slavnostního předávání Českých lvů, podepsalo 370 hostů slavnostního večera. Pro ČTK to uvedl režisér Jan Svěrák, který text výzvy v sobotu přečetl na pódiu Rudolfina před začátkem přímého přenosu. Výzva je reakcí na inaugurační projev prezidenta, v němž zaútočil na veřejnoprávní televizi. Text s názvem Pět vět na obranu České televize vyzývá politiky a veřejně činné osobnosti, aby se postavili snahám likvidovat nezávislost nejsilnějšího veřejnoprávního média. Svěrák označil kritiku ČT v inauguračním projevu prezidenta Miloše Zemana za největší útok na její nezávislost od televizní krize v roce 2000. „Na té petici není nic pozoruhodného. Podepisovali ji ti, které Česká televize dobře živí, a mnoho lidí si myslí, že tak dobře, jak si ani nezaslouží. Koneckonců i ta koktavá poděkování chlebodárcům nesvědčila o velké nezávislosti, svobodomyslnosti, a dokonce ani vysoké intelektuální úrovni řečníků,“ uvedl politolog. „A těch několik nenávistných projevů včetně výzvy Jana Svěráka vypadalo jako výzvy k poslední rozhodující bitvě. Nebo alespoň k obraně pozic, kterých se bývalým ‚ochráncům hranic‘, členům KSČ, spoluautorům anticharty a třeba i Několika slov podařilo díky použití ‚manuálu prosince 2001‘ zaujmout a o které se dnes možná právem obávají. Ačkoli na druhé straně nevidím nikoho, kromě pana Soukupa na Barrandově, kdo by o jejich obročích a prebendách na veřejnosti mluvil,“ dodal. Hollywood skutečně „bledl závistí“ Filmová a televizní kritička Tereza Spáčilová se na serveru Reflex.cz pozastavila nad předáváním cen Český lev. Podle ní se sice probíraná politika na slavnostním večeru dala pochopit, na celý přenos se však nedalo dívat. „Zatímco Oscary se letos politice taktně vyhýbaly, finále Českého lva se neslo ve znamení bojovné rétoriky. Místo tradičních díků maminkám a Bohu se vysílaly nenávistné vzkazy na Hrad a zmatený divák musel nutně nabýt dojmu, že ve zprávách něco zásadního přeslechl,“ podotkla Spáčilová úvodem svého textu. Povšimla si tak výzev k nevolbě Miloše Zemana i obrany „politicky nezávislé České televize“. „Co jiného dělat než souhlasit. Hollywood skutečně ‚bledl závistí‘. Takové útoky na prezidenta si nedovolil ani v nejdramatičtějších okamžicích po zvolení Donalda Trumpa. Zlobná tvář Jana Svěráka a programová výzva Václava Neužila „Nevolte Zemana!“ byly asi nejviditelnějšími projevy celého tyátru, při kterém se všichni ujišťovali o tom, jak to dělají dobře. A jak napsal někdo v diskusi na ParlamentníchListech.cz, také já slibuji, že už Miloše Zemana jako prezidenta nikdy volit nebudu, i když výzvu na obranu ředitele Dvořáka nepodepíšu,“ glosuje Zbořil. Chystají se další protesty. Ve středu demonstrace „Zemane – ČT nedáme“ na podporu České televize a svobody slova. O den později budou studenti stávkovat za dodržování ústavních zvyklostí. „Chceme, aby se všem a vždy měřilo stejným metrem. Chceme, aby prezident plnil svoji ústavní funkci a aby o budoucnosti nás všech nerozhodovaly trestně stíhané osoby, aby v klíčových výborech neseděli ti, kteří kdysi aktivně potlačovali demokracii a mlátili studenty,“ píší organizátoři akce na Facebooku. „Té výzvě ‚ČT nedáme!‘ rozumím tak, že ‚koho chleba jíme, toho píseň budeme zpívat‘. Kolik je těch, kteří z rozpočtu ČT nežijí, nevím, ale protože nejde o ČT, ale o válku se Zemanem a Babišem, mělo by se do těchto akcí zapojit asi tak 2,5 milionu občanů. Nevím, co organizátoři těchto protestů místo Zemana a Babiše nabízejí, ale pokud jsou to Miroslav Kalousek nebo Mirka Němcová, pak si nejsem jistý, že nebudou muset přistoupit na nějakou slovenskou, nebo dokonce ukrajinskou formu protestu,“ říká Zbořil. Čeká nás slovenská varianta? Vypadá to, že se lidé bouří proti výsledkům voleb. Ale mohou organizátoři protestů oslovit někoho více než skalní voliče TOP 09, lidovců, Starostů, možná Pirátů a ODS? Může se teď podařit sjednotit odpor proti Zemanovi s Babišem a zvrátit mínění těch, kteří Zemana s Babišem podporují? Nastává zlomový okamžik? „Je to zase jeden další pokus o organizaci ‚zlomového okamžiku‘. Jen nevím, k čemu má dojít a jaký je jeho cíl. Slušnost neslušných? Demokracie propagovaná těmi, kteří její pravidla nechtějí uznat? V EU jsme, v NATO také a na ‚modernizaci armády‘ přispíváme. A kvůli euru se demonstrovat dlouho nedá. Navíc i prezident se bude odvolávat bez alespoň ‚sametové revoluce‘ těžko,“ reagoval Zbořil s tím, že půjde asi jen o Andreje Babiše. „Obávám se, že ani ‚demokratický blok‘ není tak oblíbený, aby mohl riskovat předčasné volby. Piráti jsou pro každou politickou zábavu a ani ODS ještě není v postavení jako TOP 09, STAN nebo KDU-ČSL, aby musela hrát o všechno. Ale třeba se mýlím a ke vzpouře a změně režimu není daleko a jen si to mnozí neuvědomují. Tzv. opozice v cizích službách si jistě umí představit i ‚slovenskou variantu‘. Alespoň podle části veřejné diskuse to tak vypadá,“ dodal. Režisér Jan Hřebejk poskytl rozhovor serveru Seznamzprávy.cz. Podle něj neměl být Zeman podruhé zvolen. Nejde ale jen o prezidenta, Hřebejk byl stejně nekompromisní také vůči předsedovi KSČM Vojtěchu Filipovi, jeho stranickému kolegovi Zdeňku Ondráčkovi a vůči šéfovi SPD. Hřebejk nechápe, jak se mohl předsedou sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů stát Zdeněk Ondráček. Jde o člověka, který před listopadem 1989 používal proti demonstrantům toužícím po svobodě obušek, když hájil tehdejší komunistický režim. „Já mám v současné době pocit určité bezmoci, hořkosti,“ podotkl režisér. „Bolševici mají poloviční výsledek, co měli dřív, ale mají předsedy parlamentních výborů. Vykládají, že zásah 17. listopadu byl přiměřenej. Já bych přál tomu Filipovi, aby tam byl. Kanálovi. Aby dostal od Ondráčka pěkně přes držku. Těch fašounů je taky pár. To SPD. A ty se musíš na ty jejich tupý ksichty dívat a tvářit se, že je to v pořádku,“ nebral si servítky režisér. Stejně tak Hřebejk nechápe, jak lidé mohou přehlížet obrovský střet zájmů premiéra v demisi Andreje Babiše. Jak je možné, že tohle lidem nevadí? „Tady jde o to, že se blbci přestali stydět za svou blbost,“ shrnul svůj názor Hřebejk. „To jsou skutečně slova hodná snad jen představitele ‚tvůrčí generace‘ devadesátých let. Pan Hřebejk sice není žádný Robert Redford, pokud jde jeho slovy o ‚ksicht‘, ale v jednom má pravdu. Na tváře některých politiků zkřivených zlobou a nenávistí se opravdu už nedá ani dívat. Natož jim naslouchat,“ reagoval Zbořil. „Pokud jde o ‚výsledky bolševiků‘, pláče sice dobře, ale na nesprávném hrobě. „‚Nebolševici‘ kormidlovali, až prokormidlovali, a teď budou zase nějakou dobu moci jen nadávat. Blbci se za svou blbost opravdu nestydí, ale myslím, že jejich jména, která máme k dispozici, se podstatně liší od seznamu pana Hřebejka. Také střet zájmů filmařů a ‚lidí okolo filmu‘ je obdobný jako u Andreje Babiše,“ dodal s tím, že pokud jde o přátelské potřesení rukou s komunisty v listopadu a prosinci 1989, těmi prvními byli Václav Havel a Marián Čalfa. „Ti ostatní se už jen přidávali, ostatně jako řada kolegů pana režiséra. Když mu to nevadilo téměř třicet let, bude se s tím muset vypořádat jinak. Doporučoval bych mu pro začátek alespoň trochu změnit chování a slovník. Může se stát, že mu budou naslouchat jen jemu rovní,“ dodal. V uplynulém týdnu zažila řada měst demonstrace právě proti zvolení Zdeňka Ondráčka předsedou sněmovní komise pro kontrolu GIBS. Ondráček na pozici rezignoval. Poctil jisté sněmovní frakce slovy jako „žumpa“. „Vzhledem k tomu, jak se v Poslanecké sněmovně mluví, jak se členové tohoto váženého sboru oslovují, se nedivím. A to mám informace jen z přenosů jednání a debat ve Sněmovně, ale i ty by měly být označovány ‚jen pro dospělé‘, nebo ještě lépe ‚jen pro otrlé‘,“ reagoval politolog. O kost se hádá tolik hladových… Co se týká sestavování vlády, i prezident Miloš Zeman by uvítal, kdyby Andrej Babiš směroval jednání k nějakému výsledku: „Začínám z toho také být nepatrně – zdůrazňuji slovo nepatrně – nervózní,“ řekl Zeman ve čtvrtek v TV Barrandov. „Pan Babiš ani pan Zeman ještě nepřekonali Angelu Merkelovou a její termín sestavování koaliční vlády. Mne to pomalé sestavování české vlády nepřekvapuje, když se o kost hádá tolik hladových. Pokud je mi známo, ani Babišova vláda ‚není v demisi‘, jak ‚citlivě‘ zdůrazňuje kdekdo, protože ji ještě nepodala. Jen se jí nedostalo důvěry v rozeštvaném Parlamentu. Ale kdo ví! Třeba dojde i na předčasné volby, o kterých budou rozhodovat díky stranickým sporům zase jen prezident a předseda vlády bez důvěry,“ uvedl politolog. Náměstí Slovenského národního povstání v Bratislavě zažilo v pátek odpoledne demonstraci, jakou nepamatují od 17. listopadu 1989. Tisíce lidí přišly znovu uctít památku novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, ale nejen to. Tentokrát přišli také jasně říci, co si myslí o slovenském předsedovi vlády Robertu Ficovi. „Dost bylo Fica, dost bylo Fica! Mafie!“ hřímal dav, jenž se premiérovi vysmál za to, že v souvislosti s protivládními protesty zmínil také jméno amerického miliardáře George Sorose. Lidé mávali transparenty, na nichž Slováci požadovali nové volby a posílali Fica do vězení. „Zatím je to jasné. Na Slovensku existuje relativně velký počet občanů, kteří si myslí, že poslední volby, ze kterých vzešla Ficova vláda, je třeba pro úspěch/neúspěch opakovat. A že lze tuto vládu dokonce svrhnout díky demonstracím v ulicích a na náměstích. To je možné, ale zatím jsem ještě neslyšel, co by měl být další krok. Vláda současné opozice a odsouzení a občanská poprava Roberta Fica? Proč ne i prezidenta Kisky, který má také morální odpovědnost jako hlava státu za politický vývoj na Slovensku? A to obdobnou jako předseda vlády,“ popisuje Zbořil, který se ptá, co bude následovat: „Vystoupení Slovenska z V4, nebo dokonce EU a NATO? Nebude ještě třeba někoho fyzicky likvidovat? A kdo za to všechno převezme odpovědnost? Magda Vášáryová nebo George Soros a jeho neziskovky? A hlavně, komu ten chaos bude nejvíc vyhovovat. Putinovým ovlivňovačům kdečeho, anebo těm, kteří dnes tak temperamentně demonstrují? Skoro s jistotou si dovoluji tvrdit, že tomu bude jinak a navíc těm toužícím po spravedlnosti a slušnosti na úkor,“ uzavírá doktor Zbořil dnešní Rozjezd.

Šmejdi a šunt. Doktor Jan Hnízdil pro PL o Trumpovi, Zemanovi, Schapirovi, Clintonové i dalajlámovi ROZHOVOR Vystrašeným a nejistým lidem při rozhodování ve volbách ideálně vyhovuje velký hřmotný muž, sebejistý, drzý, arogantní, urážející, opilec, lhář. Dětinským slabochům imponuje, dodává sílu, uděluje jim povolení chovat se stejně. Tak si vysvětluje výsledek prezidentských voleb v USA lékař celostní medicíny Jan Hnízdil, jenž je znám díky komplexnímu výkladu medicíny, ale i nemilosrdné kritice politiků. Nyní říká, že chvastouni a populisté typu Zemana nebo Trumpa jsou jako šmejdi prodávající naivním lidem předražený šunt. Nedá mi to, abych naše povídání nezačal vaším lékařským desaterem, v němž tvrdíte, že politici šíří zdraví nebezpečné negativní emoce. Nový americký prezident Donald Trump v předvolební kampani silné emoce vyvolával. Považujete jeho zvolení „prvním mužem světa“ za obzvlášť nebezpečné? Zvolení Miloše Zemana, zvolení Donalda Trumpa, Brexit, expanze Číny, zábor Krymu Ruskem, válka v Sýrii, imigrantská krize… to vše má společného jmenovatele. Naše civilizace je založená na nekonečném hospodářském růstu. Energetické zdroje planety jsou ale konečné. Další růst už není možný. S tím nikdo nepočítá. Mocnosti pod záminkami existence zbraní hromadného ničení, prosazování demokracie, náboženských motivů bojují o ropná pole Perského zálivu. Závisí na nich ekonomika EU, Ruska, Číny i USA. Lidé trpící válkou, nedostatkem potravin i pitné vody se vydali na pochod. Zvedla se imigrantská vlna tsunami. V bohatých zemích se šíří strach, lidé neznají řešení. To je živná půda pro chvastouny a populisty typu Zemana nebo Trumpa. Za normálních okolností by byli bez šance. Teď se ochotně ujímají role spasitelů. Jsou mistry brainwashingu. Nejprve je potřeba lidi vyděsit: existencí vnější hrozby, ukázáním na vnějšího nepřítele – Romy, imigranty, pravdoláskaře, islám, Evropskou unii, dalajlámu... Pak přichází uklidnění: „Nebojte se, krizi vyřešíme, imigranty odrazíme, změna klimatu se nekoná, energie je dost, všechno bude jako dřív. Stačí, když nám odevzdáte vaše peníze, vaši vůli, svobodu.“ Jsou jako šmejdi prodávající naivním lidem předražený šunt. Když pak člověk zjistí, že naletěl, je pozdě. Peníze a svoboda jsou pryč. Proč nedokázala v předvolební kampani oslovit více voličů Trumpova soupeřka Hillary Clintonová? Lidé vystrašení, slabí a nejistí hledají spasitele, někoho silného, kdo je povede, kdo je ochrání. Jsou jako malé děti hledající otce. Takovému archetypu ideálně vyhovuje velký hřmotný muž. Sebejistý, drzý, arogantní, urážející, opilec, lhář. Dětinským slabochům imponuje, dodává sílu, uděluje jim povolení chovat se stejně. Jak se ukázalo, takových lidí je hodně i ve Spojených státech. Ani tak silná demokracie není za určitých okolností proti manipulátorům imunní. Člověk s mravními zásadami nemůže ve volební kampani hulvátovi konkurovat. Slušnost je jeho hendikepem. Očekávám, že americký Kongres bude (na rozdíl od servilního českého premiéra a dalších našich ústavních činitelů) případné Trumpovy excesy rázně korigovat. Nepřesvědčila mne ale ani Hillary Clintonová. Být Američanem, jako prezidentku bych ctil Michelle Obamovou. Je vzdělaná, odvážná, charizmatická. Manželka Donalda Trumpa nestydatě okopírovala text jejího projevu. Když se Michelle zapojila do podpory kandidatury Clintonové, sklidila mnohem větší ovace než Hillary. Čím to, že lidé začínají vkládat důvěru do nejbohatších lidí? Zůstaneme jen u Donalda Trumpa a Andreje Babiše. Jsou větším příslibem než jiní? Nashromáždění obrovského majetku lidem imponuje. Naivně věří, že když se miliardář dokáže dobře postarat o sebe, postará se i o ně. Mne velký majek spíše děsí. Vždycky si vzpomenu na citaci Honoré de Balzaca: „Za každým velkým majetkem se skrývá zločin.“ Nezáleží jen na tom, že je politik miliardář, ale především na tom, jakým způsobem majetek získal a jak ho používá ku prospěchu společnosti. Trump má nejasnosti v placení daní, Babiš se zamotal do Čapího hnízda. Na místě je nejvyšší opatrnost. Pokud by se miliardář o svůj majetek podělil, už by nebyl miliardář. Aby zůstal miliardář, potřebuje, aby se mu lidé odevzdali a mohl s nimi manipulovat. Předseda Strany zelených Matěj Stropnický po amerických prezidentských volbách napsal: „Vítězství Trumpa je zoufalý pokus o návrat nadvlády bílého muže ve světě, který již bílým mužům nepatří. Je to dávno úplně stejně i svět bílých žen a také svět mužů a žen jiné pleti, jiných vyznání, jiných kultur. Trump svůj svět včerejška, s jehož hluboce minulým programem kandidoval, nedokáže vrátit.“ Jak je to podle vás s těmi zmiňovanými bílými muži a lze zvolení Trumpa vnímat jako pokus o návrat do „starých“ časů? Retro Zeman i Retro Trump jsou zoufalým pokusem o návrat starých časů, popřením reality, snahou udržet neudržitelné. Jejich retro tramping nemůže mít dlouhého trvání. Snížení spotřeby, ochrana životního prostřední i pomoc imigrantům jsou skutečnostmi, které musíme přijmout. Nesmíme se nechat strhnout falešnými prognostiky, retro politiky a excentrickými miliardáři k nenávisti, rozdělování, k násilí. Nesmíme být pasivními příjemci jejich retro pojetí světa, nýbrž aktivními tvůrci světa nového. Jedině tak se můžeme vyhnout budoucí katastrofě. Slovy Alberta Einsteina: „Svět nebude zničen těmi, kdo páchají zlo, ale těmi, kteří se na ně dívají, aniž by něco udělali.“ Exmanželka Donalda Trumpa Ivana projevila zájem o post velvyslankyně USA ve své rodné zemi. Hrad to přivítal. Co tomu říkáte? Paní Trumpová má veškeré předpoklady, aby vztahy mezi Českou republikou a Spojenými státy pozvedla na kvalitativně novou úroveň. Donaldu Trumpovi porodila tři děti, napsala tři knížky, je ze Zlína a zná ji celý svět. Po neviditelném Andrewovi Schapirovi a jeho nediplomacii to bude cenný přírůstek uzavřeného pavilonu. Pokud bude Ivana Trumpová na post velvyslankyně delegována, měli bychom v zájmu reciprocity a diplomatického protokolu velkorysost americké administrativy opětovat a na post velvyslankyně České republiky v USA delegovat paní Ivanu Zemanovou. Kus za kus. Hynek Kmoníček pochopí. Přejděme na českou politickou scénu, na níž začalo být rušno v období před 28. říjnem a odstartovala to návštěva dalajlámy v Praze. Co jste si o dění kolem duchovního vůdce Tibeťanů myslel? Dalajláma je ztělesněním lidskosti a laskavosti, vyzývá k porozumění a spolupráci. Hrad jeho vystoupení na Hradčanském náměstí označil za bezpečnostní hrozbu a zakázal. Na psychopaty jeho klid, mravní síla a moudrost působí jako červené trenky na býka. Jsou zvyklí se hádat, urážet, ponižovat, rozeštvávat. On dělá pravý opak. To je pro psychopaty nesrozumitelné, nepřijatelné. Proto ho odmítají. Hrad dnes připomíná uzavřený pavilon léčebny. Osazenstvo trpí různými poruchami osobnosti, narcismem, megalomanstvím, alkoholismem, nikotinismem, demencí, lhavostí bájivou. Bezpečnostní rámy, kamery, osobní prohlídky jsou namístě. Ne jako ochrana osazenstva Hradu před veřejností, ale veřejnosti před patologií šířenou z Hradu. Jen by ještě návštěvníci měli u vchodu fasovat návleky na boty a roušku na obličej. Aby si neodnesli hradní virózu. Jste kritický vůči hlavě státu i v tzv. kauze „strýčka ministra Hermana“, tedy neudělení státního vyznamenání Jiřímu Bradymu? Účastnil jsem se setkání s panem Bradym na Strossmayerově náměstí, organizovaném studenty Přírodní školy. Byl tam i další svědek holocaustu pan Toman Brod. Oba prošli peklem koncentračních táborů, mají obrovskou mravní sílu. Varují, že zlo je stále v nás, abychom byli ostražití, nenechali se strhnout k nenávisti, nenechali se rozeštvat. Takového člověka psychopat nemůže ani přijmout, ani vyznamenat. Jiří Brady ani Toman Brod ostatně žádné vyznamenání nepotřebují. Oni sami vyznamenávají. Tím, že se s nimi člověk může setkat. Před pár dny předložila skupina poslanců návrh zákona trestajícího hanobení prezidenta republiky odnětím svobody až na jeden rok. Jak se vám jejich nápad zamlouvá? Jen další retro. Snaha zaručit důstojnost zákonem tam, kde přirozená důstojnost a autorita chybí. Psychiatr Robert Hare a psycholog Paul Babiak zjistili, že mezi vysokými politiky a manažery je mnohem větší procento psychopatů než mezi vězni ve federálních věznicích USA. Studie uvádějí, že se jejich počet pohybuje mezi pěti až deseti procenty. Návrh zákona o hanobení prezidenta podalo přes 60 poslanců, téměř třetina poslanecké sněmovny. Vypadá to, že v počtu psychopatů mezi politiky máme světový primát. Jejich typickou vlastností je, že neustále posouvají hranice slušnosti, zkoušejí, kam až mohou zajít, kolik toho vydržíme. Zatím jim to vychází. Pokud bude zákon o hanobení institutu prezidenta a státnosti České republiky schválen, prvním odsouzeným by měl být ing. Miloš Zeman. Jak se z Hradu volá, tak se z podhradí ozývá.

Petr Robejšek jel: EU nás ohrožuje. Hrozí prasknutí finanční bubliny, spořte pod slamník. Do ČT už mě asi nepozvou. A Jan Schneider dodal: Ti, co brojí proti ruské propagandě... O politické korektnosti besedoval se zhruba padesátkou plzeňských občanů především středního věku Petr Robejšek společně s novinářem, ekonomickým a bezpečnostním expertem Janem Schneiderem. Kupodivu se nehovořilo příliš o migrantské krizi, ale „vydatně“ o Rusku, Evropské unii, finanční krizi a samozřejmě o situaci v Německu a v celé západní Evropě. „Politická korektnost se týká nekonečného sporu v každé společnosti o tom, kdo má právo definovat, jaké jsou věci, co to je, co se okolo nás děje. Ti, kteří se považují za strážce politické korektnosti, trvají na tom a domnívají se, že jsou to právě jen oni, kteří mají právo definovat to, co je tak, jak oni vidí. Svým způsobem věří zvláštní představě, že když se o některých věcech nebude mluvit, tak přestanou existovat. A stejně dětinské představy jsou, že když se o některých bude mluvit tak, jak oni by si přáli, takže se takové stanou. To ‚poručíme větru dešti‘ je reálný příklad politické korektnosti,“ uvedl na začátek Robejšek. Zamlčováním do neexistence „Když řekneme, že věci nejsou takové, jak se vám všem zdají, jsou úplně jiné a ty věci, které se odehrávají a mají odehrávat tak, jak si to představujeme, tím kouzelným proutkem dosáhneme toho, že se ty věci tak opravdu stanou. Spousta lidí podléhá představě, že stačí některé věci zamlčet a ony prostě zmizí. A některé věci si tak nějak přimodlit a ony vzniknou. Fakticky to není nijak veselé. To znamená, že společnost se ubírá o možnost soutěže myšlenky. Tím, že věci pojmenováváme, tak se snažíme určit, jakou mají podstatu, co jsou, hledáme pravdu. Každý ze svých pozic a tím pádem i s určitou tendencí věci zkreslovat, ale právě proto, že každý může říci, co si támhle o tom myslí, z toho plyne, že vzniká možnost najít něco, co nejvíce odpovídá tomu, jak ten sloup v realitě vypadá. Když tento diskurs zakážeme, tak se obíráme o možnost poznat svět a tak se automaticky deklasujeme o možnost jej nějakým způsobem ovlivnit a změnit v náš prospěch. Protože my ani nevíme, kde jsme, protože jsme si zakázali určité myšlenky, předpoklady, vlastnosti. Protože ty nejsou přijatelné. A v tu chvíli jsme si zakázali přemýšlet, poznávat a kastrovali jsme schopnosti společnosti reagovat rozumně, reálně a racionálně na svět, který už je tak dost komplikovaný, abychom využili každý prostředek, který máme. Když se ptáme, co nás ohrožuje, když se ptáme o bezpečí a nebezpečnosti, tak vlastně potichu v duchu myslíme na určitá ohrožení.,“ uvedl Petr Robejšek. Byznys se strachem Schneider na to pak reagoval: „Pro mne je velmi nebezpečný jev, který bych nazval manipulace se strachem. Společnost je přestrašená. Když si vezmete tu produkci hollywoodských filmů od obrovských mravenců, včel, nebezpečných anakond, požárů, neštovic… Lidé na to chodí a mám pocit, že si vypěstovali závislost na strachu, že potřebují svojí dávku strachu, že se potřebují bát. Pak se tady děsí celkem náhodných, běžných věcí a mluví o tom, že je ohrožena jakási identita, ale já ty lidi shledávám prázdnými. Možná vyheknou poprvé ráno, když se vidí v zrcadle. Společnost je vyděšená, snadno manipulovatelná a velmi křehká a málo odolná. Říkalo se, že není nic nedemokratického srazit svého soka ze schodů, protože to je na férovku, je to tváří v tvář, není to žádný útok zezadu. Prostě já mu poskytnu tu výhodu mužného souboje. Takové řeči, že toto se tady nenosí a toto by v demokracii být nemělo – já myslím, že to je jeden z příznaků té choroby, že se lidé bojí pojmenovat věci pravými jmény. Tady se nosí, že člověk musí být kluzký jak čípek, aby byl do příslušných míst dobře aplikovatelný, a pak té kariéře nic nebrání.“ Ohrožujeme se sami, protože se nedokážeme cíleně pobavit co je a není důležité, vysvětloval Schneider. „Tvrdě a korektně. Zjistil jsem, že například jak s určitou hrozbou pojednávají – a je poněkud banální – je to sníh. Britové nepoužívají sněžné pluhy, nepoužívají sůl a nepoužívají zimní pneumatiky. Oni si spočítali, že když nasněží, což je asi pět dní v roce, tak že se vyplatí zůstat doma a nevydávat peníze nesmyslným způsobem kvůli pěti dnům v roce. To znamená, my se snažíme všechna nebezpečí porazit na hlavu, ‚poručit větru dešti‘ a já myslím, že k určité velikosti patří i kalkulace, že tedy něco projedeme, ale že se z toho nemusíme zbláznit.“ Minimum nákladů, maximum zisků Robejšek pak pokračoval slovy: „Naše západní společnost je ohrožena zejména tím, že má vychytané všechny myšky. Tyto společnosti, jejich organizace a fungování, jsou založené na předpokladu nebo na cíli dosáhnout toho, co chceme, to znamená fungování společnosti, co nejlevněji a co nejrychleji. Této filozofii jsme se všichni upsali a to je v mých očích právě ta největší zranitelnost toho západoevropského modelu, který se snaží optimalizovat všechny procesy tak, aby to skutečně probíhalo jako ve výborně fungující firmě. Tedy – s co nejmenšími náklady co největší zisk. Jenomže společnosti takto fungovat nemohou. Pro nás je nejnebezpečnější to, co je zároveň i nejpravděpodobnější. To je porušení této optimalizované společnosti a to spojuji s něčím, jako je energetický black-out. Co to udělá se společností, když pět dní nepůjde proud. Vrátí se o doby kamenné. Najednou nefunguje vůbec nic, ta civilizační skořápka úplně zmizí. Tuto analýzu si člověk musí každý den měnit a přibrat si třeba Rusko nebo migrační vlnu a vždy si zvažovat – jak to vypadá dnes.“ Největší rusobijci jsou bývalí obdivovatelé SSSR Velká silná emoce v České republice je strach před Ruskem, pokračoval Robejšek. „Ať tomu říkáme hybridní válka, což není nic jiného než asymetrická válka, nebo dejme tomu i ta myšlená invaze, nebo ekonomická válka. Jak je akutní tohle riziko?“ Schneider odpověděl: „Já se domnívám, že žijeme v masivní protiruské propagandě. Uvažuji, před čím nás ty samozvané think-tanky chrání, před ruskou propagandou, ale já ne a ne na ni narazit. Proto se NATO muselo dosápat až k ruským hranicím, aby něco zaslechli, protože já nic takového neshledávám. Spíše si myslím, že je to taková vyrovnávačka určitých lidí, kteří se vyrovnávají sami se svou minulostí. Dělají to poměrně nešetrně, snaží se vystupovat velmi protirusky, a když se na ně podíváte, tak to jsou lidé, kteří vystupovali velice prosovětsky před čtvrt stoletím a otravují tady vzduch a veřejný prostor a naprosto deformují atmosféru. Co se týká energetické bezpečnosti, tam bych viděl velice dobrý příklad. V roce 2008 a 2009 byla takzvaná plynová krize, Topolánek to tam jel žehlit a naše noviny naprosto beze studu psaly, že Rusko přestalo dodávat plyn do Evropy. V životě se málokdy setkáte za bílého dne s takovou lží. On totiž jde přes severní Polsko plynovod Jamal. Ten jel na plné pecky. Ti novináři to věděli, a přesto psali, že Rusové přestali dodávat do Evropy plyn. Není to pravda, oni přestali dodávat na Ukrajinu, protože přes ni se už dál nedostával, Ukrajinci to kradli. O tom, že to není náhoda, svědčí i nedávný výrok ukrajinského premiéra Jaceňjuka, který začal hrozit tím, že když jim Evropa nepomůže, tak zavřou tranzitní kohoutky. Takže Jaceňjuk byl jediným člověkem, který kdy pohrozil zastavením ruského plynu do Evropy. Z tohoto důvodu já se Ruska nebojím. Efektivita obchodu záleží na slušném vystupování obou stran, čili Rusové nikdy nehrozili tím, že by tady způsobili energetický black-out. Bylo velice prozíravé, když se v roce 1996 navázala cesta na norský plyn, my jsme se tenkrát vyvázali z té základní jednostranné energetické závislosti na Rusku.“ „Přece však rozumíš tomu reflexu strachu před Ruskem, který v této společnosti existuje,“ obrátil se Petr Robejšek k Janu Schneiderovi. A ten uvedl: „Já si myslím, že se mají vyřizovat účty v době, kdy to bylo aktuální. Ale vyřizovat si účty s Rusama v době, kdy jsme měli obrovskou možnost využít našeho dobrého jména k navázání velice dobrých obchodních vztahů s Ruskem, tak to byl veliký hřích. Je to pochopitelné, fázovitě posunuté, ale pro mne neakceptovatelné.“ Slova agentova Robejšek si poté postěžoval: „Já jsem považovaný za ruského agenta. Univerzitní profesor mne odpovídajícím způsobem pojmenoval jako ‚ruský šváb‘. Univerzitní profesoři používají takovouto vybranou mluvu a intelektuální kvalitu, a přestože jsem takovými mnohem chytřejšími lidmi, než je pan Putna, považován za někoho na ruské straně, mám v tomto ohledu trochu jiný názor. Myslím si, že ruská společnost, systém, nezávisle na tom, kdo tam momentálně vládne, je vnitřně nestabilní entita. Oni mají nerovnováhy, o kterých si můžeme dlouho povídat. Ta země je jednostranně závislá na exportu svých energetických nosičů a surovin, jim chybí rozběhnutý střední stav. Moje teze je, že ten systém je vnitřně nestabilní, to znamená ohrožený rozpadem. Když ve společnosti má systém určitou vnitřní labilitu, tak má potřebu kontrolovat svoje předpolí. To neznamená tam vmašírovat, obsadit a dosadit tam gubernátora. Má potřebu kontrolovat impulsy, které přicházejí zvenku dovnitř, do systému, který je vnitřně slabý. Takto viděno, samozřejmě z ruského hlediska, představuje ten pás středoevropských a potažmo dále západoevropských zemí, určitou výzvu. Neříkám bezpečnostně politické riziko. Oni jsou jiní než my a zdá se, že zatím jsou úspěšnější než my. Vliv, který vyzařuje od nich, by mohl být nebezpečný. To ještě neznamená, že stojíme na prahu třetí světové války. Ta věc se stane problematická, když to této hry Východ – Západ zapojíme další hráče. Zespoda Turecko, shora Spojené státy, a tak dále. V tu chvíli je to značně nepřehledné. Když se ale ptáme, jak nebezpečné je pro ČR Rusko, tak v té základní struktuře tady vidím určité oprávnění být ostražitý, dávat pozor. Rusko skutečně může mít zájem na tom kontrolovat – neznamená obsadit, ale ovlivňovat vývoj ve svém předpolí. Něco, co je normální, je to projev existence společenského organismu. Vidím tu určitou pochopitelnost těch, kteří se v České republice bojí Ruska.“ Bát se, či nebát, ruského medvěda První dotaz, či spíše poznámka mladšího posluchače v první řadě: „Myslím, že Rusko směřuje ke stabilitě. Stoupla tam zásadně porodnost, snaží se tam vybudovat potravinovou nezávislost, jdou cestou ‚ne GMO‘, a dávají svým občanům možnost získat půdu o výměře více než hektar s omezením, že s tím nelze libovolně zacházet, nemůže se to prodat, nemůže to být zabaveno…“ A Robejšek reagoval: „Směřování a trendy jsou fajnová věc. Já chci mít ale ty výsledky. Jsem ten poslední, který démonizuje Rusko, ale zároveň chci vidět věci racionálně v současném stavu. Ty trendy jsou, ale nejsou ještě dosaženy k tomu, abychom mohli říci – ano, to je stejně stabilizovaná země jako dejme tomu nějaký západní stát. Jsme příliš malí na to, abychom se nemuseli bát.“ Schneider pak převzal otěže: „Ta politická korektnost je ve skutečnosti velká politická nekorektnost. Takto je pojednáváno Rusko velmi politicky nekorektně, což znamená, že je limitována jakákoliv slušná debata, v čem jsou – ohledně Ruska – negativa, pozitiva. Jsme pod velikým tlakem, kdy se předepisuje, jak se o té věci má mluvit a tím pádem je likvidována čestná férová debata o tom, co na Rusku vidíš pozitivního a co negativního. Člověk si o té věci myslí toto, ale s touto výhradou a ty výhrady, to je to nejzajímavější, co se o této situaci dá slyšet, to je ta důstojná rozprava, ke které bychom také rádi maličko přispěli.“ Dotaz k Rusku měl další posluchač: „Stát je řízen striktně ze shora, a stačí, aby tam někteří padli a může se leccos změnit. My jsme pod vlivem EU, potažmo pod silným vlivem USA. Můžete srovnat tyto vlivy a jejich nebezpečí? Myslím, že ten vítr fouká možná odjinud, než z toho východu…“ „Nejenom malá země se připravuje na tu minulou válku, na nebezpečí, která nepřijdou, a přesto je to legitimní, protože tím alespoň zčásti činíme méně pravděpodobnými ta nebezpečí, která také jsou v prostoru. Ale kromě těchto nebezpečí existují další, o kterých nevíme a která teprve mohou vzniknout. Pro mne je největší nebezpečí finanční bublina, která hrozí prasknutím a to nad celým světem. To má bezpečnostně politické konotace,“ uvedl Robejšek. Glajchšaltování po evropsku „Nedávno jsem řekl v České televizi, a od té doby mne už tam nezvou,“ pokračoval za smíchu auditoria Petr Robejšek, „… že EU byla dosud nefunkční a teď už je disfunkční. Disfunkční je, že ten systém škodí, ale to také není úplně přesně, protože také něco přináší a zároveň i škodí. Jistota dodávek není tak jistá, protože tím, jak se EU chová úspěšně netakticky vůči Rusku, tak Rusové orientovali svoje odbytiště na Čínu, takže už ta druhá strana roury není odkázána jenom na nás. Když na to přijde, tak mohli by hrát tu hru, že by nám udělali studené Vánoce. To se může stát a je opravdu určité riziko, protože struktura moci v Rusku je docela neprůhledná a je orientovaná hodně vertikálně a bez kontrol, což někdy může být dobré a jindy špatné. Když se na tu špičku dostane někdo, kdo je méně propočitatelný v pozitivním slova smyslu než Putin, tak to může být velká výzva.“ „EU nás ohrožuje tím, že nám vnucuje struktury myšlení a chování, které nejsou kompatibilní s našimi zájmy. Ona nás nutí, abychom se přizpůsobili jakémusi zprůměrněnému evropskému státu, kde je kombinováno Řecko, Německo a Švédsko zároveň a na ten průměr jsou psané normy a očekávané normy a žádná z těch zemí do tohoto průměru samozřejmě nepasuje, každému něco vadí. Každého něco nějakým způsobem omezuje a tento pohled – který se řídí podle hesla Více Evropy!, a když dojde k nějaké krizi, tak je to Ještě více Evropy! – tak ten je pro mne docela nebezpečný, protože znamená, že je to odmítání vnímat realitu, vlastní stav a vyvodit z toho důsledek. Více Evropy je špatně, my musíme najít méně Evropy. V Evropě je zaběhané, že centrální roli hraje jen několik málo skutečných mocností. Všichni jako vypadáme, že jsme si rovni, že jsme si v EU rovni, ale všichni zároveň víme, že to tak není. Někteří jsou rovnější. Tyhle velmoci Evropy nám vnucují chování, které není kompatibilní s našimi zájmy,“ vysvětloval Robejšek, který téměř 40 let již žije v Německu. Když se rozevírají nůžky „Pokud jde o Spojené státy, tak ty jsou samy ve velkých potížích. Jako ekonomicky nejsilnější země v zenitu své dominantnosti, trošku zahnaná do kouta tím, že kapitalismus, který funguje v USA, má určitou specifickou formu, která vede k tomu, že ta země jako taková země se rozpolcuje velice razantně mezi chudé a bohaté. Mezi málo super bohatých a hodně stále více podobně chudých a má tudíž nebezpečný potencionál vnitřních nepokojů. Má v sobě silnou představu o nutnosti pomáhat a řešit problémy jiných, která je sama o sobě velmi dobrá a důležitá, protože kdyby nebyl nějaký hegemon, který hraje toho strážníka a kdyby to nebyl takový, kdo je nám tak hodnotově blízký, jako jsou Spojené státy, tak by to byl jiný hegemon, který nám hodnotově tak blízký není. Měl bych minimálně dva a ten první by byla Čína. To, že Spojené státy mají o sobě představu, že mají spasit svět, je samo o sobě správné, jenom zároveň mají vnitřní problémy takového charakteru, že tato snaha ovlivňovat svět se potom směšuje s tím, co slouží americkým zájmům. Což je z americké pozice zcela legitimní. Ale z pozice adresátů a spojenců, což jsme my, už tak bezproblémové není. Třeba TTIP, která by prospěla více Spojeným státům, než těm evropským spojencům. Já tu americkou snahu vidím, chápu, ale přesto zároveň musím říci, ta věc by nebyla pro Evropu výhodná, ta by byla výhodná více pro Spojené státy. Teď je otázka, jestli nám to hodnotové partnerství, které tu nepochybně je, stojí za to, abychom riskovali již tak labilní stabilitu ekonomiky Evropy,“ rozhovořil se dále Robejšek. Mesiášství po americku Ke slovu se pak dostal Jan Schneider: „Já se tady trochu ošívám, když slyším o tom americkém mesianismu, protože když budu mluvit, jak mi huba narostla, ten mesianismus měl vždycky dvě stránky. Vyvolený národ se buď cítil vyvolený, že měl nějaká práva navíc, ale ti moudřejší se na to dívali vždy s úděsem, protože věděli, že ten koncept vyvoleného národa spočívá v tom, že ten národ je vyvolen k větší odpovědnosti za ten svět, nikoliv k větším právům. Ale k větším starostem. Kdyby se Spojené státy cítily vyvoleny k tomu, že mají větší zodpovědnost za svět, dělaly by méně pitomostí, než dělají, když chtějí ten svět spasit. Tím trpí američtí demokrati, kteří chtějí ten svět nějak pospravit a nejlépe když tam pošlou nějaké křídlaté střely a rozmydlej to tam na maděru a pak se diví, že se tam stáhnou ti nejhorší zmetci, kteří na světě existují. A ti republikáni ten svět nechají být i z toho důvodu, že mu nerozumí, že jsou nevzdělaní, ale pořád mám spor, zda by byl lepší ten Sanders nebo Trump, protože ten Sanders by možná měl takovou snahu nás tady něco naučit. Ale Trump by nám ukázal ‚dělejte si co chcete‘.“ Bez alternativ! Dotaz plzeňského zastupitele za TOP 09 zněl: „Umlčujeme nepříjemné hlasy, razí se mainstream… jak vidíte vývoj západní společnosti?“ Robejšek na to: „Západní část kontinentu žila příliš dlouho v konzumní letargii, v takové spokojenosti, uklidněnosti, sebestřednosti toho, že věci fungují, dá se počítat byť i s malými porcemi ekonomického růstu každý rok – donedávna. A tím pádem je i plánovaný růst osobního blahobytu a s tím související určitá rezignace na vše politické, na přenechání politiky politikům, což je úplně zásadní chyba a je to vlastně zkreslení demokracie. Ten reprezentativní element, který s sebou nesl nutnou každodenní komunikaci těch, kteří vládnou a těch, kteří jsou ovládaní, tento element zmizel a my jsme trošku rezignovali právě na to, co demokracii dělá životaschopnou a přenechali jsme elitám naprostou dominanci v tom, co je důležité a jak se to má dosáhnout. Ta politická korektnost nám předepíše bez diskuse – abych citoval klasičku Angelu Merkelovou ‚ohne Alternative‘ – bez alternativy nám předloží řešení, které samozřejmě má alternativy. Ale ty jsou složitější, méně pohodlné, dražší v různých významech slova. V každém případě nevyhovují těm, kteří moc mají, jako jiné možnosti, které by byly schůdnější, smysluplnější a dlouhodobě určitě efektivnější, ale protože jsme jim přenechali dominanci rozhodovat, co je důležité, tak si evropská společnost může ten současný stav přičíst sama sobě. Přesto jsem optimista. Zejména v souvislosti s pohybem, a pozoruji to již delší čas, s pohybem zespoda společnosti. Společnosti najednou asi z důvodů, že ten blahobyt neprýští bohatě jako doposud, najednou jsou senzibilnější na to, co dělá politika, jak zacházejí s jejich penězi a jaké jsou perspektivy a najednou se ptají – není přece jenom nějaká alternativa? A jak to, že se nezabýváte problémy, které jsou pro nás důležitější než ty, které vy označujete za důležitější. Vzniká prostor, politická poptávka pro strany, které jsou nesystémové, možná antisystémové, které jsou z části monotematické, ale tak to prostě se začínajícími stranami vždycky je, které kladou ty nepříjemné otázky. Ukazují, tady je problém. To jsou strany, jejichž reprezentanti nejsou vždycky takoví, že by se s nimi chtěl člověk objímat nebo kamarádit nebo sedět u stejného stolu, ale oni jsou produktem doby a jsou kriminalizované těmi, kteří vidí svoji vlastní moc v ohrožení. Pro mne to je klasický koloběh elit. Ty nesystémové elity, to je Marie Le Pen, to je Wilders, to je AfD v Německu, všechny ty strany, které jsou považovány za populistické – prý nedotýkejte se jich, jsou nebezpečné. To jsou ty strany, které vyslovují nebezpečné otázky, které bolí velkou část společnosti, ať už je to sociální nerovnost, migrace, tempo a smysl evropské integrace. V tom bych viděl jistou perspektivu a renesanci demokracie. Nestačí, když budeme volit jednou za čtyři nebo pět let. Nestačí, když budeme vlastenci, musíme každodenně žít demokracií a svojí identitu a v zájmu svojí země v bezprostředním okolí, v komunální politice a tlakem na ty, kteří nás reprezentují, aby chápali, že chceme něco jiného než je pro ně to nejjednodušší,“ odpověděl obsáhle Robejšek. Hotovost pěkně „do štrozoku“ „Je další finanční krize nevyhnutelná a jak se na ní můžeme připravit?“ zněla další otázka od mladé posluchačky. Schneider na to reagoval slovy: „Není třeba se toho tolik bát, protože to je cyklický jev. Přeje si ji vždy ten, kdo na tom ukrutně vydělá. Já přemýšlím o národních měnách, protože tam je cesta, jak finančním spekulantům ty jejich kruhy trochu narušit.“ A přidal se i Petr Robejšek: „Zdá se, že éra ekonomického růstu je u konce. Představa o tom, že můžeme ekonomický růst generovat do nekonečna, je iluzorní. Někdo řekne – ale my ještě jo. A já myslím, že my už ne. To, co se nám může podařit, je udržet jej na nízké úrovni ještě pár let. Že bude nárůst o čtyři, pět procent se dá mluvit za předpokladu, že bude válka, kdy je třeba všechno znovu postavit, nebo zásadní měnová reforma, při které ztratíme všichni hodně. Do čeho investovat? Určitě ne do eura,“ doprovodil odpověď Robejška smích přítomných. „To co máte, nenechte elektronicky v bance, ale dejte si je pod slamníkem, ale musí to být správné bankovky anebo ještě lépe, nakoupit něco, co je stabilnější, a to jsou pozemky, nemovitosti, zčásti také zlato, malé mince. Jisté je, že dluhy, které se navyšují každým dnem, každou hodinou, každou minutou, musí být nějakou formou splaceny nebo vymazány. Anebo musíme peníze nebo finance redukovat v jejich významu směrem k nule. My si musíme odvyknout počítat v penězích a to je věc, která je na generace. A to se stane, jenom když jsme k tomu donuceni. Jsme fixováni na ekonomický růst Dejte těm lidem cumel a oni budou klidní. Sociální stát není nic jiného než forma jak uklidňovat lidi přerozdělováním majetku.“ Zatímco pak na závěr horoval Jan Schneider za obnovení Svazarmu, Robejšek uzavřel půldruhahodinové setkání: „Návrat k nějaké tradici může být, ve společnosti a ve světě, který je plný nestability. Nemůžeme se spoléhat na to, že organizace a struktury, které nám bezpečnost a stabilitu zaručují, že to udělají stoprocentně. Pravděpodobně to budou nebezpečí, která jsou zejména asymetrická. To znamená něco, co se týká jenom určitého regionu, části společnosti nebo určitého sektoru ekonomiky. Tedy bude strašně důležité mít instituce a struktury, které by tyto bezpečnostně politické výzvy byly schopny, když už ne neutralizovat, tak na ně nějak smysluplně reagovat. Žít z tradic, spolehnout se na to, co tento národ je, že v tomto regionu existuje staletí a že má zodpovědnost a zároveň že je pyšný na sebe. Přežít do budoucnosti je podminěno tím, abychom dali jasně najevo, že budeme složité, těžko stravitelné sousto pro kohokoliv. Demokracie v jejím současném stavu je bezbranná a je na nás, abychom my jako občané přemýšleli o tom – než bude obranyschopná, než ji sami obranyschopnou uděláme – co uděláme pro bezpečnost nás všech. A to zastřešení státem a jasná demonstrace – my se chceme bránit, my jsme schopni se bránit – to by měla být úloha každého z nás.“

