Datasets:

CZLC

/

propaganda_emoce

like 0

Follow

Czech LLM Consortium 25

Ministr Herman bez obalu napsal čtenáři, co si myslí o Okamurovi a SPD Z PROFILŮ Končící ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) odpověděl na dotazy čtenářů serveru ParlamentníListy.cz. Vyjádřil se k volání hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka po vstupu do vlády s Andrejem Babišem (ANO). Jasně také napsal, co si myslí o Tomio Okamurovi a jeho hnutí SPD. Došlo i na velmi ostrou poznámku k výkupu vepřína v Letech, který stojí na místě tábora z druhé světové války. Jasný vítěz voleb Andrej Babiš (ANO) rezignoval na sestavení většinové vlády a sestavuje vládu menšinovou. Alespoň zatím. Pokud jeho menšinová vláda v prvním pokusu nezíská důvěru, možná se ve druhém pokusu rozhodne pro vládu většinovou. Pokud se tak stane, pak by podle hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka měli lidovci uvažovat o vstupu do vlády. Politici přece jsou především od toho, aby hledali shodu. Daniel Herman k tomu poznamenal, že na tento problém lze hledět z různých úhlů pohledů. „Je to složitá věc, na kterou lze nahlížet z více úhlů pohledu. Pohled pana senátora Čunka je jednou z variant. Především je ale potřeba hledat většinový konsenzus v rámci strany. Volit varianty, které by se o podporu členské základny neopíraly, by neodpovídalo demokratickým principům, na nichž je KDU-ČSL postavená,“ zdůraznil Herman. Vyjádřil také svůj názor na hnutí Svoboda a přímá demokracie, které vede Tomio Okamura. Podle Hermana je to hnutí ryze populistické, které získává popularitu nepřijatelným vyvoláváním strachu. „Je to strana postavená na čirém populismu. Její představitelé pracují se strachem, který se snaží ještě více prohlubovat, aby pak mohli přicházet se záchranným řešením. Přesně toto mi před časem v Poslanecké sněmovně řekl předseda SPD T. Okamura, že musí nejprve lidi vystrašit, aby je následně mohl zachraňovat. Na tomto principu je založena jeho strategie,“ napsal Herman. Demokratické strany podle ministra podobnou strategii nevyužívají a snaží se lidem vysvětlovat, že je dnešní svět zatížen problémy, které nemají lehké řešení. Úspěch Tomia Okamury ve volbách je podle Hermana výzvou pro demokratické politiky, kteří musejí lidem nabízet skutečná řešení problémů a vše lidem pečlivě vysvětlovat. Nakonec se ministr Herman znovu vyjádřil k odkupu vepřína v Letech u písku. Lépe řečeno, poděkoval za názor voličky, která byla nejen vůči Hermanovi velmi tvrdá. „Dobrý den, v televizi jsem viděla příběh asi 12let. chlapce, který následkem úrazu přišel o obě ruce. Má jakési dostupné protézy, ale testovali na něm novou protézu, která je daleko lepší, může se s ní lépe najíst, a dokonce i hraje na pozoun! Jenomže protéza stojí 2 miliony a jeho rodiče je nemají, tak mu protézu zase vzali!!! Budou žádat Konto bariéry o pomoc!!! Vláda, jejímž jste členem, cpe nějakým milionářům další stovky milionů za vepřín a lůza aby prosila o milodary!!! Ty peníze, které cpete multimilionářům, jste vydřeli z obyčejných lidí, z takových, jako jsou rodiče toho chlapce!“ rozčílila se žena. Další otázky a odpovědi naleznete zde. Jenže čtenářka tím ještě neskončila. „To může vláda sama o sobě nacpat 450 milionů někomu do chřtánu a potřební se musejí doprošovat nějaké sbírky?! Celé tohle je schované za starostí o Romy, mediální masáž k tomu ap. Vám nestačí, že my, lůza, musíme platit církevní restituce, ještě se musejí rodiče toho chlapce doprošovat! Nedávno jsem podávala podobný dotaz a ani se tady neobjevil!“ pokračovala v kanonádě volička. Herman poděkoval ženě za vyjádření názoru.

Národ se z Bartošky a Dyka nepodělá. Akce proti Zemanovi byly podporované ze zahraničí. Probudí se mlčící většina a je otázka času, kdy dojde k eplozi násilí. Veleba varuje ROZHOVOR „Probudí se mlčící většina a pak je jenom otázkou času exploze, tedy fyzické násilí. Vím, co mluvím, neboť v poslední době dostávám mnoho e-mailů, telefonátů a dopisů s výzvou, abychom zorganizovali obranu před narůstající zvůlí takzvaných elit, jejíž konkrétní projevy nesou prvky ne nepodobné počátečním projevům fašismu,“ říká předseda SPO a senátor Jan Veleba. Co se to s naší zemí poslední týdny děje? Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí, křik na příchozí na recepci na Hradě, výzvy k „týdnu občanského neklidu“… Co z toho všeho vyvozovat? Co tady koho trápí tak vážného? Lze říci, co je hybatelem této vzrušené doby? Nenazval bych tuto dobu jako vzrušenou, ale spíše dekadentní s narušenými hodnotovými vzorci chování, které se snaží určovat a nevybíravě prosazovat ti, kteří se cítí být elitou národa. Mluvím o pražské kavárně, pravdoláskařích a sluníčkářích, k nimž se přidávají někteří umělci, ale i představitelé akademické obce a v této době i část politiků. Trápí je ztráta pokory a nezdravé pýchy, že oni jsou ti vyvolení, kteří jsou předurčení k tomu, aby určovali chod této společnosti, aby prosazovali jediný správný, tedy jejich, pohled na svět, a konečně aby oni rozhodovali, co je dobré a co je špatné, a předepisovali většině, co si má myslet. Jejich společným jmenovatelem, tedy jednoticím prvkem, je nejdemokratičtější možná metoda výsledkem první přímé volby prezidenta republiky Miloše Zemana. Miloše Zemana přinesli na Staroměstské náměstí znázorněného jako exkrement. Jistá část společnosti ho velmi nenávidí. Zaslouží si to prezident? Přetáhl strunu on, nebo jeho odpůrci? Může se stát, že v příštích týdnech přerostou protesty proti němu, zahrnující i zmíněné pokřikování před Hradem, ve fyzické násilí? A nehrozí, že se proberou i Zemanovi příznivci a pojmou obranu prezidenta poněkud ostřeji? Jak zabránit takovému scénáři? Jednou jsem vedl agrární demonstraci, při které byla ministru zemědělství Gandalovičovi předána prasečí hlava. Normální prasečí hlava z jatek, nikoliv nějaké „umělecké dílo“ hlavy Gandaloviče, ale přesto jsem při tom měl smíšené pocity. Ale udělat z hlavy prezidenta republiky, kterého volilo 2,7 milionu občanů, exkrement, to svědčí o duševní a lidské bídě těch, kteří se v den státního svátku k této formě propůjčili, a hlavně o tom, že nejde o elity národa a obránce demokracie, ale o dekadentní uskupení. Jedno pravdivé přísloví říká, že kdo seje vítr, sklízí bouři. A pokud budou organizátoři akcí, jako byla ta na Staroměstském náměstí 28. října v podobných akcích pokračovat, pak přijde reakce. Probudí se mlčící většina a pak je jenom otázkou času exploze, tedy fyzické násilí. Vím, co mluvím, neboť v poslední době dostávám mnoho e-mailů, telefonátů a dopisů s výzvou, abychom zorganizovali obranu před narůstající zvůlí tzv. elit, jejíž konkrétní projevy nesou prvky ne nepodobné počátečním projevům fašismu. Jeden příklad za všechny – lidé na venkově, kteří většinou volili Miloše Zemana jsou podle Gazdíka, Halíka a dalších méně inteligentní a podobně. Podobné principy rozdělení lidí přece aplikoval fašismus. Pokud jde o věcnou podstatu toho, co bylo: měl se Herman setkávat s dalajlámou? Podrazil vládu, když se s ním setkal oficiálně, což nečiní politici žádné ze západních zemí? Byl dopis čtyř ústavních činitelů přehnaný? Jaký postoj vy osobně zaujímáte k Číně a Tibetu? Začnu odzadu. Stěžejní mantrou čínské politiky je integrita jedné Číny, jinými slovy Tibet je její integrální součástí. Tuto skutečnost respektují všechny vyspělé země světa včetně USA a zemí EU, Českou republiku nevyjímaje. Dalším faktem je, že dalajláma je de jure představitelem exilové tibetské vlády a pro Čínu jde o mimořádně citlivou záležitost, kterou drtivá většina zemí včetně USA respektuje a jejich představitelé se s dalajlámou oficiálně nesetkávají. Z toho plyne, že nějaký Herman nemá nejmenší puvoár k tomu, aby na oficiální půdě ministerstva přijímal za přítomnosti místopředsedy Poslanecké sněmovny a místopředsedkyně senátu tuto kontroverzní osobnost. A jestliže to udělal, pak je to nejenom podraz na vládu, ale také provokace. Stranou ponechávám dalajlámovu mravní autoritu, kterou se mnozí zaštiťují, a ponechám na každém, aby se seznámil s dějinami Tibetu z doby, kdy byl takzvaně svobodný. Vládla tam krutá teokracie, bylo tam otroctví, nezletilí chlapci odvlékáni do klášterů a zde zbavováni své integrity, vládly nelidské tělesné tresty a neskutečná bída. Toto pro mne není symbol svobody a morální autority. Co v této souvisloti říkáte tomu, že ministr zemědělství Marian Jurečka ve čtvrtek neodjel na plánovanou návštěvu Čínské lidové republiky. Členové tamní vlády, se nimiž měl jednat, podle ministerstva zahraničí schůzku zrušili... Říkám především to, že ministr Jurečka velmi poškodil české zemědělce a potravináře. A dále že zde je odpověď všem „hrdinům“ a Hujerům, na jejich ujišťování, že Hermanovy podrazy s dalajlámou nebudou mít na nic vliv. Budou a zde je první vizitka. Ale abych byl konkrétní, o co jde. Už dva roky deptá české zemědělce komoditní krize, která zasahuje především sektor mléka, vepřového masa a letos se přidalo i obilí. Jenom u mléka odhaduji letos propad tržeb o čtyři až pět miliard korun! Jednou z možností řešení bylo uplatnění těchto komodit na nekonečném čínském trhu. To není informace jedna paní povídala či spekulace. Rozveďte to. V dubnu jsem v Číně byl – v Pekingu, Šanghaji, na Farmě Čínsko-česko-slovenského přátelství (agrokombinát se 100 tisíci zaměstnanci) a na místě ověřoval konkrétní možnosti. Bylo nám řečeno, že sem vyvážejí potraviny Poláci, Němci, Francouzi a další a že je zde velký prostor například pro vepřové maso, mléčné výrobky a některé další komodity s tím, že nejdůležitějším krokem je získat od čínských úřadů certifikaci na jednotlivé výrobky. Nutno říct, že na naší pekingské ambasádě je velmi šikovný zemědělský rada, ale pan ministr Jurečka svými politickými protičínskými kroky tuto šanci zmařil, v lepším případě zmrazil a výrazně poškodil české zemědělce a potravináře. Nutno ještě dodat, že tento mladý a zdá se, že poněkud nevyzrálý muž ignoroval i pozvánku na setkání s čínským prezidentem při jeho letošní návštěvě Prahy. Co by za takové setkání dal kterýkoliv ministr zemědělství našich západních sousedů… Europoslanec Jan Zahradil rozvinul úvahu, že se pod ministrem Hermanem kývala židle, lidovci se ho chtěli zbavit, tak rozpoutal případ s dalajlámou, na základě čehož si získal Babišovu podporu. ČSSD se tím evidentně cítí zrazena. Ministr Zaorálek v tom udělal jasno na Primě. Najde si i díky tomu sociální demokracie cestu k prezidentovi, s nímž má v otázce Číny absolutní shodu? Já s vámi nesouhlasím, sociální demokracie nemá s prezidentem absolutní shodu ani v otázce Číny. Dientsbier, Bublan (senátor nominovaný ČSSD), mladí sociální demokraté, to nejsou ti, kteří by podporovali profesionální a korektní vztahy a spolupráci s ČLR. Navíc jsem nepostřehl žádné symptomy, které by naznačovaly, že by se pod Hermanem kývala židle. A i kdyby takové byly, premiér Sobotka není ten, který by je řešil. Vždyť jeho postup v Hermanově kauze přijetí dalajlámy, vyznamenání – nevyznamenání Hermanova strýčka Bradyho jasně ukazuje naprostou bezradnost a slabost premiéra. Normální premiér by ministra, který hraje sólovou hru v tak citlivé oblasti a podráží vládu, zkrátka vyhodil. Já to vidím jinak. Prezident Miloš Zeman se zasloužil o oteplení politických a hospodářských vztahů s ČLR, a to bylo třeba narušit. První vlna byl dalajláma, druhá vlna strýček Brady a hlavní protagonista režisérů ministr Herman. Třetí vlna bude 17. listopad. Do dění nám každopádně vstupují umělci: Vojtěch Dyk a Jiří Bartoška varují před ohrožením našich svobod a – znovu – před posunem na Východ. Je to správné, či přehnané? Česká divadla „se chtějí otevřít svobodnému dialogu“ a také varují před tím samým. Je to správné? Jan Kraus sezval protizemanovské umělce, aby to „natřeli“ Zemanovi… Pomohou podobné věci něčemu dobrému, nebo to spíše vrazí klín mezi umělce a lidi, kteří mají rádi Zemana? Mají čeští angažovaní umělci reálnou sílu, nebo jen zneužívají mediální prostor? Odpověď je jednoduchá a už jsem se jednou vyjádřil. Není rok 1989 a není situace a doba na to, že když se pan Bartoška a Dyk postaví před kamery, tak se český národ podělá a dá do pohybu. Máme zde demokraticky zvolený parlament a z něho vzešlou koaliční vládu, máme demokraticky zvoleného prezidenta, dokonce v přímé volbě, máme Ústavní soud. Nevím, o jakém svobodném dialogu pan Bartoška mluví. Vždyť jsme dospěli ve svobodě projevu tak daleko, že se zde, v naší zemi, která je příslušná k Západu, házejí v den státního svátku vajíčka po prezidentovi. Nebo že „také umělci“ ukradnou z Pražského hradu standartu prezidenta republiky, která zde visela od Masaryka s výjimkou fašistické okupace až do naší doby, a nic se neděje. Respektive děje, toto panu Bartoškovi a jiným umělcům, Krausům a spol. nevadí. Perlička – premiér Sobotka se s tím vypořádal na Twitteru slovy: „jedny trencle tento národ snese“! Jinak bych ještě poznamenal, že umělci reálnou politickou sílu nemají. Tu ale mají média, která se ochotně k útokům na prezidenta připojují. Vedoucí roli zde hraje Česká televize. Objevily se některé rostoucí politické hvězdy. Petr Gazdík uspořádal úspěšnou akci na Staromáku, Michal Horáček ji moderoval, Daniel Herman sklízí rostoucí ovace liberálně-„pravicových“ a „sluníčkových“ kruhů. Čeká tyto pány zářná budoucnost? Katapultuje nechuť vůči Zemanovi KDU-ČSL a Starosty mezi „velké“ politické strany? Ublíží ČSSD, že obhajuje partnerství s Čínou? Řekl bych všeho do času a není všechno zlato, co se třpytí. Akce na Staromáku byla úspěšná pro pražskou kavárnu, sluníčkáře a spol. a média. Kolik je to ale lidí? Sto tisíc, nebo milion či dva? Kolik starostů, a je jich přes 5 000, se s tímto pojetím politiky pana Gazdíka ztotožňuje? Mohl bych v kladení těchto otázek pokračovat, ale není třeba. Jsem několik dnů v týdnu mezi lidmi, nakonec mám za sebou úspěšnou kontaktní volební kampaň do krajských voleb a názory lidí, zatím mlčící většiny, znám. Jsem přesvědčen, že vámi uvedené pány zářná budoucnost nečeká. Dokonce bych řekl, že třeba takový Jurečka se ve svém svatém zápalu boje proti prezidentovi Zemanovi a Číně zdiskreditoval a připravil se o šanci usilovat o vedení KDU-ČSL. Pokud se týká ČSSD, tam bych nepokládal tuto otázku v budoucím čase, ale konstatoval faktický stav, kam se tato kdysi nejsilnější politická strana dostala a kam směřuje. Prohrává sled posledních voleb a dál stlačuje volební preference voleb budoucích. A s tím nemá obhajování partnerství s Čínou nic společného. A kam se poděli Miroslav Kalousek a TOP 09? Zatím se ještě zcela nepoděl, ale směřuje, a to nezadržitelně, do politického propadliště. Vždyť i naše koalice SPD-SPO ho v krajských volbách porazila. A to se o mně vyjádřil, asi ho dráždily naše billbordy, že mám obličej typického funkcionáře. Nevím, jak na to přišel, vždyť kromě billboardů mne nikde v médiích, zejména v ČT, nemohl vidět, neboť tam nejsem pouštěn. Zato jeho lidé vidí každý den, ale za rok to snad po parlamentních volbách skončí. Andrej Babiš Zemana už tak urputně nehájí, je mezi ně vražen klín? Jak se nám to české „kdo, s kým, proti komu, za kolik“ kauzou Brady a vším kolem přeskupilo? Vnímáte Babiše jako sluníčkáře? Bude na straně Zemana, nebo se dohodne s Američany a pravdoláskou? Babišovým cílem je vyhrát parlamentní volby a stát se premiérem. A až přijde čas lámání chleba, tak se spojí s tím, kdo mu tento cíl pomůže splnit, a je jedno, kdo to právě bude, respektive kdo se k tomu bude hodit. To, co předvedl s podporou Hermana, je toho důkazem. Bohužel ale taková je realita. Co se může podle vás stát 17. listopadu, na který se nyní čeká? Další akce proti Zemanovi? Již vzpomenuté násilí? Aktivizace Zemanových odpůrců? Něco na způsob 17. listopadu 2014, kdy byla Praha plná červených karet? A ať už to bude jakkoliv, jsou poslední týdny začátkem konce Miloše Zemana? Může se stát, že ho křik umělců, politiků a médií opotřebuje tak, že v březnu oznámí, že nebude kandidovat? Či kandidovat bude a prohraje? Poslední týdny nejsou začátkem konce Miloše Zemana, ale spíše impulzem pro koncentraci sil a promyšlení další strategie. Nemyslím si, že ho pokřik pražské kavárny a jejích sympatizantů opotřebuje či unaví, spíše naopak, nabudí ho to. Je teď na severní Moravě a náměstí a sály jsou opět plné. Pokud bude ve zdravotním stavu, který mu dovolí kandidovat, tak si myslím, že bude zvolen znovu. Určitá část veřejnosti má za to, že tlak na prezidenta Zemana je cíleně vyvíjen neziskovými organizacemi, třeba i řízenými ze zahraničí. Jako strašák funguje jméno George Soros. Do jaké míry tomu lze věřit? Je pravda, že neziskový sektor, věnující se uprchlíkům a geopolitickému směřování, Zemana nenávidí, nicméně jsou zde i divoké konspirační teorie... Tomu není třeba věřit, to je skutečnost. Konspirační teorie bych nerozebíral, tím bych se stal konspirátorem. Je ale skutečností, že akce s dalajlámou a na ni navazující politické aktivity proti prezidentovi (Staromák) byly pečlivě připravené a nesporně podporované ze zahraničí. To je čitelné a zřejmé. A dalším terčem příznivců Zemana jsou média, zejména Česká televize. Selhala a selhávají média, a třeba i ČT, v posledních týdnech? Za závažnější pokládám fakt, že příznivci Zemana jsou naopak terči médií. Dám osobní příklad. Letos v lednu jsem obdržel v rámci akce TRILOBIT Beroun 2016 od Českého filmového a televizního svazu FITES „Zcela zvláštní cenu poroty zlatý citrón senátorovi Janu Velebovi za opakované, politicky motivované vyhrožování České televizi“. K partnerům a sponzorům této akce mimo jiné patřily ČT a ministerstvo kultury. K úloze médií, zejména ale ČT, by se dalo dlouho mluvit, ale moje stručná odpověď na tuto otázku je „ano, jednoznačně“. Nejsou zde jiná důležitá celospolečenská, celonárodní a civilizační témata, jež jsou nezaslouženě současnými událostmi a médii nastaveným diskurzem zakryta? Samozřejmě že jsou. Takzvané elity život lidí neznají, v jejich hledáčku není obyčejný člověk a nahazují témata, kterými snadno navozují davovou psychózu a další práci za ně udělají média. Důležitá celospolečenská témata nejsou vůbec připuštěna a ani se hrát nemohou. Tam by totiž nestačily žvásty o demokracii, o evropských hodnotách, tam by se muselo mluvit konkrétně a odpovídat na velmi nepříjemné otázky. Například co s tři čtvrtě milionu exekucí ročně, jak řešit téměř sto tisíc bezdomovců, jak zastavit propad potravinové soběstačnosti, co s dopravní obslužností a vylidňováním venkova, jak změnit demografický vývoj naší populace? Tyto a další otázky jsou důležité pro vývoj naší země, ale na jejich zodpovězení opravdu nestačí mudrování o svobodě a demokracii. A propos, copak babička, která bere důchod 9 000 korun a polovinu dá na nájem, další peníze na léky, je svobodná? Tam řeči o demokracii (ve státě parlamentní demokracie) jsou k ničemu.

Šokující průběh Moravce! A co Saddám? Po pořadu ČT Českem dál duní „kauza Skripal“. Z vysokých míst padají názory jiné než na Západě Slova exministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) pronesená v pátečním pořadu Interview ČT24 k otravě bývalého agenta Skripala zaujala mimo jiné právníka Tomáše Tyla a poslance Jaroslava Foldynu (ČSSD). Kolem případu je tak stále živo, a jak je vidno, skřípe to kvůli němu i mezi sociálními demokraty. Hovořilo se o něm také v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT24. „Je pravda, že když se zabýváte těmi motivy, tak nemůžete nějak přistoupit na to, co předvádí Rusko. To už přišlo se 17 alternativami, kdo by za útokem mohl stát,“ poznamenal úvodem Zaorálek. „To, co je na tom absurdní, je například obvinění Britů. Proč by Britové vyráběli Novičok? Proč by to dělalo Česko? K čemu by to bylo? Důvod vysoké pravděpodobnosti, že za tím stojí Rusko, je to, že Rusko motiv má,“ dodal Zaorálek. „Stále jsme ale vázáni diplomatickými způsoby komunikace. Čelíme tady ale někomu, kdo používá sílu – ať jde o anexi Krymu nebo o sestřelení holandského letadla. Máme tady další akci, kdy je tady použita síla,“ zmínil. „Exministr zahraničí Zaorálek: Důkazy se nikdy nemusí objevit, ale Rusko mělo jako jediné v kauze Skripal motiv. Tak pokud budou policajti řešit OKD s tímto přístupem, tak to bude cvrkot,“ poznamenal k Zaorálkovým slovům Foldyna. „Zaorálek říkal, že není žádné jiné vysvětlení. Tak kdybyste dovolili, já bych si dovolil... Kdo děsí Brita víc než radikální islám a nacismus dohromady? Rus. Odvěký nepřítel. 200 let válek po celém glóbusu a Rus je pořád tady. Rus je pro Brita stejný nepřítel, jako pro Maďara Turek nebo pro Čecha Němec. Hrozba. A jak víme, britští politikové opravdu, ale opravdu nechtějí Brexit. Nové referendum? To by bylo už tak trapný! No, takže co s tím? Rus na dvorku!!! Rus tráví naše spoluobčany v Salisbury! Rusa sám neporazíš – uf, co budeme dělat, co tak asi budeme...? Je jen jeden stav, v němž je dovoleno vše – válka a následující vývoj. Viz Československo 1945–1948. Formálně samostatní. Reálně – z vděčnosti zcela podřízení. Když jsem včera viděl tu bruselskou líbačku – tam bylo vše. Nepamatuji, že by se Chamberlain olizoval s Daladierem a včera to byly tak vřelé polibky, že Brežněvova olizovačka je proti tomu jak dětská pusa na pískovišti,“ pustil se do vysvětlení Tyl. „Brexit? Jaký Brexit? To jako chcete, abychom v boji s Rusem zůstali sami? Blázníte?! Kdo chce Brexit, je proruský! A už to jede. A kdybyste se ptali, kdo aktuálně platí v Británii antibrexitovou kampaň, tak ten pán se jmenuje Soros. George Soros,“ dodal. Bezpečnostní poradce Andor Šándor pak v kometáři pro server iDnes.cz uvedl, že snaha Velké Británie udělat z kauzy útoku na agenta Sergeje Skripala spor Evropské unie s Ruskem je nešťastná. „Pokus o vraždu je ohavný čin. Použije-li se k tomu nervově paralytický plyn či jiná chemická bojová látka, pak se míra zrůdnosti zvyšuje. Obstarat si takovou zbraň není jednoduché. Na první pohled se leckdo neubrání závěru, že to musel spáchat někdo, kdo k tomu má přístup. S podporou státu,“ píše úvodem Šándor, jenž dodává, že v případě agenta Skripala se nabízí „ruská stopa“. Možná i oprávněně, dodává. Původní text ZDE „Zeptejme se však: Komu ku prospěchu? Opravdu bylo v zájmu Putina nařídit zabití přeběhlíka vojenské rozvědky GRU?“ ptá se Šándor a ptá se rovněž, co by Putin získal. „Ruský zrádce byl odhalen a uvězněn v roce 2003. V roce 2006 byl odsouzen na 13 let. Relativně nízký trest byl výrazem, jak dopad jeho zrady v Rusku vnímali. Po čtyřech letech byl vyměněn za uvězněné agenty dříve pracující pro Rusko. A po osmi letech se jej Kreml rozhodne nechat zabít? I s dcerou? Tu mohl zlikvidovat kdykoli, celou dobu cestovala mezi Británií a Ruskem,“ míní Šándor. Podle jeho slov není Putin hlupák, aby mu nedošlo, že když dá zabít vyměněného agenta, ztíží tím další případné výměny uvězněných špionů. „Načasování ‚pomsty‘ krátce po zimní olympiádě, před volbami a mistrovstvím světa ve fotbale může jako prospěšné vnitropoliticky a z hlediska mezinárodního postavení Moskvy vnímat jen někdo, kdo zná odpověď na výše položenou otázku. To udělal Rus! Proč? Protože je to Rus! Aby to nebylo málo, britský ministr zahraničí nabízí pořádně nevkusnou paralelu k možnému zneužití letního mistrovství světa ve fotbale: Hitlerovu olympiádu v Mnichově v roce 1936,“ konstatuje Šándor. „Pokus o vraždu Skripala mohl provést někdo z GRU na vlastní pěst, aby pomstil jím prozrazené zpravodajce této služby. Na rozdíl od FSB (kontrarozvědka) či SVR (civilní rozvědka) se přeběhlictví u GRU trestá často nemilosrdně,“ řekl Šándor. A dodal, že rozhořčení Britů, že na jejich území někdo zabíjí lidi tímto způsobem, je pochopitelné. „Bohužel dodnes v tomto záhadami zahaleném případě veřejnost neviděla žádné důkazy. Jen hlasitá obvinění a prohlubování diplomatické roztržky těžko povedou k vyšetřování případu, na kterém se musejí podílet i Rusové. Ti však odpovědnost za výrobu a vlastnictví plynu Novičok hází i na Česko, což je nutné kategoricky odmítnout. Jenže snaha Londýna udělat bez důkazů z kauzy spor EU s Ruskem je také nešťastná,“ uzavřel Šándor se slovy, že ve světě je řada potenciálních bezpečnostních hrozeb pro demokratický svět, které bez Ruska stěží budeme schopni vyřešit. Je tak otázkou, jak uzavírá, zda je opravdu naším cílem mít Moskvu proti sobě. O případu otráveného Sergeje Skripala se hovořilo také v pořadu Otázky Václava Moravce České televize. K Václavu Moravcovi do Žižkovské věže tuto neděli zavítali místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička, český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR štábu Jiří Šedivý. Kmoníček upozornil, že tento případ se zřejmě nikdy nepodaří zcela prošetřit. Šedivý rázně odmítl ruské nařčení, že jed Novičok může pocházet i z Česka. Pavel Telička se pořádně obul do prezidenta Zemana. Telička konstatoval, že je poměrně pochopitelné, když se EU chystá vyhošťovat ruské diplomaty kvůli otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala. Místopředseda Evropského parlamentu nepochybuje o tom, že má v této kauze prsty Rusko. Už naše zkušenosti z minulosti s Ruskem by nás měly vést k tomu, že budeme vůči Ruské federaci ostražitější. Telička měl na mysli zamrzlý konflikt v Gruzii, obsazení ukrajinského Krymu Ruskem a tak podobně. Psali jsme ZDE. „Naše diplomacie bude solidární s Velkou Británií a budeme příští týden zřejmě vyhošťovat ruské diplomaty. Soudě podle OVM, čím více, tím lépe. Důvodem je Rusku připisovaný útok na bývalého ruského agenta Skripala a jeho dceru, o kterém např. můj stranický kolega Lubomír Zaorálek konstatoval, že se konkrétní důkazy zřejmě nedozvíme nikdy, ale je třeba brát v potaz, komu celá akce měla sloužit (Rusku). Může to tak být, ale také nemusí,“ poznamenal exhejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD). „Odsuzuji útok na pana Skripala i jeho dceru, ať za ním stál a provedl ho kdokoliv. Jen se musím ptát – šlo o bývalého dvojitého agenta, v Rusku odhaleného, odsouzeného a vezněného – opravdu by po něm Rusko takto ‚šlo‘ po několika letech v ruských věznicích, kde by případná nehoda nebo zdravotní obtíže zřejmě nevyvolaly takovou bouři na světové, resp. evropské scéně? (Jakkoliv je sama tato myšlenka odporná, bavíme se o světě tajných služeb, agentů, vyzrazování státních tajemství atd.) Opravdu by něco takového riskoval prezident Putin pár dnů před klíčovými prezidentskými volbami v Rusku? V této logice se musím ptát dál – Tony Blair skončil jako britský premiér mj. proto, že zbraně hromadného ničení, které byly údajným důvodem (nejen) britské účasti na tažení proti Saddámovi Husajnovi, se nikdy nenašly, Blair přitom tvrdil, že má Husajn chemické zbraně a je schopen je použít cca do 45 minut,“ poznamenal dále Hašek. „Nelíbí se mi samozřejmě osočení České republiky ze strany Ruska, že tzv. Novičok mohl být produkován i u nás, a to bez jasnějších důkazů. Ovšem než se horlivostí vlády v demisi a nového kormidelníka naší zahraniční politiky zapojíme do ligy rozhořčených, projděme si naše historické zkušenosti se všemi dotčenými. Argument typu – jdou do toho ostatní, tak musíme taky, se mi moc nelíbí, naopak nejde do toho, pokud vím, 8 členských zemí EU včetně nám tak blízkého Slovenska. Ani v rámci EU, ani NATO nejde přece v tomto případě o plnění spojeneckého závazku z příslušných smluv. Namísto spuštění konfrontace bych přivítal rychlé jednání mezi EU a Ruskem (event. NATO a Ruskem) s možností všech dotčených se vyjádřit, předložit důkazy a potom jednat... Takto to celé nápadně připomíná známou scénku ze Švejka se zasedáním c. k. polního soudu. , kdy jeho předseda v improvizované soudní síni vyzývá stráž: „Přiveďte ODSOUZENÉHO ... ehm, co to povídám, OBŽALOVANÉHO... Pánové pospěšme si, dnes jsou na oběd ledvinky... ledvinky se, jak známo, mají jist teplé...“ uzavřel Hašek. Svůj názor pak sdělil i vysokoškolský pedagog Radim Valenčík na svém webu RadimValencik.pise.cz. „OVM vyvolaly řadu diskusí a dohadů. Snad poprvé od svého vzniku. Dal jsem si práci a vypsal nejdůležitější momenty. Doufám, že mi vyjde čas (asi odpoledne) a budu se k tomu, o čem se hovořilo, moci vyjádřit. To hlavní, čeho je potřeba si všimnout: BĚHEM HODINOVÉHO POŘADU NEBYLA DODÁNA ŽÁDNÁ NOVÁ INFORMACE, KTERÁ BY NASVĚDČOVALA TOMU, ŽE ZA OTRÁVENĺM SKRIPALA STOJĺ RUSKO. Spíš naopak! A přesto se volá po jednotné akci! – Dává to logiku? Co by taková jednotná akce měla podpořit?“ ptal se Valenčík. Všiml si také například výroku Šedivého: „Pokud by se prokázalo, že za otrávením Skripala je Rusko, byla by to krize.“ Původní text ZDE. A co si myslí bývalý poslanec za ANO Bohuslav Chalupa? Ten si ve svém příspěvku vzal na paškál exministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. A co si myslí zástupce spolku Evropské hodnoty Jakub Janda? „Pamatujete, jak vloni Asad s ruskou podporou užil chemickou zbraň hromadného ničení v Sýrii? Komunisté, dezinformátoři a rezident volali, že se to musí nejdříve dlouze vyšetřit a že tomu nemůžeme věřit jen proto, že k tomu naši spojenci mají důkazy. Tak se čekalo a mezinárodně uznávaná agentura OPCW potvrdila, že to byl sarin. Ten nemohl reálně použít nikdo jiný než Asad, kterého Rusko drží silou u moci. Pamatujete si, jak pak komunisté, dezinformátoři a rezident Zeman požadovali výrazný trest pro Asada a Rusko? Já taky ne. Samozřejmě, že nepožadovali. Když pracuješ pro diktátory a masové vrahy, tak není co řešit,“ řekl. Celý příspěvek Tomáše Tyla: Zaorálek včera říkal, že není žádné jiné vysvětlení. Tak kdybyste dovolili, já bych si dovolil... Kdo děsí Brita víc než radikální islám a nacismus dohromady? Rus. Odvěký nepřítel. 200 let válek po celém glóbusu a Rus je pořád tady. Rus je pro Brita stejný nepřítel, jako pro Maďara Turek nebo pro Čecha Němec. Hrozba. A jak víme, britští politikové opravdu, ale opravdu nechtějí Brexit. Nové referendum? To by bylo už tak trapný! No, takže co s tím? Rus na dvorku!!! Rus tráví naše spoluobčany v Salisbury! Rusa sám neporazíš - uf, co budeme dělat, co tak asi budeme...? Je jen jeden stav, v němž je dovoleno vše - válka a následující vývoj. Viz Československo 1945/1948. Formálně samostatní. Reálně - z vděčnosti zcela podřízení. Když jsem včera viděl tu bruselskou líbačku - tam bylo vše. Nepamatuji, že by se Chamberlain olizoval s Daladierem a včera to byly tak vřelé polibky, že Brežněvova olizovačka je proti tomu jak dětská pusa na pískovišti. Brexit? Jaký Brexit? To jako chcete, abychom v boji s Rusem zůstali sami? Blázníte?! Kdo chce Brexit, je proruský! A už to jede. A kdybyste se ptali, kdo aktuálně platí v Británii anti-Brexitovou kampaň, tak ten pán se jmenuje Soroš. George Soroš. Dobrý den... Celý příspěvek Michala Haška: Naše diplomacie bude solidární s Velkou Británií a budeme příští týden zřejmě vyhošťovat ruské diplomaty. Soudě podle dnešních OVM, čím více,tím lépe. Důvodem je Rusku připisovaný útok na bývalého ruského agenta Skripala a jeho dceru,o kterém např.můj stranický kolega Lubomír Zaorálek konstatoval,že se konkrétní důkazy zřejmě nedozvíme nikdy,ale je třeba brát v potaz,komu celá akce měla sloužit (Rusku). Může to tak být,ale také nemusí. Odsuzuji útok na pana Skripala i jeho dceru,ať za ním stál a provedl ho kdokoliv. Jen se musím ptát - šlo o bývalého dvojitého agenta,v Rusku odhaleného,odsouzeného a vezněného- opravdu by po něm Rusko takto “šlo” po několika letech v ruských věznicích,kde by případná nehoda nebo zdravotní obtíže zřejmě nevyvolaly takovou bouři na světové,resp.evropské scéně (jakkoliv je sama tato myšlenka odporná,bavíme se o světě tajných služeb,agentů,vyzrazování státních tajemství atd.). Opravdu by něco takového riskoval prezident Putin pár dnů před klíčovými prezidentskými volbami v Rusku ? V této logice se musím ptát dál - Tony Blair skončil jako britský premiér mj.proto,že zbraně hromadného ničení,které byly údajným důvodem (nejen)britské účasti na tažení proti Saddámovi Husseinovi,se nikdy nenašly,Blair přitom tvrdil,že má Hussein chemické zbraně a je je schopen použít cca do 45 minut. Nelíbí se mi samozřejmě osočení České republiky ze strany Ruska,že tzv.novičok mohl být produkován i u nás,a to bez jasnějších důkazů. Ovšem než se horlivostí vlády v demisi a nového kormidelníka naší zahraniční politiky zapojíme do ligy rozhořčených, projděme si naše historické zkušenosti se všemi dotčenými. Argument typu - jdou do toho ostatní ,tak musíme taky, se mi moc nelíbí, naopak nejde do toho,pokud vím, 8 členských zemí EU včetně nám tak blízkého Slovenska. Ani v rámci EU ani NATO nejde přece v tomto případě o plnění spojeneckého závazku z příslušných smluv. Namísto spuštění konfrontace bych přivítal rychlé jednání mezi EU a Ruskem (event.NATO a Ruskem)s možností všech dotčených se vyjádřit,předložit důkazy a potom jednat... takto to celé nápadně připomíná známou scénku ze Švejka se zasedáním c.k.. polního soudu, kdy jeho předseda v improvizované soudní síni vyzývá stráž ... “ přiveďte ODSOUZENÉHO ... ehm,co to povídám, OBŽALOVANÉHO...” pánové pospěšme si,dnes jsou na oběd ledvinky... ledvinky se,jak známo,mají jist teplé” ...

V Dienstbierově resortu se lily peníze do kanálu. Trump objevil podvod tisíciletí, řádil Kubera v rádiu Hostem dnešního vydání pořadu Pressklub Frekvence 1 byl Jaroslav Kubera (ODS), místopředseda senátu a primátor Teplic. Když se diskutovalo o krajích, prohlásil, že vznik krajů byla jedna z největších chyb. Kraje podle něj „porodily“ kmotry. Dotace, které do krajů prostřednictvím jednotlivých ROP přicházejí, jsou podle Kubery „obrovské svinstvo“. Mimořádně jej potěšilo, že prezident odvolá ministra Jiřího Dienstbiera. „Doufám, že nový ministr odstraní ty pijavice,“ podotkl s tím, že v resortu ministrem Dienstbierem spravovaném se „lejou peníze do kanálu“. Za tragédii označil to, že Ústeckému kraji bude vládnout rada, v níž bude pět uvolněných náměstků. „Náklady na platy uvolněných funkcionářů budou asi 60 milionů,“ poznamenal s tím, že ODS se tomu snažila zabránit. Řeč přišla i na to, že prezident letošního 17. listopadu nepromluvil. Kubera si myslí, že to nebylo dobře. Nevěří tomu, že prezident nechtěl provokovat. „Asi si chtěl odpočinout a mít klid. Asi se obával toho, že by vyvolával protiakce,“ přemítal Kubera. Ohledně nadcházející volby prezidenta naznačil, že nynější prezidentský kandidát Michal Horáček neuspěje, konkrétně jej však jmenovat nechtěl: „Obecně říkám, předčasný start se obvykle nevyplatí. Já zatím nestartuju a spoléhám na to, že se stane zázrak a přijde správný člověk,“ uvedl. Kdo by měl konkrétně kandidovat na prezidenta, ale neuvedl. Potěšilo jej, že pravděpodobný budoucí americký prezident Donald Trump „odhalil podvod tisíciletí globální oteplování“. „To je neuvěřitelný podvod, stojí biliony eur, nesnížíme teplotu ani o čtvrt stupně,“ rozhořčoval se. Kritizoval podle něj nesmyslná opatření jako zavádění zákazu prodeje v obchodech o svátcích, když od toho ostatní státy ustupují. Nechápe také zakazování kouření v zoo. „To je už koniášství, jde to za hranu normálnosti,“ podotkl. Není spokojen s tím, jakých výsledků dosahuje ODS, chtěl by dvouciferný výsledek. „Jde to pomaleji, než bych si přál. Důvěra se lehko ztrácí, ale těžko nabývá,“ posteskl si. Domnívá se, že strategie ostatních politických stran v nadcházejících parlamentních volbách bude taková, že Babiš sice vyhraje volby, ale nesestaví vládu. Vyjádřil se také k útokům na prezidenta. „Prezident nemusí být mým oblíbencem, ale to neznamená, že jej budu dehonestovat,“ uvedl.

Protiruské sankce rozčilují německé společnosti, uvádí média Sankce Evropské unie vůči Rusku rozčilují německý byznys. Mnozí němečtí podnikatelé doufají, že po znovuzvolení Putina se vztahy EU a Moskvy zlepší, uvádí Frankfurter Allgemeine Zeitung. Nedávný výzkum Východního výboru německé ekonomiky mezi 110 společnostmi ukázal, že 57 % podniků by si přálo postupné zrušení sankcí proti Moskvě, dalších 37 % firem požaduje okamžité a bezpodmínečné zrušení ekonomických sankcí. Pro zachování sankcí se vyjádřilo pouze 5 % účastníků výzkumu. Za zmírnění omezujících opatření vystupuje i předseda zemské organizace Křesťanskodemokratické unie v Durynsku Mike Moring. Podle něj firmy obchodující s Ruskem v této spolkové zemi ztratily až 30 % obratu, což „je v budoucnu nepřijatelné". Portál podotýká, že firmy téměř nikdy nezískávají od bank půjčky, pokud jde o obchodní vztahy s Ruskem. Podle analýzy zveřejněné v prosinci kielským Institutem světové ekonomiky jen do konce roku 2015 se obrat zboží mezi Ruskem a Evropskou unií snížil o 114 miliard dolarů, přičemž Německo to zvláště zasáhlo. Německá ekonomika ztratila více než 17 miliard dolarů.

Larry Silverstein přiznal, že 1 rok před 11. zářím navrhl nový druh WTC-7 a navíc stihl pojistit budovy proti teroristickému útoku Larry Silverstein přiznal, že rok před útokem 11.září bylo v plánu vybudovat novou WTC-7! Při pohledu do minulosti, konkrétně do doby 1 rok a 5 měsíců před útokem, se tehdy konalo setkání, při kterém se plánovala výměna budovy č.7 v roce 2002. Veteranstoday.com uvádějí, že se Silverstein přiznal k řízené demolici při rozhovoru o plánech stavby nové WTC-7. Máme nějaké návrhy. První setkání ohledně plánování bylo v roce 2000, krátce na to byla plánovaná stavba na rok 2002. Ovšem je zde jeden problém. Setkání a také plány na stavbu nové WTC-7 má mnoho společného s řízenou demolicí a útok 11. září. Jinak by tento malý pohled do minulosti neměl vůbec smysl. S nejvyšší drzostí Silverstein rovnou plánoval výstavbu na místě World Trade Center, které tam stálo až do doby útoku 11. září. Lucky Larry původně vlastnil pouze WTC-7, ovšem došlo k dohodě s jeho kolegou Levišem Eisenbergerem, a sionistickým miliardářem Frankem Lowyem, aby WTC bylo prodáno Silversteinovi. K dohodě došlo v červenci 2001 a Larry získal tak vlastnická práva k budovám. Co však udělal jako první krok - zvýšil pojištění budov kvůli možnému teroristickému útoku s podmínkou okamžité hotovostní výplaty částky. A tak získal 11. září Larry jackpot. Kvůli zničení budov, které byly zničeny i s 3 tisíci lidmi uvnitř. Larry měl být v budově také, ovšem jeho žena mu naštěstí připomněla jeho návštěvu dermatologa. Jeho dcera měla podobně vzhlížející výmluvu. Oba tedy přežili a ještě z tohoto neštěstí profitovali, zatímco všichni ostatní bohužel zemřeli. Kontextová reklama Sklik Larry je opravdu lucky. Jednoduše měl štěstí, anebo zatraceně dobré informace, kterými někteří vyvolení disponují. Dokonce si Larry dovolil zvýšit pojistnou částku jako oběť útoku až na 4,5 miliardy dolarů. To je docela velký zisk na to, jakou investici vložil. Video je dokonce dalším důkazem, že se Larry přiznal k tažení demolice WTC-7, aniž by se dostal do vězení nebo byl souzen jiným způsobem. Pak se dostal k soudu, kde žádal částku více než 10 miliard dolarů, tentokrát ne od vlastních pojišťoven, ale těch leteckých společností, které byly mylně viněny z demolice, kterou Larry sám řídil. A co bude tato neuvěřitelně drzá osoba dále tvrdit? Nechejme se překvapit, žijeme ve světě neomezených možností... Zdroj: wire.com

Izrael začíná postřikovat zemědělskou půdu v Gaze smrtícím jedem „Izrael nemá žádné právo rozstřikovat na palestinskou zemědělskou půdu herbicidy,“ řekl.[/quote] Podle izraelské neziskovky Gisha jsou izraelské postřikové operace zaměřeny na to, aby se zbavili šíření nežádoucích travin přes hranice palestinského území. V zemědělství pracuje asi 44 000 Palestinců, kteří činí kolem 11 procent pracovní síly na tomto území. Palestinské Pásmo Gaza, které je domovem skoro milionu Palestinců, trpí pod devastující izraelskou blokádou už od roku 2007.

V naší zemi už není bezpečno. V Německu byl zveřejněn třaskavý dopis Značnou pozornost čtenářů vzbudil osobně laděný dopis německé novinářky Lisy Grüner, který byl publikován v prestižním deníku The Huffington Post. Grüner se v textu omlouvá své malé dceři, že ji již bohužel nemůže pouštět samotnou ven, do obchodu či na koupaliště. Kvůli uprchlíkům. Grüner sice ve svém dopise adresovaném dceři ani jednou nezmiňuje slovo „muslim“ nebo „uprchlík“, ale z jejího textu je zřejmé, že naráží na zhoršenou bezpečnostní situaci v Německu v důsledku přistěhovalecké politiky kancléřky Angely Merkelové. „Moje drahá dcero, je mi moc líto, že tě musím připravit o svobodu, kterou jsi si tak těžce vybojovala. Konečně jsi mohla začít chodit sama do školy. Zvládala jsi to výborně a vždy jsi tam dorazila včas. Nyní se už bohužel neodvážím tě tam ještě pouštět samotnou,“ konstatuje Grüner v úvodu svého dopisu. Německá novinářka dále píše o mnoha případech obtěžování žen a dívek na ulici. „Přímo v našem okolí se stalo terčem násilí a obtěžování pět žen. Některé z nich dokonce za bílého dne,“ odhaluje novinářka smutnou pravdu, kterou německá média a policii často zamlčují. „Když jsem tě poprvé pustila samotnou nakupovat, sledovala jsem tě z balkonu. Ulevilo se mi, až když jsi zazvonila na zvonek u dveří a přišla i se svým prvním nákupem domů. Opravdu mě mrzí, že tě musím o tuto čerstvě nabytou svobodu připravit,“ píše Grüner. Celý text v němčině najdete ZDE Jako jeden z důvodů svých obav uvádí matka malé dcery existenci uprchlické ubytovny ve vedlejší ulici, kde policie našla velké množství drog. Dále lituje, že musí své dceři odepřít také návštěvy plaveckého bazénu. „Zvládla jsi plavecký kurz na jedničku, miluješ vodu a plaveš náramně. Nemohu tě tam už ale pustit, protože hned ve třech bazénech v okolí našeho bydliště už byly dívky tvého věku obtěžovány. Nemohu tě ani nechat hrát si na velkém hřišti, kam jsi byla zvyklá chodit od malička. Chtěla bych ti dopřát víc volnosti. O to více mi je líto, že už v naší zemi není bezpečno.“ „Nejen kvůli článkům v novinách, kde se denně píše o případech obtěžování, loupeže a násilí. Ale především ze zkušeností mých známých, z nichž se někteří stali na ulici oběťmi výše zmíněných zločinů. Je mi moc líto, že se tvůj svět za poslední rok tak moc změnil,“ uzavírá německá novinářka svůj text.

Z "čínské" Slavie uvidí vlajku Tibetu. Vyvěsí ji i Praha 10 AKTUALIZOVÁNO Většina pražských městských částí vyvěsí na svých radnicích tibetské vlajky. Magistrát se už dva roky po sobě k této symbolické akci nepřipojí, stejně jako Praha 1 či Praha 14, zjistila ČTK z ankety mezi jednotlivými radnicemi. Úřady, školy a instituce vlajku Tibetu vyvěšují 10. března jako symbolické připomenutí protičínského povstání v roce 1959, při kterém zahynulo nejméně 80.000 Tibeťanů. Většina čtvrtí vyvěšuje vlajky také už několik let. Podle webu sdružení Lungta se letos v Praze připojí 38 z 57 městských částí. "Ve světle soudobé zahraničně-politické afinity hlavy našeho státu i nedávného uzavření až příliš servilní dohody o formálním partnerství mezi Prahou a Pekingem se tato iniciativa jeví jako navýsost aktuální a žádoucí," uvedl mluvčí Prahy 6 Martin Churavý. Zastupitelstvo hlavního města totiž na svém posledním jednání schválilo sesterskou smlouvu s Pekingem. V jejím rámci rovněž uznává jednotnou Čínu. Pro bylo 35 zastupitelů za ANO, ČSSD, KSČM a část ODS. Pražští zastupitelé TOP 09 shánějí podpisy, aby se pokusili usnesení zrušit ještě před návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na konci března. Potřebují ještě sedm hlasů, aby svolali mimořádné jednání zastupitelstva. Nad magistrátem na Mariánském náměstí vlajka Tibetu už druhý rok po sobě nezavlaje. Hlavní město se do akce Vlajka pro Tibet zapojilo v letech 2004 až 2008 a poté opět od roku 2010. Stejně jako magistrát se rozhodly vlajku nevyvěsit radnice Prahy 1 a Prahy 14. Co se Prahy 10 týká, naše redakce byla informována o výsledcích hlasování takto: "Ze 40 členného ZMČ se ankety účastnily celé zastupitelské kluby ČSSD (5), TOP09 (8), koalice VLASTA (8), SZ (2), NPPD-HPLD (2) a nezařazená zastupitelka Bc. Jana Komrsková. Všichni členové výše zmíněných klubů a paní Bc. Jana Komrsková poslali souhlasné vyjádření k aktu vyvěšení tibetské vlajky. Ze dvou členů zastupitelského klubu KSČM se vyjádřil pouze jeden a jeho stanovisko je proti. Zastupitelé z ANO 2011 a ODS se do ankety nezapojili. Pro se tedy vyjádřilo 26 zastupitelů Proti 1 Nehlasovalo 13 Na základě tohoto výsledku bude tibetská vlajka vyvěšena."

Nedělejte tu z toho Ukrajinu, vyzývá poslanec Šarapatka. Ti, co nenávidí prezidenta, používají metody v demokracii nepřijatelné ROZHOVOR Návštěva dalajlámy jako katalyzátor, sbírání medailí pro příbuzné ministra Daniela Hermana a pokleslá kultura Jana Krause. I tak hovoří poslanec Milan Šarapatka o událostech posledních dnů. Podle něj používá část odpůrců prezidenta Miloše Zemana metody, které nejsou pro demokratickou společnost přijatelné. A co se bude dít 17. listopadu? „Jsem přesvědčen, že jsme civilizovaná společnost, že situace nebude gradovat směrem, jakým k tomu dochází v despociích nebo před několika lety na Ukrajině. My se hlásíme k Západu,“ říká Šarapatka. Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí, křik na příchozí na recepci na Hradě, výzvy k „týdnu občanského neklidu“… Co z toho všeho vyvozovat? Považuji dalajlámu za morální osobnost, samozřejmě lze polemizovat o tom, jaký byl režim v Tibetu dřív, než tam vtrhli Číňané, ale to je jiná věc. Domnívám se, že jeho návštěva byla použita jako katalyzátor k dalšímu vývoji. Považuji to za další atak na prezidenta. Myslím si, že ve společnosti, kterou považujeme za demokratickou, v případě nesouhlasu čekáme na další volby. Nátlakové akce se mi vůbec nelíbí. Co se týká pana Bradyho, věřím, že si medaili zaslouží. Ale strany sporu si velice protiřečí. Současně si myslím, že takových, jako je pan Brady, jsou v této zemi stále ještě tisíce. Když jsem se dozvěděl, že další z příbuzných ministra Hermana dostala medaili za zásluhy od města Českých Budějovic, tak mi to přijde jako sbírání medailí. Pan Brady, který snad ani nevěděl, o co tady kráčí, si odveze ranec medailí… Nejen z oslavy 28. října na Staroměstském náměstí se dá usuzovat na to, že jistá část společnosti skutečně prezidenta Miloše Zemana až nenávidí. Přetáhl strunu on, nebo jeho odpůrci? Zaslouží si to prezident? To je samozřejmě dobrá otázka. Považuji prezidenta Zemana za demokraticky zvoleného a za extrémně inteligentního člověka. Používá ovšem k oslovení veřejnosti i metody, které mi nesedí. Hodně zla ale vyvolali i lidé kolem něj, ať je to pan Mynář se svou prověrkou – neprověrkou nebo pan Ovčáček se svým vysvětlováním důvodu zpoždění letu do Bratislavy. Ale znovu opakuji, když se někomu prezident nelíbí, ať ho nevolí. Mně ale přijde, že ta část společnosti, která, jak říkáte, prezidenta nenávidí nebo má k němu antipatii, prostě používá metody, které nejsou v demokratické společnosti přijatelné. Prezident byl zvolen většinou voličů, kteří se zúčastnili, a tečka. Změna ve slušné demokratické společnosti se dělá tak, že ho lidé nezvolí. Nemohu přece říct, jak se opakovalo v nejrůznějších podobách: Zeman není můj prezident. Je to prezident České republiky. Jestli se hlásíme k Západu, a věřím, že ano a jsem na to pyšný, tak se musíme podle určitých norem chovat. Může se stát, že v příštích týdnech budou protesty gradovat, nebo po 17. listopadu problém jaksi vyšumí… Jsem přesvědčen, že jsme civilizovaná společnost. Že situace nebude gradovat směrem, jakým k tomu dochází v despociích nebo před několika lety na Ukrajině. My se hlásíme k Západu, jsme civilizovanou společností. 17. listopad je samozřejmě velmi silným symbolem, kdy se československá společnost tehdy postavila proti komunistickému režimu, ale dnes jsme ve zcela jiné situaci a žijeme v demokratické zemi. Jsem přesvědčen o tom, že protesty nepřekročí míru slušnosti. Je samozřejmě zřejmé, že se mnozí snaží zviditelnit. Je těsně po krajských volbách a někteří politici se domnívají, že získali nějaký mandát a teď se mohou podílet na řízení společnosti. Máme také před volbami do parlamentu. Všichni, kdo si dělají naděje na nějaké umístění, se začínají vehementně snažit, aby byli vidět. Jak hodnotíte v této chvíli jednání ANO a jeho předsedy Andreje Babiše? Jak se nám to české „kdo, s kým, proti komu, za kolik“ kauzou Brady a vším kolem přeskupilo? Nejsem v politice dlouho a spíš jsem se pohyboval v diplomacii. Myslím si ale, že v politice nejde o žádné velké sympatie nebo antipatie, ale o to, jak si kdy mohou být jednotliví aktéři užiteční a jak mocensky to právě vychází. Tak si vysvětluji i pro mě překvapivá vyjádření a vše může souviset i se situací v koalici. Donedávna byly dvě ze tří stran proti ANO a teď se mohla karta obrátit a vznikla koalice v koalici. KDU-ČSL má tradici v tom, že se snaží být jazýčkem na vahách, a zdá se, že se jí to daří. A ať už to bude jakkoliv, jsou podle vás poslední týdny začátkem konce prezidenta Miloše Zemana? Nemyslím si to. Nechci to dál rozvíjet. Myslím si, že určitě ne. Jeho pozice a podpora ve společnosti jsou stále velmi silné. Ještě bych se vrátila k vystupování umělců. Vojtěch Dyk a Jiří Bartoška varují před ohrožením našich svobod a znovu také před posunem na Východ. Je to správné, či přehnané? To jsou jednoduchá klišé a proklamace. Stačí si připomenout, z jakých peněz jsou financovány aktivity pana Bartošky, filmový festival, ministerstvo kultury... Ale ještě bych rád doplnil jednu věc k čínským investicím. Kromě jiného jsem ekonom a přišlo mi, že žádné investice nejsou. To jsou nákupy. Tady si někdo koupil továrnu od předcházejícího vlastníka. V tomto směru mají kritici čínské cesty pana prezidenta pravdu. V tuto chvíli jde o mnoho humbuku pro nic. Ještě by mě zajímalo, jak na vás působil poslední díl Show Jana Krause? A zda si myslíte, že mají čeští angažovaní umělci reálnou sílu, když navíc používají mediální prostor? Mně Show Jana Krause přijde jako pokleslá kultura, já to nesleduji. Určitě ale má sledovanost mezi některými lidmi a nějakým způsobem veřejné mínění ovlivňuje. Z těch informací, co jsem četl, mně přišlo nefér, že přišli aktéři jen z jedné strany a nepřišel nikdo, kdo má jiný názor, a tím nemyslím zrovna pana Ovčáčka. Jsem člověk, který si rád dělá názor sám.

Kuře zůstalo bez hlavy a nechcíplo (FOTO) V Thajsku celý týden žije kuřátko bez hlavy, žere a bere antibiotika. Ošetřuje ho veterinářka Arun Tong, která nazývá ptáčátko opravdovým vojínem, píše The Daily Mail. Lékařka sdělila, že krmí kuřátko přes krk a dává mu antibiotika. Podle jejích slov je to ochočený pták, který dobře reaguje na léčbu. Ц о б г и н уhttps://t.co/hblO8dMVbF pic.twitter.com/97MIydwKD0 — Novosti-lenta (@Novostilenta) 29. března 2018 Jak kuřátko přišlo o hlavu, není jasné. Místní obyvatelé ale mají za to, že ho mohl přepadnout nějaký živočich. Na veterinářské klinice doufají, že si od nich někdo kuřátko vezme a bude ho ošetřovat. „Bude potřebovat doživotní péči. Je to opravdový vojín se silným srdcem," dodala lékařka. Podobný případ se stal v Coloradu v roce 1945. Farmář sekal kuřatům hlavy a všiml, že jedno i nadále skáče a běhá. Projevili o to zájem vědci a novináři. Farmář se vydal na cestu po zemi se svým chovancem. Ten zemřel až po půlroce: udusil se hlenem v krku.

Nová teorie, jak chce Putin zničit Evropu invazí migrantů. Figuruje v ní Angela Merkelová „Rusko záměrně vyvolává v Evropě protiuprchlické nálady ve snaze svrhnout německou kancléřku Angelu Merkelovou,“ uvádí server Britské listy slova odborníka z NATO Jänise Särtse. Server čerpá z informací britského The Guardian. Särts, který je ředitelem strategického komunikačního centra NATO v Rize, tvrdí, že je dokázáno, že Rusko financuje extremistické síly v Evropě a existují důkazy, že Rusko v Německu agituje proti Merkelové. Podle něj se Rusko snaží svrhnout Merkelovou tím, že vede informační válku, jejímž cílem je vyvolávat hněv proti uprchlíkům. Původní text ZDE. „Rusko buduje síť, kterou lze ovládat. Je možné ji použít, jak to nyní dělají v Německu, v souvislosti s legitimním tématem uprchlíků, k ochromování politických procesů velmi vážným způsobem. Rusko zkouší, jestli dokáže prohlubovat problémy, které už existují, a vyvolat hnutí, které způsobí v Německu politické změny,“ uvedl Särts. Jak dodává, využíváni jsou ruští mluvčí, sociální sítě i prohlubování existujících trhlin. „Využívají ultrapravicového narativu a toho zneužívají. Obecně řečeno, je možné vystopovat ruské financování extremistickým silám v Evropě. Ať pro levici, nebo pro pravici – pokud to jsou extremistické síly, hodí se Rusku jako možný nástroj pro jeho taktiku,“ uzavřel Särts.

Jurečka měl letět do Číny, ale tamní ministří schůzky s ním zrušili. Tak se aspoň pustil do Zemana: Lže, vydírá a vyjadřuje se jako hulvát Místopředseda křesťanských demokratů a ministr zemědělství Marian Jurečka se v úterním Interview ČT24 ještě jednou vrátil k počínání čínské velvyslankyně v Česku a k ministrovi kultury Danielu Hermanovi. V této souvislosti si rýpl do ČSSD i do Číny a prezidenta Zemana. Není prý normální, aby prezident této země lhal, vydíral a vyjadřoval se jako hulvát. „Nemyslím si, že by to prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů bylo nezbytně nutné,“ konstatoval Jurečka. Důrazně se ohradil proti tvrzení ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který přirovnal schůzku Hermana s dalajlámou k setkání s představitelem někdejší Sudetoněmecké strany Konráda Henleina za první republiky. Jurečkovi se zdají být Zaorálkova slova za hranou. Šéf české diplomacie se v průběhu dnešního dne omluvil za tato svá slova. „Já jsem nezaznamenal, že by ministr Herman řešil problémy jednoty Číny... Mě fascinuje, že se země jako Čína ohrazuje proti tomu, když se osmdesátiletý muž, takřka na sklonku života, setká s ministrem kultury,“ podivoval se člen vlády. Zdá se mu nesmyslné, že se Čína bojí dalajlámy. „Já jsem měl 3. listopadu odlétat do Číny, ale ta cesta se neuskuteční, protože náš zastupitelský úřad oznámil, že ministři, kteří se se mnou měli setkat, schůzky zrušili. Obě strany prý tento krok vzhledem k situaci obě jistě chápou. Pro mě je to také překvapivá informace,“ podotkl host. Z toho, co vidí, se mu ovšem zdá zjevné, že za tím jsou události posledních dní. „Ale když vidím, jak se vyjadřují někteří hradní představitelé nebo představitelé jiných vládních stran, tak mi na mysli tanou slova moderátora Petra Nováčka,“ naznačil ministr zemědělství s odkazem na komentátora Českého rozhlasu, jenž spekuloval o tom, že ČSSD a Hrad hájí čínskou stranu, protože nelze vyloučit, že do ČSSD zamíří čínské peníze. „Důkazy pro to nemám, ale vytanulo mi to na mysli,“ shrnul Jurečka. Ať už je to, jak chce, Jurečka věří, že se situace ve vládě nakonec uklidní. „My jako KDU-ČSL nemáme zájem tady něčeho využívat. My se celou dobu za poslední dva týdny jen bráníme nebo vyvracíme lži, které jsou namířeny proti ministru Hermanovi. My celé tři roky pracujeme ve vládě ve prospěch této země,“ zdůrazňoval Jurečka. Lidovci prý nenaháněli politické body ani na Staroměstském náměstí. Jurečka se tohoto setkání zúčastnil, protože je mu smutno z toho, jak se zachoval prezident republiky. A je rád, že to vidí celá řada lidí podobně jako on. „Že není normální, aby prezident tohoto státu nemluvil pravdu, lhal, vydíral, vyjadřoval se jako hulvát,“ konstatoval Jurečka. „Řeknu zcela otevřeně: já jsem ho ve druhém kole nevolil,“ zdůraznil. Zdá se mu však předčasné hovořit o tom, koho by podpořil proti prezidentu Zemanovi. Ať už to bude kdokoli, bude to člověk, který by mohl být lepším prezidentem, než je Miloš Zeman. Výborným prezidentským kandidátem by prý mohl být Petr Pithart. Věnoval se také otázkám možné spolupráce sněmovních stran po volbách v roce 2017. Lidovci odmítají spolupracovat s komunisty a s Tomiem Okamurou. Všechno ostatní ale bude záležet na tom, jak voliči rozdají karty. Odmítá říci, zda lidovci budou spolupracovat se Starosty a nezávislými. „Mně by ta myšlenka byla sympatická, ale žádná jednání o tom nezačala,“ podotkl ministr. Toto spojenectví by mohlo vytvořit třetí významnou sílu na politické scéně – vedle hnutí ANO a ČSSD.

