Datasets:

CZLC

/

propaganda_emoce

like 0

Follow

Czech LLM Consortium 25

Analytik Haas radí: Až budete sledovat zpravodajství o Číně v ČT, radši si vypněte zvuk Čínský prezident před 14. hodinou dnes odpoledne přistál na Letišti Václava Havla v Praze. Informuje o tom i Česká televize. Analytik Tomáš Haas, který radil exprezidentu Klausovi či expremiéru Topolánkovi, teď na sociální síti Facebook dává radu i všem těm, kteří by chtěli Českou televizi sledovat. „Pokud chcete sledovat průběh přivítání prezidenta Číny, ve vlastním zájmu si vypněte zvuk. Ty komentáře o čínské vládní garnituře, která utahuje šrouby, když čínská společnost touží po demokracii západního typu (jako ostatně národy celého světa), ten boj o pozice v čele Číny, připomínající vlčí smečku...,“ rozepsal se Haas na sociální síti. Česká televize prý navíc naznačuje, že s čínskou ekonomikou to nemusí být tak růžové, jak se na první pohled zdá, protože informace o této ekonomice máme jen z čínských vládních míst a je otázka, zda lze čínským komunistům věřit. Faktem je, že hospodářský růst v této zemi není tak silný, jak jsme ho znali z minulosti, takže vládní garnituru může ve skutečnosti ohrozit ekonomická krize. „Česká televize se opět vyznamenává,“ píše Haas. ČT se podle jeho názoru snaží po Putinově Rusku či Asadově Sýrii porazit i rudou Čínu.

A to se poděláme z toho, že přijel? Jak nějaká rozvojová země, zaznělo ze sněmovny kvůli návštěvě Paula Ryana. A že nechtěl vidět Zemana? Prý to bylo jinak EXKLUZIVNĚ Třetí muž Spojených států Paul Ryan prý odmítl setkání s českým prezidentem Milošem Zemanem, aspoň to tak podávala mnohá média v předvečer Ryanovy návštěvy v Praze. Realita je jiná, dokonce bychom mohli říci opačná. ParlamentníListy.cz zjistily, jak vše probíhalo, kdo o schůzku žádal a kdo odmítl. Zmapovali jsme i nelibost některých poslanců s tím, jak bude návštěva šéfa Sněmovny reprezentantů v české dolní komoře probíhat. Třetí nejvyšší představitel USA je v Praze. Šéf Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu republikán Paul Ryan přijel do české metropole v sobotu. Absolvuje zde několik schůzek a jednání s tuzemskými představiteli. Sešel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a promluví před poslanci. Mediálně propíraná byla Ryanova návštěva s ohledem k Pražskému hradu. Konkrétně s tím, že se prezident Miloš Zeman s Paulem Ryanem nesetká. Některá média dokonce naznačovala, že důvodem je nezájem o schůzku ze strany amerického představitele. Titulky několika článků, které o věci referovaly, naplno oznamovaly, že třetí nejvyšší ústavní činitel Spojených států Zemana odmítl. Konkrétně třeba deník Právo psal o tom, že Ryan nemá o setkání s českou hlavou státu zájem. Podle Práva jsou prý Spojené státy pobouřeny vystupováním Miloše Zemana při inauguraci, kdy v projevu kritizoval novináře. ParlamentníListy.cz ovšem zjistily, že se vše mělo odehrát poněkud jinak, než jsme dosud mohli v médiích číst. Zdroj z okolí Hradu redakci řekl, že Paul Ryan prostřednictvím české Poslanecké sněmovny o schůzku s prezidentem Zemanem požádal už 20. února. Vzhledem k tomu, že se hlava státu chystá na první tradiční zahraničněpolitickou událost v dubnu na Slovensko, nabídka schůzky přijata nebyla. “Tvrzení, že to byl Ryan, kdo se odmítl se Zemanem setkat, to jsou pohádky prolhaných novinářů, ale s realitou to nemá nic společného,” uvedl pro ParlamentníListy.cz důvěryhodný zdroj s tím, že datum podání žádosti o schůzku jasně popírá nepravdivé články, ve kterých se uvádělo, že důvodem Ryanova nezájmu je obsah Zemanova inauguračního projevu. Ten byl přitom pronesen až 8. března, zatímco Ryanova žádost o přijetí prezidentem dorazila na Hrad 20. února. Prezident Zeman i prostřednictvím svých spolupracovníků zdůrazňuje, že jako vždy bude jeho první akcí zahraničněpolitické agendy tradiční návštěva Slovenska, kam zamíří příští týden. Do té doby v druhém funkčním období nepojede nikam jinam a ani na Pražském hradě nepřijme žádného zahraničního hosta. Krom toho, Paul Ryan je v Česku na soukromé návštěvě, do Prahy dorazil v sobotu se svojí rodinou a žádný bod jeho programu není veřejný. Na tento aspekt se podívejme také detailněji. Nejedná se o oficiální pracovní cestu předsedy americké Sněmovny reprezentantů, ale návštěvu české metropole v rámci rodinné dovolené. A s tím má problém značné množství poslanců. V úterý se totiž koná mimořádná schůze Sněmovny, jejímž jediným bodem je Ryanova promluva před poslanci. Řada zákonodárců v kuloárech přiznává, že formát návštěvy se neslučuje s vysokými poctami, kterých se Ryanovi oficiálně z české strany dostane. “Nemám proboha nic proti tomu, aby sem (Ryan) přijel, nemám nic proti tomu, aby vystoupil s projevem na plénu, ale proč se to koná při soukromé návštěvě? Vypadáme jako země třetího světa, kam nikdo nejezdí, a když k nám dorazí nějaký Američan, můžeme se z toho s prominutím podělat. Jistě, USA jsou náš strategický spojenec, je to dobře a musíme o toto spojenectví pečovat. Ale to, co kolem toho provádíme, nás staví do role nějakého lokaje,” sdělil ParlamentnímListům.cz jeden z poslanců. Zdaleka není sám. “Ryan bude první zahraniční host v novodobé historii tohoto státu, který pronese projev před shromážděnou Sněmovnou. Je to sice významná událost, ale pokud někomu prokazujeme takovou čest, měl by zde být oficiálně, ne na dovolené. Fakt to nebude působit dobře. Měli bychom usilovat o státní návštěvy a pak naše partnery vítat s nejvyššími poctami. Co si o nás ti Američané pomyslí, když pořádáme národní svátek z toho, že se tu někdo zastaví v rámci dovolené?” nechápe další z poslanců, který se redakci svěřil. Jména si veřejně sdělit nepřáli i s ohledem na možnou kritiku ze strany vedení svých stran a hnutí. V podstatě totožné pohledy na celou záležitost při neformálních rozhovorech s ParlamentnímiListy.cz vyjádřila víc než desítka zákonodárců. Paul Ryan je s rodinou v Praze od soboty. Během pondělí se setkal s premiérem v demisi Andrejem Babišem, v úterý ho čeká vystoupení před Poslaneckou sněmovnou, kde poté společně s šéfem dolní komory parlamentu Radkem Vondráčkem (ANO) podepíše společnou deklaraci, která má krom jiného odkazovat na sté výročí vzniku Československa a podílu, který na tom měly Spojené státy. Následně se Ryan přesune do Senátu, kde se zúčastní konference s názvem Role Spojených států amerických v evropské bezpečnostní architektuře - 100 let poté. Na programu má též uzavřenou debatu se studenty nebo setkání s americkým velvyslancem v Česku Stephenem Kingem. Ryan s Kingem jsou dlouholetí přátelé, znají se od roku 1988, kdy nynější předseda Sněmovny reprezentantů pomáhal Kingovi s jeho předvolební kampaní. Oba republikánští politici navíc pocházejí ze státu Wisconsin.

Staré nové větry? Časopis má ke straně Petra Robejška jména, informace a důležitou větu o budoucnosti "Na pravici zadul pod taktovkou politologa Petra Robejška nový vánek. Jenže detailnější pohled na jeho uskupení Realisté ukazuje, že může jít spíše o větry z éry Věcí veřejných," zní v nejnovějším vydání časopisu Týden k založení nové politikcké strany Realisté Petra Robejška. Projekt Realisté, jehož vznik oznámil Robejšek v minulém týdnu oznámil, vzbudil podle Petra Koláře a Ondřeje Féra pozornost i paniku. Z ODS, jež se cítí ohrožena, zaznívají odsudky, expředseda strany Václav Klaus zazněla na adresu Robejška pochvala. "Vedle toho budí pozornost i účast některých silných zákulisních hráčů z pomezí byznysu a politiky na celém projektu. K tomu už se přihlásil miliardář Marek Dospiva z finanční skupiny Penta: je prý připraven Realisty finančně i jinak podpořit," zmiňuje Týden však i další jméno - někdejšího spolupracovníka šéfa Věcí veřejných Víta Bárty a bývalého náměstka ministra vnitra Radka Johna Michala Moroze. Moroz byl v minulosti důvodem jednoho z velkých sporů mezi ODS a Věcmi veřejnými, kdy tehdejšímu premiérovi Petru Nečasovi vadilo jeho předchozí působení v oblasti soukromých bezpečnostních služeb. S Vítem Bártou se pak však prý Moroz nerozešel úplně v dobrém. "Později se stal motorem think-tanku Institut 2080, byť tam býval uváděn 'jen' jako spolupracující analytik. A velmi podobná má být i Morozova role v projektu Realisté. Sice byl, je a bude jeho hlavním hybatelem, na veřejnosti ale bude vystupovat Petr Robejšek," konstatuje Týden. Právě Moroz měl prý k projektu Realisté přivést Dospivu. Ten sice oficiálně tvrdí, že podporou Robejškovy strany chce vyjádřit svůj občanský postoj, Týden však uvádí, že šlo hlavně o to, naštvat Babiše - ten Robejška dlouho lákal do svého hnutí ANO. "Také další nitky okolo projektu Realisté vedou k Michalu Morozovi. Ochrannou známku na název strany si například nechal zapsat Tomáš Bezouška. Podnikatel činný v nadačním fondu North Sudan Scientific Fund, který sídlí na oblíbené virtuální adrese v pražské Revoluční ulici. Kromě jiného byl Bezouška svého času mezi lidmi, kteří za Radka Johna chystali projekt na transparentnost státní správy," dodává Týden. Ustavující sjezd strany se má uskutečnit v příštím roce, kdy bude zveřejněn i program. "Podle dobře informovaných zdrojů vedle již zveřejněných zakladatelů strany typu ekonoma Pavla Kohouta (někdejší poradce Věcí veřejných a poté Tomia Okamury), Jany Malíkové (. bývalá mluvčí Ivana Langera či Martina Peciny na vnitru nebo Alexandra Vondry na obraně), Jiřího Hynka (prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu) či Jiřího Horeckého (šéf Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR) mají v záloze osobnosti, jež čekají, jak se věci vyvinou," uzavřel Týden.

Přiletělo z Hradu: Pořádají hnusnou štvanici na lidi! V letech 2017 a 2018 máme šanci to souručenství mainstreamových médií a tzv. elit porazit! Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček se svým tradičním způsobem ještě jednou vyjádřil na adresu zákona o hanobení prezidenta republiky. Znovu to od něj pořádně schytala tzv. pražská kavárna. Znovu také naznačil, že Miloš Zeman bude opět kandidovat na prezidenta. Novelu, která by měla do českého právního řádu vrátit paragraf o hanobení prezidenta republiky, považuje za kontroverzní. Ale za mnohem horší považuje štvavou kampaň, která se podle jeho názoru rozpoutala proti těm šesti desítkám poslanců, kteří se pod návrh novely podepsali. „V případě kontroverzní novely týkajícího se prezidenta republiky je nejodpornější hon na poslance, kteří se pod předlohu podepsali. Mainstreamová média je dehonestují, vydávají druhorepublikové seznamy a pořádají hnusnou štvanici na lidi. Vše provázeno výbuchy sprostoty a nenávisti z řad Pražské kavárny. Je to ta nejhorší možná připomínka 17. listopadu,“ napsal hradní mluvčí na sociální stí Facebook. V roce 2017 a 2018 máme však podle Ovčáčka šanci porazit tato média a údajné elity, jako se to stalo v USA zvolením Donalda Trumpa. Ovčáček naráží na nadcházející sněmovní volby, kde je v průzkumech favorizováno hnutí ANO Andreje Babiše, a také na prezidentské volby, které příjdou v roce 2018. Stávající prezident Miloš Zeman sice ještě přímo neřekl, že se pokusí svůj mandát obhájit, ale Jiří Ovčáček to naznačil nejednou. Sluší se dodat, že část poslanců sociální demokracie i Babišova hnutí ANO oznámila, že své podpisy na podporu novely stahují. V případě ČSSD však rozhodně nejde o všechny poslance. Sociální demokrat Jaroslav Foldyna na sociální siti položil otázku, do jaké míry lze věřit lidem, kteří něco podepsali a později chtějí svůj podpis stáhnout. Jiří Ovčáček doslova napsal: V případě kontroverzní novely týkajícího se prezidenta republiky je nejodpornější hon na poslance, kteří se pod předlohu podepsali. Mainstreamová média je dehonestují, vydávají druhorepublikové seznamy a pořádají hnusnou štvanici na lidi. Vše provázeno výbuchy sprostoty a nenávisti z řad Pražské kavárny. Je to ta nejhorší možná připomínka 17. listopadu. A výzva, abychom se reálnými činy poučili z amerických voleb. V roce 2017 a 2018 máme unikátní šanci porazit souručenství mainstreamových médií a tzv. elit.

Putna se při projevu na Újezdě pořádně vytočil: Tyhle volby vyhrál pán, který vlastní svinský server a svinskou televizi! Vyhrály fake news Vysokoškolský pedagog, historik a překladatel Martin C. Putna vystoupil na demonstraci Pravda nemá alternativu u příležitosti 17. listopadu. „Sešli jsme se na místě, které je popsáno čísly popravených, uvězněných, odejitých do exilu. Mohli bychom říct: To je přece dost, každý člověk to musí pochopit. Ale ne, nestačí to, je to málo. Co tím mám na mysli? Mám tím na mysli to, že to nestačí jako argument pro ty, kteří říkají, že minulý režim byl fajn,“ sdělil úvodem Putna. „Je to málo proto, že vzpomínat na zápasy minulosti není dost. Bohužel někteří z těch, kteří si přinesli kredit ze zápasů minulosti, se v zápasech současnosti chovají zvláštně,“ poznamenal následně Putna. „Dnes se chovají tito lidé jinak. Stojí na druhé straně. A jaká je ta druhá strana? V povrchové rovině vyhráli pan Babiš a pan Tomio, v hlubší rovině vyhrál někdo jiný – pán, který platí a pořádá svinský server, na který můžete najít reklamu na každé trafice, to je ten pán, který vlastní svinskou televizi. Tyto volby vyhrály fake news,“ láteřil Putna s tím, že toto je opravdový zápas. „Hanba,“ ozvalo se najednou z publika. „Pravda v mnoha ohledech je samozřejmě složitá,“ pokračoval Putna. Obává se, že fake news způsobí mnoho svinstva. „Nejsem si tak jist tím, že pravda zvítězí. Jsem stará křesťanská držka,“ dodal Putna. Řečníci na shromáždění Pravda nemá alternativu, které se při příležitosti dnešního svátku 17. listopadu konalo na pražském Újezdě, varovali před manipulací s informacemi. Aktivista Tomáš Vrobel upozornil mimo jiné na zneužívání digitálních technologií k ovlivňování veřejnosti a šíření nenávisti vůči jednotlivým skupinám obyvatel. Podle dalšího z řečníků, teologa Hayata Okamury (KDU-ČSL), mají svoboda a demokracie pravidla jako fotbal a hokej a lidé se je musejí naučit. „Potřebujeme aktivní a horlivé hráče, abychom mohli hrát,“ prohlásil bratr lídra hnutí SPD Tomia Okamury. Současně vyzval zejména mladé lidi, aby se zapojili do politického života a vstupovali do demokratických politických stran. Proslovy řečníků poslouchalo u pomníku obětem komunismu na Újezdě několik desítek lidí, kteří měli nad hlavami české vlajky a na kabátech trikolóry, které nosili účastníci listopadových událostí roku 1989. Na nedalekém trávníku lidé rozvinuli i velkou vlajku Evropské unie a ukrajinskou vlajku. Demonstrace Pravda nemá alternativu chce připomenout odvahu těch, kteří v letech 1939 a 1989 měli odvahu říci, že pravda zůstane pravdou a lež lží. V době alternativních médií a předvolebních kampaní chce podle organizátorů zdůraznit, že se veřejnost setkává s překrucováním faktů. Po projevech na Újezdě má shromáždění pokračovat na Hradčanském náměstí. V 16:00 by měla zaznít výzva Chvilka pro Andreje adresovaná předsedovi ANO Andreji Babišovi.

Probuďme se včas! sepsala ekonomka výzvu proti Marksové Za její nejnovější návrh ostře kritizuje ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ekonomka Markéta Šichtařová v článku, který vyšel na serveru Eurodeník.cz. Vadí jí, že Marksová chce, aby vlastníci nemovitostí – míněno zejména majitelé bytů – přišli o část svých majetkových práv. Nadále by totiž nemohli o svém majetku – svém bytu – rozhodovat sami. Ale museli by se zeptat sousedů. Přesněji řečeno, museli by se jich dovolit, zda smějí byt pronajmout tomu a tomu nájemníkovi. „Paní Marksová si totiž myslí, že není v pořádku to, že někteří podnikaví lidé začali skupovat v některých městech nájemní byty a v nich ubytovávat sociálně slabší lidi. A že prý tito nájemníci ‚dělají v domech binec a obtěžují sousedy‘,“ píše Šichtařová. Celý text je ZDE Uznává, že to zní jako celkem racionální argument. „Kdo by chtěl, aby se k němu na patro nastěhoval nějaký pochybný ptáček, který bude v noci hulákat po domě, házet odpadky z oken, demolovat společný výtah a zkrátka celkově nedodržovat žádná pravidla?“ Je to neslučitelné s právním státem Šichtařová ale poukazuje na to, že právo na majetek patří mezi několik naprosto zásadních a silných práv evropské kultury, přes která nejede vlak. „O vlastnění majetku mluví v článku 11 i Listina základních práv a svobod, která je součástí našeho právního. pořádku – je tedy možno vnímat ji jako jakýsi dodatek Ústavy,“ upozorňuje. „Listina také definuje další důležité parametry – jako třeba, že je možné omezení majetku ve veřejném zájmu, že výkon majetkových práv nesmí poškozovat zdraví jiných a tak dál a dál. Ale i kdybyste četli Listinu padesátkrát a hledali mezi řádky nějaký skrytý výklad, nikde nenajdete ani náznakem nic o tom, že by snad vlastník majetku – majitel bytu – musel preventivně žádat o povolení výkonu svých majetkových práv někoho cizího, a to jen na. základě toho, že se sousedovi preventivně nelíbí, jestli nájemník má šikmé oči, tmavší kůži, nebo zelená tykadla,“ píše Šichtařová s tím, že návrh Marksové je jednoduše a prostě neslučitelný s právním a svobodným státem. Ve Švýcarsku a v USA je to trochu jinak Odmítá i tvrzení Marksové, že podobně to funguje již v zahraničí, a jako příklad uvádí Švýcarsko. „To se ovšem hluboce mýlí. Nejen ve Švýcarsku, ale třeba i v USA sice existuje možnost, že se majitel bytu musí ptát na dovolení pronajmout svůj majetek sousedů, ale jde o diametrálně jinou situaci: Totiž jde o společenství, vlastně jakýsi ‚klub‘ vlastníků, který byl dopředu založen se stanovami obsahujícími toto pravidlo. A každý, kdo do ‚klubu‘ následně vstoupil, musel předem se stanovami souhlasit. Dopředu se tedy dobrovolně části svých majetkových práv vzdal. Je zcela nemyslitelné, aby něco podobného zakotvoval zákon,“ tvrdí Šichtařová. Je to prosté. Funkční policie Zároveň ale přidává i návod na to, jak se vypořádat s lidmi, kteří „dělají v domě binec, vyhazují odpadky z okna, demolují výtah a jinak nedodržují pravidla“. „Řešení problémových sousedů je tak prosté, až to jednoho zarazí. Jmenuje se funkční policie, funkční soudy a důsledné hlídání si vlastního majetku. Zničený výtah? Zavoláme policii. Police provede šetření a napaří pokuty. Odpadky z okna na mém trávníku? Opět policie, další pokuty a důrazná výstraha. Rušení nočního klidu? Je to snadné, od toho tu je policie. Napotřetí nebude už nájemníkovi domlouvat, nýbrž jej na základě rychlého rozhodnutí soudu vystěhuje,“ popisuje Šichtařová, jak by mělo vypadat právně čisté řešení uvedeného problému. Zároveň ale přiznává, že něco takového je u nás momentálně nesplnitelným ideálem. Na závěr Šichtařová přiznává, že ji ani moc neděsí, že by „tenhle paskvil“ snad mohl projít. „Tomu se mi nechce věřit. Mnohem víc mě děsí, že tenhle nápad mnoho říká o ministryni sociálních věcí – o paní, která u nás chce zavádět kupříkladu norský model sociálky… Probuďme se včas!“ uzavřela Šichtařová.

Země zaslíbená? Švédský poslanec chce emigrovat do Maďarska kvůli vyhnutí se migrace Švédský poslanec Kent Ekeroth, který se dostal do parlamentu v řadách antiimigrantské strany „Švédští demokraté“, by chtěl emigrovat do Maďarska již do konce letošního roku, aby se vyhnul migraci. Informuje o tom Svenska Dagbladet. Poslanec se domnívá, že by se Švédsko mohlo hodně naučit od Maďarů, jež chválil za uchování své kultury a evropských hodnot. Tento krok paradoxně udělá antiimigrantsky orientovaného Švéda migrantem. Dalším důvodem přestěhování do střední Evropy jsou hrozby, které dosud proti němu existují ve Švédsku. Není to poprvé, co Ekeroth chválí Maďarsko. V letošním únoru během svého vášnivého parlamentního projevu poděkoval ctihodnému Viktoru Orbánovi za hájení Evropy. Mezi další důvody jmenoval vypršení svých plnomocí v parlamentu a tedy i termínu platnosti jeho imunity. Za doby stranických aktivit se Ekeroth stal kontroverzním politikem, protože byl mimo jiné zatažen do skandálu za účastí člověka v opilém stavu. Tehdy ho strana požádala, aby si v politice vzal time-out. Avšak po návratu do politiky ho strana požádala, aby si udělal další přestávku. Tentokrát kvůli tomu, že nafackoval jednomu člověku ve frontě v nočním klubu. I když k tomu došlo za podmínek sebeobrany, jak to potom bylo prokázáno, reputace strany byla poškozena. Její vedení naléhalo, aby Ekeroth ukončil plnění svých závazků v justičním výboru. Jak je známo, Maďarsko je kritizováno v EU kvůli přísné antiimigrační politice. Země odmítla přijímat uprchlíky podle kvót Evropské komise, postavila plot na hranici, aby se hájila před uprchlíky během migrační krize v roce 2015 a také zavedla antiimigrační legislativu. Švédsko je naopak jedním ze členských států EU, které přijímaly nejvíc migrantů v době vyvrcholení migrační krize.

Jsou normální? Rakouské vnitro šokuje svět a přiznává: Ano, staráme se o džihádisty a platí se jim azyl... Na parlamentní dotaz rakouské protiimigrační strany Svobodných FPÖ, přiznal rakouský ministr vnitra W. Sobotka barvu. Ano, v Rakousku máme džihádisty a jsou jim vypláceny azylové dávky, vyplývá z ministerského dopisu. Konkrétně: 114 teroristických bojovníků ve Vídni požívá kurately rakouského ministerstva vnitra, včetně azylových dávek 837,76€ měsíčně plus volné jízdenky MHD, vstupy na kulturní akce apod. To prostě zůstává rozum stát… ... Předseda FPÖ, Heinz- Christian Strache, která chovala neblahou předtuchu, že tomu za zády veřejnosti tak je, požaduje okamžitě odsun těchto džihádistů ze země. Z hlediska bezpečnosti ČR, při dnešních otevřených hranicích, je to minimálně na předvolání si rakouského velvyslance na kobereček do Černínského paláce. A vzhledem k tomu, že se jedná o věc nebezpečnější než Temelín, lze předpokládat, že lidskoprávní a další aktivisté jsou už na hranicích. Nebo ne..? (http://www.oe24.at/oesterreich/politik/Fast-jeder-zweite-Jihadist-in-Oesterreich-ein-Fluechtling/258529768) Zdroj: 1 Komentáře:

Ve Švédsku se bojí, že zůstanou bez vody a světla kvůli napadení Ruska Důležité veřejné objekty Švédska nejsou chráněny před možnou agresí ze strany Ruska, domnívají se ve Švédské Službě veřejné bezpečnosti (MSB). Elektronická komunikace, zásobování vodou a elektrickou energií, příprava krizových plánů – to jsou oblasti, ve kterých je třeba přijmout okamžitá opatření, uvádí se ve zprávě pod názvem Analýza národních rizik a možností 2016, kterou zpracovala MSB na vládní pokyn. Podle zprávy vedení strategicky důležitých služeb nevěnuje potřebnou pozornost ochraně svých objektů a začíná se zamýšlet nad krizovými opatřeními teprve ve chvíli, kdy už problémy začínají. V řadě důležitých podniků není náhradní zdroj elektrické energie, chybí další zdroje pitné vody kromě ústředního vodovodu. Nemocnice nemohou přijmout velké množství pacientů v případě krizové situace. „Vidíme to podle kontaktů, které ruští důstojníci navazují ve Švédsku. Vidíme, jaká místa navštěvují v naší zemi. A na základě toho můžeme dojít k závěru, že mají zájem o infrastrukturu", řekl novinám Dagens Nyheter Vilhelm Unge, vedoucí analytického oddělení kontrarozvědky v SÄPO. Vilhelm Unge ale odmítl říci Dagens Nyheter, kdy a za jakých okolností byli pozorováni ruští agenti. Podle jeho slov informace musí zůstat utajená, „aby bylo ochráněno království". Již před časem SÄPO ve své pravidelné výroční zprávě obvinila Rusko z vedení „psychologické války" proti Švédsku pomocí informační agentury Sputnik a televizního kanálu RT.