Demonstrace naštvaných občanů a barikády v Calais: Nechceme vás tady! Jděte domů! Pravicové francouzské hnutí Generace Identitaire, které si klade za cíl bránit tradiční identitu Francii a Evropy, vyzývalo na sociálních sítích k blokádám přístupových silnic do Calais. "Během několika měsíců se Calais stalo symbolem opravdové invaze zaměřené na náš kontinent," píše se ve výzvě Generace Identitaire, "jde o rozpad společenského a hospodářského života" v oblasti Calais a vyzývá k fyzickým útokům na přistěhovalce, ale i cestovatele. "Vlády odmítají bránit národy tím, že nebrání hranice a tak musíme stavět barikády," lze se dočíst ve výzvě. Stovky aktivistů Generation Identitaire blokovalo několik silnic ve směru na Calais. Západofrancouzské přístavní město se stalo "shromaždištěm" pro nelegální přistěhovalce, kteří se chtějí dostat nelegálně tunelem pod průlivem La Manche do velké Británie. Aktivisté postavili barikády, zapálili pneumatiky. Na barikádách byly nápisy "Jdi domů!" a "Zákaz vstupu". Nejméně 12 aktivistů bylo zatčeno. Další aktivisté demonstrovali v ulicích Calais na nepovolené demonstraci, demonstranti byli rozehnáni policií a 14 z nich bylo zatčeno. Zdroj: pz.cz Kontextová reklama Sklik

Kosovo a Makedonie: Uprchlíci se tam hromadí. Teroristé mají pré. Usáma bin Ládin v mešitě. Vojáci NATO se neodvažují V neděli 20. 3. 2016 byla na prvním kanále ruské státní televize odvysílána reportáž o současné bezpečnostní situaci na Balkáně. Podle jejích informací uprchlíci, kteří nebyli vpuštěni do Evropské unie, ustupují do Kosova. Z toho se tak údajně stal „vroucí kotel“, ve kterém se nyní vaří rozčarovaní uprchlíci, drogoví dealeři, lidé rekrutující zklamané migranty do řad teroristických skupin a těžko říci, kdo další. Přestože cesta přes kosovskou hranici není tou nejjednodušší, mnozí uprchlíci, kteří nebyli vpuštěni do Evropské unie, se tam nyní uchylují. Kosovské orgány prozatím na hranicích nestaví žádné zábrany, z toho důvodu si mnozí migranti volí tuto trasu jako nejsnazší cestu do Evropy. Uprchlíci si ovšem neuvědomují, že celá oblast na kosovsko-albánském pohraničí je pod vojenskou kontrolou albánských wahhábistů. Zejména v horských oblastech se nacházejí výcviková střediska albánských extremistů, kde jsou rekrutování a cvičeni bojovníci teroristických skupin již od války v roce 1999. „Uprchlíků sem přichází stále více a více, procházejí přes toto území a snaží se dostat do tábora pro uprchlíky, který se nachází o 60 kilometrů dále,“ sdělil reportérovi ruské televize tamní farmář. V uprchlickém táboře není možné pořizovat videa ani fotografie. Zaki, jeden z běženců, který se v táboře nachází již 9 měsíců, ovšem svolil zodpovědět několik otázek reportérům mimo tábor. „Já mám namířeno do Anglie. Jedu přes Kosovo, protože jsou tu slabé státní orgány, nikdo nás tady nekontroluje. Od rána až do 10 večer máme volný režim. Mnoho lidí z tábora odchází hledat uplatnění někam jinam. Je tu mnoho skupin, které lidem slibují lepší život, za to ovšem od nich vyžadují dělat hrozné věci. Těchto míst je zde mnoho a ne tak daleko od tábora,“ objasnil situaci jeden z uprchlíků. Fotografie Bin Ládina na zdech mešity Město Vitina, též známé jako „hlavní město džihádismu na Balkáně“ se nachází jen několik kilometrů od zmíněného tábora. Ve městě stojí mešita, do které se chodí modlit velká část uprchlíků z tábora. Tato mešita se v nedávné době proslavila tím, že byly uvnitř nalezeny fotografie Usámy bin Ládina. „V poslední době sem přichází mnoho lidí, kteří k nám přijeli z Alžírska a Maroka. V počátku tito lidé žijí v táboře pro uprchlíky a poté přijdou k nám. Mnoho místních je ubytovává ve svých domovech," popsal situaci imám vitinské mešity Chekram Salime. Takových mešit, ve kterých se uprchlíci při své cestě na sever Evropy zastaví, je velmi mnoho. Jedna z nich se nachází i ve Skopje, hlavním městě Makedonie. Imám tamní mešity ovšem není k zastižení. „Není tady. Odvezli ho na policejní stanici kvůli podezření z terorismu. Prý spolupracoval s Islámským státem (IS). Posílal bojovníky do Sýrie,“ vysvětlil reportérům jeden z místních. Další z dotázaných ukazuje reportérovi fotografie na svém telefonu. Na jedné z nich je vidět vnitřek mešity, kde visí vlajka. „To je obyčejný symbol islámu," tvrdí. „Teď už v měšitě není, máme ji v našem domě,“ dodal. „Obyčejný symbol islámu“ je ovšem ve skutečnosti znak teroristické skupiny An-Nusrá, odnože Al-Káidy. „Vojáci NATO se do těchto oblastí neodvažují vydat“ „Počet přívrženců radikálního islámu v poslední době na Balkáně radikálně vzrostl, což je dáno tím, že teroristické skupiny jsou neustále zásobovány novou krví. To umožnilo zformovat děsivou, dobře organizovanou síť, která spojuje skupiny z Kosova, Albánie, Makedonie a Bosny a Hercegoviny. Do oblastí, ve kterých jsou rekrutovány čerstvé síly, se vojáci NATO neodvažují vydat, a to přesto, že na území Kosova mají ohromnou vojenskou infrastrukturu,“ sdělil reportérům poslanec srbského parlamentu Milovan Drecun. Americká vojenská základna Bondsteel se nachází v severní části Kosova a je největší vojenskou základnou USA na Balkáně. Mimo jiné je toto místo známé tím, že zde pro NATO pracoval Lavdrim Muhaxheri. V současné době tento člověk vede albánskou frakci IS. Tíživou situaci v Kosovu okomentoval tamní pravoslavný kněz, Jerej Dragan. „Američané se ani nesnaží o to zachovat zde pořádek. Islámští radikálové si zde dělají, co chtějí, a to přímo na očích jednotek NATO. Sám jsem byl postřelen albánskými extremisty, a to jen kvůli tomu, že jsem měl na sobě sutanu. Vojáci NATO stáli při incidentu opodál. Předstírali ovšem, že si ničeho nevšimli. Taková ostuda,“ rozhorlil se Dragan. Uprchlíci, kteří uvízli na řecko-makedonské hranici, si tento problém samozřejmě neuvědomují a do Kosova se stále snaží dostat. Hlavně nechtějí zpět do Turecka, kam hrozí, že budou odesláni. bro

Sociální sítě našly selfie Merkelové s předpokládaným sebevražedným atentátníkem Uživatelé Twitteru zjistili podivuhodnou podobnost jednoho z vykonavatelů teroristických činů v Bruselu a mladíka z tábora pro uprchlíky, s nímž se vyfotografovala německé kancléřka Angela Merkelová v září. Policie zveřejnila fotografii atentátníka Najima Laachraoui 25. března, a prokuratura týž den prohlásila, že právě on spustil výbušné zařízení na letišti. Uživatelé sociálních sítí fotografii prozkoumali a zjistili, že se podobá člověku, jehož viděli dříve na selfie s Angelou Merkelovou. Na podzim 2015 navštívila kancléřka SRN tábor migrantů v Berlíně, po čemž se objevily na internetu fotografie, na nichž se Merkelová objímá s běženci a usmívá se.

Na prd? Vypálit, počurat! Zeman udeřil tentokrát na vedení ČSSD, Českou televizi a Zelené Prezident Miloš Zeman v druhém dni své návštěvy Olomouckého kraje předstoupil před občany v Mohelnici. Úvodem prezident Zeman pohovořil o předčasných volbách. „Kolem mě chodí lidé a šeptají mi, že by bylo dobré, když by prezident rozpustil Poslaneckou sněmovnu a vyhlásil předčasné volby. A já říkám, že mě to ani nenapadne. Nebudeme vyhazovat další miliardu korun, abychom platili za neúspěch některých politiků. Když voliči rozdali tímto způsobem karty, mají s těmito kartami politici hrát a nežádat, aby voliči přinesli karty nové,“ sdělil Zeman, jenž požádal občany, aby se svým přihlášením vyjádřili k této otázce. Většina z náměstí pak přihlášením ukázala, že předčasné volby nechce. Pak Zeman pohovořil o upálení děkana Lautnera. „Vy jste ho tady upálili. Doufám, že mě neupálíte,“ sdělil Zeman úvodem. První dotaz směřoval k budoucnosti Česka. „Jaká bude Česká republika za osm nebo deset let, záleží na tom, jakou budeme mít vládu, ale také jakou budeme mít náladu jako všichni občané. Mnohokrát ve svých knihách a přednáškách jsem říkal jednu a tutéž věc. Porozhlédněme se v Evropě, která země je nejúspěšnější. A uvidíte, že je to Skandinávie. Skandinávský model sociálního státu se osvědčil i v krizových dobách. Mají skvělé zdravotnictví, skvělé školství a nejvyšší konkurenceschopnost v Evropě. Přibližujme se k tomuto modelu,“ podotkl Zeman s tím, že Dánové jsou také nejšťastnější národ v Evropě. „A spojte si s tím přísloví – ‚pije jako Dán‘,“ dodal. Další otázka směřovala k budoucnosti levice v České republice. „Když se na českou levici podíváte, vidíte hrůzný obraz. Víte, ono to vždy záleží na výrazných osobnostech. Kde jsou tito lidé? A mnohdy byli nahrazeni poměrně velmi šedivými a nudnými neosobnostmi,“ poukázal na světovou levici. „To se stalo také české levici, která se zmítala v těch bratrovražedných bojích a nakonec skončila na těch sedmi procentech. Česká levice potřebuje přitažlivé osobnosti a přitažlivý program. Věřím, že sociální demokracie to jednou bude mít. Až odejdou ti lidé, kteří ji přivedli k těm dnešním sedmi procentům,“ dodal. Další z návštěvníků debaty se zeptal na čipování. Člověk přece jenom psí známku nepotřebuje a tam jsou ty čipy naprosto zbytečné,“ sdělil Zeman s tím, že však již nyní máme biometrické prvky na občanských průkazech. Následně padl také názor z publika na ochránce přírody. „Stojí to hodně peněz a je to na prd,“ řekl muž z publika. „Víte, jakou mám lásku ke Straně zelených. Jednou jsem se nechal slyšet s tímto řešením: Vypálit, posolit, počurat – takto se v minulosti likvidovala středověká města,“ řekl k tomu Zeman, jenž se však bránil tomu, aby všichni ochránci přírody byli házeni do jednoho pytle. Má rád například ty, kteří čistí potoky. Své pak Zeman řekl k tomu, že je proti přijímání migrantů. „Udělám vše pro to, aby na českém území nebyl žádný nelegální migrant,“ řekl za potlesku přítomných. „Já se nebojím. Člověk, který se bojí, je poražen dřív, než jakákoliv bitva začala,“ odvětil Zeman na otázku, zda se bojí svých politických konkurentů v prezidentské volbě. Další dotaz směřoval na objektivnost České televize. „Objektivnost České televize je něco jako suchá voda nebo mokrý oheň. Česká televize je bohužel hříčka v rukou jedné politické strany, která teď dostala záviděníhodných pět procent,“ zmínil Zeman, jenž by si objektivní a nezávislou televizi přál. Závěrem se prezident Zeman podepsal do pamětní knihy města Mohelnice, připevnil prezidentskou stuhu na prapor města a převzal z rukou vedení města dary.

Damašek disponuje důkazy toho, že USA a Turecko podporují teroristy v Sýrii V Damašku mají důkazy toho, že Washington a Ankara poskytují plnou podporu radikálním skupinám, které působí na území Sýrie, prohlásil v interview pro RIA Novosti vedoucí informačního oddělení politické správy syrské armády brigádní generál Samir Sulejman. „Spojené státy podporují Islámský stát (IS, v RF je zakázán)… a investují do terorismu. Nejzávažnějším svědectvím toho byl incident, kdy VLS USA zaútočily na jednotky syrské armády v Dajr az-Zauru a otevřely Islámskému státu cestu k vojenskému letišti", řekl generál. Co se týče Turecka, generál podotkl, že Damašek mu čelí nikoli přímo, ale „přes boj s ozbrojenými banditskými útvary". „Pokaždé, kdy bojuje naše armáda s teroristickými skupinami ve všech regionech země, zejména v Aleppu, to znamená, že bojuje, i když nepřímo, s Tureckem. A to proto, že Ankara poskytuje těmto skupinám plnou podporu zbraněmi, lidmi a svými odborníky, kteří se sami bojů účastní", řekl spolubesedník.

Velebovi jeden ministr připomíná Jidáše. Čtenáři prozradil, který to je Senátor a předseda Strany práv občanů Jan Veleba odpovídal na svém profilu na serveru ParlamentníListy.cz na dotazy čtenářů. Týkaly se nejen migrační krize a islámu, ale i solárních elektráren či hanobení státních symbolů. Jeden ze čtenářů přirovnal ústupky muslimům k ústupkům nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. „Nedráždil se a ustupovalo se mu a taky to bral jako slabost, ne tolerantnost a začít válčit se mu tím stejně nezabránilo,“ napsal čtenář a otázal se i na osobu ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL). „Po tom, co se teď stalo v Bruselu, jsou možná jenom dvě řešení. První – pokračovat v blábolech o multikulti a tu a tam přimhouřit oko nad nějakým tím výbuchem, desítkami mrtvých a stovkami zmrzačených, nebo konečně přikročit k systému řešení,“ uvedl Veleba. To je podle něj zastavení příjmu uprchlíků, vyhoštění nelegálních migrantů a důkladné prověření všech, kteří zde žijí. „Jeden Ježíšův učedník ho zradil, jmenoval se Jidáš, a právě toho mně pan Herman svým vystupováním silně připomíná,“ uvádí Veleba. Celá otázka i s odpovědí ZDE. „Kdy přestane stát vyplácet miliardy dotací anonymním vlastníkům solárních elektráren?“ zeptal se další ze čtenářů. Veleba odpověděl, že nastavené je to na rok 2020. Následně popsal to, co viděl před třemi roky ve Volarech. „Tam je uvnitř území města zpevněná plocha, na které jsou solární panely, což mne velmi překvapilo a zeptal jsem se, proč tam jsou a co tam bylo dřív,“ popisoval Veleba. Dozvěděl se, že tam byla dřevotřískárna, kde bylo zaměstnáno 500 lidí. Ta se zbourala a na uvolněné ploše je solární elektrárna. „Jejím majitelem je Mirek Topolánek a jeden bývalý starosta nedalekého okresního města, samozřejmě ODS,“ uvedl Veleba. Celá otázka i s odpovědí ZDE. „Neměl by existovat zákon, který trestá ty, co hanobí jakékoliv státní symboly a prezidenta republiky?“ ptal se další čtenář a také dodal, že to, co se dnes děje, je anarchie. „Nejenomže to je anarchie, ale děje se něco mnohem závažnějšího,“ souhlasil Veleba. V případě, že jsou státní symboly hanobeny a nenásleduje trest, znamená to podle něj úpadek a dekadenci. „Když vloni na státní svátek byla ukradena z Pražského hradu standarta prezidenta republiky a na její místo byly pověšeny obří trenýrky, tak předseda vlády Bohumil Sobotka to okomentoval na sociálních sítích, že ‚jedny trencle tato země unese‘. Jaký bude výsledek? Ten, že nikomu nebude nic svaté, že mladá generace bude mít absenci vlastenectví, že je dovoleno absolutně vše. Netřeba říkat, k čemu to povede,“ podotkl také. Dle jeho názoru by měl existovat zákon, který by postihoval hanobení státních symbolů. „Ale o tom můžeme uvažovat až tehdy, až nebude u moci Bohuslav Sobotka, Jiří Dientsbier, Pavel Bělobrádek a další,“ uzavřel tuto problematiku. Celá otázka i s odpovědí ZDE. Poslední dotaz jedné čtenářky směřoval k nenaplňování usnesení ohledně dohody s Tureckem, které schválíla Poslanecká sněmovna, premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). „Je snad jediný, který rozhoduje o našem osudu? Není to již vlastizrada na českém národu, snad by za to měl ‚pan‘ Sobotka sesazen ze svého trůnu. Může v tom zasáhnout Senát? Nebo je vám také jedno, jak to dopadne s naším národem?“ otázala se. „Sobotku a ČSSD zvolili voliči a není to tak dlouho. A ti také mohou v dalších volbách udělat změnu. Jsem velmi zvědav, zda se tak stane. Už začínají chodit do schránek předvolební sliby,“ odvětil Veleba. Celá otázka i s odpovědí ZDE.

Estráda před ruskou ambasádou. Neuvěříte, co se tam odehrálo za akci U ruské ambasády bylo dnes živo. Jak informuje server SvobodnéFórum.cz, k plotu ambasády v Praze se dnes připoutali aktivisté ze skupiny oMen. Za plot navíc umístili několik nafukovacích a dokonce létajících figurín symbolizujících zelené mužíčky. Některé měly dokonce i obličeje, a to konkrétních proruských činitelů. Nechyběl tak ani prezident Česka Miloš Zeman. "Rozhodli jsme se symbolicky vrátit ruské zelené mužíčky Rusku - protože už máme dost těch mužíčků, kteří v uniformách působí na Ukrajině a v civilních šatech všude v Evropě," uvedl člen skupiny oMen Otakar Van Gemund. Dodal také, že Rusko dle jeho názoru nezákonně okupuje Krym či Donbas, v Sýrii udržuje krvavého diktátora Asada a vede také hybridní válku proti Západu či demokracii. "Není možné přehlížet nebezpečí a ignorovat zločiny, které páchá Putinův režim," podotkli aktivisté ve svém tiskovém prohlášení. "Putine, vezmi si své zelené mužíčky zpět, přestaň válčit a okupovat, podporovat diktátory a utiskovat vlastní národ," uvádějí. Na místo po pár minutách však dorazila policie. Zhruba dvacítka mužů zákona zabavila aktivistům i ukrajinské vlajky či plakáty na podporu vězněně ukrajinské letkyně Nadiji Savčenkové. Původní text ZDE.

Švédská církev oficiálně ruší nazývání Boha „Pán“ nebo „On“ tak, aby to bylo více inkluzivní Švédská církev si odhlasovala přijetí nové kontroverzní příručky, která nařizuje, aby maskulinní odkazy na Boha jako na „Něho“ nebo na „Pána“ byly zrušeny tak, aby byly „inkluzivnější“. Přes značnou kritiku od různých organizací včetně Švédské královské akademie tato církev stejně ve čtvrtek velkou většinou tu novou příručku schválila. Církevní příručka – která byla naposledy aktualizována v roce 1986 – stanovuje, jak by se měly vést bohoslužby, křtiny, svatby a pohřby, a to i co se týče jazykových formulací, liturgie, teologie a hudby, a je to tedy stěžejní dokument pro veškeré církevní aktivity. Podle místních médií mnozí kněží mají námitky proti směrnicím v této nové příručce ohledně jazykových formulací, které byly přidány s cílem učinit církev „více inkluzivní“. K tomu patří pokyny pro duchovenstvo, aby o Bohu mluvilo gender-neutrálním způsobem, aniž by používali „zbytečného“ zájmena „On“ nebo výrazů jako „Pán“. O bohu by se mělo při některých kázáních podle směrnic v tomto manuálu mluvit jako o „Matce“ úplně stejně jako o „Otci“, když se přitom následující se dává jako příklad: „Bože, tj. Svatá trojice, Otče i Matko, Synu – Sestro i Bratře, a Duchu – Strážče života a Inspirátore, veď nás do hlubin svého bohatství, moudrosti a znalostí.“ Sofia Camnerin, místopředsedkyně Švédské ekumenické církve, tyto „inkluzivní formulace“ v církvi obhajovala tvrzením, že je jich zapotřebí, aby se staly „základnou pro uvědomění různých typů diskriminace a nerovnosti v naší společnosti.“ „Mluvení o Bohu jako o ‚Pánu‘ upevňuje genderovou hierarchii a podřízenost žen v tom bílém Západňáckem feministické kontextu,“ argumentovala na svém blogu. „Liberalizující teologové spolu s feministkami a post-koloniálními teology odvedli kriticky důležitou práci při zjištění, jak legitimizace těchto hierarchií vedla k násilí a podmaňování,“ řekla. Ale kazatelka Helena Endlund, která církev kárala, že projevila „naprostou neochotu vyslechnout si kritiku,“ vyjádřila z nových směrnic pro jazykové formulace obavy. „Je tu riziko, že nepostřehneme malé změny a pak se postupně v průběhu času ocitneme tváří v tvář drastickým změnám, které bychom nikdy neakceptovali, kdyby nám je předložili najednou,“ řekla loni Värden Idag. „Je např. přeci nepravděpodobné, že bychom se za pět let modlili ‚Naše Matko, která jsi na Nebesích…,‘ ne? Před pár lety to bylo sice prohlašováno za nesmysl, ale podle návrhů církevní příručky to možné je.“ Mikael Löwegren komisař pro církev v Små Ljungby po hlasování za přijetí této nové příručky řekl, že toto rozhodnutí znamená, že Švédská církev „přestala jako soudržná duchovní komunita existovat.“ „Společnost je pod pláštíkem ‚diverzity‘ rozbíjena do různých skupin,“ řekl, když tvrdil, že existuje „tolika alternativ a volitelných variant,“ včetně nového manuálu, který přinese to, že „už bude těžké tvrdit od farnosti k farnosti, že to je ta samá církev.“ Löwergren důrazně poukazující na směrnice pro jazykové formulace doporučující, aby Bůh byl prezentován gender-neutrálním způsobem rovněž varoval, že tento nový manuál „Švédskou církev dále odvede z cesty, kterou jdou hlavní církve, místo aby ji přivedl blíže k nim.“ „Křesťanství, ve své nejzákladnější doktríně, zastává trojjediného Boha – Otce, Syna a Ducha svatého,“ poukázal s dodatkem, že tato nová směrnice „odvrhla veškerý pokrok, kterého se podařilo dosáhnout prostřednictvím hlubokého ekumenického dialogu, a přinesla systém nového modloslužebnictví, který je jak proti-ekumenický, tak proti-vědecký.“

Praskla magnetosféra planety, která chrání naší planetu před kosmickým zářením a radiací Magnetosféra planety, která je odpovědná za ochranu Země před kosmickým zářením a radiací, praskla. Toto prohlášení vydali astrofyzikové z Institutu fundamentálních výzkumů Tata. O objevu vědci informovali v článku publikovaném v magazínu Physical Review Letters. 22. června roku 2015 mionový teleskop GRAPES-3 nacházející se ve městě Utakamand v Indii zaregistroval erupci galaktických kosmických paprsků s energií okolo 20 gigaelektrovoltů (20 miliard elektrovoltů). Aktivita kosmických paprsků pokračovala po dobu dvou hodin a časově se protla se srážkou magnetosféry s koronární erupcí masy. Srážka vyvolala spálení magnetosféry téměř na tři hodiny. To vyvolalo velkou geomagnetickou bouři, která vyvolala polární záře a rušení radiových signálů v zemích nacházejících se ve vysokých zeměpisných šířkách. Kosmické modelování ukázalo, že erupce kosmických paprsků se odehrála kvůli vzniku dočasné trhliny v ochranném poli Země. Indičtí astrofyzici si myslí, že trhlina vznikla v důsledku srážky magnetosféry s oblakem sluneční plazmy kolosálních rozměrů, kterou Slunce vyvrhlo ze svých vnějších vrstev. Podle názoru astrofyziků do zemské atmosféry už pronikly části kosmických paprsků. Zdroj: sputniknews.com

V Radě Evropy litují přijetí Dumou zákona o mediálních zahraničních agentech Komisař Rady Evropy (RE) pro lidská práva Nils Muižnieks vyslovil politování v souvislosti s přijetím Státní dumou zákona o masmédiích – zahraničních agentech. „Ruský zákon nyní dovoluje zacházení s masmédii zaregistrovanými v zahraničí nebo financovanými ze zahraničí jako se „zahraničními agenty," napsal Muižnieks na Twitteru. „Tato nová omezení svobody masmédií vzbuzují velké politování," dodal. Změny statutu mediálních zahraničních agentů byly odvetnou akcí za pronásledování ruských médií v USA, zejména uznání RT America za zahraničního agenta, zdůraznili poslanci.

„Spratci“ v USA hulákají, že Trump není jejich prezident. Nemazlit se s nimi, radí Petr Štěpánek Petr Štěpánek, jenž byl až do roku 2016 členem ODS a nedávno rozšířil řady Alternativy pro Českou republiku 2017, se způsobem sobě vlastním vyjádřil ke zvolení Donalda Trumpa čtyřicátým pátým prezidentem USA. Pokud by bylo na něm, prý by se nemazlil s těmi „spratky“, kteří v těchto dnech proti Trumpovi protestují. Donald Trump byl zvolen prezidentem Spojených států. Z hlediska amerického volebního systému se stal jasným vítězem politického klání s demokratkou Hillary Clintonovou, ačkoli tato dáma v absolutních číslech získala přibližně o 200 tisíc hlasů víc než Trump. Hlasy získala především na obou březích Spojených států a občané New Yorku či Kalifornie dávají najevo, že se jim faktické vítězství Donalda Trumpa nelíbí. V ulicích lidé protestují, volají, že Trump není jejich prezident, a sem tam zapálí několik popelnic. Kaliforňané dokonce uvažují o tom, že se od USA odtrhnou, dokud bude Trump prezidentem. Petr Štěpánek poslal těmto lidem na sociální síti Facebook vzkaz. „Vyrostla generace spratků. Nejsou to samozřejmě všichni mladí lidé, ale část z nich ano. Vidíme je právě teď v ulicích amerických měst, kde hulákají, že Trump není jejich prezident, stejní spratci okupují na Žižkově Kliniku. Jsou to mladí lidé, kteří vyrostli v materiálním dostatku, ale pohrdají tradičním systémem společenských hodnot a demokracii uznávají, pouze když je po jejich. Jejich matkou je politická korektnost a otcem kulturní neomarxismus. Není dobré se se spratky mazlit,“ konstatoval jasně. Pod tímto statusem se rozpoutala živá diskuse, ze které si jeden z občanů do Štěpánka rýpl, když mu připomněl, že to jeho generace tyto „spratky“ vychovala. Většina diskutujících ovšem Štěpánkovi dala za pravdu. Dnešní mládež má prý jediné povolání – hodlají být toliko synem či dcerou někoho, kdo bude pracovat. Vedoucí roli v tomto společenství údajně hraje šéf Strany zelených Matěj Stropnický. Všichni by si údajně zasloužili „vyhnat, makat“ nebo ještě něco horšího. Štěpánek doslova napsal: Vyrostla generace spratků. Nejsou to samozřejmě všichni mladí lidé, ale část z nich ano. Vidíme je právě teď v ulicích amerických měst, kde hulákají, že Trump není jejich prezident, stejní spratci okupují na Žižkově kliniku. Jsou to mladí lidé, kteří vyrostli v materiálním dostatku, ale pohrdají tradičním systémem společenských hodnot a demokracii uznávají pouze, když je po jejich. Jejich matkou je politická korektnost a otcem kulturní neomarxismus. Není dobré se se spratky mazlit," konstatoval jasně.