Občanský aktivista Robert Žák vyzývá: „Jděte 17. 11. 2016 do Prahy!” Stupňující se konfrontace stoupenců a odpůrců prezidenta Miloše Zemana v podstatě rozdělila českou společnost, a stále častěji se dostává do ulic. Tak tomu bylo ve výročí vzniku nezávislého československého státu 28. října, kdy pražská kavárna uspořádala na Staromáku masovou akci, alternativu akci oficiální, která se konala na Pražském hradě. Co tedy můžeme očekávat od 17. listopadu, Dne boje za svobodu a demokracii? O tom si Sputnik pohovořil s občanským aktivistou Robertem Žákem: Vy jste se dostal do povědomí lidí díky stránkám informační události «Protest proti Merkelové" na Facebooku. Nyní jste opět přišel s dalšími stránkami a to "17. 11. 2016 — Sjednocená velká protivládní demonstrace". Co touto aktivitou sledujete? A co je to za cíle? 28. října se jasně na Staroměstském náměstí ukázalo, že síly, které jsou podle mého chápání eurofašistické, dokážou dát na demonstraci dohromady nezanedbatelný počet lidí. Jak je známo, takzvaná «pražská kavárna» spustila akci „Jsme Západ". Souhlasím s těmi, kdo se domnívají, že na jejím konci má být odstranění současného prezidenta. Jeho odpůrci jsou přesvědčeni, že pan Zeman vede republiku směrem na Východ, směrem na Rusko a Čínu. Herci rozjeli tyátr «a la 89». Tlačí lidi k protestům proti Hradu, přesněji — k puči proti prezidentovi. Toho 17. 11. 2016 bude potřeba v Praze každý vlastenecký demonstrant, protože se musíme postavit proti nedemokratickým silám, které vůbec nerespektují výsledky všelidových prezidentských voleb a nechtějí žádné referendum o čemkoliv důležitém. Zarazí je jen to, když nás bude mnohonásobně víc. Když nás přijde málo, pak už nás možná čeká jen něco ve stylu Majdanu. A budou mít pravdu ti, kteří dnes tvrdí, že v tento den — 17. listopadu, může skončit prezidentství Miloše Zemana.

Afghánec, který údajně znásilnil sestřičku? Babiš na něj uvolnil peníze, upozorňuje Veleba Z PROFILŮ Policie obvinila devatenáctiletého Afghánce z pokusu o znásilnění sestřičky v Nemocnici Na Bulovce. Ženu měl osahávat. Server Novinky.cz přinesl informaci o tom, že Afghánec již několik týdnů pobývá v Česku v rámci imigračního programu. Tato informace zvedla ze židle jednoho ze čtenářů serveru ParlamentníListy.cz. Senátor Veleba mu doporučil, aby se obrátil na ministra financí Andreje Babiše (ANO), pokud chce vědět, odkud se na to vzaly peníze. „Afghánec, který znásilnil sestřičku, přišel v rámci imigračního programu. Jakého programu? Kdo ho schválil? Vláda? Neměla by vláda být stíhána za obecné ohrožení?“ ptal se senátora Jana Veleby čtenář Tomáš Moukes. A dostal odpověď. „Tu otázku je třeba položit panu Babišovi. On jako ministr financí na to musel uvolnit peníze, přičemž veřejně před volbami mluvil poněkud jinak,“ poznamenal člen horní komory a předseda SPO. Následně konstatoval, že jsme ekonomickým protektorátem Německa. A pokud někdo argumentuje porušováním lidských práv v Rusku, nechť se podívá na americkou věznici. Těmito slovy reagoval na poznámku čtenáře s přezdívkou „jeho nejtemnější temnosti“. „Ruská politika se zase dostává do nebezpečné fáze, která se bohužel opakuje zase a zase. Nechává zavírat lidi za názory, viz Navalnyj. Vězní ukrajinské občany z Krymu bez důkazů. Věznili i poslankyni ukrajinského parlamentu, která má diplomatickou imunitu, což je naprosto nepřípustné, sice tahle pravidla Rusko nedodržovalo nikdy, viz rok 1968, kdy unesli naši politickou reprezentaci, ať už byla jakákoliv, na ně se vztahovala taky diplomatická imunita. Otázka je, jak by naši (omezenou) nezávislost Moskva v tom případě respektovala, když s tím má problémy dlouhodobě. Na Ukrajině můžete mít cukrovarů třeba 50 vedle sebe, ale stejně jim to k prosperitě nepomůže. ČR je prostě protektorát Německa a vždycky to tak bylo, tady prostě nejsou politici, kteří by byli schopni naši zemi vést. Moje otázka je, co by nám vůbec mohla Moskva nabídnout, ekonomika Ruska je v krizi,“ připomíná čtenář. Veleba poukázal na to, jak porušují lidská práva Spojené státy, a pokud jde o srovnání Česka s Ukrajinou, to je podle senátora „mimo mísu“. „K první části Vašeho příspěvku. Chtěl bych Vás požádat, abyste si dal do vyhledavače Googlu termín ‚quantánamo věznice‘. Pokud máte silný žaludek a prohlédnete si množství fotografií, jak zacházejí s vězni, které unesli a bez soudu vězní a týrají majitelé demokracie, tedy USA, tak pak můžeme rozebrat ruskou politiku. Otázce, jak by naši nezávislost Moskva respektovala, je irelevantní, nerozumím. No a srovnání s cukrovary u nás a na Ukrajině, tak to se nezlobte, nechci urazit, ale to je úplně mimo mísu. Naše malá země má v cukrovarnictví obrovskou tradici. Byly doby, kdy jsme produkovali 12 % světového cukru a kdy jsme cukrovarnické technologie vyváželi do celého světa. Nakonec, kostka cukru je náš patent. S čím s Vámi souhlasím, je to, že ČR je v podstatě protektorát Německa,“ odepsal senátor. Nikoli poprvé věnoval člen horní komory pozornost i České televizi. Prohlásil, že televize dostává na koncesionářských poplatcích miliardy korun každý rok a údajně nikdo nekontroluje, co se s nimi přesně děje. Právě na tyto peníze je prý napojena „umělecká mafie“.

Německé vedení pochybuje o nutnosti členství Turecka v EU Německá vláda není přesvědčena o tom, že by se Turecko mělo stát členem Evropské unie, prohlásil v interview pro BBC německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Jeho slova uvádí agentura Reuters. „Uplyne ještě spousta času, než dojdeme na konec jednání s Tureckem o jeho vstupu do Evropské unie. V podstatě má německé vláda značné pochybnosti o tom, jestli by vůbec mělo být Turecko plnohodnotným členem Unie. Je to ovšem otázka do budoucna, která nyní nevyvolává obavy", prohlásil německý ministr. Ankara podala žádost o vstup do Evropské unie už v roce 1987. Jednání o jejím členství byla zahájena teprve po 18 letech. V říjnu loňského roku se EU a Turecko dohodly, že výměnou za pomoc v migrační otázce bude urychlen proces zrušení víz. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v listopadu prohlásil, že bezvízový režim zřejmě nabude platnosti už na podzim roku 2016, jestliže Ankara splní všechny podmínky Bruselu. V únoru turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhrožoval, že „zaplaví Evropu uprchlíky", jestliže jeho zemi nebudou vydány dodatečné finanční prostředky na jejich přijímání a rozmístění. Své prohlášení učinil na schůzce s Donaldem Tuskem a Jeanem-Claudem Junckerem.

Vědci objevili částice mikroplastu v balené vodě. Jsme odsouzeni? Dříve nacházeli zbytky plastového odpadu v přírodní vodě po celém světě, ale nový průzkum amerických vědců ukázal, že zpracování vody v továrně ji nezachrání před obsahem nerozložitelných mikročástic. Polypropylen byl objeven dokonce ve vodě světoznámých značek San Pellegrino a Evian. Vědci zatím nevědí, jaké přesně následky to může mít, avšak mají jisté předpoklady ohledně škod způsobených našemu zdraví plastem. Laboratoř univerzity státu New York zanalyzovala obsah 259 lahví s vodou Dosud se mělo za to, že voda v zemských vodojemech je již dost mocně znečištěna těmito částicemi. Vzorky odebrané pro analýzu pocházejí z jedenácti různých značek jak globálních a prestižních, tak lokálních z rozvojových zemí. Vědci trvají na tom, že nejde o to, kdo vodu vyrábí. Výzkum nemá za cíl zjistit, která voda je lepší. Plný text výzkumu v angličtině se dá stáhnout tady na PDF. Byla prozkoumána voda jedenácti předních značek, od největších světových výrobců. Pět globálních: Aquafina, Dasani, Evian, Nestle Pure Life, San Pellegrino. A šest z trhů jednotlivých zemí: Aqua (Indonésie), Bisleri (Indie), Epura (Mexiko), Gerolsteiner (Mexiko), Minalba (Brazílie), Wahaha (Čína). Plast byl objeven absolutně všude. Vodu koupili v devíti zemích, v 19 různých obchodech, z 27 různých dodávek. Rusko se výzkumu nezúčastnilo.

Sólo Zdeňka Ondráčka: Nelituji, že jsem se stal příslušníkem SNB. Demokratická žumpa. Možná mi ty výhružky posíláte vy. V ČT nechci vystupovat, nevěřím jí Z PROFILŮ Poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM) usedl k počítači a začal odpovídat na dotazy čtenářů serveru ParlamentníListy.cz. Sdělil jim, mimo jiné, že někteří učitelé dětem ve školách lžou o historii. Znovu se také vyjádřil ke svému odvolávání ve Sněmovně, kterému předešel tím, že se sám vzdal funkce předsedy sněmovní Komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Před tím však označil pravicovou opozici za „demokratickou žumpu“. Zákonodárce Zdeněk Ondráček, který se před listopadem 1989 nezdráhal použít obušek ve jménu obrany komunistického režimu proti demonstrantům toužícím po svobodě, má za to, že mnozí čeští učitelé neříkají žákům pravdu o historii. Nemění názor ani tehdy, když mu učitel Simon Král za tento názor vynadá. „Učíme za almužnu, děti jsou čím dál víc drzejší a teď ještě přijdete vy a obviňujete nás z toho, že neučíme správně? Jak si to dovolujete?“ zeptal se pan Král. A Ondráček mu odpověděl. „Ano, v mnoha školách se učitelé snaží překrucovat dějiny a učí naše děti nesmysly. Vzpomeňte na tu inteligentní paní učitelku z Brna, která vystoupila v pořadu u paní Jílkové. Jestli se Vám práce kantora nelíbí a jste s ní nespokojen, můžete jít dělat něco jiného,“ odpověděl poslanec v narážce na učitelku, která vystoupila v České televizi v roce 2016, která před kamerami označila Rusko za zemi, která se ve svých dějinách chtěla rozpínat. Poté reagoval na dotaz, zda mu přijde v pořádku, že jako dvacetiletý kluk mlátil své spoluobčany a zda mu stačí prostá slovní obrana v podobě věty „plnil jsem rozkaz“. Ondráček odvětil, že už z formulace dotazu je zřejmé, že občan ví jen málo nebo nic o tom, co to znamená působit pod jednotným velením a on jako poslanec ho teď nechce školit. Tím svou odpověď uzavřel. Dotaz se však v různých variacích opakoval, takže Ondráček svou odpověď postupně rozšířil. Zdůraznil, že nelituje toho, jakou dráhu si zvolil. „Ne, nelituji, že jsem se stal příslušníkem SNB. Chtěl jsem toto povolání dělat a dělal jsem jej. Je to stejně hloupý dotaz jako se zeptat učitele po 30 letech praxe, zda chtěl učit. Špatně Vám organizátoři zadali dotaz,“ napsal komunista. Na další podobný dotaz odpověděl, že už se nechce „hrabat v minulosti“. Zákroky z doby před listopadem 1989 prý stejně mohou pochopit jen lidé, kteří někdy byli v podobné situaci. Připomněl také, že z postu předsedy sněmovní komise pro kontrolu GIBS odešel kvůli výhružkám, kterým údajně musel čelit jak on sám, tak jeho rodina. A dostal dotaz, zda teď alespoň chápe, jak se cítili lidé, kterým před rokem 1989 vyhrožovali komunisté. „Důvody jsem sdělil na jednání Sněmovny. Nechci obviňovat, ale možná jste jedním z těch, kteří mi vyhrůžky zasílají. Jak tak čtu, s minulostí jste se dosud nevyrovnal. Já ano,“ zareagoval poslanec. V rámci vyrovnávání se s minulostí také oznámil, že lustrační zákon, jenž zakazuje exponentům komunistického režimu působit dnes v některých funkcích, považuje za překonaný a má za to, že by měl být zrušen. V další z odpovědí označil pravicovou opozici za „demokratickou žumpu“, která ho chtěla odvolat z postu předsedy komise pravděpodobně proto, že se bála odborných znalostí dlouholetého policisty. „Teď se budou bát, co tam budu dělat již jen jako člen,“ prohlásil. Byl však tvrdý nejen k pravicovým demokratickým stranám, ale také k České televizi, ve které odmítá vysvětlovat své postoje. „Já v ČT vystupovat nechci, neboť jí nevěřím a považuji ji za lživou,“ zdůraznil.

Dobré ráno, pane Krausi. Vyšel článek o vašem údajném rodinném byznyse v TV Deník Blesk se ve svém dnešním vydání zaměřil na dle svých slov rodinný podnik kolem pořadu Show Jana Krause na TV Prima. A českého moderátora rozhodně nešetří. „Vystupuje jako bojovník za pravdu a strážce morálky v Česku. Týden co týden pranýřuje vše, co mu nevoní. Ušlechtilé? Jistě. A protože pravda osvobozuje, pojďme si rozkrýt, jaký rodinný podnik kolem pořadu vybudoval!“ podotýká Blesk. Blesk si úvodem všímá dramaturgyně Simony Matáskové, s níž je rodina podle něj „pupečníkově“ propojena. A prý díky ní si členové familie mohou sáhnout i na finance z TV Nova v pořadech Tvoje tvář má známý hlas či Ordinace v růžové zahradě 2, na nichž se také podílí. A nyní již k rodinným příslušníkům, jak píše Blesk: Kromě moderátora Jana Krause se kolem pořadu pohybuje také syn Adam, jenž působí v pozici kameramana a fotografa. „Těžko věřit tomu, že k roli proutníka Jiřího Linharta v kamenické nemocnici přišel Krausův syn Adam jen tak, když je kreativní producentkou Matásková...,“ píše deník s tím, že v show je však také zaměstnána rodinná příslušnice Matáskové, a to dcera Linda. Pracuje zde jako asistentka režie. V pořadu se také objevuje syn Krause David – jako zpěvák. Vzhledem k jeho osobitému pěveckému projevu však zpívá stále méně, uvádí deník, neboť se lidé proti němu dosti bouřili. David Kraus se poté i s partnerkou svého otce Jana Ivanou Chýlkovou objevil v projektu Matáskové Tvoje tvář má známý hlas. A deník Blesk ve svém výčtu pokračuje. S pořadem Show Jana Krause byl pak v letech 2010 a 2011 spojen nejstarší Krausův syn Marek Blažek. Zpěvačka a partnerka Krause Ivana Chýlková se svého času objevovala ve znělce pořadu. Oproti tomu její sestra Magda spolupracuje na každém dílu. Je totiž ekonomka, která se stará o veškeré finance spojené s pořadem. A je zároveň jednatelkou produkční společnosti, která má Krausovu talk show pod svými křídly. Deník Blesk si také všímá skutečnosti, že v pořadu mají podle něj více prostoru sympatizanti či členové hnutí ANO Andreje Babiše. On sám byl v pořadu již podle něj dvakrát.

Hawking řekl, kdy je třeba očekávat konec světa Světoznámý fyzik Stephen Hawking je toho názoru, že konec světa se stane v průběhu nejbližšího tisíciletí v důsledku ekologické katastrofy. Prohlásil to ve svém projevu ve studentské diskusní společnosti v Oxfordu, oznámily noviny The Daily Mail. „Nemyslím si, že přežijeme další tisíciletí, neopustíme-li tuto křehkou planetu", řekl. Podle názoru profesora nastane záhuba lidstva v důsledku realizace jednoho z tří scénářů: jaderné války, činnosti umělého intelektu nebo geneticky vykonstruovaného viru. Hawking podotkl, že lidé mají projevit větší zájem o kosmické cesty, protože jen další osvojování Vesmíru je jediným způsobem záchrany lidského rodu.

Média: Ukrajinec si vzal babičku, aby se vyhnul povolání Mladý obyvatel Vinnycje se oženil se svou příbuznou, aby se vyhnul povolání do Ukrajinské armády, píší Ukrajinskije vesti. Redakci sdělili v místní vojenské správě, že povolání dostal 22letý Alexandr 25. října a už šest dní poté přinesl potvrzení o sňatku. V obci, kde žije čerstvě vdaná babička Zina, „Vesťam" řekli, že je žena pro Alexandra příbuzná: její sestra byla vlastní babičkou mladíka. „Co jsme pochopili, tak stařenka nevěděla, že se v takovém pokročilém věku vdala. Myslela si, že přijela do města přepisovat svůj majetek na dědice. A když to zjistila, tak se rozplakalA," uvádí v obecní radě. Podle právníků je praxe vyhotovení péče nyní velice populární. Během mobilizace do zóny ATO byla řada případů, kdy si mladí lidé vyhotovovali péči o starší lidi a postižené. Ale oženit se starou příbuznou, aby se vyhnul plnění svého dluhu, to je patrně poprvé," vysvětlil advokát Vitalij Naum. I když sňatek zaregistrovali, vojáci plánují, že ho zažalují u soudu. Ve vojenské správě uvedli, že Alexandr bude muset důkladně hlídat zdraví ženy, aby přežila ještě minimálně pět let. Protože k vojenské službě ho mohou povolat do věku 27 let.

Babiš je v prdeli, nechte ho v těch hovnech uvařit. Kdyby prasident Zeman zemřel, ať ho táhnou na multikáře půjčený vod komunálu, píše publicista Publicista Petr Sedláček z Ostravy se zamyslel nad současnou politickou situací a povolebními vyjednáváními. A přidal také svůj komentář ke zdravotnímu stavu prezidenta republiky Miloše Zemana. „Myslím, že by prasidenta dolních 10 milionů neměli na jeho poslední cestě vézt na lafetě, ale v trokách na multikáře, půjčené vod komunálu. To by tak odpovídalo jeho celoživotní filozofii a dílu. Multikára zelená s oranžovým majáčkem, pracovníci v oranžovejch vestách, aby je viděl ‚moudrý lid‘ již z dáli a mohl začít včas truchlit,“ poznamenal k prezidentu Zemanovi kriticky Sedláček, jenž se domnívá, že hlava státu bude škodit a plodit zlo až za hrob. „Kdyby Zeman do zítřka zemřel, nikdo by se nemohl divit. Upínat se na jeho znovuzvolení je stejný nesmysl jako víra v jeho protiEUropanství a vlastenectví,“ zmínil Sedláček. K povolebnímu vyjednávání pak sdělil následující: „Všichni levicoví vůdci pochopili, co mají k dispozici za lidský matroš, a zneužili toho. Babiš je toho zářným příkladem. Pravičáci jsou slušní, nemají na to žaludek a myslí to s lidmi skutečně dobře, protože vědí, že ve spokojené společnosti se podniká nejlépe, a nemají proto nikoho chuť stavět do latě, či dělat nějaké celospolečenské ‚pořádky‘. Za povšimnutí stojí také fakt, že čím blíže ty ‚světlé zítřky‘ jsou, tím delší začínají být fronty na cokoliv, případně věci zdražují,“ poznamenal dále publicista. „Topolánek vrhá moudra, asi ho někdo chce do politiky. Potíž je v tom, že slepeckého psa má v base...“ řekl také k současným vystoupením expremiéra Mirka Topolánka Sedláček. Sedláček pak také zareagoval na článek ParlamentníchListů.cz, který upozorňuje na to, že Babiš chce „vymlátit“ ODS, ČSSD a KDU-ČSL to, bez čeho nepřežijí – lidi v klíčových úřadech a firmách. Psali jsme ZDE. „Ať vytluče, žádná škoda se příliš nestane, druhou věcí ovšem je, že to není tak jednoduché a skončí to prohranými soudy. Někoho vyhodit jenom tak z těchto postů dost dobře nejde. To nejsou zoufalci z Vodňanského kuřete.Třetí zajímavou věcí je to, že na nikoho nic v šupleti nemá, protože už by to dávno vytáhl, a čtvrtou, že je v prdeli, a proto na to chce jít po soudružsko-estébácku. Já bych ho v těch jeho vlastních komunisticko-fízlovských hovnech nechal uvařit. A nakonec, pokud jako ústavní činitel ví, že si nějaká politická strana prostřednictvím svých lidí někde přikrádá, a on je tím chce vydírat, tak páchá hnedle několik trestných činů, klučina jeden ušatá, podvodnická,“ nebral si servítky Sedláček. Závěrem se pak také vyjádřil k lídru SPD Tomiovi Okamurovi. „Okamuru bych nezavíral za nějaký ‚extremismus‘ – nějak se ho nedopouští, nicméně pro blbost jo, ale ne do basy, ale mezi nějaké Napoleony do blázince. Mohl by jim tam dělat šoguna,“ sdělil.

Co to jako předvádíš, Člověku v tísni?! Senátor žasne nad arabskými billboardy této takzvaně neziskové organizace Smíšené reakce veřejnosti podle MfD vyvolaly billboardy a další reklamní plochy s nápisy v několika cizích, převážně blízkovýchodních jazycích, které se objevily v Praze i jinde v Česku. Všechny poutače děkují Čechům. Společnost Bigboard, která také na svých billboardech zprávy vyvěsila, na dotaz iDNES.cz uvedla, že si kampaň objednala nezisková organizace Člověk v tísni. Ta se v Česku i zahraničí zaměřuje například na boj s chudobou a dodržování lidských práv. Nad zjevnou provokací takzvané neziskové organice Člověk v tísni se pozastavuje rovněž senátor Ivo Valenta. Jak uvedl na svém profilu na Facebooku: „Tak to snad nemyslí vážně?! Pokládal bych doslova za skandální, aby si česká nezisková organizace platila masivní billboardovou kampaň a strašila občany naší země „tajemnými“ nápisy v arabštině. Čeho tím chtějí docílit? Proč tyto nápisy mají v překladu znamenat, že nám někdo děkuje. Za co? Že tolerujeme islámskou invazi do Evropy? Že zaslepeně necháváme rozplétat po celém starém kontinentu síť islámských radikálů, kteří jsou odhodláni ve jménu Alláha vraždit a rozšířit řady bohužel úspěšných teroristů?" Valenta rovněž vyzývá tuto organizaci Člověk v tísni, aby bezodkladně informovala veřejnost o významu této kampaně. Současně s tím by podle zástupce Parlamentu měla transparentně sdělit, kdo ve skutečnosti platil tyto drahé billboardy a "jestli tak náhodnou za vším nestojí světoví intrikáni včele s Georgem Sorosem a jeho nadacemi." Jak člověku ve skutečné tísni pomohou billboardy s arabskými texty v okolí Prahy, tak zatím není jasné.

Hrůzy Barnevernetu. Mohou vás nachytat na čemkoliv, třeba že se moc usmíváte. Promlouvá exposlankyně Chalánková, která zná norský systém jako málokdo jiný ROZHOVOR „Tady už nejde o záchranu dětí, kterým někdo ubližuje, ale o pasování se do role, která hodnotí citovou schopnost pečovat o své děti,“ říká o norském Barnevernetu poslankyně Jitka Chalánková, která se této problematice dlouhodobě věnuje. O tom, zda má matka dítě ráda dost nebo málo, rozhodují podle ní často pracovnice bez dostatečné odbornosti a rodiče se norské sociálce prý zavděčují jen velmi těžko. Pouhé dlouhé a smutné pohledy jsou zaznamenány s tím, že matka nemá pochopení pro potřeby dětí. Barnevernet navíc není kontrolovatelný. Říká se, že norští rodiče se bojí dávat najevo své postoje i vyjadřovat vztah k dětem, aby nebyli trestáni. Údajně to platí také v případech, kdy rodiče nemohu jít na schůzku o dítěti ve škole pro jiné povinnosti, pak věta jako „že to může mít následky“ děsí rodiče. Vy jste v Norsku byla kvůli případu Evy Michalákové a jejích odebraných synů, je ta situace situace tak daleko? Panuje mezi rodiči v Norsku strach? Myslím, že je potřeba si uvědomit, že rodiče se všeobecně bojí a mohu svědčit o případech, jako je Eva Michaláková a další čeští občané, třeba případ holčičky s onemocněním ledvin. Tam je výhodou, že mají státní příslušnost i mimo Norsko a dané státy mohou nějak, více či méně účinně, pomáhat. Není to však jednoduché, trvá to dlouho, souvisí to s Haagskou úmluvou a tak dále. Máme dost informací o případech norských maminek, setkala jsem s dvěma. Jedna dokonce drží hladovku, protože jí nechtějí vrátit dítě po nesmyslném obvinění, a to dokonce bez jakéhokoliv styku. Těch příběhů je hodně a dokumentaci můžete najít na stránkách Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která upozorňuje na extrémní počet odebíraných dětí a dávaných do nepříbuzenské péče. V Norsku postupnými kroky nejdříve zbaví rodiče rodičovských práv a pak se soudy snaží o adopci. V případě Michalákových i díky přístupu českého státu nedošlo k adopci, ale sourozenci jsou rozdělení do dvou pěstounských rodin. Problematika je velice složitá, teprve se rozkrývá a dostává na světlo, Barnevernetů je přes 400 a jsou v podstatě autonomní, nekontrolovatelné a dohled ze strany jiných orgánů je čistě formální nebo žádný. Jenže Norsko jako stát je za systém, který vůči dětem a rodičům uplatňují na svém území, zodpovědné. Jestli to Norové takto chtějí, je diskutabilní, mám informace o zoufalých situacích, kam jejich systém vede a viděli jsme objektivní dokument v České televizi, kde hovořili přímo aktéři služby, psycholožka a rovněž ti, jimž Barnevernet pomohl i spíše nepomohl. Ten dokument je velmi objektivní a ukazoval celou hrůznost. Tady už nejde o záchranu dětí, kterým někdo ubližuje, jde o pasování se do role, která hodnotí citovou schopnost pečovat o své děti. Problém je, že se nikdy nezavděčíte. Mám k dispozici kompletní spis Michalákové. Buď se matka usmívá moc, nebo se dlouze a smutně dívá a pak uvedou, že nemá pochopení pro potřeby dětí, protože se dlouze a smutně dívá. Není způsob, jak se zavděčit. Děti státu. Dokument České televize Prezident Miloš Zeman Barnevernet přirovnal dokonce k nacistickému programu na převýchovu dětí. Souhlasíte s tímto srovnáním? Určitě. Snažila jsem se seznámit s historií toho, o čem prezident mluvil. Děti jsou odebrány a pak se řekne i na základě smyšlených posudků, kdy soudy trvají strašně dlouho – možná cíleně – že si děti u pěstounů zvykly a neměly by se vrátit. Vlastní biologičtí rodiče jsou až na posledním místě. Poslanec Zdechovský také řekl, že „jak se někdo dostane do spárů norské sociálky Barnevernet, tak už se z ní nedostane“. Není to trochu přehnané? Vracím se k usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy, že maximum odebraných dětí skončí v nepříbuzenské péči a podle statistik je minimum případů, kdy se podaří uspět a zabránit tomu – asi tři procenta. Ale například zmíněná holčička s ledvinami, kde jsme rychle zasáhli ve spolupráci s rodinou i s Radou Evropy, se to podařilo. Bylo jediné štěstí, že nemocnice vedla o dítěti veškeré dokumentace a rodiče tedy mohli předložit záznamy lékařů, že ji chodili navštěvovat a měli o ni zájem. Ale jak to chcete dokázat, pokud je dítě doma? Místo, aby soudy dokazovaly, že rodiče dítěti ubližují, musejí rodiče dokazovat, že nikomu neublížili a mají je rádi. Zda je mají rádi dost nebo málo, posuzují pracovnice bez řádné erudice, což bylo vidět rovněž v dokumentu. Jaké je srovnání v těchto případech mezi Českou republikou a Norskem? A čeho bychom se měli vyvarovat, abychom nedopadli stejně? Snaha o stejný postup je u nás vystopovatelná dokonce z let před rokem 2012, kdy vešel v platnost zákon o sociálně právní ochraně dětí. Tehdy ještě nebylo jasné, o co se jedná. Když jsme výbor žádali o statistiky počtu odebraných dětí, kam byly umístěny, tak nám ministryně Marxová vysvětlila, že takové statistiky není schopna připravit. Jakékoliv odhady jsou tedy zavádějící, protože Česká republika nemá o počtu dětí a o jejich dalších přesunech přesný přehled. Pokud se na věc podívám jako lékařka a jakým způsobem je pomoc zajišťována v České republice, tak za většinou dětí mohou rodiče do kojeneckých ústavů docházet, jsou tam umístění s dětmi a jsou po určitou dobu v péči zařízení. Pokud se o dítě starat nechtějí, odmítají nebo nejsou schopni, hledají se formy náhradní péče během tří měsíců a preferují se dlouhodobější pěstounské umístění a adopce. Avšak kvůli preferování adopce na přechodnou dobu klesá zájem o adopce a máme i nedostatek pěstounů na dlouhodobou péči. Systém náš a Norska se nedá srovnávat, ale nelze zničit, co u nás funguje, nemáme děti na ulicích, ale bojím se, že pokud dojde k rušení možnosti takové péče, tak se dětem nedostane potřebného a skončí jako bezdomovci. A snahy o rušení tady jsou. Norská ministryně Solveig Horne prý nechala zpracovat audit, který bude řešit i případy, při nichž mohlo dojít k pochybení ze strany Barnevernetu. Domníváte se, že takové věci s problémy pohnou? Byla bych velice ráda, kdyby se snažili něco změnit k lepšímu. Jsem smutná a zklamaná. Nevím, čím to je, zda jsou děti v Norsku ve slabším postavení. S ministryní jsme komunikovali a dostali jsme nic neříkají odpovědi, že oni nemají systém pod kontrolou, nemají možnosti zasáhnout do jednotlivých případů a pokud se dělá audit, tak si Barnevernet sám určí pravidla, koho do auditu vyberou. Už jsme se nedozvěděli, jaká pravidla to jsou. Žádali jsme o přímluvu, aby i případ Michalákové mohl spadnout do těch prošetřovaných, ale odvětili, že nikdo nehlídá, kdo bude prošetřován. Lze tak dlouho fungující systém v Norsku a případné porušování práv dětí nějak zastavit? Nebo jsou šance mizivé? Lidé, kteří takovou hrůzu prožívají, se bojí ozvat a medializovat věc už vůbec nechtějí. Setkávají se pak s vyhrožováním jako v případě Michalákové. Nebála se zveřejnit základní informace, protože žijeme v Evropě a nezveřejnila nic, co by dětem mělo ublížit, a přesto byla jediným důvodem pro odebrání rodičovských práv medializace celého případu. Česká republika žádala doložit, proč byly děti rozděleny, odebrány, neučí se českému jazyku a tak dále. Žádné informace nebyly zodpovězeny. Jak je na tom případ Evy Michalákové nyní? Žije na severu Norska, pokud by šla do České republiky, řeklo by se, že jí na dětech nezáleží, protože opustila Norsko. S přítelem vychovává jeho dceru, pracuje ve školce jako asistentka pedagoga, studuje školy, seznámila se s jazykem. Její případ je v posuzování u Evropského soudu pro lidská práva, zatím nemáme informace, že by ho nechtěl projednávat, i když se to stává.

Martin Koller opět drsně: Turecko vyvolalo válku v Sýrii a způsobilo islámskou invazi, nedat mu ani korunu a vyloučit z NATO! A další Sobotkova anální expedice, tentokrát do objemné sudeťácké... ROZBOUŘENÝ SVĚT MARTINA KOLLERA V pravidelném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se analytik Martin Koller vyjadřuje mimo jiné k vyjednávání mezi EU a Tureckem v rámci uprchlické krize. A má jasno v tom, že Ankaře by se nemělo dávat vůbec nic, protože to byla ona, kdo prý způsobil v Sýrii občanskou válku a tím spustil migrační krizi. Nesmlouvavě se pak vyjádřil i k českému premiérovi či předákovi sudetských Němců Berndu Posseltovi. Podívejme se nejprve na další posun v řešení migrační krize a specificky na dohodu EU s Tureckem, kterému budeme platit za to, že (jak se zavázalo) nebude migranty pouštět dál do Evropy. Jak na to v celé šíři pohlížet? Bez nadsázky můžeme konstatovat, že řešení bezpečnostní a ekonomické krize vyvolané islámskou invazí se nehnulo z oblasti žvanění a žvanění. Je zcela evidentní, že vedení EU pod taktovkou Junckera, Merkelové a Hollanda a samozřejmě s požehnáním Obamy udělá vše pro to, aby invaze pokračovala. Dokladem jsou i neuvěřitelná drzost turecké reprezentace a její až nesmyslné požadavky. Nebo jde pouze o komedii a téma tahanic s vyděračem, přičemž je jasné, že výpalné se zaplatí, ale až později, a invaze může dále pokračovat. Úplatky na podporu turecké islamizace Evropy obhajoval v ČT, jak jinak, tajemník Tomáš Prouza, blízký spolupracovník našeho socialistického premiéra. Vysvětloval je tím, že jde jen o tři miliardy eur letos a po sedmi miliardách v příštích letech. Důvodem je prý fakt, že Turecko má s uprchlíky několikanásobně vyšší náklady, než jsou tyto částky. Známý sluha cizích zájmů zapomněl na základní fakt. Občanskou válku v Sýrii vyvolalo Turecko s využitím turkických menšin na syrském území. Kdyby Turecko nevyvolalo válku, neexistovaly by uprchlická krize na jeho území ani islámské tažení do Evropy a hlavně žádné finanční náklady. Neexistuje jakýkoli důvod k placení turecké války a podpory islamizace Evropy z našich daní. Turecko by mělo být jako trvale destabilizační faktor vyloučeno z NATO. Stejně tam geograficky, politicky ani nábožensky nepatří a nikdy nic dobrého pro NATO neudělalo. Pouze vyvolalo válku s Řeckem a podporuje islámský terorismus. Rovněž by měla být definitivně a navždy ukončena jednání o možnosti přístupu islámského státu Turecka k EU. Turecko není a nikdy nebylo evropskou zemí. Nedávno jsem se dočetl, že v naší zemi žije v nevyhovujících podmínkách 1,5 milionu lidí, z toho 250 000 dětí. Část z nich proto končí v ústavech. A nejsou to jen reprezentanti té části romské komunity, která se programově zaměřila na život ze sociálních dávek placených druhými s pomocí různých neziskovek. Což místo vyhazování peněz tureckým vyděračům, hrabivým neziskovkářům a na nereálnou integraci muslimů do evropské civilizace investovat do našich občanů a českých rodin, pane Prouzo i další socani, případně další vládní obhájci „českých“ zájmů? Je opravdu ilustrativní, že naši reprezentanti v EU i NATO se po nástupu do funkce obvykle stávají obhájci zájmů NATO/USA a EU u nás a kašlou na to, že jejich úkolem je přesný opak, tedy ochrana zájmů občanů (nikoli jen samozvaných elit) státu, který je tam vyslal a královsky je platí. Stačí si připomenout generála Pavla, jenž by nejraději včera zahájil preventivní jadernou válku s Ruskem, ale proti muslimským ilegálům by nehnul prstem, nebo velvyslance u NATO Šedivého, který se proslavil „podporou“ našich zbrojovek a pravděpodobně se snaží „proslavit“ i dále. Na takzvaných uprchlících vydělává kdekdo a jde o stovky miliard eur. Můžeme konstatovat, že ve spolupráci s Tureckem zdržují reprezentanti EU jakékoli řešení, které by invazi zastavilo. Čáru přes rozpočet jim udělala iniciativa některých zemí, především Makedonie, ale i Maďarska, Rakouska a dalších. Invaze přes Balkán se do značné míry zastavila. Proto neustále posloucháme řeči o potřebě evropského řešení a nesprávných činech jednotlivých států. Takzvané evropské řešení je samozřejmě pokračováním eurorasistické multikulturní invaze, jen to nikdo neříká nahlas. Určitě se rovněž objeví snaha pokračovat v invazi přes muslimskou Albánii a Bosnu. Ve stejné době Turci střílejí do syrských uprchlíků na tureckých hranicích. V EU, USA ani OSN to kupodivu nikoho nevzrušuje. Kdyby začali střílet do ilegálů policisté v Řecku, multikulturalisté by se pravděpodobně zbláznili. Turecko může vraždit lidi bez problémů. Občané Evropy, kteří si dovolují jen slovy hájit vlastní země a svoje právo na civilizovaný život, jsou označováni jako xenofobové a extremisté. Vedení EU se navíc snaží civilizované občany odzbrojit, aby se nemohli bránit muslimské agresi. Logický by měl být pravý opak a politici by měli občany připravovat na zhoršení bezpečnostní situace a dotovat jejich vyzbrojování. Při sebevražedné protievropské politice vedení EU můžeme čekat takové excesy jako hromadné znásilňování bílých dívek muslimy v Anglii, a to s podporou policie, jestliže se občané nemohou bránit. Británie se jako první v EU předvedla masovým odebíráním zbraní občanům. Následně kriminalita s použitím zbraní vzrostla několikanásobně, neboť zločinci zbraně neodevzdali. Rozrostly se navíc ilegální trh se zbraněmi a ilegální výroba. Jen bych připomněl k otázce ochrany a propustnosti tureckých hranic, že Turecko má 511 000 vojáků, 280 000 policistů, neznámý počet příslušníků tajné policie a 1 150 000 záložáků. Vzhledem k výjimečnému stavu na hranici by se mohli záložáci povolat do služby. Pro 800 000 ozbrojenců v aktivní službě je podle tureckých vyjednavačů v Evropě problém zabezpečit hranici před vyplutím 1 500 000 ilegálů. I kdyby nasedli na čluny v jednom dni, vycházeli by dva ilegálové na jednoho ozbrojence. Ale invaze z Turecka trvá již od minulého jara. Takže na jednoho ilegála připadá každý den celé družstvo ozbrojenců, kteří se mohou pohodlně střídat při chytání. Přitom Turecko je známé jako tvrdý policejní stát. Dokazují to i počty mrtvých Kurdů. Tvrzení, že nedokáže zabránit ilegálům ve vstupu na svoje území a jeho opuštění a zabránit práci pašeráků, je jen drzá lež určená pro hlupáky nebo ty, kteří ji chtějí šířit dál. Turecko islámskou invazi do Evropy jednoznačně podporuje jako součást šíření islámu, obrovský kšeft s lidmi, kradenou ropou, drogami a dalšími produkty a cestu k obnovení Osmanské říše. V podstatě se jeho snaha neliší od plánované expanze Islámského státu. Zbývají pouze tři možnosti pokračování islámské invaze. První je již odzkoušená cesta přes Itálii. Druhou je tažení loděmi nebo po zemi na Ukrajinu a odtud přes Polsko do Německa a Švédska. Třetí a nejnebezpečnější je udělat z ilegálů legální migranty či uprchlíky s německými či doklady EU už v Turecku, a tím donutit bránící se země k jejich přijímání a propouštění. Ze Súdánců, Afghánců a bůhví jakých jiných muslimů, z ekonomických parazitů a teroristů ještě budou němečtí azylanti s možností volného pohybu po celé EU. A to je hlavní cíl evropských islamizátorů a účel komediálního jednání s Tureckem. Následovat bude další kolo nátlaku z Německa a EU na kvóty a přijímání muslimů zeměmi, které je nepozvaly. První kroky jsme již zažili. Falcký premiér vykládal v Plzni, jak rozmísťují ilegály do jednotlivých vesnic, a vyzýval ke spolupráci a přebírání k nám. Jeho propaganda dopadla neslavně, protože část posluchačů, z nichž většinu tvořili studenti, znechuceně odešla. Je vidět, že nikoli všichni studenti zblbli pod tlakem propagandistických center cizích zájmů na školách. Jako výrazně pozitivní moment můžeme vnímat zemské volby v Německu. Bez ohledu na brutální nátlak, možno říci státní teror, se ve třech zemích prosadila Alternativa pro Německo (AfD). Výsledky nejsou ideální, ale jde o obrovský průlom a pokrok. Někteří Němci se konečně přestali bát nadávek do nacistů jen proto, že nechtějí být jakýmisi poníženými evropskými afrogermány ve vlastní zemi. Další pochopili, že mnozí reprezentanti evropského křesťanství se místo kříže začínají beze studu ohánět půlměsícem podle taktovky Washingtonu. Mohli bychom to nazvat křesťanskou zradou. Pevnou a stabilní vklíněnost evropských socialistů mezi půlkami nadnárodních finančních korporací vedených z USA už může přehlédnout jen slepec. Nezbývá, než Němcům ze srdce blahopřát k národnímu obrození pod vedením AfD. Do příštích voleb se proberou další Němci. Letitá ideologická a mediální výroba syndromu viny evropského člověka a ničení jeho rodiny za to, že byl historicky úspěšný, vytvářel demokratické země pro všechny a vedl světovou civilizaci, pomalu míří do pekel, odkud vzešla. Zůstane pouze v USA a Bruselu jako zrůdná ideologie jednostranného rasistického multikulturalismu, Obamy, Clintonové, Junckera, Merkelové a jejich šéfů. Jako perličku na závěr můžeme uvést informaci, že německé tajné služby se reálně obávají teroru v zemi, protože někteří ilegálové a dřívější již multikulturně legalizovaní migranti z uzavřené paralelní islámské komunity došli k názoru, že v Německu je třeba vytvořit salafistický islámský stát. Nelegálně tam už samozřejmě místy existuje. Ostatně právo šaría se již údajně ilegálně provozuje i na pražském sídlišti Černý Most bez zájmu bezpečnostních složek. Je otázka, zda byly německé služby dlouhodobě tak blbé a neschopné vidět realitu nebo se bály říci politikům multikulturně nekorektní pravdu či si politici ucpávali oči i uši. Vývoj v Německu každopádně zavání zanedbáním prevence bezpečnosti a doslova zločinem z hlediska zanedbání ochrany civilizovaných obyvatel. Premiér Sobotka byl nedávno na návštěvě Bavorska, jehož předseda vlády Horst Seehofer je delší čas naladěn opačně v přístupu k migrantům než spolková kancléřka. Sobotka se tam nicméně setkal také s představitelem sudetských Němců Berndem Posseltem, s nímž se prý český premiér nechtěl fotografovat… Nerad opakuji slavný výrok pana Brychty, ale opět můžeme mluvit o ukázkové anální expedici do Bavor. Náš „vlastenecký“ premiér to měl tentokrát jednodušší, protože zadní část koženek sudeťáka Posselta by pojmula celou českou delegaci i s auty. I s mojí postavou na hony vzdálenou anorexii se ve srovnání s ním cítím téměř vychrtlý. Domácí realita páchne více, než bychom si mysleli. Jsou zde problémy, které mohou poškodit většinu z nás, tedy ty, koho bychom mohli nazývat (neprivilegovanou) občanskou většinou. Především jde o plíživou islamizaci z Německa. Dále o zahraniční vměšování do našich zájmů a v neposlední řadě o pokračující státní útlak, o němž se nesnilo nejen komunistům, ale možná ani nacistům. Posselt dostal, jak jinak, řádný prostor v ČT, jejímuž vedení, radě a některým redaktorům rovněž není žádné rektum dost úzké a páchnoucí, aby je odradilo před expedicí. Naopak vlastenci se dostanou do ČT pouze omylem – a nikdy více. Posselt bez ohledu na svoje rozměry nadšeně podlézal ze všech sil Merkelové. Ilegály považuje za výzvu stejně jako ona. Doufám, že v jeho inkluzivním muslimském afrogermánském státě zakážou v souladu s názory proroka vursty z nečistých vepřů a alkoholické pivo. Jsem zvědav, jak zvládne tuto výzvu. Nejlepší byla ovšem jeho pivní, možná i vepřová myšlenka o státních egoismech. Tím myslel egoistické státy, které nechtějí kvóty muslimských ilegálů z Německa, kam si je pozvali Merkelová a její poskoci typu Posselta. Takže multikulturní komedii křesťanů, socialistů, zelených a sudeťáků mají odnášet okolní země, které nikoho nezvaly. Jako protiklad integrační politiky Evropy, tedy více Bruselu a jeho kontroly do každé rodiny, zmínil s třesoucími se podbradky potřebu potírání agrese Putina. K protiruské rétorice Posselta bych připomněl, že s pomocí větší části sudetoněmeckého obyvatelstva byla koncem třicátých let postupně zlikvidována demokratická Československá republika. Přitom byly sudeťáky zavražděny stovky československých vojáků, četníků, policistů, příslušníků SOS, celníků i civilistů. Z takzvaných Sudet byly vyhnány statisíce občanů, kteří nebyli Němci. Další tam přežívali v roli obyvatel druhé i nižší kategorie, neustále vystaveni nacistickému šikanování. Obsazení Československa, které umožnili naši demokratičtí spojenci, napomohlo vypuknutí druhé světové války v Polsku. V bojích druhé světové války, ale především terorem v rámci protektorátu Čechy a Morava a Slovenské republiky a v koncentračních táborech přišlo o život celkem kolem 360 000 našich občanů různých národností. Mezi nimi byli i příslušníci německého protifašistického odboje v takzvaných Sudetech, o němž se již 25 let nemluví. Sudeťáci byli při teroru vůči obyvatelům protektorátu nepochybně aktivnější než ostatní Němci. Oblast Sudet se stala za války dokonale Judenfrei (očištěna od Židů, kteří neuprchli při vyhánění většiny českého obyvatelstva). Díky takovým jako Merkelová a Posselt a jejich švédským multikulturním přátelům probíhá podobný proces i ve Švédsku. Některá města již opustila polovina Židů a odstěhovala se do zahraničí před islámskou agresí. Když se daří, tak se daří, že, Parteigenosse Posselt. Hlavní je potírat ten státní egoismus a xenofobii. Vesměs spravedlivě vyhnáni a odsunuti byli z Československa pouze ti, kteří neprokázali, že zůstali věrni republice, a nepodíleli se na odboji. Mnozí komunisté, sociální demokraté, katolíci i další odbojáři mohli zůstat nebo se odstěhovali do NDR, pokud chtěli žít v německém prostředí. Většina ostatních byla odsunuta zcela legálně na základě mezinárodního rozhodnutí; a nebylo třeba jakýchsi ponížených omluv za české zločiny, které donekonečna omílají zkorumpovaní historici v našich médiích. Odsun určitě nebyl zcela čistý a docházelo k excesům, ale ty jsou nesrovnatelné se zločiny nacistů za války. Za ty by se měli Posselt a jeho nacističtí pohrobci omlouvat každý rok při výročí mnichovské zrady. Pokud měl a má někdo v naší zemi touhu se sudeťákům omlouvat, měl tak učinit za sebe, zvláště když jeho rodina za války kolaborovala s nacisty nebo páchala nějaké zločiny. Ale to je jeho věc a neměl by do ní tahat ostatní slušné občany. Kromě obveselujících příspěvků úřadujícího šéfa sudetoněmeckého landsmanschaftu je zde ještě jedno zásadní nebezpečí. Němečtí a možná i naši developeři se již rovněž rozhodli podílet na uprchlickém kšeftu a připravují další podraz. Začínají se zajímat o nemovitosti na našem území v blízkosti hranic. Chtějí je za peníze EU nebo Berlína přestavět na ubytování pro ilegály vybavené německými azylovými pasy. Sociální dávky vyšší než platy mnohých našich občanů by pobírali v Německu, ale bydleli by u nás. O práci by samozřejmě nezavadili, stejně o ni nemají zájem. Takže ideální prostředí pro islámské seance, ideologii, kriminální činnost, drogy a násilí na domácím obyvatelstvu. K tomu si určitě poslechneme plno řečí o pracovních příležitostech pro naše firmy a tržbách pro obchodníky. Samozřejmě na tom vydělá jen pár kšeftsmanů s politickými konexemi a přiživovat se budou neziskovky při integraci muslimů. Problémy a nebezpečí si odnese občanská většina zlých českých xenofobů. Nelze vyloučit, že právě o takových projektech jednal při své anální expedici v Bavorsku náš „vlastenecký“ premiér. Zde je ovšem zásadní role místních samospráv, které, pokud se nedají zkorumpovat, mohou podobné stavby zakázat! V rámci informací o zápachu z české kotliny nemohu opomenout nedávnou návštěvu amerického velvyslance v Brně. Vyrazil si do tamní mešity a přátelsky pobesedoval s reprezentanty muslimů. Přitom podpořil inkluzi islámu do Evropy i naší země!!! Reprezentant USA beze studu jako nejhorší nepřítel podpořil islamizaci naší historicky křesťanské a civilizované země! Jak se máme dívat na USA a jeho transatlantické smlouvy TTIP a TISA, jestliže podporují islamizaci naší země? Co na to naši politici, především vládní? Co na to „naše“ ČT? Zde je třeba si uvědomit, že americký velvyslanec není nějaký soukromý nevychovaný spratek, ale americkým prezidentem potvrzený představitel Ministerstva zahraničí USA, který zastupuje zájmy USA jako jejich nejvyšší reprezentant. Nemám chuť připomínat zde ostudnou podporu demonstrací proti našemu prezidentovi zvolenému většinou voličů našeho národa v prvních opravdu svobodných prezidentských volbách. Již něco takového by mělo být důvodem k požadavku našeho ministerstva zahraničí k odvolání takové osoby. Jenže to by nesměl být ministrem Zaorálek za ČSSD a jeho náměstci reprezentující ANO jako hlavní převodovou páku amerických zájmů, včetně islamizace, u nás. Dovedete si představit, že by náš velvyslanec organizoval demonstrace proti Obamovi ve Washingtonu? Tady vidíme v praxi, jak se na nás USA dívají. Jako otrokářské panstvo na bezprávnou kolonii. Jsou USA přátelskou, nebo nepřátelskou zemí, jestliže jejich velvyslanec uráží český národ útoky na prezidenta a podporuje islamizaci naší země? Zde je namístě iniciovat odvolání současného amerického velvyslance cestou ministra zahraničí. Pokud tak neučiní, musíme ho považovat za ministra, který hájí nikoli naše národní, ale zahraniční zájmy. Takovým politikům se zpravidla říkalo zrádci. Zažili jsme je v dobách protektorátu Čechy a Morava. V historii bývali vždy odvoláni a nahrazeni těmi, kteří sloužili zájmům své země a jejích obyvatel. Pokud ministr zahraničí neučiní příslušné kroky, měli by ho nadřízení odvolat. Jinak i je musíme považovat za sluhy cizích zájmů a islamizace. Na to bychom neměli zapomínat při volbách. Na závěr kapitoly zabývající se podivným zápachem je třeba si připomenout „slavnou“ kauzu elektronické evidence tržeb (EET). Věc není zdaleka tak poctivá a radostná, jak se nám snaží tvrdit některá média a politici. Je to podobný podfuk jako zdražování elektřiny ve prospěch solárníků a akcionářů přenosových sítí. Zdůrazňuji, že tato zlodějna podporovaná především ČSSD a ANO byla pouze odložena! Podle informací podnikatelské strany nelze přehlédnout řadu nedostatků EET, možná záměrných. Můžeme začít amatérskou úrovní zpracování celého projektu, počínaje nedefinovatelným slovem tržba. Údajné nízké náklady 5 000 korun vyčíslili podnikatelé na 15 000 při zavádění a 6 000 každý rok. Podnikatel nebo živnostník musí mít náhradní přístroj pro případ poruchy, protože musí dávat údaje do dvou týdnů, jinak ho čeká mastná pokuta. Za přístroj obsluhovaný zaměstnancem, který může být vyslán i konkurencí s cílem ekonomické likvidace, odpovídá podnikatel, nikoli zaměstnanec, který ho obsluhuje. Právě pokuty mají doplnit vysychající pokladnu ministra financí, nikoli zlepšený výběr daní. Cílem je pravděpodobně vytvoření trvalého tlaku až teroru a následné smršti pokut za jakoukoli chybu, byť neúmyslnou a nezaviněnou. Výsledek praxe podobného systému v Chorvatsku je dost bídný. Zkrachovala třetina tamních mikropodniků. Výsledkem byla ztráta jejich daní a přesun zaměstnanců mezi nezaměstnané živené státem. Je otázka, zda se EET plně týká velkých a nadnárodních firem. Každopádně se při jejím zavedení mluvilo o potírání šedé ekonomiky vytvářené živnostníky a malopodnikateli. Ta tvoří u nás výpadek kolem osmi miliard korun. Zkreslování informací velkými firmami typu Agrofert vytváří podle podnikatelů ztrátu kolem 42 miliard korun. Mnohé z těchto velkých firem odvádějí zisk a daně do zahraničí a u nás platí pouze daně, zdravotní a sociální odvody bídně placených domácích zaměstnanců. Je zde samozřejmě otázka bezpečnosti a přesnosti přenášených údajů a jejich zneužití ministerstvem financí. Prozatím slouží EET k rozeštvávání společnosti na podnikatele a zaměstnance a k likvidaci části živnostníků a malopodnikatelů a rozšíření vlivu nadnárodních korporací, především v oblasti potravin. Bez nich totiž nelze existovat. Mnozí nadšenci pro EET si musejí uvědomit, že přichází doba, kdy instalatér nebo kadeřnice jim začnou do ceny účtovat daně, takže ceny se zvýší. Dalším krokem bude opravdová šedá ekonomika, kdy budou někteří živnostníci pracovat načerno, což se jim bude obtížně prokazovat. Pomoc kamarádovi zdarma nelze postihovat. Prostě se vracíme před rok 1990 k totální kontrole státu likvidujícímu veškerou iniciativu. Co se Sýrie týče, jistým posunem je studie ústředí NATO, kterou citoval německý týdeník Focus. Uvádí se tam, že ruské zásahy v Sýrii jsou přesné a efektivní, ačkoli předtím západní lídři Rusko kritizovali. V pondělí navíc Putin rozhodl o stažení velké části vojenských sil zpět do Ruska. Jak to vnímat? V Sýrii jsou pouze dvě strany konfliktu. Na jedné straně ti, kterým jde o lidi; ti logicky chtějí mír a podporují prezidenta Asada podporovaného Ruskem. Obyvatelé Sýrie mají války plné zuby a chtějí mír a normální život jako před válkou. Na druhé straně islámští teroristé podporovaní z Turecka, Saúdské Arábie, USA a EU, kteří válku přímo potřebují. V sázce je rovněž možnost vyvolání války proti Rusku s pomocí Turecka. Klíčem k řešení je postoj USA, Turecka a Saúdské Arábie a jejich poskoků z Bruselu a Berlína. V praxi se ukazuje, že žádná umírněná opozice v Sýrii neexistuje. Prezident Asad opět nabídl amnestii všem, kdo proti němu bojují, a tím i logicky ukončení občanské války. Jeho nabídka svobodných voleb stále platí. Teroristům však jde o vítězství za každou cenu, nikoli o mír a lidské životy. Jednání o příměří se protahují. Při více než stu teroristických skupin bojujících proti prezidentu Asadovi není jasné, kdo je kdo a kdo hájí čí zájmy. Součástí jednání je pokračující nenávistná propaganda proti Rusku na téma zabíjení ubohých umírněných teroristů a jejich rodin. Je to stejná přehlídka islámských lží a propagandy jako v Palestině, kde údajně zlí Izraelci zabíjejí ubohé palestinské civilisty, nebo v Afghánistánu, kde je zabíjejí zlí Američané. Rozlišit na tamním bojišti civilistu a teroristu se zatím nepodařilo nikomu. Jestliže jedna manželka muslimskému teroristovi pere, druhá vaří, třetí ošetřuje teroristy v nemocnici, starší děti se podílejí na atentátech, kopou okopy a tunely a mladší nosí munici, kdo tam není terorista? Kdo se podílí na zločinu je zločinec; a totéž platí o terorismu. Je to stejný nesmysl jako tvrzení některých evropských i našich politiků a „nestranných odborníků“ v ČT, že Rusové musejí bombardovat v boji proti terorismu v Sýrii jen Islámský stát. Ostatní vrahy, zločince a teroristy mají nechat na pokoji. V takovém případě válka neskončí nikdy a o to Turecku a jeho přátelům jde především. Jinak by přestali podporovat teroristy, a donutili je tak jednat o míru. Situace při mírových jednáních v Sýrii silně připomíná Ukrajinu a tamní snahu za každou cenu poškodit a napadnout pod nějakou záminkou Rusko. V Turecku a dalších okolních zemích bylo před vstupem Ruska do války kolem čtyř milionů uprchlíků. V současnosti jich přibylo několik desítek tisíc. A přesto se mohou evropská a americká média a politici přetrhnout v kritice Ruska, že zavinilo takzvanou uprchlickou krizi. V občanské válce vyvolané v Sýrii Tureckem bylo do zahájení Ruské pomoci kolem 400 000 mrtvých. Následně jich přibylo několik desítek tisíc, ale nejhorší zločinec je Rusko, které úspěšně ničí islámské teroristy. Obzvláště komicky v tomto kontextu vyznívá závistivé pozitivní hodnocení ruských náletů na teroristy ze strany tajných služeb USA. Jsou efektivnější než americké a dalších bojovníků proti Islámskému státu. Přitom ruské letectvo je méně početné. Možná to ale nebude jen skvělou ruskou technikou a statečnými syrskými vojáky bojujícími za svoje rodiny a vlast proti středověkému agresivnímu primitivismu z Turecka a Saúdské Arábie. Kdyby USA a podobní bojovníci proti mezinárodnímu terorismu bojovali a nepředváděli pouze divadlo, možná by dosahovali lepších výsledků. Kdyby Turci a všemožní západní demokraté a obhájci lidských práv nechali prezidenta Asada, aby se před čtyřmi roky vypořádal s teroristy, bylo by několik tisíc mrtvých a několik desítek tisíc uprchlíků. Díky evropské, americké a saúdské podpoře Turecka, umírněné teroristické opozice a Islámského státu a jejich protahování války máme možná kolem 500 000 mrtvých, kolem 4 500 000 uprchlíků a islámskou invazi do Evropy. Díky demokratům, obhájcům lidských práv máme statisíce mrtvých místo tisíců a miliony uprchlíků místo desetitisíců. Je evidentní, že na životech a majetku lidí v Sýrii i v Evropě západním demokratům a obhájcům lidských práv vůbec nezáleží. A takovým máme věřit, že obhajují naše zájmy? Nezapomeňte na to při volbách. Ukázkovou skupinu tvoří Kurdové. Nedávno je politici a redaktoři v EU i naší prolhané ČT a dalších cizáckých euromédiích oslavovali jako bojovníky proti Islámskému státu, předváděly se kurdské bojovnice. Teď se o Kurdech spíš mlčí, protože jsou nuceni bojovat i proti dalším teroristům, takzvaným umírněným, a směřuje proti nim další vlna tureckého genocidního teroru. A Turecko je přece náš vážený spojenec, člen NATO a žhavý kandidát na členství v EU! Naše veřejnoprávní televize by si opravdu zasloužila nějakou výroční zlatou cenu Josefa Goebbelse za lhaní, zamlčování pravdy a relevantních informací a manipulaci s informacemi proti vlastnímu národu. Na stříbrného Josefa (nebo stříbrnou lež roku) bych za rok 2015 nominoval Britské listy. Problém je v tom, že prominentní nacista dokázal aspoň na čas oblbnout značnou část Němců, dokonce i některé Čechy, zatímco ubohá politická propaganda z ČT a jiných cizáckých euromédií naše občany v převážné míře stále více znechucuje. Operace turecké armády na území Iráku a Sýrie a další vyvražďování Kurdů kupodivu nikomu z demokratů v Bruselu a Washingtonu nevadí. V „pravdomluvné“ ČT se o něm korektně mlčí, případně se vymýšlejí všemožné ideologické omluvné lži o kurdském extremismu. Přitom Kurdové jsou stejní extremisté jako Češi, Slováci nebo Poláci, kteří stovky let bojovali proti rakouskému a maďarskému národnostnímu útlaku a okupaci. Genocidu Arménů v 19. a 20. století, realizovanou i v Evropě jak tureckou Osmanskou říší, tak Tureckem, snad ani nemá smysl opět připomínat. Turecko, které si svoje zločiny a genocidy dodnes ani nepřiznalo, je členským státem NATO. Zároveň se neurvale cpe se svými 81 miliony muslimů do civilizované Evropy, a to s pomocí vedení EU. Musíme si zcela vážně položit otázku, zda je NATO, případně EU společenstvím demokratických zemí prosazujících bezpečný civilizovaný život svých občanů, svobodu a lidská práva, nebo základnou rasismu a islámského terorismu? Pokud je NATO demokratická organizace civilizovaných zemí, nemá tam Turecko co dělat. Pokud je EU společenství civilizovaných zemí, nemůže se ani bavit o možnosti začlenění Turecka do EU, protože tato země byla vždy k Evropě nepřátelská a cizí z hlediska historického vývoje, obyvatel, náboženství. Představa, že by mohly desítky milionů Turků volně putovat do Evropy, je doslova děsivá. Je to daleko horší než současná islámská invaze. Přitom si musíme uvědomit, že většina Turků je chudší než obyvatelé chudých zemí Evropy. Svým příchodem by vytvořili přebytek levné pracovní síly, takže evropští otrokáři by mohli dále snižovat mzdy. Ukázkou tureckého „boje“ proti islámskému terorismu je předání americké výzbroje takzvanými umírněnými teroristy podporovanými Tureckem islámskému teroristickému hnutí an-Nusrá, podporovanému Saúdskou Arábií. Podobných předávek amerických zbraní od umírněných k neumírněným teroristům již byla řada. A patrně jsou v tom i slušné peníze. Je tedy otázka, zda jsou osoby řídící americkou zahraniční politiku tak hloupé, že opakují stejnou chybu, nebo jde pouze o divadlo, aby vyzbrojování islámských teroristů z USA nebylo tak křiklavé. V první řadě v Sýrii jde o obrovský byznys. Islámská invaze vydělává údajně až stovky miliard eur pašeráckým gangům, především v Turecku, ale i dalších zemích, dále pracovníkům politických i takzvaně humanitárních neziskovek, rasistickým multikulturalistům a dalším. Proto musí válka v Sýrii pokračovat co nejdéle bez ohledu na počet mrtvých. Kšeftaři se zlem, smrtí a humanitou s pomocí vedení USA a EU klidně vyvraždí dalších několik milionů Syřanů a zbytek vyženou jako uprchlíky do Evropy. K tomu přidají pár milionů dalších z jiných zemí, kde se nebojuje nebo tam zvítězila americká demokracie. Kromě nich na tom bude profitovat především nová islámská Osmanská říše, věrný spojenec USA. A pokud jde o to stažení ruských sil ze Sýrie? Mohu říci, že tato informace zastínila i úspěch německých vlastenců v boji proti multikulturní politické oligarchii v několika spolkových zemích Německa. Existují tři hlavní důvody, které mohly vést prezidenta Putina k odvolání jeho vojáků ze Sýrie. První možností je zákulisní dohoda velmocí, která může mít několik podob. Takovou dohodu by musely přijmout Turecko, Saúdská Arábie i prezident Asad a rozhodla by o budoucnosti Sýrie včetně jejího prezidenta. Možností je několik, počínaje uspořádáním svobodných voleb až po rozdělení země nadiktované velmocemi. Prezident Asad může zůstat, pokud zvítězí ve volbách, stejně jako může odejít do bezpečného exilu a jeho místo převezme některý z jeho velitelů. Otázkou je dopad takového řešení na další vývoj v Sýrii, především na tamní občanskou většinu. Lze očekávat, že se brzy objeví další informace. Druhou možností je zákulisní dohoda Ruska s Islámským státem ať již přímo, nebo ve spolupráci s Tureckem. V mezinárodní politice je možné vše včetně spolupráce oficiálně znepřáteleného Ruska a Turecka, zvláště když USA poručí. Vzhledem k tomu, že k jednáním o příměří nebyl oficiálně pozván Islámský stát, který má z vojenského pohledu klíčovou roli, vyvstává velký otazník z hlediska pokračování bojů i budoucnosti Sýrie. Ale o bojových akcích Islámského státu v Sýrii toho v posledním období není moc slyšet. Pravděpodobně napřel svoje hlavní úsilí do Iráku a Libye. Důvodem je především úspěšná ruská vojenská mise v Sýrii, ale rovněž rostoucí tlak řady zemí na Turecko. Takzvaná, či spíše samozvaná umírněná opozice neznamená vojensky téměř nic, především po případném ukončení bojů Islámským státem na syrském bojišti. Je plně závislá na Turecku a Saúdské Arábii a ty si nemohou příliš vyskakovat proti rozhodnutím USA. Umírnění teroristé jsou rovněž částečně závislí na Islámském státě, ale zároveň se s ním mnohdy neshodnou. Mají minimální vojenskou a politickou hodnotu a neshodnou se ani mezi sebou. Turecko se s pomocí Saúdské Arábie soustřeďuje na expanzi svých osmanských nacionalistických zájmů a islámu do EU posedlé sebevražedným rasistickým multikulturalismem. Přitom evropská posedlost nepotrvá věčně, takže je třeba spěchat. Dokladem jsou i nedávné volby v Německu. Dále se Turci zaměřují na likvidaci Kurdů a zabrání ropných zdrojů v severním Iráku. Podpora Islámského státu a válka v Sýrii se pro Turecko stávají stále větším problémem. Ten posilují jaderné hlavice pákistánského původu v Saúdské Arábii, na něž nevraživě hledí USA. V neposlední řadě nelze přehlédnout rostoucí nechuť Izraele tolerovat rozpínavost islámského terorismu podporovaného Tureckem a Saúdskou Arábií nedaleko jeho hranic, zvláště pokud se spojuje s palestinskými teroristy. Třetí možností, nejhorší pro Evropu, je reálné ohrožení Ruska útokem NATO, takže je třeba stáhnout všechny síly k obraně vlasti. Ani tuto možnost bohužel nelze vyloučit. Stačí si připomenout bojechtivá vystoupení generála Pavla, který ve svém tučnými prebendami zakrnělém zeleném mozku považuje Rusko za větší ohrožení Evropy, než je islámská invaze. Bůh nás ochraňuj před takovými „vlasteneckými“ stratégy, kterým je jedno, že hlavní ztráty ve válce s Ruskem by nesla Evropa včetně naší republiky. Především je však třeba konstatovat, že ruská armáda neměla v Sýrii zůstat na věčné časy. Dále musíme vycházet z faktu, že prezident Putin je velký politik světového formátu, nesrovnatelně převyšující kohokoli v současném Bruselu a Washingtonu, a rovněž nemenší, velmi pružný pragmatik. Rozhodně nejde o omezeného agresivního bolševického troubu, jak se nám ho snaží představit ubohá evropská a americká propaganda. Prioritou jsou pro něj ruské zájmy. Takto ostatně pracují všichni politici ve světě, snad s výjimkou politiků řídících EU, současného vedení Německa a mnohých dalších reprezentantů evropských zemí, pro něž jsou zájmy vlastních zemí a občanů evidentně až na posledním místě. Stačí se podívat na trvalou vlasteneckou kampaň v USA, Rusku i Číně, zatímco v EU jsou vlastenci cílem urážek, rodiny jsou dlouhodobě záměrně rozbíjeny a občané jsou objektem zrůdných eurorasistických multikulturních projektů už od školních let. Nelze vyloučit ani možnost, že došlo k separátní dohodě o zastavení bojů mezi Asadem a Ruskem na jedné a Islámským státem na druhé straně. Důvodem může být rovněž jednání o příměří v Sýrii pod patronací OSN, které umožňuje soustředit většinu kapacit na bojišti proti Islámskému státu. A tomu se již nedaří jako dříve. Rusko by tak mohlo odejít s vlajícími prapory a pozorovat, jak se američtí, evropští a turečtí demokraté vyrovnají s problematikou boje proti Islámskému státu bez ruské pomoci. Zároveň USA, Turecko a Rusko dokážou poručit svým spolubojovníkům v Sýrii; a Turecko má nepochybně kontakty i na vedení Islámského státu. Nelze proto vyloučit, že neoficiálním účastníkem jednání o příměří je oproti obecnému očekávání Islámský stát, jen zcela utajeně. Možností je evidentně celá řada. Osobně jsem toho názoru, že jakási jednání s Islámským státem probíhají, ale za nejpřísnějšího utajení. Výsledkem zákulisních jednání může být rovněž prachobyčejný handl mezi velmocemi, vedoucí k uznání ruské suverenity nad Krymem, prozatím de facto. Další tahanice o Krym mezi USA a Ruskem ztratily smysl, Rusko jej nepustí, protože jde o strategickou základnu v černomořském regionu a naprostá většina tamních obyvatel jsou Rusové. Naopak ukrajinské vedení představuje pro USA i EU rostoucí ekonomický i bezpečnostní problém s nejistým výsledkem. Rusko získalo Krym, USA většinu Ukrajiny, především pole pro firmu Monsanto a její geneticky modifikované obilí, zatímco EU černou díru na svoje peníze a negativní dopad vlastních ekonomických sankcí. Další válčení nemá smysl, přičemž ukrajinské fašistické bojůvky jsou nevypočitatelné a schopné v rámci hospodářsky zhrouceného státu napadnout i oligarchy. Pouze hlupáci z vedení EU chtějí narušovat rozhodnutí ruského soudu nad ukrajinskou pilotkou, která evidentně porušila ruské zákony. Pokřikují v médiích, místo aby jí zajistili kvalitní obhajobu. Jenže činy Savčenkové pravděpodobně z právního hlediska obhájit nelze a například v USA by zmizela rovněž na dlouho za mřížemi. Vymýšlejí se proto další komické sankce proti Rusku. Stačí se podívat, co má být jejich obsahem.