Šokující záběry z Itálie. Zoufalý majitel hotel nesouhlasí, ale přesto mu vláda násilím stěhuje migranty do jeho objektu Dnes na svém facebookovém profilu zveřejnil italský publicista Matteo Salvini šokující video. Majitel hotelu, postaší pán, se zoufale snaží bojovat s policisty a státními úředníky a ze všech svých sil drží dveře svého objektu, aby mu tam nemohli nastěhovat imigranty. Bohužel, proti velké přesile musí nakonec kapitulovat. Matteo Salvini to komentuje: Renziho vláda právě zahájila vyvlastňování sovětského typu. Podívejte se na video a zoufalství pána vlastnícího hotel, kam mu najednou za asistence policie a vládních úředníků vnikne banda multikulturních obohacovačů z Afriky. Šok, děs, neskutečné … neuvěřitelné?! V dnešní době bohužel už asi „normální stav“. Vládnoucí sebranku nezajímá, že hoteliér celý život tvrdě pracoval, aby ve stáří užíval vybudovaných hodnot, vždyť je to pro všechny multikulturní socialisty napříč EU je ten živnostenský parazit, který beztak šidí na daních a jeho právo na soukromý majetek nikoho nezajímá. Vždyť se přece „páchá dobro“! Kontextová reklama Sklik Soudruzi noví voliči neobolševiků, které si sem zachraňujeme z moře, přeci potřebují kvalitně bydlet, aby měli pohodu a klid a hlavně, aby věděli komu mají být vděční. Původní domácí obyvatelstvo a hlavně ta produktivní střední třída, ti jsou tu hlavně na to, aby ono „socialistické dobro“ zaplatili. Zdroj: 1 Komentáře:

Parchant, na zblití. Osobnosti stále žijí tématem Zeman a okolí Novináři, aktivisté i politici vyjadřují na sociálních sítích nesouhlas s nápadem prezidenta Zemana, aby z vlády odešel ministr kultury Daniel Herman, neboť poškodil zájmy státu. Kupříkladu politický komentátor Jiří Pehe naopak navrhuje, aby v prvé řadě odešel Zeman. „Myslím si, že by měl odejít z vlády, a je zajímavé, že tentýž názor vyjadřovalo mnoho občanů na mých setkáních, aniž jsem samozřejmě tyto názory jakkoli inicioval. Nicméně si nemyslím, že to ministr Herman udělá, i když poškodil zájmy svého státu a jednal proti usnesení své vlády, protože jeho touha být i nadále ministrem kultury bude silnější než cokoli jiného,“ uvedl prezident v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Pokud je kritériem pro odchod z funkce poškozování obrazu státu, měl by dle novináře Jiřího Pehe odejít v prvé řadě prezident Zeman. Jeho kolega z novinářské branže Alexandr Mitrofanov poukázal na to, že prezidentovi patrně nestačila za schůzku s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou odveta v podobě nevyznamenání ministrova strýce Jiřího Bradyho, ale chce potrestat přímo Daniela Hermana. „Strýček je málo. Má to odnést taky přímo synovec. Pan prezident je jako Miloš Čistič,“ zveřejnil Mitrofanov na Twitteru. V podobném duchu okomentoval prezidentova slova i další novinář Martin Fendrych. „Zeman tlačí, ať Sobotka vyhodí Hermana. Prý poškodil zájmy státu, když se setkal s nobelikem dalajlámou. Ryze čínský pohled. Šikměj se mu oči,“ myslí si. Poslanec za TOP 09 Jiří Koubek zdůraznil, že prezident má v personální otázce sám máslo na hlavě. „Zeman ukazuje prstem na ministry, kteří mají z vlády odejít. Má v kompetenci premiér. A co Mynář? Prověrku už má? Má v kompetenci Moskva?“ rýpl si politik do hradního osazenstva. Na problematickou postavu Hradu – kancléře Mynáře – poukázal i lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka. „Prezident se pouští do personální politiky, která mu nepřísluší. A co ta, která mu přísluší, kancléř Mlynář už tu prověrku má?“ zveřejnil na svém twitteru. Sobotka posouvá vládu na východ Chystaná výměna členů vlády, kterak ji avizoval premiér Sobotka s odůvodněním, že někteří ministři jsou unavení, zaujala i aktivistu Tomáše Peszynského. „Tak podle ČT bude Sobotka měnit Němečka a Dienstbiera… Putinista Mládek zůstane. Takže ano… Jeho výměna konečně dává smysl… Posouvá vládu od západního směřování více k tomu východnímu… Díky, pane Sobotka, že tak bojujete za ty městské liberály,“ povzdechl si aktivista Pražského Majdanu. „On už dávno s tou svojí partají zhnědnul a je to také logické – takhle je má podle mého průměrný socdemácký volič nejradši,“ přizvukoval mu další aktivista a člen skupiny Kaputin Otakar van Gemund. Peszynski se nedávno pustil i do politologa Petra Robejška, který v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl, že ho překvapil malý počet lidí, kteří přišli na Staroměstské náměstí vyjádřit nesouhlas s konáním našich nejvyšších ústavních činitelů. Čekal by větší účast, když je Praha metropolí. Robejšek z nastalé situace vyvozuje, že občanská společnost je asi podstatně menší, než to naznačuje četnost vystoupení jejích vůdců v médiích. „Další zemanovsko-putinovský parchant se vybarvuje stále více… Podívejte se, jak používá ruské metody lhaní… Prostě si vytvoří vlastní fakt a pak se na něm zamýšlí… To je na zblití…“ reagoval Peszynski.

Báječný rok, svět pomalu začíná být normální. A neuvěříte, co všechno začala v hysterii provádět americká kavárenská levice. Promlouvá Vladimír Železný Bývalý europoslanec, někdejší mocný šéf televize NOVA Vladimír Železný před časem v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz předpověděl, že Donald Trump v prezidentské volbě nad Hillary Clintonovou zvítězí. Proč? Protože je diametrálně odlišný. „Je to zásadní průlom...“ říká teď Železný a vysvětluje vítěznou cestu amerického miliardáře do Bílého domu. A Hillary? „V první řadě byla neskutečně nudná. Byla to, čemu se v americkém jidiš žargonu říká ‚nudnik‘. Neměla žádnou originální myšlenku, nebyla kreativní, nápaditá. I politika potřebuje invenci,“ sděluje Železný. Byl jste jedním z těch mála vytrvalých, který nás neustále přesvědčoval, že to Donald Trump vyhraje. Jaký teď máte pocit. Že je to báječný rok. Brexit a jednoznačné zvolení Trumpa, to je jako z dobrého snu. Svět pomalu začíná být normální. Je to průlom, revoluce? Je to tsunami, které proběhne postupně po této planetě. Je to vzdor proti zpohodlnělému, nudnému a nekompetentnímu establishmentu. A také rána sterilní a opatrnické politické korektnosti a návrat ke schopnosti přesně, přímočaře a třeba i neomaleně pojmenovat realitu. Vím, že jste vítězství Donalda Trumpa očekával. Na jeho konto jste také před časem pro ParlamentníListy.cz řekl: „Byl bych rád, kdybych se dočkal volebního vítězství Trumpa. Je mi proti srsti, jak z tohoto kvalitního podnikatele a miliardáře, který si své peníze vydělal, dělají idiota. Když byl nominován za Republikánskou stranu, jeho nominační projev byl vynikající a politicky jasnozřivý...“ Musím ale poznamenat, že jsem si od některých levicových politiků překvapivě přečetla poznámky o tom, že Trump je pouze „extrémně pravicový oligarcha“ a že od něj nelze nic dobrého čekat. Co lze k tomu říci? Extrémní pravicovost a slovo oligarcha – a k tomu ještě třeba slovo kontroverzní – jsou oblíbená zaklínadla žurnalistů, kteří by multikulturní a politicky překorektnělé postoje rádi viděli jako centrální pozici a vše, co se jim vymyká, odsunuli někam hodně daleko doprava. Nálepku extrémní pravice, případně dokonce fašismu, lepí s chutí na každého, kdo s nimi nesdílí jejich v podstatě levicové názory. Ale oni si připadají jako střed světa a proto takto všechny poměřují. Co podle vás rozhodlo o překvapivém vítězství Donalda Trumpa? Je to vítězství tiché většiny. Rozhodli bílí Američané, kteří tvoří jádro Spojených států a přitom byli multikulturní, proislámskou, prominoritní a proimigragční politikou obamovské administrativy, kterou reprezentovala i Hillary Clintonová, zcela odsunuti z centra zájmu na okraj. Mezi bílými pracujícími Američany, kteří nemají vysokoškolský diplom, Trump vyhrál v poměru 67 ku 28. Trump byl první po Reaganovi, kdo tuto Ameriku, tuto tichou většinu, oslovil. Mimochodem všimněte si, že můžeme bez rozpaků a klidně psát „bílí Američané“, ale kdo by si opačně troufnul napsat spojení „černí Američané“, tam musíme psát „afričtí Američané“. Co lze očekávat od prezidentování Donalda Trumpa? A v čem se bude lišit od případného prezidentování Hillary Clintonové? Jako naopak novou politiku 21. století. Politiku přímočarou, která pojmenovává a respektuje základní zájmy. Nerozbředlou, nezákulisní a krutě demokratickou. V moderní historii se občas stávalo, že politici, kteří uspěli v USA, následně „strhli“ řadu světových politiků, kteří se jimi inspirovali. V osmdesátých letech Ronald Reagan, o dekádu později Bill Clinton… Zažijeme podle vás něco podobného nyní s Donaldem Trumpem? Donald Trump se přátelí s Nigelem Faragem. Inspiruje Geerta Wilderse v Nizozemsku. A bude výrazně ovlivňovat úspěch Mariny Le Pen ve Francii. U nás sdílí jeho názory Miloš Zeman, jak v gratulaci zdůraznil, a jistě také Tomio Okamura. Oslnivý úspěch jeho kampaně a jeho jednoznačné zvolení prezidentem Spojených států bude inspirací i jinde, v Rakousku, v Německu. Je to zásadní průlom. Michael Žantovský ještě před sečtením výsledků na svém Twitteru napsal, že „svět, který jsme znali, skončil“. Je to jenom rétorika poražených, nebo můžeme být skutečně na prahu zásadní proměny světa? A co se vůbec dá od Trumpa očekávat ve světové politice? Kéž by svět politické korektnosti, kavárenských tlachů a namyšleného levičáctví skončil. Jeho výsledkem je nesvobodný přeregulovaný život, prodejná žurnalistika, migrační vlny, terorismus a Islámský stát. A také Zeď nářků v Jeruzalému jako chráněná islámská památka. O Trumpovi jeho odpůrci říkali, že přenechá Evropu vlivu Ruska. Co můžeme očekávat ve vztahu těchto dvou supervelmocí? A jak se bude asi Trump stavět k situaci v Sýrii? Západní svět se v posledních deseti, patnácti letech začal tvářit i chovat, jako by tu Rusko nebylo. Nezodpovědní politici, jako Obama a Hillary Clintonová, ale i elity Evropské unie, rozvíjeli své pomatené plány o výměně nepříjemných a hodně „nekompatibilních“, ale zato velmi stabilních, vůdců Iráku, Sýrie, Egypta a hlavně Libye. A rozkotali při tom tak dokonale to stabilní uspořádání, až vytvořili mocenské vakuum, které úspěšně vyplnili islámisté a morbidní Islámský stát. Levičácké a revoluční nadšení nad „Islámským či arabským jarem“, podpora Muslimského bratrstva a jeho spojenců v arabském světě, liknavost v boji s teroristickými organizacemi a jejich podporovateli, to všechno vedlo k největšímu fiasku americké zahraniční politiky. A k tomu navíc přibyla výrazně protiizraelská politika obamovské administrativy. Pod mnoha těmito kroky stojí podpis také Hillary Clintonové a její naprosto nekompetentní a nepoučená politika. Hráli si se světem jako s dětským puzzlem a neuvědomovali si, že nemají v ruce všechny dílky. Že mnohé z nich, třeba ty syrské, leží v Moskvě. A že prázdná místa dokáže v obrazu této části světa doplnit třeba Putin. Trump to ví a bude to respektovat. Ví, že jsou části světa a problémy, které lze řešit jen společným skládáním puzzle s Ruskem. Jeho angažovanost bude uměřená tomu, co Spojené státy mohou a ne tomu, co si on vymyslí. Bude to realistická politika. A Evropa? Ta se bude muset místo povinných regulací hrůzostrašných obrázků na krabičkách cigaret, místo regulace statistik a nesmyslných údajů na potravinových obalech a místo sporů o termín „pomazánkové máslo“ začít starat o vlastní bezpečnost, převzít dospělou odpovědnost. Jak se podle vás budou se situací vyrovnávat české a světové elity, které do poslední chvíle před Donaldem Trumpem varovaly? Démonizovali ho, dělali z něj tu idiota, tu naopak nebezpečného šílence. Zatajovali nekompetentnost Hillary Clintonové a obchody Clintonovské nadace, která kšeftovala s americkou zahraniční politikou a také asi prodávala lukrativní místa v americké administrativě. Hillary byla nedotknutelná, ať na ni vyplulo v e-mailech cokoli. Absolutní imunita. Reakce na zvolení Donalda Trumpa je hysterická. Hlavně u kulturních, mediálních, univerzitních a hollywoodských elit. Zpěvačka a herečka Cher chce emigrovat na Měsíc. Někteří herci okázale podávají žádost o emigraci do Kanady. Po oznámení volebních výsledků přijela Lady Gaga ve svém Rolls-Royce k Trumpově budově na Manhattanu a vystoupila s plakátkem v ruce „Miluji každého, kdo nenávidí Trumpa“. Ona, která ještě týden před tím, na předvolebním mítinku Hillary Clintonové vyzývala k podpoře všeobjímající lásky – na pravdolásku ještě v Americe nepřišli! Zapomněla, že Lady Gaga má v demokratických volbách jen jeden hlas, úplně stejně platný a závažný, jako má jeden nezaměstnaný horník v Minnesotě. Profesoři a vedení elitní až elitářské univerzity Yale vyhlásili, že všichni studenti, kteří se cítí otřesení volbou Donalda Trumpa, mohou odložit své zkoušky do doby, až se dají psychicky do pořádku. Demonstranti proti volbě Trumpa na kalifornských univerzitách požadují Calexit, podle vzoru Brexit. Tedy odtržení či vystoupení Kalifornie z federálního svazku Spojených států a vyhlášení nezávislosti, aby neměli za prezidenta Donalda Trumpa. A mohl bych pokračovat hodně dlouho… Však to všechno v malém a česky drobném, známe to z reakce na porážku Karla Schwarzenberga a vítězství Miloše Zemana u nás. Pravdoláskové elity jsou všude stejné, ať se jmenují jakkoli, a demokracie pro ně platí jen do té míry, pokud jim úslužně přitakává. Jak je možné, že Hillary Clintonová prohrála? Vždyť měla ve srovnání s Trumpem na kampaň více než dvojnásobek peněz, měla podporu téměř všech médií, podporu agentur na průzkum veřejného mínění. Měla za sebou obrovitý volební štáb a naprosto oddanou podporu všech struktur Demokratické strany. Ani s touto výbavou nedokázala vyhrát. Proč? V první řadě byla neskutečně nudná. Byla to, čemu se v americkém jidiš žargonu říká „nudnik“ (podobně zde bylo kdysi tvořeno slovo bítník). Neměla žádnou originální myšlenku, nebyla kreativní, nápaditá. I politika potřebuje invenci. Byla možná tím nejnudnějším a nejsterilnější kandidátem za několik posledních desetiletí. V bezbarvosti ji snad mohl jedině konkurovat stejně nudný a prázdný republikán Mitt Romney v minulých prezidentských volbách, který tehdy tak dokonale pohřbil naděje Republikánské strany porazit nesporně charismatického a nápaditého Obamu. Neměla charisma, ani z ní nečišela energie. Papouškovala jen obecné pravdy, mnohokrát slyšené, mnohokrát omleté. Její jediná originalita vyplývala z faktu, že je první ženou s nominací. Ale její výsledek mezi ženskou populací Spojených států tomuto feministickému prvku nakonec neodpovídal. Byla navíc ukolébána průzkumy a poklonkujícími médii. Největší šok z vítězství Trumpa nezažívá svět, ani Amerika, ale Hillary Clintonová. To, že se nedokázala oné osudné noci po sečtení hlasů postavit před své příznivce a spolupracovníky a říci: „prohráli jsme, to se stává, děkuji vám“, svědčí o hloubce šoku, který zažila. Nedovedla si vůbec představit, že by nevyhrála. Místo ní na okázale připraveném shromáždění, které mělo být oslavou vítězství, vystoupil ředitel její kampaně Podesta a jen vyzval všechny, aby se rozešli. Je o vás známo, že se dlouho zabýváte volebními a politickými kampaněmi. Kdysi jste byl dramaturgem vítězné volební kampaně Občanského fóra s jeho heslem „Strany jsou tu pro straníky, my jsme tu pro všechny“. Čím vás zaujala americká prezidentská kampaň 2016? Tím, že média nejsou neporazitelná. A že volič už neskočí na umělou a předem programovanou kampaň bez spontaneity. A také, že učebnice marketingu a kampaní nemusejí platit. Uvědomte si, kdo všechno stál proti Donaldu Trumpovi. Byl to téměř souboj jednoho téměř proti všem. Establishment, vláda, americký Státní department, jak prozradily zveřejněné e-maily, všichni se aktivně zapojili do kampaně proti Trumpovi. Prezident Obama velmi nekorektně, celkem třikrát, a to těsně před volbami varoval, že volbou Donalda Trumpa by byly ohroženy samotné základy demokracie ve Spojených státech. Jako by nešlo o demokratické volby. Byl to souboj s nekorektními agenturami pro průzkum veřejného mínění, které vytrvale utvrzovaly voliče, že stejně to má Hillary Clintová vyhrané – a které tím zásadně ohrozily svojí důvěryhodnost a profesionalitu. Trump za sebou neměl obrovskou volební mašinu Demokratické strany. Bojoval nejen proti vládnoucímu establishmentu, ale i proti významné, elitní a vlivné části Republikánské strany, která ho sice nakonec musela nominovat, ale nikdy mu neposkytla podporu srovnatelnou s protihráči. Neměl za sebou štědré sponzory, a to neuvádím ty tiché z islámského prostředí, kteří tak ochotně dotovali nadaci manželů Clintonových, jak dnes víme z e-mailů, které unikly na veřejnost. To vše by teoreticky stačilo na porážku. Žádný kandidát na amerického prezidenta ale nikdy nebyl vystaven takovému mediálnímu útoku jako Trump. Kromě korektních Foxů, měl proti sobě vlastně všechna média. Dnes už díky WikiLeaks ze zveřejněných e-mailu víme, že hlavní komentátoři CNN si nechávali podrazné otázky vůči Trumpovi vypracovávat ve volebním štábu Hillary Clintonové a Demokratické strany. To byla ta nezávislá a objektivní žurnalistika! Hlavní moderátor televizní debaty zase předem informoval volební tým Hillary Clintonové o tom, jak bude proti Trumpovi postupovat a nabízel poradenství v mediální oblasti. To vše se provalilo v posledních dvou balících e-mailů, které byly zveřejněny. Příklady jdou do desítek a otřásají důvěryhodností drtivé většiny medií. Ostatně i u nás máme podobné zkušenosti z kampaně „Volte Karla“ a z nekonečné skandalizace a nálepkování prezidenta Zemana. Donald Trump ale přišel zvenčí, měl originalitu, měl charisma a energii. Porazil všechny ty namyšlené žurnalisty, kteří si myslí, že volič bude naslouchat jejich kavárenským nebo spíše barovým řečem. Volič na ně tentokrát kašlal. Žurnalisté z této prezidentské kampaně vyšli vůbec nejhůře. Jako úslužná, zbahnělá a prodejná spodina. A vítězství Trumpa nad medii je jeho největším vítězstvím v kampani. Hillary se svojí pečlivě naučenou kampaní, se stále opakovanými gesty, s doširoka roztaženýma rukama a vypoulenýma očima, s umělým úsměvem, vše z učebnice marketingu, propadla. Nic původního, šťavnatého a ani originálního. Vše nedůvěryhodné. Základní instinkty voliče najednou spustily a fungovaly. Na závěr, jak hodnotíte projev Donalda Trumpa po oznámení výsledků voleb? Jako státnický a velkorysý. Nikomu nic nevyčítal. Ocenil pracovitost Hillary Clintonové, nezmínil se o podrazných krocích prezidenta Obamy. Vyzval voliče a politiky k jednotě a požádal všechny o pomoc. Geniální!

Nepokoje afrických migrantů proti „rasistickým Italům“: „Alláh povede naši pomstu!“ Místní byli vyděšeni z nepokojů afrických migrantů, kteří vrhali předměty a řvali hrozby na procházející, neboť tak ve středu a ve čtvrtek v Turíně protestovali proti „rasistickým“ Italům. Masakr z Bataclan byl „pomstou vyloučených“, varoval jeden ze stovek většinou ilegálních migrantů, kteří vyšli do ulic na protest proti tomu, že jim italští daňoví poplatníci nezajistili „slušný život“. „Nic v tomto městě nemáme,“ řekl muž z Kamerunu, naštvaný, že lidé v Itálii „nechápou, že jsme také takoví kluci jako ty, a rádi bychom slušný život.“ Ti řádící jsou z těch asi 1 500 ilegálních afrických squatterů, co se v Turíně usídlili v opuštěné Olympijské vesnici. Většinou jsou to muži ve dvacátých letech věku, a ač jich pár i pracuje na černém trhu práce, tak si mnozí stěžují, že nemají co dělat. „Vy Taliáni, říkáte svým dětem, že jsme psi. Ať jsou potichu, protože nám dříve či později trpělivost dojde,“ varoval jeden. Další oslavoval masakr z Bataclanu, při němž bylo zavražděno 89 lidí, z nichž mnozí byli údajně mučeni, čemuž on chvalořečil jako „pomstě vyloučených“. „Jeden mrtvý z nás Afričanů, jeden mrtvý od vás,“ vykřikoval. Problémy začaly ve středu večer, kdy se asi 300 obyvatel bývalého dějiště Olympiády vyhrnulo do ulic. Blokovali dopravu, vytrhávali dopravní značky, převraceli odpadkové kontejnery a vrhali kameny a lahve, přičemž na procházející řvali „rasisti“ a „parchanti“. „Taliáni jsou rasisti, ale policie kontroluje nás,“ demonstrovali migranti. Ta bouře se uklidnila až po půlnoci, kdy dorazila policie, ale obchody musely mít zavřeno i následujícího dne, protože násilnosti vypukly zase, neboť migranti v nepokojích pokračovali. Muž, který první o těch potížích informoval policii, vzpomíná: „Už jsme byli v posteli, když to vypuklo. Cloumali nám okenicemi a okny, a pak vyběhl hlouček řvoucích lidí. Měli jsme strach ne o nás dospělé, ale o děti.“ Místní jménem Umberto řekl, že teď uvažuje, že se odsud odstěhuje potom, co se tu tento týden dělo. „Do včerejška jsme byli tou situaci samé nezákonnosti v této oblasti jen znechuceni. Teď už jsme vyděšeni,“ řekl La Stampa. Kontextová reklama Sklik Europoslanec Ligy Severu Mario Borghezio řekl, že jeho strana proti masové migraci ohledně situace v turínské bývalé Olympijské vesnici bije na poplach už řadu let, a varoval, že nebezpečí, které ta představuje, je příliš akutní, aby ho šlo ignorovat. Řekl: „Je zřejmé, že prozatím přijatá opatření byla nedostatečná, takže nezabránila neustálým násilnostem, které u občanů vyvolávají hrozný strach a obavy.“ „Vláda teď už konečně musí tu gangrénu kriminality, kterou je to místo prolezlé, vykořenit přijetím naléhavých a nezbytných opatření k přemístění migrantů a k vypovězení všech zločinců,“ dodal Borghezio. Tento politik Ligy severu volal po nulové toleranci k migrantům v bývalé Olympijské vesnici už loni, kdy vyšlo najevo, že tři Afričané odsud unesli a po 30 hodin zadržovali mentálně postiženou dívku, kterou opakovaně znásilňovali. Zdroj: breitbart.com

Polsko Rusku: „Proč se agresivně chráníte před našimi zákonnými útoky“ Čerstvá historie o vyhnání polského vědce z Ruska ve skutečnosti není zajímavá tím, že ukazuje na současné stádium rusko-polských vztahů, vyvolává otevřeně jiný zájem. Konec konců je v tomto smyslu vše dobře známé a zcela obvyklé: vztahy Ruska a Polska jsou v posledních letech stabilně na nejnižší úrovni za mnohá desetiletí historie. Zároveň s příchodem k moci v Polsku současné vládnoucí strany „Právo a spravedlivost", která v sobě spojuje konzervatismus, nacionalismus, euroskepticismus, proamerikanismus, rusofobii a snahu o historickou státní odplatu se situace ve dvoustranných vztazích stala definitivně zamraženou a to div ne v doslovném slova smyslu. Zároveň to vypadá, že zpozorování polského ministerstva zahraničí je částečně opodstatněné. V každém případě si současné kolize s vyhnáním polského historika Kreml demonstrativně nevšiml a oznámil, že o tom nemá ponětí, protože se to neschvaluje na jeho úrovni. Ať by to bylo jakkoli, tato historie je sama o sobě banální v současné době. Jedenáctého listopadu byl ze země polskou vládou vyhnán profesor Novosibirské státní technické univerzity Dmitrij Karnauchov. Ruský vědec pracoval v Polsku od roku 2010 a učil v místních univerzitách předměty spojené s ruskou tématikou. Základem pro jeho vyhnání posloužila obvinění polských tajných služeb z činnosti „s prvky hybridní války" proti zájmům Polska a „ve prospěch nepřátelského státu" a také kontakty s ruskými tajnými službami a vedením proruské propagandy. Důkazy, které by podkládaly jejich obvinění, samozřejmě předloženy nebyly kvůli přísnému utajení. Do dané chvíle to vše bylo nepříjemné, ale zcela obvyklá historie pro země, jejíž vztahy neprožívají nejlepší období. Avšak reakce polské strany o vyhnání Glebockého se ukázala být poměrně daleko od obvyklé. Místo toho, aby byl přijat vzájemný charakter ruských kroků, polské MZV vyjádřilo oficiální protest s předáním diplomatické nóty do ruského MZV a označilo rozhodnutí ruské strany za „nepochopitelné". A to nebereme v úvahu velmi bouřlivou reakci dalších polských zástupců na událost. Například svou excentričností známý (pojmenujeme ho tak) ministr obrany země Antoni Macierewicz pojmenoval vyhnání Glebockého „nepřátelským aktem". Na tomto místě vzniká pokušení zdokonalit vynalézavost polské vlády, která vydala neadekvátně přísnou reakci na plně standardní krok ruské strany. Události poslední let poskytují mnohonásobné příklady toho, že Západ najednou naprosto zapomněl, co je to princip vzájemnosti a plné shody ve vztazích mezi zeměmi a ve vztahu k Rusku začal fungovat režim „a nám proč?" V roce 2014 byla Evropa jednoduše otřesena z odvetných opatření Moskvy, i když, na co spoléhali, když zaváděli sankce vůči Rusku? V létě tohoto roku bylo pro Washington velice nepříjemným překvapením, že Rusko odpovědělo na zadržení svého diplomatického majetku a vyhnání diplomatů z USA. A nyní byla Varšava znepokojena z ještě jednoho zcela standardního kroku Moskvy v rámci politiky vzájemnosti. Možná se jedná o to, že Rusko často neodpovídá okamžitě na nepřátelský krok, ale ponechává si čas pro schválení promyšlené a obvykle pro druhou stranu maximálně bolestivé odpovědi. A kvůli vznikající pauze kontrahenti Moskvy evidentně jednoduše zapomínají, čím to vše začalo. Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.