Globalisté prohráli s Trumpem, ale rozhodně se nevzdávají. Martin Koller rozebírá, jak ještě zatopí světu. Hrozí návrat kamsi do středověku ROZHOVOR Analytik Martin Koller varuje před přílišným optimismem po volebním vítězství Donalda Trumpa. Globalisté a nadnárodní skupiny, sázející na Hillary Clintonovou, se prý rozhodně po její porážce neodeberou do důchodu. Naopak lze čekat, že teď ještě více přitvrdí. Co s nimi svět může čekat, to pro ParlamentníListy.cz rozebral velmi obsáhle. Donald Trump je již téměř dva týdny zvoleným americkým prezidentem. Co se za tu dobu dá soudit o tom, jak se po jeho nástupu změní světová politika? Bez ohledu na všeobecné nadšení civilizovaných a svobodymilovných Američanů a Evropanů nad vítězstvím Donalda Trumpa jako reprezentanta klasických civilizačních hodnot a jejich nositelů se nelze vyhnout spekulacím o dalším vývoji. Globalisté se určitě nesebrali a neodešli do důchodu, zvláště ne v EU. Využívají rostoucího napětí vznikajícího z důvodu přemnožení obyvatel především Afriky a Asie. Evropa, v první řadě EU, bude v následujícím období pravděpodobně jejich pevností i laboratoří. Trump se může stát do budoucna, bez ohledu na volební kampaň a politický program, významnou a výkonnou loutkou globalistů, možná i proti své vůli. Samozřejmě se to odrazí i v české realitě. Všechny negativní ekonomické a bezpečnostní jevy blízké budoucnosti budou globalisté a jejich média přisuzovat kromě Putina především Trumpovi, což by mohlo vést k jeho nahrazení nějakou globalistickou loutkou už po ukončení prvního mandátu. Světový vývoj může mít několik negativních podob. Aktuálně samozřejmě jde do značné míry o spekulace a realita se ukáže zhruba v horizontu dvou až čtyř let. Poté však bude vývoj pravděpodobně nevratný. Aktuálně se jeví čtyři možné směry vývoje. Buď bude mít pravdu odcházející americký prezident Obama, který se prohání jako o závod po světě a slibuje kontinuitu současné a budoucí americké politiky, nebo naopak dojde k její zásadní změně podle Trumpových slibů. Jenže je zde ještě třetí možnost, a to modifikovaná verze současné americké válečnické zahraniční politiky a v neposlední řadě zcela nové, čtvrté globalistické strategické řešení boje za světovládu ekonomickou cestou. Kromě základních vývojových směrů samozřejmě nelze vyloučit jejich kombinaci nebo další globalistická řešení. Prvním směrem nemá smysl se dlouze zabývat, zažíváme ho na vlastní kůži už více než 25 let. Znamenal především snahu o privatizaci státu do rukou nadnárodních korporací, a tím likvidaci jeho základního úkolu, kterým je ochrana národa a jeho občanské většiny včetně civilizované rodiny, která je základem národa a státu, před útoky všeho druhu zvenčí a zároveň vytvoření zákonů prosazujících názory a zájmy občanské většiny uvnitř hranic. Prakticky zmizely, snad s výjimkou komunistů, politické strany, které by prosazovaly zájmy občanské většiny. Teprve v posledních letech se vlastenecké strany znovu formují, avšak globalistům se je daří likvidovat nebo zatlačovat do pozadí pomocí propagandy protinárodních médií, především ČT24, korupce a hlouposti voličů a nevoličů. Z celosvětového hlediska se globalistům podařilo do značné míry zlikvidovat mírotvorné a demokratizační výsledky první a druhé světové války a především sociálního vývoje ve prospěch občanské většiny v Evropě ve dvacátém století. Z ideologického i reálně politického hlediska existuje snaha o návrat kamsi do středověku s tím rozdílem, že pozice šlechty, původně válečníků, zaujmou reprezentanti globalistů. PRAVIDELNÉ OKNO PL DO SVĚTA S TEREZOU SPENCEROVOU Druhý možný směr vývoje bychom mohli nazvat ideální z hlediska občanské většiny v Evropě i USA a civilizovaných lidí po celém světě. Jde o sliby či politický program Donalda Trumpa. Vyvstává ovšem otázka, zda a kolik slibů Trump splní. Spíše se můžeme zeptat, kolik z nich myslí vážně a kolik bude schopen splnit. Trump je především miliardář, který sice může o potřebách občanské většiny hezky mluvit, ale v praxi není s občanskou většinou nijak zájmově svázán. Vyvstává proto otázka, zda nejde pouze o dočasného falešného spasitele, jaké známe i u nás. Opravdové a zásadní demokratizační změny ve světě totiž nikdy nedělali miliardáři. Ti mají logicky snahu konzervovat stav, který jim zaručí stabilitu zisků a moci. Nějaké revoluce ve prospěch občanské většiny, která se chce mít lépe, jejich zájmy bytostně ohrožují. Typickým příkladem je vývoj na Ukrajině, kde se lidé vzbouřili proti bídě zaviněné čtvrtstoletím oligarchizace a zlodějin a nakonec jim vládne největší oligarcha a reprezentant globalistů. Tamní občanská většina se má hůře než dříve a ještě se má vraždit s Rusy pro radost a zisky globalistů. Navíc je třeba si znovu připomenout, že Trump je americký prezident a bude prosazovat americké zájmy, které vesměs nejsou shodné se zájmy Evropy ani naší republiky. Miliardářskými spasiteli (Porošenko, Kiska, Babiš…) jako reprezentanty globalistů, případně jejich jen trochu chudšími, avšak neméně spasitelskými globalistickými poskoky (Sarkozy, Horáček – Bony a klid…) se to v současnosti v Evropě jen hemží. Ale představa, že nějaký miliardář je vlastenec, který má opravdový zájem o řadového občana země, kde žije či jen podniká, je naprostá iluze záměrně vytvářená pro manipulovatelné hlupáky, stejně jako názor, že kdo má hodně, nechce už víc. Vždy platilo a stále platí globalistické perpetuum mobile, které říká, že peníze dělají moc a moc dělá peníze. Jednoho svatého spasitele Vaška nám už globalisté kdysi vyrobili a s odstupem času by ho sotva někdo mohl označit za českého či československého vlastence, ochránce zájmů české občanské většiny a člověka prosazujícího československé či české zájmy. A přece se stále někdo ohání jakýmsi jeho úžasným odkazem. Jakým odkazem? Podlézáním sudeťákům, podporou globalistických ideologií a válečných tažení, usazováním komediantů na místa odborníků, máváním tibetskou vlajkou reprezentující primitivní a zvrhlý středověk, sebranými spisy po vzoru Lenina či Stalina nebo prázdným žvaněním o pravdě a lásce v době vlády lži, zkreslování historie, ponižování lidí, systémové nespravedlnosti, zatajování pravdy cestou politické korektnosti, všeobecné sobecké arogance a sprostoty a bezuzdné korupční zlodějiny? Jeden pokrytecký globalistický spasitel lepší než druhý. I současný povyk a hádky mezi takzvanými demokratickými stranami nejsou nic jiného než tahanice o koryta a především vzteklý a zoufalý řev sluhů, kteří splnili svůj úkol rozprodat a zadlužit stát, vybudovat základy bankovního koncentráku, zničit školství, odstranit vlastenectví a slavnou historii z hlav občanů, ponížit a ožebračit většinu obyvatel, a tak likvidovat českou rodinu, svěřit české děti do péče feministek, rasistických multikulturalistů a pedofilů, a přitom se ještě neomezeně obohacovat. Mysleli si, že to bude na věčné časy a nikdy jinak, jako v dobách, kdy sloužili soudruhům. Jenže přišel silnější hráč, nikoli sluha, ale reprezentant globalistů se svojí firmou ANO a vykopl je od koryt jako nepotřebné smetí. V současnosti se vyhození sluhové snaží ještě zavděčit protinárodní propagandou islámského multikulturalismu a protiruskou a protičínskou demagogií. Svoji monopolní ekonomickou pozici je miliardářský reprezentant globalistů schopen stejně jako oligarchové na Ukrajině transformovat i do silové podoby. Bezpečnostní služba Agrofertu má údajně lepší vybavení než naše policie a tajné služby. Mohla by tvořit i základ soukromé armády. Větší množství typově jednotné výzbroje pro ni lze získat z armádních skladů. I to může být důvod, proč si majitel firmy ANO podržel ministerstvo obrany, přestože ho může osadit jen profesně zcela neschopným hercem. Zdrojem zbraní pro soukromou armádu by mohly být rovněž ilegální sklady americké výzbroje ve Vyškově a Přáslavicích. Budoucnost českého národa však má pouze dvě cesty. Buď skončí v rukou nového globalistického falešného spasitele a jeho divadelní firmy ANO s účelově do médií vytahovanými kašpárky, nebo národa, pokud se ráčí probudit, používat obsah hlavy a volit svoje zájmy. Mluvil jste o tom, že „globalisté neodešli do důchodu“. Čeho se od nich tedy můžeme nadát? Globalisté evidentně zjistili, že jejich sluhům se v Evropě nepodařilo ani s pomocí masivní mediální propagandy, u nás především cestou ČT24, a politických neziskovek prosadit souhlas občanské většiny v Evropě s islamizací, rasovými multikulturními experimenty a válkou proti Rusku. Navíc se jim nepodařilo odstranit Vladimira Putina, který je sice novodobým ruským carem, ale k jejich smůle vlasteneckým a podporovaným převážnou většinou obyvatel Ruska. Expanze globalistů na Východ, která začala úspěšnou kolonizací střední Evropy od roku 1990, se po 25 letech zastavila na totálně rozvrácené Ukrajině, kterou musí EU podporovat, aby nedošlo k úplnému zhroucení tohoto rozkradeného oligarchického pašalíku. Rusko se navíc jeví z vojenského hlediska jako nebezpečný soupeř, který sice nemůže NATO vyloženě vojensky porazit, natož okupovat Evropu, ale může Alianci včetně USA zasadit neúnosné ztráty. Válku s Ruskem je proto možná vhodné odložit, až se situace v Evropě dále zlepší ve prospěch globalistů, Putin zestárne a bude nahrazen někým vstřícnějším. Globalistická propaganda pracuje naplno, především v Německu k udržení dosavadního směru vývoje a poměrně úspěšně. Samozřejmě pokud jsou informace pravdivé. V nedávné anketě 64 % Němců, především mládeže, označilo Trumpa za ohrožení do budoucna. Pokud se totiž podaří zlikvidovat Německo jako nejsilnější národní stát, zhroutí se celá Evropa s výjimkou Ruska do podoby multikulturní islámské kolonie globalistů. V současnosti se trockisté v Bruselu, Merkelová, Hollande, Sarkozy, Van der Bellen i švédští zelení socialisté a naši poskoci globalistů snaží ze všech sil urychleně vytvořit z EU pevnost rasového multikulturalismu a žalář určený k likvidaci evropských národů a kolonii USA. Každopádně zesiluje v EU i u nás protičínská mediální propaganda. Dokladem je i komedie H-Tria s tibetským dalajlámou – protičínským propagandistickým zaměstnancem CIA a navazující útok pražské havlérky Bradou na prezidenta za podpory takzvaných demokratických stran. Někteří reprezentanti zavedených demokratických stran jsou dokonce ochotni obětovat i výtěžek našeho exportu do Číny za veřejnou morální podporu brutálního tibetského středověku. Čím by miliardové ztráty nahradili, samozřejmě nevědí, možná exportem spisů prvního globalistického spasitele Václava Havla. Mediální tažení proti Číně, které nám přinese jen ekonomické ztráty, bylo odstartováno v USA. V duchu globalistického pokrytectví však má odvést špinavou práci Evropa s českou kolonií v první řadě. Jinde tibetské vlajky nevyvěšují, protože tento stát postavený historicky na porušování demokracie a lidských práv už dávno neexistuje. Zadlužená EU balancující dlouhodobě na hraně krize se 26 miliony nezaměstnaných a rychle přibývajícími miliony ekonomických parazitů nemá důvod ke konfliktu s Čínou, která ji aktuálně zachraňuje investicemi. To se samozřejmě nelíbí globalistickým investorům. Výše uvedené faktory by mohly znamenat modifikaci původního válečného kurzu globalistů. Prvním cílem válečného tažení by mohla být Čína místo Ruska. Důvodů je řada. Čína je především největší věřitel USA. Nejlepší způsob, jak se zbavit dluhů, je likvidace věřitele. Přestože Trump jako prvního kontaktoval po svém zvolení čínského prezidenta, až poté ruského, jeho vztah k Číně není zrovna přátelský. Vidí v Číně ničivého ekonomického konkurenta USA, ať už z hlediska průmyslové výroby, jüanu nahrazujícího stále více dolar, ale i jako stále většího finančního a obchodního partnera Ruska, řady asijských zemí i EU. Proto chce opět vybudovat doma spotřební průmysl. Tím by samozřejmě zasadil Číně slušný ekonomický úder. Zda a kdy se mu tento projekt podaří přes odpor globalistických obchodníků a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, je otázka. Vítěznou válkou proti Číně by USA získaly kolonii se spotřebním průmyslem, což by snížilo potřebu k jeho budování doma. Zároveň by získaly zlepšenou nástupní pozici proti asijské části Ruska. Právě proto je i z čínské strany aktuální vojenská spolupráce s Ruskem a připravovaná další smlouva o vojenské spolupráci v případě napadení. Čínské ekonomické úspěchy jí umožňují výrazně modernizovat armádu. Ta je sice jen o málo početnější (cca 1,5 milionu) než americká (cca 1,4 milionu), ale stále ještě zastaraleji vyzbrojená ve srovnání s USA i s Ruskem. Její bojová hodnota je přibližně na úrovni Ruska, které však má ve srovnání s Čínou pouze kolem 60 % vojáků (cca 0,8 milionu). Nicméně i podle dosažitelných informačních zdrojů je bojová hodnota různých čínských útvarů a svazků různá jako ve většině velkých armád. V minulém roce obeplula moderní čínská flotila demonstrativně svět se zastávkami v mnoha přístavech. Moderní loďstvo znamená strategickou mobilitu a v prostorech Pacifiku je jeho hodnota vyšší než kdekoli jinde. Čína předvedla schopnost dopravit kosmonauty do vesmíru, sestřelit satelit a zkonstruovat letoun kategorie stealth. Disponuje moderními pozemními i námořními strategickými nosiči jaderných hlavic. Čínská armáda se cestou kooperace v humanitárních a výcvikových programech a dodávkami levných zbraní etablovala v mnoha afrických zemích, a to bez politických požadavků. Bojová hodnota čínské armády se může v průběhu několika let dále zvýšit z důvodu dostatku financí i spolupráce s Ruskem. Pokud by chtěly USA uspět ve válce s Čínou, budou ji muset zahájit v nejbližší době. Americká armáda má stále ještě strategickou převahu nad Čínou především ve strategické mobilitě a počtu základen v Asii, dobře připraveném početném letectvu s velkými praktickými zkušenostmi a velkém počtu vojáků s aktuální bojovou praxí. Nevýhodou je poměrně nízká morálka většiny amerických profesionálů v pozemních silách. Čína je ve vztahu k USA a jeho asijským spojencům v horší pozici z geografického hlediska. Čínské území je z hlediska počtu obyvatel a případné potřeby strategického manévru poměrně malé. Hlavní průmysl je soustředěn především v pásmu kolem pobřeží a devíti hlavních přístavů. Američtí stratégové již předložili plán na eliminaci těchto přístavů. To by i bez větších bojových akcí vyvolalo v Číně značné problémy, protože je závislá na dovozu surovin a potravin a exportu výrobků svého průmyslu. Čína navíc hraničí na moři s Japonskem, s nímž má ne zcela ideální vztahy, totéž platí o Tchaj-wanu a otázkou jsou v současnosti Filipíny. Proto buduje předsunuté námořní základny a letiště na korálových ostrovech, což vede k růstu napětí s okolními zeměmi. Nelze vyloučit, že některé z nich by se mohly amerického útoku na Čínu účastnit. Na zemi Čína hraničí s bezpečnostně problematickými zeměmi, především Pákistánem, a krátkou nepřehlednou horskou hranicí s Afghánistánem. Problémem jsou z tohoto hlediska muslimští Ujgurové, kteří tvoří početnou menšinu na severozápadě země. Tamní radikálové podporovaní muslimským bratrstvem již vyvolali řadu ozbrojených střetů s čínskými bezpečnostními silami. Přes Afghánistán mohou USA filtrovat svoje agenty do Číny. Lze jen obtížně odhadovat, jak by vypadaly dosud velmi dobré vztahy mezi Pákistánem a Čínou v případě, že by se do války USA proti Číně aktivně zapojily muslimské elity ze Saúdské Arábie na straně globalistů. A pokud by nedošlo k ozbrojenému konfliktu? V případě, že nebude realizováno válečné tažení, existuje ještě jedna cesta k posílení pozice globalistů. Jde o vyvolání již dlouhodobě doutnající finanční krize na základě zadluženosti USA a propadu oficiální hodnoty dolaru na reálnou úroveň. Při rozpočítání amerického dluhu na jednoho občana jde v přepočtu o fantastickou částku kolem čtyř milionů korun. USA se od osmdesátých let pod tlakem ekonomických neoliberálů – ideologických reprezentantů globalistů, zbavily velké části spotřebního průmyslu (aktuálně dovážejí kolem 85 % spotřebního zboží), a proto milionů pracovních míst bez ohledu na sociální dopady. Tím zmizela značná část z výnosu daní domácího průmyslu a zároveň průběžně zchudla většina americké střední třídy. Na dovozu spotřebního zboží ze zahraničí bohatne pouze úzká skupina obchodníků financovaných vesměs globalistickými bankami. Zůstaly těžební, zbrojní, loďařský a letecký průmysl a zemědělství. Proto tak zoufalá snaha amerických vlád zastavit evropské nákupy ropy a zemního plynu z Ruska a nahradit je dražšími americkými, a rovněž snaha protlačit na evropský trh nekvalitní, ne-li jedovaté, geneticky modifikované americké potraviny cestou smlouvy TTIP, případně CETA. Aktuálně přicházejí Trumpovy požadavky a zvýšení podílu HDP států NATO na dohodnutá 2 % určená na armády. Cílem jsou miliardové zisky pro americké zbrojaře v podobě prodeje, následných modernizací a dlouhodobého servisu zbraňových systémů pro evropské armády. Zároveň s likvidací spotřebního průmyslu a snahami o jeho nahrazení službami pro snížení nezaměstnanosti byly už prezidentem Reaganem minimalizovány daně velkým globalistickým korporacím. Některé z nich v podstatě neplatí daně žádné na rozdíl od tamních malopodnikatelů. Americký stát včetně obrovité armády proto žije dlouhodobě na dluh, který je již v podstatě nesplatitelný. Segment služeb většinou negeneruje reálný zisk, ale jde pouze o přehazování peněz z jedné hromádky na druhou. Další cestou snižování nezaměstnanosti v USA měly být neziskové organizace. Avšak ty se rychle staly v podstatě soukromými firmami parazitujícími na státním rozpočtu, neplatícími daně a neprodukujícími žádný zisk. Naopak čerpají státní dotace nebo podporu od různých firem, například Sörösových fondů. Takový sponzoring si ovšem firmy odepisují z daní, takže peníze směřující do neziskovek opět znamenají nevratné snížení příjmů státu. Na podobný samolikvidační systém přecházejí pod tlakem globalistů i státy EU. Rovněž velikost kdysi proslulých amerických zásob zlata je velkým otazníkem. Avšak nelze přehlédnout, že USA nejsou schopny vrátit ani německé zlaté rezervy uložené v USA a musely si na to vyjednat splátkový kalendář do roku 2020. Otázkou je, co se do té doby stane a jak je německá kolonie schopna donutit USA k placení? Dolar jako světová rezervní měna je pravděpodobně nekrytý a hroutí se, přičemž tiskárny chrlí stále nové emise, čímž roztáčejí inflační spirálu. Kdyby nebyl dolar uměle udržován v pozici světové rezervní měny, dávno by se propadl na zlomek svojí současné oficiální hodnoty. Stále více velkých mezinárodních obchodů je uzavíráno v jüanech a rublech, přičemž USA tomu nemohou zabránit. Dokladem nejisté pozice dolaru je fakt, že Čína, největší věřitel USA, se urychleně zbavuje amerických dluhopisů i dolarů, za něž nakupuje kdeco v Evropě i jinde. Zde bych připomněl, že bývalý guvernér naší státní banky Tošovský prodal v roce 1998 do Německa 58 tun zlata, většinu našich rezerv, a nakoupil za ně právě dluhopisy, které mohou mít v případě finanční krize hodnotu potištěného papíru. Naopak cena zlata od té doby stoupla několikanásobně. Nejlépe by finanční krizi zvládaly globalistické nadnárodní finanční korporace s prakticky neomezenými zásobami likvidních měn, sídlící většinou v USA a Británii. Navíc by se jim určitě opět dostalo nevratné pomoci z peněz amerických daňových poplatníků. Přitom nelze vyloučit, že tytéž korporace by na takovou transakci ve svůj prospěch americké krachující státní pokladně půjčily peníze, samozřejmě se ziskem. V první řadě by byly postiženy země v dolarové zóně, například Saúdská Arábie, Irák, Írán, Emiráty, Kuvajt, ale rovněž Nigérie a jiné ropné státy, které již dnes připomínají sud s prachem a hořícím doutnákem. Dále státy ekonomicky navázané na USA, tedy především Kanada, Mexiko, Německo a řetězově země eurozóny i další, které mají na Německo silnou ekonomickou vazbu, přestože nepoužívají euro, například naše republika. Nejvýrazněji by pád pocítily státy s nekrytou nebo virtuální měnou. V neposlední řadě dolaroví střádalové v Rusku a majitelé dolarových kont ve Švýcarsku, ale i různých daňových rájích. Situace v mnoha zemích by pravděpodobně připomínala Rusko za vlády Gorbačova a Jelcina, případně horší podobu současného Řecka či Ukrajiny. Prostě globální měnová reforma zaměřená na ukradení soukromých peněz ve stylu našeho prezidenta Zápotockého. K zachování smysluplných úspor pro přežití krize by měl mít před jejím vypuknutím každý občan EU konto v hodnotě v přepočtu minimálně desítek milionů korun. Ještě se divíte, proč naši velmi dobře placení političtí reprezentanti hrabou jako o závod, někteří již 26 let? Shora je totiž neživotaschopnost současného globálního neoliberálního dluhového hospodářského systému vidět podstatně lépe. Krizí jsou nejvíce zranitelné menší země s vysoce otevřenou ekonomikou, jako je například naše republika. Každopádně by v případě finanční krize došlo ke skokovému nárůstu inflace, tedy srozumitelněji obrovskému růstu cen jako v Německu za doby hospodářské krize mezi světovými válkami. Naprostá většina obyvatel USA i EU by přišla o většinu svých úspor jako Rusové dvakrát v devadesátých letech. Propad životní úrovně by postihl především služby a maloobchod, protože výdaje převážné většiny obyvatel by se soustředily na nezbytné věci typu potravin, energií a nutných oprav. Opravdu neklidní by mohli být všemožní umělci, z nichž většina si zvykla na každoroční dotace od státu, bez nichž by se neuživila. Kultura by šla v době krize do pekla jako první. Dalším negativním dopadem krize by byla likvidace značné části takzvaného konkurenčního segmentu ekonomiky (kromě něj existují státní a monopolní – většinou globalistický), konkrétně živnostníků a malopodnikatelů, kterou u nás již zahájil nový globalistický „vlastenecký“ spasitel miliardář svým kontrolním hlášením a EET. Likvidace další části konkurenčního segmentu by automaticky vedla k posílení pozic globalistických nadnárodních korporací, což je jeden z jejich cílů v rámci likvidace států a národních ekonomik. Ve výhodné pozici by se ocitly země nezávislé na dovozu potravin a energií, například USA a Rusko. Malý dopad by měla krize pravděpodobně na Austrálii, většinu latinskoamerických zemí a země jižní části Afriky. Nicméně v Africe by pokles poptávky po tamních surovinách a zemědělské produkci vedl v některých chudých zemích k viditelným ekonomickým problémům. Spolu s poklesem různé hospodářské a humanitární pomoci by mohl zvednout další vlnu ilegální migrace do Evropy. Propad by všeobecně zaznamenal především průmysl vyrábějící spotřební zboží dlouhodobého užití, například elektroniku a domácí spotřebiče a pravděpodobně i oděvní průmysl, což by mělo výrazný negativní dopad především na Čínu. Ta by na základě poklesu poptávky po spotřebním zboží mohla rychle přijít o svoje finanční rezervy, avšak část propadu by mohla pokrýt rostoucí vnitřní poptávkou a posílením exportu do Afriky, kde je v podstatě bezkonkurenční. Výrazněji postiženy by byly především chudší lidnaté země poskytující levnou pracovní sílu při výrobě spotřebního zboží pro Evropu a USA, například Indie, Pákistán, Bangladéš, Turecko, ale do určité míry i bohatší Japonsko nebo Jižní Korea. Pokles poptávky by v Evropě pravděpodobně postihl v první řadě automobilový průmysl, především českou automobilovou monokulturu. Propad spotřebního průmyslu a růst cen by logicky vedly k propadu v oblasti nákladní dopravy a také mezinárodního obchodu s elektrickou energií, tedy opět český problém. Propad průmyslové výroby a exportu s výsledným poklesem příjmů z daní a zároveň rychle rostoucí tlak na sociální služby a podporu občanů by vedl logicky ke zhoršení finanční situace většiny států Evropy a jejich obyvatel. Za test uměle vyvolané krize můžeme označit Řecko. Globalistická média by z vypuknutí globální finanční krize se všemi sociálními a bezpečnostními dopady samozřejmě obvinila světového zloducha číslo jedna Putina, který nechce americkým korporacím věnovat ruské surovinové zdroje, dále neschopného rasistu a sexistu Trumpa, syrského prezidenta neochotného nechat zničit svoji zemi ve prospěch Turecka, Čínu, která si dovolila zbohatnout na práci pro zahraniční kšeftsmany a nechce dovolit vznik americké vojenské základny v Tibetu, a samozřejmě všechny xenofoby, islamofoby a jiné odpůrce globalizace a multikulturalismu. Vždyť přece kvůli nim musí Amerika udržovat svoji obrovitou armádu a síť základen po celém světě, a tak udržovat mír, svobodu, demokracii, pravdu a lásku. Export americké demokracie očima slavného Olivera Stonea: Česká dlouhodobě napjatá ekonomická situace, dluhová ekonomika a sociální systém stlačený za čtvrtstoletí na hranici únosného minima (s výjimkou některých nezaslouženě privilegovaných skupin), spolu s poměrně malými příjmy pracujících, důchody a úsporami většiny obyvatel, především ve srovnání se západní Evropou, by rychle vedly k destabilizaci ekonomické i politické. Nějaké drastické škrty v sociálním systému s výjimkou zastavení podpory dlouhodobým ekonomickým parazitům, nepracujícím migrantům, přemnoženým umělcům a politickým neziskovkám už nejsou možné. Navíc lze při uvedeném vývoji předpokládat rychlý nárůst kriminality, především krádeží a loupeží. Výrazně posílí pozice a zisky globalistických konsorcií typu Agrofertu, produkujících a distribuujících potraviny. Zvláště v naší republice závislé na dovozu většiny druhů potravin bude tato strategická komodita efektivním prostředkem nátlaku na vládu v politických otázkách. Situaci bude možné řešit pouze půjčkami ze zahraničí. V době roztočené inflace a poptávky po penězích převyšující nabídku by byly výsledkem nevýhodné půjčky s vysokými úroky a nejistou splatností. Vzhledem k tomu, že máme zanedbatelné zlaté rezervy a rozprodalo se již kdeco z majetku státu, vznikal by problém i se zárukami, což by opět zvyšovalo úroky. A přesně na takovou situaci nadnárodní finanční korporace globalistů čekají. Mohou si koupit celé státy za virtuální měnu a ještě nevybíravě prosazovat politické či ideologické podmínky typu multikulturalismu, islamizace a nestandardních ekonomických vztahů. Značná část cílů by byla dosažena i bez boje.

Poslanec představil plán obsazení Krymu ukrajinskou armádou Lídr neuznaného Majlisu krymských Tatarů, poslanec Nejvyšší rady Refat Čubarov sdělil, že se Krym vrátí pod kontrolu ukrajinské vlády nikoliv diplomatickými, ale vojenskými prostředky. Řekl to v rozhovoru pro ukrajinské vydání „Krym.Realii". Video s politikem bylo zveřejněno na YouTube. Podle vůdce Majlisu, první do Krymu vstoupí příslušníci ozbrojených sil Ukrajiny (OSU). „Rusko opustí Krym, s ním poběží ti, které nazýváme kolaboranty, já nevím, kolik z nich to bude – tisíc, dva. Všechny tyto iljasové, balbeci, aksenové, konstantinovové – možná utečou dříve, než ruská armáda," předpovídá Čubarov osud současných vedoucích činitelů krymské administrativy. Hned za ukrajinskými vojáky proniknou na poloostrov bojovníci praporu „Krym", „kteří poloostrov znají a mají tam své příbuzné," pokračoval poslanec. „Vezmou pod ochranu administrativní budovy, silnice, objekty strategického významu," řekl Čubarov. Jak upozornila agentura Lenta, tajemník ruské bezpečnostní rady 21. března Nikolaj Patrušev řekl, že hrozba destabilizace Krymu není zažehnána. „Není žádným tajemstvím, že kyjevské úřady jsou odhodlány destabilizovat situaci na Krymu, včetně využití národnostního faktoru," řekl na jaltském zasedání Rady bezpečnosti. 18.ledna jeden z koordinátorů tzv. civilní blokády Krymu Lenur Islyamov oznámil vytvoření krymsko-tatarského dobrovolnického praporu v Chersonu. S jeho pomocí mají radikálové v úmyslu „vrátit území." Krym se stal ruským regionem po referendu z 16. března 2014, v němž většina obyvatel hlasovala ve prospěch vstupu do Ruské federace. Smlouva o přistoupení k Rusku byla podepsána 18. března. Kyjev odmítl (stejně jako Západ) uznat výsledky plebiscitu. Moskvě naopak tvrdí, připojení regionu bylo provedeno v souladu s mezinárodním právem. Zdroj: pz.cz, lenta.ru

Toto nastane, až zakážou kouření v hospodě Důkaz z Velké Británie pro české politiky, kteří se nebojí zániku venkovských hospod: Více než 1000 skotských hospod od vyhlášení zákazu kouření zkrachovalo. Stovky skotských hospod byly uzavřeny během deseti let od uvedení zákazu kouření. Zákon zabraňující si lidem zapálit v uzavřených veřejných prostorách je obecně považován za dobrou věc. Nicméně nová čísla ukazují, že v posledních deseti letech 1236 hospod ukončilo činnost, což není optimistický údaj. Ve Skotsku bylo na konci roku 2005 5794 licencovaných restaurací a hospod. Statistika je z doby jen několik týdnů před tím, než bylo ve Skotsku v březnu 2006 v restauracích zakázáno kouření. Zákaz kouření v restauracích a hlavně v hospodách zafungoval ale přesně tak, jak předpokládají mnozí restauratéři u nás. Stovky hospod začaly krachovat a mizet ze světa. Skotští milovníci pěnivého moku prostě na pivo bez cigarety přestali chodit. Dnes zůstává v provozu pouze 4558 hospod. Skotským pivařům tak ubyla po deseti letech skoro čtvrtina hospod. O to více si dnes a zítra vychutnávají skotští fandové, kteří přicestovali do Prahy na přátelské utkání s naším národním mužstvem, pražské hospody, kde si k dobrému českému pivu mohou dát (zatím) i cigaretu. V hospodách hlavně na Seifertově ulici na Žižkově, ale i v centru i díky svému tradičnímu oblečení nešli přehlédnout. A protože patří k nejlepším a nejslušnějším fandům v Evropě, s našimi pivaři se živě bavili nejen o fotbale. Často právě o tom, jak se v Čechách máme, že se můžeme rozhodnout pro kuřáckou nebo nekuřáckou restauraci. U nich prý opravdu dochází ke krachu typických skotských hospod, ne nepodobných těm našim. Ztrácí se podle nich i jistá staletá kultura pití piva v širší společnosti hostů a přátel. Přesně jak to nyní hrozí také v Česku. I proto nám Skotové rozumějí a přeji nám, aby to u nás dopadlo lépe než u nich. A jak se proti tomu Skotové brání? Přesně, jako se zřejmě budou bránit hospodští u nás, pokud protikuřácký zákon projde v původní podobě. Místo zavřených hospod se u nich otvírají nejrůznější soukromé kluby, kde si pivaři k oblíbenému nápoji mohou svoji zaslíbenou cigaretu v klidu vykouřit. A ještě něco máme podle přímého setkání se skotskými fandy společného. Náš protikuřácký zákon chodí do Sněmovny podporovat ministr Němeček s pohřební urnou, stejně vášnivě prý zákaz kouření obhajuje skotská ministryně zdravotnictví Shona Robisonová. „Jsem nesmírně hrdá na to, že Skotsko je na cestě k absolutnímu zákazu kouření. Tabák však zůstává nejčastější příčinou zbytečných úmrtí ve Skotsku, což je důvod, proč chceme vytvořit generaci bez tabáku od roku 2034. Stále je nutné vykonat pro dosažení tohoto cíle mnohem více, než jsme dosáhli doposud,“ představila před nedávnem svůj cíl skotská ministryně. Skotové, i když nepochybují o škodlivosti kouření, však dávají přednost svobodě volby. V tom byli včera s našimi fandy a nejen kuřáky v pražských hospodách absolutně zajedno.

Příprava návštěvy „Velkého Číňana“. Publicista sepsal recesistický pohled do přípravného výboru Novinář a komentátor Vladimír Kučera se na svém blogu na serveru Aktuálně.cz věnoval tajné zprávě o přípravě návštěvy „s. Velkého Velkého Číňana v ČR“. „Přípravný výbor uvítání se dohodl o oslovování ‚soudruh‘, ‚soudružka‘. Na přání soudruhů čínských poradců pro přípravný výbor uvítání je možná i verze ?? a ??(potlesk). Případné námitky odmítl již předem s. Babiš: ‚Soudruzi, stejně jsme většinou už byli soudruzi. Umíme to. Kdo nebyl, brzo se naučí‘,“ konstatuje lakonicky Kučera. Původní text ZDE. Kučera následně ironicky popisuje, že je nutno vyřešit problém, neboť někteří soudruzi nejsou schopni vyslovit jméno čínského prezidenta. Je tak prý schválen návrh, aby se používalo označení „soudruh Velký Číňan“. „S. čínští poradci souhlasí s rozšířením, aby se užíval termín ‚s. Velký Velký Číňan‘. Návrh s. Zemana užívat pojem ‚Velký Velký Velký Číňan‘ čínští poradci odmítají s tím, že by to znamenalo obnovení kultu osobnosti, s nímž se Čína už dávno rozešla (potlesk),“ píše Kučera. Podle něj bylo také schváleno ústřední heslo uvítání: „Se soudruhem Zemanem za Velkým Velkým Číňanem!“ „S. Duka navrhuje, že po mnoha poradách se s. Zemanem se svými ovečkami provede konverzi k čínskému typu komunismu (velký potlesk). Ss. čínští poradci to zásadně odmítají (větší potlesk). S. Duka tedy navrhuje jako cestu konfuciánství. Ss. poradci kladou dotaz, co tomu řekne papež. S. Duka odpovídá: ‚Kolik má papež divizí?‘ (potlesk). Ss. čínští poradci se smějí a plácají s. Duku po zádech (dlouhotrvající potlesk),“ zmiňuje se dále Kučera o pasáži z tajné zprávy. Podle všeho je dalším bodem také to, kolik metrů se mají čeští představitelé plazit po břiše k nohám Velkého Velkého Číňana. Prý stačí třicet metrů a prezident Miloš Zeman může lézt po kolenou. Poté se pravidlo ještě zmírní. „S. Veleba přichází s výzvou, aby se dobrovolně přihlásili s. zastupitelé, kteří prolezou zažívacím traktem s. Velkého Velkého Čínana od zdola vzhůru. Sám se hlásí jako první a prohlašuje, že celý proces absolvuje dvakrát. S. Zeman mu děkuje za příkladnou iniciativu (bouřlivý potlesk),“ pokračuje v humoru Kučera. Řeč je i o stavbě Zemanova kanálu Dunaj-Odra-Labe a závěrem nechybí ani budování sochy. „Ss. Veleba a Ovčáček navrhují, aby bylo na Václavském náměstí zbudováno jako pendant sv. Václavu dvojsoší Velkého Velkého Číňana a s. Zemana, který klečí pod velkým čínským vůdcem a cucá mu palec u nohy (bouřlivý potlesk). Povstává s. Filip a žádá, aby v pozadí dvojsoší byl vyveden emblém s. Gottwalda,“ píše Kučera s tím, že jednomyslně prošel i návrh, aby studenti demonstrující o všech 17. listopadech byli rozježděni tanky. „Naopak byl odložen návrh, který předložili ss. Zeman, Ovčáček, Mynář a Veleba, aby na uctění s. Velkého Velkého Číňana byla uspořádána poprava vybraných kavárenských povalečů na některém z pražských veřejných prostranství. S. Tvrdík upozornil, že podobný akt by byl vhodnou součástí slavnostního otevření Národního fotbalového stadiónu Slávie v Edenu, na něž s. Velký Velký Číňan, jinak vynikající fotbalista, dozajista také přijede,“ sdělil Kučera. A uzavřel to pojednáním o kulturním programu čínského cirkusu.