Profesor Rajko Doleček: Zločin USA, na který nelze zapomenout Lékař česko-srbského původu profesor Rajko Doleček se pro server ParlamentníListy.cz vyjádřil ke zločinu, který podle něj nelze promlčet. K agresi NATO proti Srbsku. „Ve čtvrtek 24. března by si celý svět měl připomenout a znova odsoudit organizaci NATO za její zločiny z roku 1999, kdy začala na základě výmyslů až lží, bez povolení Radou bezpečnosti OSN, 78 dní bombardování, ve dne v noci, posledních zbytků Jugoslávie, tak zvané ‚malé Jugoslávie‘ (Srbsko + Černá Hora), kvůli údajné, zcela neprokázané genocidě kosovských Albánců,“ uvádí Doleček. Podle něj došlo také ke zkáze mezinárodní morálky. „Smutné přitom je, že to ničení a zabíjení podpořila celá Evropská unie, ty ‚hodné státy‘, vedené Německem, které mají plná ústa demokracie a lidských práv, a přitom protizákonně ničily a zabíjely 78 dní a nocí v Srbsku, využívaly trapných dezinformací,“ poznamenává Doleček. Vzpomíná také na slova Michaela Mandela, profesora právnické fakulty z Toronta, který uvedl následné čtyři zločiny Severoatlantické aliance: zločin proti lidskosti, zločin proti mezinárodnímu právu a Chartě OSN, zločin proti historii a zločin proti pravdě. Zároveň uvedl, že jsme nebyli dostatečně informováni, že se v New Yorku 10. června 2000 sešel panel 16 soudců z 11 zemí za účasti 500 lidí. Panel prohlásil vojenské a politické vůdce USA a NATO za viníky válečných zločinů. Doleček následně hovořil o Historickém projektu Srebrenica, který ve svém letošním memorandu uvedl zajímavou spojitost mezi politikou NATO a děním kolem Srebrenice, Kosova, Iráku, Libye a Sýrie. „Podle tohoto memoranda NATO a jeho pánové potřebovali příklad ‚velikého zločinu‘ a k tomu využili dění kolem Srebrenice, kde bohužel hodně zločinů skutečně bylo, ale jednalo se o oboustrannou záležitost, kde první oběti byly srbské vesnice,“ řekl. Podle jeho slov se však NATO a ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrigtová těžce zmýlily, když si myslely, že prezidenta Miloševiće po 2–3 dnech bombardování vylekají a přinutí klesnout na kolena. „A to zamítnutí Miloševićem (Srbskem) násilníky velmi nepříjemně překvapilo a vznikl z toho postupně skutečný mezinárodní zločin… 78 dní a nocí za sebou bombardování není maličkost! A tak dost podobně se zrodily i tragické, plné obětí a ničení, události v Iráku, Libyi, Sýrii. Nicméně by se takovým způsobem světový mír a demokratizace neměly uskutečňovat,“ uzavřel Doleček. Celý text Rajko Dolečka: ZLOČIN, KTERÝ NELZE PROMLČET - NATO AGRESE PROTI SRBSKU Ve čtvrtek 24.března by si celý svět měl připomenout a znova odsoudit organizaci NATO za její zločiny z roku 1999, kdy začala na základě výmyslů až lží, bez povolení Radou bezpečnosti OSN, 78 dnů bombardování, ve dne v noci, posledních zbytků Jugoslávie, tak zvané „malé Jugoslávie“ (Srbsko + Černá Hora), kvůli údajné, zcela neprokázané, genocidě kosovských Albánců. Zločinnost akce znamenala mnoho tisíc mrtvých a zraněných, statisíce nešťastných v bombardovaných oblastech, nedozírné škody bombami a jejich následky ekonomicky a ekologicky ničeného Srbska (škody řádově v té době ke 100 miliardám US dolarů). Dosud za to nebyla žádná kompenzace. Byla to zkáza „mezinárodní morálky“ (ničení a zabíjení BEZ povolení Radou bezpečnosti OSN, jen po rozhodnutí NATO, USA, Evropská unie), tvrzení a obhajoba podvodů řadou význačných světových politiků (Albrightová, Blair, Clinton, Chirac, Schröder, Solana, atd). I Hillary Clintonová tehdy nabádala svého manžela Billa Clintona k zabíjení, tj. k bombardování Srbska, v souvislosti s vykonstruovanou „aférou Račak“, podvodnou a násilnou konferencí v Rambouillet. A k tomu přidali navíc zločin s použitím ochuzeného uranu Američané nejen v Srbsku včetně Kosova a Metohije, ale ještě dříve před tím v Republice Srbské v Bosně a Hercegovině (1995), s následnými výraznými vzestupy výskytu různých druhů zhoubných nádorů, leukemií. Smutné při tom je, že to ničení a zabíjení podpořila celá Evropská unie, ty „hodné státy“, vedené Německem, které mají plná ústa demokracie a lidských práv a při tom proti zákonně ničily a zabíjely 78 dnů a nocí v Srbsku, využívaly trapných dezinformací. Odsouzení organizace NATO přišlo z mnoha stran. V kanadské Ottavě tak vznikl Výbor k zastavení účasti Kanady ve válce proti Jugoslávii. Profesor právnické fakulty v Torontu Michael Mandel, uvedl čtyři zločiny NATO: 1.) ZLOČIN PROTI LIDSKOSTI - zničující zbabělé letecké NATO útoky jsou mnohem víc zodpovědné za smrt a ničení v Kosovu a Srbsku, než srbská armáda v bojích proti albánským teroristům z UÇK , 2.) ZLOČIN PROTI MEZINÁRODNÍMU PRÁVU A CHARTĚ OSN, 3.) ZlOČIN PROTI HISTORII - je to cynická a revizionistická interpretace pojmů holocaust a degradace pojmů genocida k ospravedlnění pojmů agrese…Já toto (říká profesor Mandel) jako Žid, vnímám obzvláště intenzivně…Jak si vůbec může někdo vážně přirovnávat Srby k nacistům? 4.) ZLOČIN PROTI PRAVDĚ - Já zde mluvím o vás, media, která zveřejňujete každou od začátku samotným NATO připravenou povídačku jako pravdu, abyste vyrobila souhlas (k agresi)…Dosud jste se projevovala, že jste jen o trochu víc než ruka propagandy Pentagonu…“ Je zajímavá změna názoru oficiálních USA k teroristické organizaci UÇK kosovských Albánců..Speciální představitel USA pro ni v Jugoslávii R.Gelbard řekl v brífinku v Bělehradě 23.února 1998 v hotelu Hyat Regency:-„Jsme hluboce znepokojeni a. silně odsuzujeme nepřijatelné násilí vyvolané teroristickou činností prováděnou teroristickými skupinami v Kosovu, obzvláště ze strany UÇK, Kosovské osvobozenecké armády (anglická zkratka KLA - Kosovo Liberation Army)…“ Protože se toto ale později paní Albrightové nehodilo, sdělil mluvčí. Pentagonu MacLenny (29.června 1998): -„Ministr zahraničí (tj.M.Albrightová) určuje speciálním legálním postupem, kdy se nějaká organizace stává „teroristickou organizací.“ Takové určení nebylo v případě KLA provedeno a to je všechno…“ Dověděli jsme se výše uvedené skutečnosti i z našich medií ? Také jsme nebyli dostatečně informováni, že se v New Yorku 10.června 2000 sešel panel 16 soudců z 11 zemí za účasti 500 lidí. Panel prohlásil vojenské a politické vůdce USA a NATO za viníky válečných zločinů. Bývalý generální prokurátor (attorney general) Spojených Států Ramsay Clark (pokud vím, dosud zřejmě žije ), jako vedoucí prokurátor Mezinárodního tribunálu o válečných zločinech USA a NATO proti Jugoslávii a členové tribunálu prohlásili obžalované za vinné z 19 zločinů a tyto zločiny byly uvedeny pod záhlavím OBŽALOBA. Byli obžalováni William J.Clinton, vláda Spojených Států, NATO a ostatní z mezinárodních zločinů a porušení mezinárodních a domácích zákonů, s následnou smrtí, ničením a utrpením. 1.) Plánování a uskutečnění rozkouskování, segregace a zchudnutí Jugoslávie, 2.) Způsobení, vyvolání a povzbuzení násilí mezi Muslimy a Slovany, 3.) Přerušení snah k udržení jednoty, míru a stability v Jugoslávii, 4.) Zničení mírotvorné role Spojených národů 5.) Použití NATO pro vojenskou agresi a obsazení zemí, které to nechtějí, 6.) Zabíjení a zraňování bezbranného obyvatelstva po celé Jugoslávii, 7.) Plánování, ohlašování a vykonávání vražedných útoků na hlavu státu, 8.) Ničení a poškozování zdrojů ekonomických, sociálních, kulturních, lékařských, diplomatických, náboženských, atd. 9.) Útoky na objekty nepostradatelné pro přežití obyvatelstva Jugoslávie, 10.) Útoky na zařízení, obsahující nebezpečné látky a síly, 11.) Použití ochuzeného uranu,kazetových bomb, jiných zakázaných zbraní, 12.) Vedení války proti prostředí, 13.) Zavedení sankcí prostřednictvím OSN, jako genocidní zločin proti lidskosti, 14.) Vytvoření ilegálního ad hoc trestního tribunálu ke zničení a démonizací srbského vedení. Zanedbání zahájení obžaloby proti utlačování Romů, kteří utrpěli největší počet ztrát (na Kosovu), 15.) Použití kontrolovaných mezinárodních medií k utvoření a udržení podpory pro agresi USA a démonizaci Jugoslávie, Slovanů, Srbů a Muslimů jako genocidiích národů, 16.) Ustavení dlouhodobé vojenské okupace strategických částí Jugoslávie silami NATO, 17.) Pokus o zničení suverenity, práva na sebeurčení, demokracie a kultury slovanského, muslimského, romského a jiného lidu Jugoslávie, 18.) Pokus o nastolení americké dominace a kontroly Jugoslávie, vykořis- ťování jejího lidu a zdrojů, 19.) Použití vojenských prostředků a ekonomického přinucování k docílení dominace USA. Obžalováni jsou obviněni za zločiny proti míru, válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a další trestné činy, které porušují principy Norimberského tribu- nálu, Směrnic z Haagu, Ženevské konvence a další. Členové tribunálu pokládají NATO a jeho členské státy a jejich vůdce za odpovědné za jejich kriminální činnost. V květnu a hlavně pak začátkem srpna 1995 chorvatská armáda (140 000) masivně vyzbrojená Německem, za pomoci NATO letectva a za strategického velení penzionovaných „pronajatých“ USA generálů, vyhnala z Chorvatska téměř 250 000 tam po staletí žijících Srbů (kolem 1 500 těch, kteří neuprchli, bylo zavražděno). Jako „protiváhu“ toho zločinu, uvedla paní Albrightová v srpnu 1995 KAUZU SREBRENICA z července 1995, z doby vstupu armády Republiky Srbské v Bosně a Hercegovině (BaH) do Srebrenici. Během Daytonské smlouvy v prosinci 1995 mluvil vůdce Muslimů v BaH Alija Izetbegović, že v té době zahynulo na 1 000 Muslimů v Srebrenici, že je pobili Srbové. A postupně v posledních letech těch 1 000 mrtvých z toho července 1995 nějak narostlo na 8 000. Copak by Izetbegović nevyužil to dnešní hrozné číslo 8 000 už v prosinci 1995 kdyby to byla pravda? Jak by to vykřikoval do světa ! A ona to pravda nebyla ! V souvislosti se Srebrenicí existuje Historický projekt Srebrenica, který ve svém letošním memorandu uvedl zajímavou spojitost mezi politikou NATO a děním kolem Srebrenici, na Kosovu, v Iráku, Libyi, Sýrií. Podle toho memoranda NATO a jeho pánové potřebovali příklad „velikého zločinu“,a k tomu využili dění kolem Srebrenici, kde bohužel hodně zločinů skutečně bylo, ale jednalo se o oboustrannou záležitost, kde první oběti byly srbské vesnice. Ostatně to, jako i o srbské pomstě, řekl bývalý velitel UNPROFOR, francouzský generál P.Morillon, při své svědecké výpovědi při soudu s prezidentem Miloševićem v Haagu. Ve své snaze, jak „legálně“, tedy před světovou veřejností, trestat ty, kteří nechtějí poslouchat, kteří konají zlo, nebo aby je přinutili k poslušnosti, použilo NATO, jako svou první „trestnou expedici“, zločin agrese proti „malé Jugoslávii“, vlastně hlavně proti Srbsku. A vše to bylo podniknuto na základě trapných dezinformací až lží, na pozadí i jednoznačného amerického požadavku získat rozsáhlou základnu na Kosovu, která tam byla po uskutečněné NATO agresi i vybudována pod jménem Bondsteel. Jenže se NATO a paní Albrightová těžce zmýlily, když si myslely, že prezidenta Miloševiće po 2-3 dnech bombardování vylekají a přinutí na kolena, a že Srbsko začne poslouchat a splní všechno, co diktát pod hrozbou násilí z Rambouillet požadoval. A to zamítnutí Miloševićem (Srbskem) násilníky velmi nepříjemně překvapilo a vznikl z toho postupně skutečný mezinárodní zločin…78 dnů a nocí za sebou bombardování není maličkost! A tak dost podobně se zrodily i tragické, plné obětí a ničení, událostí v Iráku, Libyi, Syrií. Nicméně by se takovým způsobem světový mír a demokratizace neměly uskutečňovat.

Jmenování Ukrajinou muftího pro Krym vyvolalo protest krymských Tatarů Krymští Tataři odsoudili zvolení na Ukrajině Ajdera Rustamova muftím muslimů poloostrovu, sdělil RIA Novosti poslanec Státní dumy Ruslan Balbek. „Na Ukrajině se konalo jmenování virtuálního muftího krymských muslimů, což vyvolalo protest krymských Tatarů. Je to obyčejný samozvanec, za kterým nestojí žádná mešita Krymu s věřícími, nemá nic společného s duchovním životem poloostrovu. Je to v podstatě ochočený muftí, aby vystupoval v zahraničí se starými řečmi zaměřenými na diskreditaci ruského Krymu a vyprošoval na to peníze," řekl Balbek. Podle jeho slov je jediným legitimně zvoleným muftím krymských muslimů Emirali Ablajev. „Je to legetimní duchovní vůdce, který zůstal se svým lidem," zdůraznil poslanec.

Neskutečné VIDEO: Tys volil Donalda Trumpa! Vypadni z domu, křičí americká máma na plačícího malého chlapečka Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách přineslo vedle radosti jeho příznivců také smutek, hysterii a naštvanost odpůrců republikánského kandidáta. Světovým internetem nyní letí šokující video, na kterém matka brutálně trestá své dítě za to, že ve školních volbách hlasovalo pro Trumpa. Ze Spojených států přicházejí v posledních dnech mnohdy neuvěřitelné zprávy. Některé americké magazíny například radí šokovaným americkým voličům, jak se vzpamatovat z vítězství Donalda Trumpa. I v České republice populární Cosmopolitan například své čtenáře seznámil se čtrnácti způsoby, jak si na „obtížnou“ situaci zvyknout. Mimo jiné zklamaným příznivcům Hillary Clintonové doporučuje, aby se začali věnovat sami sobě a raději v příštích dnech trávili méně času na sociálních sítích. Část voličů Hillary Clintonové se však s porážkou své favoritky smířit nehodlá a každý den od vyhlášení výsledků voleb pořádají demonstrace. V Kalifornii, která je považována za baštu demokratů a Clintonová zde zvítězila před Trumpem s obrovským náskokem, se demonstrace zvrhly v násilnosti a lidé rozbíjeli výlohy i zapalovali automobily. Spoustě Američanů však nerespektování volebního výsledku nevadí a své sympatie k nim přiznal i známý herec Robert de Niro. Hysterie z vítězství Trumpa pronikla i na sociální sítě a na Twitteru nyní patří mezi populární hashtagy dokonce #AssassinateTrump (zavraždit Trumpa, pozn. redakce). Tisíce uživatelů Twitteru zveřejňují své komentáře, ve kterých zcela otevřeně diskutují o nutnosti usmrtit Trumpa i jeho viceprezidenta Mika Penceho. O této neslýchané záležitosti v posledních hodinách informovala snad všechna vlivná média na světě. Výše zmíněné je však do jisté míry slabým odvarem proti videu, které se nyní šíří celým světem jako lavina. Ačkoli bylo vloženo na YouTube.com teprve v pátek, tak jej po dvou dnech zhlédlo přes devět set tisíc lidí. Vzhledem k jeho neuvěřitelně drastickému obsahu se ani není co divit. Asi osmiletý černošský školák je natáčen svojí matkou, která jej vyhazuje z domova za to, že ve školních volbách vyjádřil podporu republikánskému kandidátovi Donaldu Trumpovi. Odhadem osmiletý plačící hoch stojí uprostřed chodby rodinného domu a u dveří má sbalený pojízdný kufřík. Matka na něj křičí a zle mu spílá. „Protože jsi hlasoval pro Trumpa, tak si seber svých pár zas.ných švestek a vypadni,“ zuří žena z Texasu a dává svému usedavě plačícímu synovi do ruky karton s nápisem „Moje máma mě vyhodila z domova, protože jsem hlasoval pro Trumpa“. „Ať všichni lidi venku vidí, proč musíš stát venku na ulici,“ dodává žena v návalu emocí. Následně vyděšeného syna skutečně vyhazuje za dveře do tmy, ačkoli ten naléhavě prosí, aby to nedělala. Žena je však rezolutní a na jeho prosby vůbec nereaguje. Jako v transu neustále opakuje, že volil Trumpa a žene jej před sebou po úzké domovní cestě k ulici. Tam už je malý černošský chlapec naprosto zdecimován a už ani není schopen slz. Matka se od něj vzdaluje zpět k domu a brutálně syrové video končí. Zatímco Spojené státy jsou po prezidentských volbách rozdělené, tak ohavný čin hysterické afroamerické matky spojil v diskuzi pod vloženým videem všechny Američany bez rozdílu politických preferencí, náboženství nebo rasy. Pochopení nenachází šílená matka mezi zapřísáhlými fanoušky demokratů a Hillary Clintonové, ale ani u příslušníků černošské menšiny, kteří jinak drží pospolu za každých okolností.

The Sun předpověděly „nevyhnutelnou válku“ s RF, jestliže NATO neposlechne Trumpa Válka NATO s Ruskem bude nevyhnutelná, jestliže zvolený prezident USA Donald Trump zůstane bez podpory zemí bloku, píší noviny The Sun s odkazem na britské generály ve výslužbě. Autor článku zastává své stanovisko na základě názorů západních vojáků. Podle slov bývalého předsedy výboru Vojenských vzdušných sil Velké Británie Michaela Graydona, "jestliže USA opustí NATO, bude to úplná katastrofa". „Očekáváme, že Trump je seriózní v této otázce a nezapomene na to. Jestliže se Evropané nenapraví, budoucnost NATO je značně znepokojující", domnívá se Graydon. Kromě toho, podle generálova názoru, „jestliže v Pobaltí nastane situace", v níž Evropa „bude muset zaujmout tvrdou pozici", nedokáže to udělat bez podpory USA. „Jestliže USA odejdou, NATO v podstatě přestane existovat, a budeme muset vymyslet něco jiného. A kontextu brexitu je to hloupost", citují The Sun Dannatta. Zástupce předsedy výboru sil NATO v Evropě generál Richard Shirreff předpokládá, že Trumpova slova byla řečena v rámci předvolební kampaně a ve skutečnosti bude jeho stanovisko vyrovnanější. Ale jestliže se to nestane, pro NATO „to bude skutečně špatná zpráva". Podle názoru předsedy obranného výboru britského parlamentu Juliana Lewise "Trump může nechat Evropu v katastroficky slabém stavu. „Jestliže Trump uskuteční svou hrozbu a odvrátí se od NATO, bude to mít katastrofální následky pro bezpečnost i pro Západ", uvádějí noviny Lewisova slova.

Markéta Šichtařová: Jak jsem (ne)byla sexuálně obtěžována Pěkně se nám to rozjelo, jen co je pravda. Soudě podle halasu na sociálních sítích i v tisku, sexuálně obtěžováno muselo být v uplynulém roce snad 99,99 procent žen ve věku nad osmnáct let. Aspoň tomu nasvědčuje kampaň #metoo. Člověk by se skoro cítil tak trochu méněcenný, že nikomu za obtěžování dosud nestál... Určitě musím být dokonalá Hydra. Protože mně během posledního roku sexuálně neobtěžoval nikdo. V minulosti možná jednou ano. Jednou, když mi bylo asi osmnáct, jsem jela metrem, a nějaký podivný týpek se na mě začal lepit a pokoušel se mě v davu osahávat. Levou rukou jsem ho chytila pod krkem, pravou jsem mu dala pěstí a začala ječet na celý vagón „podívejte se na toho prasáka!“. Lidé se v děsu, že by snad mohli být zataženi do nějaké lapálie, začali okamžitě odsouvat na druhý konec vlaku a měli spoustu práce při hledání čehosi ve svých kapsách, kabelkách a na stropě; bylo legrační pozorovat, jak ten doposud nacpaný vagón se náhle zázračně dokázal kolem mne uprázdnit a všichni ti odvážní lidičkové se sardinkovali na jeho okrajích. Protože jsme už vjížděli do stanice, ten týpek se mi vytrhnul a vyběhl ven. A já, v ráži, jsem si neodpustila vyštěknout na ten kurážný dav: „A vy jste stejná hovada jako ten prasák, co na tom stropě chcete vykoukat? Sem jste se měli koukat!“ A pokračovalo se v jízdě. Tak vám nevím: Bylo to sexuální obtěžování, nebo prostě jen konflikt s vypatlanou smažkou? Vždycky jsem se klonila k tomu druhému, takže mě ani nenapadlo si v rámci kampaně stěžovat. Koneckonců vyřešili jsme si to spolu, no ne? Mně se to nelíbilo, tudíž jsem to dotyčnému sdělila natolik polopaticky, že vzal dráhu. Tudíž mě docela zajímalo, co to asi musí být za strašné násilí všude kolem mne, kterému jsem vzhledem ke své hydrovatosti ušetřená. Když na mě vyjuknul článek s nadpisem „Co Evropané považují za sexuální obtěžování?“, zadoufala jsem, že tomu tedy konečně přijdu na kloub. Ale houbeles. Popravdě můj zmatek byl po přečtení ještě větší. Mělo se totiž ukázat, že podle průzkumu provedeného v sedmi evropských zemích považuje za sexuální obtěžování každý národ něco jiného. Tak například 70 procentům Britů vadí vtipy o sexu. Ajaj, tak to mám asi problém. Naposledy jsme si dělali s kolegy srandičky s podtextem dneska ráno. Většina Britek taky považuje za obtěžování, když muž zírá ženě do výstřihu. Jsem zmatena. Proč nějaká žena ukazuje výstřih, když ho ukazovat nechce? Možná by bylo praktičtější vzít si rolák, když mi to vadí...? A Francouzi šli nejdál. Pro 16 procent z nich je sexuálním obtěžováním pozvání na rande. Teď už ale vážně mám celkem slušný problém. Když si uvědomím, že jsem svého budoucího manžela před dvaadvaceti lety vylákala na rande, a pak ho slovně vyzvala, aby se tedy už konečně k něčemu rozhoupal, protože jinak je s ním děsná nuda, fakt mi nedošlo, že ho chudáka sexuálně obtěžuju! Teď už chápu a veřejně se kaji, že jsem se uchýlila k takovému odsouzeníhodnému verbálnímu násilí. Z toho by se snad ani Laďa Větva nevykecal! Anebo v tom snad pořád mám hokej a jenom chlap nesmí pozvat na rande ženskou, zatímco žena muže ano? A jak je to, když žena pozve na rande ženu? A jak to je u třetích pohlaví? Ach jéé, čím víc nad tím přemýšlím, tím víc v tom mám jakýsi zmatek. I když je možné, že je to celé ještě trochu jinak. Jisté vodítko poskytuje informace, že podle zmíněné studie prý s nějakou formou sexuálního obtěžování má v Evropě během posledních dvanácti měsíců každá pátá žena. Ovšem pozor, v hyperkorektní, rovnostářské a genderem nejvíc posedlé Skandinávii, hlásilo sexuální obtěžování těžko uvěřitelných 80 procent žen, zatímco v rozverné jihovýchodní Evropě je to kolem pětadvaceti procent. Tady něco nehraje: V zemích, kde se genderová rovnost a sexismus nejvíc řeší, má subjektivní pocit obtěžování nejvíc žen? Prý to je tím, že lidé v našich zeměpisných délkách a šířkách „incidenty nehlásí“, domnívá se jedna z výzkumnic. Hm. Nabízím jiné vysvětlení. Slyšeli jste někdy o generaci sněhových vloček? Jde o lidi přicházející po generaci milieniálů, neboli po generaci Z. Jde o špičku ledovce, protože generace před nimi jsou na tom jen o trochu líp. Tihle lidé byli natolik chráněni výchovou, že nikdy nezažili nejmenší psychické ani fyzické nepohodlí. Nikdy neměli existenciální starosti, nikdy se o sebe nemuseli starat, vždy byli vystaveni takové hyperkorektnosti, že nezažili pocit stresu. A to je zničilo. Výsledkem je křehounká generace nepoužitelných subtilních bytostí, které se nemohou rozhodnout, ke kterému z pětadvaceti známých gendrů vlastně patří, psychicky se hroutí při záběrech válečného zpravodajství i při pozvání na rande. Sexuální agresory vidí číhat za každým bukem a domnělé sexuální agrese je natolik stresují, že se s nimi potichu užírají, aby pak po dlouhých letech, vyprovokováni řetězovou kampaní, s pocitem zadostiučinění vyvěsili na svůj instagram hashtag #metoo. Jsem na míle vzdálená tomu bagatelizovat skutečnou sexuální tyranii. Ale odmítám se podřídit diktátu sněhových vloček, podle kterých je sexuálním obtěžováním, když mi muž otevře dveře nebo mi pomůže z kabátu. Až se budu skutečně cítit obtěžovaná, nebudu se schovávat za žádnou kampaň, ale agresora ústně, a bude-li třeba, tak třeba i ručně, vykážu do patřičných mezí, protože se považuju za svéprávnou a ke svému jednání nepotřebuju podporu davu. A pro paní výzkumnici, podle které prý u nás „málo hlásíme incidenty“, mám jinou teorii. Na rozdíl od Skandinávie jsme u nás ještě pořád relativně normální a – světe, div se – ještě pořád chodíme na rande.

Poslanec Koskuba: Slušná mlčící většina není blbá, ačkoli si to elity a celebrity myslí. Přál bych si národní revoluci, jakou udělal Orbán ROZHOVOR „U současných evropských politiků obrat, nastane-li vůbec, očekávám spíše z daleko prostějších důvodů. Drtivé většině z nich jde „jen a pouze“ o hlasy, tedy znovuzvolení. Nenamlouvejme si však, prosím, že by zmoudřeli. Bohužel. Právě proto se obávám, že nás ještě obrovské problémy s migrací znovu čekají. To pak bezpochyby jistě nahraje radikálům a pochopitelně i populistům,“ říká poslanec Jiří Koskuba (ČSSD). Lze předpokládat, že svět se po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách změní. Radujete se vy osobně z výsledku hlasování? V čem to ve vás vzbuzuje naději a v čem naopak strach? K výsledku voleb v USA se u nás vyjádřilo již tolik lidí, že zrovna já asi jen velmi těžko mohu přijít s něčím novým. Dokonce se mi tak vybavil jeden vtip mého milovaného kreslíře pana Renčína, kde svatý Petr s Bohem koukají na hlouček živě diskutujících lidiček a Bůh Petrovi říká: „Zajímavý národ tihle Češi. Škoda, že nebyli při stvoření světa. Mohli poradit...“. Sám jsem Amíkům zpočátku volbu právě z těchto dvou kandidátů moc nezáviděl. Potom, mimo jiné díky jisté jednostranné mediální masáži, jsem začal svůj názor měnit, fandit svým způsobem „slabšímu“. Navíc, ač nejsem Američan a v USA jsem nikdy nebyl, i proto, že jsem Donaldu Trumpovi více rozuměl. Paní Hillary pro mne byla opravdu již velmi ohraná deska, se stále stejnou a již nesrozumitelnou skladbou. Ale to se přece stává mnohým, co si z politiky vytvoří doživotní „šolich“. Proto přiznávám, z výsledku jsem – ač bezvýznamný a daleko za oceánem – zklamán nebyl. I když ten jejich systém volby lidmi a pak voliteli je pro mne poněkud nepřehledný. U nás by už dávno byl mnohými intelektuály jistě podroben zdrcující kritice. Co z toho bude, uvidíme. S panem Trumpem se neznám a do hlavy mu nevidím. Natož těm, co ho budou ovlivňovat. Ostatně podobně jsem se radoval, když po panu Bushovi juniorovi byl zvolen alespoň pro mne sympaťák a ještě k tomu poprvé černoch pan Obama. Přesto pak právě za něj došlo k takzvanému severoafrickému jaru a následné migrační krizi. Za což mu neděkuji. Omlouvám se, že jsem již k americké zahraniční politice značně nedůvěřivý. Podobně pak k jejich ministryním zahraničí..... Po celém světě se šíří názory, které u nás například reprezentuje Tomáš Halík. Tvrdí, že vítězství Donalda Trumpa pro něj byl šok, a že je to tím, že nevzdělaní lidé jsou manipulovatelní. Předvedl nám Trump skutečně, že cestou k politickému úspěchu může být systematické posilování toho, co je v lidech nejhorší? Lidé prý nejsou schopni vnímat fakta, propadají se do nenávisti v důsledku nechuti k uprchlíkům, homosexuálům a komukoli odlišnému. : Pan profesor Halík je bezpochyby velmi vzdělaný člověk. To však neznamená, že nemůže být něčím šokován. Takový prostě život je. Stejně jako platí, že lidé jsou manipulovatelní. Nejen ti nevzdělaní, bohužel. Po staletí toho využívají nejen vladaři. Ale i podvodníci, politici a dokonce i představitelé církve. Takže jistě ví, o čem mluví. A bude-li, nedej Bože, kandidovat na hlavu České republiky, možná se sám o něco podobného pokusí. Nemohu však souhlasit s tím následujícím. Lidé ve většině nejsou pitomci. Přestože si to dnešní takzvané elity a celebrity mnohdy myslí. A paradoxně na tom mnohdy staví právě svou existenci. Zcela se jaksi zapomíná na „mlčící většinu“. Ona totiž stále existuje! Pracuje nebo se alespoň práci sehnat snaží. Platí poctivě daně, dodržuje mnohdy i sebepitomější zákony – totiž nikoliv „všetci kradnů“. Také uznává jistá morální pravidla, tradice. Stará se o svou rodinu, okolí. Umí v případě potřeby pomoci. Skutečně trpícím, utiskovaným, své zemi i národu. A s jistou nadějí volí. Ale jelikož právě tito lidé si většinou pořád na něco nestěžují, nepochodují polonazí ulicemi, tak se často na ně zapomíná. Nemluví se o nich a k nim. Jsou moc obyčejní, nenápadní. Jenže i oni mají svou trpělivost. A taky hrdost. Pak se však nedivme, že když si jich někdo konečně všimne, osloví-li je – a ke všemu jejich jazykem, tedy srozumitelně! – pak k překvapení těch rádoby elit zvítězí. Ty, co se derou do politiky, by to nemělo šokovat. Ale inspirovat. Je-li pro ně politika skutečnou službou a ne pouze výhodným doživotním „jobem“. Existují i názory, že Západ čeká nacionalistická protiglobalizační revoluce… Jenže další názorový proud říká, že politici tak dlouho vnucovali lidem něco, co lidé nechtěli, ať už se jedná o práva menšin nebo toleranci k imigrantům, že už těchto názorů mají dost. Lze říci, kdo má pravdu? Obojí je pravda, pochopitelně. Přestože v tomto případě b) předcházelo a). Jenom zabedněný hlupák si tuhle prostou rovnici nemohl umět sestavit. Takže nevím, zda je vhodné jakkoliv argumentovat nějakou nevzdělaností coby příčinou současné globální společenské krize. Vždyť dnešní papaláši mnohdy mají vzdělání neskutečně prestižní. Jenže sebelepší škola nikomu do hlavy nenatluče zdravý selský rozum. Natož životní zkušenosti, narodí-li se a pak žije její absolvent v jakémsi skleníku. Z vítězství Trumpa se radují všichni, kdo odmítají imigranty. Lze říci, že tímto je definitivně jasné, že v Čechách si už žádný politik, který to myslí vážně, nedovolí přijímat muslimy? Je možné, že se lidé v Česku už naprosto zatvrdili? A vůbec obecně v Evropě, viz názory CSU… Může se stát, že už nebudou chtít politici riskovat případné problémy, které s imigranty přicházejí? Jenže další informace svědčí o tom, že z Afriky stejně budou přicházet miliony migrantů a že tomu nebude možno zabránit… Já bych to tak ani nepřisuzoval vítězství pana Trumpa. Ještě uvidíme, jak se bude skutečně chovat, až úřad prezidenta USA převezme. A co mu dovolí tamní mocní v pozadí. Přání bývá otcem myšlenky – na to, prosím, raději nezapomínejme. Kupříkladu o panu Obamovi jsme již mluvili. U současných evropských politiků obrat, nastane-li vůbec, očekávám spíše z daleko prostějších důvodů. Drtivé většině z nich jde „jen a pouze“ o hlasy, tedy znovuzvolení. Nenamlouvejme si však, prosím, že by zmoudřeli. Bohužel. Právě proto se obávám, že nás ještě obrovské problémy s migrací znovu čekají. To pak bezpochyby jistě nahraje radikálům a pochopitelně i populistům. Demokracie je v tomto prostě poněkud děravá. Nečeká nás radostné období. Rád bych se mýlil. Když si vzpomeneme na to, jak bylo veřejné mínění směrováno ještě před dvěma lety, nebylo vůbec přijatelné přistupovat k složitému problému migrace způsobem, jaký teď zcela otevřeně prosazuje Trump. Bude politický mainstream přinucen otočit kormidlo? Jakou odezvu můžeme očekávat v Evropě a v ČR? Znovu opakuji. Vyčkejme, prosím, alespoň do jara příštího roku. A rovněž si připusťme, že přece jenom Amerika je za mořem. Budou-li se konečně USA věnovat hlavně svým vnitřním problémům a nebudou-li je zamaskovávat a řešit vyvoláváním konfliktů jinde po světě, může se stát, že na africko-asijskou migraci zůstaneme v Evropě sami. Ostatně což my tu latinsko-americkou řešíme? To znamená i konkrétní a úspěšná opatření a kroky pana Trumpa v Americe naše problémy nevyřeší. Od toho máme své papaláše v Bruselu, doma prezidenty, kancléře a premiéry. V tomto ohledu proto zase až tak optimistický nejsem. Hned v době sčítání výsledků hlasů při volbě amerického prezidenta se řada lidí smála České televizi už proto, že bylo zřejmé, jak moc je výsledek překvapil. Část veřejnosti podezírá média z toho, že nejsou objektivní, že ubližují prezidentovi Zemanovi, že straní určitým zájmům. Jak zvládají informovat o volbě lídra světové velmoci média, ať už veřejnoprávní nebo soukromá? Myslíte si, že postupně zkusí hledat jiný přístup, že nebudou tolik proimigrační a podobně? Začnou být shovívavější i vůči názorům, které hlásají například nulovou toleranci vůči menšinám či imigrantům? Je mi líto, ale v tomto názor „neurozené veřejnosti“ na mediální honoraci sdílím. Nejen proto, že mezi ty „plebejce“ patřím. Nevidět to prostě nejde. Bohužel, vyhnout se tomu však také nelze. Žijeme v době, kdy se na nás valí záplava informací. A jelikož televize je, co se týče jejich vstřebávání, nejpohodlnější, „mocní“ by byli pitomí, kdyby toho nevyužili. Žijeme v kapitalismu, kde vše je, bohužel, o penězích. Na to nazapomínejme, ale pak se ani nedivme. Proto žádný pozitivní obrat neočekávám. Možná by se alespoň nejen veřejnost měla začít zajímat o to, kdo, kolik a za co zvláště ve veřejnoprávní mediální instituci bere. A co má. Když už může používat tu mocnou troubu šířící lásku, pravdu a spravedlnost. Možná by to bylo zajímavější, než kolik stojí chlebíček v Parlamentu. A udivující.... Globalizace často bere lidem dobře placená pracovní místa a nová nemá kdo vytvořit. Menší podniky zanikají a tak pracovní místa nenabízejí. A zatímco ti majetnější mají víc, část veřejnosti chudne, o čemž se samozřejmě raději nemluví. Bude vůbec někdo skutečně vážně hledat řešení i pro lidi, kteří jaksi nepatří mezi těch pár vyvolených? Je řešením, že se omezí mezinárodní obchod? Do jaké míry lidé přestávají věřit finančnímu systému kapitalismu? Omlouvám se, ale tohle je zřejmě otázka na neskutečně erudovaného a přitom opravdu nezávislého, tedy nikým neuplaceného, ekonoma, sociologa či analytika. Existuje-li někdo takový vůbec. Já to tedy nejsem. Možná proto mne taky nikdo neuplácí. Mohu tudíž jedině souhlasit. Ale pochybuji, že se v nejbližší době objeví nějaký nový Kristus. Který by se vrhl na řešení tohoto bezesporu existujícího velkého problému. Dotyčný by totiž dopadl stejně. Ukřižovali by ho. Pochopitelně ti, co na současném stavu neskutečně vydělávají. Dokonce tolik, že na nějakém novém řádu ani zájem nemají. Proč taky... Blíží se volby v Německu, ve Francii, v Rakousku. V kontextu Brexitu, do jaké míry může nastat, že kandidáty typu Trump budou volit i lidé v Evropě? Vyloučit to nelze. Je však otázkou, zdali se podobní kandidáti vůbec vynoří. Ve vší úctě k panu Trumpovi nezapomínejme, že je hlavně miliardář. Naplní-li vůbec kdy naděje, které do něj vkládáme, bude to mimo jiné právě díky penězům, které do svého „politického zrození“ mohl vrazit. Ne každý miliardář však zaručuje, že mu jde hlavně a jedině o lidi. I když to tvrdí. Na to by voliči neměli zapomínat. V USA se objevily bitky, protože spousta lidí nedokáže přijmout osobnost nového prezidenta. A nemusíme chodit daleko, i u nás určitá vrstva společnosti prezidenta Miloše Zemana snad až nenávidí. Může skončit situace násilím v ulicích i v České republice? Něco se děje a vůbec mi to nesedí. Pokud mne paměť neklame, když byl zvolen poprvé pan Obama, k něčemu podobnému v USA od poražených příznivců republikánů snad nedošlo. Přitom vyhráli ti nekonzervativní, v naší terminologii tedy takzvaní „pravdoláskaři“. Jak vidno, být konzervativním a tak i národně cítícím, ještě neznamená, že jste radikálním, nedemokratickým. To, jak jistá výše jmenovaná menšina tam i tady odmítá v klidu přijmout výsledek demokratických voleb, svědčí pro obrovskou slabinu tolik propagované takzvané občanské společnosti. Pak se ale nedivme, že titíž lidé se snaží likvidovat tradiční základy – klasickou rodinu, národ, stát. Je Zeman svým způsobem „český Trump“? Pan prezident mi promine, není. Nikoliv jen proto, že není miliardář a nevládne velmoci. Ale uznávám, že v mnohém oproti době, kdy byl mým stranickým předsedou, jako prezident otočil. Kdo ze stávajících českých politiků je dle vás schopen u nás provést „národní revoluci“ jako například Orbán v Maďarsku a získat masovou podporu voličů? Omlouvám se, ale zatím nikoho takového nevidím. Asi ani já to nebudu, přestože bych chtěl. Nikoliv jenom pro jistě škraloupy u nás v Lidovém domě. Taky je tu ta Listina základních lidských práv a svobod. Ne, nejsem právník. Natož ctihodný a ani vajíčkem nedotknutelný ústavní soudce. Ale představte si, nikde jsem se v ní nedočetl, že většina kvůli menšinám musí nechat na sobě dříví štípat? Já vím, jsem asi nevzdělaný a tudíž manipulovatelný... Trump vysílal poměrně pozitivní signály vůči Rusku, vyjádřil se i k dění v Sýrii. Řada republikánů má ale postoj odmítavý. Jaký postoj převáží a jaký byste si přál, aby převážil? Mimochodem v Moldavsku a v Bulharsku teď vyhráli proruští kandidáti. Spousta lidí na Ukrajině se bojí toho, že směr politiky USA bude spíš orientovaný na vnitrostátní problémy USA… Jelikož jsem obyčejný a tím snad i normální člověk, pochopitelně si přeji zklidnění protiruských nálad. Které se v poslední době tak náhle a masivně objevily. Vůbec mne nebude štvát, když jak já, tak děti našich dětí alespoň tady v Evropě dožijí svůj život bez zničující války. Natož s Ruskem! Nevím, zdali jsem hned proto Putinův agent. Jestliže ano, tak vězte, že nehonorovaný. S nadšením bych přivítal, kdyby se jmenované mocnosti věnovaly spíše svým vnitřním problémům. Mají jich dost. A vně pak jedině těm společným. Zmírnění zřejmého nebezpečí pro svět vyžaduje jejich spolupráci, ne věčné soutěžení. I když ani to nikdy zcela vymizet nemůže. Jen tak na okraj připomeňme pokusy na EU... Nerad bych byl neobjektivní, ale hlavně Američané často své vlastní problémy řeší vrtáním se někde jinde. Rozvrtat cokoliv kdekoliv, na to jsou vskutku machři. To kam se Rusové hrabou. I když se také „snaží“. Jak to pak ve světě dopadá, je více než zřejmé. Asi to je odvážné tvrzení, ale zopakuji ho. Jakoby nám najednou Saddám a Kaddáfí trochu chyběli, nemyslíte? U nás v České republice se stále debatuje o otáčení na Východ – má tahle debata vůbec nějaký smysl, když jsme jednoznačnou součástí určitých struktur? Mají tu problém lidé s oficiální linií NATO? A pokud ano, je chyba na straně Severoatlantické aliance, nebo jde o vliv ruské propagandy? Má, jak pro koho. O čem jiném by jistí politici a rádoby budoucí politici hovořili? O svých předchozích chybách, opomenutích? Čím by zastrašovali veřejnost, aby se co nejdéle neptala, proč jsme se tak náhle dostali do současných malérů? A to přesto, že jsme všichni v NATO. Dokonce i Albánie! A uvažuje se o Gruzii. Pokud vím, NATO je obranný pakt, že? Brání nás však nějak před teroristy? Pominu-li fakt, že Turci sestřelili ruský bitevník. Který ovšem útočil nikoliv na Turka, ale právě na jmenované teroristy. Které nejspíše sami vyzbrojujeme a pak nazýváme „umírněnou opozicí“. Proto hned pilota zamordovali... Ještě že si z nich alespoň v tomto naše současná opozice, která jim zčásti fandí, nebere příklad. To by pak hlavně pan Babiš měl s panem Kalouskem, místo kvádra oděným v plné polní a po zuby ozbrojeným, ve Sněmovně větší problém. Než když takhle jen stále dokola opakuje pořád to samé. V souvislosti se 17. listopadem, zkusme situaci u nás shrnout. Když Václav Havel říkal, že musí pravda a láska zvítězit nad lží a nenávistí, kdo tady šíří pravdu a kdo tady lže? Kdo šíří společenské smíření a kdo nenávist? A kdo politicky směřuje nahoru a kdo dolů? Neuražte se, to by bylo na dlouho. To už je samostatné téma. Možná až na bakalářskou práci z politologie. Ne v Plzni, ale u pana kolegy profesora Fialy. Byl by určitě zvláště na socana přísný! Ale taky bych v rámci upřímnosti musel zabrousit i do vlastních řad. A tam mám už tak vroubků a černých puntíků až plno. Obecně řečeno, šiřitelů nepravd, polopravd a až nenávisti najdete moc a moc. Jenže snad stále platí, že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Já stále věřím, že ta již výše zmíněná „slušná mlčící většina“ není blbá. Voliče bych proto nepodceňoval. Podívejme se překvapivě na Ameriku... Sakra práce, no nevyznělo alespoň tohle optimisticky? Tak snad tentokrát nebudu obviněn, že šířím blbou náladu. „A tak to ma byť“, jak by řekl nebohý nadporučík Mazurek z Černých baronů. Dokonce i velitel odloučené roty měl svou čest a za chybu zastřelil sebe. Ne velitele svých čet. Ale to už je taky jiný příběh. Tak alespoň doufejme, že 77 let po 17. listopadu 1939 a 27 let po tom v roce 1989 u nás arogance a vulgárnost nezvítězí nad lží a nenávistí. Když už ta pravda a láska stále váhá.

Putin označil gubernátorství Saakašviliho za urážku obyvatel Oděsy Gubernátorství Michaila Saakašviliho bylo urážkou obyvatel Oděsy a všeho ukrajinského lidu, soudí ruský prezident Vladimir Putin. „Je to prostě plivanec, urážka obyvatel Oděsy i všeho ukrajinského lidu. Nevybavili mu dokonce ani pracovní vízum do USA. Univerzity, ve kterých mu chtěli najít práci, mu ale stálou práci nabídnout odmítly. Ale povinnosti gubernátora Oděsy vykonávat může! Cožpak tu nemají slušné a čestné profesionální Ukrajince, kteří by mohli tuto práci konat?" prohlásil Putin v interview pro režiséra Olivera Stonea pro film Ukrajina v ohni, když komentoval jmenování Saakašviliho gubernátorem Oděské oblasti, kvůli čemuž dostal bývalý gruzínský prezident ukrajinské občanství. Později podepsal prezident výnos o odvolání Saakašviliho. Bývalý gubernátor prohlásil, že hodlá usilovat o vyhlášení předčasných voleb do Nejvyšší rady a vytvořit na Ukrajině svou vlastní politickou sílu.

Rituály k oslavě „svaté Angely“, boj se přiostří… Odborník o tom, jak to dopadne v Německu a co bude dál s Merkelovou ROZHOVOR „Po ztroskotání trojkoalice se začínají v SPD ozývat hlasy, že odmítnutí velké koalice CDU/CSU/SPD by ze strany sociální demokracie přece jen nemuselo být definitivní. Předseda SPD Schulz, který byl hlavním zastáncem přechodu SPD do opozice, se dostane pod velký tlak, aby ustoupil; Němci by strašně neradi přišli o svou pověst superstabilní země, kde se po volbách vždy vláda sestaví,“ říká historik a analytik Institutu Václava Klause Aleš Valenta, který je znalcem Německa. Pozice Angely Merkelové je dle něj pevná. Zdá se, že jednání o koalici CDU/CSU, FDP a Zelených ztroskotala. Proč? Kde je hlavní důvod? Hlavní důvod tkví ve sporu FDP a Zelených o příchod rodinných příslušníků stávajících azylantů do Německa, což FDP zásadně odmítala. Svou roli patrně sehrála i neshoda obou stran ohledně přechodu aut na elektrický pohon – Zelení chtěli prosadit zákaz benzínových motorů již od roku 2030, což bylo pro liberály jako zastánce aspoň dílem tržního hospodářství nepřijatelné. : Angela Merkelová hovoří o předčasných volbách. Ty by ale prý pomohly AfD a FDP… Takže co se bude dít dál? Po ztroskotání trojkoalice se začínají v SPD ozývat hlasy, že odmítnutí velké koalice CDU/CSU/SPD by ze strany sociální demokracie přece jen nemuselo být definitivní. Předseda SPD Schulz, který byl hlavním zastáncem přechodu SPD do opozice, se dostane pod velký tlak, aby ustoupil; Němci by strašně neradi přišli o svou pověst superstabilní země, kde se po volbách vždy vláda sestaví. Mimoto průzkumy ukazují, že v případných nových volbách by CDU, CSU i SPD hrozily další ztráty. V celém politickém systému se formuje obrovský tlak, aby se předčasnými volbami nepřihrály další hlasy pro AfD. Tomu budou chtít nakonec všichni (možná s dílčí výjimkou FDP) za každou cenu zabránit. Co to celé znamená pro Angelu Merkelovou? Nebude již dále kandidovat? Udrží se? Merkelová sedí pevně ve své pozici; v uplynulých letech s pomocí svých spojenců odstranila veškeré konkurenty v CDU, její pozice je v tuto chvíli stále ještě neotřesitelná. Pomáhá jí ovšem její absolutní neschopnost sebereflexe, neúspěch klidně označí za úspěch a může se spolehnout, že až na pár zanedbatelných hlasů (Mladá CDU) bude v CDU klid. CDU je strana, jež se za Merkelové proměnila v monolit, který horlivě markýruje vnitrostranické postupy, ale v realitě panují uvnitř poměry, které se nepříliš liší od „vnitrostranické demokracie“ v KSČ. Sjezdy CDU neslouží k výměně kritických názorů, ale – jak napsal dobrý znalec vnitřních poměrů v této straně – k rituálu oslavy „svaté Angely“. Jaký dopad může mít jistá nestabilita v Německu na Evropskou unii? Neoslabí se motor Macron–Merkelová, když ani Macron nemá úplně dobrou pozici? Europolitici v celé Evropě se pochopitelně obávají německé nestability, protože polototalitní spolek jménem EU drží pohromadě jedině osa Paříž–Berlín. Ale obávat se nemusejí, Německu zdaleka nestabilita nehrozí, i když se o tom píše a ještě nějakou dobu psát bude. Frauke Petry byla příliš ambiciózní. Její názory se navíc měnily podle situace ve straně. Kdysi byla napadána za extremní nacionalismus, poté se obrátila proti národoveckému křídlu a nakonec začala koketovat s estasblishmentem. Ale především přecenila svoje síly. Nyní je celkem zřejmé, že až jí vyprší čtyřletý mandát, v politice skončí – nebo skončí v CDU... Její „Modrá strana“ je směšný, naprosto beznadějný projekt. : Nová šéfka AfD Alice Weidelová přiznala, že je lesba. Také pracovala pro Goldman Sachs. Tak jak to tedy je? AfD se posunula více k „ultrapravici“, nebo k neomarxismu? Weidelová je v současnosti spolupředsedkyní parlamentní frakce AfD, předtím byla zvolena do dvoučlenného týmu pro vedení volební kampaně. Její volba vzhledem k homosexualitě a především k výchově dítěze s jinou ženou je pro stranu, hlásící se k tradičním rodinným hodnotám, naprosto nepochopitelná. Ale jsme v Německu. AfD je stranou rozumných lidí, ale přece jen Němců, kteří si za několik posledních desítek let zvykli na to, že kulturní revoluce se stala samozřejmou součástí německé reality. To mimo jiné znamená, že homosexuální partnerství (od června letošního roku též dle zákona i manželství) je tam něčím docela normálním, a to zřejmě i pro mnoho lidí v AfD. Alespoň jsem nezaznamenal žádný výraznější odpor proti volbě Weidelové v jejích řadách. Pak tu může u některých politiků AfD hrát roli ještě další důvod: AfD je často napadána jako homofobní a protiženská strana, jakkoli je to absurdní (ale absurdita je už dávno součástí německé politické reality), takže volbou homosexuální ženy do čela strany se aspoň některým těmto kritikům mohou „zavřít ústa“. Petra Bystroně z AfD sledovala bavorská kontrarozvědka zhruba pět měsíců. Důvodem byla podle německých médií opakovaně vyjadřovaná sympatie vůči organizaci Identitární hnutí Bavorsko (IBB), které „vykazuje silnou příbuznost s nacionalistickou ideologií krajní pravice“. Čtyřiačtyřicetiletý politik, který sledování považoval za předvolební podraz bavorské CSU, pod níž spadá tamní ministerstvo vnitra, se kvůli tomu obrátil na soud. Nyní bylo sledování ukončeno. Co vypovídá celá věc o Německu? Bystroňovo sledování rozvědkou kvůli jeho sympatiím k identitárnímu hnutí má dvě stránky. Zaprvé prozrazuje, že v onom domněle vzorném demokratickém Německu je vnitřní rozvědka zneužívána k politickým cílům ve prospěch kartelových stran. Není to zdaleka první případ; kdykoli v minulosti „hrozilo“, že by se do Bundestagu mohla dostat nová pravicová strana, nasadil establishment tuto rozvědku, tedy Úřad pro ochranu ústavy, jak se to přesně jmenuje, a ta svým sledováním vypálila dotyčné straně cejch pravicového extremismu, který ji nakonec zahubil. U AfD to kartelovým stranám a celému systému poprvé nevyšlo. Bystroň přestal být sledován patrně proto, že se dostal do parlamentu. Toho se Úřad zřejmě zalekl. Druhý aspekt se týká oněch identitářů. Skupina mladých lidí, kteří formou různých recesistických akcí, jako například spuštěním transparentu ze střechy Braniborské brány, protestuje proti výprodeji národní identity evropských národů, ale je považována v Německu div ne za ohrožení bezpečnosti státu. Máloco může lépe ilustrovat hloubku odvratu Němců od všeho, co jakkoli souvisí s národem, s jeho minulostí, tradicemi a tak dále. Hovoří se o tom, že u nás je ohrožena západní „liberální demokracie“. Může být ale pro nás Západ vzorem? Například Marine Le Penová je stíhána za to, že na Twitteru zveřejnila fotografie popraveného amerického novináře Jamese Foleyho Islámským státem, včetně uříznuté hlavy. Ve Spojeném království byl pokutován muž, který veřejně četl vyjádření Winstona Churchilla o islámu. V Německu byl žurnalista Michael Stürzenberger odsouzen k šestiměsíčnímu podmínečnému vězení za zveřejnění (jinak z veřejných zdrojů dostupné) fotografie, na níž si jeruzalémský muftí Hadž Amin al-Hussejní podává ruku s Adolfem Hitlerem. Od 1. října platí v Německu zákon, podle nějž jsou sociální sítě jako Facebook, YouTube nebo Twitter povinny do 24 hodin odstranit ze svých stránek „kriminální obsah“, například „pomluvy“, a to bez ohledu na to, zda jsou zveřejněná fakta pravdivá či nikoli. Pokuta může dosáhnout až padesát milionů eur… Západ už dávno vyměnil svobodu za rovnost a takzvanou sociální spravedlnost. Svoboda je pro západní politiky a filozofy už jen trapnou vzpomínkou na doby, kdy stát nebral lidem polovinu jejich výdělku, nepřerozděloval polovinu národního důchodu a nemíchal se lidem do jejich soukromých životů. Německý zákon, který zmiňujete (se strašným názvem Netzwerkdurchsetzungsgesetz), není nic jiného než začátek cenzury internetu. A to si myslí zdaleka nejen vyhranění kritici vládnoucího systému. V Německu nepanovala plná svoboda slova ani předtím, protože plná svoboda mínění je jen tam, kde není člověk za vyslovení svého názoru nijak postižen – tedy nejen tím, že ho nezavřou do vězení, ale ani tím, že není společensky ostrakizován, vyhozen ze zaměstnání, předvolán k nadřízenému, aby se „ospravedlnil“. Kromě toho vězení (ale už i to možná úplně neplatí – viz příklad, který jste uvedl) nic z toho v Německu neplatilo a neplatí. Naprostá většina soukromých i veřejnoprávních médií v Německu zastává vyhraněně levicově liberální názor a napadá každého, kdo je „napravo“. Obávám se, že po vstupu AfD do Bundestagu by se tato mrazivá atmosféra „boje proti pravici“ mohla ještě přiostřit.

Polsko promluvilo o začátku umísťování praporu NATO na svém území Polský ministr obrany Antoni Macierewicz promluvil o začátku příjezdu vojáků mnohonárodního praporu NATO na území země. O tom informují noviny Gazeta Prawna. „Jejich rozmístění už začalo. V lednu, pravděpodobně, dokončíme jejich ubytovávání," prohlásil polský ministr obrany. Dále informoval, že jednotky se budou nalézat ve městě Orzysz (Varmijsko-mazurské vojvodství hraničící s Kaliningradskou oblastí). 18. září tohoto roku bylo informováno, že rozmístění dodatečných čtyř praporů v Polsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku je naplánováno na květen roku 2017, některé jednotky ovšem budou zařízeny rychleji. Rozhodnutí o zformování čtyř dodatečných praporů pro zadržování Ruska bylo učiněno na summitu Severoatlantické aliance ve Varšavě. Do Lotyšska pošle vojáky Kanada, do Litvy Německo, do Estonska Velká Británie a do Polska USA. Každý prapor bude tvořit tisíc vojáků a důstojníků. Moskva opakovaně prohlašovala, že přibližování vojsk NATO ke svému území chápe jako ohrožení své bezpečnosti.