Američanku dali do vězení za hlasování ve volbách V americkém státě Texas byla žena, která si právě odpykala trest, znovu poslána do vězení za účast v prezidentských volbách 2016. Píše o tom The New York Post. List píše, že Crystal Masonová byla odsouzena k pěti letům odnětí svobody, poněvadž podle legislativy tohoto státu nemají vězni právo hlasovat do odpykání trestu. Žena si ho ale ještě odpykávala za neplacení daní, i když ji pustili domů po podepsání písemného prohlášení o nevycestování. Třiačtyřicetiletá Masonová sdělila, že dostala ve volební místnosti lístek pro předběžné hlasování poté, co zjistili, že její jméno v seznamu není. U výslechu žena, která si již odpykala tři roky vězení, zdůraznila, že neměla ponětí o existenci tohoto zákona. Řekla, že by v žádném případě nešla hlasovat, kdyby věděla, že jí za to hrozí další trest. „Moc mne překvapilo, že vláda pokládá její důvody za smyšlené," řekl listu obhájce Masonové. „Nikdo jí neřekl, že nesmí hlasovat, a udělala to z dobrých pohnutek. Neriskovala by, že se vrátí za mříže kvůli tomu, co vůbec nezmění její život."

Zaorálek v Interview ČT24. Na přetřes přišli Putin i Sobotka Hostem Interview ČT24 byl poslanec za ČSSD a bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Hovořil mimo jiné o otravě bývalého agenta Skripala, k níž došlo v britském Salisbury. „Je pravda, že když se zabýváte těmi motivy, tak nemůžete nějak přistoupit na to, co předvádí Rusko. To už přišlo se 17 alternativami, kdo by za útokem mohl stát,“ poznamenal úvodem Zaorálek. „To, co je na tom absurdní, je například obvinění Britů. Proč by Britové vyráběli novičok? Proč by to dělalo Česko? K čemu by to bylo? Důvod vysoké pravděpodobnosti, že za tím stojí Rusko, je to, že Rusko motiv má,“ dodal Zaorálek. „Stále jsem ale vázáni diplomatickými způsoby komunikace. Čelíme tady ale někomu, kdo používá sílu – ať jde o anexi Krymu nebo o sestřelení holandského letadla. Máme tady další akci, kdy je tady použita síla,“ zmínil. V případě, že by došlo skutečně k vyhoštění diplomatů z Česka, museli bychom podle Zaorálka počítat s tím, že by došlo k vyhoštění našich diplomatů i z Ruska. „Nemám všechny informace, zda je toto nejvhodnější učinit,“ poznamenal Zaorálek. „Samotná Česká republika svým jedním krokem nic zásadního neudělá, ale je důležité komunikovat s partnery,“ míní Zaorálek. Zaorálek se pak vyjádřil k proběhlým prezidentským volbám, v nichž zvítězil ruský prezident Vladimir Putin. „Nevím, jestli ruské volby lze vůbec pokládat za volby. Pokládám je spíš za parodii voleb. Ale je jasné, že Putin má autentickou podporu, ale má zemi, která si příliš dobře nevede. Jde o to, co s tím hodlá dělat,“ řekl Zaorálek. Řeč přišla i na odchod Bohuslava Sobotky z politiky. „Nebyl jsem úplně překvapený, ale mám pocit, že tam může být nějaká jeho chuť zkusit to znovu,“ sdělil Zaorálek, jenž prý o tomto kroku dopředu nevěděl. „V politice v České republice dosáhl toho nejvyššího, čeho můžete dosáhnout,“ dodal Zaorálek. „Politika nekončí vítězstvím. S tím se vždy musí počítat,“ doplnil rovněž. Zaorálek sám podle svých slov má stále chuť postavit sociální demokracii po neúspěšných sněmovních volbách na nohy. „Bohuslav Sobotka už tomu dal všechno,“ řekl Zaorálek.

Takový jiný dobrovolník: Jezdí po hranici a chytá imigranty. A není na ně hodný Jmenuje se Dinko Valev a na své facebookové stránce se pochlubil, že o jeho bedlivou stráž se roztříštily plány nejméně 25 uprchlíků, které Bulhar vlastnoručně dopadl a zabránil jim v další cestě do nitra Evropské unie. Fyzickou silou přitom nešetřil. „Najednou přede mě z křoví vyskočil nějaký muž,“ popsal pro bTV Novinite své první, srpnové setkání s běženci. „Vyrazil, aby mě napadl, nejspíš aby mi ukradl čtyřkolku. Několikrát jsem ho praštil a šel k zemi, ještě jsem ho pro formu třikrát nakopl a on začal ječet ‚Alláh-malláh‘. Měl na sobě roztrhané boty, bundu, džíny a batoh.“ Celý text je ZDE Poté se prý z podrostu vynořilo dalších sedm mužů a za nimi trojice žen s dítětem. Jeden z mužů se na Valeva vrhl se zbraní v ruce, tvrdí Bulhar, ale on se ubránil a celou skupinu přiměl lehnout si tváří k zemi a nehybně vyčkat, dokud nepřijede přivolaná policie. Od té doby prý vyjíždí na své čtyřkolce pravidelně. A pro svou „občanskou patrolu“ verbuje další, zatímco jeho popularita na internetu, kde kromě snímků z posilovny a restauračních zařízení publikuje také videozáznamy svých zákroků, vzrůstá. O běžencích nemá iluze, i když pocházejí ze Sýrie Valev se živí jako obchodník se starým železem a jeho byznys zřejmě útěšně vzkvétá, neboť, jak opakuje na svých facebookových stránkách, často pracovně pobývá v cizině. Na sklonku minulého roku byl v Damašku, který je podle něj „plný džihádistů“. Proto nemá o běžencích iluze ani v případě, že pocházejí ze Sýrie, tvrdí. „Tohle je naše země. Jdou sem jenom džihádisti, Syřani a Tálibán. Chtějí dobývat a ničit. Hrozí nám vyhlazení, když je sem pustíme,“ prohlašuje. Tvrdý zákrok proti uprchlíkům je proto podle něj namístě. „Jistěže je chci zabít. Vždyť oni chtějí zabít mě, nebo snad ne? Když můžou metat bomby oni, tak můžu i já,“ citoval zpravodajský server B92 Valevovy výroky.

Smrad, binec, randál. Paříž opanovali uprchlíci a policie neví, kam dřív skočit Část migrantů ze zlikvidovaného tábora Džungle poblíž přístavního města Calais se přesunula do ulic Paříže. Jak uvádí britský deník Express, ke střetu mezi uprchlíky a pořádkovými silami došlo v blízkosti vlakového nádraží Gare du Nord. Napětí v Paříži neustále houstne a policisté doslova nevědí, kam dřív skočit. Hromadná rvačka vypukla také mezi afghánskými a eritrejskými uprchlíky a poblíž metra stanice Stalingrad se zase shromáždilo dalších asi tři tisíce uprchlíků, kteří místo doslova okupovali, a místní obyvatelé si stěžují na hluk, nepořádek, nepříjemný zápach a obávají se o svou bezpečnost. Místní úřady prozatím zaujímají ke snahám vybudovat v Paříži ilegální tábory rozhodný postoj. Ke znepokojivé situaci v hlavním městě se vyjádřil i prezident Hollande. „Žádné tábory tady tolerovat nebudeme. V případě potřeby jsme připraveni provádět obdobné kroky, které vedly ke zrušení uprchlického tábora v Calais,“ nechal se slyšet prezident. Pořádková policie u Stalingradu zasáhla okamžitě, ale podle očitých svědků zatím oblast zcela vyklizena nebyla. Mezitím bylo otevřeno první oficiální centrum pro nově příchozí uprchlíky, jehož výstavba stála v přepočtu asi 6,6 milionů eur a přebývat by v něm mělo čtyři sta mužských uprchlíků. Místní obyvatelé nijak neskrývají svůj nesouhlasný postoj. „Nikdo se nás neptal, jestli souhlasíme s výstavbou uprchlického centra přímo před našimi okny. Všichni jsme tady s rozhodnutím úřadů nespokojeni. Pokud ti lidé chtějí do Anglie, tak je tam pošleme!“ říká Jean Brossard, který v této části Paříže žije již 30 let. Mnozí uprchlíci nechápou, proč je úřady vyhánějí z ulice. „Není to poprvé, kdy přišli a vzali nám naše stany, spacáky a matrace. My potřebujeme pomoci. Já jsem vyplnil papíry, abych mohl zůstat ve Francii, tak proč mi to dělají? Pokud chtějí, abych šel do přijímacího střediska, tak jsem připraven a půjdu,“ stěžuje si třiadvacetiletý uprchlík Shahid Khan. Nově vybudované centrum umožní pobývat v něm jeho dočasným obyvatelům jen pět až deset týdnů a nejpozději do dvou let by mělo být uzavřeno. Další centrum, určené pro ženy a děti, by mělo být vybudováno na pařížském předměstí Ivry-sur-Seine do konce letošního roku a mělo by pojmout asi 350 osob. Mnohem větší starosti však mají úřady s potíráním ilegálních táborů, které se jim sice mnohdy podaří rozebrat, ale uprchlíci se do nich po několika hodinách zase vracejí zpátky. „Minulý týden v okolí stanice metra Stalingrad pobývalo 1500 lidí, ale nyní je jich tam nejméně o sedm set víc,“ připouští náměstek primátora Colombe Brossel. Včera v časných ranních hodinách do improvizovaného tábora dorazili policisté, aby zjistili, kolik zdejších obyvatel v zemi pobývá legálně. Ti, kdo nemají potřebné dokumenty, budou zatčeni a vráceni domů. Ostatní zakotví v oficiálních uprchlických centrech. Evakuace ilegálního tábora u stanice metra Stalingrad se vedle samotných jeho obyvatel nesetkala s přílišným pochopením také ze strany charitativních organizací. Ty si stěžují na to, že policie se rozhodla k akci bez předchozího varování a ony tak nedostaly možnost migranty varovat. O problémech souvisejících s nově příchozími uprchlíky z Calais píše také deník Le Figaro, jehož reportéři se vypravili přímo k nádraží Gare du Nord. Místní lidé už jsou nyní na pokraji nervového zhroucení a obávají se, že se situace po zavření přistěhovaleckého tábora Džungle u města Calais ještě zhorší. Obyvatelé této čtvrti podle deníku čelí masivnímu příchodu migrantů už několik měsíců. I samy úřady přiznávají, že situace v této části Paříže se stala nesnesitelnou. Ve stanech pobývají tisíce migrantů. Místní mluví o nočním hluku, výkalech a odpadcích na ulici. Děsí je také vzájemné rvačky uprchlíků se železnými tyčemi a létajícími kameny. „Je to čím dál tím horší,“ cituje list jednoho z pracovníků pečujících o pořádek ve čtvrti. Dodal, že i když migrantům dávají každý den plastové pytle na smetí, ti je prakticky vůbec nevyužívají a nadále házejí odpadky na zem. Situace se navíc zhoršuje i podle úřadů, které přiznávají, že každý den přijde až 60 nových migrantů. Zdejší obyvatelé se bojí vycházet na ulici, ale už i dokonce mají obavy z návštěvy lékaře a nemocnice. Obávají se totiž nákazy nemocemi, které si s sebou mohli přinést migranti. Podle místního lékaře se totiž ve stanovém táboře mohou vyskytovat případy tuberkulózy, tyfu a dalších nemocí.

Tak rovnou zakaž internet, soudruhu, vzkazují novináři autorovi zákona o hanobení Zemana. A vytahují kauzu s Masarykem Hanobení prezidenta chce uzákonit jako trestný čin skupina poslanců. S přílišným souhlasem se však nesetkali. „To už může Ondráček rovnou zakázat internet. Za komunistů to šlo taky bez něj,“ rýpl si komentátor Jan Lipold na serveru Aktuálně.cz do komunistického poslance Zdeňka Ondráčka. Lipold následně konstatuje, že návrh, za nějž by se nestyděli ani zákonodárci ruského prezidenta Vladimira Putina, v Poslanecké sněmovně přistává stylově před 17. listopadem. „Je symbolické, že lídrem navrhující skupiny je Zdeněk Ondráček (KSČM), který jako příslušník pohotovostního pluku zasahoval proti demonstracím v roce 1989. Kovaný expert na svobodu slova a veřejný pořádek. Muž dlící duchem v době, kdy bylo trestné hanobení lecčeho, například i státu světové socialistické soustavy a jeho představitele. A trestalo se,“ zmiňuje Lipold. Návrh je dle jeho slov míněn smrtelně vážně, bude jej řešit vláda i o něm bude hlasovat parlament. Z toho důvodů připomíná změny, které ve společnosti nastaly od roku 1998, kdy byl trestný čin hanobení prezidenta zcela správně zrušen. „Především nenápadný detail, že si většina obyvatelstva osvojila internet a jeho používání asi jako kartáček na zuby. A vyjadřuje na něm názory – na cokoli, od očkování přes hlavu státu až po barbarské účinky tajného práškování planety z letadel. Že se tu kromě slušné diskuse také hanobí, je bohužel smutným faktem. Nasadit na facebookovou realitu pendrek, který má navíc chránit jednu jedinou osobu, je absurdní,“ dodává Lipold. Druhou změnou je podle něj zavedení přímé volby. Ta totiž podle Lipolda ve svém důsledku srazila prezidenta republiky z piedestalu. „Kandidáti musí podstupovat ostrou volební kampaň, ta první byla plná urážek a podpásovek, zjitřených emocí, přinesla ohromnou vlnu zájmu o politiku, ale i rozdělení společnosti. Účinek přímé volby se přenesl na Zemanovo působení na Hradě. Prezidentský majestát byl oslaben, prezident je mnohem víc politikem jako každý jiný – sám se razantně zapojuje do politických zápasů, kritizuje a je kritizován,“ dodává Lipold. Původní text ZDE. A dodává, že na internetu je hanobemí běžně oboustranné. „Terčem je jak Zeman, tak jeho odpůrci. Pálí do sebe oba tábory. A najednou by měl být někdo, jeden člověk, nedotknutelný? Copak je prezident imperátor? Kdyby se stalo něco hodně přes čáru, má právo se bránit například žalobou na ochranu osobnosti, jako každý,“ dodává s tím, že zákaz hanobení prezidenta bere jako brutální útok na svobodu slova. Paragrafem na ochranu Zemana se pak zabývá i redaktor Lidových novin Petr Zídek. Ten se ve svém komentáři vrací až do roku 1929, kdy básník Jakub Deml sdělil kritické názory na prezidenta Masaryka, jež mu měl říct jeho přítel Otokar Březina. „Za tyto výroky začal být Deml trestně stíhán. Proces před krajským soudem v Jihlavě začal v listopadu 1930. Podle zákona na ochranu republiky z roku 1923 hrozil Demlovi za urážku hlavy státu trest vězení od jednoho měsíce do jednoho roku. Deml však odsouzení unikl: U Masaryka za něj intervenoval Karel Čapek a prezident před Vánocemi 1930 trestní řízení zastavil,“ zmínil Zídek. Právě na prvorepublikový zákon se totiž současní poslanci odvolávají. „Prvorepublikový zákon ale počítal se základní trestní sazbou osm dní až šest měsíců, zatímco dnešní poslanci spodní hranici trestu vůbec nezmiňují a horní stanoví na jeden rok. Což svědčí o tom, že se inspirují spíše komunistickým zákonem na ochranu lidově demokratické republiky z října 1948,“ uvádí Zídek. Poslanci z naší protiliberální fronty by podle něj měli být důslední a převzít ze zákona 231/1948 i další dnes dobře využitelné pasáže. „Například § 24 ‚Hanobení některých ústavních činitelů‘, podle kterého mohl dostat dva roky vězení ten, kdo urážel poslance nebo člena vlády. Nebo § 42 ‚Hanobení spojeneckého státu‘, podle kterého by stejný trest mohli dostat kritici čínského režimu,“ zmínil. Závěrem dodal, že pokud bude zákon schválen, bude to mít jeden pozitivní dopad: Vězení budou zase plná disidentů, čímž se bude všem ostatním lépe rozlišovat, co je pravda a co mocenská zvůle.

Takto několik českých komunistů oslavilo Velikonoce. Vyrazili do Německa před americkou základnu a... REPORTÁŽ Velikonoce patří v Německu kromě duchovním svátkům také mírovým pochodům. Již desetiletí se tu manifestuje vesměs proti americkým vojenským základnám, ale také za mír a stranou nejsou ani aktuální otázky dané doby. Nejinak to bylo i letos. ParlamentníListy.cz se zúčastnily akce v Ansbachu. Tisíce lidí však demonstrovaly také v Erlangenu nebo Norimberku. Do Velikonočního pochodu proti vrtulníkové základně v Katterbachu u Ansbachu se aktivně zapojili i čeští komunisté z Plzeňska, kterých sem přijelo více než 30. Českou levici vedl europoslanec za KSČM Jaromír Kohlíček, který se se svými kolegy akce zúčastnil již po osmé. „Před těmi léty kolegové z Německa přijeli k nám, aby nás podpořili v případu Brdy, jeli jsme demonstrační jízdu na kole napříč Brdy z Plzně do Rožmitálu.Vybírali jsme, kde by to mohlo být. Dohodli jsme se na Ansbachu, organizátoři už vědí, že přijeli Češi a znají ty jednotlivé osoby. Pro mne je to již naprosto jasný začátek velikonočních svátků,“ řekl pro ParlamentníListy.cz komunistický europoslanec. Vrtulníky na Rusko? Začátek protestů spočíval v malé manifestaci před vjezdem do základny. Té se zúčastnilo několik desítek lidí – německých komunistů (DKP), strany Linke, motorkářů a českých komunistů s rudými vlajkami s třešněmi a státními vlajkami ČR. Jednotliví řečníci odsuzovali americké vojenské angažmá na Blízkém východě a připomněli historii základny. „Kattrbach bylo vždy místo, kde se připravovala válka. Nejdříve se tu cvičila legie Kondor, která pomáhala Frankovi v boji proti republikánům ve Španělsku, v současné době se tu cvičí piloti bojových vrtulníků pro Afghánistán. Doufám, že budeme tak úspěšní, když jsme společně demonstrovali v Brdech proti americké radarové základně, která nakonec nebyla realizována,“ uvedl zástupce strany Linke, Gustl Ballin. Jeden z hlavních organizátorů protestu, třicetiletý Boris-André Meyer připomněl problémy se základnou, jako je znečištění životního prostředí a především spodních vod a hluk. I když se počet vrtulníků snížil pod stovku, problémy přetrvávají. Navíc podle něj prostor základny by mohl sloužit městu jako průmyslová zóna. „Omezení letů je způsobeno přesunutím vrtulníků do nových destinací, jako je Bulharsko, Rumunsko nebo pobaltské státy,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz Kohlíček. „Takže tady v Katterbachu budou stále stejné exhalace, stejné problémy s hlukem. Dříve se hovořilo o redukci základny, Tehdy tu byly instalovány rakety krátkého doletu, a jejich omezení byl důsledek ujednání mezi USA a SSSR. V současné době se několik základen v Německu zmenšuje. Němci jsou za to rádi, protože jde o průmyslovou zónu na jedné straně, na druhé straně je to nový park. Například se tu chovají koně Převalského, takže se zvažuje o jejich introdukci do mongolské přírody, tak jak to děláme my.“ Když Bundeswehr haraší zbraněmi V prohlášení strany Linke bylo mimo jiné uvedeno, že "ve spolkové vládě se mlčí k utlačování Kurdů a ostatních opozičních sil, protože Erdogan by měl za odměnu podržet v Turecku utečence. V Německu atomové zbraně USA budou modernizovány. Bundeswehr oslavuje 60. výročí existence velkou ofenzívou při získávání mladých mužů. Do roku 2030 se má vydat 130 miliard euro navíc pro vybavení Bundeswehru, zároveň však všude chybí peníze – pro výstavbu i sociální oblast. Další významný bod je válka v Sýrii. V prosinci 2015 se spolkový sněm usnesl, že Bundeswehr má být nasazen v Sýrii. Tato účast na válce je v protikladu s naším základním zákonem a s právy člověka. Válka proti teroru začala v Afghánistánu a vyvolala pouze nový teror. Německo je už nyní jedna z mnoha bojujících stran v syrské válce. Žádnému státu přitom nejde o ochranu lidských práv, nýbrž o zajištění jeho zájmů v regionu. Již dlouho jsou německé zbraně ve velkém exportovány do tohoto regionu. Nasazení těchto zbraní ničí životní podmínky lidí. Zejména jsou tím postiženy národy Sýrie. Pro mnoho lidí je útěk jedinou cestou, jak se z toho dostat. Pokud tato válka pokračuje, budou lidé odtud utíkat. Přes jakékoliv ploty či přes moře. Dokud nebude v Sýrii mír, budou lidé v této válce i na útěku umírat. Požadujeme od spolkové vlády okamžitý odchod ze Sýrie a ukončení německé podpory Erdaganově válce proti Kurdům. Požadujeme zastavení všech dodávek zbraní včetně licencí. Humanitární pomoc pro utečence v Sýrii a sousedních státech. Vyvinout tlak na Turecko, Saúdskou Arábii a Katar, aby jejich podpora IS a jiných teroristických organizací byla zastavena. Zasadit se o příměří jako předpoklad politického řešení. Lidé v Sýrii musí sami rozhodnout o své budoucnosti. Proto demonstrujeme při tomto Velikonočním pochodu společně za mír a za svět bez násilí a bez vykořisťování…,“ uvádí se doslova v prohlášení, vydaném k mírovým velikonočním pochodům. Místní pozdravila i azylantka ze Sýrie, která v městečku žije už několik let a dobrou němčinou velmi poděkovala místním za vstřícný postoj. Není žádným tajemstvím, že právě strana Linke je ve vztahu k běžencům velmi kladně zaměřena. Trojských koní je více Odpoledne pak začal hlavní program. Po třičtvrtěhodinovém vystoupení mírových aktivistů, kdy bylo poukázáno na vážnou situaci v Sýrii, kdy bylo odsouzeno Turecko, ale i připravované dohody TTIP a CETA a účastníci se vysmáli americkému prezidentovi Obamovi jako mírotvůrci a nositeli Nobelovy cenu míru, začal za zvuku bubnů pochod centrem města. Projevů se zúčastnilo zhruba 250 lidí, ale na pochodu jich bylo mnohem více – podle organizátorů určitě 4000. A vesměs mladých lidí a také rodiny s dětmi. Podle vlajek se dalo poznat, že nechybí ani Zelení a samozřejmě těch několik postarších českých komunistů rovněž nechybělo. Dohled policie byl nenápadný, nebylo vidět natáčení či „demonstraci síly“, jak se podivovali někteří čeští účastníci pochodu. „Policie není tak vidět – policie se chovala korektně v průběhu demonstrace a druhý den vybrala kancelář Linke,“ zchladil chválu europoslanec Kohlíček vzpomínkou na nedávnou antifašistickou demonstraci v Lipsku. „Oni jsou korektní, když by tam byli nějací novináři, ale jinak tvrdě zasáhnou.“ Okolní přihlížející účastníky pochodu přátelsky zdravili, a to se týká i řady utečenců tmavší barvy pleti, kterých v oknech, lemujících průvod, oproti loňskému roku značně přibylo. Od Baden-Badenu po Kosovo „Víte, mladí kluci si s moderní technikou rádi hrají a může se stát leccos,“ svěřil se ParlamentnímListům.cz Kohlíček se svými obavami. „Každé rozestavení moderní techniky je potencionálně nebezpečné a takováto vojenská technika, mnohdy v rukou lidí, u nichž nemůžeme říci, že jsou zcela duševně vyspělí a že nejsou nikdy opilí, nikdy neberou žádné drogy, tam je to nebezpečné. Další jednotky se zde budou trénovat paradoxně na pouštní podmínky ve střední Asii, to mohla vymyslet jen hlava, která nese zelený mozek,“ zlobil se Kohlíček. A kolik je v Německu amerických vojáků? „Řádově několik desítek tisíc a základny najdete tradičně v oblasti severní části svobodného státu Bavorsko a pokračuje to až po Baden-Baden, kde je americká letecká základna.“ „V USA je obrovská neoficiální nezaměstnanost a do určité míry to obrovské množství vojáků řeší tenhle jejich problém. A základny posunují k potencionálním válčištím. Je pro ně atraktivní si vybudovat nové základny, protože Poláci tradičně, alespoň část jejich vedení, trpí rusofobií. V pobaltských zemích je snaha nadále ruské občany proti všem mezinárodním dohodám brát za neobčany a je snaha dokonce i oslavovat ty, kteří bojovali v jednotkách SS. Bulharsko a Rumunsko jako nejslabší články velmi hbitě naskočily na to, že dvě až tři základny v každém státě tady Američané vybudují,“ uvedl dále Kohlíčk. A ke Kosovu řekl: „Tu potřebovali Američané vybudovat na Balkáně. Jako největší vojenská základna v Evropě to jen potvrzuje. V zemi jsou největší naleziště rud a komu to patří? Nejsou to ani kosovští Albánci, ani Srbové….“ „V Německu tyto pochody nebyly vázány na komunistickou stranu, ta byla jen jednou z malých součástí. A základny jsou to evidentně okupační, ať už je tam velitel kdokoliv. Řada Němců, kteří nejsou vyloženě pravičáci, to berou jako újmu,“ uvedl na závěr pro ParlamentníListy.cz europoslanec za KSČM Jaromír Kohlíček.

Zdroj: Ruští vojáci, které uchvátila ukrajinská SBU, neměli zbraně Ruští vojáci, které zajali příslušníci SBU na krymské hranici, nebyli vyzbrojeni a nemohli položit odpor vojákům ukrajinské speciální jednotky, sdělil v úterý RIA Novosti zdroj ze silových struktur republiky. „Asi před deseti dny se s nimi spojili údajní zástupci charkovské vysoké školy, kteří jim nabídli koupi diplomů. Výměna se měla konat v neutrálním pásmu mezi ruskou a ukrajinskou pohraniční hlídkou. Jakmile ale vstoupili na neutrální území, ihned se na ně vrhli vojáci jednoho ze speciálních ukrajinských útvarů. Bezbranní vojáci jim samozřejmě nemohli položit odpor," sdělil zdroj agentury. Podle jeho slov se zatím nepodařilo zjistit, jak se falešným zaměstnancům charkovské vysoké školy podařilo vylákat vojáky za hranice ruské pohraniční hlídky.