Díky Ameriko, psal dojatý režisér Eastwood na Twitter. Ten mu za podporu Trumpa okamžitě zablokoval účet Provozovatelům sociální sítě Twitter se zřejmě nelíbilo že slavný americký herec přivítal zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Clint Eastwood poděkoval Americe za to, že zvolila muže, v němž populární herec vidí naději pro svou zemi. A přišel trest. Server New York Post napsal, že hercův účet na sociální síti byl zablokován. „Děkuji Ameriko, asi už nebudu dlouho žít, ale poslední léta mého života budou skvělá. Nemohu dost poděkovat prezidentovi Donaldu Trumpovi,“ napsal krátce po zvolení Trumpa 45. prezidentem USA slavný herec Clint Eastwood, který letos oslavil osmdesáté šesté narozeniny. Krátce nato byl ale hercův účet společností Twitter zablokován. Herec se tomu podivil a následně začal komunikovat prostřednictvím účtu své dcery, který naštěstí stále funguje. Účet samotného herce "@EastwoodUSA" je stále "pozastaven", jak se může přesvědčit kterýkoliv uživatel internetu. Nejeden uživatel Twitteru dal najevo, že se mu nelíbí cenzurní snahy provozovatelů Twitteru. „Cenzura a autoritářství na Twitteru znovu vystrkují drápy,“ napsal jeden z uživatelů. Celá článek najdete zde Clint Eastwood podporoval Trumpa po celou dobu prezidentské kampaně a po celou dobu doufal, že skončí nadvláda politické korektnosti.

Zeman nás vymaňuje z vlivu USA a EU, ale obrací nás k Rusku a Číně, smutní Pospíšil K návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a jeho přijetí českou hlavou státu Milošem Zeman se vyjádřili i předseda ODS Petr Fiala či europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil. „Miloš Zeman donedávna kritizoval pravicové vlády, že jsou málo proevropské. ‚Napravil‘ to vyvěšením vlajky EU. Jaká vlajka tam bude viset teď?“ zeptal se na Twitteru Fiala. Své řekl i Jiří Pospíšil. „Miloš Zeman prý vymaňuje ČR z vlivu Evropy a USA. Zároveň nás obrací k Číně a Rusku. Po 26 letech od revoluce smutné. A pro ČR nebezpečné,“ nechal se slyšet, čímž reagoval na slova českého prezidenta, která uvedl před několika dny v čínské televizi. Zeman v rozhovoru mimo jiné uvedl, že Česká republika se zbavila vlivu Spojených států amerických a Evropské unie a je nezávislou zemí. „Byly velmi špatné vztahy mezi Čínou a bývalou vládou České republiky. Zdůrazňuji bývalou vládou České republiky. Protože tato vláda byla velmi submisivní pod tlakem Spojených států a Evropské unie,“ uvedl Zeman.

Drtinová, Veselovský a Šídlo kázali studentům: Ten "alternativní pohled" často znamená lež. Pak se posmívali Soukupovi, že mu jeho média ekonomicky zkolabují REPORTÁŽ Politici vždy zasahovali do médií, ale dnes je to ještě sofistikovanější. Záleží na autocenzuře „hypotékových“ novinářů. Politici ovládají mediální rady a obsazují ředitele podle pokynů vítězné strany či koalice. Alternativní pohled na svět je v mnoha případech akceptovaná lež. I to zaznělo na mediální konferenci, kterou pod hlavičkou Nadace Konráda Adenauera uspořádali Spolek českých právníků VŠEHRD a Mladí konzervativci v Plzni za přítomnosti několika set vesměs studentů. Jako hosté zde vystoupili právník Aleš Rozehnal a novináři Daniela Drtinová a Martin Veselovský z DVTV a komentátor Jindřich Šídlo. Přítomní hosté s gustem „cupovali“ nového člena Rady ČTK Petra Žantovského a pustili se do TV Barrandov a Jaromíra Soukupa, jehož média jsou podle nich na začátku ekonomického kolapsu. Mezi přítomnými v auditoriu nechyběla krajská radní za ODS Marcela Krejsová a mezi mládím bylo vidět i několik bývalých novinářů z regionu. Autorská práva s problémy a v konfliktu „Autorská práva v digitálním prostoru jsou v podstatě neexistentní,“ uvedl docent Rozehnal a zdůraznil, že technologický vývoj přinesl obrovské výzvy autorskému právu, které na ně není schopné reagovat. „Vzpomeňme si, co se strhlo, když byla projednávána mezinárodní smlouva AKTA, ač pro ČR to neznamenalo v podstatě nic. Náš autorský zákon byl vyjmut a smlouva byla spíše zaměřena na země typu Čína, kde jsou autorská práva porušována. Stejně tak smlouva o pacifickém přátelství, kterou se Spojené státy nebudou cítit vázány, se také věnuje autorskému právu. Problém je, že copyrightové právo je založeno na teritorialitě, zatímco digitální svět je založen na globálním prostředí. Copyrightové a autorské právo je zastaralé a neodráží potřeby současného mediálního světa. Ukazuje se, že ekonomická využitelnost autorských děl je do určité míry iluze. Musíme najít nějakou cestu, jak rozdělit ta práva na vlastníky copyrightu, tedy tvůrce obsahu a uživatele. Pokud to necháme, jak to je, tak to možná vyřeší trh. Já jsem k tomu ale spíše skeptický. Zatím to nevyřešil, a ani to nevypadá, že by byl schopen vyřešit,“ uvedl host. Správa digitálních práv je podle něj uživatelsky nepřívětivá a začíná se od ní ustupovat. „Autorské právo není nedotknutelným souborem a je potřeba jej přizpůsobit technologiím, a nikoliv naopak… Každé kliknutí je vlastně porušením autorského práva,“ konstatoval právník a na adresu sociálních sítí, kde si může každý, jak chce, stanovit datum narození při svém prvním přihlášení, pronesl, že „... na Facebooku existují miliony uživatelů, kteří jsou mladší než deset let. Zveřejňují tam obsah, který je závadný a oni ještě nejsou mentálně schopni si jeho závadnost uvědomit.“ Tlak a ochota mu čelit Poté Daniela Drtinová přečetla svůj příspěvek. Mimo jiné uvedla, že dlouhodobé vztahy mezi novináři a politiky se nyní bohužel dostaly do jiného světla, nebo spíše do tmy po dosud neobjasněné vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka. „Politické tlaky na novináře tady byly vždy. Jako novinářka působím v naší zemi, o níž kdysi BBC natočila dokument s příznačným názvem Království zapomnění, už celé čtvrtstoletí. Odvažuji se tvrdit, že novináři dnes nečelí většímu tlaku než dříve. V čem je rozdíl, je ochota a síla tomuto tlaku čelit. V České televizi, kde jsem roky působila jako politická zpravodajka a moderátorka, se nějaká forma politického tlaku objevovala každých pět let. Vždy tak rok po nástupu nové politické garnitury po volbách. V ČR volí ředitele České televize poslanci, a to jimi navolenou Radu ČT. Tuto radu ovládají skrze generálního ředitele. Neexistuje, aby se do čela ČT dostal někdo, koho neposvětily nejsilnější politická strana nebo povolební koalice. Generálním ředitelům České televize mnohdy nezbývá, než docházet do Poslanecké sněmovny v mírně řečeno shrbené postavě,“ uvedla Drtinová a pokračovala: „Když jsem moderovala politické diskuse, tehdejší a též současný generální ředitel se přišel zeptat politiků do Poslanecké sněmovny, zda jim vyhovuje konfrontační styl vedení rozhovoru s nimi. Toto bylo vždy a zažili jsme to mnohokrát. Největšího rozměru dosáhl tlak na Českou televizi v roce 2000, kdy televizní zaměstnanci reagovali na neúměrný zásah do nezávislosti veřejnoprávní televize stávkou,“ vzpomínala. Co je a co není (ne)přirozené „Politické tlaky na média jsou podle mne zcela přirozenou součástí fungování a vyvažování, kdy nepsanou čtvrtou velmocí jsou právě média. Původně strážci demokracie, takového trochu zprofanovaného dvousloví hlídacího psa. Problém nastává ve chvíli, kdy se ze psa stává poddajný psík, ratlík. V podobě ředitele, který se před politiky skloní, nebo novináře svázaného pouty dluhů a hypoték a z toho vyvěrajícím strachem či autocenzurou. Situace došla v Česku tak daleko, že se dnes pro tento termín ustálil pojem hypotékoví novináři. Novináři zasažení kvůli svým dluhům autocenzurou. Právě tu vnímám v dnešní době jako obzvláště zákeřnou a nebezpečnou, protože palivem, které ji živí, není primárně tlak ze strany politika, ředitele nebo majitele média, pro které novinář pracuje, ale je to osobní strach, pod jehož tlakem novinář zcenzuruje sám sebe, aniž k tomu nátlak jiného aktéra je vůbec potřeba. Co kdybych se náhodou svým textem, který vyjde zítra, nebo svým rozhovorem s politikem někomu znelíbil a přišel o možnost splácet hypotéku, kterou jsem si teprve nedávno pořídil a tolik let je přede mnou. Formy tlaku, kterému jsou novináři vystaveni, jsou dnes mnohem sofistikovanější než dříve,“ pokračovala Drtinová na konferenci v Plzni: „Ať je to již všudypřítomná autocenzura, nový fenomén, pokud jde o obří plochu jejího rozsahu, anebo poměrně dost propracované systémy vnitřní kontroly, které jsou v některých médiích nastaveny, tak aby se zkrátka některá témata k divákovi vůbec nedostala. Nevím, jak to funguje v tištěných médiích, která vlastní politici, nepracovala jsem v nich, ale v ČT, když se některé téma nebo host neměli objevit v hlavní relaci, tak se zkrátka vůbec neobjevil ve vysílacím plánu. V ČT už pár let nepracuji, a zda tam dochází k nějakým formám nepřípustného ovlivňování zpravodajského obsahu, samozřejmě nevím. Vypozorovala jsem, že se médium může zcela náhle a nečekaně stát bojovníkem za svobodu a demokracie, když se to hodí. Respektive když nastoupí ‚nepřátelská politická garnitura k moci‘. A to je právě kámen úrazu, ke kterému se nyní dostáváme.“ Jediný způsob, kterým se dá politickému tlaku podle Daniely Drtinové čelit, jsou kontinuita, stabilita, nepoddajnost média ve všech časech, předvídatelnost, neohýbání se před někým a nikdy, vnitřní integrita, přesně ta, kterou potom novináři zkoumají v rozhovorech a vyžadují od politiků. Jakmile se jednou médium ohne, zůstane dlouhý čas ohnuto a narovnává se velmi těžce a trvá to příliš dlouho. „Má zkušenost je taková, že pokud politik ví, že se neshrbíte nikdy před nikým, po čase už to ani. nezkusí… To je síla, na které stavějí západní média, například BBC, kdy v podstatě zůstává médium vnitřně neporušené a má pak dost vnitřní síly, o kterou se může ve zlých časech opřít,“ uvedla novinářka z DVTV. „V poslední televizní krizi, když skupina novinářů zdokumentovala hned několik nepřípustných zásahů do obsahu veřejnoprávního zpravodajského vysílání, jsem se mnohokrát ptala novinářů, svých někdejších kolegů, z čeho mají tak paralyzující strach. Nežijeme v Rusku, nepohodlní novináři neumírají, i když bohužel se toto podle všeho mění. Ale stále nejsou zavíráni třeba do blázinců. Přesto strach některých v Česku přesahuje únosnou míru, a bortí tak základy této profese a vnitřní integritu těch, kteří je mají nést.“ Dnes podle ní informace procházejí obrovskou vnitřní krizí. Veselovský k tomu uvedl několik poznámek: „Tlak na novináře není jiný, ale podle mne se proměnila jeho kvalita. Jedna část politiků, a dokonce politických stran, trpělivě ignoruje část novinářské obce, která jim jde po krku. To jsem předtím za celou dobu nezažil, aby celá jedna politická strana, která je ve Sněmovně, ignorovala jednu část novinářské obce. Tomu se poměrně obtížně čelí. My pak třeba dost obtížně můžeme našim divákům přinést informace, které se té konkrétní politické strany, například SPD či hnutí ANO, týkají.“ K fake news pak řekl: „… vůbec nepochybuji o tom, že právo pokulhává, pokud se týká specifikace a jeho rozpoznávání. Pro mě je extrémní komplikace v tom, kde leží hranice, co je a není fake news, co je jenom alternativní pohled. Na druhou stranu si nedokážu představit hranici, kde je či není už něco, čemu říkáme fake news. Pak je tu ještě jeden potenciálně nebezpečný moment. Jako problém vidím to, že jsou akceptovány někým, kdo nedávno patřil do meinstreamu. Poslanci, členové vlády, zástupci veřejnoprávních médií najednou říkají, že tato oblast, o které si možná ostatní říkají, že je nebezpečná demokracii v ČR, je vlastně akceptovatelná. Mluvím konkrétně o členu Rady Českého rozhlasu, kde byl již v roce 2013 zvolen člověk, který je absolutně pro veškeré fake news a Aeronety, pro něj je to relevantní médium a teď nedávno byl zvolen do Rady ČTK. Pan Petr Žantovský, který říká na jedné straně o chemtrains a na druhé straně zprávy meinstreamového média tak, že někde mezi tím je pravda. To úsloví, že pravda je někde uprostřed, je pro mne fascinující. Když to říkají lidé, kteří mají kontrolovat veřejnoprávní média. A to by se dalo ještě nějak přežít, ale když vidím generálního ředitele Českého rozhlasu, jak se zúčastňuje něčeho, co je Krameriova cena, a říká – je potřeba přivádět do veřejnoprávního rozhlasu více alternativních pohledů na věc,“ uvedl Veselovský. „Alternativní pohled na věc je v mnoha případech akceptovaná lež. Tak pro mne to dostává jinou kvalitu. A přiznám se, že právo je zatím bezbranné vůči fake news, tak novináři jsou také bezbranní. Jak se k tomu postavit, co s tím dělat? Mnoho webů, které se pohybují přesně na hraně, s tím se velice obtížně pracuje. Poslední volby, ať již prezidentské nebo do Poslanecké sněmovny, pro mne ukázaly, že fakta téměř nic neznamenají. Skončila síla politických programů, již před komunálními volbami už tehdy hnutí ANO v Praze jasně vyhrálo bez programu a bylo to jasně deklarováno v několika rozhovorech. A přesto to voličům bylo jedno,“ posteskl si novinář z DVTV. Volby do Poslanecké sněmovny byly podle něj postaveny daleko více na dojmech než na programech. „Jako novináři se mi s tím extrémně těžko pracuje.“ V úterý to vypukne(?) Poté varoval: „V úterý 27. března zasedá volební výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a na tom má být hlasování o výročních zprávách veřejnoprávních médií. Za mě je to jedna z nejnebezpečnějších věcí pro veřejnoprávní média. Stačí dvojí neschválení výročních zpráv, za rok 2016 účelově neschválené stále leží ve Sněmovně, a po druhém neschválení je odvolána rada veřejnoprávního média, na kterou je vázán generální ředitel. To pro mne symbolizuje jiný, o něco sofistikovanější útok na veřejnoprávní média, než jsme byli svědky třeba v roce 2000.“ Jindřich Šídlo se na začátku přiznal za smíchu přítomných, že má hypotéku. „Řada věcí se stala. v důsledku velké ekonomické slabosti a klesajícího výkonu vydavatelských domů… Teď mají média trochu štěstí, protože prožíváme trochu prosperity, ale přijde další vlna ekonomického cyklu, která nás nutně asi vrátí do ekonomického poklesu, a doufejme, že ne tak dramatického,“ uvedl Šídlo a dodal, že se média tradičně přeceňují. A to nejen před volbami. Poté pohovořil o sociální síti, které se stal nedobrovolným účastníkem: „… sociální síť nevyžádaných e-mailů. Ratiborský, Dvořák, Dražan, to jsou adresy, odkud to chodí. To je úplně absurdní. Teď se o tom začalo více mluvit, je to věc naprosto neprozkoumaná, neregulovatelná,“ posteskl si Šídlo a upozornil na „… fascinující osobnost docenta Žantovského. „Teď se to otáčí. Jako by se to, co kdysi bylo mainstreamem, stávalo alternativou. Všimněte si, s kým komunikuje prezident republiky. Je to jeho právo, chápu to, ale to by se před deseti lety nestalo,“ konstatoval komentátor a dodal, že podle výzkumů 41 procent amerických voličů v roce 2016 bralo své zprávy na základě Facebooku. „Nakolik je to neskutečná bažina, se jistě ještě dozvíme,“ dodal. Jako první otázka v diskusi byla od mladíka k bulváru: „Je souvislost fake news s bulvárem, je to vyšší evoluční stupeň bulváru?“ „Říká se, že ne, ale já bych řekl, že jo,“ konstatoval stručně Veselovský. Šídlo na to: „Bulvár je k tomu náchylnější. Ale podstatou bulváru není záměrné vypouštění nepravdivých zpráv. Oni k tomu dospějí svou touhou po senzaci, ale není to továrna na falešné zprávy!“ „Když bulvár vstoupil do soukromých vod veřejného života, šel do vrstev, do kterých by seriózní meinstreamová média nešla. Ale mohlo to mít očistný charakter, protože je veřejný zájem psát o některých veřejně známých lidech, vidět, jak fungují v soukromém životě. Fake news jsou spíše vedeny z roviny propagandy,“ odpověděla Drtinová. A právník Aleš Rozehnal za sebe řekl, že jde o něco zcela jiného. „Využívají podobné prostředky a sdělování. Fake news jsou šířeny proto, aby zmátly a oklamaly čtenáře či diváky za nějakým účelem, o kterém ani nevíme. Prostě udělat z lidí hlupáky, aby se nechali vést tou falešnou zprávou. Bulvár možná něco přehání, možná jde za hranice soukromí, ale není primárně určen k tomu, aby lhal. Čtenářů bulváru je relativně velké množství, ale čtenářů a propagátorů fake news snad proboha není tolik. Ti, kteří se dostali do funkcí, nejsou všichni, jako je pan Žantovský,“ doufá. Proti Soukupovi, aneb Zmar Barrandova „Existuje jedna televize, která fake news ve svém pořadu publikuje,“ zaznělo ze sálu. A jistá dívenka na to vykřikla: „Barrandov!“ „Daří se jí a rada s tím nic nedělá… Co se děje z úst pana Soukupa,“ dokončil za smíchu lidí dotaz mladý tazatel z auditoria. Rozehnal uvedl, že „... rada zahájila několik správních řízení, která by mohla vést až k odnětí licence, což samozřejmě nepovede, protože on má relativně silné politické zázemí. Kdyby si toto před 15, 18 lety dovolila jiná soukromá televize, tak by o licenci přišla. Ale zároveň si nemyslím, že by to byly fake news. Jsou to neobjektivní, nevyvážené zprávy. Mimochodem, tak jak je tam veden útok proti České televizi, tak nevím, zda věci prospěje, protože vyloučí jakoukoliv debatu, byť smysluplnou, o nějakých negativních jevech, které se tam určitě projevují. To, jak ČT tají některé smlouvy, je trestuhodné,“ uvedl právník a vrátil se k Barrandovu: „Jakým způsobem je to prezentováno, jaká míra nepravd a polopravd je tam přidána, bude znamenat, že ta debata bude na nějakou dobu vyloučena. Je to neobjektivní, nevyvážené, ale stupně fake news to podle mne ještě nedosahuje…“ „Deformuje to novinářské prostředí. Nevím, kolik lidí se na TV Barrandov dívá,“ uvedla za smíchu přítomných Drtinová, „… sedm procent… Já jsem to viděla tak jednou. Politici, kteří tam chodí, kteří používají toto médium jako hlásnou troubu svých názorů, kteří nejsou konfrontováni, pak samozřejmě nemají potřebu chodit jinam. To deformuje mediální prostředí,“ vysvětlovala. Veselovský přítomným vysvětlil, že „... pan Soukup je vlastníkem největší mediální agentury v Česku… To je jistě shoda okolností,“ usmál se a pokračoval: „Proto tam chodí ti, kteří za jiných okolností by si to rozmysleli. Tak se pak rozmýšlejí, jestli mají chodit do Máte slovo a nechat na sebe hulákat z deseti centimetrů, nebo posouvat fotky na nástěnce,“ uvedl za opakovaného smíchu přítomných Martin Veselovský. Šídlo pak řekl: „Já o tom člověku nechci debatovat. Ve Spojených státech takto začala před dvaceti lety stanice Fox News, pro chudé,“ přerušil jej smích přítomných. „Problém veřejnoprávních médií, za co se má platit, co má dělat, je všude ve světě. To je legitimní debata, kterou tímto o několik let odsuneme. Pohladit někoho, někoho seřezat – tak je to nastavené,“ vysvětloval. Veselovský pak uvedl konkrétní příklad: „Mě zajímalo, jak pan poslanec Kolovratník, který oslovil pana Žantovského, aby byl zvolen do Rady ČTK, proč vybral jeho. On o něm říkal, že je význačný mediální odborník, že přinese čerstvý vítr a pomůže s digitalizací fotoarchivu. Což bylo trochu překvapující… Pak jsme natočili s Petrem Žantovským rozhovor, kde proběhly všechny ty úvahy o chemtrains, o legitimních úvahách člověka, který se stará o činnost ČTK, a já jsem ten odkaz panu poslanci poslal a napsal jsem mu nějakou stopáž, když se na to nechce dívat. Od té doby jsem už s panem poslancem nemluvil, a tak trochu předpokládám, že mluvit nebudu a asi jej neuvidím. Pro mne to je smutný případ, protože Martin Kolovratník je šéf jednoho z veřejnoprávních rozhlasů…“ „Pardubice!“ zaznělo ze sálu a novinář z DVTV pokračoval: „… a on by měl mít v krvi veřejnou službu a tady jsem byl svědkem čistě autoritárního kroku a vlastně nevím, kvůli čemu tam ten pán (Žantovský – pozn. autora) bude, a to mě děsí.“ „Podívejme se na hospodářské výsledky TV Barrandov,“ pustil se do ekonomické situace diskutované televize Šídlo. „Každý rok je tam ztráta ve výši několika desítek milionů, je tam kumulovaná ztráta, myslím, 400 milionů. Stejně tak ta časopisecká část má obrovitánskou ztrátu a je vidět, že ta dřívější dotace z mediální agentury také přestává, protože i když obrat je úctyhodný, tak ty zisky rok od roku klesají. CMC se očividně také dostala do nějakých problémů, takže si bude chtít tu svoji investici, kterou tam dali a která je podle účetní uzávěrky 250 milionů, vytáhnout. Takže dlouhodobě je toto médium neživotaschopné,“ triumfoval Šídlo. Důchodce, bývalý dlouholetý rozhlasák Jiří Blažek, připomněl v pokračování diskuse, že „... šéfové určují, jaké médium bude. V okamžiku, kdy nemá úroveň a inteligenci. Byl kdysi jeden článek, že třetina národa jsou pitomci. Já tady vidím zbylé dvě třetiny. Vše souvisí s úrovní publika,“ věří. Drtinová mu odpověděla, že to záleží i na úrovni novinářů. „Události a komentáře nečelily dříve žádnému tlaku, protože tým byl kompaktní. Tam docházelo k nepřípustnému ovlivňování v jiných pořadech, kde tým byl rozptýlenější, kde byli mladší novináři.“ Dnes v médiích dochází k jevu, kdy starší novináři jsou odsouváni z pozic, protože ti mladší jsou lépe manipulovatelní.“ Následovalo několik poznámek muže středních let: „Fake news mi na Facebooku chodí zprava i zleva. Podle mne jde o to, že šíříme neověřené informace.“ „Fake news přicházejí ze všech stran…,“ potvrdil právník Rozehnal. A Veselovský na to: „Když vezmeme pana poslance Klause, tak on je podle mne klasický šiřitel fake news z druhé strany. Protože z Facebooku konstruuje některé věci. Dříve se tomu říkal spin, dnes se tomu říká fake news,“ dodal. Tím skončila oficiální část akce a pro všechny přítomné byl připraven raut.

Sex je ta největší bída. Tělo ženě nepatří, promluvil známý intelektuál o sexualitě muslimů. A dostává co proto Ve světě Alláha je největší bídou bída sexu, napsal alžírský spisovatel Kamel Daoud. Odmítá ale, že by měli být muslimové viděni jako „divoši“. Jsou jenom... „jiní“. Žena je pro ně zakázanou touhou – oproti věčnosti. Kolektiv vědců protestuje... Pro ParlamentníListy.cz zpracoval publicista a překladatel Josef Brož. Je muslimské kultuře vlastní násilí na ženách? Není Západ v zajetí představ, jež neodpovídají skutečnosti představ většiny muslimů? Jaké jsou hodnoty tisíců lidí, kteří přicházejí do Evropy? Podle alžírského spisovatele Kamela Daouda ztrácejí muslimové v Evropě duši: to vede k ponižování ženy! Kdo se vlastně bojí Daouda? Alžírský spisovatel Kamel Daoud (*1970), který čelí ve své zemi fatwě, označil muslimskou kulturu za násilnickou a plnou předsudků – zejména k ženě a sexu. Učinil tak v souvislosti se silvestrovskými útoky v Kolíně nad Rýnem. Část francouzské intelektuální levice jej za to ve společné petici obvinila z islamofobie. Do diskuse zabývající se povahou islámské kultury a uprchlické krize se zapojil minulý týden i francouzský premiér Manuel Valls, jenž vystoupil na Daoudovu obhajobu. Na Západě muslim zachrání tělo, nikoliv duši Není to jen válka slov. Autor Kamel Daoud, známý alžírský spisovatel a novinář, dosud publikující převážně ve svém domovském listu Le Quotidien d´Oran, ale i v Evropě a Americe (v prestižních listech typu La Repubblica, The Guardian, Le Monde či The New York Times), ťal do živého. Není to poprvé, a patrně ani naposledy. „Ve světě Alláha představuje sex největší bídu,“ napsal expresivně. Slovo se v jeho případě stalo tělem. Aniž by zpochybňoval utrpení tisíců uprchlíků, kteří opouštějí své země, uvedl: „Uprchlíky vnímáme prostřednictvím jejich statutu, nikoliv kultury. A toto přijetí se omezuje na byrokracii a charitu, aniž bychom vzali v potaz kulturní předsudky a náboženské pasti.“ Tento úhel otevírá téma, pro něž si vysloužil on sám obvinění z islamofobie. Daoud na protest oznámil, že přestává definitivně jako novinář psát... Text vyšel nejprve 10. ledna v litalském liberálně-levicovém listu La Repubblica, o dva dny později, 12. ledna, jej převzali i v politicky blízkém francouzském večerníku Le Monde. V okamžiku, kdy se v obou listech rozběhla diskuse, přetiskl text i globální americký The New York Times pod titulkem: Sexuální bída arabského světa. Text se stal jedním z nejsledovanějších polemických vyjádření posledních týdnů a dní. Jeho výbušnost posiluje postavení tohoto novináře, který v Alžírsku ostře kritizuje vojensko-byrokratickou mašinérii prezidenta Abdelazíze Butefliky, ale i fanatické šílenství radikálních stoupenců Alláha. Loňského jara vydal Daoud ve Francii vysoce cenněný román Meursault-přešetření (2015), jenž obdržel Goncourtovu cenu za první román. V létě vyšel v nakladatelství Odeon rovněž i česky. Kamel Daoud v rozhovoru pro RFI koncem loňského roku prohlásil, že si v mládí prožil inklinaci k radikálnímu islámu. Vyplatí se některé Daoudovy pasáže z textu, jenž obletěl svět, citovat: „Na Západě zachrání uprchlík nebo imigrant své tělo, ale nevyjedná již svoji kulturu s takovou jednoduchostí. Na to se – často s pohrdáním – zapomíná. Jeho kultura je tím, co mu zůstává tváří v tvář vykořenění a šoku z nových zemí. Vztah k ženě, jenž tvoří fundament pro modernitu Západu, mu zůstává často nesrozumitelný dlouhou dobu, mluvíme-li o obyčejném člověku.“ Co uprchlíkovi podle Daouda zbývá? Jak bude postupovat v nové zemi, jež se ho rozhodne přijmout? „Bude postupovat nejprve ve strachu, prostřednictvím kompromisů nebo ve snaze uchovat si ‚svoji kulturu‘, jež se bude proměňovat pomalu, velmi pomalu. Bude stačit málo, aby se navrátil do stáda, může to být i nějaký citový neúspěch, aby se mu v bolesti vrátil. Kolektivní přijetí má v sobě cosi naivního, když se omezuje pouze na byrokracii a očištění charitou.“ Spisovatel Daoud ovšem upozorňuje zejména na zkreslené představy a rozdíly mezi Západem a islámem – zvláště v sexu a postavení ženy. Proces integrace jiných kultur staví spisovatel Daoud do opozice velmi ostře. Vůči jeho názorům se silně vymezila skupina intelektuálů, kteří v textu o pár dní později, 12. února, v Le Monde napsali, že alžírský spisovatel vědomě šíří ta „nejotřepanější klišé“, a obvinili ho z islamofobie a anti-humanismu. Nemocný vztah muslimů k sexu a k ženě Daoud odmítá ovšem, že by měl být muslim nahlížen jako „divoch“. Je tedy divochem? „Ne. Je pouze jiný. Nestačí ho přijmout s tím, že dostane papíry a společné ubytování a potom bude puštěn. Je nutné mu nabídnout azyl pro tělo, ale také přesvědčit duši, aby se změnila.“ Neboť tento „jiný“ přichází ze „širokého prostoru bolesti a hrůz, jimiž jsou sexuální bída arabsko-muslimského světa, z nemocného vztahu vůči ženám, tělu a touze“. „Přijmout neznamená, že ho vyléčíte,“ upozorňuje varovně. A téměř filozoficky dodává: „Žena, jež je dárkyní života v životě, jenž je ztrátou času, žena stává se mu ztrátou duše.“ Vztah k ženě je pro spisovatele Daouda „gordickým uzlem“ – tím druhým ve světě Alláha. To je převážně hlavním důvodem, „proč je žena odmítána, popírána, zahalována, uzavírána nebo vlastněna“. „Žena je odrazem života, který není možné přijmout. Je zosobněním nezbytné touhy, a tím pádem i vinna za strašlivý zločin života,“ uvádí spisovatel, jenž zdůrazňuje, že toto je přesvědčení, jež převažuje mezi muslimy a nejviditelnější je zejména u islamistů. „Islamista nemiluje život. Pro něj se jedná o ztrátu času před věčností, pokoušením, zbytečným oplodněním, oddálením Boha a nebe a zpožděním na té schůzce s věčností. Život je produktem neposlušnosti a tuto neposlušnost produkuje žena." Tělo je pro většinový muslimský pohled něčím, co ženě nepatří. Citujme z Daouda: „Žena je ženou pro všechny, kromě jí samé. Její tělo je nabízeno všem, a její ‚bolest života‘ jen jí samé. Nemůže se dotknout, aniž by se odhalila, milovat bez toho, aby obešla všechny ostatní z jejího světa (aniž by se dovolila, ani sdílet bez toho, že se rozdrobila mezi tisící právy. Když se svléká, vydává se zbytku světa a je na ni útočeno, protože vystavila své nahotě svět, nikoliv proto, že vystavila svá ňadra. Je sázkou, ale jí se ta sázka netýká; zbožštěna, ale bez respektu vůči její osobnosti; je ctností pro všechny, bez ní samé; touhou pro všechny, ale bez její touhy. Je místem, kde se všichni setkávají, kromě ní samé. Je průchodem života, jenž jí zakázal její vlastní život.“ Podobně je tomu ve vztahu k hodnotám, k nimž se „svět Alláha“ odvolává. Sex se stal prostředkem, který vede některé islamisty k tomu, že šíří něco na způsob „islamistického porna“ v němž nabízejí svým rekrutům popis ráje, podobající se spíše bordelu, určeného pro věrné – zejména panny pro sebevražedné útočníky. „Islamismus je atentátem proti touze. A tato touha někdy vede k explozi v západních zemích, kde svoboda je tak drzá. Neboť ‚u nás‘ svoboda nastává pouze po smrti a posledním soudu,“ napsal spisovatel. „Tyto hodnoty činí z muslimů zombie. Sebevražední kamikaze si pletou smrt s orgasmem. A někteří frustrovaní jedinci sní o tom jít do Evropy, aby unikli sociální pasti své zbabělosti: chtějí poznat ženu, ale odmítají, aby jejich sestra poznala lásku s mužem.“ Spisovatel vyzývá, abychom nezavírali ani dveře, ale ani oči. „Zavírat dveře povede jednoho dne k tomu, že budeme střílet oknem, což je zločinem proti lidskosti. Ale zavírat oči před obtížnou a dlouhou prací pomocných organizací znamená také zavírat oči před sebou a před druhými, což vede k andělskosti, jež bude zabíjet.“ Kolektiv vědců varuje: nebezpečná islamofobie a zjednodušení Podle skupiny vědců, mezi nimiž najdeme politology, sociology, ale i novináře, se spisovatel Daoud nedostal dál, než že recykluje několik základních myšlenek známých z děl historika Ernesta Renana (1823–1992) a psychologa Gustava Le. Bona (1841–1931) – přesněji o islámu jako o „náboženství smrti“ a „arabských hordách“. „Vzdálena klidné a důkladné diskusi, jež vyžaduje vážné zkoumání faktů, argumentace Daouda pouze posiluje islamofobní fantazie stále se rozšiřující části evropské veřejnosti, berouce si za záminku odmítnutí andělskosti,“ píše ve své petici „kolektiv“ devetenácti sociálních pracovníků. Zjednodušení provedl Daoud zejména ve velmi vágním označení „země islámu“. Proti sobě postavil bídu a nerovnoprávnost ústící v „sexuální patologii“ proti „ráji a sexuálnímu štěstí Západu“, aniž by podle nich zmínil „odlišné formy nerovnosti a násilí“ činěném ženám i na Západě. Podobně se dopustil autor faulu v psychologizaci, která nebere v potaz ekonomické a sociální podmínky – popisuje uprchlíky pouze jako sexuální predátory. „Muslimové tu vystupují jako vězňové islamistických diskursů, redukováni na sebevražednou pasivitu (jsou buď ‚zombie‘.nebo ‚kamikaze‘).“ Z tohoto důvodu podle Daouda uprchlíci, kteří přijedou do Evropy, jak to parafrázují petičníci, jsou vystaveni vkořenění vedoucímu ke kulturnímu ústupu, jenž se vybíjí na ženách, které mají v arabském světě podřadné postavení. Nejproblematičtějším bodem je v Daoudově textu výzva k převýchově duše, neboť jinak tato „deviantní masová muslimská kultura je pro Evropu nebezpečím“ – kromě koloniálního paternalismu je Daoudův text antihumanistický. „Podmiňovat přijetí osob, kteří utíkají z války a devastace, je diskursem čistě antihumanistickým,“ píší v petici její autoři. V evropském kontextu se autoři obávají, že tato tendence ve výkladu nabere vrchu. „Tváří v tvář nevídanému násilí je zapotřebí se věnovat faktům, jak nabízí Kamel Daoud. K tomu je ale důležité nepokoušet se nově aktualizovat věčná islamofobní klišé,“ píší závěrem. Povaha diskuse to ale zatím podle nich neumožňuje. Daoud: Daleko od hlučícího davu poslouchat (zatím) stromy a srdce Nezvyklá reakce přišla od samotného spisovatele, který vyhlásil, že se již nehodlá věnovat žádné další diskusi a přestává i psát jako novinář. „Půjdu poslouchat sromy a srdce. Číst. Obnovit v sobě důvěru a duševní klid.“ Jeho dávná ambice věnovat se výhradně literatuře patrně přinesla jemu samému nečekané vyvrcholení. Na obranu Daoudovy svobody „svobodně myslet“ se vzápětí přidali dva muži, od nichž by to člověk právě nečekal. Prvním je spisovatel Pascal Bruckner (Le Monde, 1. 3.), známý i u nás scénářem k Polanského filmu Hořký měsíc (1992), a druhým – premiér Manuel Valls (na svém facebookovém profilu). Oba připomínají, že dogmatismus vlastní některým levicovým intelektuálům zatemňuje prožitou skutečnost. Brucker petici srovnává s fatwou, jíž je v Alžírsku Daoud vystaven, a píše v tomto případě o „fatwě inteligence“. Socialistický premiér Valls rovnou volá: Podpořme Kamela Daouda! Bude-li Kamel Daoud veřejným intelektuálem v Alžirsku daleko od „pařížských kaváren a klidných teras“, jak si myslí (ovšem stále ve výjimečném stavu, dodejme), nebo se ocitne na nějaké pařížské terase sám, není zatím jisté.