Prd z toho, umělci. Do všeho kecat. Nezávislý poslanec uzavírá „týdny neklidu“ a kauzu Brady ROZHOVOR „Petr Gazdík si polechtal ego, když byl za superstar na náměstí, umělci plácli do vody a prd z toho.“ Poslanec Petr Adam komentuje události posledních dní, kdy se, „jak je u nás běžné, vlk opět nažral a společnost o něco více rozdělila“. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vysvětluje i to, proč se umělci domnívají, že mohou do všeho kecat. Zároveň podotýká: „Víte, dřív, před staletími, byl komediant tou nejnižší společenskou vrstvou, čekal před branami města, jestli jej vůbec vpustí.“ Zdá se, že emoce se v naší zemi alespoň částečně uklidňují. Jak byste s odstupem času vůbec zhodnotil události okolo návštěvy dalajlámy, politické hádky kolem ní, „kauzu Brady“ a výzvy umělců k neklidu? ... a čo vy si predstavujetě pod takým pojmom „absurdný“. Asi žádné slovo jako absurdita nevystihuje celou tuto záležitost lépe. Protože neinklinuji ani k těm, kteří jsou označováni za kavárnu, a ani k těm, kteří budou pana prezidenta vynášet do nebes za každou cenu, rozhodl jsem se i bez emocí vytvořit časovou osu událostí tak, jak následovaly, a použil jsem pouze doložitelná fakta. Žádné emoce či náklonnosti ke komukoliv. Výsledkem bylo, že celá aféra se nedá nazvat jinak než uměle vytvořenou bublinou, která posloužila svému účelu a pak potichoučku splaskla. Jak je u nás běžné, vlk se opět nažral a společnost se zase o něco více rozdělila. Petr Gazdík si polechtal ego, když byl za superstar na náměstí, umělci plácli do vody a prd z toho. Česká veřejnost včetně politické scény je opět, jak říkáte, o něco víc rozdělená. Jedna strana tvrdí, že naše špičková politická reprezentace udělala dobře, když vydala prohlášení, kde se distancovala od návštěvy dalajlámy, a že oficiálně se s ním nesetkávají ani politici významných západních zemí. Druhá strana naopak říká, že zbytečně poklonkujeme Východu a i ministři bez ohledu na pravidla diplomacie se mohou setkávat, s kým chtějí. Komu tedy věřit? Blíží se volby, a tak naše politická scéna musí být rozdělená. A v době, kdy se přestalo snadno dělit na levici a pravici, je třeba hledat zástupné problémy a dělit se donekonečna na nich. Jak by jinak voliči poznali, koho mají vlastně volit? Prakticky nikdo už nemá žádný program, veškerá politická prohlášení se smrskla pouze na to, mít na danou věc nějaký názor. Žádné nové myšlenky, žádná evoluce ideologií. Jen příklon tam či onam na základě nějakého sociologického průzkumu. Takhle ale nejde vést ani firmu, ani stát a ani nic jiného. Musím mít vizi, koncepci a musím si stanovit cíle a podle těchto cílů zvolit tu nejlepší cestu pro co největší množství obyvatel, a přitom se postarat o všechny, kteří pomoc potřebují. Takhle jednoduché to je, a přesto je to nad síly našich politických reprezentací. Tím se dostávám ke druhé části vaší otázky. Měl „dopis čtyř“ vzniknout, nebo ne? Inu, vládní politika je pro obchodní spolupráci s Čínou, a je-li tato spolupráce přínosem pro české občany, nechť ji podporujeme, jak to jen jde. Má-li tam být přínos jen pro nějaké jednotlivce, pak je to vrcholně podezřelé. Já osobně v obchodní spolupráci se zemí, jako je Čína, problém nevidím. Jako každá země má svoje klady a zápory. Systém je tam nastavený tak, aby fungoval pro 1,7 miliardy lidí. Co na tom chceme kritizovat? Vždyť my tady se ani neshodneme, jestli kouřit nebo nekouřit v restauracích. V našich představách o fungování takové země prostě musíme vzít v úvahu i její ohromnou velikost. A co se setkání s dalajlámou týče, poněkolikáté musím zopakovat. Je-li to setkání s duchovním vůdcem, pak jedině neoficiální a v soukromí – jsme sekulární stát a náboženství v politice nemá co dělat. Chce-li se s ním setkat někdo politicky a oficiálně, pak vznikne problém. Kdo jej do jeho úřadu zvolil? Kritizujeme-li Čínu za nedemokratičnost, pak dalajláma neprošel demokratickým procesem a nebyl volen lidmi a je třeba na to brát zřetel. Nejen příznivci prezidenta Zemana si libují, že „český Majdan“ se nezdařil a že to pražské elity s protesty poněkud přehnaly. Má tato část veřejnosti pravdu? A jak vůbec posuzujete vystoupení Vojtěcha Dyka, Jiřího Bartošky či Jana Krause? Byli ve svých názorech poněkud mimo, anebo uspěli a zažehli potřebnou jiskru? Co říci na názory některých lidí, kteří například doporučují těmto „revolucionářům“ vyjet do ekonomicky slabších regionů, aby se dostali do reality a poznali skutečné problémy obyčejných lidí… Rozhodně na těch radách něco je, protože s realitou, obávám se, někteří z nich neměli tu čest hodně dlouho. Ale nemám nic proti jejich iniciativě. Chtějí-li stávkovat, ať stávkují. Předpokládám, že pan Bartoška nechá stáhnout z TV reklamní spoty, ve kterých vystupuje, a vrátí peníze. Zařídí, aby jim z takového období nešly tantiémy, když stávka, tak pořádná. Kdyby stávkovali krátce, mohlo by se ale stát, že si toho nikdo nevšimne a že na život běžného občana to nebude mít tak drastický vliv, jak asi sami čekají. Tyto výzvy už jaksi patří k českému politickému folklóru. Nikým nezvolená, rádoby morální elita národa se čas od času rozhodne, že svět se nevyvíjí podle jejich představ a pocítí touhu o tom dát veřejnosti vědět. Problém je v tom, že doba se mění. Víte, dřív, před staletími, byl komediant tou nejnižší společenskou vrstvou, čekal před branami města, jestli jej vůbec vpustí. A byl rád za almužnu, které se mu dostalo. Nyní naše i světové „hvězdy“ vydělávají neskutečné peníze, a to jim dává určitý pocit, že do něčeho mohou i kecat. Mohou, ale neměly by toho zneužívat, právě tak jako pan Kraus. Nevím jak vy, ale já, když si objednám nějakou službu, za kterou platím, očekávám, že mi ji ten člověk dodá, co jsem si najal. A dodá mi ji tak, jak jsem chtěl, v požadované kvalitě. A nemyslím si, že by TV Prima přesně takovou službu po panu Krausovi chtěla. A když se jí nelíbí, co dostala, tak se na ni vrhne celá tato smečka a obviní ji z cenzury? Takhle by to asi chodit nemělo... K těm výdělkům dodám jen to, že ze mě rozhodně nemluví závist a že to ani není problém u většiny populace. Jen se domnívám, že existence herců a umělců miliardářů je ve světě, kde umírá, tuším, 30 tisíc lidí denně hlady, poněkud nepochopitelná. Svět, kde učitelé, aby se uživili, musejí mít dvě zaměstnání, a kde se lékařské péče nedostává všem, takový svět by se měl vážně zamyslet nad svým žebříčkem hodnot. Když sedl prach a situace se částečně uklidnila, lze říci, že prezidentovi ubylo alespoň pár procent popularity? Jinak, v různých debatách se objevila myšlenka: Zemanovo vzezření, Zemanova mluva, Zemanovy politické přešlapy a skandály jsou pro jeho méně majetné voliče něčím, čím jejich prezident bojuje „proti těm nahoře“. Tedy proti některým vzdělancům, „kavárně“ či umělcům. Co je na tom pravdy? To nedokážu posoudit. Prezident Zeman zcela naplňuje moje očekávání, která jsem měl. Ať již ta pozitivní, tak ta negativní. Určitá obhroublost k němu vždy patřila, ale myslím si, že ve funkci prezidenta se mohl v několika případech mírnit. Na stranu druhou, staré české přísloví praví, že na hrubý pytel hrubá záplata. A tou on rozhodně je. Pak jsou zde názory, se kterými se nemohu ztotožnit z principu. Nemám rád politiky, kteří zneužívají současné mezinárodní politické situace pro zisk svých osobních bodů. Používají při tom totiž manipulaci s fakty, která má jediný cíl. Zvyšovat strach a pocit ohrožení ve společnosti, a to je nástroj velice nebezpečný. Vystrašená veřejnost se totiž mnohem snáze přikloní k radikálnějším řešením a ta podle mého názoru nejsou ta správná. V minulosti bychom našli mnoho příkladů, kdy se proti sobě postavili sousedi, kamarádi a kolegové, prakticky ze dne na den a skončilo to ohromnými masakry. Neříkám, že se to stane, ale že nálady ve společnosti jsou různé a slovní přestřelky čím dál tím vyhrocenější. A podle mého názoru by tu měla politická reprezentace spíše uklidňovat, než radikalizovat. Měla by kultivovat a upřímně i trošku vychovávat. Prostě vést dobrým příkladem. Ale to se neděje. Možná to bude tím, že skutečná elita tady žalostně chybí a my tu máme harcovníky, kteří tu jsou 25 let, věčné amatéry, aktivisty a pak skupinku poblázněných populistů. A jak podle vás rozjel svou prezidentskou kampaň Michal Horáček? Řekl, že chce slušnou politiku, že chce být prezidentem naslouchajícím všem občanům a že objede republiku, aby zjistil, co lidé chtějí. Je to pro začátek dost? Odpor vzbudilo například to, že si vzal na pomoc Magdu Vášáryovou, která dlouhodobě nadává českému národu za postoj k uprchlíkům. Neuškodí mu to? A co Horáčkova minulost? Za komunismu byl veden jako „domácí dělník“, a přitom dělal kšefty v sázkách. Neobrátí se to proti němu? Dělá přesně to, co může fungovat, ale já tím opovrhuji. Objíždět republiku s tím, aby zjistil, co si lidé myslí, a aby to posléze mohl jim samým opakovat, mi připadá jako velice primitivní, ale velice účinné. Nicméně na to, aby situaci v ČR někam posunul, to jaksi není. Je to nástroj k dosažení cíle, a tím cílem je posadit se na Hrad. Bohužel už teď je jasné, že budeme svědky té nejodpornější kampaně v historii. Soudím tak podle intenzity a špíny, ve které začala. Trend je nastaven, máme se na co těšit. Já pana Horáčka nemohu nijak soudit, nejsem obeznámen s jeho názory. Jsem ale přesvědčen, že v brzké době budeme postupně seznamováni s mnoha dalšími jmény, která budou chtít proniknout na Hrad, a obávám se, že se občas ani nebudeme stačit divit. Možná by nebylo na škodu přemýšlet o někom, kdo není zatížen jakoukoliv minulostí. Protože ať už někoho máme rádi nebo nikoliv, právě minulost bude to, o čem se bude nejvíce diskutovat. O jednom se bude říkat, že byl estébák, o dalším, že vekslák a tak dále. To nejsme schopni v této zemi najít někoho, vůči němuž polovina lidí nebude cítit až nenávist? Miloš Zeman vyzval Daniela Hermana k odchodu z vlády a označil ho za lháře, pokud jde o kauzu Brady… Dokonce uvažuje, že vyzve premiéra, aby Hermana odvolal. Řekl též, že akce na Staromáku byla zneužitím státního svátku. Čili oklepal se už prezident Zeman z rádoby aféry, která vypadala pro něj zpočátku velmi vážně? Přešel do protiútoku? Prezident se rozhodně oklepal, dokonce myslím, že tím ani nijak zásadně nebyl zasažen. Lež má totiž krátké nohy a v tomto případě též i dosti vysoké čelo pana ministra. Pan Herman se podle mého názoru historicky znemožnil, jak říkal pan Werich. Pravdou je, že tak měl učinit ihned po setkání se Sudetoněmeckým landsmanschaftem. Akce na náměstí byla nutností pro lidi kolem Starostů. Ti potřebují neustále točit svůj „úspěch“ ve volbách a nutně potřebují zachovat určité momentum, setrvačnost, tak aby jejich voliči neměli tendenci ke škubnutí zpátky k TOP 09. Proto také Starostové převzali kalouskovskou rétoriku a názvosloví. Současně akcentaci „křesťanství“ a podobných věcí. Ve výsledku je to jen změna jednoho hráče v poli za jiného. Topka nemá obecně vzato lidem co nabídnout, a to především personálně. Politika jede dál a rány schytává nyní především premiér Sobotka. V dopise, kterému se komentátoři diví či smějí, svaluje vinu za neúspěchy ČSSD na Zemana či na ministry, kteří budou muset byt obměněni. Preference strany se řítí dolů, Babiš má už dvojnásobek. Sobotka v minulých týdnech nestál jednoznačně za Zemanem, přitom dál drží dobré vztahy s Čínou. Neuspokojil ani Zemanovy příznivce, ani „kavárnu“. Co mu takové jednání přinese? Co bude dál s ČSSD? Zeman ho označil za neúspěšného politika, měl pravdu? Sobotkova expirační doba je u konce, určitě se nestane, že by po dalším volebním sjezdu zůstal předsedou. Jsem dalek tomu, abych kolegům v ČSSD radil, ale rozhodně ve svém středu najdou několik jmen úspěšných sociálnědemokratických politiků, kteří třeba svůj hejtmanský mandát obhájili. Myslím si, že česká politika potřebuje ČSSD. Je to strana, která je založena na bránění hodnot pro 100 procent obyvatel. Ano, v principu to tak může být, ale jaká témata dnes ČSSD hájí? Jaká je její ideologie? Jaká je ta vize, o které jsem mluvil? Nikdo neví. ČSSD působí jako všichni ostatní – naprosto impotentně a v tuto chvíli se bohužel tyto negativní aspekty střetávají v pozici předsedy. A tím, že hledá chybu všude jinde než v sobě, tomu rozhodně nepomáhá. Co se může stát 17. listopadu? Zemanovi příznivci tuší, že přijde pokus o „násilné svržení prezidenta“. Přijde, nebo to budou jen prostě demonstrace proti Zemanovi? Pomůže vlastně „antizemanovské frontě“ svolání „dalšího Staromáku“? A budou se aktivizovat i Zemanovi příznivci, nebo patří k mlčící, ale volící většině, která na nějaké demonstrování kašle? Stát se může leccos. Může dokonce i sněžit. Ale jestli Bartoška s Dykem zahájí ostrou ofenzivu a spustí opravdu nekompromisní letákovou kampaň, může být výsledek dramatický. Ne, teď vážně. Opravdu se dá čekat ledasco, protože strýčkem Bradym to určitě nekončí. Myslím si ale, že vítr z plachet se těmto revolucionářům poněkud vytratil. Je to i o vůdčích jménech. Jak lidé viděli v té cenzurované show, kdo jsou ti, za něž by měl jít národ do ulic, došlo k uklidnění. Kdo by šel demonstrovat za Rumla, Žantovského, z té další výzvy za Kocába a Kalvodu? Co to je za lidi? Kde se zase 15 let schovávali a co jim dává právo teď národu vzkazovat, že je třeba změny? Právě kvůli chování těchto lidí v devadesátých letech zde máme reprezentaci, jakou máme. To oni jsou součástí politické evoluce. Nejsou řešením rovnice, jsou její součástí. A jsou jednou z příčin, proč jsou lidé tak naštvaní.

Pozoruhodný rozbor: Snad jen Robejšek zarazí Babiše v letu. Lidovcům svíčkové báby vymírají, ČSSD ovládli střelci od koryt, o pravici vůbec nemá smysl se bavit ROZHOVOR „Mohou zarazit Babiše v letu,“ myslí si publicista Petr Sedláček o Realistech, jejichž vstup na politickou scénu ohlásil známý politolog Petr Robejšek. Sedláček předpokládá, že má šanci převzít silný elektorát voličů různých politických stran, případně oslovit ty, kteří hlasovat vůbec nechodí: „S pravicí se nepočítá, a jsou tu jen umírající socialisté,“ podotkl. Přesto se mu na celé věci něco nezdá: „Začalo mi být divné, když Robejšek hovořil o moudrém lidu, následně ho vyznamená Zeman, pak zakládá politickou stranu a je za tím Penta. Na náhody nevěřím.“ Politolog Petr Robejšek chce uzdravit „nemocnou politiku“ v Česku a představil záměr vytvoření nové strany Realisté. Zmiňoval teze o tom, že hodlá prosazovat hodnoty jako rodina, bezpečnost, spravedlnost dostupná pro každého, odpovědnost, ochrana národního bohatství, národní zájmy, ochrana českých lidí. Na vašem Facebooku nelze přehlédnout tuto narážku: „Takže Agrofert a Penta do toho šly, ještě jsem zvědav na Bauhaus a Ikeu. Možná že se přidá ještě Jednota.“ Můžete být konkrétnější a jaké šance dáváte Realistům? Je podivné, že dva slovenští oligarchové zakládají v České republice politické strany, které chtějí mít vliv. Jedna už ho má obrovský a druhá bude mít. U Babiše už víme, co dělá, a s láskou na něj budeme zcela jistě vzpomínat. Je velmi zajímavé, že jednou větou „všeci tuna kradnů“ převrátil naprosto vše. To, co se bude dít, nebude nic hezkého. Pak je tu Dospiva, který podporoval Nadaci 2080 pana Robejška a řekl, že stranu Realisty podpoří. Takže předpokládáte, že Realisté odlákají voliče z jiných politických stran. Kdo by se k nim mohl přiklonit? Vezme hlasy ODS, Svobodným, topce, nebo může oslovit třeba i příznivce ČSSD? Hrozí nebezpečí, že ODS odkráčí do zapomnění, TOP 09 zcela jistě a těm nebude ani potřeba moc pomáhat. Vážné problémy budou mít Svobodní, asi to pro ně bude likvidační. A o KDU-ČSL ani nehovořím, protože počet svíčkových bab, což byl základ jejich elektorátu, se začíná blížit limitně nule minimálně z biologických důvodů. Navíc pokud Robejšek začne říkat a dělat něco smysluplného, nebude je mít kdo volit. S pravicí se nepočítá, a jsou tu jen umírající socialisté. Většina jejich mladých členů bere členství ve straně spíš jako podnikání než jako politiku. Staří sociální demokraté byli sice ekonomicky absolutně neschopní, ale s takzvaně pracujícími to mysleli dobře. Jenže noví střelci myslí hlavně na svá koryta a berou vše jako podnikatelský záměr. V ČSSD je spousta lidí, kteří stranu likvidují způsobem, který jsem popsal. Mimochodem, díky mozkovému obsahu voličů a řadových členů ČSSD je postup ve straně daleko rychlejší, než by byl někde jinde. A když se k tomu přidá katastrofická migrační politika Sobotky… Když vše dobře udělají, a zřejmě prostředky mít budou, mohou odsát ANO spoustu voličů a zarazit Babiše v letu. Robejšek bude ale ve složité situaci. Udělat cokoli, aby se dění nasměrovalo k normálu, bude velice složité. Myslím si, že jsme bod obratu dávno minuli. Evropská unie je ze své podstaty nereformovatelná, rozvrácené hospodářství, zadlužování, levicová šikana… To jsou nereformovatelné věci z toho důvodu, že s nimi voliči souhlasí. Například ve Francii minimálně polovina lidí využívá výhod sociálního systému. Pokud přijde nějaký pravičák a bude chtít systém skutečně napravovat, tak ani nezačne, a pokud začne, ve Francii začnou hořet ulice. A i jinde by nastal gigantický problém, rozbitá auta atd. A do toho všeho se míchají imigranti, kteří chtějí výpalné. Mám na mysli dávky, ale je to normální výpalné, protože když jim peníze nedáte, zapalují a ničí. Nejsem si jist, zda je Evropa opravitelná, navíc je postavená na pofidérních základech. Když jste zmiňoval, že pro některé strany mohou být Realisté poměrně silnou konkurencí, znamená to, že je berete vážně a už teď považujete vznik této strany za významný, i když nemáme žádné konkrétní informace o jejich programu? Významný může být i z toho důvodu, že deklarovali, kde vezmou peníze. Voličům je potřeba záměry dostatečně vysvětlit, potřebujete reklamu a peníze. Styk volič – politická strana je nastaven přes peníze. Pokud je nemáte, volič vás vážně nebere. Je to šílená konstrukce, ale tak to funguje. Lidem nejde o obsah, ale o úplně něco jiného v politickém sdělení. Proto fungují jednoduchá hesla, která se vejdou na billboardy. Už v této chvíli řada revolucionářů, Apači a jiní, kteří se tady potulují, zprávu uvítali a hurá za Robejškem. Samková jásala jako malá holka. Různé omyly, jaké se staly Apačům nebo Úsvitu, musí ale Robejšek eliminovat naprosto pevnou rukou, zvláště když budou nabírat nové členy a když spousta lidí pochopí, že může jít o určitý výtah k moci a prostředkům. Nouzi o členy mít nebudou, otázkou je, co se bude dít dál. Marketingově vše zafungovalo perfektně, i příprava s Institutem 2080. Ovšem nejdřív říkal Robejšek, že do politiky nechce, a teď najednou chce. Otázka je, zda bude vůbec kandidovat. Může být pouze s odpuštěním maskot nebo symbol. Nevíme, co vlastně budou chtít. Jak chtějí řešit problémy spojené s migrační krizí, umělou přezaměstnanost, to zatím nikdo neví. Zajímavý byl také fakt, že Robejška vyznamenal prezident. To jste asi nebyl překvapen sám… Já jsem byl překvapen dvojnásob. Robejšek není socialista, což Zeman je. Najednou ho vyznamená jeden z největších socialistů v této zemi. Je to velice zajímavé. Začalo mi být divné, když hovořil o moudrém lidu, následně ho vyznamená Zeman, pak zakládá politickou stranu a za je za tím Penta. Na náhody nevěřím.

Pravý sektor vyhrožuje vládě Oděsy opakováním 2. května Ukrajinští nacionalisté dali vládě Oděsy tvrdé ultimátum, píše vydání Timer. Aktivisté organizací Pravý sektor, domobrana Oděsy a Rada veřejné bezpečnosti se shromáždili před budovou oblastní prokuratury a požadovali, aby byla vyšetřena činnost bezpečnostních orgánů během událostí 2. května 2014. Uvádějí, že jestliže jejich požadavky nebudou splněny, „může to skončit ještě jedním 2. květnem, pouze z jedné strany nebudou proruští teroristé (zástupci federalizace — pozn. red.), ale vládní představitelé". Před dvěma roky po státním převratu na Ukrajině aktivisté Antimajdanu postavili stanový tábor v Oděse. To vedlo k tomu, že fotbaloví „ultras" a radikálové — zástupci majdanu napadli protestující a zbořili jejich stany. Později nacionalisté zapálili Dům odborů, v kterém se nacházeli zástupci Antimajdanu. Následkem konfliktu zahynulo 48 lidí, více než 250 bylo zraněno. Mezinárodní konzultační skupina Rady Evropy po událostech 2. května předložila svůj referát o vyšetřování tragédie. V něm se uvádí, že kroky Kyjeva ohledně zjišťování všech podrobností události neodpovídalo požadavkům Evropské úmluvy o lidských právech. V dokumentu se také uvádí, že existují svědectví o účasti milice v tragédii.

Autorka rezoluce o čelení Sputniku a RT odmítla o ní mluvit Autorka rezoluce o informačním čelení ruským masmédiím, polská poslankyně Europarlamentu Anna Fotyga odmítla v rozhovoru se zpravodajem RIA Novosti komentovat tuto rezoluci, jež má být v úterý projednána na plenárním zasedání Europarlamentu. Na opakovanou žádost zpravodaje RIA Novosti o komentář pro agenturu poslankyně ani neodpověděla, jen mávla rukou a odvrátila se. V rezoluci se tvrdí, že Rusko údajně poskytuje finanční podporu opozičním politickým stranám a organizacím v členských zemích Evropské unie a uplatňuje přitom faktor dvoustranných mezistátních vztahů za účelem rozkmotření členů společenství. Jako hlavní informační hrozba pro Evropskou unii a její partnery ve východní Evropě je v rezoluci uváděna agentura Sputnik, televizní stanice RT, fond Ruský svět (Russkij mir) a federální agentura Rossotrudničestvo, podřízená ruskému ministerstvu zahraničních věcí. Evropský portál EU Observer předtím sdělil, že pracovní skupina EU pro informační odpor Rusku může získat na tyto účely jeden milion eur. Rezoluce také navrhuje posílení, včetně finanční, televize Euronews. V rezoluci, která dokonce v případě jejího schválení nebude mít závaznou povahu, se praví, že ruská vláda sleduje prý cíl oslabení a rozkolu EU, k čemuž „ úporně používá širokého spektru prostředků a nástrojů."

Topolánek přednesl projev ostrý jako břitva: Multikulturalismus zabíjí Evropu. Evropské elity zavírají oči. Musíme zakázat politický islám a právo šaría v naší zemi! Na akci právnického salonu „Právo a rovnost“ měl svůj proslov expremiér Mirek Topolánek (ODS). Hovořil především o tom, jak katastrofální dopad pro Česko může mít multikulturalismus založený na právu šaría. Aby Topolánka hned v úvodu nepochopili posluchači špatně, zdůraznil svůj postoj k Ženevské konvenci o uprchlících. „Respektuji Ženevskou konvenci o uprchlících, až do flagrantního porušení evropské smlouvy Dublin II ze strany německé administrativy jsem respektoval evropské migrační a azylové právo, jako přesvědčený ekonomický liberál jsem příznivcem ekonomické migrace ve smyslu ‚chceš u nás pracovat a práci máš, tak vítej‘, a určitě nejsem proti svobodě vyznání,“ řekl expremiér. Topolánek poukázal na narůstající podíl duálního, paralelního práva, které se v Evropské unii postupně etabluje. „Existuje stále více a více oddělených komunit uvnitř národů na celém Západě. Vznik těchto enkláv, posilovaný elitami prosazovanou politikou multikulturalismu a politikou potlačování západní kultury, vede k rozpolcení západní společnosti,“ řekl. Dále také znovu upozornil, že multikulturalismus je ve skutečnosti založen na legalizaci paralelní společnosti založené na právu šaría, které stojí na odmítání západních hodnot, především rovnosti a svobody. „Evropské elity zavírají oči, zatímco muslimští radikálové porušují práva svých vlastních lidí. Mnoho islamistů nadále klepe na dveře Evropy se stále větším odhodláním,“ řekl Topolánek s tím, že multikulturalismus zabíjí a destabilizuje Evropu tak, jak to dělaly pouze nacismus a komunismus. Topolánek nezapomněl poukázat ani na situaci ve Španělsku. „Muslimové ve Španělsku zažívají ohromující nárůst populace. V roce 2017 to jsou již dva miliony. Osm set mešit ve Španělsku je mimo kontrolu. Televizní stanici ve Španělsku má i Írán. Jejich snem a cílem jejich úsilí je obnova ztraceného španělského kalifátu. Někteří islamisté se o to snaží bombovými útoky,“ řekl. Expremiér neopomněl zmínit ani uprchlickou politiku Angely Merkelové, která podle něj nebyla veledílem humanitární politiky, byla diktována strachem z televizních záběrů šířících se do celého světa. „V mnoha klíčových momentech je to právě fotograf, který určuje naše chování – snímek, který nás zahanbí a způsobí, že se krčíme hrůzou. Ano, jsme v době postfaktické nebo postpravdivé. Věci nejsou takové, jaké skutečně jsou, ale jakými se zdají být,“ upozorňoval Topolánek. Jako poslední zmínil i případ, který se odehrál v Anglii v malém městě Newcastle. Tam došlo k odsouzení osmnácti lidí za sexuální zneužívání dětí. „Poroty shledaly muže vinnými z takřka stovky trestných činů. Z osmnácti odsouzených byla jedna bílá Britka, ostatní byli muži původem z Pákistánu, Bangladéše, Indie, Iráku, Turecka a Íránu, všichni s muslimskými jmény,“ uvedl Topolánek. Po zmíněných případech se expremiér podivuje nad tím, jak je možné, že jsme tohle vše mohli připustit. Kořeny tohoto chování podle Mirka Topolánka lze vystopovat v prvcích islámského práva a nauky. „Právo šaría, které prosazují muslimské komunity, je právo založené na nerovnosti. Na nerovnosti pohlaví, náboženství, etnika a společenského statusu,“ zdůrazňuje Topolánek a dodává, že v souladu s právem šaría neexistuje svoboda vyznání, slova, myšlení, uměleckého projevu, tisku. Neexistuje rovnost mezi lidmi a není kompatibilní s naším právem. Na závěr Topolánek sdělil, že i když (předseda Ústavního soudu ČR) Pavel Rychetský prohlašuje, že nemůžeme zakázat islám, abychom neporušili právo na náboženskou svobodu, je Topolánek hluboce přesvědčen, že musíme zahájit velmi hlubokou a především odbornou právní diskusi. „Musíme nakonec zakázat politický islám a právo šaría v naší zemi a postavit je mimo zákon. Stejně jako náš právní řád ostrakizuje propagaci fašismu, nacismu a komunismu, stejně musí postihovat i islamismus,“ sdělil expremiér Mirek Topolánek s tím, že je to otázka našeho přežití a uchování naší podoby práva a našich hodnot.

Protibabišovský internet: Lepší než porno s trpaslíkama. Chce se mi zvracet. Jako kdybych slyšel Husáka Včerejší vystoupení ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v Poslanecké sněmovně je hojně komentováno napříč sociálními sítěmi. V jedné z protibabišovských skupin se dokonce jali hodnotit i takové téma jako jsou ministrovy hygienické návyky. „Dneska mě při sledování dění v Poslanecké sněmovně napadlo, proč si Babiš najal učitelku pouze na češtinu, a ne na výchovu společenského chování,“ zveřejnil jeden z uživatelů sociální sítě ve skupině nazvané „Nový Bojkot Babišových Výrobků“. Uživatel si totiž povšiml, že ministr během svého proslovu popotahoval nosem. „Copak jako miliardář neví, že se nepopotahuje nosem, ale smrká se do kapesníku? Chvilkama se mi z něj chtělo zvracet...“ byl zhnusen uživatel. „Ta jeho knedla asi musí být taky dáreček, když jí to nevadí…“ doplnil. Uživatel na závěr vyslal Babišovi vzkaz, že pokud dobře zaplatí, pronajmu mu svého čtyřletého vnuka, který by ho naučil slušným způsobům. Porno s trpaslíkama Další uživatelé Facebooku mu dávali za pravdu. „Jo, možná to jsou drobnosti, ale z burana se prostě gentleman penězma udělat nedá, noblesu v sobě člověk musí mít, bez ohledu na to, kde pracuje on či jeho rodiče,“ uvedla jedna ze členek skupiny. „Tohle bylo jednoznačně nejlepší, co jsem kdy v ČT viděla. A ještě lepší než porno s trpaslíkama,“ reagovala další. „Evidentně mu učitelka nepomohla, chvilkama jsem měla pocit, že poslouchám Husáka,“ povšimla si další uživatelka. Jinou uživatelku zase prý při poslouchání Babišových „keců“ a házení špíny na druhé mrazilo. Jednoho ze členů mužského osazenstva nejvíce pobavilo, když šéf hnutí ANO vykládal o tom, že sice neplatí daně, ale platí sociální a zdravotní svým zaměstnancům. „Tak to bylo fakt drsný. To platí všichni, ty imbecile bačovskej, a přesto musí platit i daně!“ ulevil si dotyčný.

Představa je to docela děsivá. Toto je cesta k zániku lidské civilizace. USA, vyděračské Turecko, uprchlíci a islamizace Evropy. Poslanec KSČM promlouvá ROZHOVOR Evropská unie se při řešení migrační krize ukazuje jako neživotaschopný organismus, říká poslanec KSČM Vojtěch Adam. „Dohoda s Tureckem by velmi pomohla, ale Turci budou spíše Evropu vydírat neustálým zvyšováním požadavků na ekonomickou pomoc,“ míní. „Svět se ocitl na rozhraní. Na jedné straně je cesta spolupráce a prosperity a na straně druhé cesta k zániku lidské civilizace na této planetě. To by si měli všichni uvědomit,“ varuje Adam. Obhájci imigrace tvrdí, že přijímání imigrantů pomůže ekonomice, protože imigranti zaplní volná pracovní místa a současně prý pomohou udržet důchodový systém. Nejsou ale naopak větším nákladem pro sociální systémy než přínosem pro ekonomiku? Plus započtěme náklady na bezpečnost a následky kriminality... Dalo by se tak uvažovat, kdyby šlo o imigraci, řekl bych, nevybočující z běžných mezí. Toto, co se děje v současné době, se však vymyká jakékoli kontrole a přinese jenom problémy. Nelze předpokládat zapojení těchto lidí do pracovního procesu ve větším měřítku ať už pro jejich nedostatečné vzdělání či kvalifikaci nebo i proto, že jejich cílem může být úplně něco jiného než pomoc v udržení důchodových systémů. Zdá se, že někdo může mít zájem na jejich destabilizaci. Co říkáte silvestrovským událostem v Kolíně nad Rýnem a dalších německých i evropských městech? Pokud je pravda všechno, co bylo v médiích zveřejněno, jde o velmi závažný problém. V tomto měřítku takové jevy rozhodně nepatří do evropského civilizovaného prostoru. Násilí na ženách jako projev mentality imigrantů je třeba velmi důrazně odsoudit a účinně se mu bránit. Základním předpokladem pro pobyt imigrantů by mělo být elementární dodržování zákonů té které země. Lidé v Německu ale mohou poděkovat především politice USA, která je základní příčinou masové imigrace, a rovněž servilní politice vlastní kancléřky. Co říkáte reakcím německých politiků? Je zcela evidentní, že situaci nezvládají. O motivaci jejich chování se můžeme jen dohadovat. Předpokládal bych, že právě Německo se bude chovat zodpovědně nejen k sobě, ale k celé EU a nebude vnášet do možných řešení další chaos. Co se týče sexuálních útoků uprchlíků v Německu, publicista Jan Petránek řekl, že útoky na ženy jsou hluboko v mentalitě migrantů a uprchlíci mají hodnoty neslučitelné s našimi. Co o tom soudíte? Pokud má Jan Petránek pravdu a není důvod o tom pochybovat, nevidím možnost, jak zajistit podmínky pro soužití těchto kultur. Mentalita imigrantů a jimi uznávané hodnoty jsou většinově zcela odlišné od našich. Jestliže přicházejí do Evropy s tím, že ji změní k obrazu svému, pak je třeba, aby byla včas přijata opatření, která tomu zabrání. Objevily se zprávy, že německá policie nemá vyšetřovat „drobnou“ kriminalitu přistěhovalců... Tomu se mi nechce věřit. Kdyby tomu tak bylo, šlo by o selhání bezpečnostního systému jednoho z nejvýznamnějších států EU. Zákony platí pro každého, a pokud by došlo k takové diferenciaci jejich posuzování, byla by to cesta do pekla. Jinou otázkou ale může být to, jestli má německá policie vůbec kapacitu nárůst kriminality zvládnout. Šéfka Alternativy pro Německo Frauke Petry prohlásila, že by pohraniční stráž měla být připravena střílet uprchlíky, pokud to bude nutné. „Potřebujeme efektivní kontrolu (hranic), abychom zabránili neregistrovaným žadatelům o azyl ve vstupu do země z Rakouska. Žádný policista nechce střílet na uprchlíky a já si to také nepřeji. Ale střelba by měla být umožněna jako poslední možnost,“ prohlásila pro německá média šéfka AfD Frauke Petry. Souhlasíte s ní? To jsou velmi silná a závažná slova. Jednou za základních funkcí státu je zjištění bezpečnosti jeho obyvatel. Taková úvaha je zřejmě směřována k situaci, kdyby selhaly jiné prostředky a došlo k přímému ohrožení zdraví nebo životů obyvatel. Neregistrovaní a ilegální imigranti tady v žádném případě nemají co pohledávat. Problémem pro kontinentální Evropu je jednoznačně chování Turecka, protože Řecko nemůže samo vzhledem ke geografii situaci v žádném případě zvládnout. Premiér Sobotka řekl: „Jsem přesvědčen, že levicové lídry za deset dvacet let najdeme spíše mezi dobrovolníky, kteří v létě odjeli na Balkán a pomáhali uprchlíkům. Tihle lidé budou v budoucnu představovat levici. Nehledal bych je na náměstích, kde se šíří xenofobie, nenávist a rasismus.“ Co o tom soudíte? Abych pravdu řekl, nevím, co tím chtěl premiér říci. Pokud by to tak bylo, je něco velmi špatně. Slovenský premiér Fico řekl, že nechce, aby na Slovensku vznikla nějaká ucelená muslimská komunita. Řekl, že existuje problém s integrací imigrantů, a také řekl, když to řeknu lidově, že si nevezme na triko, aby byly ženy na Slovensku sexuálně napadány. Co si o tom myslíte? Tato slova premiéra Fica je třeba dávat do souvislosti s předvolební kampaní na Slovensku. Že všechno, co řekl je velmi závažné a pro nás nebezpečné. Fico jen pojmenoval to, co hrozí i nám. Robert Fico také řekl, že absolutní většina běženců jdoucích do Evropské unie z Turecka jsou ekonomičtí migranti. „Trvám na svém postoji, že absolutní většina těchto lidí jsou ekonomičtí migranti (hovořil o migrantech jdoucích do Evropy z Turecka, pozn. redakce). Kdo má věřit člověku, který se necítil bezpečně v Srbsku, v Maďarsku ani v Rakousku, a tak šel až do Německa? Evidentně mu šlo o ekonomické zájmy,“ řekl Fico… Je pravdou, že uprchlík před válkou vypadá jinak. Především chce zajistit své rodině a sobě bezpečnost a rozhodně nemusí putovat do zemí západní Evropy. Navíc jejich vybavení je ve většině případů poněkud nadstandardní. Je podivné i to, že naprostá většina imigrantů jsou mladí muži, a není vůbec vyloučeno, že jsou mezi nimi aktivní bojovníci IS se všemi důsledky z toho pro nás vyplývajícími. Jak hodnotíte to, jak se k imigrační krizi stavějí EU a Německo? Jak se díváte na roli Turecka? Máme se s ním dohodnout, nebo nás bude vydírat? Není lépe postavit ploty chránící hranice? EU se při řešení krize ukazuje jako neživotaschopný organismus, Německo nevyjímaje. Až čas, pokud tedy nějaký bude, ukáže skutečné motivy jednání představitelů Unie. Jako by nechtěli vědět, jaké nebezpečí Evropě hrozí. Evropští představitelé vytvářejí svým liknavým postojem podmínky pro budoucí islamizaci Evropy. Jako kdyby nebyly v Evropě historické zkušenosti s bývalou Osmanskou říší, když expandovala před pár stoletími až na naše území. A role Turecka? Jako muslimská země sehrává velmi podivnou roli. Jako člen NATO by se mělo chovat jako spojenec a nepodílet se na organizaci migrace do Evropy. Dohoda s Tureckem by velmi pomohla, ale Turci budou spíše Evropu vydírat neustálým zvyšováním požadavků na ekonomickou pomoc. Hovoří se o tom, že Turecko podporuje Islámský stát (obchoduje s ropou) i imigrační vlnu do Evropy. Co o tom soudíte? Je celá řada indicií, že tomu tak skutečně je. Chování Turecka je nevypočitatelné a podle mě plně zapadá do rámce velmocenského chování USA v této oblasti. Kdyby měly EU a NATO skutečně zájem na řešení uprchlické krize, musela by být přijata vůči Turecku účinná opatření. Ale v této hře jde úplně o něco jiného. Též se objevila tvrzení, že migrační vlnu do Evropy podporují USA a podporují i SIS proti Asadovi… O tom vůbec nepochybuji. Je celá řada dokumentů, které to potvrzují. Politika USA vedla v posledních letech k totálnímu rozvratu politických systémů v severní Africe a na Blízkém a Středním východě. Totální destabilizace těchto oblastí v podstatě umožnila vznik IS a militantní islámský fundamentalismus je vrátil hluboko do středověku. Scénář rozvratu je v podstatě všude stejný a vede k jedinému, a to k občanským válkám. Poměry na Blízkém východě však výrazně změnil vstup Ruska do konfliktu v Sýrii. Rusové dokazují, že se dá proti IS účinně a úspěšně bojovat, a ne o tom jenom mluvit a dělat pravý opak. Pravdou je, že se zdá, že obě velmoci začaly v této oblasti vojensky spolupracovat. Ať jsou jejich motivy jakkoli odlišné, mohl by to být náznak trvalejšího řešení konfliktu. Andrej Babiš řekl, že příliv uprchlíků do EU se musí zastavit úplně. Nemáme podle něj povinnost a v tuto chvíli nemůžeme vůbec nikoho přijímat. Musíme prý v první řadě zaručit bezpečnost našich občanů. Ptá se, proč by z bohatství evropských zemí tvořených po generace měli žít lidé bez vztahu k hostitelské zemi a kultuře lidé, kteří představují bezpečnostní riziko a jejichž touhou není asimilace, ale rozvrat evropské kultury. Podle Babiše není možné, aby Evropané měli menší práva než přistěhovalci, a je vyloučeno, aby se přizpůsobovali uprchlíkům. Jaký je váš názor? Viděl bych to tak, že kdo potřebuje pomoc a je skutečně válečným uprchlíkem, ať pomoc dostane. To je základní lidská slušnost. Ve všem ostatním souhlasím se současným názorem Andreje Babiše. Předseda SPD a poslanec Tomio Okamura říká, že neexistují umírnění muslimové a že islám je zločinná ideologie. Podle něj by bylo třeba ihned všechny islámské migranty vrátit zpět do mateřských zemí a byl by pro vyhoštění i potomků těchto migrantů, kteří se v Evropě narodili. Rusové jsou prý de facto naši jediní upřímní silní spojenci v souboji s radikálním islámem. Každý muslim je podle něj bezpečnostním rizikem a skutečně časovanou bombou. Co si myslíte o tomto? Tomio Okamura dobře ví, jaká je nálada ve společnosti, kterou ovládá strach. Jeho prohlášení jsou silná, ale je důvod o nich přemýšlet. Většina ideologií byla v historii zneužita pro mocenské cíle. Každý fundamentalismus je velmi nebezpečný, ať muslimský nebo křesťanský, pokud slouží k ospravedlňování odporností, které jsou v jeho jménu páchány. Před tím je třeba se mít na pozoru. A co se týká Ruska? Rusko má s islámským terorismem svoje zkušenosti a každý, kdo je jenom trochu objektivní, by si měl jeho postoje vážit. Vidíme, že Schengen je věc pro dobré počasí, ale když přijde bouřka, prosakuje a valí se přes něj povodeň. V okamžiku, kdy EU hranice nijak nehlídá, cizí lidé libovolně bez jakékoli registrace překračují hranice a pohybují se po Evropě. Současně vidíme, že už nyní jsou v západní Evropě obrovské muslimské komunity podhoubím pro terorismus. Neměl by si náš stát vzít zpátky pravomoc, kdo může vstoupit na naše území? V okamžiku, kdy není chráněna vnější hranice EU? První je věc, že kontrolou hranic zamezíme přílivu uprchlíků, a druhá věc, že v západní Evropě jsou občané EU muslimského vyznání, kteří jsou zapojení do hnutí teroristů. Ale muslim, jenž žije třetí generaci v Německu a je třeba teroristou, může libovolně překročit hranice naší země, nikdo ho na hranicích nezkontroluje, nezadrží a zde může u nás něco spáchat. Jedním ze znaků suverénního státu je, že kontroluje své hranice a kontroluje právo na svém území, které je vytyčeno hranicemi. Jakmile někdo poruší zákon u nás, překročí hranice, tak už náš stát toho člověka těžko potrestá... Schengen je velká vymoženost a neměli bychom dovolit, aby zanikl. V případě ohrožení vnějších hranic je třeba přijmout taková účinná opatření, která by zabránila nekontrolovanému přílivu uprchlíků. Je nutné efektivně odstranit příčiny, které k imigraci vedly, a to napřímo na místech, kde vznikly. Ne řešit až sekundární problémy. Je jasné, že zájmy zainteresovaných hráčů jsou protichůdné, ale pokud nebudou spolupracovat, skončí to katastrofou, která postihne všechny. Země Visegrádu by měly ještě více spolupracovat na své bezpečnosti, protože historicky nic nezavinily. Kořeny vzniku muslimských komunit v západních zemích pocházejí z koloniální doby, kdy Velká Británie, Francie, Belgie, Holandsko, Itálie a jiné drancovaly africké a asijské země, jak se dalo, a teď sklízejí to, co samy zasely. A ostatní jevy je taky třeba posuzovat objektivně. Násilné činy na straně jedné plodí násilné činy odvetné. Chtěl bych věřit, že si to lidé uvědomí, než bude definitivně pozdě. I kdybychom nepočítali současnou migrační vlnu, již před ní existovaly odhady, že v západní Evropě budou mít muslimové většinu do 40 let. Takže v Německu, Francii, Británii, Belgii, Nizozemí a tak dále mohou nastavit muslimská pravidla a právo šaría. Budou ovládat velké země EU a pak muslimské zásady mohou prosazovat vůči nám. Není pro nás EU z tohoto důvodu hrozbou a není pro nás řešení vystoupit z EU a utvořit nějaké uskupení států kolem Visegrádu a části Balkánu a dalších států střední a východní Evropy, které by se tomu ubránily? Pokud se nevytvoří podmínky, aby porodnost evropských žen byla alespoň trochu srovnatelná s porodností žen muslimských, tento problém skutečně může nastat. To by si měli všichni uvědomit. Představa je to docela děsivá. Vystoupení z EU by bylo v současné době velmi složité a přineslo by jistě řadu problémů. Pokud se EU bude chovat nadále jako chytrá horákyně a strkat hlavu do písku, budu čekat na reakci států bývalého východního bloku nebo Visegrádu včetně států, které budou mít zájem o vlastní bezpečnost. Je třeba, aby nebezpečí islamizace Evropy bylo vnímáno jako realita a státy by měly mít organizačně připravena obranná opatření, která by byla realizována v co nejkratším čase, kdyby to bylo potřeba. Svět se ocitl na rozhraní. Na jedné straně je cesta spolupráce a prosperity a na straně druhé cesta k zániku lidské civilizace na této planetě. To by si měli všichni uvědomit.

Konašenkov řekl, co představuje skutečnou hrozbu pro bezpečnost Evropy Opravdovou hrozbu pro bezpečnost nepředstavuje Rusko, ale nasycení Evropy zbraněmi a vojáky „neevropského“ původu, prohlásil tiskový mluvčí Ministerstva obrany Ruska generál Igor Konašenkov. Tiskový mluvčí Ministerstva zahraničních věcí USA John Kirby dříve prohlásil, že USA vyzývají Rusko neumísťovat komplexy Iskander a S-400 do Kaliningradské oblasti, jelikož to destabilizuje evropskou bezepečnost. Konašenkov připomněl, že v Polsku a Rumunsku se staví objekty amerického systému strategické protiraketové obrany, a také promluvil o nadcházejícím umístění bojových jednotek NATO do Pobaltí a Polska, „kde páteř představují vojáci USA". „Na konec, brzy budou do sousedního Norska odesláni vojáci námořní pěchoty USA. Seznam je možné prodlužovat dále. Ovšem jsem si jistý, že není třeba být kontra-admirálem, aby bylo možné chápat prostou věc: všechny nynější hrozby pro evropskou bezpečnost jsou následkem vojenské politiky USA, která je realizována během posledních 10 let," uzavřel tiskový mluvčí Ministerstva obrany Ruska.

Český europoslanec mluvil s bývalým berlínským starostou. Nemá vůbec dobré zprávy Jak jsem se mohl opakovaně přesvědčit při svých setkáních s „uprchlíky“, jejich příchod vypadá následovně: na člunech od převaděčů přistanou v Řecku, kde se buď vyhnou kontrolám, nebo jsou zaregistrováni způsobem „nahlaste jméno". Falešných uprchlíků je až příliš Toť vše. Nikdo nic neprověřuje a s „náhradním“ dokladem je pošle dál na řecké území. Ano, v poslední době se to díky příchodu policistů z Evropy do Řecka začalo hodně měnit. Nicméně situace v Řecku stále není podle vyjádření pracovníků evropské agentury Frontex pod kontrolou. Masivní migrační vlna s sebou přináší i řadu rizik, např. v podobě šíření radikálních ideologií. Nelze vše svádět pouze na nedávný nekontrolovaný příliv běženců, protože šíření militantního islamismu v evropských zemích je jevem mnohem starším. V čem tedy nynější uprchlická vlna přináší největší bezpečnostní rizika? Už při letmém pohledu na seznam pachatelů listopadových útoků v Paříži zjistíme, že přinejmenším dva z nich přišli jako falešní uprchlíci ze Sýrie. Útočníkům usnadnily činnost nedostatečné kontroly na hranicích EU. Je to důsledek problému, na který já neustále upozorňuji. Řecko musí začít důsledně hlídat své hranice, jinak budou následky jeho nečinnosti pro celý zbytek Evropy opravdu dalekosáhlé. „Importovaná“ hrozba islamismu? Problém s radikálními islamisty si začíná uvědomovat i Německo, kde na problém radikalizace upozorňuje především tamní rozvědka. Byť se vždy nemusí nutně jednat o lidi z řad příchozích uprchlíků, aktivity těchto radikálů v uprchlických zařízeních už vešly dostatečně ve známost. Salafisté se především snaží využít náboženské neznalosti příchozích uprchlíků a získat je na svou stranu. ak mi potvrdil můj přítel, bývalý berlínský starosta a současný europoslanec, Joachim Zeller (CDU), Berlín se stává baštou radikálního islamismu, zejména salafismu. To je ultrakonzervativní muslimské hnutí, které usiluje o návrat ke kořenům islámu z dob jeho počátků. Cílem těchto islamistů je vybudovat „boží stát“, v němž by neplatila Německem garantovaná základní práva ani ústava. Podle údajů Spolkového úřadu pro ochranu ústavy bylo v Berlíně zaznamenáno 680 přívrženců salafismu, což je dvojnásobek oproti roku 2010. Nezanedbatelná část, konkrétně 360 z nich by navíc byla schopná užít násilných prostředků včetně sebevražedných atentátů. Podle odhadů navíc 100 salafistů z Berlína odcestovalo do krizových oblastí Sýrie a Iráku, přičemž 12 z nich mělo přijít o život v boji. Z celého Německa odjelo bojovat v za tzv. Islámský stát asi 700 lidí hlásících se k salafismu. Evropa čelí dvěma hrozbám Evropa musí reagovat na vnitřní i vnější ohrožení. Jednak se jedná o nebezpečí, která s sebou nese samotný radikální islamismus. Samotná hrozba pak může mít několik podob. Může se jednat o neloajalitu vůči demokratickým zřízením evropských států, vyvolávání nenávisti až po otevřené ozbrojené útoky a atentáty. Druhá hrozba může být uvnitř samotné Evropské unie v podobě vzrůstajícího extrémismu. Unie tak musí vést boj na dvou frontách a čelit bezpečnostním rizikům jak z vnějšku, tak i zevnitř. Obojímu je třeba bezpodmínečně zabránit, aby mohla Evropa zůstat svobodná. Ale jestli se to podaří, bude teď záležet na politické odvaze pojmenovat skutečné problémy pravými jmény. A to, že to politici ve většině případů nedokážou, považuji za naprosto největší hrozbu. Zdroj: ep.cz Komentáře:

Obyčejný občan to nevydržel a podal trestní oznámení na šéfa českých muslimů Muhammada Abbase Policie ČR Velkomoravská 1051/16, 695 01 Hodonín V Hodoníně, dne 20. února 2016 Věc: Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin podle § 356 b, § 260 odst. 1, § 364, Ve smyslu § 356 b, § 260 odst. 1, § 364. , zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení (trestní řád), v platném znění (dále jen „trestní řád“), podávám na, pana Muhammada Abbase,. ředitele Muslimské unie v ČR a tiskového mluvčího unie, se sídlem Chmelová 2893/4, PSČ 106 00 Praha 10, trestní oznámení pro okolnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, podle § 356 b, §. 260 odst. 1, § 364, kdy jmenovaný pan Muhammad Abbas, dne 8. 1. 2015, v pořadu Hyde park, na televizní stanici ČT24 veřejně v přímém přenosu propagoval názor, aby bylo pro vyznavače islámu a potencionální imigranty, povoleno uplatňování práva šaría. Požadavek, povolit a umožnit zavádění práva šaria na území evropských zemí a tím i na výsostném území České republiky, byl veřejně vysloven dne 8. 1. 2015, v pořadu Hyde park, na televizní stanici ČT24, panem Muhamedem Abbasem, ředitelem Muslimské unie v ČR. Pořad byl vysílán ve večerních hodinách, od 20:05.hodin. Záznam celého pořadu, je umístěn na tomto internetovém odkazu: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:Yv0LxNjX9EwJ:www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10252839638-hyde-park-ct24/215411058080108-hyde-park+& Odůvodnění: Pan Muhammad Abbas odpovídal na otázky diváků, čas od času interpretované komentátorem pořadu, které se týkaly dotazů na projevy muslimů na různé společenské události, na možnosti uplatňování práva šaria v České republice, na postoje muslimů a vyznavačů islámu. Jak se koneckonců dalo očekávat, pan Muhamed Abbas hájil a obhajoval muslimské názory – např., že v roce 2001 nebyl atentát v USA dílem muslimů, ale spolčením tajných služeb. Dále že atentát na redakci Charlie Hebdo, byl odpovědí na karikatury proroka Mohameda, dále že netolerantní jednání muslimů je způsobeno neustálými vojenskými útoky některých zemí na muslimskou komunitu, v zemích s převahou muslimského obyvatelstva a mnoho dalšího. Celý pořad trval 53 minut. Rozvrácení demokratického zřízení Celému národu bylo v tomto pořadu prostřednictvím pana Muhammada Abbase ventilovány názory pana Muhammada Abbase, mezi jinými i takové, že na zavádění práva šaria, není podle vyjádření pana Abbase nic špatného ani nezákonného. V 30 minutě 42 sekundě pořadu pan Muhammad Abbas svými výrokem doslovně propagoval zavádění výjimky z evropského a českého práva a výjimku ze současných právních norem v uplatňování práva šaria, nejen na výsostném území České republiky, ale i v dalších evropských státech. Argumentem pro uplatnění takový výjimky, pro možné prosazovaní a zavádění práva šaria, bylo sdělení pana Muhammada Abbase, že ve věci uzákonění práva šaria, probíhají v současné době, pokusy v Kanadě a v anglické části Velké Británie. Domnívám se, že vyslovením výroků pana Muhammada Abbase, které byly ve veřejnoprávním mediu v přímém přenosu, sdělovány široké veřejnosti, došlo k velmi nebezpečnému pokusu, o rozvrácení demokratického zřízení, v České republice. Pokud kdokoliv žádá a hlásá uzákonění práva šaría na jakoukoliv část obyvatelstva, bez ohledu na to, o kterou zemi či stát, se jedná, ohrožuje takovým jednáním, demokratické zřízení. Principy ústavnosti a principy dělby moci jsou ve většině evropských zemí a také v České republice dány ústavou a konkrétním zněním zákonů a ústavních zákonů. V okamžiku, kdy by se právo šaría podle vyřčeného názoru, respektive doporučení, pana Muhammada Abbase v České republice uzákonilo, tak by stát Česká republika, fakticky ztratila svou exkluzivitu na soudní a zákonodárnou moc a stejně tak by Česká republika ztratila suverenitu nad svým územím. Tímto požadavkem, zavést právo šaria, pro část populace, pan Abbás fakticky požaduje rozklad státu zevnitř a úplné rozvrácení státního systému. Ve veřejně odvysílaném pořadu ČT 24 pan Muhamed Abbas svým vyjádřením, vlastně žádal a propagoval, rozklad státu, rozklad organizace státu a rozklad státní moci. Státní moc má tři složky – výkonnou, zastupitelskou a soudní. Dle mého názoru, pan Muhamed Abbas tímto svým veřejným vystoupením, žádal, aby soudní moc České republiky a tím jedna ze složek, které tvoří základ státní moci, byla státu odebrána. Stát má být garantem spravedlnosti Jestliže pan Muhammed Abbas, ředitel a současné tiskový mluvčí muslimské unie nebo jakákoliv jiná osoba, požaduje zvláštní soudní systém, pro skupinu obyvatel., tak každý takový požadavek, lze hodnotit jako nepřátelský, vůči uvedenému státu a stejně tak jako nepřátelský, vůči demokratickému zřízení. Stejně tak osoba, která takový požadavek vznáší, se fakticky stává nepřítelem ústavního principu, který zní, že stát má být garantem spravedlnosti. Ze strany pana Abbase tedy dle mého názoru, šlo v přímém přenosu o nabádání k plánovanému rozebrání – neboli rozbití státu. Jestliže totiž stát ztratí svoji soudní moc nad svým územím, tak se tím také v podstatě zhroutí, všechny zbývající pilíře státní moci, moc exekutivní, moc zákonodárná, které by byly v takovém případě omezeny. Jestliže kdokoliv, žádá, aby na výsostném území České republiky, nebo kterékoliv jiné evropské země, došlo k zavedení samostatných soudů šaria, nezávislých na státní moci, tak stát v případě akceptace takového požadavku, ztrácí právo přijímat a vydávat zákony. Základní obsah práva Šaría, jehož zavádění pan Muhammed Abbas veřejně dne 8. 1. 2015, ve 20. 05hodin, v pořadu Hyde park, na veřejno-právní televizní stanici ČT 24, propagoval, se ve stručnosti dá shrnout takto: Právo šaria je základ islámského právního systému, jeho prameny vycházejí z náboženských textů. Šaría je právem všech islámských věřících, neboť v islámu nelze náboženství a právo odlišit a každý občan muslimského vyznání musí dodržovat islámské právo. Součástí tohoto práva šaria, jsou normy společenského chování a morálka. Současně je to právo univerzální, Jeden z primárních pramenů islámského práva je Korán, soubor zjevení, která byla předána proroku Mohamedovi na přelomu 6. a 7. stolení našeho letopočtu. Korán obsahuje soustavu pravidel, která tvoří právo rodinné, dědické i trestní. Šaría je jako náboženské právo primárním pramenem, avšak islámské právo má i další prameny jako zákony vytvářené parlamenty, nebo soudní rozhodnutí. Základní prameny islámského práva jsou natolik obecné, že je vždy nutné je interpretovat, bez interpretace je často nelze aplikovat. Islámská právní kultura, její instituty, pojmy i vztahy jsou specifické a tedy od naší právní kultury velmi odlišné a vzdálené. Základní prameny islámského práva jsou dva. Korán je základní svatá kniha islámu, která pojednává o tom, co Mohamedovi zjevil Alláh. Protože však pravidla v Koránu obsažená zdaleka nepokrývají všechny oblasti, ve kterých muslim pravidla potřebuje, začalo se nedlouho po Mohamedově smrti v roce 632 zjišťovat, co vlastně dělal a učil. Souboru těchto pravidel se říká sunna, to je tedy druhý pramen islámského práva. Vyvstal ovšem problém s důvěryhodností jednotlivých svědectví o činech, neboli jednotlivých hadísů, a spory o jejich věrohodnost bují dodnes. Pokud se Prorok v dané věci nevyjádřil, přichází případně na řadu analogie či konsenzus islámských učenců. Klasickým příkladem analogie je, zda se Prorokův zákaz pití vína vztahuje i na jiné alkoholické nápoje. (Spíše než uvažováním, co je nebo není spravedlivé se tedy islámská právní věda zabývá tím, co Prorok řekl nebo neřekl, a co se z toho dá vyvodit.) Mohamed se před tím, než se ve 40 letech stal prorokem, zabýval rozsuzováním kmenových sporů, takže se skutečně vyjadřuje k některým otázkám práva, jak tomu slovu rozumíme dnes my. Nejstarší zásady se týkají rodinného práva: manželství (Mohamed nezpochybnil starší kmenové právo umožňující polygamii), věna, rozvodu (ar. talaq; pokud se chce rozvést muž, stačí když třikrát pronese „rozvádím se s tebou“), dědictví (muži mají nárok na dvakrát tak velké podíly než ženy) a podobně. Názor muslimských učenců spočívá ve vyjádření že muslímské právo – šaria, je dokonalé, univerzální a věčné. Oproti tomu jsou právní normy neislámských zemí dočasné, omezené a jednou skončí. Právo šaría je posvátné a pochází od jediného, skutečného boha – Alláha, zatímco jiné právní řády, byly vytvořeny člověkem, proto jsou nedokonalé a pomíjející. Právo šaría je založena na principech, které lze najít v koránu a dalších islámských náboženských a politických textech. Evropské právo, včetně právních norem České republiky a právo šaría nesdílejí žádné společné principy. V souladu s právem šaría: Pro názornost, uvádím příklady tří úhlů pohledu, které přímo souvisí s právem šaria: 1. V Medíně seděl Mohamed vedle své dvanáctileté manželky a celý den sledovali, jak mečem stínají hlavy osmi stům židům. Byly jim sťaty hlavy, protože řekli, proti právu šaria, že Mohamed není Alláhův prorok. Muslimové pokládají smrt židů za nezbytnou, protože popírat Mohamedovo proroctví bylo – a zůstává – urážkou islámu. Židům byly sťaty hlavy, protože takový je přece Alláhův trest, a podle práva šaria, je v tomto případě, takový trest, naprosto v pořádku. 2. Nevěřící se na tuto událost, dívají jako na důkaz islámského násilí, ve jménu džihádu a jako na možný trestný čin. 3. Zastánci muslimského vyznání, říkají, že se jednalo o historickou událost – že všechny kultury mají ve své minulosti násilí a nemělo by tedy docházet k žádnému odsuzování. Podle těchto 3 různých úhlů pohledu souvisejících s právem šaria, bylo zabití osmi set židů : dokonalým svatým činem, provedeným podle zásad práva šaria, tragédií, další historickou událostí, přičemž byly spáchány i horší. Shrnutí: Neexistuje „správný“ pohled na zákony šaria, protože tyto 3 rozdílné pohledy nelze uvést v soulad. Jediným zjištěním, který vyplývá ze stručného porovnání obou rozlišných právních směrů, je nevyvratitelný fakt, že zákony šaria jsou neslučitelné s principy liberální demokracie, což potvrdil Evropský soud pro lidská práva, výnosem z roku 1998, cituji: zavádět právo šaria, byť i jen částečně vedle evropských právních systémů by bylo porušením Evropské konvence na ochranu lidských práv a základních svobod, neboť by „zrušilo úlohu státu jako ručitele osobních práv a svobod a porušovalo princip nediskriminace jednotlivců, pokud jde o požívání veřejných svobod, které jsou jedním ze základních principů demokracie“. Opětně potvrdil Evropský soud pro lidská práva svým výnosem z roku 2001, opět cituji: „instituce zákonů šarija je neslučitelná se zásadami demokratické společnosti“. V roce 2003 tentýž Evropský soud pro lidská práva, vydal výnos, cituji: „režim založený na zákonech šarija je neslučitelný s Konvencí o lidských právech, zvlášť pokud jde o zásady trestního práva a jeho postupy, o postavení žen v právním. řádu a zasahování do všech sfér soukromého a veřejného života“ a je přímým porušením s článků 9 (svoboda myšlení), 10 (svoboda projevu), 11 (svoboda sdružování), 14 (zákaz diskriminace), 17 (zákaz omezování práv) a článku 1 (ochrana majetku) a 3 (práva na svobodné volby), dodatečného Protokolu číslo 1. P osledním argumentem je rozsudek velkého senátu z 13. února 2003. Podle rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, Strasbourg, ze dne 13. února roku 2003, je uplatňování práva šaría neslučitelné s demokracií ( případ Refah Partisi vs. Turecko, aplikace č. 41340/98, 41342/98, 41343/98 a 41344/98, dle článku 11, Úmluvy listiny Lidských práv, pro nesoulad pravidel trestního práva, nerovnoprávného postavení mužů a žen a zasahování do soukromého i veřejného života na základě náboženských předpisů. Odkaz : NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD Oddělení dokumentace a analytiky 657 40 Brno Moravské nám. 6 Tel.: 542 532 632, fax: 542 532 361, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 'il' + 'to'; var. path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy14736 = 'eu' + '@'; addy14736 = addy14736 + 'nssoud.' + '.' + 'cz'; document.getElementById('cloak14736').innerHTML += ' Judikatura Evropského soudu pro lidská práva: Refah Partisi (Strana prosperity) proti Turecku, rozsudek z 31. 7. 2001, stížnosti č. 41340/98, 41342/98, 41343/98 a 41344/98 Refah Partisi (Strana prosperity) a další proti Turecku, rozsudek velkého senátu z 13. 2. 2003, stížnosti č. 41340/98, 41342/98, 41343/98 a 41344/98, ECHR 2003-II CASE OF REFAH PARTİ (THE WELFARE PARTY) AND OTHERS v. TURKEY (Applications nos. 41340/98, 41342/98, 41343/98 and 41344/98) Internetový odkaz, http://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-60936#{"itemid":["001-60936"]} Jedním ze základních pilířů, na kterých stojí evropské státy, včetně České republiky, je takzvaný právní stát. V právním státě nemohou existovat dva na sobě nezávislé, právní řády. Řídit se právem šaría a zároveň kterýmkoli evropským standardním právním řádem je fakticky nemožné. Svými vyjádřeními, pan Muhammad Abbas, existenci právního státu popřel. Svým vyjádřením pan Muhammad Abbas dne 8. 1. 2015, v pořadu Hyde park, v přímém přenosu, vyjádřením na zavedení práva šaria a obhajobou tohoto svého tvrzení, v podstatě propagoval omezování práv a svobod skupin obyvatel, diskriminaci skupin obyvatel, zavádění nerovnoprávného postavení mužů a žen, zavádění omezení svobody projevu, zavádění omezování svobody myšlení a možnost zasahování do soukromého a veřejného života, na základě náboženských předpisů. Jde nejen o snahu porušit zákony České republiky, ale i nerespektování ústavy České republiky, snahu rozvrátit stávající právní stav a porušovat Evropskou konvenci na ochranu lidských práv a základních svobod. Na základě výše uvedených a detailně popsaných skutečností, se domnívám, že pan Muhammad Abbas, svým veřejným vystoupením, dne 8. 1. 2015, v pořadu Hyde park, vysílaného ve večerních hodinách ve 20 hod. 05 min., na pořadu ČT24, se dopustil nejméně jednoho trestného činu a to minimálně ve stadiu pokusu: § 356 b Podněcování ke skupině osob nebo k omezování práv a svobod (1) Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Stejně bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí k spáchání činu uvedeného v odstavci 1. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo b) účastní-li se aktivně takovým činem činnosti skupiny, organizace nebo sdružení, které hlásá diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou, třídní, náboženskou nebo jinou nenávist. § 260 odst. 1 propagace hnutí, směřujících k potlačení práva svobod člověka podle § 8 odst. 1, § 260 odst. 1 tr. zák., pokud pachatel svým jednáním zamýšlel iniciovat vznik nebo obnovení takového hnutí, anebo znaky trestného činu podpory. a propagace hnutí směřujících k potlačení práva svobod člověka podle § 261a tr. zák., popř. znaky trestného činu hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení podle § 198 tr. zák. či trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práva svobod podle § 198a tr. zák., které nejsou svou dikcí vázány na existenci tohoto hnutí. Za hnutí ve smyslu § 260 odst. 1 tr. zák. se považuje skupina osob alespoň částečně organizovaná, byť třeba formálně neregistrovaná, směřující k potlačení práva svobod člověka nebo hlásající národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupiněosob. Pro naplnění znaků této skutkové podstaty je nutné, aby hnutí existovalo v době, kdy je pachatel podporoval či propagoval, a to byť v jeho modifikované podobě. § 364 Podněcování k trestnému činu Kdo veřejně podněcuje k trestnému činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Žádám proto, aby byla celá věc řádně prošetřena, aby bylo zjištěno, zda se pan MuhammadAbbas ředitel muslimské unie, veřejnou propagací uzákonění práva šaria, nedopustil trestného činu. Zároveň žádám, abych byl s výsledky Vašeho šetření seznámen. Zdroj: euportal.parlamentnilisty.cz