Štěpán Kotrba: Čeká nás invaze. Sobotka? Ozubená pleš bez erotické přitažlivosti. Dopadne smutně a Zeman to nechce. ČSSD prohraje jako Fico, nebo i hůř Čeká nás turecká invaze do Evropy, předpovídá v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz analytik Štěpán Kotrba. Ten rovněž nevidí zářné zítřky pro českou sociální demokracii, jejíž naděje dle něj potápí její liberálně-levicová menšina. Ta má podle Kotrby na svědomí i volební neúspěch slovenského SMERu. Zatím to vypadá, že klid zbraní v Sýrii se dodržuje, přesto se občas objeví zpráva o akcích ruské či syrské armády. Nakolik celý konflikt směřuje k definitivnímu konci? Začalo se mluvit o možnostech federalizace s tím, že Sýrie je umělý stát. Kurdové si to myslí už půl století. Furt marně. Ale teď vážně: celý konflikt směřuje k definitivnímu konci v hlavách těch, kteří vidí svou vlastní prohru. Americký a evropský paramilitární intervencionismus selhal, „lev“ Asad nepadl. Zbytek je otázka délky ruské intervence a rozsahu vyčištěného území. Federalizace by měla být náplastí pro poražené domácí odbojáře. Myslím, že ji Rusko nepřipustí. Snad jedině u Kurdistánu, protože z toho Turky klepne. Pokud jde o nedávný summit EU – Turecko a řešení, která přinesl, jak k tomu přistupovat? Některými bylo jednání prezentováno jako summit poslední záchrany, který nakonec přinesl dohodu s Ankarou, a český premiér následně oznámil, že ČR může přijmout uprchlíky přímo z Turecka. Premiér je slaboch. Dohoda s Ankarou je nemožná, bude znamenat tureckou invazi do slabé a rozhádané EU. Invazi tureckého aktivismu, invazi turecké špionáže. Invazi erdoganovského konzervativního islámu. Chcete mít do dvaceti let z Evropy turecký sultanát? Já ne… Co k tomu říct víc? Kde se vůbec vzalo přesvědčení celé řady evropských politiků, spoléhat se v takové míře na Turecko? S každým dalším summitem stupňují své požadavky a někteří politici jako prezident Zeman říkají bez okolků, že se EU nechává Tureckem vydírat. Kde se podle vás v Němcích bere to jemné zacházení s Řeckem, které nehlídá hranice, zatímco v případě řeckého krachu byl Berlín ultra nekompromisní? Vy jste nezažil diskuse o „jižním křídle NATO“ pro poražení Chruščova a následně i Brežněva. Páteří této zadržovací taktiky bylo právě Turecko a Řecko. Jižní euroatlantická politika sahá až k zakladatelům geopolitiky: siru Halfordu Mackinderovi, generálmajorovi Karlu Haushoferovi a profesoru Nicholasi Spykmanovi. Pro Haushofera byla Evropa rozdělena na Euroafriku a Panrusko, Mnichovskou zradu přivítal německý generál jako „šťastný den v historii geopolitiky…“ Mackinderova kontinentální pevnost pevninských zemí Heartland, která v sobě skýtá potenciál vládnout celému světu (státy Baltického moře, střední a dolní Dunaj, Černé moře, Anatolie, Arménie, Persie, Tibet, Mongolsko, Rakousko-Uhersko a Rusko), našla u Spykmana vyústění v konceptu Rimlandu, jako „nárazníkové zóny pro konfrontaci mořské a pevninské síly“. Překryjte mapy Heartlandu, Rimlandu s nalezišti klíčových nerostných surovin (uhlí, ropa, plyn, ocel, hliník, titan, uran, lathanoidy), a dojdete k ohniskům současných i budoucích konfliktů… Mackinder považoval východní Evropu za bránu k ovládnutí Heartlandu a oblast bezpečnostního vakua mezi Ruskem a Německem. Boj o ni byl vyústěním dvaceti let studené války a následným vazalstvím v rámci východního rozšíření NATO. Pro Spojené státy je dle Spykmana nejdůležitější zabránit, aby toto území bylo ovládáno jednou mocností. To je základ dosud nespojené a různými lokálními zájmy rozbíjené Evropy, jejíž politiky proti sobě štvou američtí diplomaté a rozdělují ji zájmy amerických firem. Klasika… Rozděl a panuj. Turecko se svými 80 miliony muslimů, kteří se nikdy neztotožnili se sekulárním socialismem Ataturka, je faktorem nestability jižního křídla NATO, které ohrožuje celou Evropskou unii. Podívejte se na v dávných dobách zamrzlý konflikt severního Kypru Raufa Denktaše. Důvod k současné proislámské orientaci Evropské unie. Sunnitský islám je de facto přes fanatickou snahu o kalifát geopoliticky bezvýznamný, šíitský socialismus byl chápán jako smrtelné nebezpečí. Hlavně samotnými muslimy – strážcem dvou svatých měst a dalšími vládci Zálivu. Proto musel být rozprášen či vybombardován všude, kde klíčil (Egyptské jaro a následující severoafrické nepokoje, Libye, Sýrie, Írán) a nahrazen sunnitskými fanatiky spálenou zemí. Prozatím odolává jen silný Írán. Klíčem k zadržení Rusů během studené války bylo umístění Turecka mezi Černým a Středozemním mořem, jež mu umožňovalo mít vliv v zemích u Kaspického moře či na Blízkém východě, a v úžinách Bospor a Dardanely zadržet sovětskou černomořskou flotilu, aby neproplula do Středozemního moře. Rusové jen částečně kontrovali pokusem o socialismus v Řecku, Sýrii, Iránu či Egyptě. Řecko nakonec sloužilo v NATO jako zadržovací bariéra před teoretickou tureckou expanzí. Slovensko má za sebou parlamentní volby a vládu může někdo sestavit velice těžko. V čem vidíte propad Ficova SMERu? Jedni tvrdí, že si za to může sám, protože příliš vsadil na migrační krizi, druzí soudí, že sociální demokracie zažívá propad poslední dobou všude. Udělal Robert Fico nějaké chyby, kterými sám sebe oslabil? Propad SMERu vidím ve slepotě a ideologickém doktrinářství. SMER-SD jako ideologicky internacionalistická, levostředová sociálně demokratická strana nedokázala pochopit sociálně psychologické kořeny konzervativního slovakismu. Ten netkví v protestantském „modli se a pracuj“, ani v brežněvovské normalizační sociální rovnosti, ale v jánošíkovském podtatranském nacionalismu, který nejlépe uchopili Tiso a Mečiar. Muselo se to stát. Fico musel vyhrát faktickou prohrou. Fico se choval jako tvrdý mocenský pragmatik, jako sociopatický manažer a ne jako empatický duchovní, žehnající národu pod Tatrami, kde sa blýska. Kdyby chtěl uspět, musel by se postavit do čela slovenského nacionalismu s valaškou nad hlavou. Ale on vnímá národ jako mrtvou kategorii. On pro silnou politiku potřebuje ekonomicky silný stát. Ber kde ber na politické scéně. I když má dějinnou pravdu, přeskočil povinný krok – inkorporaci toho vnitřně ztotožňujícího slovakismu do sociálnědemokratické politiky. Aliance s SNS byla pokusem, ale nedotaženým. Upnul se na internacionalismus trhu EU, na Euro, ale duše Slováků (ale i Čechů) po dosažení minimálního blahobytu v rámci EU (chudí příbuzní, mající otruby namísto kvalitních potravin) touží po něčem jiném – po posílení vlastní kulturní totožnosti, kterou kulturní hegemonie EU smazává. Konzervativismus hodnot, katolická víra a odmítání bezhodnotového postmoderního liberalismu – jsou patrné v Polsku, Maďarsku, na Slovensku i v Česku. Přibližujeme se tak balkánské cestě – násilnému rozbití internacionalistické Titovy Jugoslávie vnitrostátními spory etnik a náboženství. Kotleba jako správný slovenský fašista šéfuje gardistům v pseudohistorických mundúrech z dob Tisa. Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) Gábora Vony má také polovojenskou organizaci – gardu „hájící zájmy všech Maďarů“, oblečenou za šašky. Střet obou kdesi na Dunaji pod heslem „Magyarország a magyaroké!“ na jedné straně a Slotovou vyhrůžkou tankovým útokem na Budapešť na straně druhé, se může stát legitimním důvodem k válce o Gabčíkovo. Situace v Rumunsku je podobná, o Albánii a Kosovu nemluvě. I v Česku bují snaha ustavovat paramilitární domobranu jako spodní patro budoucí nacionalistické, polofašistické strany. Koledujeme si tak o motostřeleckou bitvu u Břeclavi... Volby navíc vystřelily do parlamentu Kotlebovu stranu, kterou mnozí považují za fašistickou. Slovenská média tvrdí, že jejich vzestupu pomohl právě Fico svou rétorikou. Naopak třeba prezident Zeman říká, že to byla slovenská média, která svoji kampaní nahnala voliče ke Kotlebovi… Jako obvykle, Zeman má pravdu a „slovenskí radikální ľavičiari“ si jen hledají výmluvu. Už od protestů levice před prezidentským palácem v Bratislavě proti návštěvě čínské delegace je jasné, že liberální levice z bratislavských kaváren je mimo. Oslabila Fica a podráží mu nohy. Stejně jako Dienstbier a Zaorálek ničí vnímání české sociální demokracie a zadělávají jí na prohru ve volbách. Protože až do roku 2020 budou podstatná celostátní témata i v komunálních a regionálních volbách, nejen v parlamentních. Čím lépe sociálnědemokratičtí hejtmani pracují, tím méně mají jejich lokální starosti vliv na voliče. Trauma u občanů a důvod jít k volbám vyvolávají témata centrální politiky. A proto ČSSD prohraje stejně, ne-li hůř, než Fico. Prezident Miloš Zeman oslavil tři roky od složení prezidentského slibu a nástupu na Hrad. Vás jsem se na otázky typu jak hodnotit jeho práci, jeho činnost v zahraniční politice, ptal mnohokrát. Nicméně poslední dobou výrazně roste Zemanovi popularita. Dělá něco jinak? Nedělá sobotkovské chyby. Přemýšlí dřív, než mluví a to, jak mluvil, umí doložit činy. I po letech se může vracet a říkat – tehdy a tehdy jsem vám to říkal. Jeho proslovy je nutno chápat jako dělostřeleckou přípravu dobytí území. Je názorově konzistentní. Ví, kam chce dojít. Nezdržuje se vnitřním manévrováním. Umí precizně pracovat se symboly a dokáže zaměstnat hlupáky v médiích svými provokacemi tak, že zaplňuje mediální prostor Peroutkou a tím úspěšně maskuje některé neúspěchy vlády. Sobotka nechápe, že mu Zeman vlastně pomáhá. Myslí si, že se mu Zeman jen vysmívá. Ale ono je to složitější. Zeman se, i když se Sobotkovi vysmívá a kritizuje ho, snaží zoufale premiérovi pomoci, protože ví, jak smutně dopadne. A nechce to. Marně. Sobotka jeho jazyku veřejných vzkazů nerozumí. Je stále nevýrazný, přehlédnutelný a beznázorový. Byť pracovitý, tak mediálně neúspěšný. Neatraktivní ozubená pleš bez erotické přitažlivosti. Zmítaný preferencemi nahoru a dolů, v pasti mezi názory převažující většiny občanů a názorem Bruselu. I korouhvička má pevnější názor. Natožpak vytrvalý Konvička. Koncem března přiletí do Prahy na třídenní návštěvu čínský prezident, což je především právě Zemanova zásluha. Hrad chystá velkolepé přijetí hlavy ČLR, které by ale rádi překazili někteří politici. TOP 09 usilovala o zrušení již přijaté dohody mezi Prahou a Pekingem a Bursík hodlá někam umístit svůj obří transparent s dalajlamou a nápisem „Češi podporují Tibet“. Jak to celé může dopadnout? Češi nepodporují Tibet. Jen pražská a brněnská kavárna. Čínští představitelé jsou moudří, velkorysí a čínská diplomacie je chápavá... V Česku jsou Číňané dlouho, česky rozumí a monitorují zdejší provoz lépe, než my sami. Své zájmy halí do zdvořilého úsměvu a plachých gest. Zaměřují se nikoliv na silná teatrální vystoupení nic neznamenajících šašků jako je Bursík, ale na win-win strategii vztahů mezi státy a silnými hráči s cílem „svět harmonizovat“. V tom je moudrost i síla kung-fu. Kellner je na české straně silný hráč. Tvrdík naštěstí stínuje úspěšně českou diplomacii v Pekingu a tak posthavlovští sirotci v Černínu nemají možnost brzdit ani škodit. Nikdo se jich na nic neptá. V podstatě je naše velvyslanectví v Číně jen konzulátem a šifrovou ústřednou. Diplomacii tvoří zvláštní zástupci. Tvrdík v Pekingu a čínská spojka prezidenta Si Ťin-pchinga, předseda představenstva CEFC Jie Ťien-ming u Zemana v Praze. Česká republika tak otevírá Číně cestu do Evropy, Čína otevírá Evropě dveře k odbytu do Asie jako možnost obrátit se k USA zády… Takto vypadá mackinderovský boj dvou globálních námořních velmocí v centru pevniny. A to je i pointa celého příběhu o souvislostech východního rozšiřování NATO na Ukrajinu či do Gruzie a západního rozšiřování Říše středu do Prahy. Oslabené Rusko v tom divadle světa dělá dnes už jen kulisu severního naleziště a čeká, kdy se už konečně zvednou Američany a Saúdy zřícené ceny ropy a plynu. Mezitím si zpívá s Alexandrovci Stalinovu Suliku.

The Telegraph: Merkelová přivedla evropskou ekonomiku ke katastrofě Angela Merkelová, která se pokládala v politických kruzích za obratného politika, ve skutečnosti neposílila evropskou ekonomiku, ale uvrhla ji do chaosu, píše sloupkář The Telegraph Matthew Lynn. Podle jeho slov, „katastrofální" volby do zemských sněmů několika zemí SRN, které se konaly o minulém víkendu, se staly předzvěstí toho, že kancléřka může brzy přijít o svůj úřad. „Mnozí budou psát, jaká je to hrozná ztráta. Ve skutečnosti však přivedla Merkelová ekonomiku ke katastrofě", píše Lynn. Pokládali ji za velmi kvalifikovaného politika, avšak z hlediska sloupkáře The Telegraph, to je „nesmysl". Merkelová má na svědomí hrozivý pokles konkurenceschopnosti SRN. Merkelová dovolila, aby se krize eurozóny vyvíjela nebezpečným směrem. Kromě toho, dovolila, aby Velká Británie postupovala směrem oddělení od EU, a vyprovokovala přitom takovou vlnu hromadné migrace, kterou Německo prostě nezvládne ekonomicky, píše Lynn. Podle slov sloupkáře se ukázal být peněžní systém eurozóny nejméně výkonný ze všech, které kdy byly vytvořeny. Za jedno z možných řešení pokládá Lynn návrat k národním měnám. „Co udělala Merkelová? Nic. Odkládala řešení na příště a doufala, že bude všechno v pořádku", podotýká autor. Její migrační politiku pokládá Lynn za „strategickou chybu obrovského rozsahu". V minulém roce přijalo Německo asi jeden milion uprchlíků. Pro srovnání: Velká Británie přijala jich v uplynulých deseti letech asi 700 tisíc, a to velmi vážně ovlivnilo ekonomiku země. Z hlediska Lynna bude Německo potřebovat dlouhá léta na to, aby přeorientovalo ekonomiku na sféru služeb a zabezpečilo práci pro nové migranty. „Má-li Merkelová pro to nějaký plán, nechce ho prozradit", píše Matthew Lynn. Merkelovou to ale skončilo, dodává Lynn. „Je sice malá šance, že poté, co zmizí Merkelová z politické scény, se objeví lídr, který bude mít dost odhodlání a prozíravosti k tomu, aby vyřešil konečně některé problémy Evropy, a nevymýšlel něco, co pomůže jen na krátkou dobu", uvažuje autor. V každém případě, ať už bude jejím nástupcem kdokoli, bude sotva horší než Merkelová, a není nic divného na tom, že voliči se od ní odvracejí. Když odstoupí, stav evropské ekonomiky se značně zlepší, uzavírá sloupkář.

TOP 09? Politický Titanik. Jiřího Pospíšila si Pražané nezaslouží. Přečtěte si ostrý komentář Petr Holec v textu pro server INFO.cz zhodnotil situaci v TOP 09, kterou teď vede Jiří Pospíšil. To je podle Holce zoufalec týdne, protože je jako předseda strany takřka neviditelný a jako europoslanec a občan ze západních Čech by se zřejmě rád stal primátorem Prahy, což si prý Pražané nezaslouží. „Tak tohle chce fakt totální bezostyšnost. Anebo spíš zoufalství. Není to tak dlouho, co hnutí STAN opustilo TOP 09, protože prostě pochopilo, že lepit se dál na politický Titanic Miroslava Kalouska je sebevražda. Načež se zkusilo přilepit na lidovce, po nich to zkoušelo s miliardářem Daliborem Dědkem a teď… Teď se STAN vrací domů k TOP 09. Bludný kruh – či spíš veletoč – se uzavírá,“ zahájil svůj komentář Petr Holec. Do jisté míry prý rozumí tomu, co se dnes mezi TOP 09 a STAN děje. Obě strany prolezly do Parlamentu s odřenýma ušima a jejich zoufalství je prý spojuje. Otázkou je, zda jim spojení sil nějak pomůže, když se vezme v potaz, že ve volebních průzkumech se obě strany pohybují pod 5 procenty. Pravda, zatím spojily své síly jen pro komunální volby v Praze, ale podle Holce to není moc dobrá zpráva. Komentátor připomněl, jak za TOP 09 kandidoval na primátora Zdeněk Tůma, který se po vyhraných volbách z politiky stáhl a raději se věnoval byznysu. A po Tůmovi přišel Tomáš Hudeček z Olomouce, který se podle Holce v Praze hádal skoro z každým. A teď se zdá, že chce být primátorem Jiří Pospíšil, předseda TOP 09 a europoslanec. „Ano, právě kvůli nejzručnějšímu politickému manipulátorovi lidé kdysi dokonce demonstrovali, když ho expremiér Petr Nečas odvolal z vlády. To je ale minulost. Coby šéf strany Pospíšil dokáže být až obdivuhodně neviditelný, a to i když ho v TV sledujete v přímém přenosu. I kvůli němu se mi začíná stýskat po tiskovkách s Kalouskem, jenž si za čtvrt století ve vysoké politice vypěstoval slušný herecký talent a umění velkého patosu,“ doplnil Holec. Hnutí STAN prý už prokázalo, že toho v Praze mnoho nesvede a kdyby se k tomuto dvojlístku přidali třeba ještě Zelení, tak by se zrodila politická síla, kterou si podle Holce Pražané nezaslouží.

Rozzlobený politik nám napsal: Podnikatelce odpustili dluh, za což udělala místostarostovi PR Praha 4 není v hledáčku médií často. O to více byly ParlamentníListy.cz překvapeny e-mailem a následnými dokumenty, které naší redakci poskytl jeden z bývalých zastupitelů této městské části. Ačkoli si nepřál být jmenován, jeho identitu známe. „Dobrý den, mohlo by Vás v souvislosti s Prahou 4 zajímat, jak to tam chodí," stálo zkraje textu, který dorazil emailem. Poté, co redakce reagovala, přišlo další přiblížení situace. „Na Praze 4 podnikala a možná, že ještě podniká jistá Petra L. Krajčinovič. Ta měla u městské části dluh, který ji (prakticky celý) vedení radnice odpustilo. Světe, div se, jen chvíli poté vyšel nádherný PR článek v časopise, který dotyčná provozuje. S kým? S místostarostou, který odpuštění navrhnul. Přijde Vám to normální? Nechcete o tom napsat," uvedl bývalý politik Prahy 4. ParlamentníListy.cz se proto vypravily pátrat. Praha 4 skutečně v prosinci 2015 v rámci rady projednávala "žádosti o uzavření splátkové dohody, o prominutí poplatku z prodlení, o odložení plateb, o prominutí smluvní pokuty," mezi nimiž figurovala také Petra Lekešová Krajčinovič. Druhé jméno, s nímž jsme se v této souvislosti setkali, byl místostarosta Lukáš Zicha. Ten se mimochodem do zastupitelstva dostal na kandidátce ANO 2011. To už v současnosti neplatí, Zicha odešel a nyní je členem klubu STAN - Tučňák. Na zmíněné prosincové radě opravdu došlo k rozhodnutí o odpuštění dluhu shora uvedené Petry Krajčinovič. Oficiální znění? „Prominout část poplatků a úroků z prodlení za pozdní úhrady nájemného a záloh na služby za byt za období r. 2011-2014 ve výši 22 000,00 Kč z vypočtené výše 27 511,00 Kč, s podmínkou úhrady zbylé části ve výši 5 511,00 Kč." Místostarosta Zicha na tomto kroku, který se netýkal pouze uvedené podnikatelky, ale i řady dalších, nevidí nic špatného. „V tomto konkrétním případě se nejedná o odpuštění dluhu, ale odpuštění části úroků a poplatků z prodlení za pozdní úhradu nájemného. Nájemné a služby jsou jinak hrazeny v plné výši. Žádost jmenované projednal nejprve poradní orgán Rady - Komise pro řešení pohledávek, která doporučila takto konstruované částečné prominutí části úroků a poplatků. Rada následně rozhodla v souladu s návrhem poradního orgánu," sdělil zástupce zeleného starosty Štěpánka naší redakci. „Nechápu, o co vám jde. Zdá se vám slušné "ověřovat" si intimní fakta touto cestou na základě pochybného upozornění?" vzkázala na dotaz redakce Petra L. Krajčinovič, zabývající se například koučinkem. Co ale merit věci? Opravdu odpuštění částky souvisí s (PR) materiálem v časopise ZMZŽ - Zdravě myslet, zdravě žít, jehož šéfredaktorkou a autorkou je opakovaně zmíněná Petra Krajčinovič? Místostarosta nařčení odmítá. „Mezi zveřejněním rozhovoru ve zmíněném časopise a rozhodnutím o odpuštění části úroků a poplatků není žádná souvislost," dodal po urgenci. Připomeňme, že k odpuštění částky došlo v prosinci 2015, rozhovor se zástupcem Prahy 4 vyšel v lednu 2016 a ParlamentníListy.cz ho mají k dispozici. V zajímavém interview mimo jiné stojí, že první místostarosta Prahy 4 je pružný a čestný.

Už chystáte spacáky v ČT? Budeme bombardovat USA, soudruhu generále Pavle? Bill Clinton se raduje, že nebude muset uklízet Advokátka Klára Samková se krátce před šestou hodinou ranní radovala z vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Na Facebooku přibývají další a další komentáře. „Ani si nepamatuji, kdy naposled jsem vyvěsila vlajku USA. Asi v roce 1992. Až teď. Když pojedete po pražské magistrále, tak za Muzeem nad kolejištěm při cestě do Holešovic vpravo hleď. Pokud by snad nějakým způsobem došlo k zázračnému znovuvzkříšení Hillary Clinton, tak tu vlajku spálím, protože to bude konec Spojených států anyway...,“ napsala Samková s následujícím dotazem: „Mají už chlapci v ČT spacáky?“ „Budeme teď bombardovat Ameriku, soudruhu generále Pavle?“ otázal se ve svém dalším komentáři šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl. „Tak na ČT vyhlašují zákopovou válku a Ruml už veze spacáky... To jsou věci paní Millerová...,“ uvedl aktivista a záchranář Dušan Rudecký. Brněnský právník a politolog Petr Kolman si pak rýpl do Billa Clintona. „V Bílém domě je 35 koupelen – to jsem rád, že to asi nebudu muset uklízet, pochvaluje si potenciální první dáma – Bill Clinton,“ uvedl. „Nabízím VŠEM ‚přátelůmAmerikyažhahrobconenávidíZemana a Putinaamilujísilám‘ v příštím týdnu psychologickou konzultaci u pivka či kafe s brčkem, kde jim řeknu, že se jim nic zlého nestane a že vše odpuštěno,“ zareagoval na výsledky amerických voleb protiislamista Martin Konvička. Podle reklamního experta Martina Jaroše byly volby rozhodnuté ve chvíli, kdy Donalda podpořil Chuck Norris. „Jak by mohl prohrát člověk, který jednou utrhl jablko z pomerančovníku a udělal z něj tu nejlepší citronádu, jakou jste kdy okusili. Někteří možná víte, že jsem někdy před 6 lety s Chuckem a jeho čupr paní Genou několik dní natáčel. Mně a Bee připadla milá povinnost Chucka a Genu v pauzách bavit. Byli to oba úžasní lidi a to říkám vážně. Kupodivu byli velmi političtí, sami na politiku zaváděli řeč a řešili ji celé hodiny. Oba měli názory, které byly z českého hlediska extrémně konzervativní. Praví Texasani,“ rozpovídal se Jaroš s tím, že zdrojem veškerého zla na zemi pro ně byla federální vláda ve Washingtonu. Svatým grálem pak prý byla svoboda. „Takových lidí jako Chuck a Gena je v Texasu a celé Americe ještě hodně. Proto se výsledkům nemůžeme divit. Já se teda nedivím. A zároveň vás ujišťuju – nebojte se. Ono to s Donaldem nebude tak hrozný. Žádná polívka se nejí tak horká, jak se uvaří. Nepodléhejte hysterii. Nemějte strach,“ uzavřel Jaroš. Celý příspěvek Martina Jaroše: Přátelé, teď zpětně už si můžeme říct, že volby byly rozhodnuté ve chvíli, kdy Donalda podpořil Chuck Norris. Psal jsem to tu už před třemi dny, ale musím se k tomu vrátit. Jak by mohl prohrát člověk, který jednou utrhl jablko z pomerančovníku a udělal z něj tu nejlepší citronádu, jakou jste kdy okusili. Někteří možná víte, že jsem někdy před 6 lety s Chuckem a jeho čupr paní Genou několik dní natáčel. Mně a Bee připadla milá povinnost Chucka a Genu v pauzách bavit. Byli to oba úžasní lidi, a to říkám vážně. Kupodivu byli velmi političtí, sami na politiku zaváděli řeč a řešili ji celé hodiny. Oba měli názory, které byly z českého hlediska extrémně konzervativní. Praví Texasani. Zdrojem veškerého zla na zemi pro ně byla federální vláda ve Washingtonu, svatým grálem pak svoboda. Máme velký ranč v Texasu, říkal mi Chuck, a naším cílem je udělat ho úplně nezávislým na vnějším světě. Vlastní elektřina, vlastní jídlo, vlastní všechno - ať si ti blbci ve vládě dělají, co chtějí. A jestli nám Washington zakáže zbraně, přidala se Gena, tak my budeme chtít, aby Texas vystoupil z Unie - proto tam taky žijeme. Jak říkám, byla to docela síla. Ale nemyslete si, že je to špatný člověk. Vůbec ne. Chuck zároveň desítkám tisíc dětí zaplatil vzdělání a zvednul je z ulice v rámci svého programu Kickstart Kids. Udělal v životě víc dobra než všichni ti měkkoni, co se jen třesou při vyslovení slova zbraň. A mezi námi, tu jeho svobodu v rámci vlastního ranče mu vlastně závidím. Stejně bychom měli uvažovat i my. Co nám má centrální vláda rozkazovat? Pojďme si zařídit dobrý život vlastním úsilím - tady a teď. A těm, co sami nemůžou, těm z vlastních přebytků pomožme. Takových lidí jako Chuck a Gena je v Texasu a celé Americe ještě hodně. Proto se výsledkům nemůžeme divit. Já se teda nedivím. A zároveň vás ujišťuju - nebojte se. Ono to s Donaldem nebude tak hrozný. Žádná polívka se nejí tak horká, jak se uvaří. Nepodléhejte hysterii. Nemějte strach. Budujte si vlastní ranč - i když má třeba jen 68 metrů čtverečních - a pomáhejte dětem.