VIDEO Sobotka a Špidla se sešli s Němci kvůli uprchlíkům. Ovčáček z toho má divný pocit. A na hranicích se rozjela akce Otázka imigrace se řeší na nejvyšší úrovni, byť způsobem, který možná některé překvapí. Na počátku týdne se k tomuto tématu například vedlo jednání mezi českou a německou vládou. Zastoupení, přinejmenším na české straně, však vyvolalo u některých značné obavy. Migrační krize totiž byla součástí „strategického dialogu“ mezi Českou republikou a Německem, jehož téma zní „migrace a integrace“. Za německou stranu vedl jednání, která probíhala v Praze, ministr pro Evropu Michael Roth. Jeho českým protějškem byl pak šéf poradců premiéra Sobotky Vladimír Špidla. Výsledkem jednání byla deklarace, ve které obě strany ujišťují o své vůli dál vést v migrační politice dialog a spolupráci, podporovat posílení ochrany hranic EU a bránit nelegální migraci. Základem prý má být pomoc přímo v místě konfliktu. Společná deklarace české a německé vlády však pokračuje: „Základním měřítkem uprchlické, migrační a integrační politiky musí být solidarita, sdílení odpovědnosti a lidskost... Nikdy jsme nebyli v Evropě jednou homogenní společností. A nikdo nechce, aby se Evropa vyvíjela tímto směrem.“ VÍCE SI PŘEČTĚTE ZDE A dále pak: „Naše evropské společnosti jsou založeny na hodnotách. Tyto hodnoty jsou závazné pro všechny, včetně uprchlíků a migrantů. Jsme otevřeni různým náboženstvím, etnickým skupinám i kulturám, pokud respektují a sdílejí naše společenství sdílených hodnot.“ Podepsaná deklarace by měla být základem pro další jednání, příští schůzka se má konat v dubnu 2017 v Berlíně. Již nyní však článek o průběhu jednání některé znepokojil. Například mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček jej na svém facebooku komentoval: „To zní velmi, velmi zlověstně...“ Šéf poradců premiéra Sobotky Vladimír Špidla, sám bývalý premiér a eurokomisař, se k německé imigrační politice, reprezentované heslem Angely Merkelové „My to zvládneme“, stavil vždy vstřícně. Již v prosinci 2015 vyjádřil její migrační politice podporu, prohlásil, že bez ní a její politiky by nám bylo mnohem hůř, a postěžoval si, že se o kancléřce u nás šíří lži. V srpnu 2016 to měl být právě on, kdo vehementně prosazoval návštěvu kancléřky Merkelové v Praze. Chtěl jí prý ukázat, že tvrdé názory na migraci, které prezentuje například ministr vnitra Milan Chovanec, nejsou v české politice většinové a že čeští politici mají k jejímu přístupu mnohem vstřícnější postoj. Zatímco na jednání s německým ministrem poslal premiér Sobotka poradce Špidlu, sám se sešel s končícím německým velvyslancem Arndtem Freytagem von Loringhovenem, kterému děkoval za jeho přínos k česko-německým vztahům. Ještě dramatičtěji vše později vyjádřil vládní tajemník pro EU Tomáš Prouza, který se s Twitterem podělil o svůj velký smutek z odchodu „velkého přítele jeho i České republiky“. Kromě toho česká policie začala nacvičovat obranu hranic s Německem. Na 16 hraničních přechodech, které se Spolkovou republikou máme, provádí 300 policistů namátkové kontroly. Cvičení má podle policejního prezidenta Tomáše Tuhého trvat dva dny. Současně s akcí na hranicích bude testovat i zprovoznění registračního místa pro uprchlíky v Petrovicích na Ústecku. Ve čtvrtek ráno má na hraniční přechody dorazit simulovaná uprchlická vlna, tvořená studenty. Policisté si na nich budou nacvičovat výslechy a další nakládání s migranty. Web Krimi Plzeň sledoval cvičení policistů na hraničním přechodu Rozvadov. „Policie uzavřela hranice s Německem na příjezdu. Vozidla projíždějí několikanásobným filtrem, kdy policisté zastavují a kontrolují vytipovaná vozidla. Vše probíhá ve spolupráci jak s německou policií, tak i s celníky,“ informoval zpravodaj webu během úterý. Web přinesl z policejní akce i VIDEO „Cílem cvičení je ověřit připravenost Policie ČR na rozhodnutí ministra vnitra o znovuzavedení kontrol na státních hranicích s Německem v souladu s nedávno novelizovaným zákonem o ochraně státních hranic ČR. Tato situace by s největší pravděpodobností v praxi reálně předcházela rozhodnutí vlády a Policie ČR by ji musela zvládnout za pomoci pouze vlastních sil a prostředků, bez součinnosti Armády ČR a Celní správy. Dalším cílem cvičení je ověřit funkčnost typového plánu pro zřízení registračního místa, zmapovat jeho kritická místa a otestovat v reálných podmínkách registrační informační systém, jehož účelem je zaregistrovat základní osobní údaje cizince a úkony, které s ním byly v rámci registračního místa provedeny,“ citoval web policejní mluvčí.

O Jiřím Kajínkovi vznikla divadelní hra. Umělci už vybírají vstupné Kolotoč kolem Jiřího Kajínka pokračuje. Nejenže televize Prima vysílá týden co týden jeho zpověď – teď o něm vzniká ještě divadelní hra. Jiří Kajínek na sebe upoutal pozornost v 90. letech, když jako nájemný vrah zabil dva lidi. Dostal za to doživotí, jenže prezident Miloš Zeman se rozhodl dát Jiřímu Kajínkovi milost. Ačkoli tvrdil, že bude milosti udělovat jen těžce nemocným lidem, v případě Kajínka tuto předem proklamovanou zásadu nectil. V roce 2017 se dostal Kajínek na svobodu. A mnohá média dnes přiživují slávu nájemného vraha. Televize Prima vysílá zpověď Jiřího Kajínka. V prozatím poslední třetí části Jiří Kajínek vyprávěl, s kolika mnohonásobnými vrahy se setkal. O řadě z nich mluvil jako o zajímavých lidech, kteří jsou možná neviní, ale o tom se v Česku nesmí mluvit. Divadlo Zaseto teď připravuje divadelní hru o Jiřím Kajínkovi. Herci sami o sobě tvrdí, že pracují na originální autorské tvorbě s cílem oslovit diváka moderním současným, často až absurdním humorem. „Divadlo se výhradně zaměřuje na komedie, které jsou inspirované aktuálním děním ve společnosti. Záměrně se nevyhýbá kontroverzním tématům a s nadsázkou poukazuje na skutečnou podstatu mezilidských vztahů,“ doplňují herci. Vstupenka na komedii o Jiřím Kajínkovi vyjde na 225 korun.

Německo je v šoku. Překladatelka z uprchlických táborů promluvila o tom, co si skutečně myslí muslimové Křesťané jsou mezi uprchlíky v Německu vystaveni často velmi kruté šikaně. V uprchlických táborech i v ubytovnách bývají slovně i fyzicky napadáni a muslimové se k nim chovají mnohdy naprosto stejně, jako tomu bylo v jejich mateřských zemích na Blízkém východě. ... Jak uvádí server Katholische Nachrichten, v loňském roce tvořili mezi uprchlíky muslimové 73 %, zatímco křesťané jen 14 %. V uplynulých měsících se v německých médiích objevilo nespočet případů, kdy muslimové zneužívali své početní převahy a zacházeli se svými křesťanskými kolegy neuvěřitelně brutálně. Mnozí z nich museli být převezeni do jiných táborů, aby unikli neustálému bití, urážkám a výhrůžkám smrtí. Zdaleka ne všechny případy zneužívání jsou vyšetřovány policií, protože křesťanským uprchlíkům je vyhrožováno a oni sami nemají v úřady příliš velkou důvěru. Zastání nenacházejí ani u politiků, kteří volají po přijímání uprchlíků bez rozdílu jejich náboženského vyznání a o neutěšenou situaci uprchlíků vyznávajících křesťanské náboženství se příliš nezajímají. To samé platí o papeži Františkovi, který na obranu křesťanských uprchlíků nikdy nevystupuje. O tíživé situaci křesťanských uprchlíků v Německu nyní otevřeně promluvila překladatelka z arabštiny, která do Německa sama přišla jako dítě v roce 1991. Díky svým jazykovým znalostem se v posledních letech pohybuje v uprchlických táborech. Sama je křesťanka, ale vzhledem ke své barvě pleti a arabštině si před ní muslimští uprchlíci nedávají pozor na jazyk a ona tak mohla mnohokrát slyšet, co si myslí o křesťanech a jak zneužívají německé pohostinnosti. „Bezpečnostní personál i další překladatelé v táborech jsou v drtivé většině případů muslimové. Navenek se tváří velmi kultivovaně a kosmopolitně. Když se mezi nimi pohybují rodilí Němci, chovají se přátelsky a vystupují jako běžní obyvatelé západního světa. Když jsou však jen sami mezi sebou, projevuje se jejich pravá tvář. Hovoří o tom, že Německo musí být islamizováno a zcela otevřeně pohrdají naší kulturou i hodnotami,“ svěřila se nejmenovaná překladatelka. Rodiče podle jejího vyprávění malým dětem v uprchlických táborech nařizují, aby si nehrály s křesťanskými dětmi. I přes svůj nízký věk je mnoho muslimských dívek těhotných. Když se s nimi snažila hovořit o prevenci, příliš nepochodila. „Chceme se množit v ještě větších počtech. Musíme mít víc dětí než křesťané. To je jediný způsob, jak je můžeme zničit. Když jim odporujete, nechápou to a tvrdí, že hájit křesťany je hřích,“ vypráví šokovaná žena. Zdroj: 1 Komentáře:

Nevím, proč Zeman útočí na Nečase, když ten mu prošlapal cestu, diví se politolog Politolog Josef Mlejnek se pustil v rozhovoru pro server iDnes.cz do českého prezidenta Miloše Zemana. A to za jeho výroky v čínské televizi před příjezdem svého protějšku Si Ťin-pchinga. Zeman se totiž v rozhovoru pro čínskou televizi obul do předchozí vlády za to, že podléhala tlaku USA a EU. Až nyní jsme dle jeho názoru nezávislou zemí. Mlejnek si však všímá toho, že konec dalajlamismu a podporu obchodu s Čínou vyhlásil před čtyřmi lety expremiér Petr Nečas. „Jsme součást Evropské unie a se Spojenými státy jsme ve vojenské alianci. Těžko hovořit o podléhání tlaku, pokud vláda vede politiku tak, aby odpovídala členství v těchto mezinárodních institucích,“ uvedl k tomu Mlejnek. „Byl to Nečas, kdo vyhlásil státní politiku, podle níž má mít před obhajobou lidských práv přednost pragmatický obchod. Nevím tedy, proč Miloš Zeman na Nečase útočí, když on mu vlastně prošlapal cestu. Nečas byl mimochodem také členem Zemanovy prezidentské delegace v Číně. Z tohoto hlediska to je tedy poněkud zvláštní výrok,“ podotkl také politolog. Vzápětí dodal, že postoje Zemana k Rusku i k Číně jsou dle jeho názoru submisivní a snaží se přehnaně Číňanům lichotit. Původní text ZDE. „Domnívám se, že je to dáno tím, že prezident je spíše nástrojem určitých obchodních skupin, které ho pomohly dostat na Hrad, platily mu kampaň a nyní potřebují nějak zhodnotit tuto svoji investici. On má vlastně prorážet cestu jejich obchodním zájmům. I na jeho výrocích je vidět, že je spíše loutkou,“ nebral si servítky Mlejnek, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Mlejnek si všímá také toho, že v rozhovoru pro čínskou televizi hlava státu víceméně pochválila premiéra Bohuslava Sobotku. „Pokud Miloš Zeman něco dojedná, a pokud by z této návštěvy vzešly nějaké obchodní dohody, tak bez české vlády to nepůjde. Miloš Zeman v tomto žádné přímé pravomoci nemá, tudíž je nutné, aby se v tom angažovala i vláda. Zeman má proto zájem na dobrých vztazích s ní,“ řekl k tomu Mlejnek. Zároveň uvedl, že nelze však stavět byznys a lidská práva přímo do protikladu. Agenda hájení lidských práv podle něj ale dlouhodobě ustupuje do pozadí. „Politika je čím dál víc ve vleku obchodních zájmů,“ uzavřel. : Psali jsme: : : : : Ovčáček prý bude komentovat nové popravy. Hradní mluvčí to schytává za svá tvrdá slova : : : : FOTO Prezident Zeman uvítal čínského prezidenta v Lánech. A dostal darem křeslo : : : : FOTO Prezident Číny projel Prahou: Stovky Číňanů v ulicích, rudé vlajky, bubny i zadržený muž s tibetskou vlajkou : : : : Čínský tisk se návštěvě prezidenta v ČR široce věnuje

Snowden: Za 10 let nedokázal americký program špehování odhalit ani jednoho teroristu Bývalý pracovník amerických tajných služeb Edvard Snowden prohlásil, že USA využívaly terorismu jako ospravedlnění pro to, aby mohly sledovat advokáty, novináře, dětský fond OSN atd. „Tyto programy neměly nic společného s terorismem. Bylo to pouhé ospravedlnění. Byla to diplomatická manipulace, ekonomická špionáž a sociální kontrola. Byla to síla a nelze pochybovat o tom, že masové špehování posiluje státní moc", uvádí slova bývalého pracovníka amerických tajných služeb TASS. „Za deset let jsme nedokázali najít díky těmto programům ani jednoho teroristu", prohlásil Snowden. Podle údajů bývalého rozvědčíka špehování Američanů v USA „dosud pokračuje" a nyní „je mnohem agresívnější a víc zasahující (do osobního života) než kdykoli předtím".

Očití svědkové o útocích v Bruselu: výbuchy otřásly budovami Výbuchy na bruselském letišti měly takovou sílu, že se otřásly budovy, propadly stropy v místnostech a mezi cestujícími zavládla panika, sdělili zahraničním médiím očití svědkové. V úterý ráno došlo v odletové hale bruselského letiště k dvěma výbuchům, další dva otřásly trochu později městskou podzemní dráhou. Podle předběžných zpráv si teroristické útoky vyžádaly 21 lidských životů, několik desítek lidí utrpělo zranění. Podle zprávy prokuratury bylo výbušné zařízení odpáleno na letišti sebevražedným útočníkem. „Měl jsem přestávku. Uslyšel jsem a pocítil mocný výbuch. Viděli jsme odsud odletovou halu, nad kterou stoupal sloup kouře. Skla byla úplně vyřazena. Lidé vycházeli v šokovém stavu…," sdělil místním médiím zaměstnanec společnosti Swissport. Cítil jsem, jak se otřásly budovy. Všude byl kouř a prach. Šel jsem tam, odkud zazněly výbuchy a utíkali lidé. Vypadali omráčeně…," citují média zpravodaje Sky News Alexe Rossiho. „Jasně jsem slyšel dva výbuchy s přestávkou tři sekundy. Proběhly blízko odletové přepážky do USA. Poté všude zhaslo světlo. Vše se raněných, včetně dětí. Mnoho lidí bylo lehce raněných. Všichni byli zakrvácení", vyprávěl očitý svědek David Krunnel. „Mířil jsem k registrační přepážce, když vybuchly dvě bomby… Nic jsem neviděl. Všechno se sypalo. (Všude) sklo. Kolem byl zmatek, dělo se něco neuvěřitelného. To bylo nejhorší. Lidé běželi, mnozí leželi na podlaze", cituje Telegraph Jeffa Versela, který se nacházel na letišti v momentě teroristického útoku. Očitý svědek Jack Muzun ze Ženevy přijel na bruselské letiště deset minut před událostí. Podle jeho slov se v hale bořily stropy a prasklo potrubí. „Bylo to hrozné. Strop se zhroutil. Kolem byla krev… Šli jsme po střepinách. Jak za války", uvádí slova Jacka Muzuna Associated Press. V bruselském metru také zahřměly výbuchy, konkrétně ve vlaku na stanici Malbek a na stanici Schuman, s kterou sousedí budovy Evropské komise a Rady EU. Všechny stanice metra jsou uzavřeny. „Vlak odjel ze stanice Malbek, když se ozval hlasitý výbuch. Všude byla panika. V metru bylo mnoho lidí", vyprávěl Associated Press očitý svědek Alexander Bran, který byl zraněn během teroristického útoku.

Odsoudili otce, který nabádal holčičku: „Mlať do polštáře a představuj si muslima.“ K tomu dosti drsná slova Petra Hampla Sedmadvacetiletý muž z Benešova, jenž nechal svou dceru tlouct pálkou do polštáře a říkal jí, ať si představí Roma nebo muslima, dostal za toto navádění podmínku. Píše o tom server Lidovky.cz. A již se objevily i první komentáře, konkrétně sociologa Petra Hampla. Video s dívkou, která buší baseballovou pálkou do polštáře, otřáslo počátkem srpna českým internetem. Muže nyní za to, že dívku naváděl ke zběsilému činu, bude sledovat probační a mediační služba, zároveň mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání tří roků a dohledem. Trest muž dostal za to, že ohrožoval výchovu dítěte a podněcoval k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Původní text ZDE „Tatínek, který povzbuzoval svou malou holčičku k tomu, aby mlátila baseballovou pálkou do polštáře představujícího snědého násilníka, dostal podmínku. Bylo hloupé, že dal průchod své otcovské hrdosti a sdílel to na sociálních sítích. Ale jinak je to skvělý táta. Za pár let bude jeho dceři 14, pak 16, 17... Bude žít v Evropě s rozsáhlými islámskými komunitami, ve kterých bude převažovat přesvědčení, že znásilnit bílou děvku je perfektní služba alláhovi. Ale tuším, že jestli to někdo zkusí na tuhle holčičku (vlastně už slečnu), bude mluvit o štěstí, když skončí jenom s rozkopanými koulemi,“ poznamenal Hampl. „Schválně to srovnejte s vysokým evropským úředníkem panem Landenburgem, který svou dceru vedl k tomu, že migranti jsou něžní, citliví hoši a potřebují hlavně pochopení. Takže ji jeden z těch traumatizovaných chudáků surově zmlátil, znásilnil a nakonec utopil. Otec měl starost hlavně o to, aby se to neobrátilo proti migrantům. Kterému z těch otců záleží na jeho dítěti? Který z nich si zaslouží víc úcty?“ zeptal se závěrem. Celý příspěvek Petra Hampla: Tatínek, který povzbuzoval svou malou holčičku k tomu, aby mlátila baselovou pálkou do polštáře představujícího snědého násilníka, dostal podmínku. Bylo hloupé, že dal průchod své otcovské hrdosti a sdílel to na sociálních sítích. Ale jinak je to skvělý táta. Za pár let bude jeho dceři 14, pak 16, 17... Bude žít v Evropě s rozsáhlými islámskými komunitami, ve kterých bude převažovat přesvědčení, že znásilnit bílou děvku je perfektní služba aláhovi. Ale tuším, že jestli to někdo zkusí na tuhle holčičku (vlastně už slečnu), bude mluvit o štěstí, když skončí jenom s rozkopanými koulemi. Schválně to srovnejte s vysokým evropským úředníkem panem Landenburgem, který svou dceru vedl k tomu, že migranti jsou něžní citliví hoši a potřebují hlavně pochopení. Takže ji jeden z těch traumatizovaných chudáků surově zmlátil, znásilnil a nakonec utopil. Otec měl starost hlavně o to, aby se to neobrátilo proti migrantům. Kterému z těch otců záleží na jeho dítěti? Který z nich si zaslouží víc úcty?

Kyjev se chystá od 1. prosince odpojit LLR vodu Kyjev se od 1. prosince chystá odpojit dodávky vody v Luhanské oblasti, která není pod jeho kontrolou, prohlásil náměstek ministra Ukrajiny ve věcech okupovaných území Georgij Tuka. „Zabezpečení občanů pitnou vodou je povinností státu. Je to humanitární část, která se nachází pod stálou kontrolou mezinárodních organizací… Platnost dohody končí 1. prosince, Ukrajina poté nebude mít jinou možnost, než úplně odpojit zásobování vodou," napsal Tuka na své stránce na Facebooku. Podle jeho slov bylo v Minsku dosaženo dohody o vytvoření ukrajinského podniku pro vypočítávání spotřebované vody. Úředník také řekl, že zadluženost LLR vůči Popasjanským vodním kanálům, které provádějí dodávky vody, převyšuje 4,7 milionu dolarů. Pozorovatelé OBSE dříve prohlásili, že transportní a ekonomická blokáda vedou k humanitární katastrofě v regionu a vyzvali Kyjev, aby ji přerušil.

Němci k nám vysídlí migranty. Bylo to dlouhodobě připravováno. Další desítky milionů migrantů v pohybu. Václav Klaus přiznal, že vyvolal skandál Institut Václava Klause uspořádal v úterý 15. března debatu na téma migrační krize, kde autoři knihy Stěhování národů Václav Klaus a Jiří Weigl prezentovali další postřehy k fenoménu současné masové migrace. Klaus na úvod řekl, že 15. březen v současnosti nabývá nového významu, protože z Německa pro nás opět přichází nebezpečí. Nyní v souvislosti s tím, že masovou imigraci otevřeně podporuje německá kancléřka Angela Merkelová. „Když jsem byl na večeři na Hradě s polským prezidentem Dudou, tak mi polská velvyslankyně řekla: ‚Jak jste mohl mluvit na akcích AfD? Vždyť jsou to fašisti,‘“ podělil se Klaus o čerstvý zážitek. Že jsou AfD fašisti, prý četla velvyslankyně v novinách... Podle Klause zničení „přepadlých“ blízkovýchodních zemí, způsobené americkým vývozem revoluce, vytvořilo migrační potenciál. Avšak samotný potenciál nestačil, ale muselo přijít pozvání. A to přišlo. Němci sem budou vysídlovat migranty, to je úplně jasné Faktorů vyvolávajících poptávku po příchodu do Evropy je podle Klause několik: 1. převrat Evropy do sociálního státu, kde společnost umožňuje některým lidem žít, aniž musejí pracovat, 2. převrat Evropy od národních států do Evropské unie, kde jsou rozmazané kompetence i odpovědnost, 3. fatální ideologický posun a opuštění tradičních evropských hodnot a jejich nahrazení multikulturalismem, genderismem, humanrightismem a tak dále, 4. poslední kapkou bylo explicitní pozvání imigrantů. Za tím vším je ambice vytvořit novou Evropu a nového Evropana, který nebude mít národní identitu a národní kořeny, vyprázdněného jedince bez identity, jenž bude „euroobčanem“. To, co se dnes děje, bylo podle Klause již dlouho připravováno. Klaus vyprávěl, že na summitu v Caen, kde se řešila i migrace z Afriky, vyvolal „skandál“, když řekl francouzskému prezidentu Jacquesi Chiracovi, že kdyby neblbli se sociálním státem, tak... Nato Chirac „vyskočil“ a křičel, že chce Klaus zničit sociální stát. „Němci sem budou vysídlovat migranty, to je úplně jasné,“ řekl Klaus. „Vše je třeba hledat v neblahé ideologii lidských práv,“ řekl Klaus. Podle Klause je nyní bojištěm Evropy, kde se strhne rozhodná bitva, Německo. Volební výsledek AfD označil za mimořádný. V ČR je díky Sobotkovi a Babišovi docela demokratická situace Zmínil, že v Německu je napjatá situace. Majitelé sálů vypovídají AfD smlouvy, protože jim anarchisté a extrémní levičáci hrozí útoky nebo je na ně páchají. V ČR je naproti tomu docela klid. „V České republice je díky Sobotkovi a Babišovi docela demokratická situace,“ smál se Klaus. „Já spíše vidím budoucnost v Podvolení,“ řekl pesimisticky exprezident. Narážel tak na knihu Michele Houellebecqa pojednávající o tom, jak muslimové ovládnou Francii. Tuto publikaci Klaus označil za povinnou četbu. Jiří Weigl zmínil, že individuální migrace je normální stejně jako pomáhat potřebným individuálním azylem. Nelze ale řešit problémy národů tím, že se do Evropy celé masově přestěhují. V souvislosti s migrační vlnou se útočí na city Evropanů. „Hledají údajně záchranu, ale vybírají si nejvíce sociální státy Evropy,“ řekl na adresu údajných uprchlíků Weigl. Podle Weigla není úkolem politika rozteskňovat se nad fotografiemi tragédií, ale je jeho povinností hájit zájmy občanů jeho země, kteří mu dali mandát. Připomněl, že syrský konflikt není jediný, kde lidé nezměrně trpí. Takových událostí bylo mnoho, ale nikoho nenapadlo, že by se lidé z postižených zemí masově nastěhovali do Evropy. Připomněl, že za čínské kulturní revoluce zahynuly desítky milionů lidí, ale USA v té době nenabídly azyl všem Číňanům, kteří by o něj měli zájem kvůli pronásledování. „Kdyby to Spojené státy udělaly, dnes by byly jednou z provincií Číny,“ dodal. Weigl varoval, že v pohybu jsou další desítky milionů lidí, kteří mohou dorazit do Evropy. Jenom Němci očekávají v nadcházejících letech další tři miliony migrantů ve své zemi. Migranti mohou rychle začít poznávat krásy Prahy Cílem podle Weigla není pomáhat utečencům, ale dostat co nejvíce lidí z Orientu a Afriky do Evropy a prosadit jejich přerozdělení. Přerozdělení je klíčové. Merkelová nemluví o zastavení migrace ani o jejím stropu, ale stále prosazuje přerozdělování. Prosazovaná dohoda s Tureckem je pouze dalším prostředkem k přerozdělování. Weigl říká, že je nesmysl myslet si, že u nás migranti nebudou. Dostanou evropský azyl, bude jednotný evropský standard v rámci „jednotného celoevropského řešení“, EU prosadí daně na uprchlíky a ze společných evropských peněz budou financováni, cizinci budou mít volební právo. Migranti pak objeví, že v ČR jsou nižší náklady a bude se jim zde lépe žít, když bude jednotná sociální dávka pro „uprchlíky“. Neziskovky za bruselské peníze se postarají o to, aby zde měli migranti kde bydlet. „Migranti mohou rychle začít poznávat krásy Prahy a zjistit, že se v České republice žije docela dobře,“ řekl Weigl. Bude to podobné jako s případem Německa, na nějž Sýrie neměla historické vazby (Sýrie měla jako bývalé mandátní území vazby na Francii a její elity jsou frankofonní), přitom bylo uměle vyvoláno, aby šli migranti tam. To dokazuje, že je migrace nepřirozená a řízená. Stejně tak může být řízeno, aby šli migranti do středovýchodní Evropy. Weigl upozornil, že i když bude balkánská cesta zavřená, přijdou miliony uprchlíků ze severní Afriky přes Itálii. Weigl optimisticky řekl, že když budeme chtít, migrační vlnu můžeme poměrně jednoduše zastavit. Ale musí být vůle. Důkazem je to, jak Makedonie nyní hlídá hranice. „Lze velmi snadno hranice uzavřít a nikoho nepouštět,“ uzavřel Klausův bývalý kancléř.

Ortel na Slavíku: Vyjádřil se Pavel Novotný, Peszynski a jiní. Taková slova, taková slova... Předávání Českých slavíků stejně jako loni vybičovalo emoce do horentních výšin, mnozí vnímají účast hudební skupiny Ortel a jejího zpěváka Tomáše Ortela v anketě za naprosto skandální, protože má ve svém portfoliu xenofobní a rasistické texty. „Ortel právě tím, že nezahajloval, promrdal mediálně životní šanci,“ reagoval na průběh slavnostního ceremoniálu bulvární novinář Pavel Novotný. Ortel v kategorii hudebních skupin obhájil loňské druhé místo, její frontman Tomáš Ortel si od minula polepšil o jeden stupínek a bral druhé místo za stálicí české hudební scény Karlem Gottem. K expresivnímu slovníku sáhl také aktivista Tomáš Peszynski. „Takže náckové se stali regulérní a tradiční součástí českého popu. Posílám celý český šoubyznys, který se účastní tady tenhle sračky do prdele. Nikde jinde to ani nejde. Kdo toleruje a vystupuje s nácky, je sám nácek. Táhněte do pekla. Nepochopitelné. Zatímco v USA se umělci angažují proti rasismu, u nás náckové v televizi v hlavním programu,“ rozčílil se Peszynski. Argument, že to je „idiotská zábava na soukromé televizi“, aktivista nebere. „Tyhle přenosy sleduje strašně moc lidí a zdá se, že pro ně bude náckovství normální součástí naší společnosti a to je na zblití…,“ myslí si. O pár hodin později se Peszynski k anketě ještě jednou vrátil, když podotkl, že „Slavíka vidělo 1 200 000 diváků a ti všichni viděli, že se náckové mohou dostat mezi hvězdy šoubyznysu a ještě je jim tleskáno… To je možné jen v Česku.“ Na nacistickou příchylnost muzikantů poukázal i svérázný glosátor společenského dění a zpěvák Quido Černý, který zároveň ocenil gesto hudebníka Radka Bangy. Frontman skupiny Gipsy.cz na protest proti ocenění Ortelu odešel ze sálu, protože mu vadí, že Ortel hlásá nenávist a otevřeně propaguje nacismus, což prý hudebníci dali najevo i tím, že přišli na ceremoniál v košilích s umrlčími lebkami – symbolem nacistických jednotek SS. „Radku, moc si Vás vážím, nejen za to, že jste včera odešel ze Slavíků... Váš oddaný Quido MC,“ zaslal Černý vzkaz Bangovi. O něco později ještě na svém facebookovém profilu podotkl, že „na profilu Radka Bangy náckové dokazují, že kromě muslimáků, židáků a cigošů je jejich největším nepřítelem gramatika...“ Předsedovi spolku Open Doors Martinu Uhlířovi se reakce ostatních hudebníků také nelíbí: „Proč ten sál lidí včera Hnídkovi alias Ortelovi & spol. tleskal? ‚Ze slušnosti?‘ Aha.“ Asi nejradikálnější byl ve své reakci aktivista Michal Bulis: „Čeští Čurdové pořád žijí, naše zem se musí nejprve zbavit těchto sviní!!!“ Našli se však i tací, kteří nepřikládají výsledkům hudební ankety až takový význam. „Proč by člověk řešil Slavíky, když v undergroundu jsou lidi se stejně přístupnou a srozumitelnou muzikou, co navíc mají co říct? Zabývat se Slavíky mi přijde jako pohoršovat se nad tím, že někde existuje sekta lidí, co furt místo kondomů používá ovčí střeva. Jako děje se to, ale mládež sleduje YouTube stars a Ortela i Gotta má u zadnice, což je super,“ myslí si aktivista Jan Vrobel. Podobně se vyjádřil i Jan Cemper z Projevů proti nenávisti: „No. Čtu různé reakce na včerejšího Slavíka. Podle mě netřeba komentovat. Hlasování ‚fan clubu‘ Ortela jde přesně o to, rozpoutat mediální ‚pozdvižení‘ a pozornost. Ignore mode. :-)“

Dramatické video zachytilo útěk severokorejského vojáka, které byl postřelen Velitelství sil OSN v Soulu, řízené Spojenými státy, zveřejnilo ve středu dramatické video, zachycující minulý zoufalý útěk severokorejského vojáka za svobodou přes demilitarizovanou zónu a jeho záchranu jihokorejskými vojáky. Severokorejský voják utrpěl při dezerci vážná zranění, ale v úterý se probral z bezvědomí. S odvoláním na nejmenované zdroje z prostředí jihokorejské vlády o tom informovala agentura Jonhap.

Oslavný text na Viktora Orbána. Visí na Neviditelném Psovi Novinář Aleš Valenta se na serveru NeviditelnýPes.cz zamyslel nad státníkem Viktorem Orbánem. Podle něj jde státnický postoj definovat různě, ale nikdy by v něm neměla chybět odvaha převzít odpovědnost za nelehké rozhodnutí a odhodlání stát na půdě reality. „Evropská unie, neobyčejně výkonný generátor mocenské arogance na straně Evropské komise, Německa a Francie na jedné a ustrašené povolnosti malých a menších států zejména, ale nejen středovýchodní Evropy a Balkánu na straně druhé, je již svými vnitřními rozhodovacími mechanismy předurčena k produkci čirého ‚antistátnictví‘,“ domnívá se Valenta. Podle něj se z přehlídky trapné zbabělosti a alibismu částečně vymykají premiéři Slovenska a Polska. Státnickou zkoušku však v plném rozsahu dle Valentova názoru složil pouze předseda maďarské vlády Viktor Orbán. „Orbán je na Západě nenáviděn mj. proto, že odmítá politickokorektní slovník tamních elit, což potvrdil i tentokrát,“ poukázal Valenta na únorový projev Viktora Orbána. Tam konstatoval, že v mnohých evropských zemích existují paralelní společnosti, které potlačují náš svět, nás samé a budou jednou potlačovat naše děti a vnuky. Původní text ZDE. „Migranti, kteří dnes přicházejí do Evropy, zničí náš způsob života, naši bezpečnost a identitu, aniž se s jejich pomocí vyřeší jakýkoli problém. Starý kontinent, který má ještě šanci se zachránit, pokud bude rychle jednat, by si měl podle Orbána připomenout slova generála de Gaulla: ‚Politiku nutno stavět na skutečnosti. Pravým politickým uměním je prosazovat své ideály, ale vždy výlučně v souladu s realitou‘,“ konstatuje Valenta. „Orbán je spiritus agens rýsujícího se pokusu střední Evropy o formulaci alespoň zčásti svébytné a na diktátu Západu nezávislé politické linie. V jeho projevu tudíž nemohl chybět odkaz k Visegrádské čtyřce. V Budapešti, Varšavě, Praze a Bratislavě – uvedl – nemůžeme pochopit, jak se vůbec mohlo stát, že někdo, kdo přichází z jiného kontinentu a z jiné kultury, může být do Evropy vpuštěn bez jakékoli kontroly. Jak mohl být v naší civilizaci odbourán přirozený a základní instinkt, jímž je ochrana našich rodin, našeho domova, naší vlastní půdy?“ ptal se. „Když loni v červnu nařídil Orbán vystavět na obranu před islámskou invazí na srbsko-maďarské hranici žiletkový plot, západní média a politici se předháněli v agresivních výpadech proti ‚neevropskému‘ počínání Maďarů. Nejdál přitom zašel rakouský socialistický premiér Werner Faymann, když to přirovnal k nacistické segregaci Židů. V posledních týdnech rakouská vláda pod vedením téhož Faymanna změnila prudce kurs dosavadní proněmecké přistěhovalecké politiky. O nějaké sebereflexi či snad dokonce omluvě Orbánovi nemůže být ovšem pochopitelně u Faymanna ani řeči,“ zkonstatoval také Valenta. Závěrem uvedl, že dokud politici v rámci nové tvůrčí interpretace eurohodnot nezruší svobodné volby, pak je pravděpodobné, že podpora Německem vynucené migrace muslimů do jejich zemí je pro ně jednosměrnou jízdenkou do politického zapomnění.

Podívejte se. Magnetická stěna dokáže ekologicky vyčistit ropné skvrny Když dojde na moři k ropné havárii, ropa se po vodní ploše rozšiřuje velmi rychle do hloubky i po hladině, a proto je nutné kvůli relativní ochraně okolních ekosystémů skvrny co nejdřív oddělit od okolí a zamezit jejich dalšímu rozšiřování. Dokud budeme muset těžit ropu a rozvážet ji tankery po celém světě, ropné skvrny budou bohužel nevyhnutelnou součástí života na naší planetě. Při množství téměř dvou miliard litrů ropy, které těžařské společnosti po oceánech denně převezou, se nelze vyhnout ekologickým nehodám. K takovému ohraničování se používají konstrukce z různých adsorpčních materiálů stavěné na principu norných stěn. Samotné čištění se pak provádí např. chemickými postupy, které ale jsou pro přírodu také nebezpečné. Jistě si vzpomenete na obrovskou ekologickou katastrofu, kterou před šesti lety způsobila havárie americké těžební plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, kdy ropa zamořila záliv až k pobřeží USA. Tato událost se osobně dotkla vědce Ardena Warnera. „Moje žena se mě tenkrát ptala, co by se s tím dalo dělat. A já jsem nad tím začal přemýšlet způsobem sobě vlastním. Víme, že existují 4 známé fyzikální síly. Ale jen o jedné něco vím. A tou je elektromagnetismus,“ popisuje první zárodek revoluční metody čištění ropných skvrn Arden Warner. Warner přišel na to, že díky elektromagnetismu lze ropu uniklou do prostředí zkrotit. Zpočátku testoval různé druhy olejů, ropy a surových hmot doma v garáži. „Vyzkoušel jsem jich stovku. Když do roztoku ropy a vody vložíte materiál s magnetickými vlastnostmi, rozptýlí se v něm a vznikne magnetické pole,“ vysvětluje. „Částice se pak pohybují ve směru toku pole a tekutinu můžete usměrňovat.“ Warner úspěšně takto zbavil ropného nánosu dokonce i ptačí peří. Výhodou této technologie je, že je možné ji aplikovat s ohledem na okolní prostředí bez použití chemikálií. „Abych ropnou skvrnu přirozeně zmagnetizoval, napadlo mě do ní přidat částečky magnetitu, což je hornina, která se v přírodě normálně vyskytuje. Pak jsem použil magnet, prostřednictvím něhož bylo možné s ropnou skvrnou manipulovat. Magnetické částice můžete umístit i hluboko do vody, nejen na hladinu,“ říká Warner. „Dobře se ve vodě rozptylují a vážou s ropou, kterou tak snadno dostanete i ze dna.“ Warner proto navrhl systém elektromagnetické norné stěny a návrh si nechal patentovat pod křídly laboratoře Fermilab. A jak by takový systém vlastně fungoval? Uvnitř stěny se nachází elektromagnetické jádro, které vytváří elektromagnetický proud, jenž pohybuje zmagnetizovanou ropou. Stěna má teflonový povrch, elektromagnetické pole se pravidelně zapíná a vypíná, aby bylo dosaženo efektu pumpy a zmagnetizovaná skvrna se nasměrovala na běžící pás, který je, jak jinak, také magnetický. Jakmile se tekutina dostane přes vrchol magnetického pásu, roztok se dostane do velké nádrže, která má magnetické dno. Kontextová reklama Sklik Části magnetitu, nejsilněji reagující na magnet na dně, se přichytí na dno nádrže, zatímco voda a ropa se od částic v této velké nádrži od magnetitu oddělí. Pokud vše bude fungovat, jak má, budeme díky magnetitu schopni čistit ropné skvrny rychleji a ekologičtěji. Navíc jakmile se podaří vodu takto vyčistit od ropy, magnetické částice můžeme znova použít a čistou vodu vrátit zpět do oceánu. A to je pro Warnera hnacím motorem k provádění takového výzkumu: „Pocházím z karibského Barbadosu, oceán je mou součástí,“ říká. „Když žijete na takovém místě, silně vás to k tomuto zkoumání motivuje.“ Zdroj: ecofuture.cz

Vesmírná apokalypsa již mohla začít Konec vesmíru může již teoreticky probíhat, varuje časopis Newsweek. Higgsův boson, označován jako „božská částice“, je nezbytný pro stabilitu vesmíru. Vědci tvrdí, že se začal rozpadat. Higgsův boson hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic. Pokud se destabilizuje, tak se ve vesmíru vytvoří chaos, který spolyká vše ve vesmíru a zanechá pouze temnou a chladnou prázdnotu. „Pokud Higgsův boson ztratí stabilitu, tak to silně naruší fyziku, chemii a život," píše se v článku v Newsweek. „To bude znamenat konec časoprostoru, jak ho známe ze standardních modelů," píše Adam Mann v časopise New Scientist. Vědci z univerzity v Harvardu varují, že někde ve vzdáleném koutě vesmíru již mohla být „božská částice" narušena. Ale nepropadajte panice. Ve svém článku v časopise Physical Review D vědci vypočítali, že vesmíru zbývá ještě alespoň 10 Ruth Gregoryová z Univerzity v Durhamu však varuje, že se vědci mýlí a zánik vesmíru přijde mnohem rychleji. „Nevzali do úvahy gravitaci," vysvětluje časopisu New Scientist. Podle toho, jak zakřivení časoprostoru může destabilizovat Higgsův boson, apokalypsa může přijít mnohem rychleji.