Šokující slova advokátky Kláry Samkové o dění v české justici. Zmínila i Šlachtu, Ištvana a Bradáčovou ROZHOVOR Advokátka Klára Samková patří k nejdrsnějším kritikům současných poměrů v českých právnických profesích a přístupu elit ke spravedlnosti vůbec. Poté, co byla šéfka Energetického regulačního úřadu potrestána za své úřední rozhodnutí osmi a půl roky vězení, začalo se vyšetřovat výbušné svědectví detektiva ÚOOZ po sebevraždě a legislativní rada vlády podpořila nový sporný zákon o státním zastupitelství, s ní ParlamentníListy.cz hovořily o dalších vyhlídkách právního státu. Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková byla v týdnu odsouzena k osmi a půl rokům vězení za zneužití pravomoci úřední osoby. Důvodem byla především spáchaná škoda, kterou obžaloba spočítala na dvě miliardy korun. Jak se díváte na takovýto trest za úřední činnost? Když bychom se podívali obecněji na trestné činy úředních osob, tak ty jsou v poslední době stíhané častěji a s patřičným mediálním efektem. Jaký z toho jako právnička máte pocit? Především se tu dost plete politická odpovědnost s trestněprávní. Fatálním způsobem se to projevilo například při stíhání pražských radních v kauze Opencard. Tam nastala taková situace, že v podstatě neexistovalo dobré rozhodnutí, jenom se museli rozhodnout, co je menší zlo, a co větší. Snad leda mohli odstoupit a přehrát to na někoho jiného. Politici ani úředníci dnes nejsou chráněni před tím, aby nesli zodpovědnost a před eventuálními chybami. Nemluvím o zneužívání pravomocí, nebo o „malých domů“. Já mluvím o chybách při rozhodování, kterých každý z nás dělá v pracovním i osobním životě desítky. Vnímáte větší tlak na orgány činné v trestním řízení, aby více stíhaly veřejné činitele za chyby při úřední činnosti? Já mám hlubokou nedůvěru v celý systém státního zastupitelství a jsem přesvědčena, že tato soustava je nástroj politické zvůle. V současnosti, nebo tomu tak bylo i dříve? V současnosti je ten trend zcela zřejmý. Přitvrzuje se a s případným novým zákonem o státním zastupitelství jsem z toho zcela zděšena. Ano, zákon o státním zastupitelství již prošel legislativní radou a měl by jít do vlády... Já jej považuji za naprosto nedemokratický, ustavuje se v něm další moc ve státě, takže jej považuji přímo za protiústavní. Myslíte, že u současného Ústavního soudu bude možné se této protiústavnosti dovolat? To si netroufám říci. K současnému Ústavnímu soudu mám stejné výhrady jako k celé soudní soustavě – provozuje výběrovou spravedlnost. V zákoně o státním zastupitelství je asi nejdiskutovanějším pojmem „protikorupční speciál“, úplně vyčleněný ze soustavy, který by si mohl stíhat jakoukoliv korupci a k tomu jakékoliv činy s větší škodou, aniž by jej kdokoliv kontroloval... To je taková institucionalizovaná Vesecká. Myslíte, že toto vyčlenění stíhání korupčních trestných činů může k něčemu vést? Podívejte se na Slovensko. Tam tento speciál zavedl ministr Lipšic již před deseti lety. A významné výsledky tam rozhodně neshledávám. Do vyšetřování ale nezasahují jen státní zástupci, ale i policisté. Občas se mluví o propojení některých státních zástupců s některými policisty, vnímáte to jako pravidelná účastnice trestních řízení také tak? Ano, vnímám, zcela jednoznačně. Jsem přesvědčena, že někteří policisté vyrábějí státním zástupcům taková „drobná plus“ k dalšímu postupu soustavou. Jedná se o mocenské pozice, které jsou ve státním zastupitelství samozřejmě velmi významné. Jedná se zejména o prominentní policejní útvary, nikoliv o policisty zabývající se obecnou kriminalitou. Ti myslím skutečně „pomáhají a chrání“ běžného občana. Ke zneužití dochází u těch tzv. „elitních“ útvarů. I já mám aktuálně na stole jeden případ naprosto frapantního porušení práva v těchto sférách. Příznačné je, že to vůbec nikoho nezajímá. Bavíme se o orgánech činných v trestním řízení, ale měla jste někdy pocit, že by toto propojení existovalo i na úroveň soudců? Prosím vás, všichni ti lidé se samozřejmě navzájem znají. A zcela evidentně tam existují „synergické zájmy“. Nechci se dotknout všech soudců, ale jsou prostě případy, které jsou velmi podivné. Existuje tu tedy, jak se někdy říká, „odsuzovací linka“ od sdělení obvinění po rozsudek? Ne od sdělení obvinění, už od zaměření se na získání podezření. Když se sděluje obvinění, to už je to v plném proudu. Asi nejdiskutovanější propojení je mezi šéfem policejního ÚOOZ Šlachtou a s ním čile spolupracujícím olomouckým státním zástupcem Ištvanem. Jak se díváte na případy, kdy státní zástupce, jako Ivo Ištvan v případu Vidkun, řekne, že bez ohledu na policejní pravidla chce spolupracovat s ÚOOZ a Robertem Šlachtou, protože nikomu jinému nevěří? Především tu linku pana Šlachty nevidím až tak na pana Ištvana, jako spíše na paní Bradáčovou, a to již léta. No a k tomu případu – buď tu budeme mít nějaký systém, který právě tím, že je systém, bude zaručovat aspoň základní nezávislost, a nebo si pojďme hrát na kamarády a zapomeňme na takové věci jako je právo na spravedlivý proces nebo právo na „svého soudce“ a „svého státního zástupce“, protože garance, že budete předvídatelně přiřazen k soudci, ke kterému podle zákona příslušíte, se podle mě vztahuje i na státní zastupitelství. Myslíte, že v současnosti se takové věci dějí? Ano, vím o konkrétních případech z praxe. Už od úrovně policejního vyšetřování. Z trochu jiného soudku – nedávno brněnský soudce, shodou okolností stejný, který odsoudil Alenu Vitáskovou na osm a půl roku, odsoudil v první instanci tzv. „vytlačování ze silnice“ jako šestinásobný pokus vraždy a potrestal pachatele trestem patnáct a půl roku. Odvolací soud úplně změnil právní kvalifikaci a za ublížení na zdraví, které se za „vytlačování“ obvykle dává, jej potrestal šesti a půl roky. Nechci tomu říkat „soudní kutilství“, ale opravdu mi to tak trochu přijde, že si soudce vytvoří nějakou konstrukci, na kterou pak všichni ohromeně zírají. To mi moc nepřijde jako dodržení zásady předvídatelnosti práva. To je totéž, jako například mačetový útok v Novém Boru, nebo známý případ „žhářů z Vítkova“. Řadím do tohoto ranku třeba i odsouzení skina Vlastimila Pechance za vraždu. Myslím si, že jsou to kauzy, kde převážila společenská poptávka, či spíše to, o čem si ten státní zástupce a soudce myslí, že je společenská poptávka, nad právem na spravedlivý proces. Přitom podle mě je největší společenská poptávka právě po spravedlnosti padni komu padni, jenže to ti soudci a státní zástupci nereflektují. Také se v poslední době hovoří o „verbálních trestných činech“, spáchaných tím, že něco napíšete na Facebooku nebo zveřejníte jinak. Ministr Pelikán ve svém slavném tweetu doporučoval stíhání přes paragraf... Pan ministr Pelikán neví jednu věc. A to, že až osmdesát procent komunikace je zprostředkováváno mimoverbálním příjmem. Řecí těla, tónem hlasu, pomlkami v řeči, kontextem. A žádný z těchto aspektů absolutně nemůže být vyjádřen, když komunikujete písemně. Osmdesát procent komunikace. A pan ministr chce posuzovat jen ta samotná slova, těch dvacet procent. Já jsem od roku 2008 tři roky celkem pravidelně psala blog. A pod ním jsem se čtenáři poměrně dost diskutovala. Vyučilo mě to v jedné věci – že komunikace na sociálních sítích, probíhající písemně, je něco úplně jiného, než vizuální komunikace přes televizi, nemluvě o osobním kontaktu. A je podle vás trestní zákoník schopen tytu nuance dostatečně reflektovat? Ne. Vždyť ten trestní zákoník vůbec netuší, že něco takového jako sociální síť existuje. A podle mě se o tom musí začít diskutovat, protože je to nový a velmi významný trend společenské komunikace. A jestliže konverzace na Facebooku nebo Twitteru není provázena osobním kontaktem, je úplně jiná, tak je to otázka pro psychology a neurology, jak ji chápat. Ne pro trestní právo. Když bychom tyto jevy dali do kontextu s atmosférou ve státním zastupitelství, o které jsme se bavili, co by z toho vyšlo? Že se jedná o snahu kriminalizovat celou společnost. Je to vyloženě mocenská záležitost, a jednoznačné zneužití té moci, kterou disponují. Umělá kriminalizace národa.

A sakra! Tak už jsou i v Praze. Tyto fotky dokazují, že nám Sobotka a Babiš nejspíš lžou Je očividné, že nám v ČR začíná masivně přibývat „uprchlíků“. Tedy imigrantů, kteří do ČR dorazili nedávno z Afriky, či Asie. O tom svědčí nejenom masivní nárůst počtu různých etnických restaurací, ale i běžná cesta MHD. Autor textu nedávno absolvoval cestu po Praze tramvají č. 10 z Metra B Palmovka na Vinohrady na Praze 3 a nestačil se divit. ... Byl říjnový slunečný den a teplota teplota se pohybovala kolem 15 stupňů. Hned při vystoupení z metra nás zaujal „uprchlík ze Sýrie“, který seděl na lavičce s mobilem v pantoflích bez ponožek a hovořil jakýmsi neznámým jazykem po telefonu… (pro ty, co nepostřehli uměleckou metaforu dodávám, že se. jednalo o černocha černého jako bota a v Sýrii žádní černoší nežijí..) Zjevně přibyl do Prahy teprve nedávno a zatím se obléká a chová, tak jak byl zvyklý doma v Africe… (Pokud jezdíte v zimě pravidelně na delší dovolené za. teplem tak mi asi potvrdíte, že prvních pár dnů po návratu je člověk ještě tak „nadopován“ sluneční energii, že si v i zimě stále připadá jako v tropech…..) Nasedáme do tramvaje a asi po třech zastávkách se na Žižkově hrne do tramvaje skupina černochů (pardon uprchlíků ze Sýrie), opět podle chování a oblečení zjevně v Evropě dlouho nejsou… to vše prosím pouze během 10 minutové jízdy tramvají….. O víkendu se jdeme s rodinou projít do centra Prahy a nestačíme se divit. Centrum je de facto okupováno podivnými mladíky zjevně muslimského vyznání, kteří zevlují na rozích Václaváku, či Staroměstského náměstí. (tam nám jeden dokonce nabízí pouliční směnu peněz, se slovy „change money good“ asi soudí, že jsme turisté…) Podobná hlášení pak od kolegů a přátel dostáváme z Prahy 2 Vinohrad, Prahy 4, Prahy 5, 6,, 7 , Ale i z Brna, Plzně, Ostravy atd… Všude se prý začínají vynořovat skupinky černochů a muslimů, o kterých nikdo neví, kde se vzaly…. Tohle před rokem evidentně v Praze takto nebylo. Proto si musíme začít klást otázku, kde se tu najednou tolik imigrantů vzalo, když se vláda chlubí, že u nás je pouze 8 tzv. „uprchlíků“. Nabízí se několik možností a vysvětlení: Oněch ilegálních imigrantů je tu podstatně víc. Vláda o nich buď neví, nebo záměrně lže. Tomu by ostatně napovídala i zkušenost s vietnamskou menšinou, kdy podle odhadů žije v ČR skoro 10-20 tisíc Vietnamců nelegálně. Prostě tu zůstali po vypršení víza, nebo sem přišli ilegálně. Díky společenskému klimatu si je úřady nedovolí kontrolovat a stíhat. (Uplacení politici, media a ngo by z policistů udělali „rasisty a nacisty“ a dotyční policisté by nejspíše přišli o práci) Dnes o nich sice úřady ví, ale přesto dělají, že to „neví“…. Neb jak známo menšiny jsou „multikulturním obohacením“ a české zákony pro ně naplatí. Část přišla ilegálně a podařilo se jí pobyt (dočasně) zlegalizovat různými podvodnými/účelovými „sňatky“, či zapsáním jako otce ještě nenarozeného dítěte většinou nějaké Cikánky za úplatu. To opět dobře známe od Vietnamců a jedná se o dobře vyzkoušený model legalizace pobytu v ČR. Část jsou pak „noví“ Němci, Francouzi, či Rakušané atd. Tedy muslimové (většinou Turci a Arabové), který k nám přišli v rámci volného pohybu osob v EU. Prostě získali německý pas a hurá do Prahy. Často se jedná o lidi, kteří doma utíkají před zákonem, či o „pobočku“ nějaké kriminální sítě…. Ostatně to opět vidíme třeba u Vietnamců. Je-li Vietnamec stíhán v Německu za prodej drog, prostě se přesune do ČR a začne nikým neobtěžován prodávat drogy znovu…. Jaký je poměr je mezi jednotlivými skupinami se můžeme jen dohadovat, ale je jisté (opět vycházeje ze zkušenosti s Vietnamci) se můžeme právem domnívat, že nejméně půlka z těchto nově příchozích imigrantů je zde de facto ilegálně a vláda s námi tedy nehraje férovou hru. Zřejmě vsadila na taktiku, že následně přizná barvu a naopak zahájí ofenzívu, jak se tu „ uprchlíci ze Sýrie pěkně integrovali“ a využije to k masivnímu přísunu dalších „syrských uprchlíků“ z Asie a Afriky. Podporu z tzv. opozice (tedy dalších establishmentových stran) TOP 09 a ODS mít bude zajištěnou…. Velmi se obávám, že nás čeká v nejbližší době masivní přísun „syrských lékařů, inženýrů a vědců“ z celé muslimské Asie a Afriky… Co s tím? Politicky – podporujme skutečně relevantní protiimigrantské síly. To je prezident Zeman a duo Okamura/Veleba. Nemarněme čas, energii a hlasy se zoufalci a komiky typu Apači, Svobodní, Soukromníci , Úsvit atd… v posledních volbách nám jasně předvedli svůj potenciál a schopnosti a druhou šanci bychom jim již dávat neměli. (navíc řada z nich má k imigraci velmi podivný postoj, především Svobodní, Apači a Usvit, kde se zjevně jedná v tomto případě o jakousi soft verzi „havlistické“ kavárny. Svobodným imigrace nevadí vůbec a Úsvitu a Apačům vadí pouze ta muslimská, zbytek je prý „obohacením“… čímž myslí třeba ty černochy a Vietnamce, co tu masivně prodávají dětem drogy jako třeba u nás na Praze 2. To ale kýženou změnu asi nepřinese, ale budeme mít čisté svědomí, že jsme udělali vše, co jsme mohli... Pravdoláska volby pevně řídí a ČR ze spárů jen tak nepustí. Vždyť ČR je poslední, co jim ve středu Evropy zůstalo…. Dávejme jim jasně najevo, že je tu nechceme. Prostě se obejděme bez různých „kebabů“ a exotických bister, večerek atd... Nepronajímejte jim byty, či domy. (znám několik domů. Kde se například majitelé bytů důvěrně domluvili, že nebílým imigrantům žádné prostory a byty pronajímat nebudou…) Tohle je naše země a oni žádné právo zde být nemají. Stejně jako my nemáme žádné právo se přistěhovat do Pákistánu, Somálska, Vietnamu, Egypta, či Súdánu…. Zde bych rád zdůraznil, že jsme si jako Češi žádné takové právo ani nikdy v minulosti nepřisvojovali!!!!! Ozbrojte se, to je jasné gesto odvahy a odhodlanosti se bránit! Pořiďte si zbrojní průkaz a následně odpovídající zbraň. Zde chci apelovat především na naše dámy. Podívejte se, co se děje v Německu, Švédsku a jinde. Vy a vaše děti budete první obětí imigrantského násilí a teroru(ostatně první případy jsme již v ČR zaznamenali v Plzni, či Benešově..) a police vás chránit nebude… Jako vhodná zbraň pro každého se mi jeví pistole,. či revolver (v bazaru jí koupíte i za 2 tis Kč) na běžné nošení (do kabelky jí vždy dáte) a doma postačí brokovnice. (brokovnice je vůbec dobrá obranná zbraň v bytě, či domě. Brokovnice se snadno nabíjí a na krátkou vzdálenost se trefíte vždy – třeba při pokusu o vloupání do bytu a starší plně funkční brokovou dvojku pořídíte i za 2500 Kč). Pánů lze snad doporučit nejenom automatickou pistoli, ale možná i nějakou útočnou pušku. Třeba upravené verze samopalu CZ 58 jsou cenově velmi dostupné a tak zbraň je nezničitelná… Od věci není ani taktická brokovnice (nejlevnější stojí 5 000 Kč), či kulovnice. Zjevně nás čekají zajímavé časy a vůbec není jisté, že tu za 50 let ještě Češi jako bílá většina vůbec budou žít. Ale šanci na obranu máme slušnou! Zdroj: 1 Komentáře:

Lidé ročně ubíjí na smrt miliony oslů. Odvrácená stránka tradiční čínské medicíny se neobejde bez nevinných obětí Na videozáznamu, který nedávno publikovala PETA, můžeme vidět osli na čínských farmách, které jsou bity po hlavách kladivy kvůli výrobě ejiao. Ejiao je lék, který patří k tradiční čínské medicíně a jeho hlavní složkou je kůže ze osla. Přípravek velmi populární mezi Číňany, kteří se domnívají, že dokáže napravit oběhový systém, vyléčit nespavost či mít podobné účinky jako sérum mládí. PETA tvrdí, že video publikovala kvůli tomu, aby lidi odradila od nákupu tohoto léku. Také chtěli poukázat na to, jakou zbytečnou a otřesnou smrtí musí tato zvířata trpět. "V byznysu s tímto přípravkem jsou zabíjeny pětiměsíční osli. Trpí dlouhou a bolestivou smrtí a to jen kvůli ingrediencí, kterou nikdo nepotřebuje, "řekla ředitelka mezinárodních programů v PETA, Mimi Bekhechi. "PETA AsiA vyzvala všech lidí na světě k tomu, aby ejiao odmítli a popudili k tomu i své okolí." Většina oslů, kteří jsou poraženi, jsou chovány v příšerných, skličujících podmínkách, kde trpí ve vlastních výkalech. Zabíjeny jsou úderem kladiva do hlavy, protože jde o nejlevnější metodu získání ingredience. A to značí, že s tím světem opravdu něco není v pořádku.

Dobře informovaný insider varuje: Před pár dny jste mi nevěřili, ale teď je vše jinak. Udělejte si zbrojní pas a připravte se na... Před několika dny jsem zde spekuloval o neobyčejně vysokém počtu černochů a Arabů, kteří se v posledních měsících začali objevovat v českých městech jako Praha, Brno, Ostrava a jinde. Vyslovil jsme tehdy hypotézu, ze vláda buď neví, kdo se na českém území vlastně zdržuje, nebo dokonce má nějaký tajný program na masivní dovoz černochů a muslimu do ČR. Vládou placeni neziskovkáři a levice okamžitě vyrazili do protiútoku. Prý jsou to “ studenti“, co studuji na českých VŠ, nebo “ turisté“. Oficiálně vláda přece řekla, ze v ČR je jen 8 “ uprchlíků ze Sýrie“. Jenže brzy se ukázalo, ze i tahle lež má krátké nohy. Několik dnů na to se totiž pokusil o znásilnění zdravotní sestry v nemocnici na Bulovce 19 lety Afghánec. Při vyšetřování případu se ukázalo, ze tento “ obohacující uprchlík“ je zda v rámci jakého si “ přesídlovacího programu pro “ válečné uprchlíky“. Jenže oficiálně o tomto programu úřady zarytě mlčí. Ten program je přitom tak tajný, ze o něm nevi dokonce ani poslanci vládních stran. Nás to ale nepřekvapuje, spis jen utvrzuje v podezření, ze se jedna o nějaký tajný program dohodnuty na úrovni EU špiček a jejich sponzorů z bohatých muslimských emirátů. Cílem je umístit na našem území dostatečně množství muslimu, kteří budou schopni převzít v celoevropský organizovaném převratu moc… A nastolit evropsky kalifát, který se oficiálně bude jmenovat muslimská EU. Česká vláda v něm hraje roli pouze výkonných praporčíku. A tenhle pokus o puč může přijít velmi brzy. Zvoleni D. Trumpa a nástup vlasteneckých politiku jako Hofer, Petry, Le Pen, či Wilders totiž přinutí muslimy a jejich pravdoláskařskou patou kolonu k akci. Hrozí totiž, ze nové vlády začnou s masivním odsunem muslimu zpět do Afriky a Asie a čas tedy začne najednou hrát proti nim. Začnou tedy jednat a velmi pravděpodobně se násilím pokusí převzít moc. Pokusí se využit skutečnosti, ze zapadni společnosti jsou momentálně skoro bezbranné. Proto se na to začněme neodkladně připravovat! Udělejte si zbrojní pas a nakupte zbraně pro sebe a rodinu a přítele. Stejně tak munici. Sam člověk nezmůže nic, ale par odhodlaných a dobře ozbrojených mužů a žen dokáže při obraně svých domovu často divy! Již dnes musíme bohužel předpokládat, ze na našem území je několik tisíců potenciálních muslimských násilníky a další stovky tisíc čekají za hranicemi v Německu a Rakousku ???? a jejich kolaboranti ve vládě, úřadech, médiích a neziskovkách jim budou pomáhat ze všech sil. Není tedy vůbec jisté, zde za 50 let budou žít bílí Češi, ale šanci na obranu máme slušnou! Zdroj: 1 Komentáře:

U břehů Beninu byla přepadena loď, na jejíž palubě jsou pravděpodobně Rusové U břehů Beninu byla přepadena loď, na jejíž palubě se mohou nacházet občané Ruska, řekla oficiální mluvčí MZV Maria Zacharovová na briefingu v Moskvě. „Podle dostupných údajů byla 29.listopadu přepadena řecká loď s panamskou vlajkou s 18 Rusy a dvěma občany Ukrajiny na palubě, která se nacházela na stanovišti v teritoriálních vodách Beninu. Vyjasňování situace se účastní Velvyslanectví RF v Beninu, které udržuje všechny nutné kontakty s úřady tohoto státu, a další ruské příslušné úřady", řekla mluvčí. Zacharovová vyjádřila znepokojení zvyšováním počtu loupežných přepadení lodí v Guinejském zálivu, které jsou vyvolány složitými sociálně-ekonomickými a politickými problémy na západě Afriky. Připomněla, že pouze během roku 2015 bylo spácháno více než 50 přepadení s cílem loupeže a únosu rukojmích. „V této souvislosti MZV RF naléhavě doporučuje ruským námořníkům, nastupujícím do služby, aby brali v úvahu existující rizika v oblasti Guinejského zálivu", řekla Zacharovová.

Maďarsko se po odstranění kříže ptá, zda mají na náboženskou svobodu právo všichni kromě křesťanů? Maďarsko nabídlo, že si vezme křesťanský kříž, který musí být podle francouzských úřadů odstraněn ze sochy Jana Pavla II. v Brittany. Tamní soudy původně rozhodly, že celá ta socha, darovaná tomuto malému městečku z Ploörmel ruským umělcem, musí být stržena, teď ale už říkají, že zůstat může za předpokladu, že se z kříže setne hlavice, což přimělo starostu, který tento dar přijal, aby si stěžoval na „útok na součást naší kultury.“ Toto rozhodnutí rovněž vyvolalo značně pozdvižení v rodné zemi tohoto zesnulého pontifika v Polsku, kde je tento mnohými včetně současné vlády veleben jako symbol polského zápasu o vymanění se z komunistického jha. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó řekl reportérům v Budapešti, že toto město už kontaktoval s nabídkou, že zařídí záchranu kříže a jeho převoz do své země, kde jej přijme Gymnázium Svatého Benedikta. „Takováto opatření musí být považována za pokusy skoncovat s civilizací a kulturou tohoto kontinentu,“ varoval tento ministr, kdy pokusy odstranit křesťanské symboly z veřejného života ve jménu tolerance charakterizoval jako „ohromující sebe-degradaci“ a „jako nesmírně sebepoškozující“. Dodal, že ty ohromné proporce ilegální imigrace ohrožují křesťanský charakter Evropy a že nově příchozí se s takovým nadšením své kulturní identity nezbavují, takže ti by mohli přepsat místní zvyky. „V těchto dnech vidíme, jak se objevují nové problémy, o kterých si dosud nikdo nedovedl představit, že by se vůbec objevit mohly, protože bez ohledu na náboženské vyznání nikdo přeci nemůže zpochybnit fakt, že křesťanství je určující součástí evropské kultury,“ řekl. „Je to skutečně tak, že se Evropa v 21. století zbavuje křesťanských symbolů? Mají snad všichni právo na náboženskou svobodu kromě křesťanů?“ Szijjátróvy komentáře stojí v ostrém protikladu k těm, které pronesl další ministr zahraničí z EU, Jean Asselborn, který už svou pozici zastává déle než kterýkoliv jeho protějšek z EU. Asselborn ze slavného Lucemburska, které v EU zaujímá tři nejdůležitější mocenské pozice v Bruselu a Strasburku, je bývalým náměstkem současného předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera, a ten v nedávném interview formuloval zcela odlišný přístup ke křesťanství v evropské kultuře. „Pokud někomu. dělá starosti ochrana křesťanství před islámem a tudíž kvůli tomu zavírá hranice a nedovoluje vstup dovnitř nikomu jinému… Tak takového byste měli nazývat extremistou,“ prohlásil s poukazem, že Evropský soudní dvůr by měl země jako Maďarsko a Polsko přimět ke kázni, když „odmítají otevřít dveře uprchlíkům z Jihu, kteří mluví arabsky a jsou to muslimové.“ Maďarský ministerský předseda Viktor Orbán už v minulosti počastoval takové vůdce EU, jako je Asselborn tvrdými slovy, když řekl konferenci o persekucích křesťanů, že „největším nebezpečím, které ohrožuje Evropu dneška, je lhostejné ticho evropské elity, která se. zříká svých křesťanských kořenů i přes skutečnost, že osud středovýchodních křesťanů by měl Evropu probudit, aby si uvědomila, že ať se zatím stala nevěřící, jak chce, tak je tu fakt, že to, co se děje tam, by se mohlo zrovna tak dít i nám.“

Kdo že to vlastně vyhrál aneb jak číst volební výsledky od sousedů Všemi hlavními medii cloumá, a po pár týdnů ještě asi cloumat bude, nejnovější politický megaskandál. Slovenské volby. Elitní komentátoři se s očima na vrch hlavy probírají jejich výsledky (a důsledky), politikové „vyjadřují znepokojení“ a „varují“. Na počátku každé jejich úvahy zaznívá (povinné) zděšení: slovenští fašisti dobyli parlament….! Hrůza. V dalším zamyšlení pak následuje úvaha, kdo s kým a proti komu, zakončená u všech politiků i medií, bez ohledu na jejich druh, a politické zaměření velice podobně. Takhle to přece nejde! Chtělo by to nové, předčasné volby! Ano, situace vítěze slovenských voleb není jednoduchá. Do parlamentu se dostalo 8 stran, z nichž většina se vyznačuje mimořádně silnou animozitou, vůči všem ostatním. Již v předvolebním boji se jejich lídři urputně vymezovali, s kým nikdy a s kým už vůbec ne. A teď z toho uplácejte alespoň trochu stabilní většinu… Nicméně to už bude problém Roberta Fica, předsedy vítězného Smeru, jehož slovenský president pověřil sestavením vlády. My se spíš podívejme na celkové vyznění voleb. A tím také na důvody rozhořčení a zděšení po Evropě. Vezměme si jednotlivé strany pěkně popořádku a proberme je z hlediska jejich tzv. „proevropskosti“. Tak nejdříve tu máme vítěze voleb. Ficův Smer obdržel skoro 29% hlasů. Řeči o prohře a ztrátě, nesoucí se od našich politiků, jsou tady více než falešné. Protože, řečeno s politickým nebožtíkem Paroubkem, „kdo z nich to má?“ Ale k meritu věci, k zaměření strany: ač levicový, profiloval se Smer v poslední době poměrně výrazně protievropsky a protiimigrantsky, což je dnes vlastně totéž. Pak tu máme s 11,5% SaS, tedy Svobodu a solidaritu Richarda Sulíka. Ač pravicově a liberálně orientovaná, je strana a hlavně její šéf nesmiřitelným kritikem fungování EU. To fungování ostatně poznal R. Sulík jako europoslanec zevnitř a velice zevrubně. Své poznatky o něm si nenechává pro sebe, ale šíří je slovem i písmem kde může. Takže další protievropská volba. Následuje OLaNO, Igora Matoviče s 10,5%. Vymezuje se proti Smeru a bojuje proti byrokracii. Ale nějaký extra nadšený vlezdobruselismus zde taky nehledejme. Další je SNS, Slovenská národná strana na 9%. Podle svých programových tezí „akcentuje vlastenectví, sociální cítění a tradiční hodnoty“. Proti migrantům se staví ostře a Brusel, jak již z názvu vyplývá, nemusí vůbec. 8,6% získal v pořadí další subjekt, LSNS Mariana Kotleby. Její zaměření je jasné. Zajímavé je snad jen to, že byla nejčastější volbou prvovoličů. Následují strany okolo 6%., jako Jsme rodina, Borise Kolára. Ta se vymezuje vůči politikům, tak jak to i u nás jedem milionář činil. Podobně „uspěl“ i Most-Híd, strana Maďarské menšiny. Tuhle partaj je možné, alespoň v tomhle výčtu, (už konečně) pokládat za první sluníčkářskou, vítačskou a prouprchlickopu vlaštovku. A za ní..? Ano, s cejchem černého Petra, který se tak tak přehoupl přes magickou pětku procent, se potácí favorizovaná Sieť. Ta Sieť, na kterou tolik sázela Bratislavská kavárna a spřízněná media, včetně našich. Takže si to shrňme: protiimigrační a pronárodní uskupení mají celkem 57,5%, nevyhranění, sólisti, nováčci a podivíni 17, 5% a pak následují tvrdí sluníčkáři, kteří se ocitli na pěkném posledním místě se solidními 12%. A je to. Lubomír Vylíčil Komentáře:

Docent vysvětluje hysterii kolem novičoku a Ruska: Někteří lidé cítí blízkost pekel a chtějí s sebou do katastrofy strhnout celý svět ROZHOVOR „Ten, kdo řekne, že Rusové jsou jediní, kteří měli motiv otrávit Skripala, je hlupák, a to nebezpečný hlupák z hlediska důsledků, které může mít takovéto vidění současné reality. Zrovna tak měl motiv ten, kdo si přál další hrocení vztahů EU či Británie s Ruskem,“ hodnotí kauzu s novičokem, která se nebývale rozrůstá, vysokoškolský pedagog a publicista Radim Valenčík. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se zaměřuje i na proběhlé prezidentské volby v Rusku a na budoucnost Ruska... Média i politická scéna nejen Česka žije aférou novičok, přičemž běžným občanům je možná ne úplně jasné, o co tady přesně jde. Jen připomeňme, že Velká Británie i další klíčové země Evropské unie obviňují Rusko, že stojí za útokem na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém Salisbury, který zásadním způsobem zhoršil vztahy mezi oběma zeměmi. Britská premiérka Mayová prosadila v britském parlamentu vyhoštění 23 ruských diplomatů a další sankce... Jaký názor na celou věc máte vy? Řeknu to co nejjednodušeji. Ten, kdo řekne, že Rusové jsou jediní, kteří měli motiv otrávit Skripala, je hlupák, a to nebezpečný hlupák z hlediska důsledků, které může mít takovéto vidění současné reality. Zrovna tak měl motiv ten, kdo si přál další hrocení vztahů EU či Británie s Ruskem. Zvlášť trapná je role britského ministra zahraničí Johnsona, s čím souhlasil i Telička v nedělním pořadu OVM. Je tedy myšlenka, že situace kolem jedu novičok je uměle vyvolanou aférou, namístě? Komu má v tom případě sloužit? Hledá se snad nějaká záminka k protiakcím? Použít specifickou látku, kterou je novičok, je nepochybně snaha vyvolat určitou reakci. Podle mého vše nasvědčuje tomu, že vyvolaná hysterie už není jen překrývání lumpáren ještě většími lumpárnami, tj. vyvoláváním stále větších a nebezpečnějších konfliktů bez ohledu na oběti. Obávám se, že to je projev posledního tažení těch, co se v závěrečné části svého života dostali k centru moci, cítí blízkost smrti a chtějí do pekel vzít celé lidstvo v šílené naději, že i tam budou moci pokračovat v demonstrování své moci nad námi. Vypadá to jako šílenství, ale je to jen stařecké selhání racionality a morality utvrzované skupinovou stupiditou, která si nachází své slouhy a poskoky, kteří kvůli své kariéře obětovali svůj rozum i morální zábrany. Takové poskoky jako jsou Mayová či Johnson, kteří se v souvislosti s brexitem dostali do těžké situace a propůjčili se zlu. Velvyslanec v USA Hynek Kmoníček v Otázkách Václava Moravce uvedl: „Podstatné je, že ruští přeběhlíci končí ve třech zemích – USA, Velká Británie, Izrael. A pouze v jednom z těchto tří míst záhadně umírají. V tuto chvíli je vyšetřováno asi 14 podobných případů. Rusko patrně s největší pravděpodobností obnovilo program likvidace přeběhlíků, tak jak tomu bylo v 50. letech...“ Má podle vás Kmoníček pravdu? Předně je potřeba si všimnout obou formulací, které Kmoníček použil. V první polovině pořadu říká: „Rusko patrně s největší pravděpodobností obnovilo program likvidace přeběhlíků, tak jak tomu bylo v 50. letech.“ Ve druhé polovině pořadu, když mu to Moravec připomněl, už se svou konstrukcí couvá: „Existoval v 50. letech, neříkám, že existuje dnes. Neříkám, že je státní. Říkám, že je zvláštní, když v jedné lokalitě ze tří se musí vyšetřovat 14 záhadných úmrtí. Chci slyšet ujištění z ruské strany, že je obava lichá, a měl bych uspokojení, když vysoký představitel řekne, že je to liché, protože si musí zajistit, aby se neblamoval.“ – Já vím, myslel to dobře, chtěl odvést pozornost od absurdity kauzy Skripal. Ale proč? Navíc tím upozornil ještě na jeden aspekt kauzy, totiž že za tím nemusel stát subjekt, který má vláda Ruska anebo třeba i Británie pod kontrolou. Podle mě Kmoníček cítí, o co asi jde, ale nechce si stále připustit, že věci zašly tak daleko. Proto byl v pořadu trochu zmatenější, než je tomu obvykle při jeho vystupováních na veřejnosti. To, že přeběhlíci umírají právě v Británii, může mít různá vysvětlení. „To, co je na tom absurdní, je například obvinění Britů. Proč by Britové vyráběli novičok? Proč by to dělalo Česko? K čemu by to bylo? Důvod vysoké pravděpodobnosti, že za tím stojí Rusko, je to, že Rusko motiv má,“ uvedl v pátek exministr zahraničí Lubomír Zaorálek v souvislosti s tím, že právě Rusko obvinilo Českou republiku a další země z toho, že pracovaly na vývoji armádního jedu novičok, což před čtyřmi dny ruské ministerstvo zahraničí zopakovalo v oficiálním dokumentu... Novičok mohl vyrobit kdokoli. Patrně bychom to v množství, které bylo potřebné, dokázali i u nás. Možná třeba i v Albánii (tím samozřejmě neobviňuji Albánii). Ruská formulace, která zněla téměř jako vyslovení podezření, byla nepřijatelná a je správné, že jsme požadovali omluvu. Lze vykonstruovat motiv, který mohlo mít Putinovo Rusko, ale ten je dost absurdní. Pokud takovému motivu Zaorálek věří a současně si nedovede představit jiné, mnohem pravděpodobnější motivy, jsem před neřešitelným úkolem – označit jeho inteligenci pravým jménem a nepoužívat vulgarismy. Zcela aktuální je otázka, jak se k celé věci postavit. Vzhledem k tomu, že summit EU minulý týden jednoznačně souhlasil s názorem britské vlády, že za incident je s největší pravděpodobností odpovědná Ruská federace, tak se hovoří již po několik dní o vyhoštění ruských diplomatů. Premiér Andrej Babiš v pondělí uvedl, že ČR vyhostí tři členy ruského diplomatického personálu, což je podle něj výraz solidarity s Británií po útoku, a zpravodajský web CNN napsal, že dvacítka členských zemí EU udělá to stejné. Americký prezident Donald Trump v reakci na kauzu Skripal nařídil vyhoštění šedesáti Rusů a uzavření konzulátu v Seattlu. Mezi vyhoštěnými je i 12 diplomatů z mise při OSN v New Yorku. Ruské diplomaty se rozhodlo vyhostit také 14 členských zemí EU. Co asi tak poté může následovat? Začnu od konce. V čem bychom měli být s Británií solidární. S tím, že si z Británie bude někdo dělat polygon provokací nebezpečných pro přežití naší civilizace? V tom, že podlehneme hysterii, kterou projevili její představitelé, a křivým obviněním otevřeme prostor k dalším provokacím a způsobíme tím smrt dalších lidí? Já si skutečně myslím, že si dosazená a současnou mocí vydíratelná euroreprezentace poprvé uvědomila, s jakým zlem se setkala. S mocí, která je v rukou politbyrovsky zestárlých jedinců působících ze zákulisí. Ti se stali nenávistnými v důsledku svého celoživotního selhání a současní „mocní“, tedy jejich slouhové, se z toho podělali. Nebo spíš v případě Babiše si nadělali do bot. Babiš může mít nyní velký problém získat podporu pro svou vládu, a pokud se ještě nepokusí zachránit, co se dá, může se s nadějí na přijatelný výsledek v případných předčasných volbách rozloučit. Nevím, zda mu to už pomalu dochází. Jinak ještě k tomu vyhoštění diplomatů. Je to trapnost naší politiky i z čistě ekonomického hlediska. Obchodní vztahy takové „oťukávání mocných“ nepoškodí. Nám ve vzájemných obchodních vztazích s Ruskem to může velmi ublížit. Je to jeden z typických nástrojů, jak si silnější řeší problémy na úkor slabších. Prezident Miloš Zeman oznámil, že uložil BIS, aby pátrala po tom, zda se na českém území mohl jed novičok nacházet, jak naznačují Rusové, a to ať už v průmyslových nebo vědeckotechnických zařízeních. Nemůže toto Česku uškodit? Nejde tady o vyslovení určité pochybnosti? Někteří politici (např. šéf poslanců STAN Jan Farský) totiž Zemanovo rozhodnutí kritizují a považují to za důkaz servility prezidenta vůči Rusku... Snaha dopídit se pravdy jako servilita vůči Rusku?! Přiznám se, že toto už opravdu přesahuje moje meze chápání toho, kam až může „zapouzdřená hloupost“ – jak určitý specifický fenomén projevující se politizací věcných problémů nazývám – dojít. Patrně se ovšem nic převratného nezjistí. Způsob výroby novičoku je popsán a v množství, které bylo použito, není problém jej vyrobit na mnoha místech světa. Zatímco prezident Zeman uvedl, že vyhoštění diplomatů nezpochybňuje, naopak celá záležitost je podle něj dobrým příkladem funkční koordinace mezi Pražským hradem a vládou, tak KSČM a SPD jsou proti tomuto kroku. Komunisté by diplomaty prý vůbec nevyhošťovali. Místopředseda KSČM Josef Skála Británii vyčetl, že nezveřejnila žádné konkrétní důkazy o tom, že za otravou Skripala stojí Rusko, a podle poslance KSČM Leo Luzara jde pouze o gesto, nikoliv skutečnou obranu. Mají komunisté pravdu? Také považuji vyhoštění diplomatů za obrovskou chybu. Ze symbolického hlediska. Připomenu to, co říkal britský velvyslanec, Jeho Excelence Nick Archer v pořadu UK ČT24 v pondělí 19. března v odpovědi na otázku, jaké konkrétní důkazy a jaký typ důkazů pro obvinění Ruska Británie má. Nick Archer řekl doslova: „V zásadě jsou to dvě věci. Jsme schopni látku analyzovat, víme odkud je, odkud přišla. Druhá věc je otázka motivu. Už dříve došlo k vraždě Litviněnka, také agenta. Pokud dáte dohromady látku a motivaci, máte dost jasný případ.“ Touto odpovědí byl evidentně zaskočen i moderátor David Borek a požadoval konkretizaci formou poznámky: „Látka se mohla dostat do rukou kohokoli, třeba v době chaosu za Jelcina.“ Odpověď Nicka Archera zněla: „Teoreticky je to možné, ale tady máte motiv. Každému soudu by to bylo jasné.“ Psal jsem o tomi podrobněji, včetně odkazu. Podle mě je to argumentace, která normálního, přemýšlivého občana u nás uráží. Od té doby někteří, jako Zaorálek apod., tuto „argumentaci“ jen papouškovali, ale ničím nedoplnili, nedoložili. Tak co je smyslem vyhoštění. Potvrzení lži? Aby třeba zase někdo mohl vraždit s cílem někoho obvinit? Vždyť je to velmi a velmi nebezpečné. Podle mě měl být britský velvyslanec povolán k vysvětlení své podivné „argumentace“ a vyhoštěn měl být spíše on. Ještě jednoho postřehu jsem si všimla. Bezpečnostní poradce Andor Šándor totiž uvedl: „Pokus o vraždu Skripala mohl provést někdo z GRU na vlastní pěst, aby pomstil jím prozrazené zpravodajce této služby. Na rozdíl od FSB (kontrarozvědka) či SVR (civilní rozvědka) se přeběhlictví u GRU trestá často nemilosrdně,“ řekl Šándor. A dodal, že rozhořčení Britů, že na jejich území někdo zabíjí lidi tímto způsobem, je pochopitelné. Je právě Šándor nejblíže pravdě? Je to jedna z možných alternativ, na kterou naráží i Kmoníček. Ovšem také je možné, že akce byla připravena ve spolupráci s ruskými jestřáby, na které mají různé enklávy západních zpravodajských služeb vazby ještě z doby jelcinovského rozkladu Ruska. Motivem by bylo oslabení pozice Putina a posílení pozic radikálů. Přesně ve stylu toho, jak postupovali rádce Ypsilon (Darek Vostřel) a rádce Iks (Josef Kemr) v Šíleně smutné princezně. Byl to jeden z našich nejlepších filmů a nebyla to jen pohádka. Myslím, že takto si to nějak začínají uvědomovat i normální lidé, a je dobré, že jsme byli na podobné věci vychování kvalitní kulturou. A také na obyčejných lidech v tehdejší pohádce závisel její dobrý konec. Netušil jsem, že k něčemu velmi podobnému, ale mnohem strašnějšímu může dojít i v realitě. Samozřejmě je to jen jedna z možných alternativ. Ale kdo nám vnucuje jen jednu a vyvolá hysterii, ten to s námi nemyslí dobře. Proto jsem velmi ostražitý. V této souvislosti bych zmínil to, co považuji za velmi nebezpečné. Na setkání se studenty v Plzni, kde byl spolu s dalšími novináři, brojil Veselovský proti uvažování v alternativách. To považuji za zcela nepřijatelné, zvláště v současné době. Za selhání morality i racionality. Proto jsem se tomu podrobně věnoval. Doufám, že studenti jsou dostatečně odolní proti tomu, aby se nechali stáhnout do pekel jednoalternativního uvažování, tj. do toho, aby se s nimi manipulovalo vyhlašováním „jediných možných pravd“. Nemůže toto vše souviset s faktem, že o předminulém víkendu právě Putin obhájil prezidentský post, a to drtivým způsobem? Dokonce i Petra Procházková nebo Luboš Palata, které nikdo nemůže podezírat z přízně k Rusku, píší o tom, že svým způsobem Rusové mají Putina rádi i proto, že pod jeho vedením jde z Ruska strach. Lze chápat situaci tak, že on je někdo, koho Rusové potřebují, a máme se s tím smířit? A co tvrzení, že se máme Ruska bát? Navážu na to, co jsem říkal. Z hlediska vývoje bezpečnosti ve světě je pro každého normálně myslícího člověka nejpřijatelnější alternativou ruského lídra Putin. Z tohoto důvodu bych ho volil. Přes všechny provokace, přes všechny pokusy o potupení hrdého národa stále drží Rusko dostatečně daleko od nepřiměřených reakcí. Když to srovnáte třeba se současnou hysterií v Británii či v řadách některých našich představitelů. Taková vytrvalá snaha provokovat a vyprovokovat Putina… Dokážete si představit, jak ubohé a zlé charaktery se tomu propůjčily. Ale tím bych se vracel k popisu moci, kterou jsem definoval již před delší dobou, myslím dost prorocky v článku O (degeneraci) současné moci. Jak vnímat to, že Vladimir Putin, co se týče prezidentských voleb v Rusku, neměl v podstatě konkurenci? Je vůbec možné v současném policejním a mediálním systému, který Putin vytvořil, aby se mohl prosadit i někdo jiný? Je to mnohem jednodušší. Ten, kdo vidí, kam jsme to my, tedy ten náš „neruský vyspělý svět“, v současné době dopracovali, a kdo má zkušenost s obdobím jelcinovské rozkladu, má poměrně jasno. Ruští komunisté pozici nezvládli, protože se odtrhli od teorie, od politiky založené na kvalifikovaném vědeckém pochopení toho, co se děje, a spolupracují s jestřáby. Proto ani nenacházejí dostatečně společnou řeč s těmi našimi komunisty, kteří představují přece jen o něco trochu racionálnější politickou stranu v současném iracionalitou zmítaném světě. Objevují se názory, že ve chvíli, kdy Putin skončí, může přijít někdo ještě horší. Odpovědí na to může být i to, že Rusové budou chtít – paradoxně – komunistu. Koneckonců, komunistický kandidát skončil druhý… Do Putinova odchodu je ještě dost času. I on má dost času na přípravu nástupce. Já jsem optimista a doufám, že lidem dojde, o co dnes jde, a budeme schopni eliminovat vliv těch darebáků, jejich slouhů a poskoků, kteří nás vedou do pekel. V podmínkách normálního soužití zemí se pak snadněji prosazují kvalifikovaní a zodpovědní lidé. Do jaké míry hrozí, že by Rusko mohlo čelit rozkladu zevnitř kvůli nacionalismu jednotlivých republik a entit, které tam žijí? Pak by mohla přijít katastrofa i pro nás. Jaké vztahy teď s Putinem nastolit? Co dělat, a co nedělat? Třeba i s ohledem na případ Skripal… Myslím, že Rusko a národy žijící v Rusku současná situace spíše spojuje. Jak jsem již řekl, největší nebezpečí vidím v možnosti růstu role jestřábů s podporou zákulisních hráčů ze strany enkláv západních zpravodajských služeb. Ale tomu se patrně Putinovo Rusko ubrání. Podobně, jako tomu bylo v případě velmi vyhrocené situace související se zavražděním novináře Němcova. Padá často argumentace, že i když teď ropu ještě potřebujeme, úloha fosilních paliv bude postupně klesat. Ruský rozpočet se pak bude postupně smršťovat. Může i toto přispět ke katastrofě Ruska? Putin slíbil nové investice a reformy, věříte mu, že bude schopen diverzifikovat ruské hospodářství a nějakým způsobem ho nastartovat? Ano. To je největší nebezpečí pro Rusko. Role surovinových zdrojů bude klesat, inovace jsou v oblasti úspor nesmírně mocné. Rusko potřebuje projít velmi dynamickou a širokou technologickou přestavbou a s tím spojeným i kulturním vzestupem. V oblasti zemědělství mu k tomu trochu paradoxně napomáhají sankce ze strany EU. Velkým projektům na Sibiři brání Rusku nedostatek prostředků. To jsou hlavní problémy, se kterými se bude muset vyrovnat. Předpokládám, že se mu to podaří, protože celé velké Rusko mnoha národů mělo dlouhodobě skvělou úroveň výuky matematiky. A ta je pro racionální myšlení a schopnost reagovat na problémy zcela zásadní.

Britský novinář: Kdo chce odchod Británie z EU, pomáhá Putinovi. Rusko podporuje fašismus, vidíme to na Slovensku Novinář Ben Judah ve svém komentáři publikovaném v britském deníku The Independent konstatuje, že kdo podporuje vystoupení Velké Británie a dalších států z Evropské unie, touží po tom, aby evropský kontinent ovládl ruský prezident Vladimir Putin. Judah tvrdí, že si přeje brexit z předních světových politiků pouze ruský prezident Vladimir Putin. „Rusko tlačí na Evropskou unii, aby upustila od sankcí. Nejúčinnější zbraní Moskvy jsou syrští uprchlíci. Jak nedávno upozorňoval vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove, Rusové společně s Asadovým režimem využívají migrační krizi k narušení evropských struktur a soudržnosti. Právě v těchto chvílích ruské bojové letouny bombardují severní Sýrii a tlačí uprchlíky do Německa. Rusové doufají, že tak přinutí Berlín zrušit sankce,“ píše Judah. Za druhý nástroj, prostřednictvím kterého se snaží Moskva uškodit Evropské unii, považuje Judah „evropský fašismus“. „V dobách komunismu podporoval Kreml krajní levici, nyní sponzoruje krajní pravici. Ve Francii financují ruské banky xenofobní Národní frontu v čele s Marine Le Penovou. Stejně tak ve střední Evropě ruské zpravodajské služby podporují euroskeptické politické strany,“ uvádí Judah, podle kterého jde prezidentu Putinovi především o svržení německé kancléřky Angely Merkelové. Celý text v angličtině najdete ZDE. „Kremelská propaganda doufá, že migrační krize přinese vzestup evropské krajní pravice. Ruská propaganda proto přiživuje v médiích i na YouTube protiuprchlickou hysterii. Bohužel se zdá, že je ruská propaganda úspěšná. Svědčí o tom například výsledky parlamentních voleb na Slovensku, kde dosáhly největších zisků protiuprchlické strany,“ uvádí Judah a kritizuje zastánce odchodu Velké Británie z Evropské unie v čele s londýnským starostou Borisem Johnsonem. „Jako by si neuvědomovali, že se nenacházíme někdy v roce 1996, ale 2016, kdy Evropa povážlivě hnědne.“ Judah poukazuje na to, že Velkou Británii tlačí k odchodu z EU ruská agentura Sputnik, cizojazyčný zpravodajský kanál Russia Today, a dokonce i ruská ambasáda. Putinovi jde údajně o zastavení evropské expanze na východ. „Chce ponechat Ukrajinu a Gruzii v šedé zóně mezi Ruskem a Evropou, kde by mohla Moskva kdykoli vojensky zasáhnout. V neposlední řadě si přeje rozpad Evropské unie, protože s jednotlivými 28 členskými státy by si Rusko poradilo mnohem snadněji než s pěti set milionovým evropským blokem,“ je přesvědčen Judah. „Příznivci brexitu se starají pouze o Velkou Británii, ale uniká jim širší význam celého procesu. Naprosto ignorují fakt, že by tím napomohli k dosažení cílů ruského diktátora Putina,“ má jasno Judah.

Švédsko začalo s 5letým odpočtem času do zrušení hotovosti Jak ještě hlasitěji může to volání „zakažte hotovost“ zaznít? Vzpomeňte, že to bylo teprve loni, kdy jsme začali katalogovat tu narůstající kakofonii šílenců, pro které je zákaz fyzických peněz jediným způsobem jak zajistit, že vklady si nepůjde jednoduše vymanit z jejich ekonomické nadvlády v režimu nulových úroků z vkladů… ... Prostě řečeno, když úrokové sazby spadnou příliš nízko, vkladatelé si prostě peníze vyberou z bank a strčí je do matrací nebo do sejfu, a abychom citovali WSJ z minulého týdne: „Úrokové sazby jsou vždy nízké, bez ohledu na to, co centrální bankéři dělají.“ Nakonec Larry Summers volal po zrušení 100 $ bankovek v USA a v Evropě je 500 € bankovka na cestě mezi dinosaury. Snad nejvíce vypovídajícím projevem toho, že občané začínají panikařit, je to, že v Japonsku je nákupní horečka po sejfech. Doslova. „Na tom se ukazuje vágní pocit znepokojení,“ poznamenal japonský zákonodárce, který v pondělí přednesl rostoucí prodeje sejfů v parlamentu. Teď je záminkou uváděnou pro zákazy velkých bankovek boj proti zločinu. A možná to tak je. Ale ten hlavní důvod je prostý: když už nebudou žádné fyzické bankovky, lidé už nebudou mít žádnou ekonomickou autonomii. Řekněme třeba, že budou stagnovat spotřebitelské výdaje. Žádný problém, dáme zápornou úrokovou sazbu -20%. Můžeme se vsadit, že pak hned začnou utrácet – buď to, anebo zažijí 20% ukrácení svých vkladů. Krátce žádná hotovost v podstatě znamená žádnou dolní mez a bez jakékoliv dolní meze může být ekonomika ve všech ohledech úplně centrálně plánovaná. Spotřebitelé neutrácí? Žádný problém. Jen zdaňte jejich nadbytečné zůstatky na účtu. Ekonomika se přehřívá? Zase žádný problém. Zvedněte úrok z držby na účtu, abychom lidi podnítili k menšímu utrácení. Takže když už jsou v partě Citi, Harvard, Dánsko a Peter Bofinger, člen německé rady ekonomických expertů, tak nás vůbec nepřekvapuje, že i Švédsko (už teď jeden z vůdců hnutí za bezhotovostní společnost) se poohlíží po možnosti, jak přiškrtit série nových bankovek, které teprve loni zavedlo, a přikračuje blíže k bezhotovostní utopii. „Loni Švédsko zavedlo série nových bankovek nahrazujících jeho staré korunové bankovky. Ale čísla naznačují, že i ty by do půl desetiletí měly zmizet z oběhu, pokud bude vývoj směrem k bezhotovostní společnosti pokračovat,“ hlásí The Local, s pokračováním, že „dnes ve Švédsku hotovostní transakce nepředstavují více než dvě procenta hodnoty všech prováděných plateb, a tento odhad během příštích pěti let klesne pod 0,5 procenta.“ Někteří tento nový trend vítají – např. poskytovatelé kreditních karet – jiní k němu mají výhrady. „Děje se to zběsilým tempem. A pro mnoho starších lidí je důležité, aby mohli používat hotovost. Myslím, že dnes je to zákonné platidlo a musíte mít možnost jej používat, dokud se parlament nerozhodne jinak,“ řekla v pátek Švédskému rádiu předsedkyně švédské organizace penzistů PRO Christina Tallberg. No, dokud to nerozhodne parlament, nebo daleko spíše, dokud to nerozhodne Riksbank a Stefan Ingves. Protože při -0,55 je „ten scénář tak, jak až nízko to může jít.“ No, když jste bez koruny, tak ta otázka přestává mít smysl. Ten „problém“ prostě vyvane. „Někdy se prostě musíte naučit nové věci. V přechodné době je to trochu nepohodlné, ale myslím si, že to bude jednodušší, takže si dost brzy uvědomíte, že je to daleko snadnější a lepší, když nemáte hotovost,“ řekl úřadující ombudsman Krister Colde odborářům Unie komerčních zaměstnanců (Handels). Proslulá poslední slova Kristere. Zdroj: zerohedge.com

Trump si ve volebním spotu vystřelil z Hillary Clintonové, použil i Putina Republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump pokračuje ve vítězném tažení, vyhrál primárky na Floridě, ovládl také stát Illinois a snaží se získávat další voliče i přes sociální sítě. Donald Trump, jeden z kandidátů amerických prezidentských voleb, potěšil své voliče novým volebním klipem na svém Facebooku. V tomto videu se zamýšlí nad tím, jakého by vlastně Američané chtěli mít prezidenta. Video končí Putinovým smíchem a upozorněním: Neměli bychom být nikomu k smíchu! Ve videu kontrastuje obraz silného Putina s obrazem demokratické kandidátky Hillary Clintonové. Kontextová reklama Sklik

Peskov: Ukrajina dál provokuje Rusko Provokační činnost Ukrajiny naráží na odpor ruských tajných služeb, prohlásil tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, který současně zdůraznil, že nehodlá komentovat zadržení bývalého důstojníka Černomořské flotily Leonida Parchomenka ruskou FSB. Ve čtvrtek FSB oznámila, že Parchomenko shromažďoval a předával zahraniční tajné službě údaje o činnosti Černomořské flotily, které jsou součástí státního tajemství. Podle paragrafu o vlastizradě hrozí Parchomenkovi až 20 let vězení. Přitom ale tiskový mluvčí hlavy státu odmítl komentovat případ spojený se zadržením bývalého důstojníka Černomořské flotily, podezřelého ze špionáže ve prospěch Ukrajiny. „To je spíš otázka pro naše tajné služby," zdůraznil Peskov.