Předat Babišovi pověření, to za střízliva nezvládnete. Doktor Macek se s pochopením vyjádřil k prezidentovu chování v Lánech Doktor Miroslav Macek se podíval na společnou tiskovou konferenci prezidenta Miloše Zemana s vítězem voleb Andrejem Babišem (ANO) v Lánech a dospěl k jednoznačnému závěru. Lépe řečeno hned ke dvěma závěrům. Prezident Zeman prý byl „namazaný“ a ještě k tomu prý má Alzheimerovu chorobu. Miroslav Macek pravidelně glosuje veřejné dění a neopomněl napsal pár slov také ke schůzce prezidenta Zemana se šéfem hnutí ANO v Lánech. Na internetu už zřejmě zachytil nějaké narážky na Zemanův zdravotní stav, tak se také rozhodl přispět svou troškou do mlýna. „Nechápu, co zase všichni na prezidentu Zemanovi vidí! Prý byl při pověření Babiše sestavením vlády namazaný. Ruku na srdce: vy byste se v situaci, kdybyste ho měli pověřit, také předem neopili? Copak něco takového někdo zvládne za střízliva? Spíše má Alzheimera. Úplně zapomněl, že u minulé vlády tvrdě vyžadoval většinu 101 hlasů ve sněmovně,“ připomněl Macek. Zdá se mu ale, že Alzheimerovu chorobu má mnohem víc lidí v české společnosti, ne jen prezident Zeman. Zapomnětlivým občanům proto s chutí připomněl výrok někdejšího premiéra za ČSSD Vladimíra Špidly, který v roce 2001 prohlásil, že nejpozději sedm let od vstupu do EU se vyrovná příjmová hladina občanů České republiky s příjmovou hladinou obyvatel Spolkové republiky Německo. Sedm let od vstupu Česka do EU však uplynulo už v roce 2011 a příjmy Čechů se s příjmy Němců srovnat nedají. A to ani dnes, 13 let po vstupu do EU. Nakonec prozradil nevídanou věc. „Neuvěřitelné! Zaslechl jsem, že se jakýsi americký herec přiznal, že je heterosexuál!“ napsal Macek na závěr.

"To je děs, kam jsme se to dostali!" Jandák se zhrozil nad výroky Halíka Hostem pondělního vydání pořadu Kauza dne rádia Impuls byl poslanec Vítězslav Jandák (ČSSD). Nejprve přišla řeč na to, proč je Jandák podepsán pod návrhem zákona, který by nově trestal urážku prezidenta. „Zobrazovat prezidenta jako exkrement mě uráží,“ uvedl s tím, že urážka hlavy státu by se neměla trestat vězením, ale jen pokutou. Satira mu ale nevadí. Urážejí jej také hloučky lidí, kteří vykřikují, že Zeman není jejich prezident. „Jednou byly volby, prezident byl zvolen,“ uvedl a připomněl případ z USA, kde se McCain ostře vymezoval vůči Baracku Obamovi. Poté, když byl ale Obama zvolen prezidentem, přišel a řekl, že Obama je jeho prezident. Na otázku, co je urážka prezidenta, uvedl, že to je například, když někdo rozstříhá prezidentskou standartu. Vymezil se také proti knězi Tomáši Halíkovi, který „říká, že my víme, koho je třeba volit, lidi jsou blbí“. „To je děs, kam jsme se to dostali,“ podotkl k tomu Jandák. Osobně si myslí, že zákon o urážce prezidenta neprojde. Stranické sekretariáty díky svým analytikům, kteří říkají, že by to mohlo naštvat média, návrh zákona nechají stáhnout. Moderátorka Zuzana Bubílková také zmínila, že KSČM dala v září do sněmovny návrh zákona na vypsání referenda o vystoupení z NATO. Podle Jandáka něco takového zatím nedává smysl. Přiznal, že nyní ale zaznívá od občanů mnoho návrhů na vystoupení z NATO.

MZV RF o nových sankcích Kanady: ze strany Ruska budou následovat odvetná opatření Vláda Kanady nevyužila šanci překonat složitou situaci v rusko-kandských vztazích a rozšířila sankce proti Rusku. Moskva považuje tento krok za nepřátelský a nenechá ho bez odpovědi, uvádí se v komentáři departamentu informací a tisku MZV Ruska. V noci na pátek bylo uveřejněno, že Ottawa rozšířila seznam protiruských sankcí. Kanada rozšířila sankce vůči Rusku kvůli Ukrajině. Konkrétně 14 společností a 5 fyzických osob se dostalo do dvou různých seznamů sankcí. Kanada se chystá zmrazit jejich aktiva a zakázat vjezd na své území fyzickým osobám. Na MZV poznamenávají, že zvyk Ottawy následovat Washington, vyžadující „od svých spojenců" dodržovat sankční frontu „proti Rusku", a také přání kanadského vedení „uspokojit požadavky vlastního protiruského lobby, převýšilo přirozený zájem o budování konstruktivnějších vztahů s naší zemí". „Nová kanadská vláda měla šanci překonat patovou situaci ve dvoustranném dialogu, která zůstala jako dědictví od minulého vedení. Bohužel v Ottawě ji nevyužili, což jim bude určitě spočítáno. Tento nepřátelský krok nezůstane bez odpovědi — naše odvetná opatření budou následovat", dodává MZV.

Nezvolený Hayato Okamura: Bratr Tomio jen dělá divadlo. To co vykládá nemyslí vážně Předseda hnutí SPD Tomio Okamura o svém starším bratrovi Hayatu Okamurovi říká, že dělá ostudu a že se potřeboval dostat do politiky z osobních důvodů. Připomeňme, že Hayato Okamura kandidoval do sněmovny za lidovce. A ani on nešetří svého bratra Tomia. Předseda SPD prý jen v lidech vzbuzuje strach, který následně zneužívá jako marketingového nástroje. Hayato Okamura v rozhovoru pro Forum24.cz Pavla Šafra prohlásil, že s chováním svého bratra zásadně nesouhlasí. Hayato Okamura chtěl dát najevo, že jeho bratr politicky nereprezentuje názory celé rodiny, když brojí proti uprchlíkům a islámu. Poslancem se sice nestal, ale měl možnost promluvit si s celou řadou lidí a je rád, že se mu podařilo zlepšit v očích veřejnosti obraz rodiny. Jeho bratr Tomio Okamura prý v lidech vyvolává strach, a to rozhodně není dobrá cesta. „Tomio na to šel marketingově přes negativní emoce. On prostě své voliče dlouhodobě strašil, takže kvůli emocím strachu, úzkosti a nejistoty u části našich občanů získal jejich hlasy a dalo to dohromady těch 10 %. Je jasné, že takhle strašit lidi není žádný dobrý příspěvek demokracii. Není to lidsky důstojný způsob, jak ve volbách uspět,“ posteskl si Okamura. Celý rozhovor naleznete zde. Ačkoli se prý Tomio Okamura v poslední době se svým starším bratrem nestýká, pan Hayato tvrdí, že svého bratra zná možná nejlépe ze všech lidí v Česku. Je přesvědčen, že Tomio Okamura nemyslí zcela vážně všechno, co říká. „Domnívám se, že u něj je to jen takové divadlo, aby získal hlasy. Nemyslím si, že by o tom, co tvrdí, byl hluboce přesvědčený,“ uvedl Okamura starší. S Tomiem Okamurou má ještě jeden problém. Nijak se netají tím, že má blízko např. k vůdkyni francouzské Národní fronty Marine Le Penové. O této dámě je však známé, že má blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, jenž dlouhodobě usiluje o oslabení Evropské unie. A Tomio Okamura také mluvívá o nutnosti vystoupit z EU, čímž podle svého staršího bratra působí vlastně jako podporovatel ruských zájmů. Pokud jde o celkový výsledek voleb, Hayato Okamura z něj není nijak nadšen, neboť demokratické strany nemají ve sněmovně většinu. Tu si drží hnutí ANO Andreje Babiše, SPD Tomia Okamury a komunisté. Ani jednu z těchto stran pravděpodobně za demokratickou nepovažuje. ANO je podle jeho názoru stojící jen na vůli jednoho muže a Hayato Okamura doufá, že z politické scény dříve či později zmizí.

To je vyhlášení války Česku, padlo poté, co Schapiro potřásl rukou českým muslimům. Promluvil i Hrad Proti podpoře a solidaritě Spojených států s muslimskou komunitou u nás i ve světě, kterou ve středu vyjádřil americký velvyslanec v Česku Andrew Schapiro na schůzi s předsedou Islámské nadace Muneebem Alrawim, se na svých facebookových stránkách ohradil Blok proti islámu, partnerský spolek parlamentního hnutí Úsvit. Protiislámské uskupení tvrdí, že diplomat de facto vyhlásil České republice válku. Své si řekl i mluvčí prezidenta Zemana Jiří Ovčáček. Podle diplomatického zastoupení USA v Česku se Schapiro a Alrawi bavili o toleranci, inkluzi či stavění mostů mezi jednotlivými náboženskými obcemi. „Dostalo se mi vřelého přivítání v brněnské mešitě, která je již více než deset let důležitou součástí muslimské komunity. Zvlášť v dnešní době je nutné dělat vše pro to, abychom čelili předsudkům a naopak podpořili ty, kteří jednají ve jménu míru a dobré vůle,“ pronesl americký diplomat. Schapirovo gesto neuniklo Bloku proti islámu, který na své facebookové stránce naznačuje, že to může souviset s nedávným vyjádřením prezidenta Zemana stran islámu. Prezident v pondělí při návštěvě Karlovarského kraje hovořil o podřadném postavení žen v islámu. „Žena je v koránu považována za nižší bytost, korán nám dokonce explicitně říká, že muž má právo ženu bít, když neposlouchá, svědectví ženy má poloviční hodnotu před islámským soudem. A to ani nemluvím o zahalování žen, že muž chodí vždy první a žena kráčí za ním, pokud možno s nějakým nákladem, aby byla vytížena. To říkám, právě když je Mezinárodní den žen,“ citovalo uskupení Zemana s tím, že prezident nehovořil o radikálním islámu, nýbrž o islámu obecně. Blok proti islámu usuzuje, že ze strany velvyslance jde de facto o vyhlášení války České republice. I když je prý vzhledem k deklaracím amerického prezidenta Baracka Obamy směrem k islámu možná ve válce s USA už léta. „President prostě hraje vysokou hru. Jako hlava své země totiž musí. To, že se svět zbláznil, neznamená, že se v Česku musíme zbláznit taky,“ konstatuje protiislámské uskupení. K počinu amerického velvyslance se vyjádřil prostřednictvím Twitteru i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. „Možná společně vyhlásí fatvu panu prezidentovi,“ zveřejnil Ovčáček.

Maria Zacharovová o článku na webu Radia Svoboda: „nádražní špína“ Oficiální mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová označila publikaci, která se objevila na webu Radia Svoboda, za „nádražní špínu“. Jak píše diplomatka na své facebookové stránce, článek pod názvem Zhovadilosti na státní úrovni obviňuje ruské politiky uvažující o teroristických činech v Bruselu ze „škodolibosti". Příspěvek byl navíc doplněn fotografií samotné Zacharovové, přestože výroky mluvčí MZV v něm chyběly. Podle jejího názoru se „informační válka změnila v pekelné šapitó". Zacharovová napsala, že až ztratila dech, když zjistila, že se daná „hnusná agitka" objevila ve zdroji, který se změnil v „mnohaletou pastvinu severokavkazských teroristů, které svému auditoriu prezentuje jako politické emigranty, uprchlíky a bojovníky za spravedlnost". Později byl text i titulek článku pozměněn, upřesnila Zacharovová a dodala, že „nádražní špína se ale nikam neztratila". Mnohem méně diplomaticky komentoval slova ukrajinského politika premiér Dmitrij Medveděv a šéf kanceláře ruského prezidenta Sergej Ivanov, kteří označili Hricaka za „pitomce", a oficiální mluvčí ruského vyšetřovacího výboru Vladimir Markin řekl, že v „nominaci nejšílenějších a nejhloupějších prohlášení se zástupcům nezávislé (nězaležnoj Ukrajiny) nikdo nevyrovná". V úterý ráno došlo v hlavním městě Belgie k sérii teroristických útoků. V 8.00 místního času otřásly dvě exploze mezinárodním letištěm v Bruselu. Vláda země si myslí, že jednu z bomb mohl odpálit sebevražedný atentátník. Třetí výbuch se odehrál ve vagónu metra ve stanici Malbek. Odpovědnost za útok převzala teroristická skupina Islámský stát (IS, v Rusku a řadě dalších zemí zakázaná).

Ve Státní dumě zhodnotili plány USA o vyčlenění 4,6 miliard na odpor Rusku Vyčlenění 4,6 miliard dolarů na „odpor“ Rusku v Evropě je dalším nepřátelským krokem na adresu Moskvy, oznámil první náměstek předsedy výboru Státní dumy pro obranu Alexandr Šerin v rozhovoru pro RT. „Aby do rozpočtu přímo nepsaly udržování vojsk na okupovaném evropském území, tak píšou, že jsou to akce na zadržování ruské agrese," dodal poslanec. Šerin také poznamenal, že USA nezůstanou pouze na tom území, kam přišly během 2. světové války, ale hledají i záminky, aby mohly „okupovat" i další státy. Dříve se uvádělo, že v Kongresu USA schválili návrh obranného rozpočtu na rok 2018. Podle dokumentu bude 4,6 miliard dolarů vyčleněno na „odpor" Rusku v Evropě.

Tomáš Halík: Ty obchody s Čínou nám za to nestojí. Ztrácíme důvěru EU a USA „Miloš Zeman bez mandátu voličů obrací naši zemi k totalitním zemím, jako jsou Rusko a Čína. Je to velice znepokojivé a musíme proti tomu protestovat!“ rozčílil se kněz Tomáš Halík při sledování dění kolem návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Česku. Obchody, které tato návštěva přinese, nám za to dle jeho názoru nestojí. „Doplatí na to celá země! Ztrácíme důvěru našich spojenců v EU a ve Spojených státech, na kterých jsme ekonomicky závislí,“ upozorňuje Halík v rozhovoru pro Český rozhlas. Až 95 miliard korun, které by dle odhadů měla ještě letos přinést Česku dohoda o strategické spolupráci, již podepsali oba prezidenti, půjde dle kněze do kapes oligarchů, kteří prý pak jistě rádi podpoří Zemanovu prezidentskou kampaň. Tvrdě se pustil Halík také do oficiálních komentářů čínské strany. „Ta arogance, kterou teď Čína prokázala, když kritizovala náš parlament za uctění památky obětí čínského teroru. Jak si to vůbec mohou dovolit? A taky to, že se o protestech v našich ulicích vyjádřili jako o policisty nezvládnuté situaci? A my se teď s nimi kamarádíme?“ diví se teolog. Podle Halíka si nás Číňané vážili daleko víc v době, kdy byl na Hradě Václav Havel, než teď, kdy prý děláme opravdu lokajské kousky. „Měl to sebevědomí hájit naši tradici, kterou bylo hájit lidská práva,“ ocenil kněz na našem prvním porevolučním prezidentovi. Celý rozhovor ZDE

Tomasz Peszynski: S Amerikou jsem skončil. Nezaslouží si, abych ji měl rád „S Amerikou jsem skončil,“ napsal v reakci na výsledek prezidentských voleb občanský aktivista Tomáš Peszynski. Podotkl, že USA i Velkou Británii miloval pro jejich hodnoty. „Kdyby Čína nebo Rusko vyznávaly tyto hodnoty, měl bych rád tyto země. Nebudu adorovat Ameriku jen tak. Musí si to zasloužit. Teď si to nezasluhuje,“ řekl. Peszynski doslova uvedl, že na Ameriku kašle. „Bez svých hodnot je Amerika jen indiánské pohřebiště,“ dodal a celý výsledek připodobnil k situaci pádu Říma. „Barbaři nedobyli Washington a neznásilňovali ženy. Dnes je to jinak. Nejprve znásilňujete ženy a pak teprve dostanete Řím. Avšak i po pádu Říma se mnohé části římské říše udržely a plynule přešly do něčeho jiného. Zůstaly hodnoty, které se pak projevily a trvají dodnes. A proto to nemůžeme vzdát a musíme dál chránit to, co zbývá,“ zmínil k Evropě Peszynski. Evropa podle něj byla kdysi pupkem světa a má na to, se jím opět stát, pokud se změní. „Musíme na tom pracovat. Význam Evropy musí vzrůst a tím vzroste i význam Česka. To, co děláme není tak bezvýznamné, jak by se mohlo stát. Nevzdáme to a uděláme z Evropy pokračovatele západního světa. Jinak nás čeká doba temna – středověk, který bude trvat tak dlouho, že se jeho konce nedožijí ani děti našich dětí. Je to jen na nás,“ uzavřel se slovy, že žádná Amerika nás už nezachrání. Celé příspěvky Tomáše Peszynského: S Amerikou sem skončil.. USA sem stejně jako Británii miloval.. Ale pro jejich hodnoty.. Kdyby Čína nebo Rusko vyznávaly tyto hodnoty, měl bych rád tyto země. Nebudu adorovat Ameriku jen tak.. musí si to zasloužit.. Teď si to nezasluhuje.. Kašlu na ní.. Bez svých hodnota je Amerika jen indiánské pohřebiště.. Tento obraz zobrazuje pád Říma.. Toto dnes nastalo.. Barbaři nedobyli Washington a neznásilňovali ženy.. Dnes je to jinak.. Nejprve znásilňujete ženy a pak teprve dostanete Řím.. Avšak i po pádu Říma se mnohé části římské říše udržely a plynule přešly do. něčeho jiého..zůstaly hodnoty, které se pak projevily a trvají dodnes.. A proto to nemůžeme vzdát a musíme dál chránit to, co zbývá.. Mluvím o Evropě.. Evropa byla kdysi pupkem světa má na to se jim opět stát, pokud se změní. Musíme na tom pracovat.. Význam Evropy musí vzrůst a tím vzroste i význam Česka..To co děláme není tak bezvýznamné, jak by se mohlo stát.. Nevzdáme to a uděláme z Evropy pokračovatele západního světa.. Jinak nás čeká doba temna - středověk, který bude trvat tak dlouho, že se jeho konce nedožijí ani děti našich dětí.. Je to jen na nás..Žádná Amerika nás už nezachrání..

Česku hrozí teroristické útoky. V plánu je nasadit více policistů, a dokonce i armádu V Česku je po teroristických útocích v Belgii de facto vyhlášen první stupeň ohrožení terorismem. Na tiskové konferenci po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou, zástupci tajných služeb a policií to uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (oba ČSSD). Večer se kvůli situaci mimořádně sejde vláda, aby zvýšení varovného stupně schválila. Dosud v Česku platil stupeň nula. České úřady nyní nemají informaci o tom, že by zemi hrozil konkrétní teroristický útok. Nasazeny jsou ale stovky policistů navíc, využita bude i armáda. "V tuto chvíli jsou realizována zvýšená bezpečnostní opatření. Jejich cílem je maximálně posílit prevenci možných bezpečnostních incidentů v České republice," uvedl po schůzce, které se účastnil také ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), ministerský předseda. "Chtěl bych vás také informovat o tom, že večer v osm hodin se mimořádně sejde vláda České republiky, aby potvrdila první stupeň ohrožení terorismem a aby také schválila posílení policejních hlídek o příslušníky armády České republiky," řekl Sobotka. "My jsme de facto přešli na stupeň jedna," konstatoval ministr vnitra Chovanec. Letos schválený systém varování před terorismem má celkem čtyři stupně. V naléhavých situacích může zvýšený stupeň vyhlásit ministr vnitra. Jeho rozhodnutí musí ale kabinet do týdne potvrdit. První stupeň varování je označen žlutým trojúhelníkem a upozorňuje na existenci obecného ohrožení terorismem. Podobná bezpečnostní opatření v Česku platila například po listopadových teroristických útocích v Paříži. Policie při nich ve zvýšené míře hlídala letiště, francouzské velvyslanectví nebo některá obchodní centra. Nyní budou do akce povoláni i členové armády, kteří se zapojí do hlídek policie. Policejní prezident Tomáš Tuhý očekává, že do akce bude v nejbližších hodinách nasazeno několik stovek vojáků.

„Znejte své místo“: Erdogan se tvrdě pustil do Evropského parlamentu Evropský parlament Turecko neřídí, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, když reagoval na rezoluci Evropského parlamentu, která vyzývá k ukončení vyjednávání o přistoupení k EU. „Evropský parlamente, znej své místo! Tuto zemi neřídí Evropský parlament, ale vláda. Pokud to bude nutné, tak prodloužíme mimořádný stav. Tato otázka zůstane v kompetenci vlády a tureckého parlamentu. To není věc Evropského parlamentu," prohlásil Erdogan na demonstraci v Istanbulu. Jeho slova uvádí agentura Anadolu. Evropský parlament na svém plenárním zasedání 24. listopadu schválil rezoluci, která vyzývá ke zmrazení přístupových jednání s Tureckem.

NASA se rozhodla oživit neznámé formy života, které jsou uvězněny přes 60 tisíc let v obrovských krystalech Tento důl je plný ohromných krystalů sádrovce, které vypadají tak neobyčejně, že Dr. Boston, když spatřila jejich snímky poprvé, tak si myslela, že to museli udělat ve Photoshopu. Avšak to, co se nacházelo uvnitř těchto krystalů, ji ohromilo ještě více. Našli tam maličké tvorečky ve stavu, jaký její tým vládních vědců nazývá ‚geolatencí‘ – kdy živé organismy zůstávají v geologických materiálech životaschopné po dlouhá časová období. Uvnitř těchto krystalů našli 100 různých organismů, z nichž většina byly bakterie. 90 procent z nich nebylo nikde na Zemi dosud pozorováno. [quote align="center" color="#999999"] „K mému velkému překvapení, jsme ty věci přiměli, aby rostly,“ řekla Dr. Boston. „Bylo to pracné. O některé jsme přišli – je to prostě taková hra. Mají nějaké potřeby, které my splnit neumíme. Z tohoto hlediska to bylo opravdu, jako kdybychom něco chovali v zoo.“[/quote] Samotná tato jeskyně leží nad ohromnou kapsou plnou magmatu a teploty tam mohou v důsledku toho dosahovat až 60 stupňů Celsia. Někteří astrobiologové zašli až tak daleko, že tomu místu dali jméno „Peklo“. V takových místech je schopných přežít jen hodně málo forem života, ale vědci objevili, že některé z těchto organismů se vyvinuly tak, že se mohou krmit sirníky a oxidy železa, manganu nebo mědi v této jeskyni. „Opravdu nám předvádí, co náš typ života umí, pokud jde o manipulace s materiály,“ říká Dr. Boston. „Ty potvůrky žijí v prostředí, kde se nenachází žádná organická potrava tak, jak ji chápeme. Jsou příkladem toho, že za hodně vysokých teplot si organismy kamenožroutů umí udělat živobytí z toho, že v podstatě schroupnou anorganické materiály a sloučeniny. To by možná mohlo představovat dávnou historii našeho života tady na planetě.“[/quote] Práci v této jeskyni popsala jako: [quote align="center" color="#999999"] „Je to zážitek, který vás předělá. Cítíte se opravdu prapodivně. K práci to prostředí bylo opravdu tvrdé, ale na druhou to dohání až k slzám, jak je krásné. Je to jako být uvnitř geochemické dutiny zvané geoda.“[/quote] Některé z těch extrémně vzácných a neobvykle třpytivých bílých krystalů jsou dlouhé až pět metrů. „Ty největší ani neobejmu rukama,“ dodala. Vědci hlásí, že zachytili příznaky toho, co by šlo nazvat jako „příšerné formy života“, i v jiných jeskyních, ale vidí to tak, že vstupovat do těchto oblastí by bylo příliš nebezpečné. Vědci z NASA vyjádřili obavy, že jejich objev dokázal, že nebezpečné potvůrky by se náhle mohly odněkud vyloupnout a udeřit na Zemi, kdyby jednoho dne odletěla kosmická loď na jinou planetu a pak se vrátila zpět. Avšak NASA má plány přivézt vzorky hornin a ledu z jednoho z Jupiterových ledových měsíců Europa. O té se často mluví jako o jedné z nejpravděpodobnějších lokalit, kde by mohl být mimozemský život, kvůli slaným oceánům pod jejím ledovým krunýřem. Dr. John Rummel z Institutu Seti v Kalifornii řekl, že pro takové potvůrky by bylo „dost snadné“ přežít i kosmickou cestu, kdyby byly nějak odstíněny od sluneční radiace. „Kdybychom odvezli tyto vzorky z Europy nebo z Marsu, tak bychom je měli držet uzavřené, dokud testy nebezpečnosti neukáží, že nepředstavují žádné nebezpečí, a není tam žádný život, nebo pokračovat v uložení pod uzávěrem napořád, pokud budeme tyto materiály studovat.“ „Předpokládá se, že takový život by těžko přežil cestu na Zem; nebylo by to snadné a bylo by dost prekérní poskytnout mu potřebně vysokou míru uzavřenosti.“ Všechny tyto informace jsou děsivé, ale nejvíce šokující je fakt, že vědci NASA jsou ochotni tyto potvůrky oživovat, aniž by si lámali hlavu tím, jestli by náhodou nemohly být nebezpečné. Přes 90 procent z nich předtím nikdo ještě neviděl, ale tito vědci si zjevně myslí, že si mohou hrát na Boha, a nemusí se ani trápit úvahami nad tím, zda by tato nově objevená stvoření nemohla být nebezpečná. Kdo ví, co ještě by v té jeskyni mohlo být. Někteří pozorovatelé už neváhali, aby nepoukázali, že ty potvůrky pocházející z jeskyně vědci doslova pojmenované „Peklo“ by třeba nemusely být z tohoto světa. Už spí v dormanci 60000 let, a jak se dostaly dolů do takové hluboké jeskyně, aby tam začaly? Někteří si myslí, že by to mohlo mít blíže ke skutečnému Peklu, než jsou vědci ochotni připustit. Bez ohledu na to, zda mají tyto potvůrky přirozené, mimozemské nebo třeba i nadpřirozené vysvětlení, tak vláda některé z těch informací zakrývá. Jestli tento případ vědců, co si hrají na Boha, způsobí naší planetě škodu, to je dost děsivá otázka, a přitom se skoro žádná preventivní opatření nepřijímají.