Muslim přiznává a potvrzuje názory běžných občanů: Hlavním cílem je islamizace Evropy Muž přiznává, že neprchá před válkou či před persekucí ISIS. Syrský uprchlík při interview s arabským televizním kanálem přiznává, že jeho hlavním cílem není uniknout válce či persekuci ISIS, nýbrž „islamizovat“ Evropu konvertováním jejích občanů k islámu. Muslimský muž přiznává: Neutíkáme před válkou, cílem je islamizace Evropy „Mým hlavním cílem, kvůli kterému jsem opustil Sýrii, je vést lidi k přijetí islámu,“ uvádí tento muž, když vztyčuje svůj prst vzhůru. Ten člověk říká, že je ochoten „prodat“ svou zemi i své vlastní rodiče, aby se dostal do „ráje“ pomocí konverze Evropanů k islámu, když ti pak budou následovně „islamizovat ostatní“. „Přísahám Alláhovi, že jsem sem přišel jedině kvůli tomuto jedinému cíli. Všiml jsem si, že jsou zvídaví a ochotní se naším prostřednictvím s islámem obeznámit,“ dodal. Jak vysvětluje Robert Spencer, koncept hidžrahu, čili džihádu formou emigrace, je v Koránu oslavován jako zvláště záslužný prostředek šíření islámu na nová území. „A kdokoliv emigruje kvůli Alláhovi, nalezne na zemi mnoho míst a hojnost,“ uvádí Korán (4:100). „A kdokoliv opustí svůj domov jako emigrant pro Alláha a jako Jeho Posel a pak ho zmůže smrt, toho zásluhy jsou vždy oceněny Alláhem. A Alláh je vždy Odpouštějící a Milosrdný.“ Jak jsme referovali už před tím, někteří islamisté jsou v propagování masové migrace muslimů do Evropy jako prostředku vytěsnění křesťanství islámem ještě otevřenější. Vrcholný imám Sheikh Muhammad Ayed pronesl v mešitě Al-Aqsa v Jeruzalémě proslov, v němž tvrdil, že muslimové by měli migrační krize využít, aby se vmísili mezi evropské občany a „jejich země dobyli.“ „Evropa stárne a chřadne a potřebuje lidsky posílit,“ řekl Ayed. „Oni nejsou motivováni soucitem s Levantou, jejím lidem a jejími uprchlíky,“ řekl Ayed s dodatkem, „brzy je zadupeme do země, s Alláhovým přičiněním.“ „Po celé Evropě jsou všechna srdce pohlcena nenávistí k muslimům. Přejí si naši smrt, ale už ztratili svou plodnost, takže hledají plodnost v našich řadách,“ dodal. „My jim tu plodnost dáme! My s nimi vychováme děti, protože my máme dobýt jejich země!“ Mezitím v této souvislosti jinde hlásí Breitbart: „Skupina sedmi mužů během vpádu na berlínskou železnici U-Bahn zpívala válečný popěvek oblíbený u Islamistického státu a pokoušela se rekrutovat další pasažéry.“ Úřady poté, co tato skupina islamistů rozdávala pro-ISIS propagandu, vyšetřují, zda je tento čin, jak říká policie „podporou teroristické organizace.“ Níže se podívejte na video, na kterém diskutuji o plíživé islamizaci Evropy. Níže se podívejte na video, na kterém diskutuji o plíživé islamizaci Evropy. Zdroj: nwoo.org

Pane Junckere, běžte do prdele. Obdobné věci padly z úst lidí, od kterých to nebylo zvykem Slova předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera ke smrti kubánského vůdce Fidela Castra rozlítila například na serveru Reflex.cz Jiřího X. Doležala. „Se smrtí Fidela Castra svět ztrácí muže, který byl pro mnoho lidí hrdinou,“ uvedl Juncker. A co spustil svými slovy za lavinu? „Naprosto neslýchaným způsobem zareagoval na smrt Fidela Castra Jean-Claude Juncker, prezident Evropské komise. Upřímně doufám, že stejným způsobem zareaguje na výročí úmrtí Josefa Stalina a Adolfa Hitlera,“ poznamenal ironicky Jiří X. Doležal. Podle jeho slov tak neomarxisté z EU zcela ztrácejí soudnost a přestávají mít nárok na předponu neo. „Jejich projevy a výroky už začínají být zcela otevřeně marxistické, ultralevicové, extremistické v té nejhorší podobě otevřené podpory levicových tyranií a diktatur,“ dodal. Původní text ZDE. Slova Junckera by podle slov Jiřího X. Doležala měla buď stačit na jeho odvolání či na vystoupení Česka z Evropské unie. „Chválit či pozitivně hodnotit mrtvé diktátory proto, že byli pro mnoho lidí hrdinou, je naprosto scestné, nesmyslné a nemorální. Adekvátní odpověď na úmrtí Fidela je věta: ‚Škoda, že ten diktátor unikl soudu a zemřel nepotrestán!‘ Ne žvýkat, že byl pro mnoho lidí hrdinou,“ poznamenal Doležal. Zároveň Junckera upozornil, že pro obrovské množství lidí byl, a dosud je, hrdinou Josef Stalin, jeden z nejkrvavějších vrahů lidských dějin. „A v Německu byl svého času nesmírně populární jistý Adolf Hitler, pokud to jméno ještě pamatujete. Stalina i Hitlera upřímně milovaly davy. To z nich však nedělá ani o chlup menší zločince, než skutečně byli. Stejně tak ani z Fidela Castra se po jeho smrti nestává ‚někdo, kdo byl pro mnoho lidí hrdinou‘, ale někdo, kdo smrtí unikl pozemské spravedlnosti za životy, které stál jeho komunistický režim. Pokud se Fidelovy myšlenky panu Junckerovi líbí, nechť se vystěhuje do Severní Koreje, tam si je může užívat v praxi,“ uzavřel. Na Twitteru pak dodal: „Pane Junckere, běžte s tím Fidelem do háje! Případně do prdele.“ „Hypotetická situace: Polovina EU si myslí, že jsem idiot. Co udělám abych to změnil? Hm – napíšu tohle o diktátorovi. Juncker zařadil další rychlostní stupeň!“ poznamenal k Junckerovým slovům teplický radní za TOP 09 Dominik Feri. A za vedení Evropské komise se ve svém příspěvku styděl dokonce i zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty Jakuba Janda. „Šéf Komise Juncker označil Castra za ‚pro mnohé hrdinu‘, pro Federicu Mogherini byl ‚historickou postavou‘ a ‚odhodlaným mužem‘. Lenin a další komunističtí vrazi a diktátoři by to označení jistě splnili, ale ne z úst představitelů institucí hájících lidská práva. Castro má za sebou přes devět tisíc mrtvých, desetitisíce tyranizovaných,“ řekl Janda. Takhle se podle něj o rudých diktátorech vyjadřují bolševičtí soudruzi, ne lídři demokratických institucí, co sebevědomě hájí lidská práva. Slov Junckera si všiml i Ondřej Neff na serveru NeviditelnýPes.cz. „Za pozornost stojí funerální kvílení špiček Unie, konkrétně Junckera a Mogheriniové. Tato takzvaná ministryně zahraničí ujistila Kubu, že Unie bude vůči ní pokračovat ve své angažovanosti. Tomu lze věřit, stejně jako tomu, že bude pokračovat ve své podpoře genocidním tendencím ze strany muslimského fanatismu vůči Izraeli,“ podotkl Neff. Původní text ZDE.

Muslimové v Nizozemsku by se měli třást. Geert Wilders vypustil silné prohlášení k lidu: Pokud se po volbách dostanu k moci... Nizozemský politik Geert Wilders dnes ráno na svých webových stránkách publikoval naléhavý apel, ve kterém vyzývá k osvobození své země od islámu a závislosti na „bruselských eurofilech“. Vzpomíná mj. na zavražděného Pima Fortuyna a Thea van Gogha. „Pim Fortuyn jednou řekl, že je třeba usilovat nikoli jen o to, co je možné, ale o to, co je možné si představit. Chtěl tím říci, že pro nás Nizozemce nic není nemožné,“ vzpomíná v úvodu svého prohlášení Wilders na slova zavražděného politika a dodává, že měl Fortuyn naprostou pravdu. „Pro nás není skutečně nic nemožné. Jsme přece Nizozemci! Svými vlastními silami jsme vybudovali jedinečnou a krásnou zemi,“ píše Wilders. Wilders dále jmenuje mnoho úspěchů, kterých Nizozemsko ve své historii dosáhlo, ale zároveň zmiňuje i mnoho důvodů „k oprávněné naštvanosti“. „Současná vláda decimuje zemi svými úspornými opatřeními a poskytla islámu prostor pro kolonizaci našeho prostoru. Neměli bychom však klesat na mysli. Kde je vůle, tam je i cesta. Začněme usilovat o změnu. Pojďme naši zemi společně osvobodit!“ burcuje Wilders. „Osvobození může začít teprve tehdy, když si přiznáme pravdu a uvedeme základní fakta. Takže, šest z deseti vězňů v Nizozemsku jsou přistěhovalci. Z celkového počtu vězňů tvoří ti marockého původu 10 %. Mladí Maročané jsou pětkrát častěji podezřelí z trestného činu než nizozemská mládež. Politik, který o těchto skutečnostech mlčí, je k ničemu. Já proto mlčet rozhodně nehodlám. A nebudu mlčet konkrétně ani o islámu. Nikdy. Protože mlčení je nebezpečné.“ Dále Wilders uvádí výsledky průzkumu, podle kterého 70 % muslimů nadřazuje islám nad nizozemské zákony. „Více než jeden z deseti muslimů považuje za přijatelné užití násilí ve jménu islámu. To v případě Nizozemska představuje 100 000 lidí. Mnozí z nich se odmítají integrovat a neuznávají nizozemské zákony. Ukazují nám vztyčený prostředníček a procházejí se v Haagu s vlajkami Islámského státu a ověšují mosty v Rotterdamu tureckými vlajkami,“ stěžuje si Wilders. „Podívejte se na jejich a naše vlajky. Na naší vlajce nenajdete žádné verše z Koránu. Červená je symbolem naší identity, bílá představuje svobodu a modrá pravdu. Nastal čas, abychom naši vlajku rozvěšovali v ulicích měst i obcí. Prostě všude a s patřičnou hrdostí. Protože toto je naše země, naše Nizozemsko, které volá po svém osvobození! Pokud se po volbách v příštím roce dostanu k moci, budu naši krásnou zemi chránit. Ale to je možné jen tehdy, pokud bude Nizozemsko deislamizováno.“ Wilders zdůrazňuje, že nizozemské hodnoty nemají nic společného s islámem a jsou založeny na židovsko-křesťanských a humanistických základech. „Máme právo si vybrat, jak chceme žít naše životy a nikdy se tohoto práva nevzdáme. Před dvanácti lety byl zavražděn Theo van Gogh, který položil svůj život za svobodu a zůstává srdcem naší identity. Tu je potřeba bránit a nedovolit, aby nám ji ti, co chtějí zničit naši svobodu, odcizili. Přestaňme už být naivní a braňme se!“ Dvě třetiny Nizozemců dle Wilderse souhlasí s názorem, že islámská kultura do jejich země nepatří. „Tři čtvrtiny lidí jsou přesvědčeny, že politici tento problém podceňují. Více než 75 % Nizozemců se domnívá, že islám Nizozemsko nijak neobohacuje. Mají pravdu, ale nikdo jim nenaslouchá. Jenom já,“ tvrdí Wilders a vyzývá také k osvobození od „eurofilů v Bruselu“, kteří z jeho pohledu usilují o identitu, suverenitu a v neposlední řadě také prosperitu Nizozemska. „Apeluji proto dnes na všechny Nizozemce. Na každého, kdo si váží naší těžce vydobyté svobody. Na každého, kdo chce zajistit prosperitu a bohatství této velké země pro své děti a vnuky. Ukažme světu, že jsme Nizozemci. Naděje stále žije a společně můžeme docílit toho, aby se náš národ probudil a odhodlal k činu. Je to možné a vzhledem k tomu, že v podstatě nemáme na vybranou, se to musí stát. Nizozemsko bude opět silnou a suverénní zemí, kde je tvrdá práce oceněna a slabí jsou chráněni.“ „Nizozemsko opět bude zemí, kde teroristé nemohou jen tak překračovat hranice z Belgie a ženy mohou po ulicích chodit v sukních bez obav, že budou obtěžovány a sexuálně napadány. Nizozemsko bude zemí, kde bude zajištěna sociální péče i přiměřený důchod pro všechny občany a ti, včetně Židů, homosexuálů, žen a kritiků islámu, budou moci žít v bezpečí. Nizozemsko může být opět zemí, kde není vlastenectví bráno jako urážka, ale symbol cti a kde islám nemá místo.“ „Naše krásná země není zdaleka ztracena a ve skutečnosti má svá nejlepší léta stále před sebou. Ovšem to platí jedině tehdy, když budeme činit správná rozhodnutí a rozloučíme se s těmi, kdo problémy přehlížejí a na Nizozemsku jim nezáleží. Přišel čas se osvobodit! Pojďme se do toho pustit společně!“ vyzývá Wilders, který aktuálně čelí trestnímu stíhání kvůli svým výrokům na adresu marocké menšiny, ale rozhodl se řízení bojkotovat a zastupuje jej u soudu jen jeho advokát.

Poslanec a bývalý skokan Janda je zděšen a píše olympijskému výboru: Máte řešit úplně jiné věci, než je hymna Bývalý skokan na lyžích, olympionik a nyní moravskoslezský poslanec za ODS Jakub Janda dnes v souvislosti s myšlenkou upravit českou hymnu ostře kritizoval předsedu Českého olympijského výboru (ČOV) Jiřího Kejvala. Podle Jandy se to míjí s posláním olympijského výboru. Poslanec napsal Kejvalovi otevřený dopis. Uvedl v něm, že otevírání diskusí o symbolech českého státu určitě nepatří mezi poslání ČOV. Janda chce, aby takové aktivity skončily. ČTK o poslancově stanovisku informoval jeho asistent Vladimír Maryška. Také hudebník Janek Ledecký, jehož dcera Ester na letošních olympijských hrách v Pchjongčchangu získala dvě zlaté medaile, dnes ve svém prohlášení vyjádřil nesouhlasný postoj k úpravě hymny. „Vaší aktivitou jste velmi poškodil dobré jméno nejen Českého olympijského výboru, ale také českého sportu. Raději nechci domýšlet, jaké finance byly v této souvislosti na zcela zbytečnou aktivitu využity. Přímo pobuřujícím by byl fakt, že by tyto finance mohly jinak posloužit rozvoji sportu a sportovního prostředí, zejména mládežnického,“ napsal Janda Kejvalovi v otevřeném dopise. Dodal, že tímto předsedu ČOV žádá, aby od podobných aktivit pro příští léta upustil, svou energii soustředil na koncepční přípravu českého olympijského týmu a vrátil se k prvotnímu poslání ČOV. „Jistě tím prospějete českému sportu mnohem více,“ dodal Janda. Ledecký se ve svém tiskovém prohlášení ohrazuje proti zdůvodnění nutnosti vzniku nové verze potřebami sportovců. „Už jsem se poptával a nenarazil jsem na jediného reprezentanta nebo reprezentantku, kterých se medailový ceremoniál s poslechem hymny mohl týkat a kteří by iniciovali její prodloužení. To jenom aby bylo jasno. Že sportovci s tím nemají nic společného,“ zdůraznil Ledecký. Podle zpěváka a skladatele „nová aranž působí, jako kdyby to hrál orchestr a sbor, kteří o sobě vzájemně nemají ani tušení a do toho si občas hystericky přisadí nějaký sólista“. „Věřím, že původní záměr ČOV byl myšlen dobře. Ale ten výsledek se fakt nepovedl,“ napsal. „Verze je opentlená přívlastky jako pompéznější, sebevědomější a vlastenečtější. Ale jak se do aranže a orchestrace zadává vlastenectví, je mi opravdu záhadou,“ uvedl Ledecký ironicky dodal, že si možná s hymnou užijeme spoustu legrace. „Třeba až budou naši hokejisti zpívat duše útlé v těle čilém,“ píše v narážce na slova druhé sloky písně Kde domov můj. ČOV ve středu novou verzi české národní hymny představil společně s autorem nových variant, skladatelem Milošem Bokem. Podle záměru iniciátorů by měla být hymna sebevědomější a vlastenečtější, případně by mohla mít dvě sloky, jak tomu bylo dříve. „Naším cílem není měnit zákon nebo někomu něco nařizovat. Chceme otevřít diskusi, přijít s novým pohledem na věc. Při sportu se přeci hymna hraje jednoznačně nejčastěji,“ řekl při představování předseda ČOV Kejval. Uvedl, že by rád, kdyby se diskuse účastnili odborníci na hudbu, historii, sportovci, ale nikoli politici, alespoň ne v první fázi. Předseda České unie sportu, která o změně hymny také uvažuje, Miroslav Jansta ale ve středu v tisku uvedl, že naopak za poslanci chce jít a ukázat jim, jak lidé na nové varianty hymny reagují. Podle Kejvala jsou čeští sportovci ve chvíli, kdy stojí na stupních vítězů, ochuzeni o čas své slávy, o který jsou hymny jiných zemí delší. Byť se v případě třeba čtyřminutových skladeb používá zkrácená verze dlouhá 75 sekund, česká hymna se nemusí zkracovat a ani nenaplňuje tento limit. Jedna z Bokových verzí, orchestrální úprava, trvá právě 75 sekund.

Putin: V Rusku nelze dopustit takovou situaci s nelegálními migranty jako v EU Nelze dopustit, aby v Rusku vznikla situace s nezákonnou migrací, podobná té, která je nyní v Evropské unii, řekl prezident RF Vladimir Putin. „Velkou pozornost si zaslouží situace s nezákonnou migrací. To je komplexní úkol a vyřešit ho v rámci svých pravomocí musí všechny státní orgány", řekl Putin během vystoupení na zasedání MV. „Vidíme, co se děje na hranicích Evropské unie. Takový horký problém, díky Bohu, nemáme, také zásluhou vašeho úsilí. Ale nelze dopustit, aby se něco podobného stalo u nás, ačkoliv chápeme, že máme velký problém: u nás jsou miliony migrantů, především samozřejmě z republik bývalého Sovětského svazu", řekl. Podle slov hlavy státu „je třeba jednat tak, aby lidé žili v normálních podmínkách, pracovali tam, kde je přijímají do práce, aby dodržovali zákony Ruské federace, tradice národů, mezi nimiž žijí". „Tak, aby to nevytvářelo problémy na trhu práce u nás uvnitř Ruska, aby to nevyvolávalo podráždění občanů Ruské federace. To je velmi jemná, specifická, ale mimořádně důležitá práce, která je důležitá i v ekonomické sféře, i ve sféře sociální stability", řekl Putin. „Prosím, aby byla zajištěna úzká spolupráce všech zainteresovaných struktur a operativní řešení otázek, spojených s odhalováním a mařením přestupků v této sféře", uzavřel prezident. Zdroj: sputniknews.com Kontextová reklama Sklik

Zemanův aktivista odkrývá, jak to vlastně bylo 17. listopadu s Konvičkou. A varuje ČSSD „Jestli pan prezident tvrdí, že Peroutkův citát o Hitlerovi četl, tak tomu věřte, že ho četl,“ ubezpečuje zakladatel facebookové skupiny „Souhlasíme s výroky pana prezidenta Miloše Zemana“ Vilém Rössler. Muž, který se spolupodílel i na organizování demonstrace na Zemanovu podporu 17. listopadu v Praze na Klárově, v rozhovoru ParlamentníchListů.cz navíc tvrdí, že politické strany, jež svou popularitu stavějí hlavně na kritice Miloše Zemana, skončí brzy v propadlišti dějin. Za tři roky, co je prezident Miloš Zeman ve funkci, už došlo k mnoha situacím, kdy rozvířil veřejné mínění. Co byste řekl s odstupem času na různá Zemanova vyjádření, ať již jde o známá slova „kunda sem, kunda tam“ či že vláda „zkurvila“ služební zákon, vrávorání nad klenoty, kauzu Peroutka a nově „kalašnikov“? Je možné, že právě díky tomu získá politické body? Když Miloš Zeman mluvil o Pussy Riot a v médiích se zvedla vlna nevole, tak jsem na Facebooku založil skupinu s názvem „Souhlasíme s výroky pana prezidenta Miloše Zemana“ a spolupodílel jsem se na organizování demonstrace na jeho podporu 17. listopadu v Praze na Klárově. Jsem přesvědčen, že se pan prezident ještě musel mírnit ve svém výroku, protože nic jiného si tyto dívky nezasloužily. Jestli vláda zkurvila služební zákon, nebo ne, ukáže čas, tady bych asi na místě pana prezidenta použil jiný slovník. Co říct ke vrávorání nad klenoty? Tady už se toho řeklo a napsalo tolik, ale dovolím si opakovat citát jednoho z prezidentových odpůrců, předsedy senátu Milana Štěcha, že pan prezident opilý nebyl. Jestli pan prezident tvrdí, že Peroutkův citát o Hitlerovi četl, tak tomu věřte, že ho četl. Pan prezident je prostě obyčejný člověk z Vysočiny a mluví tak, jak to chce drtivá většina národa slyšet, a jeho výrok o kalašnikovi snad nepochopil jen Sobotka a jeho věrní. Miloši Zemanovi i přes časté útoky médií paradoxně stoupá obliba u lidí. Stále roste počet jeho příznivců a podporovatelů. Čím je to podle vás způsobeno? V čem tkví Zemanovo kouzlo? A co vás osobně na Zemanovi stále baví? Já už na to vlastně odpověděl... Zeman slíbil, že bude prezidentem dolních deseti milionů, a to také plní. Říká prostě to, co si myslí a co považuje za správné, což se o jiných politicích prostě říct nedá, a v tom právě tkví jeho kouzlo. Já si právě proto pana prezidenta vážím. Dokáže vše pojmenovat pravým jménem a ještě při tom pobavit. Škoda že nemáme více takových politiků. Jednou se Miloš Zeman bude těžko nahrazovat. Senát vyzval prezidenta, aby byl ve svých výrocích zdrženlivější. Část usnesení konkrétně zní: „Prezident republiky by měl být ve svých vyjádřeních natolik zdrženlivý, aby nemohla vzniknout žádná pochybnost ohledně ohrožení spojeneckých závazků České republiky a její ústavně deklarované hodnotové orientace.“ Pak usnesení říká také, že by prezident neměl rozdělovat společnost. Měl by být podle vás prezident republiky opatrnější ve svých výrocích? A jak vnímáte vůbec skutečnost, že se tímto zabývá horní komora parlamentu? Tady bych vás opravil, nebyl to senát, ale 18 senátorů, kteří se svou výzvou pouze ztrapnili. Tady jsem přesvědčen, že právě senátoři za ČSSD tomu, aby se to vůbec projednávalo, mohli a měli zabránit, ale kdo zná Sobotku a současné poměry v ČSSD, nemůže se divit, že tak neučinili. Mluvčí Hradu reagoval na Twitteru, že prezident si nenechá nasadit náhubek a že byl zvolen v přímé volbě občany ČR, a ne senátory. Zeman pak to stejné řekl i v nedělní Partii – co říct na tento názor? Budu opakovat mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka, že prezident byl zvolen v přímé volbě občany ČR, a ne senátory. Nevidím jediný důvod pro to, proč by měl pan prezident měnit slovník a říkat to, co si možná přejí někteří politici, ale určitě ne občané ČR. Lze přikládat hlasování v senátu velkou váhu, když výzva prošla o jeden hlas a účastnilo se 35 senátorů? Určitě ne a taky až na pár výjimek tomu nikdo žádnou váhu nepřikládá. Každopádně některým senátorům vadí, že prezident prý dehonestuje premiéra Bohuslava Sobotku. Také se vám nelíbí výroky hlavy státu na adresu premiéra? Je třeba si připomenout, kdo tuto přestřelku mezi prezidentem a premiérem začal. Byl to právě Bohuslav Sobotka, který po zdánlivém klidu zbraní začal nevybíravým způsobem napadat Miloše Zemana za jeho vystoupení na demonstraci 17. listopadu na Albertově, kde na jednom pódiu stál vedle Martina Konvičky. Už jsem se ale k tomu vyjadřoval mockrát, ovšem ještě jednou pro vysvětlení. Požádal jsem organizátory demonstrací 17. listopadu v Praze, aby své akce přesunuli právě na Albertov, protože tam vystoupí pan prezident. BPI mé žádosti jako jediný vyhověl a svou akci přesunul a šel za prezidentem. Tuto akci pořádala Jelena Vičanová, a nikoliv tedy Konvička. Přesto si myslím, že by se tyto vztahy měly zlepšit. Zdá se, že Miloše Zemana podporuje vicepremiér Andrej Babiš a možná ho bude podporovat i v další prezidentské volbě, tedy ve druhém volebním období. Spojení těch dvou – je to podle vás dobře, nebo špatně? Andrej Babiš pochopil, že mít za spojence člověka, kterému podle některých průzkumů důvěřuje přes 70 procent občanů, se může jenom vyplatit. Jistě, je to z jeho strany jen vypočítavost, která mu ale politické body určitě přinese. Ostatně strany, jež svou popularitu stavějí na kritice Miloše Zemana, skončí v propadlišti dějin. Já se ale tohoto spojení nebojím, protože to může být právě Miloš Zeman, kdo bude některé Babišovy kroky korigovat. Jak se díváte na hodnocení ze strany pana prezidenta vůči imigrantům? Dá se mu v této věci přisoudit status dobrého prognostika, anebo se tady přece jen do jisté míry mýlí? Tady s panem prezidentem musím souhlasit na sto procent. Jeho slovům, že se má do boje s migrací zapojit NATO, že se musí střežit schengenská hranice a podobně, se mnozí smáli a čas ukázal, že ani tady se prezident nemýlil. Bohužel je to jediný politik, který tady říká, co si myslí, a ne to, co chce slyšet Brusel. Miloše Zemana obklopuje mnoho lidí, kteří jsou rovněž – stejně jako on – mediálně často ostřelováni. Jaký máte třeba názor na práci a osobu jeho tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka? Jeho osobu dost často zesměšňují třeba imitátoři... Nepřísluší mi hodnotit práci Jiřího Ovčáčka, ale určitě bych našel spoustu výtek, ale posuzovat ho musí pan prezident. Jedno si ale neodpustím: Už několikrát jsem napsal, že největším Zemanovým neštěstím je Vratislav Mynář, a na tom trvám.

Že se nepoděláme? Jan Veleba dodává nové informace ke zrušené návštěvě Číny. Někoho to prý zabolí ROZHOVOR „Z reakce čínského ministra je patrné, že pokud by naši ústavní činitelé nevydali to své prohlášení, tak by se ty sankce mohly vztahovat i na celou republiku a zastavily by například rozvíjející se čínské investice u nás,“ vysvětluje předseda Strany práv občanů a senátor Jan Veleba. „Nerespektovat určitá čínská specifika spojená s exilovou tibetskou vládou si nedovolí ani Spojené státy nebo Velká Británie,“ ještě dodává. Čína zrušila ministru zemědělství Jurečkovi služební cestu do Pekingu, kde měl jednat se svým protějškem o záležitostech ve vodohospodářské oblasti. Čínská strana to odůvodnila faktem, že obě strany vědí, proč se tak stalo, a že delegaci by měl vést Jurečkův náměstek, což se nakonec uskuteční. Ministr zemědělství to samozřejmě spojuje se svojí podporou ministra Hermana, který se oficiálně setkal s dalajlámou. Co si o této záležitosti myslíte? Čína tím dala zcela jasně najevo, že nesouhlasí s přijetím dalajlámy oficiálními českými politickými osobnostmi, a je tak vlastně i potvrzeno, že prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů mělo svůj velký význam. Protože kdyby to neudělali, tak by následovaly další kroky z čínské strany. Já Čínu celkem dobře znám, byl jsem tam už vícekrát, naposledy letos v dubnu, a vím, že jsou tam velmi citliví na kontakty s tibetskou exilovou vládou. Samozřejmě demonstrují politiku jedné Číny a kdo ta jejich pravidla flagrantně poruší, riskuje sankce. A chtěl bych zdůraznit, že to si nedovolí ani Spojené státy či Velká Británie. A pokud si myslí ministr Herman s mladým panem Jurečkou, že to bude jinak, pak potom například zásadně poškodili české zemědělství. Čína je totiž ohromné odbytiště a u nás máme v současné době krizi našich zemědělských komodit, tedy výkupní ceny masa a mléka i dalších produktů jsou celkem směšné. Když jsem Čínu na jaře navštívil, tak jsem zjistil, že tam velmi významným způsobem vyvážejí potravinářské výrobky Poláci, Němci, Francouzi a další země. U nás se už na větším exportu a potřebných certifikátech k tomu začalo pracovat a kdyby se to povedlo, tak obrovským způsobem pomůžeme českým farmářům. Vždyť oni ztratili loni jen na mléku okolo 4–5 miliard korun. Tím nešťastným krokem, když se pan Jurečka po návštěvě dalajlámy chvástal, že se z Číny přece nepoděláme, tento proces minimálně zabrzdil. Pokud jde o věcnou podstatu toho, co bylo: Měl se ministr Herman tedy setkávat s dalajlámou? Podrazil vládu, když se s ním setkal oficiálně, což nečiní politici žádné ze západních zemí? Jaký postoj vy osobně zaujímáte k Číně a Tibetu? Jak jsem už říkal, já jsem Čínu opakovaně navštívil, a proto znám názory jak jejich politiků, tak i lidí z tamních podnikatelských kruhů. Z toho pohledu je krok pane Hermana podrazem na vládu a Českou republiku vůbec. Bohužel to je možné nyní proto, že máme velmi slabého premiéra. Já si nedokážu představit, že by si to dovolil ministr třeba za premiéra Topolánka, to by určitě rychle skončil. Z reakce čínského ministra je patrné, že pokud by naši ústavní činitelé nevydali to své prohlášení, tak by se ty sankce pak mohly vztahovat i na celou republiku a zastavily by například teprve rozvíjející se čínské investice u nás. K tomu přispěl i mladý ministr Jurečka, který si pustil pusu na špacír, že se nepoděláme před Čínou. Takže se teď ten plánovaný export českých potravin přibrzdí, oddálí anebo zcela zastaví. Dalajláma se před pěti lety vzdal jakýchkoliv politických nároků na Tibet, usiluje jen o zachování lidských práv a kulturních tradic ve své zemi. Vrcholná česká politická reprezentace také ujistila Čínu, že uznává její současnou celistvost. V nedávné dohodě o spolupráci mezi Čínou a ČR se také uvádí, že se obě strany nebudou vměšovat do svých vnitřních záležitostí. Nepřehnal to nyní Peking se zrušením Jurečkovy návštěvy? A jak si vyložit informace o tom, že se Čína uchází o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, ale bez řádného výběrového řízení? Nepohlíží na nás tedy jako na naprosto nerovného, vazalského partnera? Čína je vůbec nejlidnatější velmocí a druhou ve výkonu své ekonomiky na světě. My jí těžko můžeme diktovat, jak se má chovat, a nemůžeme bagatelizovat ani některá specifika, na kterých si zakládá, což nedělají ani jiné významnější státy, než je Česká republika. Zájmem Pekingu je nyní dostat se více na trh Evropské unie a do střední Evropy. Na Východě je trochu jiný postup pří získávání zakázek a samozřejmě my jim musíme dát v případě Dukovan najevo, že se musí řídit našimi pravidly. A uvidí se, jestli jejich firmy ve výběrovém řízení obstojí, to bych vůbec neřešil a nepřikládal tomu větší význam. V médiích, ale i mezi politiky se nyní vedou diskuze, co nám bližší kontakty s Čínou vlastně přinesly. Názory se liší, zatímco jedna strana uvádí, že Číňané investovali jen do nadějných a už zaběhnutých firem (Slávia, Žďas atd.), druhá strana argumentuje, že třetina produkce škodovek jde jen do Číny. Kdo tedy může mít pravdu, co si o tom myslíte? Připadá mi zatím nesmyslné čínské investice nějak hodnotit. Na to je opravdu velmi krátká doba. Každý investor nějak začíná. Když to také porovnám s některými západními investory, kteří z těch našich lidí tady dělají pouze naprogramované mašiny, tak si o tom myslím svoje. A když jste zmínil Žďas, tak to je určitě významná investice, která bude mít zanedlouho i synergické efekty (spolupráce s dalšími firmami). Čína nás bere jako takové jedno z kapitálových nástupišť do středoevropských zemí Evropské unie a na tom bychom mohli profitovat. Oslava 28. října a kauza Brady rozjitřila nálady zejména v hlavním městě, a to především mezi umělci. Opravdu máme demonstrovat za to, že se naše politika pomalu ubírá na Východ, což by zřejmě znamenalo ohrožení demokracie, anebo někteří naši politikové včetně premiéra a prezidenta chtějí mít jen vyváženou politiku na obě strany jako i většina západních zemí? Jak na tento problém pohlížíte? Pomíjet východní trhy by bylo velkou chybou, protože ty jsou obrovské a ani země západní Evropy to nedělají. My jsme je v minulosti vyklidili prakticky pro ně, aniž bychom našli rovnocennou náhradu, čímž značně poklesla naše výroba. Renomovaní ekonomové říkají, že 80 procent HDP produkuje v České republice zahraniční kapitál. Mnoho dividend tak směřuje ven a u nás panuje velká strukturální nerovnováha. Tak proč nehledat trhy na Východě? Proboha, vždyť jsme pevnou součástí Evropské unie a NATO, tak se zbytečně nestrašme. 17. listopad, ať už jakýkoliv, bude. A s ním i bilance demokracie, naší cesty ke štěstí a prosperitě a také názory, zda patříme na Západ, či na Východ. Úvahy, co v naší zemi děláme špatně či dobře. Povzneseme-li se nad „pěnu dní“, kterou jsme nyní čeřili, lze říci něco, co by u té příležitosti lidé určitě měli slyšet? Politikové by se měli už především uklidnit, nebojovat stále mezi sebou a respektovat přímou volbou zvoleného prezidenta. Samozřejmě, že se mohou připravovat už na další volby. Nejsme přece Ukrajina, máme tady demokraticky zvolený parlament, senát, i vládu. Ale jaké teď panují u nás poměry, když jeden místopředseda vlády organizuje trucdemonstraci na Staroměstském náměstí a druhý nejprve podpoří Hermana, že přijal dalajlámu, a pak si odjede na 28. října na své sídlo do Francie, kde přečká všechny ty. šarvátky?! Na Hradě, kde jsem byl, chybělo hodně politiků, což považuji za smutné a skandální, a začal bych i věřit tomu tvrzení skeptiků, kteří vycházejí z našich dějin, že my Čechové si neumíme vládnout kromě krátkého období, kdy nás stmelil T. G. Masaryk. Prostě to chce víc klidu, více si naslouchat a dělat věci především proto, aby to posloužilo prosperitě naší země.

Přeživší teroristický útok v Bruselu vypráví, jaké to bylo 22. března ráno šla mladá kadeřnice Orphée do metra, aby se vyhnula zácpě v ulicích belgické metropole. Brzy se ale přeměnila její cesta v chaos… „Pamatuji si na lidi kolem sebe, na velmi štíhlou ženu, již nemladou, která se zeptala muže, jestli šlo skutečně o teroristický útok. Nevěděla jsem, o čem to mluví. Poslouchala jsem ji, ale neslyšela, dívala jsem se na dvě dívky míšenky, které poslouchaly hudbu, a pomyslela jsem, že hraje příliš nahlas," vzpomíná Orphée. „Nevěděla jsem, co mám odpovědět, pořád se ptal, jak se jmenuji, odpovídala jsem mu, pak mu začal zvonit telefon a začal plakat, zdá se, že mu řekli o neštěstí, a pak odešel." Ale než odešel, zavolal zdravotníky. „Cítila jsem, že z jedné strany stále víc hluchnu, že ten zvuk je nějaký…jakoby něco v mém uchu tenounce zvonilo. Řekli mi, že to je normální, ale já na to odpověděla: Je mi na zvracení… Jenže měli tolik práce… Když se dozvěděli, že jsem zvracela, znepokojilo je to. Mysleli, že mám, možná, poranění mozku, což je nebezpečné, mluvili, že je mi třeba dát červenou kartičku, rychleji mne ošetřit, dát do auta a dopravit do nemocnice," vzpomíná Orphée. „Sešili mi tvář bez narkózy, sešili mi hlavu… Otočila jsem si kolem hlavy šátek, protože mé vlasy úplně shořely. Moji rodiči mne dosud neviděli, můj dvouletý synek mne také neviděl od úterý. Nechci je vystrašit… Takže se podobám Britney Spearsové s tváří Mika Tysona, potřebujeme se trochu zasmát…" A Belgičanka se skutečně směje. „Mám v těle úlomky, kousíčky metalu všude, protože se nedají vyndat — jsou příliš maličké a po celém těle…" vypráví Orphée. „Nestěžuji si… Bůh byl na mne hodný… Byla jsem šťastná,. když jsem přišla k sobě v nemocnici, kde jsem si doopravdy uvědomila, že mne budou léčit, když jsem spatřila svého muže, který mne dávno hledal, a prostě jsem si řekla, že jsem naživu, že jsem neučinila svého syna sirotkem," uzavřela Orphée Vanden Bussche.