Hillary Clintonová rychle „zapomněla“ na Američany zabité v Libyi Kandidátka na prezidenta USA Hillary Clintonová prohlásila, že Spojené státy neztratily ani jediného člověka během libyjské kampaně, a nezmínila se tak o obětech útoku na americký konzulát v Benghází. V úterý 15. března o tom informovala televizní stanice Fox News. Ve svém projevu na městské radnici Illinoisu bývalá ministryně zahraničí prohlásila: „Neztratili jsme ani jediného člověka. Neměli jsme žádné problémy s podporou evropských a arabských spojenců během práce s NATO". V důsledku ozbrojeného útoku na americký konzulát v Benghází, k němuž došlo 11. září 2012, zahynul velvyslanec USA Christopher Stevens, pracovník zpravodajského oddělení Shawn Smith a bývalí příslušníci jednotek zvláštního nasazení Tyron Woods a Glen Doherty. Okolnosti tohoto útoku se staly předmětem vyšetřování speciální senátní komise. V říjnu roku 2015 byla na zasedání vyslechnuta i Clintonová, která v roce 2012 zastávala funkci ministryně zahraničí. Politička tehdy prohlásila, že si je vědoma své odpovědnosti za smrt diplomatů, protože nebyla náležitým způsobem zajištěna jejich bezpečnost. Kontextová reklama Sklik

Jak zvýšit svůj potenciál? Jak na vztahy? Jak si udržet zdraví? Poradí vám Festival Evolution! Jak zvýšit svůj potenciál? Jak na vztahy? Jak si udržet zdraví? Poradí vám Festival Evolution! O víkendu 18. až 20. března 2016 se Výstaviště v pražských Holešovicích opět stane cílem všech příznivců zdravého životního stylu a osobního rozvoje. Pod hlavičkou Festivalu Evolution se zde sejde více než čtyři sta tuzemských i zahraničních vystavovatelů, kteří představí své produkty a služby se zaměřením na BIO STYL, ZDRAVÍ, ECO WORLD, ALTERNATIVU a OSOBNÍ ROZVOJ. 3 dny nabité programem V programu se představí přes 150 osobností, ze zahraničních jmenujme například Tima Wallace Murphyho, Brandon Bays nebo Svámího Gadžananda. Tim Wallace Muprhy nabídne nový pohled na křesťanství a na tajný spolek Rex Deus působící po staletí jako posvátná pokrevní linie. Základy tajného vědění, které bylo po tisíciletí skryto, uvádějí, že Ježíš nebyl pouze světec, ale také mistr starobylého poznání předávaného v průběhu dějin, jehož původ se zřejmě nachází v egyptských tajemných školách. Toto tajné poznání bylo církví záměrně zasouváno do pozadí. Brandon Bays je celosvětově uznávanou terapeutkou, lektorkou a autorkou knih. V roce 1992 jí byl diagnostikován nádor dělohy o velikosti basketbalového míče. Podařilo se jí uzdravit se a techniky, díky nimž se během necelých sedmi týdnů uzdravila bez léků a operace, nyní předává po celém světě. Ukáže vám jednoduché a praktické metody, které můžete snadno využít v každodenním životě pro zlepšení svého zdraví. Zkušený učitel jógy a mnich Svámí Gadžánand představí jógu z netradičního pohledu – jako techniku pro zvládání stresu. Předvede vám různé techniky pro uvolnění a navození harmonie celého těla a poradí, jak se vyhnout stresu a jak mu čelit. Pracujte na sobě! O osobním rozvoji a našem skrytém potenciálu budou mluvit Jan Mühlfeit nebo David Kirš, další lektoři, koučové a odborníci představí různé metody, jak na sobě pracovat a jak zlepšovat nejen své výkony, ale i svou pohodu. Seznámíte se tak například s Dance koučinkem, zajímavými technikami, které v základu využívají pozitivní myšlení jako svého principu, nebo techniky mapování těla. Nebudou chybět ukázky práce s tělem, vědomím, energiemi, frekvenčními úrovněmi nebo různé přístupy z oblasti psychologie. Co je skvělého na dnešní době prozradí Antonín Baudyš a s novou metodou rozvíjení vlastního osobního rozvoje vás seznámí Jakub Střítezský. Bohaté zastoupení budou mít v programu spisovatelé a publicisté, např. Miloš Matula, Marie Holečková, Otomar Dvořák, Josef Dolejší, Jan Kroča, Zuzana Řezáčová Lukášková, Sylvia Jančiová a další. Na festivalu nebude chybět povídání herečky Gabriely Filippi o její cestě duchovního hledání s ukázkami z Léčivého divadla se závěrečnou řízenou meditací, v poněkud netradiční roli se představí Jana Paulová, která bude mluvit o projektu na záchranu slepic. Známá astroložka Markéta Vostrá spojila své síly s malířkou Marií Brožovou a společně představí unikátní ilustrovanou učebnici astrologie. V hlavní roli zdravý životní styl Mnoho přednášek se bude věnovat zdravé stravě, můžete se těšit například na Pharm. Margit Slimákovou, RNDr. Petra Fořta, MUDr. Tomáše Rychnovského, prof. Annu Struneckou, MUDr. Rudolfa Zemka nebo Mgr. Pavla Klouda. Své zastoupení zde budou také různé terapie a léčebné postupy, např. biotronik Pavel Lukeš představí systém Sergeje Lazareva, Vladimír Ekart se zaměří na Rekonektivní léčení, chybět nebudou energetická léčení nebo postupy vycházející z hlubinné psychologie. Na festivalu si budete moci vyzkoušet i nejrůznější terapie – například muzikoterapii, rezonanční lehátko či alikvotní zpěv, nebo dechové techniky a zdravotní cvičení, nebo zajímavé techniky mapování těla. Ke zdravému životnímu stylu patří také pohyb, takže návštěvníci si bez ohledu na věk, váhu či zkušenosti budou moci vyzkoušet indický tanec, dance coaching, skupinové bubnování. Osvojíte si také řadu jednoduchých jógových technik, které vám pomohou zbavit se stresu, strachu, únavy a dalších nežádoucích stavů, které dlouhodobě vedou ke zhoršování vašeho zdravotního stavu. Budete-li se chtít vydat do minulých životů, nenechte si ujít přednášku o regresní terapii. Má mě rád, nemá mě rád… Asi všichni chceme fungující vztah plný lásky, porozumění a klidu. Všichni potřebujeme cítit, že nás někdo potřebuje a miluje. Jinak nám něco chybí. Ale co si s tím počít? V dnešní době řešíme otázky týkající vztahů asi všichni. Ať jste v situaci, kdy hledáte skutečný partnerský vztah, nedaří se vám najít toho pravého, nebo cítíte, že potřebujete v životě změnu, ale nevíte, kde začít. Nejlepší cestou ke kvalitnímu a smysluplnému vztahu je nalezení osobní rovnováhy a umění mít rád sám sebe. V dnešní době existuje mnoho metod, jak na to, a s některými z nich se můžete na festivalu seznámit. Najdete zde lektory, kteří vám poradí, jak rozvíjet vztah, aby se z něho i po letech nevytrácela láska, blízkost, vášeň a intimita. Podíváme se na partnerství z hlediska astrologie, která nám prozradí, jak vztahy vznikají a budou se vyvíjet z pohledu horoskopů, a trochu překvapivě i z pohledu homeopatie. Na základě homeopatické typologie dokážeme předvídat chování, prožívání a role partnerů. A může nám pomoci rozeznat pravého životního partnera naše intuice? Odhalit, o co jde ve vztahu mezi mužem a ženou, mohou také rodinné konstelace. Speciálně pro ženy jsou určené přednášky, které jim pomohou uvědomit si svou sexualitu a ženskost, ale nebudeme opomíjet ani muže. Podíváme se, jaké mají vize a co pro ně mohou znamenat, zamyslíme se, jak muž (ne)rodí, nebo jaké stravovací styly jsou pro ně vhodné. Tajemné jiné světy Jak vypadal svět slovanských bohů, nebo staroegyptská mysteria nebo naši keltských i germánských předků? Mají nám co říct i dnes? To budou témata např. pro Miloše Matulu, Věru Várady nebo Zuzanu Řezáčovou Lukáškovou. Blízko k nim bude mít i spirituální psychologie nebo pohled na minulé životy. Do historie ne tak dávné se podíváme s Marií Holečkovou a Otomarem Dvořákem, kteří nás seznámí s léčivými a posvátnými místy jižních Čech a Pošumaví , Josef Dolejší, Jan Kroča a Marie Holečková se podívají na Tajemný život Jakuba Krčína. Historik Jan Kroča, terapeutka Hana Fedora Smejtková a stavební inženýrka Zdena Živa Matoušová Skálová se sejdou na společné besedě na téma Pražský zvěrokruh. Máte parapsychologické schopnosti? Během festivalu si v interaktivní poradně Paranormální výzvy můžete nezávazně vyzkoušet několik základních testů vašich schopností, jako například práci s virgulemi, schopnost přenosu myšlenek, hledání ukrytých předmětů nebo vidění bez očí. Třeba zde zjistíte, že jste to právě vy, kdo má potenciál posunout vědu zase o kus dál a ještě k tomu získat nedávno výrazně navýšenou finanční odměnu 3 333 333 Kč za důkaz paranormální schopnosti či jevu. 400 stánků s novinkami Na festivalu se sejdou čtyři stovky tuzemských i zahraničních vystavovatelů, kteří na svých stáncích nabídnou nejnovější produkty zdravé výživy, bio potravin, přírodní kosmetiky nebo praktické ekologické výrobky. A stranou nezůstanou ani novinky z oblasti výchovy a osobního rozvoje nebo témata, která vám umožní nahlédnout do sfér mimo každodenní realitu. Vystavovatelé pro letošek slibují nejen „žhavé“ novinky, ale také mnoho ochutnávek a speciální veletržní slevy. Osahat, vyzkoušet, přivonět si Obě sekce, prezentační i programová, jsou neoddělitelné a vzájemně se podporují – o čem se v rámci programu bude mluvit, to je možné si rovnou vyzkoušet, osahat, ochutnat, nebo si přivonět. Vyzkoušíte si například různé terapeutické a léčebné postupy, které vám mohou pomoci od stresu, nemocí nebo smutku. Nenechte si ujít návod na jednoduché jógové postupy, které můžete praktikovat i v práci, hudební lázně, ve kterých se zbavíte stresu nebo třeba skupinové bubnování, díky kterému zjistíte, že se dokážete uvolnit i se zcela neznámými lidmi. Zjistěte, jak pracují koučové a lektoři osobního rozvoje. Festival, který vám nasadí brouka do hlavy „Všichni stojíme o informace o tom, co je zdravé. Stále častěji kupujeme zboží, které je ohleduplné ke zdraví i k přírodě, podrobněji se zajímáme o původ a složení produktů, které kupujeme. Cílem našeho festivalu je představit co nejširší nabídku v tomto segmentu a poskytnout relevantní informace z více pohledů. I proto máme podtitul „Festival, který vám nasadí brouka do hlavy“,“ říká Ctirad Hemelík, zakladatel Festivalu Evolution. Třetí březnový víkend si poznamenejte do svých diářů, protože na Festivalu Evolution byste rozhodně neměli chybět. Vše, co by Vás mohlo o festivalu zajímat, najdete na webových stránkách www.festivalevolution.cz. Festival Evolution (Bio styl, Eco World, Zdraví, Alternativa, Osobní rozvoj) 18. – 20. 3. 2016 Výstaviště Praha Holešovice

Putin žertuje o ruských hranicích. VIDEO Ruský prezident Vladimir Putin během udílení cen Ruské geografické společnosti prohlásil, že ruská hranice nikde nekončí. To řekl během rozhovoru s 9letým Miroslavem Oskirko, který se stal hvězdou internetu díky znalosti hlavních měst všech zemí na světě.

Mojmír Babáček: Demokratický transhumanismus a světová válka Skupina amerických konzervativních politiků vydala 3. června 1997 prohlášení organizace nazvané "Projekt pro nové americké století". Mezi signatáři tohoto prohlášení bylo deset členů budoucí americké Bushovy vlády, včetně Dicka Cheneyho, Donalda Rumsfelda a Paula Wolfowitze a bratra George Bushe, Jeba. Jedním z ředitelů „Projektu pro nové americké století" byl i John Bolton, který byl během Bushova prezidentství dočasně představitelem USA v OSN. Prohlášení vyzývá k prosazení úplné americké nadvlády ve světě. Američtí politici se v něm ptají: "Jsou USA odhodlány formovat nové století nakloněné americkým zásadám a zájmům?" a odpovídají: "potřebujeme přijmout zodpovědnost za jedinečnou americkou úlohu v ochraně a rozšíření mezinárodního řádu příznivého pro naši bezpečnost, naši prosperitu a naše principy". (1). Jinými slovy USA chtěly prosadit takové uspořádání světa, kde by byl svět, díky jejich mocenské převaze, podřízen potřebám amerického blahobytu. V roce 2003 zaútočily USA s použitím falšovaných informací o iráckém vývoji zbraní hromadného ničení na Irák a, aby si pojistily rychlé vítězství, mučili odpůrce jejich okupace Iráku s použitím metod, vyvinutých španělskou inkvizicí, nacistickým Německem a komunistickým Ruskem. Už před útokem, podporovaným řadou členských států EU, si přitom byly vědomy toho, že odstraněním Sadáma Husejna v Iráku otevřou prostor pro dosud potlačované konflikty mezi šíity a sunity, které budou mít za následek tisíce lidských obětí. V lednu 2003 byly vypracovány americkou Národní bezpečnostní radou dvě studie, které předpovídaly, že v Iráku dojde po okupaci k nárůstu terorismu a vnitřním střetům (2). Stejný prostor potom otevřely, s pomocí některých států Evropské unie a později Saudské Arábie a Kataru, i v Lýbii a Sýrii. Do války se nakonec zapojilo i Turecko. Počet obětí konfliktů na Blízkém východě se v současné době blíží jednomu milionu. To všechno se děje pod záštitou demokratických humanistických ideálů. V přímém útoku USA, s podporou Evropské Unie, na Irán a Syrii zabránilo jenom ruské a čínské odhodlání postavit se na obranu těchto států. Od konce studené války USA, ve spolupráci s Evropskou unií, obklopovaly demokratické Rusko vojenskými základnami NATO. Když se Rusko vzpíralo americkému úsilí o ovládnutí světa, bylo ukrajinské povstání na Majdanu pro USA jedinečnou příležitostí, jak posunout základny NATO do vzdálenosti nějakých 300 km od Moskvy a zbavit se tak ruského odporu americké světovládě. Posloužit k tomu mělo i rusky mluvící obyvatelstvo Krymu a východu Ukrajiny. Na Krymu bylo v té době 0.8% ukrajinských škol a v Luhanské a Doněcké oblasti Ukrajiny 14 a 16% ukrajinských škol. Podle průzkumu ukrajinského veřejného mínění z listopadu 2013 přitom bylo jen 15% východních Ukrajinců pro vstup Ukrajiny do Evropské unie a 61% jich bylo pro vstup do ruské Celní unie (3). Když se, s ruskou pomocí, vzbouřili proti novému směřování Ukrajiny, zapomněl Západ na to, že v Sýrii podporoval povstání sunnitského obyvatelstva proti šíitské syrské vládě, která byla spojencem Ruska a pod záminkou zachování územní celistvosti Ukrajiny, jejíž území ostatně vytvořilo sovětské Rusko, začal hájit vojenský zákrok ukrajinské vlády proti povstalcům. Na východní Ukrajině dodnes skoro denně umírají v důsledku vojenského konfliktu lidé. Kdyby v západním myšlení převažovala touha po demokracii nad touhou po moci, nepodpořil by tažení západo-ukrajinské vlády proti východní Ukrajině a Ukrajina by se rozdělila podle svých historických tradic, daných už tím, že v první i druhé světové válce bojovali východní a západní Ukrajinci proti sobě. Nedávno jsem sledoval v televizi dokumentární film o vypuknutí první světové války. Tenkrát šlo v zásadě o boj o moc mezi demokratickými státy a konstitučními monarchiemi. O rozšíření své moci v ni usilovalo hlavně Německo. Dneska se pokouší o totální ovládnutí světa demokratické USA, podporované demokratickou Evropskou unií proti demokratickému Rusku a k demokracii směřující Číně. V tomto konfliktu nejde o demokracii, ale jde o moc. USA, Evropská unie i Rusko teď válčí na územích, která jim historicky vůbec nepatři, leda jako bývalé kolonie některých členských států EU. Podobně jako před první světovou válkou se konflikt rozhořívá na periferii demokratického světa. Kdyby šlo o demokracii, nemohl by konflikt mezi USA a Ruskem skončit světovou válkou. Protože ale jde o moc, snadno může. Poslední krok v tomto směru EU udělala, když Evropský parlament odhlasoval rezoluci, ve které upozorňuje, že ruská propaganda se snaží „překroutit pravdu, vyvolávat pochybnosti, rozdělit Evropu a její severoamerické partnery, paralyzovat proces rozhodování, diskreditovat instituce Evropské unie a vyvolat strach a nejistotu mezi občany Evropské unie" a v zásadě vyzývá k zesílení protiruské propagandy (4). Udělal tak, tím že si nechce připustit zpochybnitelnost svých argumentů, další krok na cestě k vytvoření zpravodajství, založeného na válečné propagandě, které směřuje k vyvolání válečného stavu. Problém, který nás může zahubit, spočívá v tom, že hra o světovládu, kterou rozehrály USA, způsobila, že zejména americké, ale v poslední době i evropské, demokratické myšlení není schopné překročit hranice vlastní touhy po moci a ztrácí tak svůj základní obsah. Mojmír Babáček

DATA: Mladí muslimové na Západě jsou tikající bombou, čím dál více sympatizují s radikály a teroristy Na pozadí bruselského teroristického útoku stojí za to si připomenout, že ač většina muslimů na Západě zjevně nemá žádné vazby na terorismus či extremismus, existuje značný počet těch, kteří s terorismem sympatizují a opakovaně se pokouší útoky na Západ ospravedlňovat. ... TERORISMUS V roce 2006 odhalil průzkum ICM, že 20 procent britských muslimů sympatizovalo s bombovými útočníky ze 7/7, kteří vnesli teror do ulic britské metropole usmrcením 52 lidí a zraněním stovek. Podle průzkumu NOP pro Channel 4 toto číslo vzrostlo na každého čtvrtého. S tím, že dnes je populace britských muslimů více než 3 miliony, se to promítá do zhruba tři čtvrtě milionu lidí v Británii sympatizujících s terorismem. Toto číslo roste u mladých britských muslimů – jistě je to projevem toho, že radikalizace přes školy, mešity a vězení (často přes Saúdy financované skupiny) v Evropě vytváří dlouhodobý problém. Třicet jedna procent mladých britských muslimů schvalovalo nebo omlouvalo bombový útok ze 7.7.2005 s tím, že to dělá jen 14 procent těch, kterým je nad 45. Dvacet sedm procent v průzkumu tázaných v Británii řeklo, že sympatizují s útoky na Charlie Hebdo – francouzský satirický magazín, který loni vydal karikatury muslimského proroka Mohameda, s tím, že 78 procent podporuje trest za publikaci karikatur líčících Mohameda a 68 procent podporuje věznění a stíhání lidí, kteří v Británii „uráží islám“. A tato čísla blednou v porovnání s čísly globální muslimské populace. Podle World Public Opionion (2009) při University of Maryland, 61 procent Egypťanů, 32 procent Indonésanů, 41 procent Pákistánců, 38 procent Maročanů, 83 procent Palestinců, 62 procent Jordánců a 42 procent Turků schvaluje útoky na Američany nebo americké skupiny či s nimi sympatizuje. Studie z roku 2013 zjistila, že 16 procent mladých muslimů v Belgii věřilo, že státní terorismus je „akceptovatelný“, zatímco 12 procent mladých muslimů v Británii řeklo, že sebevražedný útok proti civilistům v Británii lze ospravedlnit. Pew Research v roce 2007 zjistil, že 26 procent mladých muslimů v Americe věřilo, že sebevražedné bombové útoky jsou ospravedlněné s tím, že v Británii to bylo 35 procent, ve Francii 42 procent, 22 procent v Německu a 29 procent ve Španělsku to cítí také tak. A čísla o tom, že u muslimů, kteří jsou islámu oddanější nebo odevzdanější, je třikrát vyšší pravděpodobnost, že uvěří, že sebevražedné bombové útoky jsou ospravedlnitelné, jsou strašákem této statistiky, když uvážíte, že 86 procent muslimů. v Británii „to cítí tak, že náboženství je nejdůležitější věcí v jejich životě.“ Zatímco 5 procent britských muslimů řeklo, že by plánovaný teroristický útok neohlásili, tak toto číslo u mladých britských muslimů vyskočí na 18 procent. Proti-policejní naladění živené skupinami jako Na černých životech záleží, bezpochyby také přispívají k myšlení, že člověk by s policií spolupracovat neměl, jako od britské skupiny mládeže, která v poslední době naléhá na bojkot policie. Později v roce 2015 bylo odhaleno, že 45 procent britských muslimů si myslí, že nenávistní kazatelé, kteří prosazují násilí proti Západu, představují „mainstream islámu.“ Čtyřicet procent britských muslimů říká, že chtějí na Západě právo šaría, zatímco 41 procent je proti tomu. I přes fakt, že po pařížských útocích „islamofobie“ nevzrostla, po celém Západě stejně funguje průmysl ublíženosti, který se zaměřuje na mladé muslimy, a naléhá na ně, aby se cítili být obětmi Západních vlád kvůli tomu, že ty zaujímají postoje proti islámu a někdy dokonce k němu mají i tvrdý postoj. Na ničem to nebylo zřejmější, než na případě vládou podporované skupiny muslimské ublíženosti Řekni MÁMĚ, která utrpěla ztrátu odnětím státního financování poté, co bylo zjištěno, že se uměle pokouší nafukovat statistiky o nenávistných zločinech proti muslimům v Británii. Kontextová reklama Sklik ZLOČINNOST Letos bylo ohlášeno, že každý pátý vězeň v žalářích s nejvyšší bezpečností v Británii je teď muslim, což je nárůst o 23 procent za pouhých pět let. Celkem 20 procentní nárůst populace v britských vězeních byl převýšen nárůstem muslimských vězňů – o 122 procent za 13 let. Stejně disproporční čísla vznikají i v celých Spojených státech, kde data od Pew z roku 2011 odhalila, že muslimové v té době činí 9 procent vězňů ve státních a federálních věznicích, ač muslimové činí 0,8 procenta obyvatelstva US. V roce 2008 referoval Washington Post, že: „Asi 60 až 70 procent všech vězňů ve francouzském vězeňském systému jsou muslimové, jak uvádí muslimští vůdci, sociologové a výzkumníci, ač muslimové činí jen asi 12 procent populace země. ANTISEMITISMUS „V průměru 55 procent Západoevropských muslimů zaujímá antisemitské postoje. Přijímání antisemitských stereotypů muslimy v těchto zemích bylo podstatně vyšší než u národní populace v každé v těchto zemích,“ zjistila v roce 2015 zpráva Ligy proti hanobení (ADL). Zpráva švédské vlády z roku 2006 zjistila, že 5 procent celkové populace přechovává antisemitské postoje s tím, že toto číslo vyroste na 39 procent u dospělých muslimů. V roce 2012 v Německu studie o bující turecké populaci v této zemi odhalila, že 62 procent Turků v Německu řeklo, že chtějí žít jen mezi sebou s tím, že 46 procent chce, aby se země stala národem s muslimskou většinou. Tato zpráva rovněž zjistila, že 18 procent turecké populace si o Židech myslelo, že jsou „méněcenní“. V lednu Breitbart News referoval o probíhajícím exodu francouzských Židů s tím, že asi 8 000 jich v roce 2015 mířilo do Izraele a mnoho dalších jich v důsledku narůstajícího antisemitismu migruje do Británie a do US. INTEGRACE I přes ty stamiliony liber, dolarů a eur utracených za projekty integrace to vypadá, že jde o sisyfovskou práci – což vyvolává otázky ohledně rozsahu, v němž dochází k imigraci po celém Západním světě a míry tolerance, s jakou naše společnosti zatím fungovaly. BBC zjistila, že 36 procent 16 až 24letých muslimů věří, že když muslim konvertuje k jinému náboženství, tak by měl být potrestán smrtí. Třicet pět procent muslimů říká, že by dali přednost posílání svých dětí do islámské školy a 37 procent 16 až 24letých říká, že chce, aby vláda financovala islámské školy, aby do nich posílali své děti. Tato zpráva také zase zdůrazňuje radikalizaci muslimské mládeže na Západě s tím, že 74 procent 16 až 24letých dává přednost tomu, aby muslimské ženy nosily závoj, v porovnání s pouhými 28 procenty těch, kterým je přes 55. Raheem Kassam Zdroj: breitbart.com

Po Manafortovi hodili trikolórou a obvinili ho z „prodeje Ameriky Rusům“ (VIDEO) Neznámý muž hodil ruskou vlajkou po bývalém vedoucím předvolebního štábu Donalda Trumpa Paulu Manafortovi, když vycházel ze soudní síně. Video incidentu bylo zveřejněno na sociálních sítích. Je vidět, jak muž hází trikolórou, označuje Manaforta za „zrádce" a obviňuje ho z „prodeje Ameriky Rusům". A protester throws a Russian flag at Paul Manafort as he exits after a court appearance regarding his tax fraud and alleged involvement with Putin to influence the 2016 Election. pic.twitter.com/XwzU4BHJ2V — Alexander Heller (@AFXHeller) 9. března 2018 Manaforta a jeho obchodního partnera Ricka Gatese podezírají americké úřady z neregistrované činnosti — lobby — za Ukrajinu, daňových úniků a praní peněz. Obvinění předložil speciální prokurátor Robert Mueller, který vyšetřuje případ „ruského zasahování" do amerických voleb, a také předpokládané styky Donalda Trumpa V žalobním návrhu se praví, že Manafort za pomoci Gatese „vypral" přes 30 milionů USD, mj. ohlásil příjem více než 10 milionů dolarů zisku od kyperských společností jako půjčku. Na soudním zasedání prohlásil bývalý vedoucí Trumpova štábu, že je nevinen a požádal o soudní porotu.

Zastaví čeští poslanci vraždění nevinných zvířat? Čeští poslanci si chtějí došlápnout na tak zvané kožešinové farmy, ve kterých zvířata umírají v hrůzných podmínkách. „Zákaz by byl především vítězství zvířat, která už nebudou trpět kvůli módě,“ říká v rozhovoru pro Sputnik předsedkyně organizace Svoboda zvířat Lucie Moravcová. Skupina poslanců předložila novelu zákona, která zakáže chov a usmrcování zvířat "výhradně nebo primárně za účelem získání kožešin." Je to vítězství ochránců zvířat? Řekla bych že je to především vítězství zvířat, která už nebudou trpět kvůli módě. Na dalším místě to samozřejmě je i vítězství ochránců zvířat. Na prosazení tohoto zákona jsme pracovali dlouhou dobu a spoustu práce nás ještě čeká, protože ještě vůbec není vyhráno. Proč jsou tak zvané kožešinové farmy problém? Někdo by mohl říci, že to je obyčejný průmysl… Ve srovnání s ostatními průmyslovými odvětvími kožešinový průmysl v České republice většina občanů nechce, jak ukázal listopadový reprezentativní průzkum CVVM, kde se 70 % občanů vyslovilo pro zákaz chovu tzv. kožešinových zvířat a 80 % uvedlo, že si kožešinové výrobky vůbec nekupuje. Na místě je také etická otázka, zda je morálně ospravedlnitelné velmi krutě zabíjet a chovat zvířata jen kvůli módním doplňkům, ozdobám, bambulím či límcům. V dnešní době se totiž zvířata zabíjejí převážně kvůli nim. Kožešinové farmy jsou problém z mnoha dalších důvodů. Velmi problematické je welfare (životní pohoda) zvířat chovaných na farmách (v ČR jsou to nyní norci, lišky a ve velmi malé míře také fretky). Jsou to převážně divoká zvířata, která jsou držena celý život v malých, strohých klecích, kde nedochází k naplnění jejich přirozených potřeb a zvířata tím trpí. Jak jejich utrpení konkrétně vypadá? To se projevuje například poruchami chování (lišky zabíjejí svá mláďata, zvířata prokazují stereotypie), sebe/agresivitou, problémy s úmrtností mláďat atp. Snad ještě horší je pak způsob, jakým jsou tato zvířata zabíjena — lišky jsou zabity elektrickým proudem, kdy je jim elektroda vsunuta do tlamičky a konečníku, norci jsou udušeni ve výfukových plynech. Dalším problematickým aspektem kožešinového průmyslu je, že má negativní dopady na životní prostředí, a dokonce může mít špatný vliv i na lidské zdraví. Kožešina stažená ze zvířete se totiž musí chemicky ošetřit, aby neshnila, a při výrobním procesu se používá mnoho nebezpečných látek, které pak v kožešině mohou zůstávat. To také prokázaly testy, které jsme si nechali zpracovat u nezávislého Institutu pro životní prostřední v Brémách. O co šlo? Na českých e-shopech jsme zakoupili náhodně vybrané oblečení pro děti obsahující pravou kožešinu a výsledky z laboratoře potvrdily, že kožešiny na všech šesti vzorcích dětského oblečení obsahovaly nepovolené množství velmi nebezpečných toxických látek. Formaldehyd například přesahoval legislativou povolené limity až osm krát. A co móda? Nemohou být ochránci zvířat nařčeni z diskriminace lidí, kterým se zkrátka kožichy líbí? Milovníkům kožichů bych nabídla alternativy bez utrpení zvířat, kterých je při dnešních technologických možnostech víc než dost a jsou k nerozpoznání od pravých kožešin. A jak jsem již psala výše, kožešinové farmy si nepřeje většina obyvatel, tudíž to není jen nějaký "výmysl" ochránců zvířat, nýbrž přání většinové veřejnosti, a to by se v demokratické společnosti mělo respektovat. Jaký je postoj v Evropské unii ke kožešinovým farmám? Také dochází k jejich zákazu? Evropská Unie jako taková vydala ke kožešinovým farmám zatím jen doporučení, žádná závazná legislativa, co se týká podmínek chovu tzv. kožešinových zvířat v EU neexistuje. Nicméně zákazy schvalují jednotlivé členské země, například Velká Británie, Chorvatsko, Slovinsko, Rakousko, Holandsko. Další státy pak přijaly tak přísné podmínky pro chov zvířat, které se však v praxi chovatelům nevyplatí, a tak chovy v těchto zemích tak jako tak zanikají nebo již zanikly. Jde například o Německo a Švýcarsko.

„Tady nemáš co dělat!“ Britská spisovatelka to schytala v muslimské čtvrti. A toto všechno se tam prý děje Oblíbená britská spisovatelka Sue Reid se vypravila do zcela muslimské čtvrti Savile Town na předměstí Dewsbury v hrabství Yorkshire. Drtivou většinu zdejších obyvatel tvoří muslimové. Ženy zde chodí zahalené od hlavy až k patě a mnohé z nich ani nehovoří anglicky. Bílí Britové zde nejsou vítáni. „Spousta z těchto muslimských žen se vůbec nestýká s osobami, které nevyznávají islám. Jejich život je značně omezený a zahrnuje jen výchovu dětí, vaření, případně účast na společných akcích s ostatními ženami v místní mešitě, kterou provozuje vlivná islámská sekta Deobandis. Jejich imámové nabádají své stoupence, aby se drželi od nemuslimů dál,“ píše Reid pro deník Daily Mail a uvádí, že pouze 48 ze 4033 zdejších obyvatel bylo podle sčítání z roku 2011 bílé pleti. Jednou z nich je třiapadesátiletá blondýna Lorraine Matthews, která pracuje jako recepční v zubní ordinaci. Její předci přišli do této oblasti za prací a postavili si tu domy. Nyní je však obývají v drtivé většině případů lidé pákistánského a indického původu. „Sama ven v noci nechodím, protože pro nemuslimy je to tady nebezpečné. Není skutečně rozumné, aby zde bílá žena chodila sama po setmění po ulicích. Muslimští mladíci, postávající před domy, vůbec nerespektují bílé ženy.“ „Zdejší rozlehlá mešita pojme až 4000 věřících. V okolních obchodech se prodávají burky, modlitební rohože, ale žádný alkohol. Osm z devíti místních hospod již zkrachovalo. V blízkosti mešity se nachází také budova, kde působí soud, který se ovšem neřídí britským právem, ale islámským právem šaría. Všechny dívky, které jsem viděla, a to i ve věku šesti či sedmi let, jsou zahalené do hidžábu,“ líčí Reid. Vedle hospod zkrachovaly kadeřnictví a obchody, kde se prodávaly západní potraviny a oblečení. „Saviel Town se stalo etnickou enklávou, což s sebou přineslo znepokojivé důsledky. Právě z této čtvrti odešlo hned několik muslimských mužů bojovat do Sýrie a Iráku pod vlajkou Islámského státu. V blízkém okolí byl také vychován Mohammed Sidique Khan, jeden ze strůjců teroristického útoku v Londýně 7. července 2005, při kterém zemřelo 52 lidí,“ uvádí Reid. Svoji nepříjemnou zkušenost si v Savile Town prožila i samotná Sue Reid. Když se ptala mladého muslima, kudy se dostane k mešitě, dostalo se jí velmi nepřátelské reakce. „Jdi pryč a už se nevracej. Tady nemáš co dělat!,“ cituje Reid slova agresivního muslima a dodává, že podobné nevraživosti čelí i poslední zbytky zdejší bílé populace. „Muslimové chtějí koupit jejich domy za každou cenu. Zaklepou na dveře a mají s sebou igelitové pytle plné peněz.“ Koupit dům chtěli tímto způsobem místní muslimové i od šestasedmdesátileté Jean Wood, ale vybrali si k tomu tu nejméně vhodnou chvíli. „Můj muž náhle zemřel a oni přišli s penězi sotva že jeden den po jeho odchodu. Žili jsme tu celý náš manželský život a celá rodina jsme truchlili nad jeho ztrátou. Nicméně jsem sebrala všechny své síly a sdělila jim, že tento dům není na prodej a za mého života ani nebude,“ říká paní Wood.

„Je zde nenávist a násilí, to nejsou kolegové, ale nepřátelé.“ Migranti v policejní škole bijí své učitele Německá policie nedávno přijala do svých řad více migrantů a dokonce kvůli tomu snížila standardy vstupních testů. "Nyní je určité množství přistěhovalců v policejních řadách a je to stále zcela nová situace," píše Peter Grimm na Achse des Guten," jestli se skutečně harmonicky začlení do světa německých policejních uniforem, to opravdu nikdo neví. Můžeme mluvit o experimentu." Zatím skutečnost není nijak pozitivní, některé německé weby zveřejnily zvukový záznam, v kterém policejní instruktor popisuje drastické podmínky na policejní akademii v berlínské čtvrti Spandau. "Učebna vypadala jako peklo, polovina Arabů a Turků, šeredná jako peklo. Hloupí. Nemohli spolu ani mluvit, nerozuměli si,“ říká na záznamu policejní instruktor. „Je zde nenávist a násilí. Německé kolegy studenti napadali údery, opravdu se mnozí bojí. Ti noví studenti, to nejsou kolegové, to jsou nepřátelé," a pokračuje, „to je nepřítel v našich řadách." /162717810/AC24/ac24.cz_468x250 Jak bude experiment pokračovat? "To bude dvojúrovňová policie a policie bude poškozena." Die Welt už informoval o tom, že nahrávka je pravá. O pravosti záznamu není pochyb řekl mluvčí policie Thomas Neuendorf pro německé tiskové agentury. "Musíme se podívat blíže na školu, mluvit se studenty a učiteli o tom, co se tam děje." "Známe tuto zvukovou nahrávku a my se o akademii obáváme, protože to není první výrok o akademii," řekl Benjamin Jendro, mluvčí policejního odborového svazu

Paul Craig Roberts: Může oligarchie pořád ještě ukrást americké prezidentské volby? Volby byly nachystány tak, aby je Trumpovi ukradli. To bylo i účelem zmanipulovaných průzkumů s převahou příznivců Hillary ve vzorcích. Po týdnech poslouchání výsledků průzkumů, že Hillary vede, by mohla veřejnost přestat věřit tvrzením o ukradených volbách. Elektronické hlasování činí volby snadnou kořistí pro ukradení a už jsem vystavoval vysvětlení od expertů na volební podvody o tom, jak se to dělá. Oligarchie zřejmě nechce, aby Donald Trump byl v Bílém domě, jelikož si nejsou jisti tím, že by ho mohli kontrolovat, zatímco Hillary je jejich agent. S opětovným otevřením vyšetřování Hillary ze strany FBI a s dalšími skandály, které kolem ní vybuchují, začíná ta krádež být nejen daleko rizikovější, nýbrž by zájmům Oligarchie s daleko menší pravděpodobností posloužila. Image je součástí moci oligarchie zrovna tak jako peníze. Image Ameriky, by utrpěla těžký úder, kdyby Americký lid zvolil prezidenta, který je v současnosti předmětem trestního vyšetřování. Navíc prezidentka Hillary by byla vyšetřována roky. S tím, jak by na ní byly upřeny všechny zraky, by už nebyla schopna sloužit zájmům Oligarchie. Byla by pro ně bezcenná a ve skutečnosti by ta vyšetřování odhalila různé vazby mezi Hillary a oligarchy, které by mohly oligarchy poškodit. Jiným slovy pro Oligarchii se Hillary změnila z aktiva na pasivum. Prezidentství Hillary by naši zemi mohlo uvrhnout do chaosu. Pochybuji, že oligarchové jsou natolik hloupí, aby si mysleli, že jakmile složí přísahu, tak si bude Hillary jen tak moci vyhodit ředitele FBI Comeye a zavřít vyšetřování. Poslední prezident, který to zkusil, byl Richard Nixon a podívejte se, kam ho to dostalo. Navíc Republikáni ani ve Sněmovně ani v Senátu by se za to nepostavili. Předseda sněmovní komise pro dohled nad vládní reformou Jason Chaffetz už vyhlásil, že Hillary bude „bohatým prostředím k vybírání cílů pro útoky. Ještě než jsme se dostali ke dnu jedna, tak už tu máme dva roky hojných materiálů, které se za ní táhnou.“ Mluvčí Sněmovny Paul Ryan řekl, že vyšetřování půjde za tím, kde jsou důkazy. Kdybyste byli oligarchou, chtěli byste, aby váš agent byl takto zkoumaný? Kdybyste byli Hillary, chtěli byste být pod takovýmto nátlakem? Co by se stalo, kdyby FBI doporučila obžalobu prezidenta? I přezíraví Američané by postřehli to krytí lumpáren, kdyby ministr spravedlnosti odmítl takový případ stíhat. Američané by už mohli ztratit veškerou důvěru ve vládu. Zavládl by chaos. Chaos může být revoluční a to pro oligarchy není dobré. Navíc, jestli se těm zprávám dá věřiti, tak to vypadá, že na vhodný čas se chystá scéna pro odhalení zvláště obscénních skandálů. Např. v květnu Fox News referovaly: „Bývalý prezident Bill Clinton létal daleko častěji neblaze proslulým tryskáčem registrovaného sexuálního úchyla, než se předtím referovalo, když letové deníky ukazují, že bývalý prezident provedl nejméně 26 výletů „Lolita Expresem“ – přičemž jeho Tajná služba zjevně zahrabala podrobnosti o nejméně pěti letech, jak ukazují záznamy získané FoxNews.com. „Přítomnost Clintona na palubě Boeingu 727 Jeffrey Epsteina jsou hlášeny při 11 příležitostech, ale letové záznamníky ukazují více než dvakrát vyšší číslo a mezi výlety v letech 2001 a 2003 patřily i dlouhé mejdany všude po světě, kde Epstainovi spolucestující byli identifikováni v manifestech jen jejich iniciálami nebo křestními jmény jako „Taťána“. Ten povídačkami opředený tryskáč si vysloužil svoji Nabakovem inspirovanou přezdívku, protože byl údajně vybaven pelechem, kde si pasažéři užívali grupen-sex s mladičkými děvčátky.“ Fox News hlásí, že Epstein si něco odseděl ve vězení za „svádění a zapojování nezletilých do prostituce. Měl údajně tým pašeráků, kteří opatřovali děvčátka i jen 12 letá k službám svým přátelům na ‚Ostrově orgií‘, tj. na 72 akrovém ostrově ve vlastnictví Epsteina zvaném Little St. James na amerických Panenských ostrovech.“ Některé internetové stránky, jejichž věrohodnost nemám ověřenou, s těmito lety spojovaly i Hillary. Takovýto druh chování vypadá dost nevázaně i pro Billa a Hillary, kteří si zvykli, že jim projde všechno. Avšak když jste oligarcha už teď znepokojený ze znovuotevření případu emailů Hillary a dalším vyšetřováním FBI, jako je vyšetřování Nadace Clintonů, a znepokojený tím, co dalšího by se mohlo vynořit z těch 650 000 emailů na počítači bývalého amerického reprezentanta ze Sněmovny Weinera a z pedofilního vyšetřování newyorské policie, tak nevypadá umístění Hillary do Oválné pracovny jako dobrý nápad. V této době bych spíše řekl, že Oligarchie dá přednost ukradení voleb pro Trumpa, než aby to kradli jemu, spíše než aby dovolili ignorantským Američanům zničit reputaci Ameriky volbou osoby vyšetřované kvůli trestné činnosti za prezidenta Spojených států. Ono totiž být „výjimečným národem“ nabude úplně nového významu, když je u kormidla kriminálník. Paul Craig Roberts Zdroj: sc.org

Tomio Okamura chystá "trochu jiné" oslavy 17.listopadu. Bude se účtovat. Dojde na prolhanou ČT, extremisty z kaváren i tuneláře ROZHOVOR Pane prezidente, bude nám ctí! Šéf SPD zve 17. listopadu hlavu státu na výstavu, kterou uspořádá na Václavském náměstí. Na velkoplošných panelech tu bude ukazovat největší tunely a podvody od sametové revoluce a připomene sliby Václava Havla. A Okamurovo hodnocení situace posledních dnů? Žádná odpovědnost politiků. Jen se hádají za peníze občanů. Okamura má jasno v tom, kdo má v republice extrémní názory, ukazuje na ty, kdo „rozkradli republiku“ a teď hlásají pravdu a lásku. Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí, křik na příchozí na recepci na Hradě, výzvy k „týdnu občanského neklidu“… Co z toho všeho vyvozovat? Věřím, že si veřejnost všimla, že já ani naše hnutí SPD se těchto politických tahanic, šarvátek, hádek mainstreamových stran vůbec neúčastníme. Chceme dělat seriózní politiku a prosazovat změny k přímé demokracii. A tohle je přesně ukázka, kdy politici, kteří nemají žádnou přímou odpovědnost vůči občanům, se za peníze veřejnosti věnují přetahování, hádkám a proti sobě organizují tiskové konference. Dokonce jsme se dozvěděli, že se na akci na Staroměstském náměstí finančně podílela i univerzita Palackého v Olomouci, což mě velmi udivilo. Akademická půda má být politicky neutrální. Neuvěřitelné, co se děje na českých vysokých školách. Mimochodem přímo máme i informace, kdy konkrétně z vysoké školy v Praze bylo na hodině politologie řečeno, že studenti mají volit TOP 09. Současná akademická půda je zpolitizovaná a není to prostředí k diskusi. Probíhá obrovská nalejvárna jednoho názorového proudu v rámci vyučování. Je zcela evidentní, že v této fázi jde lidem, kteří prosazují opačný názorový proud, než zastává prezident Zeman, především o maximální dehonestaci a oslabení současného prezidenta. Podívejme se také na to, jaké strany se zúčastnily akce na Staroměstském náměstí. ODS dala jasně najevo, kam patří. Je to multikulturní proud, který souhlasí s politikou Bruselu a EU, který je proti suverénní České republice a odmítá změny k přímé demokracii. Účastí akce na Staroměstském náměstí se zařadila ODS jasně a zcela definitivně k TOP 09 a STAN. Hraje se šaráda, která má obalamutit část veřejnosti. Na pódiu vedle sebe ve stejném názorovém proudu stály KDU-ČSL, Starostové a nezávislí, kteří jsou v koalici s Kalouskovou TOP 09 a ODS. To jsou strany, které se jasně vyjádřily, že jsou strany pro politiku EU, multikulturní uspořádání Evropy, odmítají přímou demokracii a politiku suverénní České republiky. Mimochodem, neuznávají přímou volbu občanů. Akci na Staroměstském náměstí uspořádal Petr Gazdík, Michal Horáček ji moderoval, Daniel Herman sklízí rostoucí ovace liberálně-pravicových kruhů. Co si myslíte o jejich působení? Ani nehodnotím konkrétní osoby. Je třeba, aby lidé spíš více přemýšleli nad politikou a kam země směřuje. Podívejte se, jak samozvané elity zpochybňují demokratický proces a zpochybňují demokratickou volbu v České republice. Takzvané elity, které tady vládly přes dvacet let, vyzývají k občanskému neklidu místo toho, aby vyzvaly k masivní účasti u voleb, které budou příští rok. My jsme demokraté a odmítáme tyto extrémní tendence, které zaznamenáváme od lidí, kteří se kolem akce na Staroměstském náměstí pohybovali. Používají nedemokratické metody a ty ještě popíšu. Účastnil jsem se oslavy svátku 28. října. Při příchodu, jak víte, se přesunuli lidé, kteří se účastnili akce na Staroměstském náměstí na Hradčanské náměstí, kde velice vulgárně, sprostě pokřikovali na příchozí lidi, kteří šli oslavit svátek na Pražský hrad, tradiční místo státního svátku, nehledě na to, kdo je prezidentem. Místo toho, aby nechali občany, kteří mají jiný názor, v klidu oslavit svůj svátek, snaží se umlčovat lidi s jiným názorem, než mají oni. Hrozím se toho, kdyby se lidé tohoto ražení dostali skutečně k moci. To je neuvěřitelné, kam jsme se dostali s tzv. pravdoláskaři, pražskou kavárnou, tzv. elitami, jež se odnaučili jakékoli demokratické diskusi. Z nás, kteří prosazujeme přímou demokracii, dělají extremisty a teď pod rouškou prosazování jediného správného názoru jsou ochotní lynčovat, dehonestovat a občansky ničit všechny názorové odpůrce. Jaké rasistické výpady mají třeba proti mně tihle multikulturalisti, kteří mi píší na sociálních sítích: ten šikmooký, ať se vrátí do Japonska, ten žlutý! Těm elitám se pochopitelně nelíbí naše přímá demokracie, současný systém jim vyhovuje, protože rádi by nadále říkali, že jsou jediní chytří, kteří to tady umějí vést. To předvedli za minulých pětadvacet let, kdy nechali rozkrást republiku. Uplynulý týden jsem si uvědomil, jaké extrémní tendence tady čím dál víc sílí od pražské kavárny. Tohle je k velkému zamyšlení a lidé by se neměli nechat obalamutit. Ti lidé hlásají pravdu a lásku, znovu tomu někteří lidé věří, přitom jsme země zadlužená až po uši, dokonce nemáme už ani vodu, protože ji zprivatizovali do rukou Francouzů a dalších, přesto se lidé nechají obalamutit mediální masáží. Jsou poslední týdny začátkem konce prezidenta Miloše Zemana? Může se stát, že ho křik umělců, politiků a médií opotřebuje tak, že v březnu oznámí, že nebude kandidovat? Či kandidovat bude a prohraje? Jak už jsem zmínil, rozhodně je to začátek prezidentské kampaně odpůrců prezidenta Miloše Zemana. Pražská kavárna ještě vybírá nejsilnějšího kandidáta, který by se mu postavil. Zcela logicky měli vymyšleno, že začnou 28. října a budou pokračovat 17. listopadu atd. Teď se jedná o to, aby oslabili prezidenta Zemana. Do svého kandidáta pak budou investovat všechny finanční prostředky i sílu České televize, která samozřejmě bude zásadně na straně kandidáta, který bude proti Zemanovi. Česká televize je prolhané, zmanipulované médium, lže doslova každý den. Nejflagrantněji to bylo vidět před krajskými volbami, kdy bylo hnutí SPD pozváno do tří krajských debat, ale dostali jsme se do deseti krajských zastupitelstev, zatímco TOP 09 byla pozvána do devíti krajských debat a dostala se do čtyř zastupitelstev. Politici, kteří nemají žádnou podporu, jsou v televizi každý den. Co se může stát 17. listopadu, na který se nyní čeká? Něco na způsob 17. listopadu 2014, kdy byla Praha plná červených karet? My máme zarezervovanou spodní polovinu Václavského náměstí, kde budeme pořádat výstavu Ukradená revoluce. U petičních stánků budou moci lidé podepsat petici za vystoupení z Evropské unie a pak petici proti přijímání migrantů. Jak víme, Sobotkova a Babišova vláda přijímá migranty a utrácí za to miliardy korun z rozpočtu proti vůli většiny občanů. V rámci tohoto prostoru budou velkoplošné panely, kde popíšeme i s fotografiemi největší tunely a podvody, které se tady staly od sametové revoluce. Mimochodem, na jednom panelu chceme připomenout projevy Václava Havla, kdy hovořil o tom, že tady nebude divoký kapitalismus, nezaměstnanost, a nasliboval hory doly. Jen připomeneme, nebudeme k tomu dávat žádné komentáře. Přemýšlíme o tom, že ukážeme historii Poldi Kladno, kdy skončila prosperující fabrika, další panel by mohl být věnován problematice vody, protože SPD je jedinou stranou v parlamentu, která prosazuje návrat vody do vlastnictví měst a krajů. Výstava by měla být putovní a bude putovat po náměstích v celé České republice. Pozvali jsme pana prezidenta, jestli přijde nebo nepřijde, to uvidíme. Přijde zahrát Pepa Nos, který byl spojený se sametovou revolucí osobně, a dáme mu větší prostor. Už máte nějakou reakci z Hradu, když jste zvali pana prezidenta? Požádal jsem o to v pondělí, takže věřím, že mi v nějakém časovém horizontu odpověď přijde. Samozřejmě bychom byli velmi rádi, protože by nám pochopitelně bylo ctí, pokud by se pan prezident 17. listopadu na naši akci stavil a kdyby chtěl veřejnosti něco říct.

Milan Chovanec důrazně vystoupil proti Rakušanům a uprchlickým kvótám. A dal občanům závazný slib Stále více se ukazuje, že názory Česka na migrační krizi byly a jsou správné, píše ministr vnitra Milan Chovanec na svém blogu na serveru iDNES.cz, článek zveřejnil také na svém profilu na serveru ParlamentníListy.cz. Chovanec rovněž kritizoval některé evropské státy za to, jak se v migrační krizi staví ke státům střední Evropy. Jmenovitě pak zkritizoval Rakousko. „Jsme prý ve střední Evropě málo solidární a zasloužíme za to trest. Právě tato slova (pokolikáté už) opět zaznívají od některých evropských kolegů, tentokrát od rakouského ministra obrany Hanse Petera Doskozila,“ píše Chovanec úvodem. Trestem má být snížení, případně úplné odstřižení peněz z eurofondů. „Za co? Za to, že jsme od mnoha jiných nezměnili názor, nebo za to, že prakticky vše, nač jsme od počátku upozorňovali, se následně i stalo? Vypadá to, že ti, kteří v minulosti svým postojem způsobili řadu chyb, hledají, komu by mohli předat černého Petra a na koho by své špatné svědomí mohli hodit,“ kritizuje Chovanec. Celý text je ZDE Poukazuje na to, že je velmi obtížné se dnes vyznat v tom, který postoj evropští kolegové, kteří po sankcích a trestech volají, vlastně zastávají. „Platí například v Rakousku to, co bylo řečeno před rokem či před měsícem, nebo je správné oficiální stanovisko z minulého týdne? Zatímco náš postoj je čitelný, každý nový postoj Rakouska je od toho předchozího diametrálně odlišný,“ pustil se ministr do našeho jižního souseda. Jak jdou dohromady rakouská prohlášení s realitou? Posvítil si také na to, jak je to vlastně s tou solidaritou: „Rakousko se aktuálně dohodlo s Makedonci, Srby, Chorvaty a Slovinci na denní kvótě migrantů, kteří po této trase mohou projít. Před několika dny jsem v Makedonii byl a na hranici jsem viděl makedonské policisty, 27 našich policistů a 25 slovenských. Jak jdou dohromady rakouská prohlášení s tím, že jsem na makedonské hranici vedle nich viděl jen 7 policistů z Rakouska?“ Někteří evropští politici se podle ministra chovají, jako by ztratili soudnost. „Jediným magickým zaklínadlem je pro ně ‚solidarita‘, kterou ale nesmyslně považují pouze za jiný výraz pro ‚kvóty‘. Kde jsou však naše zájmy? Kde je bezpečnost a především udržitelnost kroků, které činíme?“ ptá se Chovanec. Poukázal na to, že podle maďarského ministra vnitra prošlo vloni Maďarskem téměř 400 tis. lidí ze 103 států. „Opravdu je ve 103 zemích válka? Dalším příkladem může být Švédsko. Z celkového počtu migrantů, kteří přišli do této země, se jich podařilo zaregistrovat přibližně polovinu,“ upozornil s tím, že tak vlastně vůbec netušíme, kdo se po Evropě pohybuje. „Pokud toto nechává některé evropské politiky v klidu, tak nás rozhodně ne. Migranti přece nemají jen práva, ale i povinnosti. A mezi ty primární patří právě registrace. Pokud od nás žádají pomoc, tak musí bezezbytku dodržovat i naše pravidla,“ zdůraznil ministr. Čechům se v minulosti také dostalo pomoci. Ale... Zmínil také častý argument kritiků naší vlády, že i Čechům se v minulosti dostalo pomoci. „Tak to je určitě pravda. Jen jsem nikdy neslyšel, že by někdo tehdejším uprchlíkům nedodržování pravidel a zákonů zemí, kam přišli, toleroval,“ podotkl Chovanec. Odmítl tvrzení Řecka, že prý jsme neposlali ani policistu a ani deku. „Nevím, jestli je to lež záměrná, lež z hlouposti, nebo z neznalosti. Lež však zůstane vždycky jenom lží. Řecká policie od nás dostala loni 10 milionů korun na své vybavení. V Řecku je 13 našich specialistů, tedy přesně ten počet, který po nás žádali, a v lednu jsme do Řecka poslali materiál za 4,5 mil. korun. Zrovna těch výše zmíněných dek tam bylo 2000…,“ uvedl ministr. Musíme pracovat i na záložních plánech Zmínil také fakt, že ohledně kvót jsme sice byli přehlasováni, ale ze 160 tisíc lidí se podařilo přesunout jen 600. „Předpokládám, že i za to můžeme my,“ poznamenal k tomu Chovanec ironicky. „Projekt realokací selhává tak, jak jsme dopředu říkali. S určitou skepsí dnes očekávám, jak se doopravdy naplní dohoda s Řeckem a Tureckem, která by měla znamenat přibrzdění migračního toku...,“ podotkl ministr. „Ze všech výše zmíněných důvodů se dnes nemůžeme spolehnout pouze a jenom na jeden plán. Musíme pracovat i na záložních plánech. Nebo se nám opět stane, že půjdeme několik měsíců slepou cestou. Cestou, kdy se opět mnozí budou bát vykřiknout ‚král je nahý‘. Jedno slíbím určitě. My na záložním plánu spolu s partnery ve V4 budeme pracovat. Česká republika skutečně není tím, komu by v rukou ležel černý Petr,“ uzavřel ministr vnitra Chovanec své zamyšlení.

Vědci vysvětlili, proč jsou všechny zimní boty nebezpečné pro lidské zdraví. VIDEO Existující modely zimních bot nejsou s to zajistit bezpečnost jejich majitele, hodlá-li chodit po ledu nebo jinému kluzkému povrchu, míní vědci, kteří uveřejnili výsledky testů 98 značek obuvi na webu Rate My Treads. Výzkumníci koupili 98 párů zimní obuvi různých značek, včetně „profesionální" obuvi pro horolezce a extrémní turisty. Zřídili laboratoř imitující podmínky kanadské zimy: nízké teploty, silný vítr, zledovatělé cesty s různým úklonem povrchu. Během pokusu vykonávali dobrovolníci stejný úkol: obuli si boty, postavili se na led a pokusili se jít nahoru. Vědci zatím sledovali, jak padali jejich pokusní králíci a registrovali maximální úhel, který se jim podařilo zdolat. Vědci byli překvapeni a velice zklamáni, poněvadž fakticky všechny značky zimní obuvi začínaly klouzat dokonce za pětistupňového úklonu a menších. Znamená to, že pro bezpečnou chůzi v zimě se nehodí.

Ruští specialisté objevili stopy yperitu v obci Marat-Um-Chauš v Sýrii. VIDEO Ruští odborníci dokázali použití teroristy chemických zbraní proti pokojným obyvatelům v syrské provincii Aleppo, munice s yperitem bylo použito v září v osadě Marat Um Hauš, oznámili novinářům experti vojsk radiační, chemické a biologické ochrany. Ruští odborníci dokázali použití teroristy chemických zbraní proti pokojným obyvatelům v syrské provincii Aleppo, munice s yperitem bylo použito v září v osadě Marat Um Hauš, oznámili novinářům experti vojsk radiační, chemické a biologické ochrany.

Poprvé v lidské historii proběhla úspěšně transplantace lidské hlavy. Bizarní operace trvala 18 hodin Transplantace hlavy člověka může sice znít jako scéna vystřižená z hororu, tým čínských vědců však ukázal, že i taková komplikovaná věc se dá zrealizovat. Člověk tak opět posunul své hranice. Bizarní operace trvala 18 hodin a byla provedena na mrtvém těle. Vědcům se však podařilo kompletně transplantovat nejkomplikovanější část lidského těla. Při transplantaci použili metodu biomedicínského inženýrství, které dokáže lidstvu otevřít další nepoznané dveře. Úspěšně transplantovat hlavu s celou sítí nervových a cévních propojení je opravdu komplikované. Dosud se všechny experimenty dělali jen na zvířatech. Vědci nejprve začali sérii pokusů na myších a potkanech, loni se čínskému chirurgovi Xiaoping Renovi podařilo transplantovat opičí hlavu. Nyní se jeho tým posunul o obrovský krok vpřed. Tím, že se jim úspěšně podařilo transplantovat hlavu na tělo mrtvého člověka, přičemž správně zapojily nervové propojení, cévy i páteř, ukázaly, že nic není nemožné. Od transplantace hlavy na tělo živého člověka je už jen opravdu malý krok. Včera se ve Vídni konala konference, na níž italský profesor Canaveral pronesl odvážně slova, která cituje DailyMail: „Až příliš dlouho nám příroda diktovala svá pravidla. Rodíme se, rosteme, stárneme a umíráme. Lidé se vyvíjely miliony let, během čehož jejich zemřelo 100 miliard. To je genocida v masovém měřítku. Teď jsme přišli do doby, kdy vezmeme svůj osud do vlastních rukou. Odteď bude všechno jinak. Vše se posune na jinou úroveň.“ Zpráva o transplantaci lidské hlavy však vyvolala obrovskou vlnu kritiky. Opravdu je nutné hrát na boha? Kde končí hranice? Jaký osud čeká člověka, který bude mít cizí hlavu? Nevymkne se to z rukou? I toto je ukázka z množství otázek, které vyvolal neobvyklý experiment chirurgů. I Frankenstein tvořil s dobrým úmyslem, a všichni víme, jak to dopadlo. Každopádně první transplantace hlavy na živém těle by se měla uskutečnit již zanedlouho, i když termín ještě dosud není znám. Dokonce už tým vědců našel dobrovolníka. Bude jím ruský vědec Valery Spridonov, který do transplantace vkládá všechny své naděje. Pacientovi před samotnou operací zmrazí hlavu, aby tak nedocházelo k odumírání živých buněk. Během operace se rozřeže mícha, která se spojí pomocí magnetické či elektrické stimulace. I když se tato kontroverzní metoda ukázala úspěšná na potkanech i opicích, stále zůstává sporná životnost pacientů po takové náročné operaci. Potkani žili v průměru 36 hodin. Kdoví, jak dlouho bude žít Spridonov s transplantovanou hlavou.

Babiš je tajtrlík a fandí mu burani, píše novinář Proč navzdory kauze Čapí hnízdo neklesají preference hnutí ANO? Proč navzdory kauze Čapí hnízdo je ministr financí Andrej Babiš stále druhým nejpopulárnějším politikem u nás? Nad tím se zamýšlí na webové stránce časopisu Reflex publicista Jiří X. Doležal. Podle Doležala je po kauze Čapí hnízdo z Babiše jen „zkompromitovaný tajtrlík, kterému nebude soudný člověk věřit ani to, kolik je zrovna hodin“. Doležal celou kauzu Čapí hnízdo shrnuje takto: „Celý národ ví, že Andy vyvedl Čapí hnízdo z Agrofertu, napsal je na příbuzné, ti jakožto vlastníci načerpali padesát mega z fondů pro malé a střední podnikatele, a jak uběhla doba, po kterou museli být malým a středním podnikem, tak hned Andymu farmu bohatší o padesát míčů vrátili. Jestli je to trestné, posoudí orgány činné v trestním řízení – naše i evropské.“ Celý text je ZDE Doležal píše, že už na první pohled je jasné, že celé to je nepoctivá sviňárna. A protože Čapí hnízdo se začalo více řešit už před Vánocemi, podíval se na preference hnutí ANO i samotného Andreje Babiše. Podle agentury STEM činily volební preference ANO v únoru 23 procent, podle agentury SANEP byly volební preference ANO v březnu 22,5 procenta. Rovněž dle agentury SANEP v březnu důvěřovalo Babišovi 40,9 procenta občanů. „Výsledek zaznamenal Burešovi malý pokles, ale pořád – skandál s dotacemi sem nebo tam – je ANO vítěznou stranou a Bureš druhým nejpopulárnějším politikem,“ shrnul výsledky Doležal. A dodal: „Českého burana jako by skutečnost, že jde o usvědčeného nepoctivce, neodrazovala, ale přitahovala. Lid si pravděpodobně říká: „Andy s těma evropskejma šmejdama pěkně vy**dal a nakrad si, to je ale pašák!“ A s takovým lidem holt nezbývá nic jiného, než aby v zemi byl prezidentem Zeman a nejvlivnějším ministrem Babiš,“ uzavřel Jiří X. Doležal své zamyšlení.

V RF pokračuje formování dvou nových divizí odvetou za posílení NATO Ministerstvo obrany Ruska pokračuje ve formování dvou nových divizí v Západním vojenském okruhu odvetou za posílení potenciálu NATO v Evropě, mj. v bezprostřední blízkosti ruských hranic, prohlásil v pátek ministr obrany Ruska armádní generál Sergej Šojgu. „Neustále se zdokonaluje bojové složení vojsk Západního vojenského okruhu. V průběhu roku 2015 pokračovalo formování svazků a vojenských útvarů včetně dvou divizí", řekl Šojgu na zasedání kolegia Ministerstva obrany. Podle jeho slov si zaslouží situace v Západním strategickém směru zvláštní pozornost. „NATO i nadále stupňuje svůj vojenský potenciál v Evropě, mj. v bezprostřední blízkosti ruských hranic. Tato situace nás samozřejmě nemůže než znepokojovat. Musíme na ni reagovat", dodal Šojgu.

Metál pro Sobotkovu vládu. Takovou jsme v historii nezažili, tleská ironicky předseda Soukromníků Z PROFILŮ „Během čtyř let zaplevelila naši legislativu tolika regulačními a šmírovacími zákony, jako to nedokázala žádná jiná vláda v naší novodobé historii,“ píše na svém profilu na serveru ParlamentníListy.cz krajský předseda Strany soukromníků Zlínského kraje a zastupitel Michal Dvouletý. „Končící vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL si zaslouží historický metál,“ poznamenává ironicky. Vláda ale podle Michala Dvouletého měla i své „světlé chvilky“. „To třeba v okamžiku, kdy parlamentem protlačila velkou novelu veterinárního zákona. A světe div se, díky němu mělo dojít také ke zjednodušení podmínek pro domácí zabijačky,“ dodává krajský politik. Podle něj totiž právě zabijačky postavila dosavadní legislativa „takřka do ilegality“. „A třeba jen za jitrničku darovanou sousedům hrozily problémy a pokuty,“ píše Dvouletý. „Ministerstvo zemědělství se chlubilo tím, že novela veterinárního zákona podmínky změní a vyšle alespoň malý pozitivní impuls k záchraně této gastronomické tradice, která má dodnes své nezastupitelné místo především u nás na Slovácku. Byť z venkova pomalu ale jistě mizí domácí chov prasat a s ním spojené tradiční zabijačky, tak pořád jde o fenomén, který by si s trochou nadsázky zasloužil snad i ochranu UNESCO jako nehmotné kulturní dědictví našeho regionu,“ rozepisuje se dále. Jenže nový zákon způsobil podle Dvouletého ve věci „ještě větší zmatek a chaos“. „Sice povolil, aby si ze zabijačky mohla odnést výslužku tzv. osoba blízká, jenže jaké bylo překvapení, když tento právní výraz přešel do praxe. Osoba blízká je totiž podle občanského zákoníku definovaná jako příbuzný v přímé řadě, sourozenec, manžel nebo partner, případně osoba v rodinném poměru, anebo dle defnicie osob, jež by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní,“ doplňuje krajský předseda Soukromníků. „Kdo ale patří, a naopak nepatří do této skupiny, je však rébus, který asi řezník nebo hospodář bude luštit jen stěží. Soused nebo kamarád má ale i tak podle mého soudu prostě smůlu. Byť je to víc než dosavadní zákaz rozdávat produkty ze zabijačky komukoliv jinému než osobám z domácnosti, kde se prase poráželo, tak absurdita tohoto vylepšení zákona je doslova do nebes volající,“ dodává. „Má to snad znamenat, že tradiční domácí zabijačky budou obcházet inspektoři, kteří budou kontrolovat občanky všech účastníků a hlídat, aby si výslužku za zabijačky odnášeli pouze přímí příbuzní? A co švagr nebo bratranec? Anebo letitý rodinný přítel? Nebo tetička z Prahy, která si chtěla užít pravé slovácké atmosféry? Kdo z nich bude důvodně pociťovat újmu pořadatele zabijačky za svoji vlastní?“ zamýšlí se. Celá věc je podle Michala Dvouletého „neuvěřitelným kocourkovem a fraškou“, přičemž „jednu nesmyslnou regulaci střídá druhá, byť se maskuje za pomoc a úlevu z dílny vládních byrokratů“. „Mám pocit, že se úřední mašinérie čím dál více zahlcuje svou vlastní potřebností, bojí se připustit zdravý selský rozum a upravit zákony tak, aby se staly opravdu antibyrokratické. To by si ale úředníci a inspektoři všeho druhu podřezali větev sami pod sebou. A toho se zřejmě bojí víc než čert kříže. A my dál mlčíme a vzhlížíme k falešným spasitelům a prorokům, místo toho, abychom si zvykli na svoji vlastní zodpovědnost a odmítli stát, který chce regulovat snad už úplně všechno a všechny,“ zakončuje Michal Dvouletý svůj příspěvek.