Vlastimil Podracký: Zemanova cesta do Ruska a akce globalistů Premiérka Mayová vystoupila opět ostře proti Rusku a jeho údajnému ovlivňování voleb v západních zemích. Je viděl obrovský strach z propíchnutí informační bubliny, kterou vytvořily vládnoucí elity na celém Západě. Tento strach je spíše hypotetický, skutečné informace o aktivitách Ruska nejsou dokázané, spíše se operuje s možnostmi, které dnešní informační technika umožňuje. Rusko je otloukánek, na kterého se všechno svede, ale strach má obecnější charakter, totéž, co se přičítá Putinovi, může přece dělat kdokoliv, když jsou metody známé a otevřené. Naopak prezidentu Zemanovi Rusko nevadí. Opět jede za Putinem, se kterým se setká v Soči a dokonce se má setkat s Gorbačovam. Sbírá body před volbami a lednu uvidíme, jak mu to prospěje. Vidíme, že nejen v Evropě, ale i nás je národ rozdělen, to není samozřejmě jen náhledem na Rusko, ale příčiny jsou hlubší. Informační vílka proti Rusku je toho jenom jakýmsi obrazem, jakýmsi vnějším projevem. Na Rusko je možno si dovolit plivnout, dokonce je to v módě (kdo neplive, není správný Evropan), horší by bylo plivnout na Mohameda, za to se už dnes v Evropě trestá, pokud nepotrestá zákon, potrestají muslimové samotní. Putin musí být zničen, ne proto, že by byl komunistický nebo diktátorský, to samo o sobě dnes nikomu nevadí, ale proto že je konzervativní a je ideovým spojencem přirozených konzervativců v evropské civilizaci. Poslední revoluce Pokud chceme pochopit podstatu současných událostí, pokládám za důležité se zamyslet nad genezí oněch dvou skupin, které proti sobě vystupují na domácím kolbišti a zatahují do toho okolní státy. Vidíme nejradikálněji v Polsku a Maďarsku, že reakce na světový globalizační vývoj vede k jakémusi národnímu konzervatismu. Podobný zápas vede i Trump. Každá doba má svoje pokrokáře a konzervativce. V podstatě se mění jen ideová náplň těchto směrů a pochopit ji, je klíčem k pochopení dilematu doby. Pokrokáři bojují, vedou války, dělají revoluce. Konzervativci hájí současný stav a dejme tomu hodnoty běžného života, který je ohrožen revolucí. Pokrokáři se nemusí nutně rekrutovat z bývalých pokrokářů a konzervativci z bývalých konzervativců. Může to být úplně naopak. Dnes pokrokáři ovládli establishment a konzervativní lid se bouří. Spouštěcím momentem této bouře je migrační krize, která vytrhla konzervativce z šedé zóny a vzbudila u nich obranné reakce. Tyto reakce vlastní jen ten, kdo je bytostným přirozeným konzervativcem. Globalističtí odpadlíci, které budoucnost národa nezajímá, tento instinkt ztratili na školení o „evropských hodnotách“ nebo jiném vymývání mozků. Dnes jsou pokrokáři globalistickými aktivisty, odmítli hájit historické národní zájmy, už se vznášejí ve vlnách „světového oceánu idejí“ a multikulturní existence. Charakteristickým znakem je otevřenost světu; rovnost každého s každým; rozdávání majetku, který nevlastní; život bez rodiny; obvykle též cestování, zahraniční školy a část života v zahraničí; ale hlavně odloučenost od domova a ztráta odpovědnosti za svoji zemi. Typickým příkladem globalistické revoluce je akce Antify na Národní třídě v době letošních oslav 17. listopadu: „náckové táhněte, migranti vítejte“, je přesně to, co globalisté cítí. Chtějí si uzurpovat minulost, chtějí si přivlastnit Havla a každého, kdo jen trochu byl kosmopolitní a evropeistický. Ale povšimněme si jejich jakési nezodpovědné svobody: co se stane s naší zemí, když se potopí do moře migrantů? Ale jim je to jedno, oni mají jen svobodu, nikoliv zodpovědnost, tu předali jiným, aby je za to mohli nazývat nácky. Tuto revoluci nedělají jen mladí kosmopolité, ale tato revoluce strhuje i ty, kteří se neorientovali v tomto světě, třeba bývalé antikomunisty, kteří bojem proti komunismu ztratili vztah je svému lidu a své zemi. Emigranti se zařazují na tu nebo onu stranu, buď jsou z nich národní konzervativci, chtějí zachovat svoji někdejší vlast, nebo je pro ně globalismus východiskem z jejich komplexů. Tato revoluce není ani socialistická, ani liberální, nebo je obojí. Staré rozdělení na levici a pravici ztrácí na významu. Konfliktní linie mezi globalisty a národními konzervativci jde napříč všemi starými stranami a hnutími. Strany konfliktu se zabarvují různými ideovými znaky svého původního smýšlení. Mnozí melou svoje staré mantry a snaží se je nějak zařadit do doby, ale ono to nejde, obvykle jsou mimo. Globalisté konzervativce někdy očerňují jako komunisty a levičáky, což je nesmysl, pomlouvačné je i označení nacionalista a xenofob. Konzervatismus v sobě obsahuje nutně sounáležitost se svým domovem. V rámci myšlení vykořeněných globalistů je taková sounáležitost nepochopitelná, protože oni znají jen náležitost k ideologii nebo ke kolektivu nějaké globalistické organizace. Revoluce globalismu je poslední revolucí v evropské civilizaci a konzervativci hájí poslední zbytky starého evropského světa tradic, které jsou už jen částečně křesťanské, jsou liberální i sociální, jsou prostě vším tím, co Evropa zažila. Dnešní revolucionáři se už neosvobodili jenom od nějakých nadřízených struktur, ale už i od své přirozenosti, od rodin, od obce, od národa a stát je jen prostředkem k dokončení revoluce, potom se zlikviduje. Co bude potom, neví ani samotní globalisté, vědí jenom, co nebude. Je to revoluce neplodných (Merkelová a Macron bez dětí), je to osvobození od všech závazků. Žádná revoluce se nikdy nestarala o rodiny a děti, ale nikdy nedošla tak daleko v ideologii chaosu, aby rodiny přímo rozkládala a děti odmítala. Revolucionáři cítí, že po nich už nikdo nebude, utěšují se ovšem nadějí, že jejich chaos zachvátí všechny národy a vzejde nový svět. Jiné národy jim ovšem nerozumí, jejich ideály nepřijímají, ale jejich zlost a nenávist momentálně vyplivaná na symbol vzdoru Putina, signalizuje strach z následků svých nezodpovědných činů a pomsty zodpovědných. Z této revoluce už není návratu, zatímco mladí komunističtí revolucionáři kdysi zpívali: „My jsme mládež nová, mládež Gottwaldova…“ a za dvacet let vítali Dubčeka a chtěli se VRÁTIT k demokracii, kterou likvidovali, dnešní revolucionáři se nebudou moci kam vracet. Zeman v čele Zeman pochopil velice dobře lidový konzervatismus. Hraje dědu z vysočiny, jakéhosi praotce Čecha, který vystoupil z lůna dějin a přichází zachránit český lid. Ví dobře, co přirození konzervativci cítí. Občas udělá nějaké hlouposti, vede zbytečný boj se vzdušnými zámky (jako je Peroutka), přežene servilnost k Číně a Rusku, nicméně je českým lidovým konzervativcem proto, že je vzdorovitý. Neskloní šíji před západními a potažmo evropskými mocenskými silami a jezdí udělovat vyznamenání ruským vojákům z druhé světové války. A to vše v dohledu celého světa a ke zlosti globalistů (a dalších jeho odpůrců, kterým je možná pouze lidsky protivný); to je provokace evokující probuzení k diskusi, kterou právě globalisté odmítají, vždyť oni mají jedinou pravdu a o té se nediskutuje. Globalisté možná nepochopili tuto hru, možná dělají, že nepochopili, a kydají na něj svůj mediální hnůj osočujíce jej jako ruského vazala. Ale ono je to jinak. Zeman sbírá body svým vzdorem, který lidoví konzervativci cítí, svojí odvahou, svojí nezařazeností do řady plivajících a bezradných ideologů Západu. Zeman nejenom, že ucítil příležitost v této roli, on je tomu určitě oddán a stane se lidovým hrdinou, o kterém si národ bude šeptem vyprávět v budoucích dobách globalistického útlaku, totality chaosu a evropského „žaláře národů“ pod vládou šária. Ale asi se mýlí. Pokud globalisté zvítězí, nebude už žádný národ, který by si šeptal, a nebudou už žádné dějiny. Jejich revoluce je absolutní, velká říjnová byla jen přípravou konečného vítězství hlouposti nad lidským rodem.

Transaktivistka se obává: Kulturní fronta míří k další hrdé prohře „Letošní svátek založení Československa byl především projevem krize českého politického života,“ píše na serveru a2larm.cz aktivistka v trans* hnutí Jiří Feryna. Všímá si především (ne)udělování státních vyznamenání, (ne)pozvání rektorů vysokých škol na tuto událost, proklamovaná (ne)účast různých osobností a státních představitelů a představitelek tamtéž. „V letošním roce je však na všech možných stranách provází absurdní politický a aktivistický marasmus,“ dodává. Nejprve rozebírá kauzu Jiřího Bradyho, jenž přežil pobyt v koncentračním táboře a následně svůj život zasvětil osvětě. „Spor, v jehož rámci byly postupně odkrývány detaily o motivacích vedoucích k rozhodnutí prezidentské kanceláře neudělit Bradymu původně slíbené ocenění, však vyvrcholil absurdním divadlem v kulisách talkshow Jana Krause věnované speciálně výročí založení Československa,“ zmiňuje s tím, že šlo o primitivní antizemanismus a opakování sametových manter nebo různých klišé posledních prezidentských voleb. Kulturní cesta je podle Feryny na cestě k další hrdé prohře. „Silami plýtvaly i různé akademické obce. Prohlášení akce Jdeme s rektory signovalo 51 studentských spolků, které chtěly vyjádřit podporu svým rektorům, kteří opakovaně nebyli pozváni na již zmíněné předávání státních vyznamenání,“ všímá si také a rozebírá vyjádření Petra Havlíčka ze spolku Miroslava při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Ten uvedl, že hlavním impulsem byly události okolo prezidenta Miloše Zemana z posledních dní. „Kdy jsem si řekl, že již není možné posouvat hranice přijatelného, které se poslední roky postupně a nenápadně posouvaly. Proto jsem se rozhodl, že je nutné, aby se studenti postavili za hodnoty demokratického státu,“ měl uvést Havlíček. „Hranice přijatelného současný prezident překročil několikrát, a žádná výrazná moblizace studentstva se stejně nekonala. Rétorika podpůrného vyjádření je takřka revoluční, výsledek podpory samotné však dostředivý,“ dodává Feryna. Závěrem se pak věnuje oslavám na Staroměstském náměstí 28. října. „Celý večer připomínal setkání pánského klubu, jehož členové svou motivaci vysvětlili hned v úvodu: ‚Jsme tu, abychom vzpomněli na všechny významné muže historie.‘ Plejádu politických a veřejných patriarchů tak narušila pouze Miroslava Němcová, tedy politička známá hlavně svým asociálním přístupem k chudým. Na pódiu se dále objevili zástupci akademické obce, kteří tváří v tvář širokému publiku přistoupili na pochybnou a elitářskou rétoriku,“ poukazuje Feryna na řeči o pravdě, o lásce, o rovné páteři a čestné politice. Původní text ZDE

Za katr za hanobení prezidenta Skupina šesti desítek poslanců navrhla vrátit do trestního zákoníku čin veřejného hanobení prezidenta republiky. Za jeho spáchání by lidem hrozilo až roční vězení. Co si o iniciativě myslí osobnosti českého politického a občanského života? Přemysl Votava, člen předsednictva strany NS-LEV21 Úcta k symbolům státu, či k představitelům republiky, by měla být kodexem slušnosti. Bylo to i v naší prvorepublikové minulosti. V posledních volbách byl prezident republiky ČR volen v přímé volbě občany a toto by mělo být respektováno. Velkou úlohu v této otázce hrají jak média, tak i další představitelé státu, tedy poslanci, členové vlády. Právě oni jdou příkladem nám občanům. Za zavedení trestu bych se nepřimlouval. Miroslava Hustáková, advokátka Jsem pro znovuzavedení tohoto trestného činu do trestního zákoníku. Prezident je hlava státu, která je zvolena většinou občanů, reprezentuje náš stát jako nejvyšší představitel i navenek. Kdo haní prezidenta, haní tím naši zemi jako celek. Petr Hampl, sociolog Mám za to, že je zapotřebí řešit obranu proti hanobení státních symbolů obecně. Nejen prezidenta, ale především vlajku, znak a hymnu. V době, kdy se národ potřebuje semknout proti hrozbě islamizace a násilné globalizace, potřebujeme své národní cítění bránit. Není náhodou, že před pár dny navrhl pan profesor Gerloch, aby byl do ústavy zaveden pojem národ jako základ státnosti. V tomto kontextu dává dobrý smysl, aby bylo hanobení státních symbolů pokládáno za trestný čin. Nebo vám snad připadá normální, že české bezpečnostní složky řeší znevažování islámu a tolerují znevažování symbolů vlastní země? A připadá vám normální, že jsou děti v českých školách vedeny k tomu, aby házely bahno na obraz prezidenta vlastní země? Přemysl Votava Ano, byl by to krok zpět a mohl by být v budoucnu i zneužit. Miroslava Hustáková Hanobení prezidenta bylo trestné i za první republiky, tedy do druhé světové války, a k odkazu Masaryka se u nás hlásí kde kdo. S minulým režimem jej tedy nelze spojovat. Nepovažuji ani za vhodné vidět svět černobíle, tedy že za minulého režimu bylo všechno špatné a dnes všechno dobré. Mnozí by se rádi do minulého režimu vrátili, a i když k nim nepatřím, velmi takovým hlasům rozumím. Petr Hampl S předchozím režimem to nemá nic společného. Své státní symboly chrání zákonem většina civilizovaných států.

Třináctiletá Syřanka chce vidět maminku. Zatím se může jen modlit u makedonských hranic Zeinab Omar je třináctiletá syrská dívka, která s rodiči utekla ze své vlasti před občanskou válkou. Od konce února žije ve stanu v uprchlickém táboře Idomeni na severu Řecka a každý večer se modlí. Modlí se, aby se dostala dál do Evropy, do klidu. Modlí se ve stanu, který stojí tak blízko silnice, že na něj projíždějící nákladní vozy stříkají bláto. Příběh Zeinab Omar přinesl americký časopis Time. V Aleppu totiž zažila jen těžko představitelnou hrůzu. Rodina třináctileté Zeinab Omar poklidně žila životem střední třídy v syrském Aleppu. Jednoho dne se ale z jejich města stalo bitevní pole. „Byla jsem ve svém pokoji a najednou jsem zaslechla zvuk bomb. Vyběhli jsme na střechu a viděli jsme dopadat na všech stranách rakety,“ popsala atmosféru ve městě mladá dívka. Vrátila se do domu a z pozdějších dní si pamatuje především mrtvoly ležící na ulici u jejich domu a ozbrojené muže, kteří se blížili k místu, jež považovala za domov. Té noci přišel k rodině strýc a řekl všem, že musejí prchnout. Celý článek časopisu Time najdete v angličtině zde. Smrt jim prý hrozila z rukou vládních syrských jednotek prezidenta Bašára Asada. Prchli do Libanonu, odtud do Turecka a přes celou zemi až na pobřeží, odkud je to do Řecka už jen „kousek“. Tedy v porovnání se vzdáleností, kterou museli urazit doposud. Cestovali v prachu, špíně a vydali na to téměř všechny své úspory. Poslední peníze padly na pašeráky, kteří jim slíbili, že je dostanou přes moře. Ve skutečnosti sbalili peníze a už je nikdo nikdy neviděl. Rodina žebrala na ulicích a doufala, že se jí podaří dostat do Evropy. Děsily je prý zvěsti o tom, že se brány na starý kontinent pomalu, ale jistě zavírají. Matka s nejmladším synem proto využila první možnosti a odjela do Evropy. Dostala se až do Nizozemska, kde také požádala o azyl. Když je ale následoval manžel se dvěma dcerami, narazil na plot na řecko-makedonské hranici. Nikdo z rodiny nemůže cestovat dál. Zeinab se teď v rodinném stanu pravidelně modlí, aby zase co nejdříve viděla svou maminku. Evropané by si pak podle časopisu Time měli uvědomit, že příběh Zeinab je sice smutný, ale ještě horší je, že podobný prožívají tisíce dětí.

Fakáč a smrad. Režisér se vysmál českým „umjelcům“ I když je sám režisérem a producentem, rýpl si do vlastních řad. Řeč je o Davidu Martinkovi, který umělcům věnoval na svém facebookovém profilu nelichotivý komentář nazvaný „Prorežimní umjelci & česká umělecká konformita“. „Přemýšlím, proč máme ‚umjelce‘ takhle prorežimní a ‚správně ideologicky orientované‘,‘ pozastavuje se Martinek a uvádí, že se domnívá, že klíč leží v 17. listopadu 1989. „Umjelci pomáhali demontovat minulý režim, byli výraznými mluvčími občanských zájmů. Tehdy stáli bezesporu a přirozeně na straně lidí. Zprostředkovaně plnili roli ‚tvůrců demokracie‘. Slušnosti, občanské společnosti,“ dodává. Dnes podle něj není hrozbou vláda jedné strany, nedemokratický režim, StB, Brežněv, Stalin či ústřední výbory. „Zbyl jen strach, strašák a smrad. Mem v myšlení a klacek na pobíjení názorů, které se snaží posunout věci dál,“ zmiňuje. Hrozbou, nebezpečím pro vytvořenou demokratickou společnost je, jak uvádí, demontáž národních států ve prospěch indiferentních nadnárodních celků, fungujících bez demokratických mechanismů moci. „Hrozbou, dlouhodobě, je zpoplatnělá globalizovaná planeta, kde o osudu lidí nerozhodují vlády zemí, ale neviditelná centra moci, obchodu a produkce, která si vlády pouze najímají na prosazení vlastních zájmů. Hrozbou je redukování pojmu občana na spotřebitele v odstupňovaných úrovních spotřeby a vytěžování lidí do mrtě. Hrozbou je průsak nesmyslných aktivistických experimentů a jejich promotérských aktivit jako je multikulti, upřednostňování minorit nad zájem majority, znejisťování role rodiny a dalších nebezpečných jevů,“ vyjmenovává. Skutečným nebezpečím pak prý je neokoloniální invaze do zemí, které nabízejí ještě na poslední chvíli šanci uplatnit masivní výkon západní ekonomiky. „Tohle jsou přece témata, která přirozeně musí umjelce zajímat. Pokud stojí na straně lidí, měli by bojovat tady. Liberté, égalité, fraternité. U nás ale umjelci bojují minulé bitvy. Fakáče, trencle, petíce, patetizující projevy v podmíněném společném zápase proti neexistujícímu nepříteli, oslava stávajícího režimu a tím pádem jeho dokonalá konzervace,“ nebere si servítky. „Já to chápu, je to pohodlné, člověk osvědčí, znovu, aktuálně platný a správný názor a nemusí si dělat problémy s přemýšlením, jestli je to, co dělá, v pořádku. Je to.. ehm.. ekonomicky a lidsky pochopitelné. A takhle se to i vyžaduje. Ale je to stupidní,“ zmínil. Závěrem pak byl ještě ostřejší. „Takže fakáč. Fakáč chlapci & děvčata. Jste myšlenkové nuly,“ uzavřel. Celý příspěvek Davida Martinka: Prorežimní umjelci & česká umělecká konformita. Přemýšlím, proč máme "umjelce" takhle prorežimní a "správně ideologicky orientované". Myslím, že klíč leží v 17. listopadu 1989. Umjelci pomáhali demontovat minulý režim, byli výraznými mluvčími občanských zájmů. Tehdy stáli bezesporu a přirozeně na straně lidí. Zprostředkovaně plnili roli "tvůrců demokracie". Slušnosti, občanské společnosti. Dneska, mám dojem, je to úplně jinak. Hrozbou není vláda jedné strany, nedemokratický režim, Stb, Brežněv, Stalin, ústřední výbory. To je pryč. A žádná reminiscence se nekoná. Z podstaty, není kde. Zbyl jen strach, strašák a smrad. Mem v myšlení a klacek na pobíjení názorů, které se snaží posunou věci dál. Hrozbou, nebezpečím pro vytvořenou demokratickou společnost je demontáž národních států ve prospěch indiferentních nadnárodních celků, fungujících bez demokratických mechanismů moci. Hrozbou, dlouhodobě, je zpoplatnělá globalizovaná planeta, kde o osudu lidí nerozhodují vlády zemí, ale neviditelná centra moci, obchodu a produkce, která si vlády pouze najímají na prosazení vlastních zájmů. Hrozbou je redukování pojmu občana na spotřebitele v odstupňovaných úrovních spotřeby a vytěžování lidí do mrtě. Hrozbou je průsak nesmyslných aktivistických experimentů a jejich promotérských aktivit jako je multikulti, upřednostňování minorit nad zájem majority, znejisťování role rodiny a dalších nebezpečných jevů. A skutečným nebezpečím je neokoloniální invaze do zemí, které nabízejí ještě na poslední chvíli šanci uplatnit masivní výkon západní ekonomiky; silou, mocí, propagandou, nebo "revolucí" pro zajištění dalšího odbytu nepotřebných krámů. Tohle jsou přece témata, která přirozeně musí umjelce zajímat. Pokud stojí na straně lidí, měli by bojovat tady. Liberté, égalité, fraternité. U nás ale umjelci bojují minulé bitvy. Fakáče, trencle, petíce, patetizující projevy v podmíněném společném zápase proti neexistujícímu nepříteli, oslava stávajícího režimu a tím pádem jeho dokonalá konzervace. Já to chápu, je to pohodlné, člověk osvědčí, znovu, aktuálně platný a správný názor a nemusí si dělat problémy s přemýšlením, jestli je to, co dělá, v pořádku. Je to.. ehm.. ekonomicky a lidsky pochopitelné. A takhle se to i vyžaduje. Ale je to stupidní. A pohodlné. Naštěstí ne všichni reprezentují tenhle směr. Je tu Banksy. Oliver Stone. Assagne. Hackeři. Anonymous. A další. Zárodky nové kreativní třídy. Takže fakáč. Fakáč chlapci & děvčata. Jste myšlenkové nuly.

FOTO Z okna hledí Kalousek a Schwarzenberg. S vlajkou Tibetu. Kníže pronesl drsné přirovnání Opoziční TOP 09 dnes ráno vyvěsila z oken Sněmovny vedoucích na Malostranské náměstí dvě tibetské vlajky. Bývalý předseda této strany a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg řekl novinářům, že se sluší demonstrovat proti diktátorovi, který nechá hromadně popravovat, zavedl osobní kult a tuhou cenzuru. Čínský prezident je nyní na návštěvě v ČR. „Ale ještě větší důvod je, že protestujeme proti přístupu našich papalášů. Takové – promiňte – řiťolezectví jsem ještě nikdy nezažil, jako teď vidím,“ prohlásil Schwarzenberg. „Ani Hácha Hitlera tam (do zámku v Lánech) nepozval,“ dodal. Nynější předseda TOP 09 Miroslav Kalousek poznamenal, že proti státní návštěvě nelze protestovat. „Ale to, co pohoršuje řadu lidí, je ta papalášská estetika, je ten okamžik, kdy se z Evropské třídy stala zase třída Leninova a všichni vzpomínáme na vítání soudruha Brežněva,“ dodal s tím, že toto si ČR nezaslouží. Schwarzenbergovi také vadí, že Česko opouští svoji zahraniční politiku a její základy. Kriticky reagoval na slova prezidenta Miloše Zemana, který v rozhovoru pro čínskou televizí CCTV uvedl, že bývalá koaliční vláda Petra Nečase (ODS) měla velmi špatné vztahy s Čínou a velmi podléhala tlaku Spojených států a Evropské unie. „Není to pravda,“ řekl. „To byla naše vlastní politika, že jsme se stavěli ano za ochranu lidských práv a ano i v Tibetu, ale nikdy žádný nátlak nebyl na nás, nikdy,“ zdůraznil.

Britská europoslankyně se rozohnila: Ty ženy platí za cestu do Evropy sexem a pak nedostanou azyl! Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) oznámil, že mezi uprchlíky přestávají dominovat muži. V migrační vlně už tvoří většinu ženy a dívky. A ty je třeba chránit, neboť jsou nuceny platit pašerákům za cestu do Evropy např. sexem, takže trpí obrovskými vnitřními traumaty. Informuje o tom server Deutsche Welle. Mary Robinsonová, irská politička a první prezidentka této země, vyrazila do srdce EU – do Bruselu – a apelovala na tamní politiky. „Potřeba řešit otázku ochrany uprchlíků, především žen a dívek, na cestě po Evropě je ze dne na den stále naléhavější,“ řekla v Bruselu exprezidentka Robinsonová. A věděla, proč to říkala. V lednu tohoto roku už totiž ženy a děti představovaly prý 54 procent uprchlíků. Navzdory zimním měsícům počty uprchlíků přicházejících do EU rostou. To ukazuje, k jak zoufalým činům jsou uprchlíci odhodláni. Reportéři DW mluvili např. s ženou v osmém měsíci těhotenství, která byla dlouhou dobu zadržena v jednom z táborů v Maďarsku. Německé organizace na ochranu dětí proto vyzývají německého prezidenta Joachima Gaucka, aby nepodepisoval zákony z dílny koalice vedené kancléřkou Angelou Merkelovou. Tato dáma se totiž chystá zpřísnit pravidla azylové politiky a to se organizacím ani trochu nelíbí. Po strastiplné cestě cestou znásilňované ženy a dívky zjistí, že v EU nejsou vítány. To je nepřijatelné. Zjistí to poté, co zaplatí vlastním tělem a nesou si v sobě doživotní traumata. V tomto duchu ke kolegům promluvila labouristická britská poslankyně Evropského parlamentu Mary Honeyballová. Proto by měli evropští činitelé otevřít legální a mnohem bezpečnější cesty do EU. Speciálně pro ženy a děti. Musí se jim dostat zvláštní lékařské péče. Pokud si to budou přát, mají mít možnost žít odděleně od mužů a tak podobně. Jedině tak Evropa ukáže, že má lidskou tvář.