A ještě naposledy. Čínský prezident odlétá, ale Jiří Ovčáček si ještě kopl do jeho odpůrců Poslední den návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v České republice zhodnotil její celkový průběh mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček. Na sociální síti napsal, že návštěva hlavy ČLR v naší zemi byla mimořádně úspěšná. „Díky úsilí pana prezidenta byly vztahy s ČLR restartovány. Po první vlně investic v ČR přichází druhá vlna, která jen letos dosáhne 95 miliard korun,“ napsal Ovčáček. Podle něj se v průběhu návštěvy definitivně prokázalo, že „antizemanovské úderky sahají k čím dál agresivnějším činům“. Podle mluvčího jejich řádění dokonce připomíná 30. léta. „Je to odraz faktu, že antizemanovský tábor ztrácí půdu pod nohama, jinak řečeno, nemá podporu veřejnosti. Tu se aktivisticky snaží nahrazovat některá média. Výsledkem je vzteklá křeč,“ dodal Jiří Ovčáček. Celý text příspěvku Jiřího Ovčáčka na jeho facebookovém profilu: Státní návštěva prezidenta ČLR měla mimořádně přátelský průběh. A byla mimořádně úspěšná - ve prospěch občanů ČR. Díky úsilí pana prezidenta byly vztahy s ČLR restartovány. Po první vlně investic v ČR přichází druhá vlna, která jen letos dosáhne 95 miliard korun. V průběhu návštěvy se definitivně prokázalo, že antizemanovské úderky sahají k čím dál agresivnějším činům a jejich řádění připomíná 30. léta. Je to odraz faktu, že antizemanovský tábor ztrácí půdu pod nohama, jinak řečeno, nemá podporu veřejnosti. Tu se aktivisticky snaží nahrazovat některá média. Výsledkem je vzteklá křeč.

Zrazu. Co to sem pletete! Andrej Babiš ovládl vysílání ČT, odrovnával celkem čtyři hosty Hned čtyřem protivníkům čelil v průběhu pondělních Událostí, komentářů na ČT Andrej Babiš. Nejprve debatoval s lidovcem Janem Bartoškem o poměrech v koalici, poté s předsedou ODS Petrem Fialou o daňových hlášeních a nakonec ještě s předsedou Českého olympijského výboru Jiřím Kejvalem a krasobruslařem Tomášem Vernerem o financování sportu. A podal skutečně nezapomenutelný výkon. Babiš již během dne avizoval, že začíná pochybovat, zda současná koalice má vůbec smysl, když na něj jeho koaliční partneři dělají takové podrazy. Reagoval tak na kritiku premiéra Sobotky ohledně nečinnosti Ministerstva dopravy ve věci mýta. „V posledním čase naši partneři vyzývají naše ministry, aby přemýšleli, zda nechtějí rezignovat. A chystají se hlasovat s opozicí za zákony šité na míru proti mé osobě, že nemůžu mít média a mé firmy se prý nemůžou účastnit,“ vysvětloval důvody hned na úvod debaty. Je prý zklamán, cítí se podražen. „Oni se to snaží hodit na našeho ministra, pana Ťoka. A přitom tu smlouvu v roce 2006 podepsal lidovecký ministr, pan Šimonovský,“ osvěžil divákům paměť. „Já jsem není zvyklej na takový jednání,“ zakončil svůj výklad. Místopředseda KDU- ČSL Jan Bartošek se ovšem nedal a začal zostra: „Tohle je typický příklad toho, čemu se říká ‚vrtěti psem‘,“ odkázal na známý film o politickém zákulisí. Babišovi podle něj nezbývá nic jiného než vrtět psem, protože ministrům ANO se nedaří a nemají výsledky. „Takže buď za to může opozice, nebo koalice, nebo úředníci. Ale hnutí ANO zůstává čisté,“ přiblížil, o co Andreji Babišovi jde. Námitku, že prvotní příčina problémů leží ve smlouvě podepsané kdysi lidoveckým ministrem, odmítl: „Tak to se můžeme vrátit až k bitvě na Bílé hoře a tvrdit, že za vše může tato bitva,“ vzkázal. Babiš podle něj dnes na vládě vůbec nebyl a tak nemůže vědět, jak zásadní argumenty ze strany koaličních partnerů zaznívaly. Hlavní problém je podle něj v tom, že ministerstvo chce vypisovat výběrové řízení bez uveřejnění. „Tam je trestněprávní odpovědnost, při tom hlasování,“ připomněl. Mohlo by se prý tedy klidně stát, že by si pro hlasující ministry přišla policie. Andrej Babiš začal z druhé strany stolu mávat dopisem, který poslal premiéru Sobotkovi a ve kterém vysvětloval, jak se ministr Ťok snaží situaci vyřešit. „Tu smlouvu podepsal lidovec pan Šimonovský, byl tam pan Sobotka jako ministr financí, pan Paroubek jako předseda vlády. Tak nechť policie hodnotí, kdo spáchal trestný čin,“ vyzval. Námitky na absenci ve vládě odmítl ještě rázněji: „Já bych mohl ukázat, který ministr tráví kolik času na Twitteru, protože se nudí,“ vypálil. A poté k překvapení všech ve studiu začal bez zjevné souvislosti hovořit o tom, že za největší podraz považuje kvízomaty. Lidovec za jeho výkladem žádal, zda by se debata nemohla vrátit k mýtu, moderátor se snažil ministra přerušit, ovšem Andrej Babiš začal chrlit, komu všemu psal kvůli kvízomatům a následně začal z těchto dopisů předčítat. „Nechte mě to. číst,“ odmítl námitky moderátora, zatímco Bartošek se dobře bavil. „Je to opět jako přes kopírák – hlavně se nebavme o Ministerstvu dopravy,“ poznamenal s tím, že ANO na ministerstvu vládne již dva roky, vyměnilo dva ministry, a nevyřešilo nic. „Vy stě podepsali ten nevýhodný kontrakt,“ vypálil Babiš. Když opět dostal slovo, spustil: „Ono to vypadá, že neděláme nic proti kvízomatům, ale...“ Moderátor jej už rázněji vyzval, že tématem je mýto. „My máme pocit, že naši partneři koaliční hází klacky našemu ministrovi pod nohy, kritizují neustále naše ministry, vyzývají Stropnického k rezignaci, a my to neděláme. Ani nekomentuju vyjádření na Twitteru,“ zakončil. Lžete. ODS říká, že sníží daně, a pak je vždycky zvýší Bartoška pak za stolem vystřídal předseda ODS Petr Fiala a změnilo se i téma. Další debata se vedla o daňových kontrolních hlášeních, za jejichž provedení opozice ministra Babiše kritizuje. Sám Babiš tvrdí, že hlášení se zaběhla „zlehka a bez vážnějších problémů“. Moderátor mu namítl, že čtyřicet tisíc podnikatelů hlášení vůbec nepodalo a dalších deset tisíc v něm udělalo chyby. „Je to revoluční projekt. Já jsem totiž první ministr financí, který přichází s reálným bojem proti podvodům na DPH,“ vysvětlil Babiš. „Poprvně v historii po listopadu s tím přicházíme a díky tomu vybereme víc peněz,“ ujistil. Fiala poznamenal, že jestliže dvacet procent podnikatelů mělo s odevzdáním nějaký problém, tak to nevypadá jako úspěch. Důvod je podle něj na straně ministerstva. „Klíčový formulář se měnil ještě v prosinci. Takže firmy se na to nemohly dostatečně nachystat,“ upozornil. Babiš podle něj před volbami sliboval, jak bude pořádně řídit ministerstvo, teď přichází s prvním ze svých „revolučních“ zákonů, měl rok čas na jeho řádnou přípravu a přesto se mu to nepovedlo. „Poslechněte si ty lidi, jaké s tím mají problémy. To není o tom, že to říká opozice. Poslechněte si účetní, daňové poradce, podnikatele,“ vyzýval. Ministr Babiš dlouze vrtil hlavou a následně kontroval: „ODS byla u vlády patnáct let, a neudělali pro výběr daní vůbec nic. A ještě je navyšovali“. Jemu se prý naopak daří. „My jsme převzali tě zkušenosti z jiných států,“ pochválil. Námitky předsedy ODS, že vláda podnikatele nedostatečně informovala, také odmítl. „My jsme dělali obrovskou propagandu, všichni to věděli,“ pravil. Dnes si prý podnikatelé mohou například zavolat na bezplatnou telefonickou linku. „Můžou konzultovať. My jsme připravení, my pomáháme, a my to považujeme za velký úspěch,“ zopakoval. Podle Fialy ale informační kampaň začala najednou hekticky probíhat, až když začala protestovat opozice. „Máme čísla, že čtvrtinu podnikatelů to stálo více než sto tisíc korun, museli tomu věnovat padesát hodin času,“ vypočítával, přičemž ministr Babiš kroutil hlavou a opakoval: „To je nesmysl.“ Fiala se však nedal zastavit: „Pro mě podnikatel, který zaplatí na daních padesát tisíc, dá nakonec tomu státu víc, než nějaká obrovská firma, třeba Agrofert.“ A z druhé strany stolu přišla odpověď: „Ne, pane Fialo, vy jste jedna parta a my jsme to hnutí, které je chybou v systému. Vy se s nimi připravujete na tu příští koaliční vládu,“ poznamenal. Když jej moderátor požádal, aby mluvil k věci, ukázal dokument, že podoba hlášení byla zveřejněna již v květnu 2015. „Pan Fiala lže. On totiž vždycky lže, a ještě tomu ani nerozumí,“ mávl rukou. Fiala se rozčílil a vstoupil do otázky moderátora: „Já se musím ohradit, co to je za způsob debaty? Já tady nemohu poslouchat, že pořád lžu.“ „První pokyny byly třináctého května dva patnáct. Povinná struktura a pokyny byly sedmnáctého července dva patnáct,“ citoval z papíru. „Tak to neříkejte. Měli jsme cílovou komunikaci, rozdávali jsme letáky, od října dva patnáct, posílali jsme maily, esemesky, inzeráty, články, přednášky, workshopy. Není to pravda, co říká pan Fiala, a nevím, co sem zase plete Agrofert do toho,“ chrlil. Předseda ODS trval na tom, že v klíčovém formuláři docházelo ke změnám ještě v prosinci. „Ne, my jsme vyšli vstříc podnikatelům,“ trval na svém Babiš. Fiala jej žádal, když jej obviňuje ze lži, ať mu vyvrací fakta. „Nie, tady jsou fakta,“ přejel Babiš rukou své papíry. Fiala trval na tom, že pro podnikatele to bylo narychlo a složité. „A vy jste v životě viděl nějakého podnikatele?,“ štěkl očividně podrážděný Babiš. „Když se to schvalovalo ve Sněmovně, tak ODS neměli žádné připomínky. Potom se probudili, rok potom, a zrazu, tým že nemaj žádný program, jen všechno co já předložím tak jdou proti tomu, tak přišli s odložením. A proč bysme to odkládali, když je tady deset miliard výnos každý rok,“ rozjel se ministr financí. „Tady vám každý rok někdo ukradne osmdesát miliard korun na DPH,“ máchal papíry s tím, že podnikatelé jsou rádi, že jim konečně někdo narovná podmínky. Fiala namítl, že ODS při jednání připomínky uplatňovala, dokonce on sám předkládal pozměňovací návrh. „Protože jste nebyl u projednávání třetího čtení, i když je to váš zákon, tak to možná nevíte,“ rýpl si do ministra. Pak vykládal, co chce s daněmi dělat ODS, což ministr doprovázel mručením a vrtěním hlavou. „Byli stě patnáct let u vlády,“ poznamenal. Na argument, že ODS prosazuje jednu sazbu DPH, poznamenal: „Je to populistický návrh, který by znamenal dopad do rozpočtu devadesát miliard. Pokud chceme zničit český rozpočet, podle populistického návrhu ODS, tak oni vždycky něco navrhují. Ale když jsou u vlády, tak pak dělají opak. Teďka říkaj snižujeme daně, ale když jsou u vlády, tak navyšují,“ rozjel se. Žádná krize nebude Do třetice pak proti němu usedli dokonce dva hosté. Předsedu Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala doprovodil bývalý krasobruslař Tomáš Verner, aby spolu tlumočili obavy sportovců z nového systému financování sportu. Sportovcům totiž vypadne ze zdrojů půl miliardy, které získávají z výnosů sázkařských společností. Babiš odmítl, že by cokoliv bral sportovcům. Jen je prý třeba si uvědomit, že český sport, to není jen Český olympijský výbor. „Máme Unii sportu, Sokol, Orel, svazy futbalu, atletika,“ vypočítával namátkou. ČOV podle něj získal v minulosti příspěvkem z daňového výnosu z loterií nespravedlivou výhodu. „Tahleta daňová asignace vznikla v roce 2013, když Kalousek vzal peníze sportu a oni si to vylobovali,“ udeřil na Kejvala. Dnes jde prý o to, aby peníze, které dostávají sportovci přímo „od hazardu“, mohla přerozdělit ministryně školství Valachová. „Já mám pro sportovce dobrou zprávu. V roce 2016 dostanou 4,3 miliardy. A já se s paní ministryní domluvil, že v roce 2017 už dostanou šest miliard,“ ohlásil nadšeně. „Ti sportovci to dostanou. My potřebujeme, aby naša mládež a děti sportovali,“ ujistil. „My to chceme z jedneho místa, nechť to paní ministryně rozdělí transparentně,“ ujistil. Kejvalovi pak vzkázal, že olympijský výbor má hlavně zajišťovat účast sportovců na olympiádách a nepřivlastňovat si právo být jediným reprezentantem sportu. Sportovcům prý slíbil, že když mu pomohou prosadit nový zákon o hazardu, tak jim dá tři miliardy navíc. Kejval ujistil, že je to hezké, ale obavy má především z toho, jak se budou k financování sportu stavět nástupci ministryně Valachové, kteří budou mít prst na penězích. „Víte, já jsem ve vedení ČOV sedm let, a jednal jsem už se sedmi ministry,“ vysvětlil. Do debaty pak jedním vstupem vstoupil i olympionik Verner, který okomentval slib šesti miliard. „To mám velkou radost, pane ministře, my vám děkujeme za podporu českého sportu. Já se v politice tolik nevyznám, nevím, jak rychle se něco mění,“ vysvětlil. Moderátor pak ještě vyjádřil obavy, zda třeba nějaký ministr v budoucnosti peníze sportovcům nestopne s vysvětlením, že je krize nebo jiný problém. „Ne, nebude krize,“ ujistil Andrej Babiš.

Nátlakové skupiny kolem Šabatové, cílené zastrašování škol. Václav Klaus mladší dlouho sleduje kauzu "muslimské šátky ve školách" a když dostal prostor v ČT, vzal to zostra Expert ODS pro oblast školství Václav Klaus mladší se ve středečních Událostech, komentářích České televize obsáhle vyjádřil ke sporu o nošení muslimských šátků na českých školách. Jeden takový spor momentálně řeší i soud a už kvůli tomu došlo k nejedné slovní přestřelce. I Klaus ukázal, že si nehodlá brát servítky, a tvrdě se vymezil např. proti ombudsmance Anně Šabatové. Ještě než Klaus dorazil před kamery České televize, vyjádřil se k tématu somálské studentky, která opustila českou zdravotnickou školu, protože jí nebylo dovoleno nosit šátek vždy, když si to přála. Studentka se soudí o údajnou diskriminaci a žádá omluvu a odškodné 60 tisíc korun. „Můj nejsilnější dojem ze soudu. Celou kauzu žene ombudsmanka Šabatová (změnila mj. původní rozhodnutí České školní inspekce) a dnes k soudu vyslala svou snachu, aby tam exhibovala v šátku a dělala tyjátr a snažila se někoho vyprovokovat,“ napsal syn exprezidenta s odkazem na členku Strany zelených Moniku Horákovou. Ta k soudu také dorazila, přičemž si demonstrativně vzala na hlavu šátek, aby ukázala, že máme v České republice svobodu a můžeme svobodně nosit šátek jako pokrývku hlavy. Čeští studenti se musejí přezouvat a nestěžují si, míní Klaus „Ten případ sleduji již delší dobu, už jsem o tom i psal. Ta paní ředitelka je tři roky pronásledována různými kontrolami a teď i soudem. Zdá se mi, že může jít o zastrašení ostatních škol,“ konstatoval v úvodu pořadu Klaus ml. Proti němu usedl advokát Daniel Bartoň, který si kladl otázku, do jaké míry mohou školy nastavit hranice náboženské svobody studentů. Na tomto názoru si soustavně trval a považoval za legitimní, aby o tom společnost diskutovala. Ke konkrétnímu sporu se vyjadřovat nechtěl, jelikož tady musí rozhodnout soud a nikdo jiný. Klaus uznal, že tato otázka je relevantní, ale prý tam vidí ještě další dimenzi. U soudu totiž zaznělo, že ta žena utekla ze Somálska zničeného válkou. „Mě na tom trochu zaráží, že se někdo dostane z takové hrůzy do České republiky a první věc, co udělá, je, že zažaluje instituci – školu. Myslím, že nejde ani tak o spor o náboženskou svobodu, ale spíše o signál, že když bude škola takto jednat vůči žákům z nějaké minority, tak riskuje, že se na ni sesypou různí aktivisté,“ pokračoval expert ODS pro oblast školství. Připomněl, že se čeští studenti musejí ve školách např. přezouvat, což je do jisté míry také omezující, ale studenti to respektují. Kříž je tady doma, zdůraznil expert ODS Moderátor Lukáš Dolanský položil jednoduchou otázku. Mohou studenti nějakým náboženským symbolem na školách prezentovat svou víru? Bartoň má za to, že ano. Klaus sáhl k obsáhlejší odpovědi. „Já bych to odlišil, kříž je tady doma a já bych všechny symboly nedával sobě na roveň... Já tím mířím na to, že to záleží na té kultuře, kde žijete, a této kultuře byste se měl přizpůsobit. Druhá věc, mě zaujalo, že Česká školní inspekce nejprve vydala zprávu, že škola nepochybila, a teprve na nátlak ombudsmanky Šabatové se to změnilo. To je důkaz toho, že za tím stojí různé nátlakové skupiny, které paní Šabatová reprezentuje,“ zmínil ve studiu ČT myšlenku, kterou uveřejnil i na sociální síti Facebook. A co české babičky, ptal se v závěru advokát Bartoň Klausovi okamžitě oponoval, že nošení určitých kulturně-náboženských symbolů je běžné i na české vesnici. Křesťanská tradice např. praví, že by vdané ženy měly nosit šátek jako pokrývku hlavy, a především starší ženy to stále dodržují. „Jestli jste byl na české vesnici, tak zahalených babiček je tam celkem dost a nikoho to nevzrušuje,“ konstatoval Bartoň. Klaus kontroval, že se na tento spor snaží dívat v současném kontextu zachování našich tradic.

Záznam z veřejného shromáždění v Praze dne 28. října, který vám vyrazí dech. Tyto záběry v televizi neuvidíte... ,,Náhodou“ jsem našla toto video na youtube, při jeho poslechu mi běhal mráz po zádech. Jednak závažností předložených faktů a argumentů, ale také pocitem, že český národ pořád ještě má schopné a inteligentní lidi. Že nejsou všichni debilní naivní sluníčkáři, kteří se vůbec v tématice neorientují, a nesledují co se děje v Německu a jinde na světě. Nemám televizi, ale jak jsem pochopila z přiložených komentářů, točila to ČT, ale odvysílala klasicky to, co se jí hodilo (Nepotvrdím, nedívám se na taková média, kde je veškerý obsah striktně a přísně normovaný, aby určoval můj pohled na svět, nebo mé názory. ... Ať už se chci vzdělávat nebo pobavit, vyhledávám si raději data sama a spíše se něco dozvím. Jestli si myslíte, že v televizi se vysílá realita nebo pravda, jste na velkém omylu. Reportáže a důležitá oznámení jsou nachystaná roky dopředu s tím, že se tam jen na poslední chvíli doplní datum.) Poslechněte si tuto řeč, je velice silná a v hlavním proudu pochopitelně nežádoucí. Krátké momentky z Prahy dne 28.10.2016, které v televizi neuvidíte: (komentář k videu od autora Nekorektní TV:) V úvodu fotograf PL Vít Hassan poněkud překvapivě zdůvodní svoji přítomnost na Václaváku a na hradě pak Jiří Černohorský trpělivě vysvětluje zastydlým slunéčkám vítacím základy demokracie. Dojde i na jednostranný dialog s pracovníky Čt. (Těch je mi trošku líto, protože si toho musí vyslechnout za šéfy vic než si zaslouží) Kontextová reklama Sklik (komentář k záznamu z 28.10., zkopírovaný z youtube autora PavelFCB:) ,,Doufám, že všichni tuhle reporáž na ČT viděli…:D Ihned zprivatizovat! K čemu chtějí poplatky? ČT by měla pravdivě informovat o tom, jak to skutečně je a řešit skutečné problémy a ne pouze vymývat občanům mozky… Je ČT ještě českou televizí, nebo už spíše americkou? Takové reportáže bohužel ČT nikdy neodvysílá, jelikož se jim to nehodí. Stejně, jako když co nejvíce cenzurují Okamuru a jeho stranu SPD a místo něj si raději zvou do studia ožralu Kalouska a jiné zloděje…škoda, že podobné věci nemají v TV takový prostor, jako rádoby demonstrace proti Zemanovi, skrytá za oslavou vzniku ČSR. Dokud lidé neotevřou oči, tak politici budou neustále brát nekřestanské peníze, lézt do prdele EU,NATU a zloději, jako Bakala se budou neustále vysmívat, jelikož na takové grázly je naše justice kratká (záměrně)“ Dneska mě mimochodem strašně zklamal a naštval jeden autor na youtube, sledovala jsem ho roky a roky jako svého oblíbence, ale ode dneška je s tím konec. Začal vydávat seriál točený z uprchlických táborů, ale když na něj mnoho diváků uděřilo fakty, absolutně neměl argumenty, ani odpovědi. Potěšilo mě, kolik lidí tam nalilo čistého vína do sklenice a jen blbě nepapouškovalo. Ale fascinuje mě, že tuto propagandu dělají lidé, co si o tématice vůbec nic nezjistili a na velice závažné/základní dotazy absolutně nemají odpověď. Ani trochu nezajímá tohoto youtubera budoucnost naší země a našich dětí, nezajímá se z jakých poměrů ti lidé jsou a co s sebou přinesou. Radši vymývá na youtube mozky malým dětem, co kopírují názory toho, koho uznávají, aniž by domyslel do konce následky a aniž by si připravil odpovědi. Dnešní modla dětí je youtube, už to není televize, a začíná se používat proti nim. Předtím vymývárna mozků s bubbletea, a teď tohle… Z youtubu se pomalu stává odpadní stoka a firmy/společnosti začínají používat slavné autory na oblbování dětských diváků. Zrušila jsem odběry u všech velkých a komerčních kanálů, připadá mi to totiž stejně zaprodané, jako ČT, dělat reportáže na objednávku. Zdroj: 1 Komentáře:

Jiří Ovčáček pro PL: Newsroom ČT24. To je stoka, která lynčuje kohokoli, kdo má odlišný názor! HORKÉ TÉMA Moderátor Radim Panenka přivítal v TV ParlamentníListy.cz hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka, který se rozpovídal o tom, co můžeme čekat od prezidenta Miloše Zemana v jeho druhém funkčním období. Vysvětlil také, proč lidé přestávají věřit médiím hlavního proudu. Důvod je prý poměrně jednoduchý. Když si dnes otevřete některé noviny, tak podle Ovčáčka zjistíte, že si nečtete zprávy, nýbrž propagandu. Stačí se prý podívat na některé pořady České televize nebo na Respekt Zdeňka Bakaly. „Pan prezident rozhodně nebude měnit své dlouhodobé názory například na migraci, na migrační krizi. Bude nadále tyto názory zastávat, bude nadále bránit práva občanů. Bude politikem, který bude hovořit jasně, jednoznačně,“ přislíbil Ovčáček s tím, že to období bude přece jen o něco klidnější než období první. Jedna věc se ale nezmění, prezident bude dál jezdit do krajů a debatovat s lidmi. Tuto činnost bude i ve svém druhém funkčním období považovat za velmi důležitou, i když by pro něj jistě bylo pohodlnější do krajů už nejezdit. Miloš Zeman by totiž lidem rád připomněl, že se mají zajímat o věci veřejné kolem sebe. „Rozhodně se ale nestane to, že by najednou usoudil, že nejdůležitější je mít na své straně novináře, to v žádném případě,“ ujišťoval Ovčáček před kamerami. Politici, kteří stáli o to naklonit si především novináře, dopadali podle Ovčáčka špatně. „Narážím na některé bývalé premiéry. Já nechci hovořit o konkrétních jménech, ale všichni vědí, o koho jde,“ uvedl Ovčáček. Politik si podle hradního mluvčího musí vybrat, jestli se bude opírat o občany, nebo o média. „Například v Bakalových médiích, nebo jak já říkám v Československé televizi Praha,“ uvedl pro dokreslení. Politici, kteří se opírají o občany, dosahují dlouhodobých úspěchů, jak je podle Ovčáčka vidět na prezidentu Zemanovi. Ten působí v politice od roku 1989 a působí úspěšně. Politici, kteří se opřou o média, mají úspěch jen krátkodobě, ale ve volbách přijde volební krach. A proč to tak je? „Musíme si uvědomit, že lidé přestávají mainstreamovým médiím důvěřovat. Ono, po pravdě řečeno, když si dnes otevřete některé noviny, tak si nečtete zpravodajství, ale propagandu. Propagandu určitého politického směru, propagandu ve prospěch některého kandidáta, dokonce už se začínají objevovat nenávistné tóny a prvky vůči lidem, kteří mají odlišný názor. A lidé v České republice, po těch historických zkušenostech, které mají s totalitami, jsou velmi skeptičtí k propagandě a k oficiálním názorům," vyjádřil svůj názor Ovčáček. Hostem pořadu Horké téma byl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček Newsroom ČT24, to je stoka, vypálil Ovčáček Exemplárním příkladem šíření propagandy je podle hradního mluvčího pořad vysílaný na ČT 24 Newsroom, údajně mimořádně odpudivý pořad. „To je stoka, která nekritizuje, to je stoka, která lynčuje kohokoli, kdo má odlišný názor. Dokonce je neuvěřitelné, že tento odpudivý pořad začíná útočit i na jiná mainstreamová média jenom proto, že se odchylují od oficiální ideologie lidí, kteří působí v Československé televizi," pravil mluvčí. Všem divákům připomněl, že demokratická společnost stojí na diskusi a na různosti názorů, zcela jednotná může být jen totalitně řízená společnost, jak je tomu např. v Severní Koreji. Různost názoru mají prezentovat právě nezávislá média. Jenže mnozí naši nezávislí novináři se mění v aktivisty. Alespoň podle Ovčáčka. Z některých mainstreamových novinářů se zkrátka stávají opoziční aktivisté. Dobře je to prý vidět na tom, jak často se v médiích objevují politici TOP 09, STAN, KDU-ČSL a to i navzdory tomu, že tyto strany ve volbách příliš neuspěly. A jako by to samo o sobě nestačilo, tak podle Ovčáčka média hlavního proudu šíří tzv. fake news, neboli lživé zprávy. „Když si vzpomenu, že např. Bakalův týdeník Respekt s vážnou tváří vydal článek, že pan prezident používá čínský mobilní telefon, se kterým si telefonuje se světovými státníky. Všichni vědí, že prezident žádný mobilní telefon nemá. Klasická fake news, která měla poškodit pana prezidenta i v očích zahraničních partnerů," postěžoval si Ovčáček s tím, že se deník ani neomluvil a nedementoval celou záležitost. Takhle podle Ovčáčka vypadá klasický aktivismus, který oslabuje novinářskou nezávislost. A proč k podobným jevům dochází? „Je to zaslepenost a nenávist vůči konkrétnímu politikovi, kterého prostě nechcete," konstatoval hradní mluvčí s tím, že část mainstreamových médií se velmi snažila o to, aby prezident nebyl zvolen podruhé. Pomohlo mu však, že se opřel o voliče. Hradní mluvčí má za to, že některá média hlavního proudu prezidenta natolik nenávidí, že budou hlavu státu neustále napadat. Nebudou schopné překročit svůj stín. Typickým příkladem z poslední doby prý může být to, když některá média začala spojovat Miloše Zemana s vraždou slovenského novináře Jána Kuciaka. Tady prý byla překročena pomyslná hranice. Ovčáček zdůraznil, že nemá nic proti tomu, když budou média kritizovat prezidenta věcně a budou k němu přistupovat nestranně, ale to se podle hradního mluvčího neděje. Mainstreamoví novináři se slovy Ovčáčka dopouštějí na prezidentovi chucpe, když člověka, který se postavil sovětské okupaci v roce 1968, spojují s pondělními demonstracemi v Praze a s Vítězným únorem 1948. Pokud to někdo dělá kupříkladu proto, že prezident přislíbil účast na sjezdu komunistů, měl by si uvědomit, že KSČM prošla demokratickými volbami, není zakázaná a prezident s ní hodlá mluvit stejně, jako hovoří s jinými politickým stranami. Ruka podaná voličům Jiřího Drahoše Ve druhé polovině rozhovoru se Ovčáček vyjádřil k voličům Jiřího Drahoše. „Je strašně důležité v tuto chvíli naslouchat lidem, kteří volili pana protikandidáta. To nejsou lidé. kteří by byli nositeli nenávisti, oni mají prostě jenom jiný názor, jinou představu, volili někoho jiného, protože jim lépe vyhovoval. Tyto lidi je třeba oslovit," uvedl Ovčáček. „Oddělme určitou velmi úzkou nenávistnou skupinku, která se snaží rozdělovat společnost, a lidi, kteří mají úplně odlišný názor než třeba pan prezident, než třeba jiné politické strany, než třeba Andrej Babiš," požádal Ovčáček. Naslouchání lidem s jinými názory v konečném důsledku obohatí celou společnost. Půjde to ale jen v případě, že si lidé uvědomí, že úzká skupinka lidí rozeštvává společnost. Ovčáček soudí, že je to úzká skupinka lidí z určitých uměleckých kruhů a mainstreamových médií, která odmítá respektovat výsledky demokratických voleb. Diskuse ve přích je v pořádku, ale nesmí to být boj. „Protože, jak říkal Masaryk, boj, to není humanita," dovolával se hradní mluvčí zakladatele našeho státu. Můžeme spolu nesouhlasit, ale musíme se respektovat, žádal Ovčáček své spoluobčany. „Mně se hnusí, když si čtu na sociálních sítích něco o kandelábrech, o tom, že někdo někomu rozbije hubu a tak dále, a tak dále. To by ale přeci měli odmítnout i ti, kteří se dnes prohlašují za tzv. Demokratický blok. Oni mlčí a naopak to ještě podporují," tvrdil před kamerami hradní mluvčí. „To je extrém, který musí odmítnout každý demokratický politik," žádal rázně. Ovčáček se v této souvislosti ještě jednou vrátil k pořadu Newsroom ČT24, který údajně opakovaně útočí na mediálního analytika Petra Žantovského. „Teď jsou nepříčetní z toho, že byl zvolen do Rady ČTK. Byla to demokratická volba. Petr Žntovský má své názory, tak je respektujme a diskutujme s ním o nich," prosil Ovčáček. Dehonestace názorů mediálního analytika mu připomíná doby komunistické normalizace. Pár slov padlo i na adresu komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, který podle Ovčáčka udělal hrubou chybu, když se odmítl omluvit. Hradní mluvčí má prý pochopení pro jakýsi pocit křivdy u lidí, kteří se zúčastnili protikomunistických protestů v roce 1989 a teď těžce nesou, že by právě Zdeněk Ondráček měl stát v čele sněmovní Komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. To však podle Ovčáčka nic nemění na tom, že demonstraci proti Zdeňku Ondráčkovi považuje do jisté míry za zástupnou akci, jejímž cíle bylo zaútočit na premiéra v demisi Andreje Babiše a na prezidenta Zemana. Topo prý Ovčáček bude i nadále urputně hájit. „Na jakékoliv sprosté a podpásové útoky na pana prezidenta budu velmi tvrdě odpovídat. Velmi tvrdě, protože takové věci považuji za neslušné a považuji je právě za to, co rozděluje českou společnost a co do ní vnáší ducha nenávisti," uzavřel Ovčáček své vystoupení.

Merkelová 4:0 pro Evropu a Českou republiku Bundestag již počtvrté za sebou zvolil Angelu Merkelovou kancléřkou Německa. Co znamená tento fakt pro Evropskou unii a zároveň pro Českou republiku? „Je to faktor zahnívání Evropy," právě tak hodnotí volbu kancléřky Merkelové ředitel Institutu globálních studií v Praze, profesor Oskar Krejčí v rozhovoru pro Sputnik. Z jednoho průzkumu mezi veřejností Vyšehradské čtyřky vyplynulo, že Češi jako příštího kancléře by raději než Angelu Merkelovou viděli Martina Schulze. Máte pro to nějaké vysvětlení? To musí být nějaký pofiderní průzkum, protože v Česku Martina Schulze v podstatě nikdo nezná. Možná jenom v sociální demokracii. Pokud by šlo o Martina Schulze, tak to je taková Merkelová v kalhotách. Politicky se příliš neliší, akorát hrubším vyjadřováním. Je to stejná koncepce Německo-Evropské unie. Očekáváte nějaké změny ve vztazích mezi Českou republikou a Německem? Bude se pokračovat v normálních vztazích. Samozřejmě bude důležité, jak se oba státy postaví k těmto stupňujícím se krizím, jako například k situaci s otravou britského agenta a jak se postaví k stupňování napětí kolem Sýrie. Děkujeme za rozhovor.

„Střílejte. Je jedno na koho. Je potřeba to urychlit,“ nařídili nám. Šokující výpověď o Majdanu 2014, který svrhl Janukovyče. V TV Silvia Berlusconiho V roce 2014 v Kyjevě na Ukrajině zemřelo 80 lidí. Obvinění fronty proti Janukovyčovi. „Každý začal střílet, dvě nebo tři rány za sebou. Trvalo to patnáct dvacet minut. Neměli jsme na výběr. Bylo nám nakázáno střílet bez rozdílu jak na policisty, tak na demonstranty,“ vypověděl jeden z ostřelovačů na italské televizi Canale 5, která patří do impéria založeného a spoluvlastněného Silviem Berlusconim. „Byl jsem naprosto ohromený.“ Takto Gruzínec Alexander Revazišvili vzpomíná na tragickou střelbu ze 20. února 2014 v Kyjevě, kdy skupina záhadných odstřelovačů spustila palbu do davu a na policisty. Více než 80 lidí bylo zmasakrováno. Tento masakr vyděsil svět a změnil osudy Ukrajiny; prezident Viktor Janukovyč byl nucen uprchnout, protože byl obviněn z toho, že zorganizoval tuto střelbu. Ale masakr změnil také osudy Evropy a naší země (Itálie), vyvolal krizi, která pak vedla k sankcím proti Putinovu Rusku. Sankce se staly pro italskou ekonomiku bumerangem. Podívejte se na video. Verze odstřelovačů na náměstí Majdan Výpověď Revazišviliho a dalších dvou Gruzínců odhalí jinou a znepokojující pravdu – tyto výpovědi shromáždil autor článku a dokumentu „Ukrajina, skryté pravdy“, který se vysílal 15.11. 2017 ve 23:30 v pořadu Matrix, Canale 5, Mediaset. Pravda o masakru, který zosnovala a provedla ta stejná opozice, která pak obvinila Janukovyče a jeho ruské spojence, vychází najevo, když situaci popisuje Revazišvilli a jeho dva společníci (se kterými se setkal a udělal rozhovor autor dokumentárního filmu), jeden z nich dokonce byl členem bezpečnostních služeb bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho a dva jsou militanti z jeho vlastní strany. Ve Tbilisi je najal Mamuka Mamulašvili – Saakašviliho vojenský poradce. Spolu s dalšími gruzínskými a litevskými dobrovolníky dostali pokyny, aby podpořili probíhající demonstrace v Kyjevě; za to pak měl každý obdržet odměnu 5 tisíc dolarů. S falešnými pasy tedy přijeli na Ukrajinu, aby koordinovali demonstrace a provokovali ukrajinskou policii, zpočátku bez použití zbraní. Zbraně se dostaly na scénu 18. února, kdy se distribuovaly různým gruzínským a litevským skupinám od Mamulašviliho a dalších vůdců tzv. ukrajinské opozice. „V každé brašně byly tři nebo čtyři zbraně, byly tam pistole Makarov, samopaly AKM, pušky. Pak tam byly balíčky s náboji.“ Následující den Mamulašvili a vůdci „protestu“ vysvětlili dobrovolníkům, že budou muset čelit policejnímu zákroku z budovy konzervatoře a z hotelu Ukrajina. V tomto případě – bylo jim řečeno – je třeba střílet na náměstí a zasít chaos. Ale jeden z protagonistů přiznává, že obdržel jiné instrukce, mnohem komplexnější. „Když přišel Mamulašvili, tak jsem se ho zeptal.“ „Věci se komplikují, musíme začít střílet,“ odpověděl, „nemůžeme jít do předčasných prezidentských voleb.“ „Ale na koho máme střílet?“ zeptal jsem se. Odpověděl, že nezáleží na tom, na koho a kde, ale že se musí někde střílet tak, aby se zasil chaos.“ „Nezáleželo na tom, jestli jsme vystřelili na strom, barikádu nebo na ty, co házeli Molotovovy koktejly,“ potvrzuje další dobrovolník, „to, co bylo důležité, bylo zasít zmatek.“ „Slyšeli jsme výkřiky,“ přiznává Alexander. Byli mrtví a zranění. „Moje první a jediná myšlenka byla: rychle odejít, než si mě všimnou. Jinak by mě roztrhali na kusy. Někdo už křičel, že tam byli odstřelovači.“ Čtyři roky poté Alexander a jeho dva společníci vyprávějí, že dosud neobdrželi ani tu nejmenší odměnu, a že se proto rozhodli říci pravdu o tom, kdo je využil a opustil. „Tehdy jsem si to neuvědomil, nebyl jsem připraven, pak jsem pochopil. Byli jsme využiti. Zneužiti a obalamuceni.“

Země, které se neotevřou muslimské migraci, zničí Evropu, tvrdí ministr EU Asselborn Země, které nechtějí otevřít své dveře muslimským imigrantům a snaží se ochránit křesťanství, mohou zničit Evropu, tvrdí nejdéle sloužící ministr zahraničí EU. Jean Asselborn, který je v úřadu od roku 2004, své poznámky učinil v rozhovoru s rakouským deníkem Tiroler Tageszeitung. Na dotaz, co si myslí o státech střední Evropy bojujícími s pokusy EU uvalit na ně povinné migrační kvóty, řekl: “Země, které se nechtějí otevřít uprchlíkům z jihu, kteří mluví arabsky, a jsou muslimové, ignorují hodnoty, které Evropská unie reprezentuje.” Tento bývalý náměstek současného prezidenta Evropské komise Jean-Claude Junckera trvá na tom, že EU je “projekt založený na hodnotách,” a že pokud se státy jako je Maďarsko, Polsko, ale i naše země nepodaří srazit na kolena, může to Evropu zničit. V souvislosti s nedávnými výsledky voleb v Rakousku, Německu a České republice, kde více či méně slavily úspěch protiimigrační strany, řekl: “Pokud je v Evropě více tradičních pravicových stran, není to problém, ani pokud bude více sociálně demokratických levicových stran. “Ale pokud se někdo zabývá ochranou křesťanství proti islámu, a proto zavírá své hranice a nepouští nikoho dovnitř, můžeme to nazývat extremismem. A ti, kdo věří v Evropu, s tím musejí bojovat.”