Babišův politik udeřil: Kdo ničí vlajky USA, je chuligán. Kdo ničí vlajky Číny, je aktivista. Homofob, rasista, ignorování zločinů uprchlíků... Zastupitel hlavního města Prahy za hnutí ANO Patrik Nacher a majitel portálu Bankovnípoplatky.com se ve svém komentáři pro ParlamentníListy.cz vyjádřil k uplynulé návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Česku. Podle Nachera jsme v uplynulých dnech byli opět svědky značkování, paušalizování a osočování ze strany jediných nositelů pravdy. „Podle nich to bylo podbízení se, útok na lidská práva, byznys na úkor demokracie a podobně,“ uvedl s tím, že z toho důvodu se na celou věc podíval ze širší perspektivy. „Kdo ničí americké vlajky, je považován za chuligána. Kdo poškodí ty čínské, je nazýván aktivistou. Kdo udělá politikům na billboardech tykadla, musí do vězení. Setkání anglické královny s čínským prezidentem je symbolem mostu mezi východní a západní civilizací. Setkání českého prezidenta s čínským se označuje za nechutnou zahraniční politiku ČR. Politika jedné Číny je, z úst Karla Schwarzenberga, svého času ministra zahraničních věcí, ukázkou státnické rozvahy a diplomatického nadhledu. Ze strany hlavního města Prahy pak je takové stanovisko považováno za zásadní nerozvážnost a pochybení,“ zmínil mimo jiné Nacher. Připomněl také Majdan v Kyjevě, případ Pussy Riot či házení vajíček na prezidenta. „Kdo nesouhlasí s multikulturní politikou, bývá označen za xenofoba, kdo podporuje rodinu, je implicitně homofob, kdo není ochoten pronajmout byt komukoliv, je rasistou. Kdo si hraje na jediného spravedlivého, který stojí nad zákony, je zástupce neziskového sektoru či organizace pro lidská práva. Samozřejmě za peníze daňových poplatníků,“ sdělil také Nacher. Povšiml si rovněž faktu, že v případě Blízkého východu a severní Afriky vystupujeme jako exportéři západní demokracie jako vrchol občanů. Ale v momentě, kdy v referendu lidé neschválí nějaký evropský dokument, například evropskou ústavu, hlasuje se podle Nachera buď znovu, dokud to nedopadne správně, nebo se to napříště řeší jen schvalováním v parlamentech. V případě Číny si dle jeho názoru zase hrajeme na světového soudce se zdůrazňováním práv jednotlivých národů na svoje sebeurčení, na samostatnost a vlastenectví. „V rámci Evropské unie se jakékoliv vyzdvihnutí a obhajoba práva jednotlivé země na samostatný vývoj vnímá jako nemoderní nacionalismus. A teď pár čísel, abychom se vrátili na zem. Kdo byl například v Německu v roce 2014 největším investorem? Překvapení se nekoná, byla to Čína s téměř 12% podílem ze všech investic. Kdo je největším držitelem amerických dluhopisů (nepočítáme-li americkou centrální banku Fed)? Vedle Japonska to je samozřejmě Čína, což by se dalo mediální zkratkou popsat také jako to, že komunistická Čína je největším věřitelem kapitalistických Spojených států, nejbohatší to země světa. Takže si u nás sypeme popel na hlavu úplně zbytečně,“ uzavřel s tím, že principem dvojího metru děláme ze sebe spíše kašpárky. Celý text Patrika Nachera: Slovník politické korektnosti aneb návštěva čínského prezidenta Tak nás navštívil prezident nejlidnatější země a opět jsme byli svědky značkování, paušalizování a osočování ze strany jediných nositelů pravdy. Podle nich to bylo podbízení se, útok na lidská práva, byznys na úkor demokracie a podobně. A tak mě napadlo se na věc podívat ze širší perspektivy a nabídnout jiný úhel pohledu na lidská práva, demokracii, svobodu slova: Kdo ničí americké vlajky, je považován za chuligána. Kdo poškodí ty čínské je nazýván aktivistou. Kdo udělá politikům na billboardech tykadla, musí do vězení. Setkání anglické královny s čínským prezidentem je symbolem mostu mezi východní a západní civilizací. Setkání českého prezidenta s čínským se označuje za nechutnou zahraniční politiku ČR. Politika jedné Číny je, z úst Karla Schwarzenberga, svého času ministra zahraničních věcí, ukázkou státnické rozvahy a diplomatického nadhledu. Ze strany hlavního města Prahy pak je takové stanovisko považováno za zásadní nerozvážnost a pochybení. Hlas proti Číně či Rusku je projevem občanské společnosti a osobní statečnosti. Hlas proti ilegálním imigrantům projevem zbabělosti a egoismu. Kdo podporoval Majdan v Kyjevě, byl ryzím demokratem. Kdo byl na druhé straně barikády, byl rusofilem. Fotbaloví ultras jsou vždy chuligáni, pokud ovšem nedemonstrují na „správné“ straně, jako v tomto případě. Demonstrace potlačované v Moskvě jsou útokem na základní hodnoty vyspělé civilizace nebo jako v případě Pussy Riot neakceptovatelnou agresí vůči svobodě projevu a umělecké nezávislosti. Demonstranti zmlácení například v New Yorku na demonstraci Occupy Wall Street jsou naproti tomu provokatéři a antidemokraté a kapela Ortel symbolem nesnášenlivosti. Házení vajíček na prezidenta je projevem odvahy a svobody slova. Vyjádření svobodného byť kritického názoru na náměstí například proti imigrační politice nebo proti vládě, je porušení zákona. Kdo nesouhlasí s multikulturní politikou, bývá označen za xenofoba, kdo podporuje rodinu je implicitně homofob, kdo není ochoten pronajmout byt komukoliv je rasistou. Kdo si hraje na jediného spravedlivého, který stojí nad zákony, je zástupce neziskového sektoru či organizace pro lidská práva. Samozřejmě za peníze daňových poplatníků. Zprostředkovat informaci o podkopnutí imigranta je mediální povinností. Při informování o násilí ze strany imigrantů či odmítnutí nabízeného bytu ze strany uprchlické rodiny, má nebo spíše musí, nastoupit „přirozená“ autocenzura. V případě Blízkého východu a severní Afriky vystupujeme jako exportéři západní demokracie jako vrchol vlády občanů. V momentě, kdy v referendu lidé neschválí nějaký evropský dokument, například evropskou ústavu, hlasuje se buď znovu, dokud to nedopadne správně nebo se to napříště řeší jen schvalováním v parlamentech. V případě Číny si zase hrajeme na světového soudce se zdůrazňováním práv jednotlivých národů na svoje sebeurčení, na samostatnost a vlastenectví. V rámci Evropské unie se jakékoliv vyzdvihnutí a obhajoba práva jednotlivé země na samostatný vývoj vnímá jako nemoderní nacionalismus. A teď pár čísel, abychom se vrátili na zem. Kdo byl například v Německu v roce 2014 největším investorem? Překvapení se nekoná, byla to Čína s téměř 12% podílem ze všech investic. Kdo je největším držitelem amerických dluhopisů (nepočítáme-li americkou centrální banku Fed)? Vedle Japonska to je samozřejmě Čína, což by se dalo mediální zkratkou popsat také jako, že komunistická Čína je největším věřitelem kapitalistických Spojených států, nejbohatší to země světa. Takže si u nás sypeme popel na hlavu úplně zbytečně. Principem dvojího metru děláme ze sebe spíše kašpárky.

Prezident Zeman udeřil: Ti chudáčci demonstrovali za Kalouskovu televizi. A režisér, který vyzval lidi, aby mě nevolili, to je blbec! Ve čtvrtečním pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov se Jaromír Soukup ptal prezidenta Miloše Zemana nejen na to, jak v současné chvíli hodnotí Babišova jednání o sestavování vlády, ale i na to, co říká na včerejší demonstrace, na které přišly svobodu slova a médií podpořit tisíce lidí. Ti tak vyjádřili nesouhlas s výroky prezidenta, který ve svém inauguračním projevu útočil na novináře a Českou televizi. Prezident Miloš Zeman už v minulém díle pořadu Týden z prezidentem v TV Barrandov hovořil o tom, že ohledně sestavování vlády začíná být trochu nervózní a chybějí mu všechny informace o průběhu vyjednávání o vládě, příští týden by se to ale prý mělo již změnit. „Příští týden se sejdu s premiérem Andrejem Babišem a o vyjednávání o sestavování vlády mě bude informovat. Více nesdělím, některá vyjádření o jednání by neměla být zveřejněna, někteří novináři by je mohli pak narušit,“ uvedl. Vyjádření premiéra Babiše o tom, že chce jednat s ODS, prý Zemana pobavilo. „Jeho nabídka mě pobavila, ODS ho poslala k šípku. Stále si myslím, že nejrozumnější řešení je spolupráce v jakékoliv formě hnutí ANO, ČSSD a komunistů, případně i SPD,“ míní prezident. Dále zmínil, že Babiš by si přál ideálně menšinovou vládu složenou pouze ze členů hnutí ANO, tomu prý Zeman rozumí. „Záleží na tom, jak se k tomu postaví SPD a KSČM, a také je důležitý postoj ČSSD,“ uvedl s tím, že do konce června by už mělo být jasno. Soukup se poté na Zemana obrátil s otázkou, zda se Babiš náhodou nezačíná bát reakcí veřejnosti, médií a politických konkurentů, jelikož náznaky, jak by mohla vláda ve své finální podobě vypadat, jsou zmatečné. „Několikrát jsem Babiše upozorňoval., že se politik nemá bát demonstrací, já jich také přežil řadu,“ řekl a doplnil, že očekávat demonstrace proti výsledku demokratických voleb, které by měly schopnost na volbách něco změnit, je velmi naivní. „Lidé mohou samozřejmě demonstrovat například proti zákazu kouření, ale pokud demonstrují proti výsledku voleb, tak to nejsou demokraté,“ zdůraznil. Následovalo horké téma – včerejší demonstrace za svobodu slova a médií, na které dorazily čtyři tisíce lidí přímo na Václavské náměstí, ale i na jiná místa po České republice. „Víte, za co ti chudáčci demonstrovali? Za svobodu televize ne, ale za Kalouskovu televizi,“ řekl důrazně prezident, který to prý dokáže jednoduše tím, že v inauguračním projevu věnoval ČT pouze jednu větu, protože za víc nestojí a protože má zpravodajství a publicistiku vychýlenou ve prospěch TOP 09. „Lidé demonstrovali na základě pouze této jedné věty,“ uvedl. „Demonstrantům musíme jasně říct, že nikdo ČT neohrožuje, nikdy jsem neútočil na svobodu slova. Kritizujeme pouze to, že byla a dosud je ve vleku jedné ministrany vedené stále ještě Miroslavem Kalouskem,“ řekl s tím, že lidé demonstrovali proti větám, které snad ani neznají, nebo ze zlé vůle. Pokud však jde o letošního Českého lva a českou uměleckou frontu, tady prý musí být Zeman daleko drsnější. „To, že tam jistý režisér vyzve diváky, aby mě nevolili, zhruba měsíc po volbách, tak to je blbec,“ vrátil Zeman úder režisérovi Marku Najbrtovi, který byl zmiňovaným vyzyvatelem. Ve čtvrtek odpoledne vyšli do ulic stávkovat také studenti zhruba ze tří stovek středních i vysokých škol. Stávkovali za dodržování ústavních zvyklostí. Zeman se pak přihlásil o slovo, že by se rád vyjádřil ještě k tomu, že jej velmi urazilo, že Institut Václava Klause uvedl, že neměl Bakalu kritizovat v inauguračním projevu. „Bakala je celostátní problém. Institut Václava Klause reagoval na Bakalu, tak nevím, jestli je spojen se Zdeňkem Bakalou,“ rýpl si prezident a dodal, že věta, kterou institut napsal, a to, že o tom má mluvit v Ostravě a ne v Praze, ho hluboce urazila. Zeman vzpomněl také na to, že někdo dokonce navrhoval zrušit licenci TV Barrandov za to, že útočí na ČT. „Svoboda slova ale zahrnuje svobodu kritizovat novináře, není to žádná kasta s výsadním právem,“ rozohnil se prezident a. zmínil, že dnes byl zveřejněn výzkum, kde 83 procent lidí odpovědělo, že jsou pro zrušení koncesionářských poplatků. „ČT z nás vymáhá 135 korun měsíčně a za to nabízí drek,“ nebral si servítky Zeman, který prý děkuje bohu za to, že může přepnout na jiné stanice, které koncesionářské poplatky nevyžadují. „Budoucnost je na pět let naše,“ řekl Zeman v projevu na zahájení inauguračního koncertu, který probíhal současně se středečními demonstracemi za svobodu slova a médií. Zeman upřesnil, že tím chtěl říct, že má jasnou vizi „aktivního občanství“. „To má prezident propagovat, je potřeba, aby se scelila mezera mezi ovládajícím a ovládanými, zaměstnancem a zaměstnavateli, politiky a občany,“ uvedl s tím, že se těší na to, až bude jezdit do krajů a bude moci s lidmi probírat jejich i své názory. Otázce Jaromíra Soukupa, jestli mu náhodou v návštěvách krajů nebude konkurovat Andrej Babiš, se zasmál. „Babišovi jsem říkal, že my dva jsme jediní, kdo dokáže naplnit sál. Byl skromný a řekl, že ja dokážu naplnit i náměstí,“ uzavřel Zeman s tím, že v letních měsících dokážou náměstí zaplnit jistě oba dva.

Bílí muži si chtějí ukrást zpátky svět, který už dávno není jejich. Čtěte komentář Stropnického juniora k americkým volbám a zhluboka dýchejte Předseda Strany zelených Matěj Stropnický se vyjádřil k americkým prezidentským volbám. Zpražil „bílé muže“. Sice vyhrál Donald Trump, ale bílí muži, kteří ho volili, by se neměli radovat. Svět už jim totiž nepatří tak, jako dřív. Trump se prý snaží přesvědčit „bílé muže“, že světu dál vládnou, čímž se údajně pokusí uchovat i do nebe volající nerovnosti tohoto světa, hřímá Stropnický. „Vítězství Trumpa je zoufalý pokus o návrat nadvlády bílého muže ve světě, který již bílým mužům nepatří. Je to dávno úplně stejně i svět bílých žen a také svět mužů a žen jiné pleti, jiných vyznání, jiných kultur. Trump svůj svět včerejška, s jehož hluboce minulým programem kandidoval, nedokáže vrátit,“ napsal na sociální síti Facebook šéf Strany zelených. Teď prý hrozí, že v USA narostou společenské nerovnosti, nespokojenost, konflikty, a ty mohou přerůst až v nepokoje. Ty se mohou bohužel přenést i do Evropy, protože Spojené státy jsou světovou velmocí a Evropa je jejich velmi blízkým spojencem. „Pořádky současného světa, na nějž jsme zvyklí, jsou pro většinu obyvatel planety nespravedlivé a ponižující – a Trump je chce s pomocí falešných slibů upadající střední vrstvě v USA obnovit a uchovat silou,“ pokračuje Stropnický. Ve světě prý bude mír jen tehdy, když spolu lidé budou spolupracovat a budou respektovat menšiny. Spolupracovat musí i velmoci. Éra jednoho světového policajta prý skončila. Měli bychom také pracovat na záchraně planety. „Pokud si to Trump neuvědomí včas, může zavést svět na pokraj světového konfliktu. Tomu musíme a budeme čelit všemi prostředky, právě proto, že jsou USA našimi spojenci,“ uzavřel varovně politik. Šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka, jenž před několika lety Stranu zelených také vedl, byl vůči Trumpovi ještě mnohem tvrdší než Stropnický. Označil Trumpa dokonce za „stvůru“. „Úplně nejhorší je, jak to povzbudí všechny podobný stvůry, co se jima svět dneska jen hemží,“ napsal na adresu amerického miliardáře šéfredaktor Deníku Referendum. Patočka je dnes členem ČSSD. Vítězství Trumpa je zoufalý pokus o návrat nadvlády bílého muže ve světě, který již bílým mužům nepatří. Je to dávno úplně stejně i svět bílých žen a také svět mužů a žen jiné pleti, jiných vyznání, jiných kultur. Trump svůj svět včerejška, s jehož hluboce minulým programem kandidoval, nedokáže vrátit. Hrozí, že se jeho éra v USA bude vyznačovat nárůstem nerovností, etnickou i kulturní polarizací, silovými řešeními, nárůstem nesnášenlivosti a posléze nepokojů. Jelikož jsou však USA světová velmoc, přenesou se tyto projevy pravděpodobně i do dalších částí západního světa, na prvním místě do Evropy. Pořádky současného světa, na nějž jsme zvyklí, jsou pro většinu obyvatel planety nespravedlivé a ponižující – a Trump je chce s pomocí falešných slibů upadající střední vrstvě v USA obnovit a uchovat silou. Ve skutečnosti však jeho politický program obnovené nadvlády řešení nepředstavuje. Svět jako jeden svět je možné sjednocovat pouze spoluprací, snášenlivostí, přiznáním rovnocennosti a respektem k odlišnostem. A to jednak kvůli těmto hodnotám mírové spolupráce samým. Jednak kvůli ohrožením, jimž čelíme všichni společně, jako je klimatická změna. A jednak prostě i proto, že narůstající ekonomická síla různých částí světa, jejich politická emancipace a v jejím rámci i narůstající rozsah společenských svobod i svobod jednotlivců po celém světě již žádnou novou nadvládu jedné části světa nad jeho zbytkem nepřipustí. Pokud si to Trump neuvědomí včas, může zavést svět na pokraj světového konfliktu. Tomu musíme a budeme čelit všemi prostředky, právě proto, že jsou USA našimi spojenci.

VIDEO: Američanka vyhodila svého syna z domu, protože ve školních volbách hlasoval pro Trumpa Srdcervoucí případ se odehrál v Houstonu (Texas). Matka vyhodila svého syna z domu za to, že hlasoval ve školních volbách pro Trumpa. Jednalo se o malého chlapce, podle všeho na prvním stupni základní školy, který určitě neměl o politice valný přehled a pro Trumpa. I když se pravděpodobně jednalo „jen“ o výchovnou lekci demokraticky uvědomělé matky, tak pohoršující je nejen skutečnost, že žena své dítě kvůli takové hlouposti (z pohledu normálních lidí) psychicky týrala, ale také to, že si celou věc nahrávala na mobilní telefon. Kontextová reklama Sklik

Sexuálními útoky migrantů začíná totální rozklad společnosti. Toto k tomu sepsal Okamura Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura se opět rozepsal o tom, co dělají migranti v Německu a co dělá Německo s migranty. Hromadné sexuální útoky jsou podle něj pouze začátkem a ve spojení s nečinností státních orgánů vzniká nebezpečný mix. Tomio Okamura na svém profilu na ParlamentníchListech.cz opět varoval před nebezpečím, které podle něj představuje migrace. „Servilní“ a „neschopná“ vláda České republiky, která poklonkuje Evropské unii, již podle jeho informací „odsouhlasila přijmutí prvních několika tisíc nezákonných imigrantů z táborů v Řecku a v Itálii na základě kvót Evropské unie“. Ti budou umístěni v Havířově a Kostelci nad Orlicí, SPD proti tomu však hodlá bojovat. Opět připomněl, že SPD je jediným hnutím, které hlásá nulovou toleranci imigrace ze severní Afriky a Blízkého východu, „jelikož chování těchto lidí je zcela neslučitelné s naší demokracií a svobodou“. Opřel se i do německých bezpečnostních složek, které podle něj v zájmu politické korektnosti přestaly informovat o příslušnosti migrantů k národům, pouze zmiňují odstíny pleti. „Jde o opisy pojmu migrant, připadně potomek migrantů. Policisté se bojí, aby nebyli nařčeni z rasismu či xenofobie, což však ztěžuje rychlou identifikaci pachatelů.“ Vrchní představitelé policejních složek údajně také nutí podřízené k tomu, aby „přivírali oči“ nad přestupky migrantů. Zmiňuje i případ sexuálního obtěžování, ke kterému mělo dojít na konci února v německém Kielu. Zde se údajně sešlo až 30 migrantů, kteří obtěžovali dívky ve věku 15 až 17 let. Výsledkem situace bylo zatčení dvou Afghánců, jež měli celou akci na svědomí. Podle mluvčího kielské policie jsou takové incidenty čím dál častější, což doložil i nejmenovaný majitel obchodu pro kielské noviny. Informace, které Okamura použil, pak vycházejí ze zprávy konzervativního think-tanku Gatestone Institute.

Francii zachvacuje už čtvrtý den proti-Macronovských protestů Dva největší francouzské odborové svazy organizují celonárodní protesty proti prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Čtvrtek se 170 organizovanými demonstracemi znamenal už čtvrtý den protestů od září, kdy odbory podporovaní protestující vyrazili do ulic, aby vyjádřili své zhnusení Macronovou politikou. Velikost těch protestů však pozvolna roste. V Nantes policie pálila granáty se slzným plynem, aby rozehnala davy. Nová opatření, z nichž mnohá se prosazují jen vládními vyhláškami bez úpravy zákonů, mají za cíl francouzským firmám usnadnit najímání a propouštění zaměstnanců a omezit vliv národních kolektivních vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Krajně levicový vůdce Jean-Luc Melenchon během demonstrace v Marseille řekl, že „bitva zdaleka není u konce.“ Účastní se i hlavní studentský svaz, kdy řada studentů zuří kvůli navrhovaným reformám v procesu přijímání na univerzity.

Kdyby ti Arabové aspon drželi huby! Český bloger se drsně pustil do šejků z Kuvajtu Stát Izrael postihlo neštěstí, hasiči musí krotit desítky požárů, které se rozhořely takřka současně. Je jich tolik, že jen těžko může jít o náhodu či technické závady, izraelští politici mluví o žhářském teroru. Celá země je v plamenech. Část arabského světa se navíc z této hrůzy raduje, přejí hodně štěstí ničivému ohni. Stačí se podívat třeba do Kuvajtu. „Izrael postihlo neštěstí – a někteří Arabové z toho mají upřímnou radost. Obzvláště se vyznamenali dva šejkové v Kuvajtu,“ píše Lubomír Stejskal o izraelském ohnivém peklu na serveru Neviditelný pes. „Imám tamní Velké mešity, Mishary Rashid Alafasy, na Twitteru napsal: ‚Hodně štěstí požárům.‘ Víc uvádět nemusel. Jiný kuvajtský šejk, Nabil Ali al Awad, přispěl k iracionálnímu protiizraelskému fanatismu sdělením: ‚Bůh spálil jejich srdce a jejich domovy a jejich peníze a jejich těla a připravil jim ohnivé hroby ... kvůli tomu, co udělali věřícím‘,“ pokračuje v popisu. Slušný člověk by vyjádřil sounáležitost s Izraelci, odporný barbar se raduje z ohnivého řádění. Jeho slova dokládá také britský The Independent. Před pár desítkami let Kuvajťané čelili útoku z Iráku. Nebýt koalice mezinárodních sil, Saddám Husajn by si tuto zemi beze zbytku podrobil. Tato koalice mezinárodních sil Kuvajt osvobodila a svou roli v tom na počátku 90. let minulého století sehrál i Izrael. Spojenectví proti Saddámu Husajnovi bylo poměrně křehké a Saddám Husajn se snažil vyprovokovat izraelskou vládu vystřelováním raket na izraelské území k vojenské reakci. Ta by mohla koalici rozbít. Izraelci se však zdrželi vojenských protiakcí, koalice vydržela a Kuvajt byl osvobozen. Právě na to by dnes měli myslet i ti Kuvajťané, kteří spolu s řadou Palestinců a dalších Arabů přejí Izraeli zkázu. „Dnes nemají alespoň tolik slušnosti, aby, když má Izrael problém s ohněm, který z velké části založili jejich alláhovští soukmenovci, alespoň drželi hubu, když už se nedokážou chovat jako civilizovaní lidé,“ doplňuje už nevybíravě Stejskal.

Krádež voleb ve prospěch Hillary Clintonové. Pro případ potřeby je prý připravena akce srovnatelná s 11. zářím Americký ekonom a novinář P. C. Roberts se zamýšlel nad tím, jakým způsobem se má odehrát krádež amerických prezidentských voleb ve prospěch demokratické kandidátky Hillary Clintonové. Překlad jeho komentáře přinesly ParlamentníListy.cz. Na Robertsově webu se ke kybernetické manipulaci elektronického hlasování vyjádřil i novinář Finian Cunningham. Uvádí tam další způsob, jak má být krádež amerických voleb provedena – kybernetickým útokem vedeným pod falešnou vlajkou. Původní text ZDE.

WP: Kerry se snaží domluvit s Ruskem o Sýrii před Trumpovou inaugurací Ministr zahraničí USA John Kerry dál vynakládá úsilí zaměřené na uzavření dohody s Ruskem o syrském Aleppu i přes to, že brzy svůj úřad opustí, píše Washington Post s odvoláním na zástupce ministerstva zahraničí. „Odcházející ministr zahraničí John Kerry vynakládá neuvěřitelné a dokonce nemyslitelné diplomatické úsilí, jehož cílem je dosáhnout dohody s Ruskem o ukončení obléhání Aleppa," píše americký list. Podle údajů listu Washington Post se Kerry obává toho, že zvolený prezident USA Donald Trump uzavře po tom, co se ujme svého úřadu, s Moskvou naprosto jinou dohodu, v jejímž důsledku se Washington ocitne „bezprostředně na straně" Bašára Asada. Podle nejnovějších údajů ruského střediska pro usmíření v Sýrii osvobodila syrská vojska v neděli od teroristů osm čtvrtí ve východním Aleppu, odkud se podařilo evakuovat přes dva a půl tisíce lidí.

Patrick Buchanan: Je Trumpova vzpoura sebevraždou Republikánské strany nebo jejím znovuzrozením? „Jestli tato čísla z průzkumů vytrvají, tak Trump bude za šest měsíců tam, kde se těch současných Sladkých 16 kandidátů smrskne na Poslední čtyři, a nejspíš bude ve finále.“ Tato má předpověď z července 2015 teď vypadá docela dobře. Tak tu dávám další předpověď. Přesto republikánské kvílení nad jejich perspektivním nominovaným by Donald Trump mohl v listopadu vypráskat Hillary Clinton jak po másle. Opravdu, jen hrůza z Trumpova vítězství může vysvětlit tu hysterii v metropoli. Tady je The Washington Post z 18. března: „Z morálního hlediska je ta otázka jasná. Posláním každého odpovědného Republikána by mělo být zablokovat Trumpovu nominaci a volbu.“ Orwellovský nadpis nad úvodníkem: „Republikáni se k obraně naší demokracie musí zaměřit na ujednání dohody stranickým konventem.“ To je krásné. Obrana demokracie vyžaduje, aby Republikáni zrušili demokratické rozhodnutí největší části voličské účasti v jakýchkoliv primárkách v americké historii. A to je teď pro Republikány morálním imperativem. Jako vůdci z Třetího světa nás Post učí oslavovat demokracii – potud, pokud voliči volí správně. Ať si člověk může o Donaldovi myslet cokoliv, tak odhalil nejen to, jak jsou naše politické elity už dalece odtržené od reality, ale i to, jak je posluchačstvo netečné ke kázání naší mediální elity. Pochopitelně Trumpovi rivalové se zdráhají proti němu vyjet, když vidí ta čísla náskoku proti „malému Marcovi“, Jebovi „bez energie“ a „prolhanému Tedovi.“ Ale zato Velká média – Post, Wall Street Journal, New York Times – jsou neúnavná a bezohledná. Ovšem Trumpova síla zabírající na voliče zjevně roste a ruku v ruce s tím i zběsilost jejich útoků. Jako je to v National Review, The Weekly Standard a u akreditovaných konzervativních sloupkařů na stránkách těch nejpřednějších názorových fejetonistů nepřátelství k Trumpovi viditelně roste úměrně s rostoucími průzkumy pro Trumpa. Jako byl Čaroděj ze země Oz odhalen jako malý mužík za oponou s velkým megafonem, tak ani na náš mediální establišment se už nejspíš nikdy nebude pohlížet jako na tak mocný, jakým kdysi býval. A co Republikáni? Ti Republikáni, co tvrdí, že by Trumpova nominace byla morální skvrnou, šarlatovým písmenem a smrtí strany, tím převážně popisují, co by Trumpova nominace znamenala pro jejich vlastní ideologie a zájmy. Barry Goldwater v roce 1964 ztratil 44 států a Republikáni v Kongresu se propadli na méně než jeho třetinu. „Republikánská strana je mrtvá“ kvílelo Rockefellerovo křídlo. Ve skutečnosti nebyla. Jen Rockefellerovo křídlo umřelo. Kontextová reklama Sklik Po velkém požáru v Yellowstonu v létě 88 pak na jaře 89 propukl všude ohromující růst zeleně. Rok 1964 byl pro Republikány yellowstonským požárem, kdy spálení milionu akrů mrtvého dřeva připravilo cestu pro obnovu strany. Obnovy často přichází po rebeliích. Dnes je síla Republikánů na Capitol Hill a v úřadech jednotlivých států na výšinách, jaké nikdo od Calvina Coolidge neviděl. Účast na republikánských primárkách vyrostla do výšin, jaké nikdo nespatřil v americké historii, zatímco účast na demokratických primárkách je pod úrovní, jaká byla za soutěže Obama Clintonová v roce 2008. Takováto příležitost by Republikány měla naplňovat radostí, ne aby fňukali a skřípali zuby. Jestli bude strana v Clevelandu schopna se dát dohromady síly Trumpa, Teda Cruze, Marca Rubia a Johna Kasiche, tak pro ni bude Bílý dům, Nejvyšší soud a Kongres na dosah. Jen uvažte. Clintonku Bernie Sanders porazil v Michiganu a zatlačil v Ohiu a v Illinois kvůli její podpoře pro NAFTA a obchodní dohody z éry Clinton-Bush-Obama, které z Ameriky vykuchaly průmysl a vedly ke ztrátám milionů pracovních míst v továrnách a ke stagnaci mezd. Sandersovy otázky jsou i Trumpovými otázkami. Trumpova kampaň po průmyslovém Středozápadě, Pennsylvánii a v New Jersey představovala útoky na podporu Hillary Clinton pro NAFTA, WTO, MFN pro Čínu – a její podporu pro amnestii a občanství pro ilegální imigranty a pro debakly v Iráku a v Libyi – a ta tam vede k vítězstvím. Později 116 architektů a subdodavatelů zahraniční politiky Bushe I. i II. přišlo se svou vlastní verzí hanebné Oxfordské přísahy. Nebudou pro Trumpa hlasovat ani sloužit v Trumpově administrativě. Expertní komentátoři se naparují v kabelové televizi vyhlašováním, že když bude Trump nominován, tak pro něj hlasovat nebudou a mohli by hlasovat i pro Clintonku. To ale není nevítaná zpráva. Jen ať to udělají. Jejich odchod je svědectvím o tom, že Trump nabízí cosi nového a odlišného od zahraničně politických debaklů, kterých tahle banda tolik vyprodukovala. Nejhorší chybou, jaké by se Trump mohl dopustit, by bylo přešít svá vítězná stanoviska k obchodu, imigraci a intervencionismu tak, aby se zalíbil těmto packalům. Ač by Trump měl poraženému establišmentu této strany nabídnout ruku ke smíru, nemůže udělat kompromisy v záležitostech, které ho dostaly tam, kde je, nebo přijmout ty profláklé politiky, které establišment vytvářel. Tím by zahodil svá esa. Trumpova kampaň není nepřátelským převzetím Republikánské strany. Je to vzpoura jejích akcionářů, kteří hlasují pro vyházení korporátních ředitelů a správní rady, kteří společnost vedli od deseti k pěti. Akorát, že tou společnosti je tu naše země. Patrick Buchanan Zdroj: zerohedge.com

Bruselský cirkus mele z posledního. Diváci už pískají. Domino se hroutí. Promlouvá herečka a zpěvačka, která ohromila internet ROZHOVOR „Je to prostě katastrofa. Samé záporné role. Loupežníci, čarodějnice, draci a zlí duchové. Naše politické divadlo je divadlo jednoho herce. A to je Zeman,“ komentuje českou politickou scénu v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz herečka a zpěvačka Jana Hrušková-Yngland, která chce kandidovat na prezidentku. Je pro vystoupení České republiky z EU, protože „bruselský cirkus mele z posledního, diváci už pískají, domino se hroutí“. Kritizuje vysokoškoláky podporující migranty. „Ilegální imigrant je tu ilegálně. Více než třetina z nich páchá trestnou činnost. Krádeže, vloupání, ublížení na zdraví, znásilňování, vraždy a dokonce i teror. Když to mladí vysokoškoláci chtějí podporovat, to znamená, že kolaborují s něčím, co není legální,“ domnívá se. Ve svém nejnovějším příspěvku na internetu tvrdíte, že vás nemají rádi současní vysokoškoláci, zvláště mladí muži. Podle vašeho vysvětlení je to způsobeno tím, že se podivují nad tím, že žena nad padesát let může mít vlastní názor. Proč si toto myslíte? Mně přijde, že ženy bez rozdílu věku mohou u nás vyslovovat své názory, jako příklad uvedu dokumentaristku Olgu Sommerovou, jejíž rozhovor s ParlamentnímiListy.cz jste si ostatně sdílela na svém facebookovém profilu. Já mám bohužel jinou zkušenost. Protestuji mnohem aktivněji. Paní Olga se asi teprve teď probudila a konečně se nechala slyšet. Já dělám videa už od 28. 10. 2015. Píšu články pro DIS ÚK. Sdílíme stejné názory s Ondřejem Syrovým a MgA. Martinou Lohnerovou. Moje videa jsou mladým lidem trnem v oku. Jsem herečka a zpěvačka a beru to jako satiru. Satiru mladí nechápou. V Německu je velice oblíbená. Kritizuje celou politickou scénu. V Čechách chybí. Politickou satiru už tu asi nikdo nedělá. Nebo já o nikom nevím. Nekoukám na TV! Nemám ji ani doma! Současné vysokoškoláky rovněž tvrdě kritizujete. Jsou podle vás na rozdíl od jejich předchůdců vlastizrádci a kolaboranti. To jsou dost tvrdá slova. Můžete je vysvětlit? Nynější vysokoškoláci podporují ilegální věc. Ilegální imigrant je tu ilegálně. A to v celé Evropě. Více než třetina z nich páchá trestnou činnost. Krádeže, vloupání, ublížení na zdraví, znásilňování, vraždy a dokonce i teror. Když to mladí vysokoškoláci chtějí podporovat, to znamená, že kolaborují s něčím, co není legální a co se nám snaží Angela Merkelová vnutit. My si nemůžeme dovolit riskovat životy a zdraví našich žen a dětí. O oběti této migrační vlny ze strany evropského obyvatelstva naši studenti nejeví zájem. Chlapec znásilněný migrantem ve vídeňském aquaparku bude po celý život trpět nejen zdravotními, ale i duševními problémy. Zkuste se takovému desetiletému chlapci podívat do očí a vysvětlit mu, že on musí platit za chyby dospělých, protože ho nedokázali ochránit. Ve jménu falešné humanity zapomněli na původní obyvatelstvo Evropy a jako obětní beránky jej nabízejí ilegálním migrantům. Ti už mají na svědomí stovky obětí. Ano, STOVKY! A ještě se jim nikdo neomluvil! Píšete také, že „muslim nepřestává být muslimem jenom proto, že ho někdo postříkal při křtu vodou?“ Jak tomuto výroku rozumět? Kdyby vám někdo řekl, teď přestoupíš na islám, stačí, když řekneš Allahu Akbar – a SIMSALABIM – byl byste automaticky muslim? Ne. Přerod muslima na křesťana je fata morgana. Sice existuje, ale málokdo to viděl na vlastní oči. Jednou muslim, pořád muslim. Křest ho nemá šanci změnit. Islám je v nich hluboce zakořeněný. Vyrůstali v tom. Jejich mentalita je absolutně neslučitelná s naší. Pakliže přestupují v Evropě na křesťanství, tak jen ze zištných důvodů. Ne z opravdového přesvědčení. Starého medvěda novým kouskům nenaučíš. Denně dokazují, že se integrovat nehodlají. Naopak chtějí, abychom se přizpůsobili my jim. Mají to v krvi. Nemohou během chvíle změnit celoživotní postoje a zvyky. I v Čechách se muslimky oblékají do těch strašidelných hábitů a zakrývají si tvář. Nemusely by! Mohly by se integrovat. Ale jak říkám, nemají o integraci ani v nejmenším zájem! Horujete pro vystoupení z EU. Proč? Myslíte, že to bude pro Českou republiku výhodnější? Určitě to bude výhodnější a hlavně BEZPEČNĚJŠÍ. Byli jsme soběstačný stát s hranicí, kterou jsme si byli schopni bránit. Víceméně. Teď jsme závislí na Bruselu, který naše hranice nechrání a ani o to nemá zájem. Spíše naopak, porušování našich hranic je na denním pořádku. Předpisy EU jsou směšné. Zákony zoufalé. Přijetí eura v Německu zahájilo velkou krizi, která vyvrcholila pozváním uprchlíků. Možná tím chtějí zastínit celý bruselský cirkus, který mele z posledního. Diváci už pískají. Anglie uvažuje o vystoupení, Francie také. Island se rozhodl raději vůbec nevstupovat. Domino se hroutí. Doufám, že nebudeme poslední, kterým to dojde! Koho podporujete na české politické scéně, kdo je vám názorově nejbližší? Okamura se snaží, ale nějak nemá tu průbojnost. Nevím, něco mu chybí. Petr Mach je v Bruselu. Taky se snaží. Ale všechny ty snahy vycházejí naprázdno. Chybí tah na branku. Je to prostě katastrofa. Samé záporné role. Loupežníci, čarodějnice, draci a zlí duchové. Naše politické divadlo je divadlo jednoho herce. A to je Zeman. Jak hodnotíte činnost prezidenta Miloše Zemana? Dává lidu naději, že je možné se svobodně vyjadřovat a konečně skončit s politickou korektností. To je nutnost. Korupce, tunelování, nezákonné přijímání dotací z EU a jiné kriminální činy páchané poslanci a ministry jsou přehlíženy a vycházejí navenek po letech! A co se ven nikdy nedostane, protože se na to prostě nepřijde. Co my jako občané nevíme, to by muselo být zajímavé. Dotují se neziskové organizace. To je podvod století! Tajným službám chybí 400 pracovníků. Byli propuštěni před lety. Ti, kdo vědí, média, policie, advokáti, soudci, tajné služby – mlčí. Tím se stávají spolupachateli na trestných činech. Lid se udržuje v nevědomosti. To musí konečně skončit. Já vím, je to asi naivní. Ale moc bych si přála, aby i obyčejní lidé mohli mít důvěru v tuto vládu. Něco jako socialismus s lidskou tváří, který ztělesňoval Dubček. Byla to doba plná nadějí a plánů. Na prezidenta Zemana se ptám i proto, že na stránkách Demokratické informační skupiny Ústeckého kraje, kde publikujete, je podpisový petiční arch na podporu vaší prezidentské kandidatury. Proč chcete být prezidentkou? Nejsem pro Zemana ani v nejmenším konkurence. Mou kandidaturou chci upozornit na OBĚTI ILEGÁLNÍ MIGRACE v Evropě. O těch se totiž nemluví. Druhý den se zapomene. Paříž 13. listopad 2015? Jako by se nic nestalo. Lidé zapomínají velice rychle. Ale tomu já bych u nás chtěla zabránit. Protože to, co se děje v západní Evropě, my nemusíme prožívat. My jsme dost inteligentní na to, abychom pochopili vážnost situace a nepřijímali žádné uprchlíky. Slibují nám, že se uprchlíci vrátí domů. Tak takové sliby nemůže přece nikdo z nás brát vážně. Já nejsem naivní!

VIDEO, u kterého vám dojdou slova. Natočil ho Úřad vlády a propaguje EU Úřad vlády pokračuje v seriálu edukativních videí vysvětlujících občanům výhody členství v EU. Nyní se dozvíte, že hranice jsou na houby, a tento slogan je následně ilustrován poučným příběhem. Již jsme psali o videu, ve kterém skončil český kuchtík v německém mrazáku, protože neměl pracovní povolení a přišla kontrola z úřadu. Nynější video na něj navazuje nejen tematicky, ale i obsazením. Postava pomocného kuchaře se tentokrát promění v českého houbaře sbírajícího plody lesa v hraničním pásmu. Jak vysvětluje titulek, jsme na Šumavě a probíhají devadesátá léta, temný čas hranic. Najednou vidí krásný hřib, ovšem v jeho dosažení mu brání státní hranice. Snaží se přes hraniční čáru k houbě proplížit, ale je zpozorován bdělou pohraniční stráží. Pohraničník udělá houbaři důkladnou pasovou kontrolu, během které mu úlovek na německé straně hranice „vyfoukne“ Němka, kterou hraje stejná herečka jako kontrolorku z pracáku v první epizodě vládního seriálu. Nakonec jej s úsměvem pozdraví „guten tag“. Přes zoufalého klečícího českého houbaře je nám vysvětleno, že „hranice jsou na houby“. „Užívej si volný pohyb v EU“, přikazuje následující titulek. Video v neděli zveřejnil Úrad vlády na svém Facebooku s jednoznačným vysvětlením: „Letos jsme 14 let v EU. Tohle legendární video s houbařem ukazuje hodně podstatnou výhodu, kterou nám EU přináší. Video bylo natočeno v rámci akce Evropa jsi ty. Financovaly jej Evropská komise a Úřad vlády České republiky. Kampaň Evropa jsi ty spustil na konci února tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař. Video bylo pravděpodobně natočeno již za Sobotkovy vlády, která kampaň připravovala v roce 2017.

Poslanec Fiedler a hrůzné zážitky z imigrantských táborů. Jestli se Němci nezbaví Merkelové, dopadne to špatně. A tvrdý vzkaz pomateným aktivistům PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Útrpné a kyselé vzpomínky má prý na loňskou návštěvu Calais poslanec Karel Fiedler. „Vše, o čem jsem tehdy psal, co jsem tam viděl, na co upozorňoval a před čím varoval, se naplnilo. Jen dnes je vše v mnohem větší míře a rozsahu, ať už v Calais, nebo na migračních trasách jihovýchodní a střední Evropy,“ říká Fiedler. Pro ParlamentniListy.cz promluvil nejen o rušení tábora právě v Calais, ale i celkově o uprchlické krizi a například i o tom, co řekl rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. Co budete dělat dnes o půlnoci? Půlnoc je čas, kdy už v naprosté většině případů spím. Nejsem žádná noční poletucha, naopak typický ranní skřivan. Takže předpokládám, že ani dnes to nebude jinak. Vy jste se byl minulý rok v létě podívat do Francie do města Calais. Jaké na to máte vzpomínky a jak hodnotíte to, co se tam v těchto dnech děje ohledně toho utečeneckého tábora? Jaké vzpomínky? No, řekl bych útrpné a kyselé. Vše, o čem jsem tehdy psal, co jsem tam viděl, na co upozorňoval a před čím varoval, se naplnilo. Jen dnes je vše v mnohem větší míře a rozsahu, ať už v Calais, nebo na migračních trasách jihovýchodní a střední Evropy. Pánové z Bruselu a evropští politici se museli úplně zbláznit, když problém Calais – a samozřejmě nejen ten – nechali dojít až tak daleko. Calais a jeho současná situace je typickým příkladem impotence Evropské unie v řešení aktuálních problémů. Zaslepenost, neschopnost, zkostnatělost, bezradnost, strkání hlavy do písku. A samozřejmě přebujelost a zbytečná složitost. Tak lze jednoznačně charakterizovat současnou Evropskou unii. To, co se tam v Calais děje dnes, je jen nutným důsledkem toho, o čem hovořím. Problém je tím horší a tím hůře se řeší, čím více se nechá vyrůst. A tady se nechal hodně přerůst. A co říkáte na to, jakým způsobem reagují na rušení tábora migranti? Neukazují tím nic jiného, než jak se nám nechtějí přizpůsobit, jak nechtějí akceptovat naše zvyky, jak nechtějí akceptovat evropské zákony. Jsou pro ně připravené tábory jinde, ale nechtějí tam. Není lepší výpověď o tom, že nechtějí akceptovat naše pravidla. Znovu opakuji, že chybou bylo, nechat tento problém takto přerůst. Do protestů proti rušení tohoto tábora se zapojili i různí aktivisté. Co byste jim vzkázal? Fascinuje mě, že těmhle aktivistům, a neodpustím si přívlastek – pomateným aktivistům, vůbec nevadí, že jsou napadáni řidiči kamionů, že jsou ničeny jejich náklady a auta, je ohrožována jejich bezpečnost, ale i bezpečnost občanů Calais. Že migranti vůbec nehodlají dodržovat žádná pravidla a zákony. Proč neprotestují také proti převaděčským mafiím, byznysu s planou nadějí, proti hazardování se životy běženců? Proč neprotestují například proti válečným zvěrstvům Islámského státu? Z jejich strany je to tendenční póza, nikoliv rozumové přesvědčení. Co bych jim vzkázal? – aby nejdříve sami něco vybudovali, tak jako jejich rodiče. Pak budou lépe chápat rozhořčení jiných, starších, když to někdo chce narušovat a jen si tak brát. Jak vůbec hodnotíte vývoj uprchlické krize a myslíte si, že se Evropa dokáže s tímto problémem poprat, když se na jaře očekává další vlna uprchlíků? Již jsem to řekl – naprosto zbytečně, dráž, složitěji (a pokud vůbec) řešíme problém, který při včasném řešení a opatřeních nemusel být tak velký. A pokud budou Evropu řídit stále ti stejní neschopní, kteří připustili současný stav, mám vážné obavy, jestli se s tím Evropa dokáže poprat. Evropská unie potřebuje zásadní rekonstrukci – systémovou a personální. A velmi rychle. Jinak opravdu už bude zbývat pouze možnost ji opustit. Jak vidíte situaci ohledně uprchlíků na makedonské hranici a v Řecku? Opět bych musel opakovat, co jsem už řekl. Situace je už nyní kritická. Je důsledkem liknavosti řešení krize v minulém roce. Čím dříve se učiní rázné stop ekonomické migraci, tím lépe. A i nyní to již bude velmi bolestné. A co celkově říkáte k postoji Turecka k migrantům? Doufám, že Turecko se nikdy nestane členskou zemí Evropské unie. O dvojaké politice Turecka už toho bylo napsáno tolik, že je asi zbytečné to opakovat. Chápu, že Turecko je skutečnou nárazníkovou zemí, ale jeho současný postoj je spíše vydíráním. Rozhodně bychom se ale měli ptát, kam se poděly miliardy eur na vytvoření záchytných táborů mimo hranice Evropské unie. Co dělal celý ten obrovský byrokratický aparát Evropské unie? Pouze přijímat usnesení a rozhodnutí, která se nerealizují nebo se míjejí účinkem, to opravdu nestačí. Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz řekl, že by Řekové neměli pouštět migranty dál na západ. Myslíte si, že je to dobré řešení krize? Rozhodně ano! Nejdříve je potřeba migranty identifikovat, zjistit jejich totožnost. Ekonomické migranty vracet obratem a ihned zpátky – ti další noví si to pak rychleji rozmyslí. Zvláštní, kolik jich zapomnělo a ztratilo pasy, ale žádní neztratili (i drahé) mobily...? Je snad jiný způsob řešení migrace v takovém rozsahu? Předseda Evropské rady Donald Tusk zase vyzval ekonomické migranty, aby nevěřili převaděčům a do Evropy nepřicházeli. Řecko nebo jakýkoli jiný evropský stát prý již nebudou tranzitními zeměmi. Schengenská pravidla znovu vstoupí v platnost. Bude mít toto prohlášení vůbec nějaký význam? No to jsme to opravdu dopracovali – schengenská pravidla znovu vstoupí v platnost! Tak ta snad tedy nikdy neměla přestat platit!!! Je to jen další důkaz o zkostnatělosti a neschopnosti Evropské unie. Donald Tusk přece neřekl nic světoborného a objevného, na to přece stačí selský rozum a netřeba být předsedou Evropské rady, že je potřeba migrační tok zastavit. Toto prohlášení bude mít samozřejmě svůj význam. Ale pouze tehdy, pokud se bude realizovat. Stále se mluví o tom, že nás jako České republiky se migrantská krize až tolik netýká, protože migranti k nám vlastně nechtějí. Ale opravdu netýká? Co se stane, když třeba Rakousko nebo Německo uzavřou hranice? Naprostý nesmysl. Týká se nás, i když Rakousko a Německo své hranice neuzavřou. Jsme součástí schengenského prostoru s volným pohybem osob. Německo je přeplněno osobami, o jejichž skutečné totožnosti toho až tolik nevíme. Já mám tedy o tom velké pochybnosti. A tito lidé se kdykoliv mohou objevit u nás. Stane se to s naprostou určitostí. Jak vůbec vidíte současnou situaci v Německu? Na internetu se objevil dopis, který měla psát údajně německá novinářka a omlouvá se své malé dceři za to, že nebude mít takovou svobodu, jakou by mohla mít. Jak myslíte, že to v Německu dopadne? Špatně. A pokud se nezbaví Angely Merkelové, tak velmi špatně. Souhlasíte s názory prezidenta Zemana na migranty, který od začátku hovoří například o dobře oblečených silných mužích, které mají drahou techniku a podobně? Vždyť já to říkal hned po mém návratu z Calais. Nejsem si jist, zda ne dříve, než pan prezident? Ale to není vůbec podstatné. Podstatné je, aby si tuhle skutečnost už konečně uvědomili všichni odpovědní za dění v naší zemi – tedy zejména vláda.

9 mužských zvláštností, které ukazují na to, že budete skvělým manželem Jak si představujete ideálního muže? Nepochybujeme o tom, že do seznamu lze zařadit velké množství pozitivních kvalit, které bychom u partnera chtěli vidět. V tomto článku jsme se zkusili vypořádat s tím, jak představy odpovídají skutečnosti. 1. Rozum. Chytří muži méně podvádějí a více vydělávají Není katastrofou, že někteří jsou chytřejší než ostatní. Ale podle finských vědců je pro pevné a šťastné manželství lepší vybrat chytřejšího muže, protože s velkou pravděpodobností svoji manželku nepodvedou. Navíc chytří muži obvykle vydělávají více. Vědci z Univerzity of Tennessee došli k závěru, že muži a ženy jsou šťastnější v manželství, když je žena štíhlejší než muž. Přitom nemusí mít tělo modelky, důležitý je pouze rozdíl mezi váhou muže a ženy. 3. Smysl pro humor. Smát se musíte vy, nikoliv všichni Ať je muž sebe víc krásnější, většina žen dokonce staví smysl pro humor v žebříčku na vyšší místo. Vědci ve svém výzkumu dokázali, že ženy na internetových seznamkách dávají přednost požadavkům, jako je smysl pro humor. Podle nich ženy spojují humor s intelektem. A to mužům v jejích očích přidává další plusové body. 4. Emoce. Neskrývá je pod rouškou mužství a klidu Mnohé ženy chtějí, aby vedle sebe měly silného chlapa, který neprojeví slabinu. Ale ve skutečnosti se ukazuje, že emocionálnost muže je pro šťastné manželství velmi důležitá. 5. Podpora. Při úspěchu je důležitější než při neúspěchu Profesorka Kalifornské univerzity svým výzkumem zjistila, že pro partnera je podpora při úspěchu důležitější než při neúspěchu. Právě proto muž, který se dokáže upřímně radovat z úspěchu své partnerky, i když tento úspěch není kolosální, bude v manželství spokojenější. Po světě se šíří feminismus, ale mnoho mužů si stále myslí, že žena patří k plotně. Výzkum v roce 2005 ukázal, že muž ze dvou třetin ovlivňuje, jestli žena bude nadále pracovat, nebo jestli se bude věnovat domácnosti. Ale nehledě na to počet žen, které chtějí být dobrou matkou a specialistou zároveň, neustále roste. Právě proto je genderová vyváženost natolik důležitá. Výsledky dalšího výzkumu ukázaly, že pracující ženy, které manželé podporují, jsou šťastnější, což znamená, že se šance rozvodu snižuje. 7. Peníze. Nesnaží se vydělat všechny peníze na světě Ženy často chtějí, aby u sebe měly bohatého muže, který dokáže lehce vydělat peníze. Přitom i žena chce být finančně úspěšná. Vědci provedli průzkum, podle kterého zjistili, že páry, které nestaví peníze na první místo, mají stabilnější sňatek. Výzkum sociologa z Univerzity Severní Karoliny ukázal, že soužití před svatbou v budoucnu nezvyšuje riziko rozvodu. Riziko rozvodu se však zvyšuje u dvojic, které spolu začaly žít v příliš mladém věku. 9. Dětství. Rád vypráví o svém dětství Vědci z Cambridge zjistili, že lidé, kteří byli šťastní ve svém dětství, jsou v dospělosti také šťastnější, což se odráží i v manželství. Jaké kvality ideálního muže byste do tohoto seznamu doplnili vy? Řekněte nám o tom v komentářích.