Svoboda slova v Německu: Novináři vypovídají, jak se nevyplatí informovat „protivládně“ Překladatel Milan Faltus monitoruje pro Literární noviny situaci v Německu skrze tamní média. Veřejná diskuse se točí hlavně kolem uprchlické krize, která rozděluje národ na dva tábory, a média a politici jsou terčem kritiky veřejnosti i jeden druhého. A šíří se přesvědčení, že Pegida či AfD jsou přímým důsledkem selhávajícího Německa. Veřejná diskuse v Německu jde z kopce. Zemí se šíří nejistota a nikdo neví, jak to všechno dopadne. Zároveň vyplouvají na povrch informace o tom, že tu vše již dříve bylo, jen se o tom nesmělo mluvit. „Po silvestru už smím prohlásit, že ne všichni uprchlíci jsou kvalifikovaní odborníci a lékaři, ale že je mezi nimi taky pár darebáků. Kdybych to řekl před silvestrem, byl bych okamžitě ‚popostrčen‘ do (ultra)pravicového kouta,“ řekl v nedávné talk show předseda policejních odborů Rainer Wendt, který uvítal možnost otevřenější diskuse. Wendt se však rozhodl jít s pravdou ven. Uvedl, že policejní šéfové posílají zprávy svých podřízených na přepsání, že o sexuálních útocích se muselo psát jako o ublížení na těle, o Romech se psalo jako „o osobách často měnících bydliště“. Podle Wendta je to však obecně fungující systém zamlčování reality. Hlavně nenarušovat „občanský smír“. Celý text zde. Jeho tvrzení podpořila i někdejší ministryně pro rodinné záležitosti Kristina Schröderová za CDU, která uvedla, že se v Německu prostě o některých věcech nesmí hovořit. „Na toho, kdo určitá tabu poruší, se okamžitě všichni vrhnou.“ Zmínila jeden výzkum, ze kterého vyplývalo, že „v 83 % případů“ nucených manželství bylo islámské pozadí. Výzkumníci se však posléze od výsledků distancovali s tím, že jde o náhodu. Faltus zmiňuje i případ Claudie Zimmermannové, spolupracovnice německého rozhlasu WDR, která v rozhovoru pro nizozemskou L1 uvedla, „že v německých veřejnoprávních médiích existují direktivy, jak psát o politice Angely Merkelové“, o migrační krizi, a že je třeba psát o migrantech pozitivně. „Jsme přirozeně nasměrováni tak, abychom referovali mírně provládně,“ vysvětlila Zimmermannová, která se následně od svého výroku distancovala s tím, že byla ve stresu z přímého přenosu. V Německu zkrátka funguje autocenzura ve velkém. „Přiznejme si, že jsme všichni určité skutečnosti zamlčovali, špatně jsme pochopili politickou korektnost,“ řekla v jednom následném rozhovoru Zimmermannová. Jenže lidé už médiím nevěří a dávají to dost jasně najevo, nechtějí totiž už ani mluvit s reportéry. Jak je tato situace bizarní, ukázali v satirickém pořadu Heute Show na ZDF, kdy se jejich reportér převlékl za reportéra ruské televizní stanice RT a následně zpovídal účastníky demonstrace. „Ano, s vámi mluvit budu, Russia Today je objektivní stanice a ideální protiváha k našim ‚zglajchšaltovaným‘ médiím, která nás všechny manipulují,“ řekl mu jeden nadšený demonstrant.

Německá politička: Konflikt Kurdů s Turky může přejít do SRN Evropská unie se dostala do fatální závislosti na tureckém autokratovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, prohlásila německá politička, bývalá spolupředsedkyně strany Svaz 90/Zelení Claudia Rothová v interview pro list Die Welt na prahu summitu EU-Turecko, který má být zahájen v Bruselu 7. března. „Poněvadž si Evropa přeje zdržet za každou cenu příval běženců z Turecka, nemůže vůbec žádat Ankaru o dodržování priority práva. Evropskou unii začali vydírat," tvrdí Rothová. V pasáži o vnitřní politice Turecka upozorňuje německá politická činitelka na konflikt s Kurdy, který označuje za „krutou válku." V EU není ohledně toho slyšet žádná kritika," poznamenává Rothová. „Ještě se obávám, že kurdský konflikt přejde z Turecka do Německa," dodává. Podle političky, se staré konflikty mezi Turky a Kurdy znovu vzplanuly v takových městech jako Hannover, Berlín, Hamburk. „Proto nesmíme přimhuřovat oči nad tím, co se děje v Turecku," míní Rothová. Podle jejího názoru, mluvíme-li o boji s příčinami běženecké krize, je Turecko částí problému, a nikoli řešením. „Erdogan je napojen na eskalaci syrského konfliktu a svými krutými akcemi vůči Kurdům provokuje příval dalších běženců z kurdských oblastí," vysvětluje politička. V únoru média sdělila, že Erdogan požádal na listopadové schůzce v Antálii s hlavou Evropské rady Donaldem Tuskem a předsedou Eurokomise Jeanem-Claudem Junckerem na Bruselu 30 miliard eur na řešení problému s běženci. V opačném případě slíbil, že je pošle do Evropy. Několik dní po těchto publikacích prohlásil Erdogan na schůzce s podnikateli v Ankaře, že Turecko může otevřít hranice se zeměmi EU pro běžence a „popřát jim šťastnou cestu."

Záhada Teleckého jezera. Někteří potápěči s hrůzou vyprávěli, co se nachází v hloubce 100 metrů Než se vydáte na cestu do tohoto území, přečtete si veškerá varování. Nešťastné případy na Teleckém jezeře: Katastrofa vrtulníku Robinson R66 nad Teleckém jezerem 12. února 2017 do jezera zřítil vrtulník Robinson R66. Všichni pasažéři zmizeli beze stopy. Vrtulník nebyl nalezen, bylo objeveno pouze tělo jedné ženy. Pátrání bylo zastavěno. 14. srpna 2006 se zřítilo osobní hydraulické letadlo typu Korvet. Na palubě se nacházel pilot a dva pasažéři. Pátrání trvalo přes deset dnů a bylo zastavěno kvůli velké hloubce, rašelině, podvodním tokům. Nepomohla ani hyperbarická komora ani speciální zařízení pro pátrání ve velké hloubce. 21. ledna v roce 2009 se na Teleckém jezeře propadl pod led sněžný skútr Buran. Na skútru se nacházeli dva lidí. Jedno tělo bylo nalezeno za 300 metrů od předpokládaného propadu, druhé nebylo nalezeno vůbec. Co se stává s obětmi v hloubce? Teplota na dně jezera nepřesahuje 3-4 stupně nad nulou, je tam chlad a tma. Dokonce i ryby neplavou hlouběji než 100 metrů. Pravděpodobně probíhá „konzervace" těl, plavou v hlubokých vrstvách vody. Studená voda je na věky konzervuje, jsou odsouzeny stát jako podvodní sochy. Potápěči, kteří se odvážili ponořit na dno jezera, s hrůzou vyprávěli o tom, že v hloubce 100 metrů spatřili celý les mrtvol, který se časem skoro nemění. Existuje legenda, že kolem dna Teleckého jezera se nacházejí také nájezdnici z období Čingischána. Údajně se utopila celá jednotka, když se snažila překročit jezero v okolí mysu. Studená voda paralyzovala nejenom koně ale i lidi. Pod tíhou zbraní se vojáci spustili do hloubky 200 metrů, kde se dodnes nacházejí. Někteří badatelé si myslí, že základem této legendy je případ z doby občanské války, když jednotka Kolčaka zničila rudou komunu. Házeli vojáky Rudé armády přímo v oblečení se zbraněmi pod led. Dokonce ani moderní zařízení nedokáže prozkoumat dno Teleckého jezera. Možná, že se tajemství odhalí za dalších několik desítek let.

Jemenské úřady obvinily povstalce ze zadržení lodí s humanitární pomocí Jemenští povstalci-Húsiové zadržují v přístavech v Rudém moři lodě s humanitární pomocí, což je důvodem hladu v jimi kontrolovaných provinciích, prohlásil ministr místní správy Jemenu Abderrakib Seif Fath během schůzky s ruským velvyslancem v této zemi Vladimirem Děduškinem. Jak informuje jemenská agentura SABA, uskutečnila se schůzka velvyslance RF s ministrem, který rovněž řídí výbor pro humanitární pomoc, v sobotu v Rijádu. Ministr zdůraznil, že Húsiové zadrželi v poslední době několik lodí vyslaných jinými státy do jemenských přístavů Salif a Al-Hudajda. Děduškin na to řekl, že Rusko je ochotno pomoci obyvatelům Jemenu v humanitární sféře, zdůrazňuje agentura. „Naše zem je ochotna poskytnout jemenskému lidu humanitární pomoc, mimo jiné jídlo, léky a elektrické generátory pro nemocnice, je připravena pracovat na dosažení míru," cituje agentura SABA ruského diplomata. O práci na dodávce humanitární pomoci do Jemenu už dříve informovalo ruské ministerstvo zahraničních věcí. Podle údajů OSN z konce října potřebuje neodkladnou pomoc přes 21 milionů Jemenců, což je 80% obyvatel této země.

Turecký prezident stojí proti Rusku a Sýrii kvůli osobní urážce, píší v Británii Britský historik Norman Stone se v textu pro Financial Times zamýšlí nad tím, co může stát v pozadí dnešních rusko-tureckých rozbrojů. Země spolu dlouho relativně dobře vycházely. Všechno se změnilo kvůli syrské válce. Turecký prezident Erdogan má totiž za to, že od Asadovy manželky slyšel urážku, kterou nehodlal strpět. V syrské krizi však Asada zachránilo Rusko, čímž utrpělo Erdoganovo ego. Tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana podle všeho urazila manželka syrského prezidenta Bašara Asada. Naznačuje to alespoň britský historik Norman Stone. České čtenáře o tom informoval server PrvniZpravy.cz. Jednoho dne se spolu setkali manželé Asadovi a manželé Erdoganovi. A nedopadlo to dobře. „Říká se, že poté Asma Asadová poslala svému manželovi e-mail, v němž ho prosila, aby ji už o to (setkání s Erdoganovými, pozn.) znovu nikdy nežádal,.“ uvedl historik. „Podle tohoto příběhu, si paní Asadová stěžovala, že Erdogan nemá dostatečné vzdělání a vkus: manžel je gangster, který četl v životě jen jednu knihu, jeho žena je posedlá nákupy, přičemž je staromódní a nevkusně oblečená,“ dodává server. Turecké tajné služby se prý o tomto dopise dozvěděly a turecký prezident se podle všeho smrtelně urazil. Rozhodl se, že to Asadovi nedaruje. A časem došlo na občanskou válku v Sýrii, ve které se Turci postavili jasně na stranu Asadových odpůrců. Ruský prezident Vladimir Putin ale tyto plány překazil, když se postaral o to, aby syrský prezident Asad zůstal. Erdogan se tak začal hněvat i na vládce Kremlu. A došlo k sestřelení ruského letadla na syrsko-tureckém pomezí.

Konflikt u Jílkové kvůli dalajlámovi: Kováčik žádal hlavu Hermana. "Typicky komunistické!" kontroval ministr. "Odvolat!" hřímal znovu komunista V pořadu Michaely Jílkové bylo zase jednou pořádně horko kvůli Číně. Na přetřes totiž přišly české vztahy s Čínou. Proti sobě se postavili ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) na jedné straně a poslanec Pavel Kováčik (KSČM) či někdejší velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta. A začalo to lítat. Ke slovu se dostali také politolog Josef Mlejnek či analytik Jaroslav Štefec. Došlo i na Václava Havla. Jaké jsou naše vztahy s Čínou? Byly osudově poškozeny ve chvíli, kdy se ministr kultury Daniel Herman setkal s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou na půdě resortu? Člen vlády si to v žádném případě nemyslí a také to dal jasně najevo ve čtvrtečním pořadu České televize Máte slovo moderátorky Michaely Jílkové. Spolu s ním do studia dorazili předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik, bývalý náměstek ministra zahraničních věcí Jaroslav Bašta, sinolog Ondřej Klimeš, Jakub Pitron, živnostník z Prahy a také majitel zámečnictví v Pardubicích Jaroslav Kolář. Kde jste byli, když americký velvyslanec poučoval prezidenta Zemana, rozčiloval se Kováčik Pitron hned na úvod prohlásil, že se stačí podívat na to, jak se Čína chová ke křesťanům a jiným svým menšinám. „Ta Čína je trestá a tento vliv já v Česku prostě nechci,“ zdůrazňoval podnikatel. Jestliže jsme svrchovaný právní stát, neměli bychom podle podnikatele dovolit Číně, aby nepřijatelným způsobem zasahovala do naší politiky. Kováčik okamžitě oponoval, že Česká republika je exportní zemí, takže potřebuje trhy, kam by zboží vyvážela. A pokud jde o uplatňování cizího vlivu v naší zemi, Kováčik obrátil pozornost diváků ke Spojeným státům. „Ti čtyři představitelé drželi ústa, když nově jmenovaný velvyslanec USA útočil na prezidenta Zemana za to, že se zúčastnil přehlídky. A kde jste byli vy?“ obrátil se na živnostníka z Prahy komunista. Předseda poslaneckého klubu komunistů připomněl vznik prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů České republiky v čele s Milošem Zemanem, kteří vydali prohlášení, že na budování strategických vztahů s Čínou se nic nemění, navzdory schůzce ministra Hermana s dalajlámou. K tomu se ovšem sluší dodat, že exportujeme do Číny asi jedno procento naší celkové exportní produkce. Podle Kováčika je namístě toto procento zvýšit. Není ovšem bez zajímavosti, že s Tchaj-wanem máme podstatně rozvinutější ekonomické vztahy a ostrovní stát tyto vztahy nepodmiňuje žádným zákazem schůzek s kýmkoliv a netrvá na žádných politických stanoviscích. Bašta si ještě přisadil. „Mpje první poznámka k tomuhle je, že to bylo velmi neloajální vůči české vládě. Samostatná zahraniční politika Ministerstva kultury nás posune do Guinnessovy knihy rekordů.“ Ministr Herman trval na tom, že českou vládu nijak nepoškodil. Připomněl navíc, že české tajné služby varují před snahou čínských agentů proniknout do naší země. V tu chvíli se dostal ke slovu občan z publika, který činnost tajných služeb zpochybnil. „Vezměte si, že německá tajná služba nebyla schopna uhlídat vlastní kancléřku. Ona byla dlouhodobě odposlouchávána a to se pak dalo využít k vydírání,“ zaznělo z úst občana. Posléze si vzal slovo pan Kolář z Pardubic a poukázal na to, že jsme členy Evropské unie, která nám např. znemožnila rozvíjet cukrovarnický průmysl. Jsme dobrovolnými členy EU a respektujeme smlouvy, ale měli bychom respektovat i konkrétní smlouvy s Čínou. Toto stanovisko potvrdil i analytik Jaroslav Štefec, který seděl v publiku. Navíc nenechal nit suchou na Tibetu. „Tento stát byl prokazatelně otrokářským státem před nástupem čínské vlády,“ zaznělo z úst Jaroslava Štefce. A pokud jde o čínské agenty, kteří u nás chtějí zjišťovat to či ono, vlastně nemají co zjišťovat. „Nemáme armádu, policie stojí za houby. Co by tady Číňani zjišťovali,“ smál se Štefec. Politolog Josef Mlejnek taktéž sedící v publiku všem přítomným připomněl, že i sám tibetský duchovní vůdce dalajláma ctí jednotu Číny, jen vyžaduje větší autonomii své země v rámci Číny. Podle Mlejnka mohou být navíc čínské investice v Česku strategickým rizikem pro naši zemi. V průběhu pořadu Kováčik nikoli poprvé požadoval hlavu ministra Hermana, resp. jeho okamžitý konec v úřadu. A v tu chvíli se Herman neudržel. „Jestli se nepodřídíš, odvoláme tě, to je typicky komunistické!“ rozohnil se. Kováčik si to však nenechal líbit. „Jestli nerespektujete pravidla, tak odvolat,“ kontroval komunista. Po několika minutách se znovu ke slovu dostal Jaroslav Bašta. Čína nám podle jeho názoru může pomoct vymanit se z ekonomického područí jiných velkých států. Poukázal na teze ekonomky Ilony Švihlíkové, podle níž už se z České republiky v podstatě stala ekonomická kolonie Německa, protože jsme na této zemi obrovským způsobem závislí. „Pro mě je Čína zemí, která nám může pomoct vymanit se z diktátu větších evropských států.“ Z publika ovšem zazněl i protinázor. Jeden z ekonomů přítomných ve studiu připomněl, že Čína u nás ukládá svůj přebytkový kapitál a snaží se získat technologické know-how a přístup na evropský trh. Otázkou ovšem je, co to přinese České republice. Podle sinologa Klimeše navíc nesmíme zapomínat, že Čína je naprosto uzavřeným systémem, který se jen nerad otevírá jiným investorům. Došlo i na Václava Havla Tím ovšem obchodní přestřelka ani náhodou neskončila. Ke slovu se dostal další podnikatel, který prý v Číně byl a viděl tam následující. „My jsme před pětadvaceti lety vyklidili čínský trh z humanitárních důvodů a podle toho to dneska vypadá. Já jsem na rozdíl od mnoha zde přítomných v Číně byl a zaujalo mě, že i taxikář znal české samopaly, o kterých si prezident Václav Havel myslel, že bychom je neměli vyvážet. Byl jsem také na Náměstí nebeského klidu a neviděl jsem tam žádné protestující, viděl jsem tam stroje ČKD,“ zesiloval hlas pán v publiku. Stranou pozornosti hostů nezůstal ani Jaroslav Tvrdík – někdejší ministr obrany za ČSSD, exředitel ČSA a dnes zástupce čínského investičního fondu CEFC. „Já jsem pracoval takřka 40 let pro ČSA a ty pan Tvrdík svým konáním nebo nekonáním prakticky zničil,“ ozval se z publika postarší muž. Obratem žádal politiky ČSSD, aby prověřili počínání pana Tvrdíka. Pořad se pomalu chýlil ke konci a moderátorka Michaela Jílková položila ministru Hermanovi jednoduchý dotaz: „Litujete schůzky s dalajlámou po tom, co jste tady slyšel?“ „Naopak jsem na to hrdý. Je třeba rozvíjet obchodní vztahy, ale zároveň je třeba zachovat si páteř a jednat jako rovný s rovným,“ uzavřel pořad Herman.

"Systém EET zkolabuje a přivodí Babišovi porážku!" uvedl v rádiu senátor Valenta. Promluvil také o ParlamentníchListech.cz Senátor Ivo Valenta konstatoval v úterní Kauze dne, že se vidí především jako spokojený otec pěti dětí. Následně sepsul elektronickou evidenci tržeb Andreje Babiše. Podle jeho názoru tento systém zkolabuje a z dlouhodobého hlediska přivodí Babišovi porážku. Nakonec prozradil, v čem vidí přednost serveru ParlamentníListy.cz, který spoluvlastní. „Já bych se pojmenoval spokojeným otcem pěti dětí,“ zahájil své vystoupení Valenta, jenž se nedávno stal českým občanem. Dlouhá léta býval občanem monackým. „Moje šestiletá dcera nastoupila do školy a my chceme, aby naše dcera nastoupila tady,“ doplnil Valenta. Vysvětloval také, proč jeho společnost Synot vede arbitráž proti České republice. Činí tak kvůli změnám v hazardním podnikání, které se týkají změn v zákonech o provozování hazardních her, přičemž se vztahují i na dobíhající smlouvy, které byly podepsány ještě za jiných podmínek. „Je to v rukou arbitrů a víc se k tomu nemůžu moc vyjadřovat,“ konstatoval senátor. Ve druhé polovině rozhovoru došlo na EET. „EET je holý nesmysl a hloupost. Když se podíváme třeba do Chorvatska, tam zbohatl jeden velkopodnikatel v potravinářském průmyslu, který tím napřed zničil ty malé firmy. Pan Babiš se u něj asi inspiroval,“ konstatoval senátor. Uznal sice, že ministr Babiš chce z EET vyjmout nejmenší živnostníky, což Valenta kvituje. „Jenže to měl udělat hned na začátku,“ doplnil. „Já si myslím, že systém zkolabuje,“ varoval Valenta. Podle jeho názoru EET nepřinese žádné peníze navíc do státního rozpočtu, Babišovi prý dříve či později přivodí porážku ve volbách. Tato vláda prý EET nezruší, ale příští vláda ano. Mezitím bohužel přivede ke krachu spoustu malých hospod, především na vesnicích. Nakonec došlo i na server ParlamentníListy.cz, který Valenta spoluvlastní. „Já jsem četla, že ten server má rád pan Vladimir Putin, víte o tom?“ ptala se moderátorka Zuzana Bubílková. „Nejen Putin, ale i Trump. On si tam každý může psát, co chce. Já si myslím, že jej hlavně milují lidé, protože je to médium, které nemá cenzuru. Já bych řekl, že je to takový mediální Facebook,“ vyjádřil svůj názor senátor.

Čtenáři předložili ministru Danielu Hermanovi obsah textů Radka Bangy. Ten je označil za nevhodné Na řadu čtenářských dotazů, které se nashromáždily na jeho profilu na serveru ParlamentniListy.cz, odpovídal v poslední době ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Jeden ze čtenářů poukázal na „vysoce kvalitní“ texty písní skupiny Gipsy.cz, které skládá „uznávaný umělec“ Banga. „Neměly by se zařadit do školních osnov, vždyť v nich autor popisuje to, co je hlavním smyslem cikánů. Možná, že by stálo i za úvahu pouštět tyto umělcovy skvosty na závěr bohoslužeb, aby si věřící mohli udělat názor na tento způsob kultury a popřípadě nějakým milodarem podpořit diskriminovanou cikánskou menšinu,“ píše čtenář ironicky. „Omlouvám se, ale texty zmíněné kapely vůbec neznám. Děkuji, že jste mě na to upozornil, budu si muset v této věci doplnit vědomosti,“ odpověděl Herman. Další čtenář poukázal na to, že Herman věří v Boha. „Ten je údajně všemohoucí, a tedy miliony lidí byly v koncentračních táborech, jestli tomu dobře rozumím, podle vaší víry zavražděny na jeho příkaz nebo s jeho souhlasem. Všichni jsou si rovni, měli by tedy dostat vyznamenání všichni? A kdo bude vyrábět takové množství metálů?“ zajímalo čtenáře. „Je smutné, že takto znevažujete oběti druhé světové války. Ke zločinům dochází právě proto, že Desatero nerespektujeme. Jak možná víte, obsahuje i jasné přikázání Nezabiješ,“ vysvětlil ministr svůj pohled na věc. Jiného čtenáře zajímala problematika migrantů. „Chcete říct, že tajné služby nemají žádné informace o migrantech v Česku, že je sem vozíte v noci autobusy, dáváte jim 21 000 Kč na dávkách na úřadech práce, policistům je zřejmě přikázáno, ať si migrantů nevšímají atd.? Fakt nemáte žádné takové informace?“ ptal se čtenář naléhavě. „Pokud se týká informací tajných služeb, musíte se obrátit přímo na ně. Pokud já jako člen vlády nějaké informace od tajných služeb dostávám, pak jsem vázán mlčením,“ reagoval Herman. Další tázající se pozastavil nad tím, že se za kulturu považuje i tvorba Radka Bangy, přičemž z jeho díla citoval: „Mrdám tě, narvu ti ho, čubko, do kundy, seš děvka a všichni to ví. , kouříš mě, nastříkám ti to na kozy, nic jinýho si ani nezasloužíš ... Dáme čáru a pak zašoustáme si na pláži, jo, baby, vylížu ti píču a co ty, dělám ti to zezadu, při tom tě tahám za vlasy. Nemůžeš se dočkat, až ho budeš mít … v prdeli.“ „Je možné, že tohoto ‚umělce‘ Radka Banga dotuje i MK? Je normální, že tohoto ‚umělce‘ podpoří i poslanec za KDU-ČSL?“ zajímalo čtenáře. „Není mi známo, že by MK zmíněnou osobu dotovalo. Tyto texty neznám a obsah, který jste popsal, pokládám za vysoce nevhodný,“ odpověděl Daniel Herman. Celé znění otázek a odpovědí najdete ZDE