Uprchlík: Špinavé záchody, k jídlu jen máslo a džem. Ponižujete nás Afghánští uprchlíci si stěžují, že je Evropa ponižuje. Prý mají horší podmínky než Syřané. Informuje o tom server Aktuálně.cz. Afghánci jsou v Německu, Švédsku i Finsku považováni za ekonomické migranty, kteří budou vraceni do zemí původu. Běženci z Afghánistánu tak doplatí na přitvrzení podmínek pro získání azylu. Již nyní nejsou pouštěni Makedonií z Řecka, Rakousko dokonce přímo v Afghánistánu platí kampaň, kterou Afghánce vyzývá, aby do Evropy nejezdili. Na chování Evropanů si stěžuje například šestadvacetiletý Muhammad Asíf. Říká, že uprchlické tábory jsou strašné a že Evropané je ponižují. Jeho slova potvrzuje i čtyřiadvacetiletý Abdal Ghafúr. „Tábor je neobyvatelný, záchody špinavé a k jídlu je často jen máslo a džem. Oproti Syřanům jsme bráni jako druhořadí uprchlíci, Syřané toho dostávají k dispozici mnohem víc,“ uvedl. I přesto stále někteří Afghánci věří, že se v Evropě budou mít dobře. „V Evropě dostaneme práci a pomohou nám,“ uvedl například Nadžíbullíh z Kábulu, jenž je v současné době v Turecku a čeká, až bude moci na člunu přeplout do Řecka. Původní text ZDE. Pondělní summit EU, který řeší migrační krizi, navíc příliš optimismu těmto uprchlíkům nedopřává. Návrh závěrečného prohlášení totiž dle serveru Aktuálně.cz uvádí, že končí neřízený pohyb migrantů po západním Balkánu.

Hlasování ANO je ostuda, faleš a pokrytectví. Opozice řádí po neúspěšném pokusu sesadit Okamuru Kvůli tomu, že poslanci ANO, SPD a KSČM nepřipustili diskusi o odvolání předsedy hnutí SPD Tomia Okamury z funkce místopředsedy Sněmovny kvůli jeho výrokům o romském táboře v Letech, označil bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) hlasování ANO za hanbu. A nebyl jediný, kriticky se na účet ANO vyjadřovala i řada dalších, například podle šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska svým středečním postojem ANO podpořilo extremismus a nesnášenlivost. Snahu o Okamurovo odvolání iniciovala KDU-ČSL kvůli jeho výrokům o koncentračním táboře v Letech. Lidovcům se nepodařilo tento návrh prosadit minulý týden na řádnou schůzi, a shromáždili proto dostatek podpisů pro schůzi mimořádnou. Server iROZHLAS.cz informoval, že z poslanců ANO však schůzi podpořil jen Rostislav Vyzula, který za to od opozičních politiků sklidil potlesk. Dalším, kdo nešetřil kritikou, byl místopředseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan, podle kterého Sněmovna zažívá legitimizaci překrucování historie. Předsedovi lidovců Pavlu Bělobrádkovi vadilo, že nevystoupil Okamura ani žádný člen vlády. „Babišovo hnutí ANO spolu s komunisty zabránilo projednávání odvolání Okamury za jeho rasistické výroky a zpochybňování romského holokaustu. Hanba a ostuda!“ napsal na Twitteru bývalý premiér Sobotka. „Vždyť mají odvolatelnost politiků v programu a ve jménu demokratická. Tomio Okamura ‚hrdinně‘ ani nevystoupil,“ uvedl na sociální síti předseda Pirátů Ivan Bartoš. Předseda KDU-ČSL Bělobrádek se nemohl smířit s tím, že místo Okamury promluvil s přednostním právem jen místopředseda SPD Radim Fiala. Navíc podle něj přečetl projev plný „nesmyslů, lží a blbostí“. Nelíbilo se mu ani to, že se nijak nevyjádřil ani žádný z ministrů. „Nikdo z vlády nevystoupil a nehlasoval pro diskusi včetně těch, kteří SPD pokrytecky kritizují,“ dodal s tím, že nenávist se může obrátit i dovnitř stran, které ji šíří. Původní zdroj ZDE. Kritiku sklidil podle některých politiků i odehrávající se paradox, když během hlasování o odvolání Okamury navštívil Babiš romské muzeum. „Na jedné straně je Babiš v romském muzeu, na druhé straně poslanci jeho hnutí neumožnili ani diskusi – vnímám to jako pokrytectví a faleš,“ uvedl předseda sněmovního klubu lidovců Jan Bartošek. A souhlasili s ním i někteří poslanci TOP 09, kteří tento Babišův počin shledávají také pokryteckým. „Kdo podporuje extremismus a šíření nenávisti, je stejný jako ten, kdo se toho dopouští sám,“ řekl Kalousek. „Všichni, kteří u sebe mají červený křížek, nechtěli připustit diskusi o odvolání člověka, který zastupuje Poslaneckou sněmovnu a zpochybňuje holokaust. Silný moment pro každého občana naší země,“ uvedl šéf hnutí STAN Petr Gazdík, když sdílel výpis hlasování o programu schůze.

EU může znárodňovat, prosadila to Jourová. Nejde o vtip V EU bude od roku 2020 možné vyvlastňovat e-shopy. Bez náhrady a soudního přezkumu. Umožní to nové nařízení 2017/2394/EU, které má údajně chránit spotřebitele. Ekonom a publicista Martin Kunštek však upozorňuje na to, že ve skutečnosti může být nový bruselský předpis zneužit k likvidaci evropské konkurence nadnárodních e-shopových gigantů sídlících mimo jurisdikci evropských orgánů. Což by v konečném důsledku formou zdražení a zúžení sortimentu zboží postihlo právě evropské spotřebitele. Jedno ustanovení navíc umožňuje zavést cenzuru internetu v EU. Pro kontrolu poctivého chování obchodníků má každý stát zřízen nějaký inspekční orgán. U nás je to Česká obchodní inspekce (ČOI). Ta je samozřejmě oprávněna provádět podle vnitrostátních zákonů i současného evropského práva i šetření stížností na postup e-shopů. Včetně možnosti provádět na internetu kontrolní nákupy. A v případě zjištění pochybení ukládat provozovatelům sankce. Včetně zákazu činnosti až do doby odstranění závad. V případě závažného porušení zákona může soud provozovateli uložit i trest zákazu činnosti na dobu několika let. Při ukládání sankcí je však ČOI pod soudní kontrolou. Proti jejímu rozhodnutí lze podat odvolání k ministerstvu průmyslu a obchodu a případně i správní žalobu k soudu. I trest zákazu činnosti uložený soudem je přezkoumatelný soudem vyššího stupně. Tyto pojistky mají bránit zneužití výkonné moci k šikaně firem nebo likvidaci nepohodlné konkurence. Existence možnosti odvolání a soudní kontroly výkonné moci patří k základním atributům demokratického právního státu. EU však není stát. Novým předpisem nutí členské země, aby přestaly být demokratickými a právními státy. Zatím v ČR ani v žádném jiném členském státě EU nebylo možné provádět vyvlastňování bez náhrady. U nás to výslovně zakazuje Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku. V čl. 10 odst. 4 listiny je stanoveno, že „vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu“. V rámci EU navíc již dnes existují dva zvláštní výbory, které koordinují přeshraniční spolupráci kontrolních orgánů. Byly zřízeny směrnicemi o všeobecné bezpečnosti výrobků a o bezpečnosti elektrospotřebičů. Mimo jiné jsou v rámci celé EU používány k tomu, aby v případě zjištění nebezpečného nebo ve velké míře závadného výrobku bylo možné nařídit jeho plošné stažení z celého vnitřního trhu EU. V minulosti byl tento postup opakovaně použit např. v případě dětských bot dovážených z Číny, které obsahovaly toxické látky. Nebo plastových láhví na nápoje, které obsahovaly zakázané ftaláty. Po zjištění nebezpečí a ověření v certifikované laboratoři v jednom členském státě, což byla v případě dětských botiček dokonce ČR, byl systém úspěšně použit v rámci celé EU. Tzv. na dožádání spolupracují kontrolní orgány již dnes. A nejen ČOI, ale i Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která byla zřízena speciálně pro potravinářské výrobky. Napříč EU si takové národní kontrolní orgány umějí dohodnout společnou akci nebo poskytnutí vzájemné spolupráce. Když ČOI najde v obchodech třeba nizozemské sýry s obsahem zakázaných látek nebo nečistot, může kontaktovat nizozemskou partnerskou organizaci k provedení kontroly u výrobce. Na žádost české strany je provedena a zjištění jsou poskytována i české straně. V případě potřeby jsou sdílena prostřednictvím současných evropských výborů i orgánům dalších zemí. Aby na svém území mohly provést opatření např. ve formě stažení závadné šarže z trhu. Na první pohled se tedy může zdát, že nové nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/2394/EU o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů je vlastně zbytečné. Že z větší části nařizuje něco, co už existuje a funguje. Ďábel skrytý v detailu Všechny postupy mezinárodní spolupráce, které nařízení zakotvuje, už existují na základě jiných směrnic a nařízení. A jsou používány a fungují. Což dokládá v neposlední řadě i případ loňské razie v berlínském e-shopu, který prodával střelné zbraně a munici na dobírku napříč celou EU. Tato praxe je však všude na světě zakázaná, protože prodejce je ze zákona povinen ověřit, jestli je kupující držitelem zbrojního pasu. Při kontrole v sídle firmy bylo zjištěno, že takto se ještě před účinností odzbrojovací směrnice EU ozbrojili i rodinní příslušníci předních podporovatelů neřízené migrace, která vážně zhoršila bezpečnostní situaci. Německé orgány přitom kontrolu provedly na dožádání belgických orgánů. Logicky se tak vnucuje otázka, proč tento předpis vůbec vznikl. Odpovědi se můžeme dobrat, až když srovnáme současné předpisy s novým nařízením. Jen tak lze zjistit, co nového nám to Brusel přichystal. Zásadní novinka je obsažena v čl. 9 odst. 4 písm. g) bod iii., který dává kontrolním orgánům pravomoc „nařídit registrům nebo registrátorům domén vymazat plně kvalifikované doménové jméno a umožnit toto jméno zaregistrovat dotčenému příslušnému orgánu“. V případě e-shopu je převedení webové domény na státní orgán faktickým zestátněním firmy. Stejné znárodnění, jako když v roce 1948 např. Národní výbor v Opavě převzal kontrolu nad obchodním domem Breda. U e-shopu je internetová doména právě tím „obchodním domem“. Místem, kde dochází k prodeji. Z obchodního hlediska je místo prodeje tím, co je pro obchodníka cenné. Často mnohem cennější než zboží, které má momentálně „v krámě na skladě“. Zboží lze nahradit snadno. Ale místo prodeje, kam jsou zákazníci zvyklí chodit nakupovat, je to, co je obchodníkovým hlavním jměním. U e-shopu je internetová doména, kterou lidé znají a nakupují na ní, totéž, čím je v případě „kamenného obchodu“ obchodní dům. Zavedený obchodní dům má větší cenu než cihly, z nichž je postaven. A totéž platí pro webovou doménu zavedeného e-shopu, která má větší hodnotu než jen registrační poplatek za její zřízení. Jde o samotné jádro podnikání. Vrcholem paradoxu je, že článek, který tuto po roce 1989 u nás nevídanou kompetenci zakotvuje, nese označení „Minimální pravomoci příslušných orgánů“. Jako výsměch potom působí označení oficiální funkce navrhovatelky normy Věry Jourové, která je evropskou komisařkou pro „spravedlnost“, spotřebitele a rovnost mužů a žen. Tunel na ústavu Při porovnání současných textů směrnic upravujících mezinárodní spolupráci kontrolních orgánů a toho, co je přidáno navíc novým nařízením, logicky vzniká dojem, že nový předpis vznikl proto, aby umožnil znárodňování a likvidaci malých a středních e-shopových evropských firem. Na nadnárodní giganty jako Amazon nebo Google, které sídlí v USA, samozřejmě evropské právo nedosáhne. Ani evropské orgány. Jenže právě tyto obří nadnárodní korporace mají dost peněz na to, aby si platily své pozorovatele a lobbisty v Bruselu. A jejich prostřednictvím ovlivňovali vznik právních předpisů, které regulují podnikání v EU. Na rozdíl od malého e-shopu se sídlem někde na Vysočině, který přes internet prodává třeba ponožky pletené z místní ovčí vlny. Nebo dokonce i třeba největšího českého e-shopu Alza.cz. Na české poměry je velkou firmou, ale v evropském či globálním srovnání jde o malý lokální podnik, který nemá dost sil dosáhnout na Brusel. Česká Hospodářská komora se svou těžkopádnou organizací jí v tom vůbec nepomáhá. Což je vidět i na tom, že kolem „znárodňovacího nařízení“ ani veřejně neprotestovala. A neapelovala na českou vládu, aby se proti návrhu postavila. Zákeřnost nové normy je skryta i v tom, že nařízení EU je přímo vykonatelné. Už nemusí být do národního práva zapracováno vnitrostátními zákony. Naopak – vše, co tomuto nařízení odporuje, musí být z národního práva vymazáno. U nás to asi bude znamenat nutnost vymazat část Listiny základních práv a svobod, která je nedílnou součástí ústavy. A na projednávání této změny jsem opravdu zvědav. Umím si živě představit řev, který by se v českém Parlamentu strhl, pokud by takový návrh zákona předložila česká vláda. S výjimkou vládních poslanců by se ze všech stran strhl pokřik o novém nástupu totality. Problém ovšem je, že na základě nového nařízení EU nám naši Listinu základních práv a svobod může „proškrtat“ Evropský soudní dvůr. Vláda žádnou novelu předkládat do Parlamentu nemusí. Dokonalá hůl na jakéhokoli psa A co může být podle nařízení EU důvodem ke znárodnění e-shopu? Prakticky cokoliv. Staré české přísloví říká, že kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. Nové nařízení je dokonalou holí na jakéhokoli psa. Podle článku 3 odst. 2 jej lze použít za jakékoli „protiprávní jednání nebo opomenutí uvnitř Unie, které je v rozporu s právními předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů a které poškodilo, poškozuje nebo může poškodit společné zájmy spotřebitelů“. To je naprosto univerzální klacek, s jehož pomocí lze zlikvidovat jakýkoli e-shop. Takto široká zmocnění ke trestání a likvidaci firem jsou známa pouze z Ruska v době Borise Jelcina, kdy státní orgány fungovaly jako velký mlýn na úplatky. Úředník, který touto pravomocí bude disponovat, bude mít obrovsky silný nástroj na vymáhání úplatků. „Zaplať, nebo ti zestátním firmu.“ Korunu tomu nasadilo ustanovení čl. 3 odst. 14, které jako „újmu společným zájmům spotřebitelů“ definuje „skutečnou nebo potenciální újmu zájmům celé řady spotřebitelů“. Co si pod tím lze představit? Prakticky cokoliv. Začít můžeme třeba „špinavou politikou“. V Německu je na žádost Turecka zakázaná Kurdská strana pracujících (PKK). Na základě žádosti orgánů ze SRN by ČOI měla být povinna znárodnit český army e-shop, který prodává kurdské vlajky nebo nášivky kurdských Lidových obranných jednotek (YPG). Donedávna bojovaly v Iráku po boku amerických a českých vojáků proti Islámskému státu. Nyní jsou však terčem útoku turecké armády v severosyrském kurdském kantonu Afrín. Pokračovat můžeme třeba přes knihy. Hlavní nizozemský opoziční politik Geert Wilders (PVV) vydal knihu „Označen pro smrt: Islámská válka proti Západu a mě“. Jejím obsahem by se potenciálně mohly cítit poškozeni muslimské obce. A jako by nestačilo, že na Wilderse muslimští klerikové vydali fatvu a vypsali odměnu za jeho zabití, podle nařízení EU by se mohli domáhat i zestátnění e-shopů, které knihu prodávají. I při vyvlastnění všech evropských e-shopů, které prodávají Wildersovu knihu, by však byla nadále k mání na e-Bay. Ten má sídlo firmy v USA a na evropské právo se může zvysoka… Logicky se tak nabízí otázka, jestli to nebyly právě obří nadnárodní korporace mimoevropského původu, které „namotivovaly“ Evropskou komisi k předložení tohoto paskvilu. A takhle bychom mohli pokračovat na libovolné zboží. Hinduisty, kteří považují krávy za posvátné, by mohlo urážet, že některý e-shop prodává po internetu hovězí maso. I v ČR už máme řetězce jako rohlík.cz, které umožňují si přes internet objednat potraviny, jež jsou pak spotřebiteli dovezeny až do domu. Hinduisté by podle nařízení EU mohli požadovat znárodnění e-shopů prodávajících též kožené bundy z hovězí kůže. Ovšem nikoli v Indii, kde tvoří většinu společnosti, ale v EU, která tento nesmysl schválila. Z provedení takového opatření by určitě měli radost provozovatelé velkých kamenných obchodních domů. V případě oblečení dnes řada lidí postupuje tak, že si jde zboží vyzkoušet do nákupního centra. A když ví správnou velikost příslušného výrobku, tak si jej objedná za podstatně nižší cenu v e-shopu. K cestě do kamenného krámu je zatím nutí pouze různá velikost konfekce různých výrobců. Z provedení likvidace potravinových e-shopů by jistě měli radost i provozovatelé obchodních řetězců. U nás jde v naprosté většině o nadnárodní korporace. Nařízení vstoupí v platnost 17. ledna 2020. Brusel si tento den bude moci vyhlásit za „Vítězný leden“. Za den, kdy EU zvítězí nad malým a středním podnikáním v oblasti e-shopů. Coby obdobu „Vítězného února“. Komunistický režim v bývalém Československu tento svátek slavil 25. února pod oficiálním názvem „Den vítězství pracujícího lidu“. Šlo o připomínku dne, kdy prezident Edward Beneš přijal demisi sociálnědemokratických ministrů, a tehdejší vládu podle návrhu premiéra Klementa Gottwalda (KSČ) doplnil komunistickými uchazeči tak, že KSČ ve vládě získala většinu. To umožnilo další vlny znárodňování. Po dolech, těžkém průmyslu a velkých podnicích nad 500 zaměstnanců, které byly zestátněny za náhradu v roce 1946, přišly na řadu postupně všechny podniky. Po roce 1948 ovšem znárodňované již bez vyplácení náhrad. Minulý režim znárodňoval až do posledního živnostníka. Od vesnických rodinných koloniálů až po posledního ševce, který se musel vzdát svého verpánku a přejít do státní fabriky. V praxi toto „vítězství“ pracující pociťovali nedostatkem řady druhů zboží. A zejména služeb. V roce 1948 v Československu proběhla velká politická krize. Stávkovalo 2,5 milionu lidí. A ulicemi pochodovaly ozbrojené Lidové milice. V zemi málem vypukla občanská válka. Naproti tomu schválení bruselského nařízení, které má umožnit vyvlastňování e-shopů bez náhrady a soudního přezkumu, proběhlo v úplné tichosti. Média hlavního proudu si jej prakticky vůbec nevšimla. Při prosazení znárodňovacího nařízení EU přitom sehrály dvě hlavní „padoušské“ role Češky. Eurokomisařka Věra Jourová (původně ANO), která návrh nařízení v komisi předložila. A europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD), která v roli zpravodajky Evropského parlamentu „posvětila“ odbourání všech pojistných mechanismů proti zneužití. Jak funguje Brusel Text návrhu vznikl v roce 2016 na Generálním ředitelství pro spravedlnost při EK. I George Orwel by byl zděšen, kdyby dnes viděl, jak je v praxi používán „newspeak“, jehož vznik předpověděl v románu 1984. Do legislativního procesu jej uvedla eurokomisařka Jourová se zdůvodněním, že je to nezbytné k potírání podvodných e-shopů. Po „kolečku“ ve všech možných poradních orgánech EU se návrh koncem roku 2016 ocitl v radě. Ministři zodpovědní za obchod jej sice dost předělávali, ale na znárodňování kupodivu neshledali nic závadného. Za ČR návrh v radě podpořil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Uvnitř resortu se sice materiál setkal s poměrně obsáhlou odbornou kritikou ze sekce průmyslu a podnikání, pod nějž spadají i ochrana spotřebitele a metodické řízení ČOI. Autorka kritického rozboru, který upozorňoval na protiústavnost Bruselem navrženého předpisu, však byla z jednání na expertní úrovni stažena. Podle informací od zdroje uvnitř MPO měl její vyřazení z jednání nařídit přímo ministr Mládek večer před odletem na jednání v Bruselu, kde hodlala návrh po právní stránce „rozcupovat“. Do letadla místo ní nastoupil úředník ze sekce zahraničního obchodu, který ani neměl čas se s materiálem seznámit. Takže na jednání mlčel. Začátkem loňského roku návrh dorazil do Evropského parlamentu (EP). Komisařka Jourová jej obhajovala obvyklými „planými žvásty“ o potřebě mezinárodní spolupráce v boji proti podvodným prodejcům. Na dotazy europoslankyně za německou Pirátskou stranu Julie Redy, v čem se nové procedury liší od těch současných, však nedokázala odpovědět. Pouze uvedla, že jde o „zcela novou kvalitativní úroveň spolupráce v boji s podvody“. Pirátům se však v gesčním výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele podařilo udělat pořádný „bugr“. Předmětem kritiky se stal zejména fakt, že by vyvlastnění e-shopové domény měl provádět pouze kontrolní orgán. Tedy bez rozhodnutí soudu. Ve srovnání s tím, že soud musí např. policii povolit provedení domovní prohlídky, jde u znárodnění firmy o citelný zásah do základních lidských práv, mezi něž patří právo vlastnické i právo na podnikání. Pirátské europoslankyni se ve výboru podařilo prosadit odhlasování pozměňovacího návrhu, který by znárodňovací pravomoc kontrolních orgánů zásadním způsobem omezil. Podle výborem schváleného textu by to bylo možné pouze se souhlasem soudu. Pravomoc nařídit vymazání webové domény měla být omezena pouze na „prozatímní opatření“ s časově velmi krátkou platností. Soud by měl povinnost ji na žádost provozovatele e-shopu přezkoumat ve lhůtě do 24 hodin. A v případě, pokud by nenašel dost právních důvodů k pokračování blokace, by ji suspendoval. Nejvlivnější osoby v EU V tu chvíli byl návrh stažen z jednání pléna EP, kam měl být původně zařazen na červen. V zákulisí se rozjela jednání mezi komisí, zástupci rady a dalšími výbory. Protože se však nepodařilo přimět ani výbor pro právní záležitosti, aby návrh schválil ve znění, v jakém jej předložila komise, byl návrh vzat k novému jednání v radě. Eurokraté z DG Justice vypracovali nový, tzv. kompromisní materiál. Některé pasáže původního návrhu proškrtali tak, že schválený text místy vůbec nedává smysl. V definicích zůstaly zavedeny různé druhy poškození zájmů spotřebitelů, které se však nikde dále v textu nevyskytují. To hlavní – znárodňovací pravomoci vůči e-shopům – však zůstaly. Návrh byl předložen až přímo na plénu EP belgickou europoslankyní Anneleen van Bossuyt z frakce konzervativců a reformistů. Předkládání pozměňovacích návrhů poslancem přímo na plénu je v rámci EP zcela výjimečný postup. Podléhá souhlasu celého pléna. Pro srovnání lze připomenout, že ani skupině téměř všech českých europoslanců napříč frakcemi loni nebylo umožněno na plénu předložit pozměňovací návrh k tzv. odzbrojovací směrnici. V tomto případě však návrh byl na doporučení zpravodajky EP Sehnalové připuštěn. Hlasy největších profederalistických frakcí lidovců, socialistů a liberálů, které dohromady EP ovládají. Na návrh zpravodajky pak europoslanci dokonce z takto mimořádně předloženého pozměňovacího návrhu učinili základ pro další jednání EP. Což způsobilo, že všechny ostatní pozměňovací návrhy z výborů bylo možné „hodit do koše“. Protože na sebe přestala pasovat čísla článků a odstavců, byly všechny výborové pozměňovací návrhy na návrh zpravodajky prohlášeny za nehlasovatelné. Tato metoda se občas používá i v národních parlamentech. U nás se podle jednacího řádu nazývá komplexní pozměňovací návrh. Jeho použití však lze zablokovat vetem dvou poslaneckých klubů nebo 40 poslanců. Navíc poté jde návrh znovu do výboru, kde je možné jej opět upravovat cestou pozměňovacích návrhů. V Bruselu žádné veto menšiny neexistuje. Po jednání pléna jde návrh z EP pryč k dalšímu jednání v radě. Použití této „brutální“ a zcela mimořádné procedury je podle znalců EP zcela ojedinělé. Podle europoslance Jaromíra Kohlíčka (KSČM) její použití svědčí o tom, že komisi a hlavním politickým aktérům evropské integrace na záměru opravdu hodně záleželo. Jeden z dalších poslanců EP, který si nepřál uvést své jméno, k tomu uvedl, že „vedení největších frakcí muselo být hodně namazáno“. Normálně se totiž nestává, aby si poslanci sami znemožnili hlasování o pozměňovacích návrzích, které byly schváleny výbory. Výbory jsou totiž považovány za centrum práce europoslanců. V tomto případě však bylo na úrovni vedení frakcí europoslancům nařízeno hlasovat podle zpravodajky. V této souvislosti není bez zajímavosti uvést, že krátce poté byla zpravodajka Sehnalová „probruselským“ serverem Politico.eu zařazena mezi deset nejvlivnějších lidí v EU. Kdyby volby něco mohly změnit, EU je zakáže Krátce po našich sněmovních volbách byl text znovu projednáván i českým výborem pro evropské záležitosti. Na návrh českých Pirátů bylo ministerstvo průmyslu a obchodu požádáno, aby nesouhlasilo s novým textem. Protest již předtím vznesly na úrovni výboru stálých zástupců COREPER i delegace obvyklých „potížistů“ – Maďarska a Polska. Na poslední chvíli se k protestujícím přidalo i Rakousko. I u našich jižních sousedů již měli po volbách, v nichž parlament ovládli lidovci spolu s euroskeptickými Svobodnými. A ti se proti znárodňování e-shopů důrazně postavili. ČR však zůstala zcela pasivní. Naše delegace se k protestům nepřidala. Údajně z toho důvodu, že by „nemělo smysl dělat potíže“, protože bychom stejně nedosáhli na blokační menšinu v radě. V prosinci tak byla radou potvrzena „zpatlaná verze“. Těsně před silvestrem byl dokument podepsán předsedou rady Donaldem Tuskem i předsedou EP Antoniem Tajanim. A to tak, aby nové nařízení stihlo vyjít v úředním věstníku EU ještě v prosinci. To totiž zaručuje nabytí účinnosti nařízení v lednu 2020. Takže ani nový Evropský parlament vzešlý z voleb v červnu 2019 již nebude mít šanci jej zrušit před vstupem v platnost. Proč se protestuje? Momentálně nám na náměstích protestují studenti za zachování ústavních hodnot. Se znárodňovacím nařízením EU však jejich protesty nemají nic společného. O něm totiž v ČR téměř nikdo neví. Ani veřejnoprávní ČT, která v souvislosti se zvolením poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) strašila občany možným návratem komunismu, o novém nařízení ani „nehlesla“. A to si z peněz koncesionářů v Bruselu platí stálou zpravodajku. Když zvážíme, že ČT ani v době protikomunistických protestů neumí nebo nechce poskytovat informace o hrozícím znárodňování firem, můžeme snadno dospět k názoru, že bojuje pouze za své koncesionářské poplatky. A že neplní účel, k němuž byla zřízena. Neplní úkol, který jí ukládá zákon o České televizi. Jím je poskytování úplných pravdivých a vyvážených informací. Takže si ty poplatky ani nezaslouží. K čemu je nám EU? V dobách, kdy dnešní Evropská unie (EU) ještě byla Evropským hospodářským společenstvím (EHS), bylo v základních smlouvách zakotveno, že jedním ze základních cílů společenství je budování konkurence a ochrana hospodářské soutěže. S tím, že konkurence a soutěž podniků jsou v zájmu spotřebitele, protože vedou k větší nabídce zboží a služeb. A umožňují spotřebitelům dosáhnout na levnější ceny. Tento záměr však byl ze základních dokumentů „vymazán“ návrhem Evropské ústavní smlouvy, respektive Lisabonskou smlouvou. Evropská ústava měla původně nahradit čtyři zakládací smlouvy. Už v ní byla zmínka o podpoře konkurence jako jednom z cílů společenství vypuštěna. Euroústava však byla zamítnuta v referendech ve Francii a Nizozemsku. Místo toho byla smlouvou z Lisabonu provedena revize všech čtyř existujících zakládacích smluv. Při této revizi ovšem byla ochrana hospodářské soutěže z náplně práce EU vymazána rovněž. Nyní můžeme vidět, k čemu bylo nutné provést tuto změnu prosazenou německou kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU). Prakticky má umožnit likvidaci malých a středních podniků v EU, které představují nepříjemnou konkurenci nadnárodním gigantům sídlícím mimo EU. Ze Západu se nám vrací „socík“ vyhnaný na Východ Internet úředníkům asi hodně vadí. Nejen těm státním, ale i evropským. Špatně se totiž reguluje. Na internetu lze podnikat nebo zveřejňovat informace po celé zeměkouli – bez ohledu na to, kde firma sídlí. E-shopy tvoří obrovskou část internetu. A dnes i světového hospodářství. Zavedení e-shopů přispělo ke zvýšení konkurence v oblasti maloobchodu. K rozšíření nabídky a k podstatnému snížení cen. Z ČR si přes internet může český občan objednat zboží nejen z českého či evropského e-shopu, ale klidně i z USA nebo z Austrálie. Na přelomu tisíciletí to ve výpadku daňového inkasa poznaly státy, které to hodně přehnaly se zatížením zboží vysokou sazbou DPH. Kromě Dánska, Švédska či pobaltských zemí k nim patří i ČR. Řada lidí se naučila nakupovat levněji na internetu. Napřed elektroniku či oblečení. A klidně v e-shopech sídlících v zemích mimo EU, kde DPH neexistuje vůbec nebo cizincům není účtována. Později se lidé naučili kupovat na internetu i věci jako pračky a knihy. Dnes si už řada lidí nechává vozit až do domu i nákupy potravin. Některé státy se zpočátku snažily tomuto trendu bránit zaváděním zvláštního cla na dovoz zboží z internetových obchodů. S nárůstem objemu obchodů však státní orgány zjistily, že v praxi je velmi obtížné clo uplatňovat. Protože není v silách celníků prohlédnout a proclít každý balíček s tričkem třeba z USA. Formálně tedy celní sazby nebyly zrušeny a existují, ale prakticky nejsou plošně cla vybírána. Obnovení cenzury v EU Některé státy, které ve světě nejsou považovány ze demokratické – jako Čína – se problém pokoušejí řešit „filtrováním“ internetu. Podle tamních zákonů se v Číně není možné legálně připojit ke všem internetovým stránkám na světě. Řada webových adres je přes čínské poskytovatele internetového připojení nedostupná. Je ovšem v povaze internetu jakožto globální sítě, že tyto zábrany umějí šikovní hackeři obejít cestou různých přesměrovávačů. A úřady žádného státu na světě – ani Číny – nejsou schopny trvale monitorovat a blokovat neustále se měnící prostředí na síti. To si uvědomili nedávno už i čínští komunisté, kteří rezignovali na blokování přístupu na komerční stránky a soustředí se už jen na ty politické. Obsahující kritiku čínské vlády nebo informace o Tibetu. V době, kdy Číňané v blokování komerčního internetu polevují, EU hodlá naopak přitvrdit. Cestou pozměňovacího návrhu europoslankyně van Bossuyt se totiž do textu dostala i pravomoc nařídit vymazání celé webové adresy. Bez soudní kontroly. Toto opatření už umožňuje zavést v EU cenzuru internetu. Text je formulován tak, že z něj přímo nevyplývá, že by vymazání adresy bylo možné nařídit pouze u podvodného e-shopu. Ustanovení článku 9 odst. 4 písm. g) bod ii) totiž dává kontrolním orgánům „pravomoc nařídit poskytovateli hostingových služeb, aby on-line rozhraní odstranil, nebo aby k němu znemožnil či omezil přístup“. A není napojeno na texty pojednávající o podvodech při obchodování na internetu. Na první pohled to vypadá jako zmatečný text. Nebo naopak text, který má umožnit ukončení existence všech alternativních informačních kanálů. Všech, co nehlásají jedinou povolenou bruselskou pravdu.

Debil Konvička bere perník. Někdo by mu měl vymáchat hubu, schytal to docent za útok na političku, která si vzala šátek Ekoaktivista Jan Rovenský se na svém facebookovém profilu opřel do protiislamisty Martina Konvičky. A to nepříliš vybíravě. Konvička si totiž ve svém předchozím statusu rovněž nebral servítky. „Konvovi by už měl konečně někdo v těch jeho misogynních vulgaritách vymáchat hubu. Samozřejmě ne fyzicky ani trestním stíháním, ale pěkně občansko-právní žalobou o omluvu a náhradu nemajetkové újmy. V tomhle případě nejmíň o sto tisíc,“ uvedl Rovenský v reakci na Konvičkův status k Monice Horákové, jež přišla k soudu v šátku podpořit studentku zdravotní školy v Praze, jíž ředitelka hidžáb zakázala nosit. „Provokující zašátkovaná nemohamedánka je Monika Horáková, pražská zastupitelka za zelené, přivdaná do psychopatické familie Uhl-Šabatových. A já na to – děfffka malá, drzá, nechápavá, pitomá,“ napsal totiž Konvička. Podle něj totiž hájením tzv. práva na šátek plive na desítky a stovky muslimských mundúrů. „Soudružka Monička, o tom nepochybuji, se v tom šátku cítí ‚dobře‘. COSI to v ní evokuje ... a všichni víme, co. OK, ať si tedy nasadí kuklu a obojek, sešlehá si prsa kopřivami a jde se příští rok projít na Gay Pride, když je tak hustá. TAM tyhle exhibice patří. Jinam ne,“ napsal ostře Konvička. Na adresu Konvičky se pak v diskuzi ozval i redaktor Britských listů Karel Dolejší. „A nemohl by někdo spíš zjistit, co ten Konva užívá za materiál? Aby to třeba farmaceuti obešli širokým obloukem...,“ napsal Dolejší, jenž je na Facebooku pod pseudonymem Koloman Džugi. „Co jsem slyšel, tak jede perník,“ odvětil politik z hnutí Žít Brno Martin Freund. "No to je debil," zkonstatovala další z diskutujících Jolana Truncová. Konvička se už k Horákové vyjadřoval jednou, a to v diskuzi pod videem, které sdílel Raptor Jovanovič. „Víte někdo, kdo to je, ta šátečnice popletená?“ ptal se Konvička. Když mu Raptor Jovanovič odpověděl, zareagoval po svém: „Jo už jsem se chytil. Děvka smradlavá... Naprosté znevážení, ponížení a výsměch milionům žen, které to nosit nechtějí, ale musí. Něco, jako kdyby si neonacisti navlékli pruhovaná pyžama a udělali si mejdan na appelplatzu v Osvětimi,“ zkonstatoval. Sdílel také fotografii, kde ženy nazval „pytlenky".

Sarkozy považuje Turecko za méně evropskou zemi než Rusko Turecko nepatří do Evropské unie, tato země je méně evropský stát než Rusko, prohlásil v interview pro televizi iTele bývalý francouzský prezident, vůdce opoziční strany Republikáni Nicolas Sarkozy. Podle Sarkozyho názoru, Turecko nepatří do EU nehledě na to, že je „velkou civilizací." „To ale vůbec neznamená, že mám něco proti Turkům, potřebujeme je, jsou to naši spojenci v NATO. Ale začneme-li vysvětlovat, že Turecko je Evropa, pak budeme muset říct školákům, že evropská hranice vede přes Sýrii. Nemá to smysl," řekl Sarkozy. Sarkozy současně zkritizoval jednání mezi EU a Tureckem o migračním problému a vystoupil proti zrušení pro Turky vízové povinnosti. „Vysvětlujeme dnes Evropanům, že se Schengen rozpadl, že má být změněn, že migrační nátlak nemá obdoby, ale prvním rozhodnutím má být zrušení víz pro zemi s 80 miliony obyvatel, která není členkou EU? Je to vydírání, odporuje to zdravému smyslu," poznamenal Sarkozy.