Martin Koller vypráskal odpůrce Číny. A pak přesně popsal stav naší armády... Nic příjemného ROZBOUŘENÝ SVĚT MARTINA KOLLERA Analytik Martin Koller tentokrát věnuje svou pravidelnou rubriku na ParlamentníchListech.cz přesnému popisu stavu naší armády. Coby podplukovník v záloze a někdejší pracovník ministerstva obrany odsuzuje jak její velení, tak zbrojní vybavenost a zejména politické úkolování. Máme bojeschopnou armádu a budeme vůbec nějakou armádu potřebovat? Početnost, vlastenectví a bojeschopnost armády je jedním ze základních faktorů určujících pozici státu ve světě. Dalším je šíře spektra zbraní a vojenského materiálu, který dokáže konkrétní země samostatně vyvíjet a vyrábět. Každý stát by se měl snažit o nezávislost energetickou, potravinovou a vojenskou. To říkal již slavný generál de Gaulle v dobách, kdy Francie byla ještě přední evropskou zemí pracujících, vzdělaných a civilizovaných Evropanů a bohatou velmocí, s níž se muselo ve světě počítat. Ve dnešní Francii se důstojníci bojí rostoucího počtu muslimských vojáků. Zde je dobré připomenout jednu historickou paralelu. Jednou z největších osobností celé francouzské historie byl právě generál Charles de Gaulle. Hrdý plukovník, až později generál, se nevzdal na rozdíl od početných zbabělců a zrádců, kteří se usadili po prohrané válce ve Vichi z milosti Hitlera jako ostudní zrádci národa a spolupachatelé holocaustu. Byl to vynikající vlastenec a dovedl Francii k vítězství, přestože mu jak britská, tak americká diplomacie všemožně škodily. Ale francouzští vojáci de Gaullovy svobodné Francie, bojující na straně Spojenců proti ose i francouzským kolaborantům v Africe, Asii i Sovětském svazu, se jim hodili. Líní, zbabělí a zkorumpovaní kolaboranti ve Vichy označovali vlastenecké svobodné Francouze jako spolek židů a zednářů a de Gaulla jako muže, který rozdmýchává vášně, místo aby je tlumil, a bojovali proti jeho vojákům v Africe. Obdobné argumenty používají slouhové cizích zájmů v dnešní době proti prezidentu Zemanovi. Tytéž zájmové skupiny a jejich reprezentanti napadají u nás aktuálně prezidenta Zemana pro jeho pozitivní vztah k Číně, mírumilovné zemi propagující svými činy civilizační hodnoty typu vlast, práce, rodina, pořádek, zemi, kde je možný růst životní úrovně pro všechny, zemi, jež vojensky nikoho neohrožuje, nemá zahraniční vojenské základny, neklade si v rámci obchodních smluv politické požadavky a korupčníci se tam trestají. Bohužel pro ně je Čína se svojí Hedvábnou stezkou nepříjemným konkurentem koloniální transatlantické smlouvy TTIP, která má zachraňovat USA. Proto neustále propagují Tibet, který byl před vstupem čínské civilizace, školství a zdravotnictví zaostalým středověkým modlářským a otrokářským státem, kde úzká a zkorumpovaná skupina mnichů a šlechticů nestydatě a arogantně parazitovala na práci většiny obyvatel, téměř všech negramotných. Z hlediska v USA tak oblíbených lidských práv a svobod lze bývalý Tibet přirovnat k neméně primitivnímu a středověkému Islámskému státu podporovanému Tureckem, jehož vyslance ve formě milionů ilegálů nepřátelé prezidenta Zemana i Číny nadšeně podporují. Aktuální realita jako výsledek vývoje Dlouhodobě nemá smysl se bavit o úřednictvu na ministerstvu obrany, počínaje ministrem, což je v současnosti přehlídka především politických protekčňáků vybíraných dlouhodobě nikoli podle odborných znalostí. Většina z nich jsou dlouhodobí profesionálové a profesionálky v análních expedicích a sexuálních službách, někteří ještě z dob, kdy byli politruky vyškolenými v sovětském svazu. Tento stav kupodivu dlouhodobě nevadí nikomu z českých politiků a pracovníků tajných služeb. Už fakt, že majitel firmy ANO udržuje na pozici ministra obrany herce s kladným vztahem k islamizaci, je dokladem poctivosti jeho zájmu o bezpečnost našeho státu. Armáda, přesněji resort obrany složený z ministerstva a generálního štábu (dále budu většinou používat označení armáda), dlouhodobě trpěl a stále trpí diletantstvím, nekoncepčností, ideologickými a politickými experimenty a odchodem odborníků. Stačí se podívat na přehlídku ministrů, bez výjimky doslova oslňujících odborníků, pobožným střelcem v letadle počínaje a hercem konče. Profesně nejhorší byli poslední dva, kteří byli a jsou více než jejich předchůdci na hony vzdáleni nějakému vlastenectví. Ukázkovým příkladem diletantství byla neslavná bílá kniha, jejíž tvorbu řídil novinář dosazený ODS a považující se v pozici poradce ministra Vondry za bezpečnostního odborníka. Tak ho dodnes prezentuje ČT. Otázkou je, kdo a v čí prospěch vytvářel pro současného ministra novou koncepci. Náš stát by byl s využitím všech zdrojů schopen zajistit z velké části všechny tři uvedené faktory, zbraně, potraviny a energie. Před rokem 1990 jsme byli prakticky potravinově soběstační. Rozvíjela se jaderná energetika umožňující v dlouhodobé perspektivě i soběstačnost z hlediska elektřiny pro průmysl a domácnosti i perspektivní části dopravy využívající elektřinu. Moderní využití zásob uhlí by zajistilo většinu potřebného topení. Samozřejmě po vstupu do EU s jejím sebevražedným hospodářstvím a preferencí dováženého uhlí pro větší zisky obchodníků to možné není. Měli jsme i vyspělý obranný průmysl se 70 000 pracovních míst, skvělá vědecká, výzkumná a vývojová pracoviště, statisíce vycvičených vojáků a záložáků, početnou a funkční civilní obranu, pohraniční stráž, kterou dnes zoufale postrádáme, a dokonce i desetitisíce zdravotních sester vyškolených pro případ mobilizace a války. Nedělejme si iluze, že armády NATO byly lepší. Stačí si přečíst vzpomínky generála Schwarzkopfa. Kriminalita byla ve srovnání se současnou čtvrtinová. Aktuální ubohou bezpečnostní realitu vidíme všichni. Zásadní otázkou je ohrožení. Ubohých 30 teroristů (podle oficiálních informací), z nichž jen několik šlo do boje a padlo za Alláha, dokázalo v Paříži a Bruselu zesměšnit zahraniční a bezpečnostní politiku i obranyschopnost EU. Pozice a potřeba armády jsou závislé především na společenské objednávce z hlediska ohrožení státu zvenčí. Rusko můžeme v klidu pominout. Tamní vedení nemá zájem o napadení Evropy a jejich armáda je třikrát až desetkrát slabší ve srovnání s NATO podle kapacit a druhů vojsk. Tento názor se potvrzuje v praxi ve srovnání se stále ubožejší propagandou Bruselu i Washingtonu, počínaje vypuknutím krize na Ukrajině. Rusko nikoho nenapadá s výjimkou islámských teroristů v Sýrii. Čína rovněž nikoho neohrožuje a navíc je daleko. Naopak reálné bezpečnostní ohrožení vytváří islamizace sponzorovaná především z Turecka, člena NATO(!) a Saúdské Arábie. Je třeba zdůraznit, že Evropa, tím méně naše republika, nemá kapacity k tomu, aby se míchala do konfliktů po celém světě, obzvláště v situaci, kdy není schopna je rychle a vítězně ukončit ke svému prospěchu. Rovněž není její povinností nést následky kdejaké cizí války. Všichni politici jsou naopak povinni chránit svoje občany, jejich životy, zdraví a majetek před útokem ze zahraničí. Jednoznačně hlavní ohrožení představuje destabilizace Evropy cestou islamizace a otevření hranic s Tureckem se všemi politickými, bezpečnostními, hospodářskými a sociálními dopady. Zabývá se tím můj předešlý článek, který vyšel o Velikonocích. Z hospodářského hlediska, které se logicky promítne i do oblasti obranyschopnosti, ohrožuje státy EU nejvíce koloniální transatlantická smlouva TTIP. Z hlediska vnitřní bezpečnosti v zemi a ochrany hranic je prioritou posílení policie, nikoli armády. Zde je třeba připomenout, že i z hlediska přírodních katastrof a technologických havárií zajišťuje v současnosti ochranu obyvatel Integrovaný záchranný systém podléhající ministerstvu vnitra a jeho hasičský záchranný sbor. Armáda se záchranářských útvarů zbavila, v rámci úspor rozprodala většinu jejich vybavení a ženistů je pouze jeden prapor. Většina ostatních vojáků může vykonávat jen strážní službu, nikoli policejní činnost, a dále organizované pomocné práce, i když i ty jsou samozřejmě potřeba, případně zajišťovat dopravu lidí a materiálu nákladními auty. V současnosti máme miniaturní armádu s minimálními zálohami, což by neumožnilo dlouhodobou bojovou činnost při obraně státu. Přitom historie ukazuje, že krátké války neexistují. Stačí se podívat na Irák a Afghánistán. Tam se bojuje bez pozitivního výsledku už téměř 15 let a v Afghánistánu působí i naši vojáci. Otázkou je smysluplnost jejich působení v ortodoxní islámské zemi. Jenže odtamtud lze odejít, protože z islámského Afghánistánu nebude nikdy demokratická země podle evropských měřítek, zatímco z naší země nikoli. Aspoň prozatím. Kdysi a dnes Otázkou je, nakolik byla vůbec správná plná profesionalizace armády zahájená v roce 2003. Šlo především o cílenou politickou snahu po likvidaci vztahu armády k vlasti a národu, tedy jeden z kroků k dlouhodobé likvidaci vlastenectví v zemi a národě. Je třeba s potěšením konstatovat, že u značné části vojáků, především u bojových útvarů a odborných pracovišť, se tato snaha dosud minula účinkem. Pokud bychom rozpočítali náklady na armádu na jednoho vojáka, zjistili bychom, že současná profesionální armáda s necelými 22 000 vojáky je několikanásobně dražší než předlistopadová s 217 000 vojáky. Na základě přepočtu bychom zjistili, že srovnatelné náklady ze současného státního rozpočtu by pokryly udržování bývalé armády v počtu zhruba pouze 40 000 vojáků, tedy pětinovou armádu oproti předlistopadové. A to nebyl stát zadlužený a měli jsme nedostatek pracovních sil. Stát bez dluhů měl i na přípravu části branců ve Svazarmu, kde obrovský počet budoucích vojáků získal řidičský průkaz, naučil se střílet, ovládat spojovací techniku nebo létat, případně i jiné odbornosti. Mnohým z nich to pomohlo i při zaměstnání v civilu. Místo fetování a ukájení se blbostmi na internetu se sportovalo. Kde se ze všeho dělá kšeft, mnohdy podporovaný z peněz daňových poplatníků, prolezlý korupcí a s horšími výsledky. Kromě toho z bývalé armády odcházeli aspoň částečně použitelní záložáci, z nichž mnozí se opakovaně přecvičovali. Mnozí vojáci tam navíc získali aspoň základní představu o organizaci, pořádku, zodpovědnosti, hierarchii a práci ve skupině, kamarády na celý život, někteří se naučili i číst, psát a mýt se či uklízet svoje věci. Armáda založená na povolávání branců z civilu měla sice řadu problémů, byla předimenzovaná, obtížně se potíralo šikanování, ale fungovala jako systémová společenská záležitost nejen z hlediska obrany státu. Existovala řada nedostatků, ale nelze přehlédnout snahu o jejich odstranění. Jestliže někdo dnes vykládá, že vojnu proflákal a prochlastal, je to buď protekčňák, který se někde zašíval, nebo to má v povaze a vyhovovalo mu to. Pokud mu flákárna a chlast vadily, mohl proti tomu něco dělat, když by chtěl. Pokud někdo odchází ze současné armády, tak k ní má obvykle negativní vztah, stejně jako k možnosti nějaké další služby. Plná profesionalizace armády se tedy ukázala jako nesystémová záležitost z hlediska obrany státu. Naše armáda se již v devadesátých letech, před vstupem země do NATO, dostala do situace, kdy byl prosazován americký systém finančního řízení, tedy armáda jako firma. Jak známo, cílem firmy je vytváření zisku. Problém je v tom, že ziskem „firmy armáda“ by neměl být proud peněz do pokladny státu i politických partají, případně na soukromé účty v zahraničí, ale bojeschopnost. Naopak peníze získané rozprodejem armádního majetku směřovaly především do státní kasy, kde spolu s dalšími rozprodeji státu a půjčováním si peněz vyrovnávaly po 25 let rozpočet neúspěšného hospodářství, korupce a rozkrádání. Výsledkem finančního řízení armády byly neustálý rozprodej majetku a úspory za každou cenu. Armáda se zbavila i převážné většiny svých finančních zdrojů. Jenže armáda, stejně jako stát (!) není firma a takto ji řídit nelze. Jejím úkolem není vytváření zisku, i když česká polistopadová realita tak mnohdy nevypadala. Dokladem je americká armáda, která je početná, extrémně drahá (jako každá profesionální armáda) a z hlediska efektivního využití vojáků i techniky velmi špatná. Americká armáda je však obrovitá, takže si může dovolit být neefektivní z důvodu ideologizace, bezmyšlenkovitého drilu založeného na předpisech, multikulturalismu, velkého počtu nekvalitních vojáků na základních stupních a feminizace. Naše armáda je miniaturní, takže každý její příslušník, především voják, by měl být špičkový a bojově nasaditelný. Opak je pravdou. Máme ministry, kteří nikdy nebyli na vojně, nanejvýš v armádním uměleckém (politickém) souboru, generály posluhující cizím zájmům, kteří by nezvládli ani velení malé jednotce, dokonce i nějaké vyšší důstojníky, kteří rovněž nebyli na vojně, někteří měli i modrou knížku. Před třemi roky, než mě politruci a absolventi sovětských škol navázaní na ministra Picka vyhodili z ministerstva obrany, byla situace tristní. Podle vedení Generálního štábu jsme měli nasaditelných nanejvýš 6 000 vojáků z celé profesionální armády (tehdy kolem 21 000 vojáků). Pochybuji, že se situace výrazně zlepšila. Bečvář na obrazovce Náčelník Generálního štábu generál Bečvář nedávno v ČT uvedl, že k ochraně hranic by armáda mohla nasadit maximálně kolem 2 700 vojáků. Aktuálně je připraveno pouhých 600. Pokud vyjdeme z předpokladu, že by šlo pouze o ochranu zhruba 200 km průchodnějšího terénu na jihu republiky od slovenských hranic po Lipno, je to přibližně 13 vojáků (ze 2 700) na kilometr. To by téměř stačilo i k zahánění ilegálů zpět do Rakouska. Jenže v případě delší akce, než je cvičení pro média a občany bez odborných znalostí, je reálně využitelná přibližně čtvrtina, tedy tři vojáci na kilometr. Musíme vycházet ze tří střídajících se směn za 24 hodiny, dovolených, nemocí a dalších faktorů. Pokud bychom měli chránit celou hranici s Rakouskem a Německem, vycházel by jeden voják na několik kilometrů. Bečvář neuvedl, zda jsou v uvedeném počtu 2 700/600 zařazeni rovněž příslušníci logistických jednotek, počínaje kuchaři, protože vojáky nelze stále živit konzervami, zvláště české kvality. Kromě logistiků jsou tu velitelé, příslušníci štábů, spojaři a další, kteří by se rovněž nepodíleli na přímém střežení. Nakonec by se taková ostraha mohla podobat názvu jednoho válečného románu „Sám voják v poli“. Otázku nedostatku vojáků přímo na čáře lze samozřejmě a do určité míry řešit využitím technických prostředků monitorujících prostor hranice (robotické prostředky a senzory), mobilitou vojáků a nasazením zásahových jednotek z blízkých základen pomocí vozidel a vrtulníků, ale na krátké vzdálenosti není příliš efektivní ani vrtulník, kterému chvíli trvá, než vůbec odstartuje, a nelze ho použít za každého počasí. Robotická ostraha hranice podle vzoru Izraele zůstává pouze snem. Policie se z hlediska ochrany hranic nalézá v tristní situaci, protože ji dostatečně zatěžuje různá kriminalita, která od roku 1990 vzrostla trojnásobně, a to ještě nedorazili islámští migranti se svojí představou civilizace. Navíc prakticky postrádá logistické zabezpečení pro dlouhodobou činnost v terénu. Jak se zdá, likvidace pohraniční policie nebyl zcela rozumný krok, likvidace ženijních zátarasů a plotů mimo oficiální přechody rovněž. Jenže to by se nemohlo pašovat a převážet kradené zboží a vozidla. Zde lze s plnou vážností nabídnout spolupráci občanských organizací, především programu Stráže obrany státu, který připravují Úsvit a Blok proti islámu. K něčemu takovému je ovšem třeba učinit legislativní změny. Na ochotě zavedených vládních i opozičních politiků k takovému řešení bude vidět jejich zájem o ochranu naší země a jejích obyvatel. Existuje počet vycvičených vojáků, který výrazně převyšuje počty celé naší profesionální armády. Jsou to záložáci, kteří prošli vojenským výcvikem. Někteří z nich jsou soustředěni v iniciativě ČS vojáci v záloze. S nimi kupodivu naši politici nepočítají a ze strany ČT se dočkali nepravdivých a nepřátelských útoků. Přesto právě oni by mohli tvořit základ programu sboru Stráže obrany státu a posílit ochranu hranic a strategických objektů ve vnitrozemí. Aktivní zálohy armády tvoří nadšení vlastenci z civilu, až na výjimky honící politickou či jinou kariéru. Částečně jsou to rovněž záložáci. Bohužel i tam se objevují osoby, které nikdy nebyly na systémové vojně. Armáda aktivní zálohy dlouhodobě všemožně odstrkovala a mnozí si platí část výstroje a vybavení ze svého. Protože zaměstnanci mají z hlediska účasti v aktivní záloze pracovní problémy, tvoří značnou část z nich podnikatelé a živnostníci, kteří prostě obětují část výdělku na oltář vlasti. Řadu z nich znám osobně. Malý zájem dalších občanů o službu v této formaci je kromě pracovních problémů v logické nedůvěře většiny našich občanů v politickou reprezentaci, počínaje současným ministrem obrany. Občané se bojí možnosti nasazení mimo území republiky a kdesi v cizích válkách. Vedly k tomu i nedávná snaha o prosazení povinných odvodů mládeže a vojenská přísaha NATO. Z tohoto hlediska by musely mít aktivní zálohy zvláštní status, který by jednoznačně bránil jejich organizovanému nasazení mimo území republiky. Pokud by chtěl některý z příslušníků aktivní zálohy bojovat jinde, muselo by se to stát na základě individuální žádosti a jeho převedení mezi profesionální vojáky. Naprosto zásadní otázkou rovněž je, z čeho by naše armáda počty nových aktivních záloh, o jiných záložácích nemluvě, vyzbrojila a vystrojila. Kdeco se rozprodalo, rozprodává a dokonce i rozdává jako dary do zahraničí, místy dost nejasnou cestou a s nejasným cílem. Údajně už nejsou k dispozici ani polní kuchyně pro zajištění stravování většího počtu obyvatel v případě velkých katastrof nebo ničení měst válkou. Problémy s maskáči a botami se probíraly i v televizi. Kšefty některých logistiků se specializovanými a goretexovými výstrojními součástkami dodnes neřešil nikdo, což dokazuje dlouhodobou úroveň armádní logistiky. Situaci v armádě, myšlena její uniformovaná část podřízená Generálnímu štábu, evidentně není dobrá. Předpokládaných zhruba 6 000 bojeschopných vojáků, z toho nasaditelných kolem 3 500 včetně zahraničních misí z více než 20 000 placených profesionálů nepůsobí dobrým dojmem. Pokud do té nasaditelné skupiny patří rovněž letectvo, je počet vojáků nasaditelných na zemi doslova zoufalý. K tomu je třeba dodat, že na ministerstvu se poflakuje přehršle uniformovaných úředníků, kteří pracují jako civilisté, ale získávají nárok na všemožné nadstandardy a nakonec i výsluhy po deseti a dvaceti letech služby. Přitom jsou méně vytížení než kdejaký zdravotník u záchranky. To ovšem nikoho nezajímá, nejméně firmu ANO, která ovládá ministerstva financí i obrany. Podle Bečváře by se měl v průběhu následujících let zvýšit počet profesionálních vojáků na 24 000, tedy úroveň z roku 2007. K tomu by armáda měla mít 5 000 občanských pracovníků a počet příslušníků aktivní zálohy by se měl ze současných 1 250 zvýšit na 5 000. Hlavním důvodem malého zájmu o službu v armádě je politický vývoj v celé Evropě. Základem služby v armádě jsou vlastenectví, vztah ke státu a národu a dalším civilizačním hodnotám, počínaje rodinou. To vše se za posledních 25 let systematicky likvidovalo. Za co by měl bojovat voják EU? Za byrokraty v Bruselu podlézající americkým a islámským zájmům, jednostranný rasistický multikulturalismus, přisprostlý sobecký individualismus, islám, zvýhodňování sociálních a neziskovkářských parazitů, politickou korektnost, jakousi evropskou rasu či praskající konta oligarchů? Bojovat v cizině v době, kdy se v jeho vlasti povalují agresivní migranti pozvaní socialistickou a křesťanskou (?) politickou oligarchií? Žoldácká armáda bez vlasti se stará pouze o to, aby moc neriskovala a užila si ve zdraví vysloužené peníze. Vlastenci bojovali za naši vlast v první i druhé světové válce. Neohlíželi se na kvalitu zbraní a nehledali výmluvy. Bojovali s tím, co měli za vlast a národ. Tady bychom měli začít, ale z něčeho takového mají demokratičtí političtí oligarchové vládnoucí současné Evropě větší hrůzu než z muslimské invaze saláfistů. Armádní výzbroj, technika Kritiku neradostného stavu v armádě zahájily noviny E15. Byl tam zmíněn především stav obrněných vozidel. Ze 107 obrněných transportérů Pandur 4. mechanizované brigády, pořízených v roce 2010, je údajně 30 nebojeschopných. Z technického i taktického hlediska jde o kolové obrněné transportéry, přestože naše armáda je z propagandistických důvodů označuje jako kolová bojová vozidla pěchoty. Generál Bečvář v televizi uvedl, že nebojeschopných vozidel je pouze deset a dalších dvacet pouze nepojízdných. Generála lze vcelku chápat. Jeho funkce je rovněž do značné míry politická a dobře placená a musí uklidňovat znechucenou veřejnost. Jako vedoucí vojenský funkcionář v kolonii byl pravděpodobně potichu schválen i z velení NATO, tedy z Washingtonu. Podle armádních standardů, které jsou v souladu s NATO (většinou takzvaný STANAG), je vozidlo nebojeschopné, pokud není schopné jezdit ani střílet. Pokud nejezdí, ale je schopné střílet, je hodnoceno jako bojeschopné. Ovšem vzhledem k tomu, že obrněné transportéry Pandur jsou určeny k manévrovému boji v terénu, nikoli střelbě v garáži nebo dílně, můžeme z uvedených 30 považovat za nebojeschopné všechny. Za války by posloužily jako zdroj náhradních dílů. Některé nepojízdné, ale „bojeschopné“ by možná mohli svalnatí profesionálové nebo štábní profesionálky s nalakovanými nehty tlačit nebo táhnout do boje. Generál uvedl, že na opravy pandurů brzy dorazí 1 800 náhradních dílů. Mohlo by jít stejně o šroubky jako o složitou pohonnou soustavu. Tato věta odhaluje celý problém. Vozidlo je sice české výroby, ale všechny hlavní komponenty a skupiny jsou zahraničního původu, především pohonná soustava a výzbroj. Krabici z pancéřového plechu svaří kdekdo disponující odpovídajícím technickým vybavením. Vzhledem k likvidaci části vojenského opravárenského podniku VOP 025 a odchodu nejlepších zaměstnanců s praxí svařovali pancéřování některých pandurů pouze zaškolení zaměstnanci. S výzbrojí podle dosažitelných informací vcelku problémy nejsou. Pokud je vozidlo nebojeschopné z hlediska výzbroje, jde nejčastěji o následky havárie, kdy došlo k převrácení vozidla a mechanické poškození (teleskopické) zbraňové základny nebo poruchy elektroniky zbraňové základny. V Afghánistánu se výzbroj osvědčila. Pokud jde o pojízdnost pandurů, jde vesměs o poruchy pohonné soustavy, takzvaného powerpacku sdružujícího do bloku motor, spojku a automatickou převodovku, případně poruchy náhonu jednotlivých os a kol. K tomu patří ještě elektronický řídicí a kontrolní systém. Powerpack se vyměňuje jako celek a odesílá k opravě, mnohdy u výrobce. Z tohoto důvodu armáda má nebo by měla mít určitý počet náhradních powerpacků, které může namontovat specializovaná opravárenská základna, případně i technici vybavení jeřábem v polních podmínkách. A zde je další problém. Naše armáda sice 25 let vydatně a draze přezbrojuje, ale trpí dlouhodobě chronickým nedostatkem náhradních dílů a skupin. S bojováním se moc nepočítá a na mediální prezentace vozidla stačí. Především se stále šetří a nenakupuje se nic, co není aktuálně potřebné, chybějí zálohy jakéhokoli materiálu. Čestnou výjimku tvoří materiál, který zbyl po předlistopadové armádě. Podobná je situace i v jiných armádách. Německý Bundeswehr rozprodal v devadesátých letech většinu svých zásob náhradních dílů na tanky Leopard II a zbavil se i nadbytečných tanků a další techniky odprodejem téměř zdarma do Polska. V případě války by povolaní němečtí záložáci tankisté neměli do čeho sednout. Americká armáda si z důvodu úspor nechala dělat náhradní díly v Číně, a přitom se provokují kvůli ostrovu v Pacifiku. A to je přesně ten ekonomický či finanční způsob řízení armády jako firmy s negativním dopadem na bojeschopnost. Důvod problémů naší armády s náhradními díly je logický. Před listopadem 1989 jsme značnou část výzbroje vyráběli sami nebo v licenci, tedy za nákladové ceny. Bojové letouny, vrtulníky a radiolokační techniku dodával SSSR, tedy jeden dodavatel. Samohybné houfnice 2S1 jsme dostávali místo ze SSSR z licenční výroby v Bulharsku, průzkumná vozidla OT-65 z Maďarska, obrněné transportéry OT-64 se vyráběly v kooperaci s Polskem. Armáda měla velké zásoby náhradního materiálu a kompletní vybavení pro statisíce záložáků. Každé dítě ve škole mělo plynovou masku. V současnosti se téměř vše dováží ze zahraničí a vše je drahé. Důvodem vysokých cen vojenského materiálu v rámci NATO jsou vysoké vývojové náklady, malá sériovost výroby a především tlak na vysoké zisky výrobců včetně započtení nemalých nákladů na korupci politiků a vojáků ve spojeneckých zemích. Zásoby se téměř nevytvářejí. A to jsme u nás vesměs odolali tlakům některých zahraničních výrobců, aby se výzbroj posílala k opravám do jejich podniků. Představte si to za války. A tak to některé armády NATO skutečně dělají, například britská. Vojenské tržní hospodářství v praxi. Výrobci vojenské techniky a náhradních dílů fungují rovněž tržně. Armády jsou od roku 1990 stále menší a potřebují stále méně techniky a dílů pro ni. Proto se výroba některých dílů realizuje pouze na objednávku. Téměř nic výrobci neskladují, protože by to zvyšovalo náklady stejně jako v civilu. Kusová výroba je neekonomická, takže se čeká na větší objednávky. Na náhradní díly se může čekat i dva roky a technika je v té době nepojízdná nebo nebojeschopná. Naše armáda je malá, má malé objednávky, a proto je u výrobců mezi posledními z hlediska realizace objednávek. Armádě prostě chybí to hlavní, tedy zálohy lidí i materiálu pro delší intenzivní bojovou činnost. Jsme schopni s bídou zvládnout vyslání pár stovek vojáků do zahraničí, kde potřebují ubytování, pěchotní munici, potraviny a pohonné hmoty. Proto jsem kdysi psal, že celá naše armáda by mohla bránit zhruba prostor jednoho kraje po dobu nanejvýš dvou týdnů. Poté by přišla z důvodu bojových a nebojových (poruchy, závady, havárie) ztrát o většinu techniky, prořídli by vycvičení profesionálové pro nové typy výzbroje a nebyla by za ně náhrada. Pravděpodobně by se i vystřílela dovozní munice. Generál Bečvář dále uvedl, že do opravy zamíří osm ze třiceti tanků T-72M4CZ, nepojízdných je 40 ze 120 postarších pásových bojových vozidel pěchoty BVP-2 od 7. mechanizované brigády a 120 z 550 různých typů nákladních automobilů Tatra. U nákladních vozidel se ovšem jedná především o automobily starší třiceti let. A to si musíme připomenout letitou mediálně podporovanou účelovou politickou soudní tahanici kolem společnosti MPI, automobilky Tatra a ministra Bartáka. Teď se za ni budou platit náhrady ze státní kasy, nikoli z konta toho, kdo ji vyvolal na politickou objednávku. Demokratická společnost platí za lumpárny jednotlivců a zájmových skupin. Ve speciálu IDET News vydanému k IDET roku 2013 jsem se v dlouhém článku věnoval možnostem našeho obranného průmyslu. Ten se podařilo za 25 let slušně zdevastovat. Likvidace zbrojního průmyslu a potravinové základny, a tím vytváření závislosti na dovozech je klasickou cestou ke kolonizaci země. V současnosti jsme schopni vyrábět jen omezené spektrum výzbroje a dalšího vybavení pro armádu ve srovnání s minulostí. Zbytek, přesněji většinu, dovážet musíme. Akvizice výzbroje Historie vyzbrojování naší armády po roce 1989 by stála za knihu. Už léta se zabývám dějinami našeho obranného průmyslu a obchodu, takže toto období v knižním vydání zaručeně nevynechám. A bude to počtení na téma ministerstev průmyslu a obchodu, zahraničních věcí a obrany a také některých dalších pracovišť. Je v zásadě jedno, zda máme nebo nemáme třicet zastarávajících modernizovaných tanků T-72. Představa tankových bitev na našem území je více než nepravděpodobná. Ostatně náš terén není zrovna tankový. Celá slavná předražená modernizace tanků T-72 je ukázkou českého vyzbrojování polistopadové éry. Německé tanky Leopard 2 jsme mohli získat za zlomek ceny. Jen doufám, že někoho nenapadne „výhodně“ nakoupit ojeté americké tanky a následně je nechat za kupu miliard zmodernizovat u výrobce. Podobné „výhodné“ nabídky se za poslední čtvrtstoletí opakovaly pravidelně. Stačí vzpomenout olétané belgické nebo turecké letouny F-16 nebo totálně zastaralé americké tanky M60. Rezavé muškety pro domorodce v koloniích. Gripeny mohou sloužit ještě dvacet let, i když změna původního offsetového programu na pronájem se nám prodraží a zaplatíme tento čísi kšeft z našich daní. K plnění bitevních úkolů (ničení pozemních cílů) mohou sloužit L-159 ALCA z domácí konstrukce z AERA rovněž dlouhou dobu. Nový typ vlastní výroby je v nedohlednu, akvizice kategorie cvičných proudových a lehkých bitevních letounů ve světě saturují rusko-italští, britští a čínští výrobci. S nákupy transportních a dopravních letounů včetně nákupu letounu k pracovnímu využití milenky pana exministra už snad máme na nějakou dobu pokoj, ať již byl jakkoli výhodný či nikoli. Pandury posloužily k vyzbrojení jedné ze všech dvou našich brigád. Doufám, že nikoho nenapadne vážně uvažovat o přezbrojení té druhé z BVP-2 na nějaké západní pásové vozidlo. To by byla finanční sebevražda z hlediska provozních nákladů. Možností je několik, ať již jde o německý typ Puma, britský ASCOD nebo švédský CV90 ve verzi BVP. Ale nejrozumnější by bylo přezbrojit 7. brigádu opět na kolový typ Pandur. Využil by se zavedený systém výcviku i logistického zabezpečení včetně jednotkových náhradních dílů a dalšího materiálu. Vybavení armády a policie by měla doplnit kolová obrněná vozidla s vyšší odolností než pandury. Aktuálně vítězí typ TITUS vyvinutý ve spolupráci známé automobilky TATRA a francouzského zbrojařského konsorcia NEXTER. TITUS může sloužit v armádě i policii k mnoha úkolům, počínaje střežením hranic a jako základna pěší jednotky v terénu. Vyznačuje se unikátní průchodností. Základní pěchotní zbraně si dokážeme vyrábět sami ve společnosti Česká zbrojovka Uherský Brod, většinu optiky a infratechniky rovněž s využitím dovezených dílů u společnosti Meopta. Stejná situace je s nákladními automobily. Kulomety a granátomety nakupujeme stejně jako terénní automobily. Dokážeme vyvíjet a vyrábět bezpilotní letouny a vrtulníky v malých sériích pro naši armádu u výzkumného ústavu ve Kbelích. Dokončen byl rovněž vývoj autonomního a podpůrného robotického vozidla ve spolupráci VOP Cz a Univerzity obrany. Problém našich výrobců je v tom, že nemají fondy na stimulaci partajních pokladen a soukromých kont. Je to následek záměrné či ideologicky stupidní atomizace českého průmyslu, nejen obranného. Dokážeme úspěšně vyrábět munici menších ráží, výbušniny, pyrotechnické prostředky, transportní a logistický materiál, spojovací techniku, pasivní systémy protiletecké obrany, vybavení pro chemiky a zdravotníky stejně jako letecké i pozemní výcvikové prostředky a simulátory. Zde bychom měli rozhodně podporovat domácí výrobce. Spolupracují s nimi Univerzita obrany, vojenská akademie i všechna pracoviště armádního výzkumu a zkušebnictví. Většinu z nich lze nalézt v každoročním katalogu asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Stále se protahuje nákup nových radarů. Jednoznačně nejlepší je izraelská nabídka společnosti IAI ve spolupráci s domácí společností RETIA. Kupodivu někdo na ministerstvu obrany tuto možnost stále brzdí, evidentně záměrně a snaží se prosazovat konkurenční, dokonce výrobně nedotažené produkty. Zdá se, že se nám objevuje další ostuda a korupční skandál. Přitom již nelze odkládat akvizice radarů středního dosahu, které mohou působit jako přehledové ve prospěch letectva a zároveň ve spolupráci s raketovými systémy protivzdušné obrany. Nemáme hranici jen na zemi, ale i ve vzduchu. Doufám, že na dnešním semináři k ochraně hranic si na to někdo vzpomene. Evidentně není dotažena otázka zdrojových základen, které by byly potřebné jak pro vojáky či policisty zajišťující ochranu hranic, tak zahraniční mise. Jednu z nich, která se už osvědčila v zahraničních armádách, nabízí společnost ESET. Je třeba realizovat přezbrojení dělostřelectva a zbavit se zastarávajících samohybných děl DANA s rostoucí poruchovostí. Možností akvizice kolových samohybných děl není mnoho. Prakticky pouze modernizovaná DANA ze Slovenska nesoucí jméno ZUZANA nebo nový slovenský lehký typ samohybného děla EVA. Další možností je švédský samohybný typ ARCHER. Další zajímavou akvizicí jsou vrtulníky. Nelze se zbavit dojmu, že v současnosti jde o předem zákulisně domluvený obchod s americkými výrobci. Zdaleka není jisté, zda by se nedala doba služby současných vrtulníků prodloužit o několik let. Tím by se rozprostřely na delší dobu současné náklady na přezbrojování. Placená propaganda je sice aktivně napadá, ale bez problémů a s dobrými výsledky slouží v řadě armád včetně armád NATO. Připravovaná akvizice vypadá jako typické české výběrové řízení šité na konkrétní typ. Nelze vyloučit, že kolem vrtulníků může vzniknout ostuda stejně jako kolem radarů. A zodpovídat za ni bude ministr obrany za firmu ANO. Je třeba zdůraznit potřebu podpory domácího obranného průmyslu, případně domácích obchodních společností v případě dovozů materiálu, který již nejsme schopni vyrábět. Zde nelze pominout nutnost eliminace agentury NATO NSPA, dříve NAMSA, která preferuje zahraniční firmy podle toho, kolik do ní přispívají. Jen při vstupním jednání o akvizici přes NSPA je třeba zaplatit těmto byrokratům v přepočtu 50 milionů korun. Bohužel na cizí zájmy výborně slyší, a to dlouhodobě někteří naši politici, v první řadě český vyslanec u NATO, velký přítel ministra obrany a ministra zahraničí. Již to napovídá mnohé. Žábou na prameni je v případě akvizic Národní úřad pro vyzbrojování, který je součástí ministerstva obrany. Dostává se do neustálých konfliktů s vojenskými odborníky z generálního štábu. Proč asi a v čí prospěch? Měl sloužit ke zprůhlednění akvizic a vytvoření odborného systémového přístupu. Výsledkem je přesný opak, což dokazuje především bobtnající kauza kolem radarů. Je to vina především jeho prvního ředitele, arogantního plukovníka bezdůvodně povýšeného na generála a dosazeného do vedení úřadu v době vlády ministra Vondry s pomocí již uvedeného vyslance u NATO, jeho blízkého kamaráda. V současnosti je díky přátelské pomoci (proč asi?) minulého ministra obrany členem vedení společnosti Explosia, přestože jeho generálské odborné znalosti končí u skákání na padáku a velení roty v misi. Zaměstnance národního (doufejme) úřadu pro vyzbrojování lze rozdělit na tři kategorie. První tvoří odborníci, kteří tam mají nejmenší slovo a průběžně odcházejí. Druhou skupinu tvoří arogantní diletanti, většinou mladí právníci dosazení ODS s tím, že potřebují razítko potvrzující, že pracovali na ministerstvu obrany. Někteří z nich odmítali i pracovat a sedí tam pravděpodobně dodnes, možná už jako členové firmy ANO. Ve vedení se vystřídalo několik osob, vesměs politicky dosazených. Objevila se tam dokonce spolupracovnice neslavného socialistického ředitele neméně neslavného Úřadu provozu a služeb ministerstva, který proslul opravdu podivnými čachry a kontakty s ruskými firmami. Kupodivu to dlouhodobě nikomu nevadilo. Možná proto, že ze svých evidentně našetřených peněz pořádal žranice na velitelství vojenské policie. Už před několika lety se dostal do neudržitelné situace, takže musel táhnout, ale jeho kumpánka s podobně prosovětskými vztahy se na úřadu drží dále s čísi (?) podporou a opět to nikoho nezajímá. Co předvede nový ředitel, blízký spolupracovník ministra obrany, uvidíme už v kauze radarů. Blbosti na objednávku V neposlední řadě bychom se měli věnovat tajným službám a podobným odborným pracovištím. Podle všemožných odborníků jsou základem úspěchu v každé válce informace. Obvykle se zároveň ohánějí informačním věkem, informační válkou a všemožnými americkými teoriemi, které neuspěly v Iráku, Afghánistánu i jinde. Islámští teroristé kupodivu nefungují podle amerických služebních předpisů, přestože z USA dostávají podporu již desítky let. Ani teroristi se nedají řídit jako firma. Úspěch ve válce zaručuje schopnost nejen získávat a vyhodnocovat pravdivé a použitelné informace, ale především schopnost je použít, přesněji řečeno efektivně použít ve prospěch vlasti a národa. Pokud je dostane zrádce placený nepřítelem nebo nekompetentní blbec neschopný či neochotný je využít, ať již z jakéhokoli důvodu, jsou i nejlepší informace k ničemu. To je evidentně problém celé evropské bezpečnostní a zahraniční politiky. Dokladem je rok trvající (záměrně?) neúspěšné řešení islámské invaze z Turecka lídry EU i NATO. Vyvstává otázka, k čemu vůbec máme tajné služby, jestliže odpovědní politici odmítají plnit svoje základní povinnosti, podlézají cizím zájmům, drží se scestných až zrůdných ideologií, odmítají využívat odborné informace, zamlčují pravdivé informace. Zcela popírají vojenskou i bezpečnostní historií prověřený fakt, že základem úspěchu při ochraně a obraně je prevence. Přitom vědomě umožňují vznik situace, kdy místo odborníků se ve většině médií, počínaje ČT placenou z našich daní, předvádějí všemožní diletanti, političtí propagandisté a neziskovkáři. Na nedávné konferenci pořádané SPD ve sněmovně k válce v Sýrii a ohrožení Evropy islamizací jsem se setkal s tvrzením, že naše tajné služby pracují výborně a o hrozbě islamizace věděly dávno. Pominu-li fakt, že tyto služby se staly spíše odpadkovým košem, kam americké tajné služby odhazují méně hodnotné informační zbytky, stačí se podívat na análitické armádní pracoviště při univerzitě obrany v Brně. Původně to mělo být analytické centrum bezpečnostních informací. Pod vedením bývalého zpravodajského generála, který dostal za odměnu velení školy NATO v Itálii, se centrum postrádající byť jediného analytika zabývalo analýzami na politickou objednávku. Především vymýšlením strašné ruské propagandy a návrhům boje proti tomuto svému výmyslu. Připomíná to psa honícího vlastní ocas. Vyhozené peníze daňových poplatníků a smysluplný výsledek žádný. Uvedenými blbinami se musí zabývat i tajnější pracoviště, pravděpodobně v celé EU. Následky takového přístupu vidíme nejnověji v Belgii. Dnes se má ve sněmovně konat seminář k ochraně hranic. Je logické, že takový seminář by se měl zabývat třemi základními oblastmi, a to personalistikou zajišťující dostatek sil k ochraně hranic, dále organizačními otázkami, aby bylo střežení, případně obrana co nejefektivnější, a v neposlední řadě technikou a logistikou. Já bych tam čekal například šéfa Úsvitu Mirka Lidinského, který sloužil u naší pohraniční policie a následně u nejslavnější speciální jednotky SOG v Afghánistánu. Dále někoho, kdo by prezentoval program Stráž obrany státu. Uvážíme-li, že k uvedenému vývoji došlo už za vlády generálů Picka a Pavla, nelze se příliš divit. Při představě současného ministra obrany, reprezentanta firmy ANO vyhodnocujícího výsledky práce tajných služeb se nelze ubránit smíchu

Takhle tuhle zemi mrvit... Herečka, která uváděla Staance, odsoudila Čechy za to, koho volí Propad společnosti je výsledkem toho, kdo vládne, uvedla v rozhovoru pro Český rozhlas herečka Tereza Kostková. Hovořila mimo jiné také o slušnosti, která ji dle jejích slov válcovala na úkor její osobnosti a ženství. „V životě zjistíte postupně, že lidi pouštíte někam, kam nechcete. Učila jsem se nechodit za tuto hranici. Je potřeba si říct: Já jsem to dovolila, a teď to zavřu. Myslím, že za to, jak člověku je, nemohou druzí. Můžeme za to sami a to, že si proto postavíme mantinel, není špatně. Je to jen obrana a je to v pořádku,“ uvedla mimo jiné v rozhovoru herečka, dcera herce Petra Kostky a herečky Carmen Mayerové. Herec podle jejích slov má výsadní postavení. „Byl vždycky kašparem krále a královny, vždycky si může udělat srandu a být v opozici i s člověkem, kterého si váží. Může nesouhlasit. Měl by být zrcadlem společnosti,“ řekla Kostková a vysvětlila, proč se nechce věnovat moderování politických pořadů. „Kdybych šla do čehokoliv politického, popřela bych velkou část své osobnosti,“ dodala. Původní text ZDE Současnou politickou situaci nazývá Kostková pádem Říma. „Celý svět, včetně Česka, jsme na vlně dolů, myslím si. A těch čtyřicet let komunismu a doba po revoluci, která se uchopovala různě, se nemohly na lidech nepodepsat. Tohle vše dělá strašný propad a pro lidi začíná být normální to, co by pro ně normální být nemělo,“ dodala Kostková. Podle jejích slov jí to však rozhodne nebere lásku k vlasti, k mé krvi a k místu, kde vyrůstá a má rodinu a přátele. „I vláda a instituce do mé vlasti patří. Ale tento stav je výsledek toho, kdo vládne. Všechno kleslo, především lidsky, ale i ve všem ostatním,“ řekla s tím, že ona to tady miluje a o to víc ji to mrzí. „Když vidím, koho jsou lidé schopni zvažovat do těch pozic, jak strašně to kleslo lidsky. A řeknete, já tady snad nebudu moct bejt. A to říkám s vědomím, že jsem posledním, kdo by chtěl emigrovat, ale z té hrůzy, kdo je schopen tady tu zemi mrvit, tak vlastně pokud by se mi tohle stalo z jistý nemožnosti to akceptovat, tak bych toto zažívala,“ uzavřela rozčíleně herečka.

Spadli jsme až na dno, mnoho věcí je horších než za komunistů. Nastupuje totalita ze Západu. Nechutná hysterie kolem Miloše Zemana. Jaroslav Bašta o listopadu 1989 a dnešku ROZHOVOR „Místo diktátu jedné strany před listopadem 1989 a oddanosti Moskvě dnes slyšíme pohádku o demokratických a nedemokratických politických stranách a o tom, že patříme na Západ. Tak jako tenkrát je i dnes opozice označována za protistátní, jednající ve prospěch zlých imperialistů. Jenom tentokrát nejsou z Wall Street, ale z Kremlu,“ říká historik, disident a exministr Jaroslav Bašta. Opět si připomínáme výročí 17. listopadu. V jakém stavu je naše demokracie a do jaké míry jsme se za poslední dobu přiblížili, či nepřiblížili k tomu, o čem jsme snili po roce 1990? Česká demokracie momentálně prodělává hlubokou krizi své identity. Vývoj po volbách ukazuje, že jsme se ideálům, kvůli kterým jsme před 28 lety zaplnili náměstí, hodně vzdálili. Politici a jimi ovládaná média odmítají reflektovat vůli voličů, obhajují obstrukce, zpochybňují demokracii jako takovou. Místo diktátu jedné strany před listopadem 1989 a oddanosti Moskvě dnes slyšíme pohádku o demokratických a nedemokratických politických stranách a o tom, že patříme na Západ. Tak jako tenkrát je i dnes opozice označována za protistátní, jednající ve prospěch zlých imperialistů. Jenom tentokrát nejsou z Wall Street, ale z Kremlu. Dlouhou dobu jsem opakoval, že česká politická třída má po čtvrt století už prošlou záruční lhůtu, takže se chová jako „betonové hlavy“ minulého režimu v roce 1989. Stejně jako oni odmítají myšlenku, že suverénem je lid, nikoliv politici, ať už se ohánějí adjektivy jako demokratičtí, proevropští atp. Někteří vidí ohrožení demokracie v Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi. Sám Andrej Babiš tvrdí, že právě on chce realizovat to, o čem jsme tenkrát snili: Fungující ekonomika, úspěšné rodinné firmy, infrastruktura, fungující státní správa… Co je spíše pravda? Ten pokřik o ohrožení demokracie vyplývá z neochoty uznat volební porážku. Efekt krásných slov a mazání medu kolem úst občanům skončil, protože jsme spadli až na pomyslné dno. Nejlépe se to pozná podle toho, že spousta veřejných služeb funguje občas hůře než za totality. Přišel čas změn. Babiš, který je v tuto chvíli nejsilnějším politikem, zmiňuje jen okrajově, v podstatě vůbec, v souvislosti se sny a realitou po roce 1989 Václava Havla. Akcentuje již zmíněné praktické, hmotně zaměřené záležitosti. Je to tak, že český národ se nyní již s prominutím „vykašlal“ na Václava Havla, jeho představy o lepším světě, o šíření globálního dobra…? A jde mu nyní o „babišovsky“ praktické zajištění fungování státu? Češi jako národ se v průběhu více než tisíce let svých dějin projevovali jako lidé veskrze praktičtí, pragmatičtí až přízemní. V dobách tak nejistých, jako se jeví ty současné, jim instinkt napovídá, že zlé časy se snáze dají přežít s fungujícím státem a ekonomikou. Jde o velmi rozumný způsob uvažování. Pravicoví politici tvrdí, že se nyní máme nejlépe v historii naší země... Tohle komunisti říkali také. Hlas lidu na to odpovídal, že teda jak kdo. V roce 1989 jsme všichni věděli, že jsme se mohli mít daleko lépe. Obojí dnes platí také. Nízkopříjmové skupiny skutečně žijí na hraně bídy, stačí se podívat na statistiky. Není to specificky česká záležitost, mzdy od konce sedmdesátých let na Západě (kam tímto patříme) klesají všude. Zatím to má vliv na politiku, později přijdou sociální nepokoje. Ještě je čas věci změnit. Neudeří-li příliš brzo krize, měl by trend zvyšování příjmů pokračovat i bez tlaku zdola. „Objem majetku, který přešel do rukou cizinců od roku 1993, vzrostl sedmkrát, ten v domácím držení zůstal po celých 25 let stejný. Letos byla naše republika zařazena mezi rozvojové země, protože naše vláda již nemá na chod ekonomiky vliv a příjmy obyvatelstva dlouhodobě stagnují. Stali jsme se kolonií,“ napsal jste ve svém komentáři. Můžete to rozvést? A odkud pocházejí ta čísla? Analýza české ekonomiky, kterou 10. 11. 2016 přednesl šéf poradců na Úřadu vlády Vladimír Špidla, v první řadě zmiňovala více než dvojnásobný odliv kapitálu z ČR ve srovnání se zbytkem EU. V odvětvích, která mají charakter přirozeného monopolu – vodárenství, energetika – jde dokonce o čtyřnásobek. Zmínili tam taky to sedminásobné zvýšení podílu majetku v cizích rukou. Čeští vlastníci drží jen taková odvětví, která jsou z hlediska zisku nelukrativní. Lepší definici ekonomického statutu České republiky jako kolonie Západu (hlavně Německa) nemohl Vladimír Špidla podat. V únoru letošního roku banka JP Morgan v hodnocení našich státních dluhopisů vyřadila ČR ze seznamu vyspělých zemí a zařadila ji mezi rozvojové státy. Důvodem byla stagnace příjmů na hlavu po tři roky, nedosahující úrovně vyspělých zemí a skutečnost, že naše vláda nemá vliv na chod ekonomiky. Rozhodující podíl vlastní zahraniční subjekty. Od roku 2005 přicházejí investice jen ze zahraničí, domácí nejsou. Myslím, že nastal čas tyto trendy změnit, parlamentní volby pro to vytvořily předpoklady. Jinak proces dekolonizace začal právě před sto lety a trval přes 60 let. Bude to dlouhý běh, ta naše emancipace z koloniální závislosti... Opět se hovoří o orientaci naší země „na Východ“, nebo „na Západ“. Příznivci EU se děsí referenda, které by podle ANO nemělo postihnout otázku setrvání v EU, ale nemusí to být konečný postoj. Okamura či KSČM se tomu vůbec nebrání. A Okamurova SPD, jejíž většina poslanců se pozitivně dívá na Putina, nejspíše obsadí funkci šéfa bezpečnostního výboru sněmovny. Jak se na obě záležitosti díváte? Co říkáte námitkám „liberálních demokratů“, že český národ není na přímou demokracii zralý? „Liberální demokraté“ a s nimi spojená média těmito námitkami hlasitě deklarují, že nejsou ani demokraté, ani liberálové. Když si vzpomenu na rok 1989, tak jsou na argumentační úrovni nebožtíka Miroslava Štěpána. Hovoří se, že u nás je ohrožena západní „liberální demokracie“. Může být ale pro nás Západ vzorem? Například Marine Le Penová je stíhána za to, že na Twitteru zveřejnila fotografie popraveného amerického novináře Jamese Foleyho Islámským státem včetně uříznuté hlavy. Ve Spojeném království byl pokutován muž, který veřejně četl vyjádření Winstona Churchilla o islámu. V Německu byl žurnalista Michael Stürzenberger odsouzen k šestiměsíčnímu podmínečnému vězení za zveřejnění (jinak z veřejných zdrojů dostupné) fotografie, na níž si jeruzalémský Muftí Hadž Amin al-Hussejní podává ruku s Adolfem Hitlerem. Od 1. října platí v Německu zákon, podle nějž jsou sociální sítě jako Facebook, YouTube nebo Twitter povinny do 24 hodin odstranit ze svých stránek „kriminální obsah“, například „pomluvy“, a to bez ohledu na to, zda jsou zveřejněná fakta pravdivá, či nikoli. Pokuta může dosáhnout až padesáti milionů eur… Cenzura, udavačství, falšování a popírání historie jsou nejnápadnějšími příznaky nastupující totality. Demokracie bez svobody slova nemůže existovat. Proto je načase oprášit jednu starou definici. Kdysi se říkalo: „Víte, jaký rozdíl je mezi demokracií a lidovou demokracií? Asi jako mezi kazajkou a svěrací kazajkou.“ Na „liberální demokracii“ v unijním pojetí to taky sedne, nemyslíte? Tomio Okamura nedávno vyzval ke změně statusu veřejnoprávních České televize a Českého rozhlasu. Zejména ČT je kritizována za stranění některým politikům a špinění jiných. Zemanova kancelář si na ni stěžuje často. Kritizován je i například výběr hostů do pořadů Václava Moravce. Oproti tomu zastánci ČT tvrdí, že jakákoliv podobná změna by ohrozila naši demokracii. Jak hodnotit práci ČT a rozhlasu? Je třeba přistupovat ke změnám? Za mých mladých let se říkávalo, že změna je život. Všude kolem nás ke změnám statutu médií dochází. Mně osobně se líbí slovenský model, především kvůli způsobu financování. Odhaduji, že nová vláda se jím bude inspirovat. Jak hodnotit poslední politickou produkci Miloše Zemana? Srší bonmoty, dělá si legraci z novinářů i svého zdraví... Je v kondici vyhrát prezidentské volby? A bylo by to dobře s ohledem na jeho způsob řešení povolební situace? Když sleduji nechutnou mediální hysterii kolem zdravotního stavu našeho pana prezidenta, docházím k závěru, že volby vyhraje. Možná už v prvním kole. Proto tak vyvádějí. Miloš Zeman je jedním z mála českých politiků, který respektuje výsledek voleb a dodržuje to, co slíbil. Zeman jede do Ruska, s ním chce jet i rekordně velká delegace podnikatelů. I odpůrci Putina přiznávají, že Rusku se ekonomicky daří, navzdory sankcím. Jak s odstupem hodnotit to, jak naše politika, ale zejména EU jako celek, zareagovala na události na Ukrajině z roku 2014? A jak dál s Ruskem, když už budeme mít novou vládu? Víte, když se původně dobrý úmysl s rozšířením teritoria míru, demokracie, stability, prosperity a dobrých mravů (tedy rozšířením EU) změnil ve výbuch násilí, které má za následek rozpadající se stát s devastovanou ekonomikou a nepřátelskými vztahy se všemi sousedy, tak se to dá parafrázovat tak, že na tom začátku soudruzi z Bruselu něco nedomysleli. A v Rusku celé Evropské unii (včetně nás) ujel vlak. Někam ve směru Peking. Pouhá normalizace vztahů s Ruskou federací je na dlouhá léta. Pokud jde o vyjednávání o vládě, média spekulují o tom, že Andrej Babiš bude chtít politické strany, které s ním nyní do vlády jít nechtějí, anebo jen bez něj jako premiéra, tlačit k podpoře jeho vlády dvěma způsoby: Odřezáním jejich lidí ze státní správy a státních podniků a vyhrožováním předčasnými volbami. Na které má peníze jen on. Jak hodnotit zatím výkony jak Babiše, tak dalších stran při skládání vlády? Jak by to mělo dopadnout? Politika občas připomíná šachovou partii. Každý šachista ví, že hrozba je psychologicky účinnější než její uskutečnění. Navíc platí, že ten, kdo vyvolá předčasné volby, je také prohraje (Jiří Paroubek by o tom mohl vyprávět). Andrej Babiš postupuje úměrně situaci, ví, že na sestavení vlády má dost času. Trochu nechápu hádky o sněmovní funkce, ale to bude dáno tím rekordním počtem malých stran a frustrací některých politiků.

Poklonskaja si kvůli svátku vyměnila prokurátorskou uniformu za šaty Krymská prokurátorka Natalja Poklonskaja, která 18. března slaví nejen výročí znovusjednocení Krymu s Ruskem, ale také narozeniny, se poprvé objevila na tiskové konferenci nikoli v prokurátorské uniformě, ale v šatech. „Jsem snad jedna z nejšťastnějších Krymčanek," řekla Poklonskaja novinářům a poznamenala, že republikový svátek připadl na den jejích narozenin. „Jelikož je dnes den volna a republikový svátek, dovolila jsem si poprvé přijít na tiskovou konferenci nikoli v uniformě, ale v pěkných šatech," řekla Poklonskaja. Prokurátorka Krymu z celého srdce blahopřála obyvatelům Krymu a Sevastopolu k svátku — výročí vstupu do Ruské federace. „Blahopřeji k návratu domů, do Ruska. Blahopřeji všem k svátku," řekla Poklonskaja.

USA nestydatě oklamaly Rusko před převratem na Ukrajině, prohlásil Putin USA „hrubě a nestydatě“ oklamaly Rusko před převratem na Ukrajině, prohlásil Vladimir Putin. „Obrátili se na nás američtí partneři, poprosili nás, abychom udělali všechno, opakuji skoro doslova tuto prosbu, aby Janukovyč nenasadil armádu, aby opozice osvobodila náměstí a administrativní budovy, a začal plnit dosažené dohody o normalizaci situace," řekl Putin ve filmu Světový pořádek 2018, který se zakládá na několika interview, která poskytl novináři Vladimiru Solovjovovi. Podle slov hlavy státu s tím Rusko souhlasilo a o den později došlo na Ukrajině ke státnímu převratu. „Kdyby alespoň zatelefonovali, kdyby aspoň něco udělali, kdyby řekli aspoň slovo. Kdyby alespoň řekli — víte, je takový pojem, jako výstřelek vykonavatele — my to sice nechtěli, ale události se vyvíjely takto, uděláme ale všechno, aby se všechno vrátilo na právní pole. Ani slovo, naopak, úplná podpora těch, kdo uskutečnili státní převrat," řekl Putin. Jak podotkl ruský předák, tento případ se stal prvním vážným klamem ze strany amerických partnerů. „Tak hrubě a nestydatě to bylo snad poprvé. Tak, aby nám řekli: udělejme to takto, a ve skutečnosti udělali všechno jinak a ani se neuráčili k tomu něco říci — to tady snad ještě nebylo," dodal.

Peru zažívá jednu z nejhorších ekologických katastrof a téměř celý svět to ignoruje Katastrofální prasknutí potrubí společnosti Petroperu došlo dne 25. ledna a 3. února a ohrozilo přívod vody pro téměř 10 tisíc domorodých lidí, varuje Amazon Watch. „Tato ekologická katastrofa není první ani poslední v dlouhé historii úniků ropy a zemního plynu v této oblasti,“ stěžuje si skupina práv domorodých národů Survival International, a poznamenávají, že více než 70% z peruánské Amazonie byla pronajata vládou ropnými společnostmi. Stav deštných pralesů se zhoršuje a to hlavě díky chamtivosti nadnárodních firem. Podívejte se sami na fatálně zdevastované řeky, jejichž stav má za následek nejen umírání živočichů a znečištění životního prostředí.

Z ruských archívů: Češi chtěli po sametové revoluci zachovat RVHP Za rámcem českých masmédií zůstala událost z počtu „extraordinárních“: schůzka ruských a českých historiků v Praze, na které byla zveřejněna neznámá fakta ze vztahů obou zemí. Tohle sdělila Sputniku členka stálé Komise historiků a archivářů Ruska a Čech, přední odbornice Ústavu slavistiky Ruské Akademie věd Ella Zadorožňuková: „Byla to skutečně extraordinární událost s ohledem na přerušené ve všech sférách styky mezi Ruskem a Čechy. Nezvyklé je rovněž to, že vědci pokračují v spolupráci prakticky na vlastní účet, z osobní iniciativy. Reforma Ruské Akademie věd vedla k likvidaci oddělení pro styky se zahraničím, mezinárodní spolupráce již není financována. Společná komise historiků a archivářů existuje téměř půlstoletí. Čím se zabývá? Vyměňujeme si výsledky výzkumů, nové knihy. Vydáváme společně vědecké práce na taková témata jako rozpad říší a federací v dějinách Ruska a Čech, Kominterna, světové války a účast v nich našich národů, Rusové v Čechách a Češi v Rusku, vývoj stereotypů vzájemného vnímání, hospodářské vztahy mezi SSSR a ČSSR, mezi Ruskem a Čechy. Co se mluvilo na pražském zasedání o stereotypech ve vzájemném vnímání? Prakticky každé téma se týkalo překonání stereotypů. Uvedu příklad. Přednesla jsem referát o rychlé degradaci Rady vzájemné hospodářské pomoci, RVHP. Připomenu, že přestala existovat v létě 1991. Zveřejnila jsem nepublikované dříve dokumenty Vadima Zagladina, bývalého poradce Michaila Gorbačova, který navštěvoval Prahu a jednal ještě se starým komunistickým vedením. Po Sametové revoluci se rovněž nejednou setkal s poradci prezidenta Václava Havla Vondrou a Dobrovským. Zagladinova svědectví, materiály, které jsem našla v archívu Gorbačovova fondu, vyvracejí běžnou tezi o tom, že po roce 1989 převzalo Československo kurz na rychlé zrušení všech hospodářských a jiných vztahů s SSSR a Ruskem. Ani představitelé režimu normalizace, ani nová elita, jež přišla k moci po nastolení demokracie, nevytýčila kategoricky otázku likvidace RVHP. Šlo o radikální reformování formátu hospodářské spolupráce, přičemž byly navrženy různé varianty. RVHP zničilo sjednocení Německa. Rada vzájemné hospodářské pomoci dostala trhlinu, kdy z řetězu vypadla silná ekonomika NDR. NDR a Československo byly v podstatě průmyslové lokomotivy tak zvaného socialistického společenství. Dnes se jen těžko dá představit zachování RVHP… Jsem ale naprosto přesvědčena, že v jiné formě, deideologizované, by se tato Rada mohla zachovat, dala se reformovat, bylo by to prospěšné pro všechny její členy. Jenže chci připomenout, že Bush, Genscher a Kohl ujišťovali Gorbačova, že sjednocení Německa bude dlouhý proces. Ale všechno šlo velmi rychle, stejně jako krach společných struktur zemí východního bloku. Opakuji, nestačil čas. Zkušenosti RVHP, fakticky zkušenosti z ekonomické integrace zemí, byly předchůdci eurointegrace v rámci EU. Byly natolik cenné, že z ruského trhu dosud nechtějí odejít firmy z Česka, Slovenska, Maďarska, Polska, Rumunska, Bulharska. Znají ruský trh, mentalitu Rusů, tady platí staré styky v strojírenství, hutnictví, dopravě, spojích. Vše dobré, co měly naše země v minulosti, bylo třeba pouze zbavit ideologických klapek a zachovat. Mluvila jsem o tom s kolegy v Praze, kam jsem cestovala, přiznám se, s jistými obavami. Přečetla jsem totiž spoustu českých novin, v nichž převažovaly protiruské názory, přes Internet jsem se seznámila s českou televizí. Avšak všichni, s kým jsem hovořila během své návštěvy, byli nanejvýš přívětiví. Impozantní starší pražský taxikář, který mne vezl zpátky do Ruzyně na letiště Václava Havla, řekl mi toto: „Vztah Česka k Rusku mají na svědomí naši politici. Lidi ale mají výborný vztah k Rusům, můžete to tlumočit všem u vás."

Condoleezza Riceová poradila vládě Ukrajiny, aby se konečně věnovala své zemi Nehledě na tři revoluce, které se konaly během poledních 25 let na Ukrajině, vláda se dosud nezačala zabývat svou zemí, především obnovením ekonomiky, domnívá se bývalá ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová. Řekla to v interview ukrajinskému vydání Evropská pravda. Podle jejích slov musí vláda země budovat novou ekonomiku a nečekat na pomoc mezinárodního společenství. „Je načase se znepokojovat ohledně toho, jak pracuje vaše vláda. A je načase dělat pro občany to, co na ní závisí", dodala bývalá ministryně zahraničí USA.

V USA byl poprvé zvolen prezidentem člověk, který otevřeně mluví o problémech v očkovací politice V USA byl zvolen prezidentem člověk, který otevřeně mluví o problémech v očkovací politice. USA jako celek patří k velmi restriktivní zemi ve vztahu k očkování. Každý z federálních států má pro očkování vlastní pravidla, v některých státech je povinné očkování dokonce proti 16-ti nemocem. (Ve většině zemí západní Evropy očkování povinné není – UK, Německo, Holandsko, Skandinávie... Ve Francii je povinné proti 3 nemocem, v ČR a v některých dalších postkomunistických zemích je povinné očkování proti 9 a více nemocem). Zřejmě právě pro to, že je v USA tak rozbujelé povinné očkování, probíhá velmi výrazná společenská diskuse o rizicích očkování. Například velmi sledovaná kampaň "Hear this well: Vaccines do cause autism!" na youtube.com, ve které rodiče sami promlouvají na kameru a sdílejí vlastní zkušenosti s tím, jak se z jejich zdravých dětí po očkování stali autisté. Propagátoři očkování sice opakovaně šíří informce o tom, jak vědecké studie vyvracejí spojitost mezi autismem a očkováním, avšak v nedávné době vyšlo na povrch, že zásadní studie vyvracející spojitost mezi autismem a očkováním od CDC vycházela z falšovaných dat. Byl o tom natočen dokumentární film VAXXED, který se k očkování staví velmi kriticky a stal se známým po celém světě (Česká televize natočila na toto téma dokument z cyklu Nedej se plus - Utajená data). Ať už je politika Donalda J. Trumpa jakákoliv, k otázce očkování se postavil jako člověk, který věří tomu, co vidí na vlastní oči a s čím má osobní zkušenosti. Viděl, co se stalo ze zdravých dětí následkem očkování. Jeho postoj je pak logický a velmi rozumný. Pokud z vlastní zkušenosti vidíte, že je něco jinak, než se vám snaží tvrdit očkovací lobby, pak se budete logicky ptát a zkoumat, jak to vlastně je. Donald J. Trump není proti plošnému očkování jako takovému. Je pro očkování proti méné nemocem současně, pro rozkládané a pozvolnější očkování a pro další úpravy. Je tak možné, že v USA nastartuje celkovou revizi a ozdravení očkovací politiky. Zvyšování restrikcí v USA z poslední doby také samozřejmě velmi zajímalo i české propagátory povinného očkování, zvláště pak hradecké vakcinology. Doufáme, že si nyní vezmou inspiraci i z nového amerického prezidenta. Nejsem proti očkování dětí, jsem proti očkování proti mnoha nemocem v jedné obrovské dávce. Rozložme očkování do většího časového úseku a výskyt autismu klesne! Zdravé malé dítě jde k lékaři, je napumpováno obrovskou dávkou vakcín, není mu dobře a přijde změna - autismus. Takových případů je! Už mi děkovalo mnoho lidí, kteří mají děti s autismem – je to úžasná odezva. Oni to vědí mnohem lépe než zfalšované výzkumy! Přejeme tak Donaldu J. Trumpovi, ať se mu v jeho novém úřadu daří prosazovat rozumnou očkovací politiku v Americe a stane se tak inspirací i pro další země celého světa, nejen Českou republiku. Může se tak stát americkým prezidentem, který se významně zasadí o zlepšení zdraví dětské populace na celém světě. Jak by dopadly prezidentské volby v USA, kdyby Trump neoslovil odmítače a kritiky očkování? Je známou skutečností, že Donald J. Trump se v rámci své předvolební kampaně zřetelně a důrazně vymezil proti některým oficiálním názorům v otázkách očkování. Obzvláště poté, co Spojenými státy částečně zahýbaly dvě k očkování velmi kritické kauzy, mohl mít tento Trumpův postoj a tah nezanedbatelný účinek. Jak jsme již uvedli výše, jako první to byla masová internetová kampaň rodičů od dětí postižených očkováním s názvem "Hear this well: Vaccines do cause autism!". Druhou kauzou bylo náhlé stažení k očkování vysoce kritického filmu VAXXED z filmového festivalu Roberta de Nira Tribeca. Zamysleme se nad některými souvislostmi: Uvádí se, že v USA je mezi vyspělými zeměmi největší procento odmítačů očkování. USA jsou také označovány za kolébku "antivaxerských" iniciativ a hnutí. Tento stav má i mnoho logických příčin včetně enormních rozsahů plošných očkovacích programů a souvisejících represí k vynucení očkování. Přestože se zdroje různí, lze mít za to, že cca 6% populace USA patří mezi tzv. odmítače očkování. Další 4% jsou k očkování velmi kritická a toto téma považují ve společnosti za dostatečně důležité. Lze tedy hovořit až o 10% voličů, pro které je téma očkování důležité a kteří rozhodně nejsou spokojeni se stavem, jaký je v USA odborně i mocensky prosazován. Dejme tomu, že z těchto 10% voličů mohlo být pro polovinu toto téma až natolik důležité, že mohlo patřit mezi rozhodující momenty jejich volby mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou. Při identickém vztahu k tématu (Hillary Clintonová je pro očkování v jeho současné podobě, by těchto 5% voličů dalo svůj hlas oběma kandidátům v poměru 2,5% : 2,5%. Protože se však Donald Trump jasně vyhranil v neprospěch stávající argumentace a stavu, mohl se tento poměr změnit. Učiňme tedy drobnou spekulativní korekci o výši 1% voličů, tedy na 1,5% : 3,5% v Trumpův prospěch. Uvažujme, že právě tento výsledek je zachycen v celkových výsledcích prezidentské volby. Pokud by Trump nezariskoval proti systému a neoslovil by odmítače a kritiky očkování, ztratil by tyto voliče. Je zajímavé si modelově ukázat, jak mohla dopadnout prezidentská volba v USA, pokud by voliči, pro které je téma očkování důležité, své hlasy rozdělili rovnoměrně mezi oba kandidáty. Z volebních výsledků uberme za tímto účelem Donaldu Trumpovi 1% voličů a přidejme jej Hillary Clintonové. Jak by dopadly volby s tímto předpkladem? Rozdíl 1% by samozřejmě změnil výsledky voleb v některých státech a s tím i počty volitelů pro jednotlivé kandidáty. Ve kterých státech, kde hlasy volitelů získal Donald Trump, by tento rozdíl – přesun právě 1% voličů - zapříčinil vítězství Hillary Clintonové? Jsou to státy: Wisconsin (10 volitelů), Florida (29 volitelů), Pennsylvania (20 volitelů) a Michigan (16 volitelů). To je 75 volitelů v neprospěch Trumpa a ve prospěch Clintonové. Mohli bychom tedy sice polemicky a s jistou mírnější nadsázkou říci, že o budoucím prezidentovi USA rozhodli odmítači a kritici očkování. Donaldu J. Trumpovi se jeho riskantní tah proti očkovacím dogmatům a odborným tabu, zdá se, vyplatil. Letošní americké prezidentské volby by tak měly zaujmout i české politiky. Můžeme předpokládat, že téma očkování významně oslovilo americké voliče a je dokonce možné, že pomohlo rozhodnout volby. Proto věříme, že se ozdravení očkovací politiky stane v budoucnu i tématem na naší politické scéně. Zdroj: poockovani.cz

Předák společnosti pečující o vzdělávání přirovnal Zemana k praseti „Zápasit s prasetem nemá smysl: oba budete špinaví, jenže jen praseti se to bude líbit,“ napsal Bohumil Kartous na serveru Britské listy. Muž pracující jako vedoucí komunikace ve vzdělávací společnosti EDUin použil tato slova, když chtěl okomentovat stupňující se exhibicionismus prezidenta Zemana. Prezident Zeman podle Kartouse ničí pověst České republiky v zahraničí. Ničí také citlivé domácí klima. Kam to může vést, ukázaly víkendové volby na Slovensku, kde zabodoval politik velebící fašistický Slovenský štát Marian Kotleba. K dovršení všeho zlého prezident pokřivuje i politickou scénu, když se svými ultrapravicovými názory stále tvrdí, že je politikem levicovým. Autor si však klade otázku, zda má smysl bojovat proti takto postupující hlavě státu. „Zápasit s prasetem nemá smysl: oba budete špinaví, jenže jen praseti se to bude líbit,“ napsal Kartous. Celý komentář najdete zde. Tím ovšem popis temných stránek české politiky zdaleka nekončí. Levicoví politici naskakují na vlnu, kterou zvedl nejen Zeman. Zdá se tak, jako by premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) či jeho stranický kolega senátor Jiří Dienstbier stáli ve straně sami a bojovali proti nepřijatelnému vystupování prezidenta. Hlava státu sice podle Kartouse říká věci, které nejsou ani trochu levicové, jsou jen laciné a populistické, ale nemalé části společnosti to zřejmě nevadí. Z tohoto úhlu pohledu lze Zemana přirovnat k Donaldu Trumpovi, který bojuje o Bílý dům. Mezi Trumpem a Zemanem je ale jeden rozdíl. Špičky pravicové republikánské strany v USA Trumpa vydatně kritizují. V Čechách je bohužel většinou ticho. „V ČR jako by neexistovala ani elementární vůle zvrátit zemanovský let střemhlav do hnoje, natož politická odvaha a čest údajné levice bránit svou politickou ideologii proti největšímu trollovi v dějinách české politické subverze,“ doplnil Kartous. Zeman je podle jeho názoru lhář a podvodník, ale drtivá většina českých politiků o tom raději mlčí. Pravda, bojovat proti Miloši Zemanovi jeho vlastními zbraněmi nemá smysl. Tady platí ono tvrzení o praseti. Ale dobří novináři by měli být schopni dokázat, jak velké chyby prezident dělá, jak lže a jak tím škodí společnosti. Podle Kartouse nám ale v Česku schází takto kvalitní novináři. „Jenže česká média umějí akorát Kancelář Blaník, Otázky Václava Moravce a DVTV. Takže tedy: střemhlav do hnoje,“ uzavřel.

Černá vděčnost. Jak SSSR pomáhal Polsku a jak to se mu odvděčilo. Názor Desítky tisíc tun potravin, nákladní automobily, letadla, zimní uniformy, benzín, petrolej, vše tohle a mnohé další masově dodával SSSR do Polska v letech 1944-1945. Ve čtvrtek ruské ministerstvo zveřejnilo širokému publiku dříve neznámé archivní dokumenty, které vrhají světlo na rozsáhlou podporu, kterou poskytla Rudá armáda polskému vojsku na konci druhé světové války. Tyto odtajněné dokumenty jsou němou výtkou oficiální Varšavě, která nedávno schválila zákon o dekomunizaci a plánuje odstranit všechny památníky rudoarmějců. Sovětští vojáci dělali vše na nich závislé, aby bylo pro tehdejší spojence alespoň trochu lehčí žít a bojovat. Sputnik publikuje výběr nejzajímavějších dokumentů z odtajněného archívu. Jednotky Rudé armády v té době bojovaly v Maďarsku, 29. října 1944 začala Budapešťská operace. Aktivní boje pokračovaly i na jiných frontách. Konkrétně vojska Karelské fronty, když vstupovala do těžkých podmínek Arktidy, dokončovala osvobození od dobyvatel Pečengské oblasti. Není těžké si představit, jaké tam byly v listopadu teploty. Stovky sovětských vojáku měly omrzliny různého stupně. A doplňkové komplety teplého oblečení by se jim hodily jako nikdy. Ale jen těžko by se někdo z nich vyslovil proti pomoci spojencům. Jinými slovy držela Rudá armáda za účet svých vlastních prostředků fakticky Vojsko Polska v plném zaopatření. Dnes se oficiální Varšava s Ruskem za tuto pomoc vyrovnává jinou „měnou" — rusofobií, členstvím v NATO a aktivní podporou západních sankcí. A válkou s památníky „okupantům", kteří dali svým spojencům poslední. Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Putin varoval Merkelovou před choutkami Kyjeva na evropský plyn Ruský prezident Vladimir Putin varoval německou kancléřku Angele Merkelové před možným rizikem, že si Ukrajina může odčerpat část plynu, který si Evropa koupila od Moskvy. Podle Putina, vzhledem k tomu, že se očekává chladná zima, a Kyjev odmítl jednat s Ruskem, mohla by ukrajinská strana mohla využít plyn, který putuje tranzitem přes její území do EU. Jak uvádí EurActiv, lídři Ruska Německa se dohodli, že toto téma bude projednáno po linii Evropské komise, ruského ministerstva energetiky a Gazpromu. Podle Vladimira Putina v souvislosti s předpokládanou chladnou zimou roste riziko neoprávněného odběru ruského plynu na Ukrajině. Ostatně většina z plynu, který Moskva prodává evropským zemím, se přepravuje před ukrajinské území. A komise sama konstatovala, že zásobníky plynu na ukrajině stačí jen na mírnou zimu, připomíná EurActiv. Kyjev už celý rok nekupuje plyn z Moskvy v souvislosti s jejich „politickými konflikty". A i když v minulosti byla Evropská komise ještě schopna působit jako prostředník při uzavření prodeje ruského plynu Ukrajině, tentokrát se Kyjev rozhodl, že pomoc EU nepotřebuje. Nicméně některé evropské země trvají na rusko-ukrajinské dohodě, protože v roce 2009, kdy Gazprom pozastavil dodávky plynu pro Ukrajince, ti začali využívat to, co bylo určeno pro země EU, které poté trpěly chladem. Zdroj: euractiv.com, pz.cz