Při útoku v Hurghadě zemřela Češka. Jaké bylo pozadí loňského činu, není jasné Přesné pozadí útoku, který si loni v egyptské Hurghadě vyžádal i život jedné Češky, není podle německého magazínu Der Spiegel dodnes zcela vyjasněné. Německé úřady sice došly k tomu, že šlo zřejmě o islamistický čin, Egypt dnes ale hovoří především o tom, že útočník mohl mít psychické problémy. Muž, který tehdy zabil tři ženy, dodnes nebyl obžalován. Egypťan loni 14. července na plážích v turisty velmi oblíbeném letovisku Hurghada nožem zaútočil na několik žen. Zabil přitom dvě německé turistky a šestatřicetiletou Češku zranil tak vážně, že následkům útoku později podlehla v nemocnici. Nejprve vše jasně vypadalo na útok islamisty, o čemž psala i egyptská média, pak ale podle Der Spiegel úřady severoafrické země prakticky přestaly komunikovat a terorismus oficiálně vůbec nezmiňovaly. Místo toho mluví o možných psychických problémech útočníka. „Stále toho hodně hovoří pro islamistické pozadí útoku,“ je přesvědčen německý týdeník. Spolkový kriminální úřad (BKA) po krvavém činu na místo poslal vyšetřovatele, kterým jeden ze svědků řekl, že útočník křičel, že v Egyptě nemají cizinci a křesťané co dělat. Na Facebooku zase našli osobní stránku Abdara Rahmána Šaabána abú Kúry, na níž měl černou vlajku džihádistů a také odkaz na stránku vyzývající k boji proti nevěřícím. Podle BKA se tak nabízí podezření, že čin byl nábožensky motivovaný a pachatel při něm možná jednal na zadání další osoby či teroristické organizace. Jasné důkazy však nedokázal předložit ani Spolkový kriminální úřad, takže zločin nezačalo vyšetřovat německé nejvyšší státní zastupitelství, které má teroristické činy na starosti. Když němečtí pozůstalí žádali o finanční pomoc pro oběti teroristických činů, sdělily jim úřady, že si na ni zatím nemají dělat naději, protože důkazy o teroristickém pozadí útoku jsou příliš slabé. Advokát německých pozůstalých Roland Weber klade vinu egyptským úřadům, které podle něj chtějí zastřít to, že se jednalo o islamisticky motivovaný útok. Když je žádal o informace, dostal odpověď až po několika měsících. Stálo v ní, že se pachatel k činu přiznal. Útočník byl podle odpovědi poslán na psychiatrickou kliniku, protože prý už léta trpí křečovými záchvaty a před činem nebral pravidelně prášky. Postup Egypta loni kritizoval i tehdejší český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Ani nejsou schopni odpovědět na otázku, co byl ten jasný motiv a co bylo pozadí toho, co se stalo,“ poznamenal. Velvyslankyně České republiky v Egyptě Veronika Kuchyňová-Šmigolová zase hovořila o tom, že se Egypťané obávají toho, že výsledkem vyšetřování bude, že se jedná o teroristický čin nějakého islamisty. Takový závěr by totiž mohl odlákat turisty, kterých do země jen z Česka jezdí kolem 280.000 ročně. „Pozůstalí obětí dodnes nevědí, kde je domnělý útočník vězněn a kdy ho chce egyptské státní zastupitelství obžalovat – pokud vůbec,“ konstatuje Spiegel. : Psali jsme: : : : : Ryan ocenil českou vládu za vydání Nikulina do USA : : : : Jan Ziegler: Nikulin byl právem eskortován do USA : : : : Livia Klausová se vrací do Prahy : : : : Aspoň na víkend zažijte tradiční Velikonoce v Národopisném muzeu

Tajtrlík. Umělec Jan Hřebejk opět udeřil na prezidenta Zemana, ale i na Trumpa „Když slyším Jiřího Ovčáčka, myslím, že to nelze úplně přecházet a že je to normální. Že nějaký tajtrlík z Haló novin mistruje lidi, kterým nesahá ani po kotníky. To považuji za nehoráznost,“ čílí se režisér Jiří Hřebejk. Neméně ostře zhodnotil v rozhovoru s Bárou Tachecí pro Český rozhlas Plus i prezidenta Miloše Zemana. Na úvod rozhovoru se Hřebejk vyjádřil k americkým prezidentským volbám. „Myslím, že v kampani vystupoval Trump víc jako herec nebo jako komediant než jako politik. Lidi jsou možná politikou otrávení a bojí se, že už nebude lépe. Možná tento optimismus na ně přechází a myslí si, že je někdo spasí,“ uvedl režisér. „Ale nikdo spolehlivě nevíme, natož my Češi, jakou politiku Donald Trump bude dělat. Co to bude znamenat pro svět, co to bude znamenat pro Ameriku,“ upozornil. V další části rozhovoru Hřebejk zdůraznil, že od roku 1989 žijeme spíše v dobré době, a dokonce i v dobré zemi. Přesto ale byl jednou z osobností, které podepsaly výzvu k občanskému neklidu. „Myslím, že ten neklid je výraz odporu vůči prezidentu Zemanovi a tomu, co v mých očích reprezentuje celá ta skvadra. Když slyším Jiřího Ovčáčka, myslím, že to nelze úplně přecházet a že je to normální. Že nějaký tajtrlík z Haló novin mistruje lidi, kterým nesahá ani po kotníky. To považuji za nehoráznost. To, že tam Zeman tuhle partu má, je jeho vizitka. Podívej se na Ovčáčka, vidíš svého prezidenta,“ vysvětlil režisér důvod, proč se společně s dalšími proti současné situaci bouří. Celý rozhovor ZDE „Jestli si myslíte, že to je morální kýč, petice, kterou sepsali Bartoška, Vojta Dyk a současný ředitel Národního divadla, tak si o tom myslete, co chcete,“ vzkázal Hřebejk. On sám si však myslí, že permanentní lhaní se nedá úplně přecházet a bagatelizovat. „Miloš Zeman je člověk, který opakovaně lže už od doby, kdy vůbec lhát nemusel,“ myslí si režisér. Na otázku Báry Tachecí, čím to tedy je, že se Miloš Zeman těší tak vysoké důvěře lidí, Hřebejk odvětil, že „hloupostí těch lidí“. „Nechci urážet lidi, že jsou hloupí ve všem všudy. Ale když se někdo domnívá, že průpovídky Miloše Zemana, které se nezakládají na pravdě, jsou pravdy, tak to považuji za hloupost. Je spousta chytrých lidí, kteří podporují Miloše Zemana – mohu si jich i vážit, ale pokud někdo věří, že si pan Brady vymyslel, že mu Jindřich Forejt volal…,“ doplnil režisér.

Tak drsné volby USA nepamatují. Na Trumpových mítincích začíná téct krev Nejkontroverznější kandidát na prezidenta USA, miliardář Donald Trump, opět zaplnil titulky novin. Tentokrát mu stačilo jen nezúčastnit se vlastního vystoupení. Ty se totiž poslední dobou stávají stále násilnějšími. Trump, který podle svých odpůrců rozděluje společnost, svým vystupováním totiž vždy vybičuje adrenalin všech přítomných. A ti pak mluví pěstmi. Občas to dokonce zvládnou už i bez něj. Donalda Trumpa čekala v pátek zastávka na chicagské univerzitě v Illionis. Chicago je přitom známé jako nejrozmanitější bašta demokratů v celé USA, a tak se na jeho vystoupení sešlo velké množství Trumpových příznivců i odpůrců. A ve chvíli, kdy všem přítomným oznámil zástupce Trumpovy kampaně, že podnikatel z bezpečnostních důvodů nevystoupí, strhla se mela. Výsledkem byla roztržka mezi Trumpovými příznivci, odpůrci i policií, zatčeno bylo několik lidí včetně jednoho reportéra a podnikatel celou událost okomentoval strohou stížností: „Je smutné, když nemůžete vystoupit. Co se stalo se svobodou projevu?“ Již před samotným začátkem Trumpova projevu, ke kterému nakonec nedošlo, byla atmosféra velmi napjatá. V budově univerzity si mezi sebou znepřátelené tábory vyměňovaly nadávky, vulgárně na sebe pořvávaly a urážely se. Tábor Trumpových příznivců se neštítil rasistických urážek, studenti na druhé straně volali „Fuck Donald Trump“ a provokovali příslušníky policie. Pak na pódium vystoupal pracovník Trumpovy kampaně a oznámil, že z bezpečnostních důvodů se vystoupení odkládá na neurčito. „Mnohokrát děkujeme za vaši účast a prosím, jděte v míru,“ prohlásil a hned poté nastal chaos. Oba tábory přidaly na hlasitosti, Trumpovi odpůrci slavili vítězství skandováním jména demokratického kandidáta Bernieho Sanderse, zatímco jeho příznivci buráceli: „My chceme Trumpa!“ Odsud už to bylo jen pár okamžiků k první roztržce, jejímiž iniciátory byli Trumpovi odpůrci. Ti totiž spontánně zablokovali průchod z garáže, čímž znemožnili mnoha lidem v odchodu z projevu. Mezitím na ně z vyšších pater garáže plivali Trumpovi příznivci, z nichž někteří nakonec byli napadeni rozvášněným davem. Nejde však zdaleka o první násilná střetnutí, ke kterým došlo v průběhu Trumpových vystoupení. Před svým večerním projevem v pátek, když podnikatel vystupoval v St. Louis, došlo k více než třiceti zatčením. „Část problému a část důvodu, proč tak dlouho trvá vyhodit protestující z projevů, je, že už nikdo nechce nikomu ublížit,“ postěžoval si Trump. „Dřív se vyvozovaly důsledky. Dnes již žádné nejsou. Ti lidé jsou špatní pro naši zemi. Vy to vůbec nechápete, vůbec to nechápete.“ Minulý týden došlo mimo jiné k dalším napadením, kdy Trumpův osmasedmdesátiletý příznivce napadl jednoho z protestujících a manažer jeho kampaně údajně napadl reportérku webu Breitbart Michelle Fieldsovou. Trump se mimo jiné vyjádřil, že přemyšlí, že by seniornímu přiznivci zaplatil soudní výlohy. Stále násilnější protesty vůči stále fanatičtějším příznivcům se však staly terčem kritiky ostatních prezidentských kandidátů. Republikánský senátor Ted Cruz například odsoudil celou Trumpovu kampaň, která podle něj nese zodpovědnost za prostředí, jež vytváří. Marco Rubio se na druhou stranu opřel do Chicaga a protestujících, kteří za vyvolávání nepokojů podle něj zřejmě dostali zaplaceno. Bernie Sanders jej označil za „patologického lháře“. Jedno je však zcela jasné, Donald Trump mění politickou kulturu celých Spojených států, zatímco tvrdí: „My neprovokujeme. My chceme mír ... nechceme potíže.“

Takhle začínal Majdan na Ukrajině. Padne facka, hrozí násilí. Snažil jsem se to vysvětlit Gazdíkovi. 43 miliard neziskovkám, Bartoška... Nezávislý poslanec už toho má dost ROZHOVOR Poslanec Petr Adam kritizuje obrovskou nepřehlednost české politické scény. Navíc i obecně v názorech lidí je vidět rozpolcenost a diference mezi názorovými skupinami, kdy jedna podle Adama dolézá k prezidentovi, druhá tvrdí, že má nárok volat až téměř po sesazení prezidenta, a to je nebezpečné. A pokud padne „první facka“, není vyloučeno, že se ostré střety mohou začít odehrávat. Co se to s naší zemí poslední týdny děje? Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí, křik na příchozí na recepci na Hradě, výzvy k „týdnu občanského neklidu“… Co z toho všeho vyvozovat? Především to vypovídá o obrovské nepřehlednosti, vidíme například, že nikdo přesně neví, co je obsahem dohody s Čínou. Já jako člověk, který velmi ctí věci týkající se hospodářské spolupráce, jsem rád, že se spolupráce s Čínou realizuje, otázkou ale je, co je předmětem dohody. Je také patrné, že vláda je nejednotná, že si lidovci dělají jako obvykle, co chtějí, a hrozí odchodem vlády, což ale neudělají, protože to neudělali nikdy. A svědčí to také o tom, že opozice se už neformuje kolem lídrů, jako byla ODS, ale kolem starostů a pana Gazdíka, který po relativně úspěšných volbách nabral sílu. Je vidět těžká rozpolcenost a diference mezi názorovými skupinami, jedna dolézá k prezidentovi, druhá tvrdí, že má nárok volat až téměř po sesazení prezidenta. To mi připadá velmi nebezpečné. Stejné důvody se objevovaly, když začínal Majdan na Ukrajině. Jak vážnou věcí je propad ČSSD podle posledního průzkumu, v němž se strana objevila až na třetím místě za komunisty? Průzkumy jsou jedna věc, volby druhá. U voleb se vždy straší komunisty, ale lidé, kteří jsou v levicové části spektra a jsou nespokojeni s fungováním sociální demokracie, se nakonec zaleknou a zase dají svůj hlas ČSSD nebo jiné alternativě. Určitě je to ale pro ČSSD signál, že jejich odklon od klasických levicových témat a spolupráce s Babišem mohou jejich voliče odradit. Částečně přecházejí k ANO, částečně ke komunistům. A důležité pro ně bude, jaký postoj sociální demokraté zaujmou k prezidentu Zemanovi, protože spousta jejich voličů jsou zároveň voliči prezidenta Zemana a dnes si možná říkají, že věří svému prezidentovi, ale strana za ním nestojí, a tak svou podporu ČSSD stáhli. Může se stát, že v příštích týdnech přerostou protesty proti Miloši Zemanovi zahrnující demonstrace a pokřikování před Hradem ve fyzické násilí? A nehrozí, že se proberou i Zemanovi příznivci a pojmou obranu prezidenta poněkud ostřeji? Jak zabránit takovému scénáři? Toho se bojím a panu Gazdíkovi jsem se snažil vysvětlit, že jejich akce mohou konflikt vyhrotit. Myslím, že za to nese odpovědnost, protože místo toho, aby jako ústavní činitel sjednocoval, snaží se zemi rozvrátit. Nebude záležet na tom, odkud ta „první facka“ přijde, zatím je to na úrovni mediálních a verbálních útoků, pokud ale padne, není vyloučeno, že se ostré střety mohou začít odehrávat. Lidé v České republice jsou napjatí, je zde nervozita a je v tom i paradox, protože ekonomicky zažíváme jedno z lepších období. Pokud jde o věcnou podstatu toho, co bylo: Měl se Herman setkávat s dalajlámou? Podrazil vládu, když se s ním setkal oficiálně, což nečiní politici žádné ze západních zemí? Tak jak se snaží společnost vysvětlovat, že nestojí o muslimské migranty a že jsme sekulární stát, nevidím ani důvod, proč bychom se na vládní úrovni měli setkávat s duchovními hodnostáři. Politický rozměr dalajlámovi dávají média, a pokud je to duchovní vůdce, nechť se s ním setkává kdokoli v soukromí, ale ať to nepoužívá jako politickou páku, to do slušné politiky nepatří. Ministr Herman trval na tom, že bude setkání oficiální. Byl dopis čtyř ústavních činitelů přehnaný? Pokud šlo jen o to, vyjádřit, že naše vztahy s Čínou nejsou narušeny a že spolupráce pokračuje dál, nevidím na tom nic špatného. Média tomu dala patos, že je to výraz servilnosti vůči Číně, musíme si ale uvědomit, že naše republika má deset milionů obyvatel, a to je jedno provinční čínské městečko. Musíme si uvědomit, na čí straně je síla. Podle prezidenta by zde Čína mohla investovat, a pokud chceme, aby tady lidé měli práci, musíme spolupracovat se zeměmi, jako je Čína, a v žádném případě bych před tím oči nezavíral. Vojtěch Dyk a Jiří Bartoška varují před ohrožením našich svobod a – znovu – před posunem na Východ. Je to správné, či přehnané? Česká divadla „se chtějí otevřít svobodnému dialogu“ a také varují před tím samým. Je to správné? Napsal jsem na Facebook přímou žádost umělcům, aby nestávkovali, protože by si toho nikdo nemusel všimnout. A jestli budou stávkovat, doufám, že třeba pan Bartoška nechá stáhnout reklamy, ve kterých vystupuje a má z nich peníze. Spousta z nich je také závislá na neziskovkách a bylo by dobré se podívat na jejich fungování. Neziskovkám v ČR jde údajně 43 miliard ročně a já jsem velice blízko rozhodnutí, abych při jednání o rozpočtu navrhl, že se všechny položky na neziskovky převádějí do důchodového systému. Mění se nějak po posledních událostech a nedávných volbách „politická mapa“, vycházejí nové politické hvězdy? Lidé názory nijak radikálně nemění, jestli tady v 90. letech bylo 12 % lidí, kteří stabilně dávali hlasy KDU-ČSL, nezmizeli, a jestli nyní cítí, že to má smysl, zase je lidovcům dají. Těžko říct, jestli se objevují nové hvězdy, pan Gazdík se může cítit jako nová hvězda, ale velice rychle se zase může stát, že lidé pozornost odvrátí jinam. Klidně se ale může stát, že Starostové budou černým koněm sněmovních voleb. To je otevřená hra a v tom je politika krásná. Objevují se pravicové nářky, že křikem na Zemana se jen odvádí pozornost od Babiše a jeho plánů na EET a další čerpání dotací. Objevují se levicové nářky, že křikem na Zemana se odvádí pozornost od tíživé situace chudých zaměstnanců a sociálně potřebných. Ekonomové varují před další krizí, zástupci průmyslu kritizují politiky za politikaření. Čili věnujeme v naší zemi v těchto týdnech pozornost tomu, čemu máme? Podívejme se na zprávy z minulého týdne – četl jsem stále o panu Bradym, o panu Hermanovi anebo Krausovi, ale že se projednával v prvním čtení rozpočet, jsem se nikde nedočetl. Je to absurdní, když se mezi sebou koalice hádá. Obávám se, že lidovci chtějí simulovat roli pana Babiše, který představuje opozici v koalici, ale ještě silněji, než to dělá Babiš. To vše je jen počátkem kampaně před sněmovními volbami a myslím, že se ještě máme na co těšit. Terčem příznivců Miloše Zemana jsou média, zejména Česká televize. Selhala a selhávají média, a třeba i ČT, v posledních týdnech? Česká televize s ohledem na to, že je financována z peněz českých občanů, by se měla více snažit poskytovat vyrovnanější zpravodajství. Lidé, kteří zažili minulý režim, jsou už citliví na podávání jednostranných informací a mám pocit, že se tak v ČT už děje. Většina celoplošných soukromých médií se naopak nezaměřuje na podstatu věci a má spíš bulvární charakter. Chybí tady stav novinářů, kde by převažovala stavovská čest a snaha hledat pravdu. Je to škoda, protože prostor pro takovou novinařinu tady je. Blíží se výročí 17. listopadu a s ním i bilance demokracie, naší cesty ke štěstí a prosperitě a úvahy, zda patříme na Západ, či na Východ. Povzneseme-li se nad „pěnu dní“, kterou jsme nyní čeřili, lze říci něco, co by u té příležitosti lidé určitě měli slyšet? Myslím, že skutečné hodnocení budou moci dělat historici možná až s mnohem větším časovým odstupem. Pravda je, že došlo k naprosto zásadní majetkové revoluci, kdy se na pár let zhaslo a pak se zjistilo, že toho tady moc nezbylo. Na druhou stranu tady dnes byznys funguje a zaměstnanost je relativně vysoká, žijeme v bezpečné zemi, ale všechno toto pohodlí se může ztratit, když si hráči světových šachů rozhodnou, že přijde konflikt. Měli bychom si víc vážit všeho, co tady je. Největší problém je podle mne rozpad hodnotového žebříčku, zmizel akcent na rodinu, vítězí honba za penězi a vytrácí se obyčejné lidství.

Mladý komunista nařezal Hermanovi: Myslí si o sobě, že je hrdina, ale je to de facto zrádce. Přehlídka exhibicionistů na tribuně, nechutný Gazdík... ROZHOVOR Ministr Herman zradil českou zahraniční politiku, měl by být odvolán. ParlamentnímListům.cz to řekl známý podporovatel Miloše Zemana a člen Krajského výboru KSČM Plzeňského kraje Petr Cvalín. Tvrdí, že takzvanými umělci nemá cenu se zabývat, jsou to prý oni, kdo rozděluje společnost. Chování Petra Gazdíka je podle něho trapné a nechutné. Cvalín míní, že odpůrci rozhodně prezidentovi nenarušují klidný spánek, nemají prý žádnou politickou sílu. Co se to s naší zemí poslední týdny děje? Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí, křik na příchozí na recepci na Hradě, výzvy k „týdnu občanského neklidu“… Co z toho všeho vyvozovat? Co tady koho trápí tak vážného? Lze říci, co je hybatelem této vzrušené doby? Lze s jistotou říct, že ministr kultury Herman de facto zradil oficiální zahraniční politiku České republiky tím, že se sešel s dalajlámou. Samozřejmě že kdokoli se může scházet s kýmkoli, ale musíme vzít v potaz, jakou kdo má politickou funkci a z toho plynoucí odpovědnost. Pan Herman asi této dedukce není schopen. Prohlášení ústavních činitelů k ČLR je samozřejmě v pořádku. I já jsem se zúčastnil oslav státního svátku na Pražském hradě a mohu prohlásit, že účast byla stejná jako minulý rok a nikdo neměl starost o ty, kteří mrzli na pražském Staroměstském náměstí, kde se konaly alternativní oslavy státního svátku. Mimochodem, prohlášení umělců, kteří vyzývají k týdnu občanského neklidu, si nezaslouží naši zlobu, ale soucit. Miloše Zemana přinesli na Staroměstské náměstí znázorněného jako exkrement. Jistá část společnosti ho velmi nenávidí. Zaslouží si to prezident? Přetáhl strunu on, nebo jeho odpůrci? Může se stát, že v příštích týdnech přerostou protesty proti němu, zahrnující i zmíněné pokřikování před Hradem, ve fyzické násilí? A nehrozí, že se proberou i Zemanovi příznivci a pojmou obranu prezidenta poněkud ostřeji? Jak zabránit takovému scénáři? Pokud jde o věcnou podstatu toho, co bylo: Měl se Herman setkávat s dalajlámou? Podrazil vládu, když se s ním setkal oficiálně, což nečiní politici žádné ze západních zemí? Byl dopis čtyř ústavních činitelů přehnaný? Jaký postoj vy osobně zaujímáte k Číně a Tibetu? Rozhodně se ministr kultury neměl takto setkávat s dalajlámou, neboť tím zradil oficiální zahraniční politiku ČR. A nejen to. Ministr kultury Herman způsobil České republice mezinárodní problém a ono prohlášení ústavních činitelů k Číně bylo nutností. Bohužel ministr kultury si neuvědomuje, co svým chováním způsobil. Nejhorší na tom všem je, že pan Herman si o sobě myslí, že je hrdina. Ale ruku na srdce, on žádný hrdina není a ani nikdy nebude. Pan Herman, který je nábožensky založený, si zřejmě nechce připustit, že před příchodem Číňanů bylo v Tibetu otroctví, vysoká negramotnost a v zemi vládla teokracie. Vždyť to, co se dělo v Tibetu před rokem 1950, odporuje současnému křesťanskému náboženství. Vždy jsem si myslel, že ministr Herman je vzdělaný člověk. Jsem toho názoru, že ministr Herman by měl být ihned odvolán. Europoslanec Jan Zahradil rozvinul úvahu, že se pod ministrem Hermanem kývala židle, lidovci se ho chtěli zbavit, tak rozpoutal případ s dalajlámou, na základě čehož si získal Babišovu podporu. ČSSD se tím evidentně cítí zrazena. Ministr Zaorálek v tom udělal jasno na Primě. Najde si i díky tomuhle sociální demokracie cestu k prezidentovi, s nímž má v otázce Číny absolutní shodu? Myslím, že díky premiérovi Sobotkovi a mnoha dalším jeho blízkým spojencům si sociální demokracie nenajde cestu k prezidentovi. Vždyť premiér Sobotka je klidně schopen se i spojit s pravicí, konkrétně s TOP 09, proti prezidentovi Zemanovi. A pan prezident si toto uvědomuje. Situace ve vládě je bohužel podle mého mínění katastrofická. Nejhorší na tom všem je, že díky vládní rozhádanosti to takzvaně odskáčou normální lidé. Do dění nám každopádně vstupují umělci: Vojtěch Dyk a Jiří Bartoška varují před ohrožením našich svobod a – znovu – před posunem na Východ. Je to správné, či přehnané? Česká divadla „se chtějí otevřít svobodnému dialogu“ a také varují před tímtéž. Je to správné? Jan Kraus sezval protizemanovské umělce, aby to „natřeli“ Zemanovi… Pomohou podobné věci něčemu dobrému, nebo to spíše vrazí klín mezi umělce a lidi, kteří mají rádi Zemana? Mají čeští angažovaní umělci reálnou sílu, nebo jen zneužívají mediální prostor? Tuzemští umělci jsou takovou zvláštní skupinou. Vždyť o některých se všeobecně ví, že se spojí vždy s tím, z koho osobně profitují. Samozřejmě čest výjimkám. Pana Krause bych vůbec nezmiňoval, vždyť takovýmto, a teď mi odpusťte, „umělcem“ se nemá cenu zaobírat. Je to ztráta času. Bohužel tito umělci si neuvědomují, že právě oni svým chováním rozdělují společnost. Takovýchto lidí je mi líto. Objevily se některé rostoucí politické hvězdy. Petr Gazdík uspořádal úspěšnou akci na Staromáku, Michal Horáček ji moderoval, Daniel Herman sklízí rostoucí ovace liberálně-pravicových kruhů. Čeká tyto pány zářná budoucnost? Katapultuje nechuť vůči Zemanovi KDU-ČSL a Starosty mezi „velké“ politické strany? Ublíží ČSSD, že obhajuje partnerství s Čínou? A kde je Miroslav Kalousek? Určitě úspěšnou akcí bych nenazýval to, co se dělo na Staromáku. Byla to spíše přehlídka politických exhibicionistů. Ono je dost možné, že TOP 09 ani STAN se v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny nedostanou. Tak právě proto se například pan Gazdík snaží všemožně zviditelňovat, až je to místy nechutné a trapné. Myslím, že TOP 09 je bez pana Schwarzenberga naprosto vyřízená. Pan Kalousek se možná už smiřuje s tím, že se nedostane do sněmovny. A co je nejdůležitější: Andrej Babiš Zemana už tak urputně nehájí. Je mezi ně vražen klín? Jak se nám to české „kdo, s kým, proti komu, za kolik“ kauzou Brady a vším kolem přeskupilo? Abych řekl pravdu, vztahem mezi prezidentem Zemanem a Andrejem Babišem jsem se nikdy nezabýval. Objevují se pravicové nářky, že křikem na Zemana se jen odvádí pozornost od Babiše a jeho plánů na EET a další čerpání dotací. Objevují se levicové nářky, že křikem na Zemana se odvádí pozornost od tíživé situace chudých zaměstnanců a sociálně potřebných. Ekonomové varují před další krizí, zástupci průmyslu kritizují politiky za politikaření. Jinými slovy, věnujeme v naší zemi v minulých týdnech pozornost tomu, čemu máme? Určitě nevěnujeme pozornost tomu, čemu bychom měli. Bohužel vláda je rozhádaná a doplatí na to normální lidé. Politici tady nejsou pro sebe, ale hlavně pro lidi, kteří potřebují pomoc. Na toto by nikdo neměl zapomínat. Co se může stát 17. listopadu, na který se nyní čeká? Další akce proti Zemanovi? Již vzpomenuté násilí? Aktivizace Zemanových odpůrců? Něco na způsob 17. listopadu 2014, kdy byla Praha plná červených karet? A ať už to bude jakkoliv, jsou poslední týdny začátkem konce Miloše Zemana? Může se stát, že ho křik umělců, politiků a médií opotřebuje tak, že v březnu oznámí, že nebude kandidovat? Či kandidovat bude a prohraje? Řekněme si to na rovinu. Pokud se pan Zeman rozhodne obhájit prezidentský post, tak nemá rovnocenného konkurenta. Pokud jste v politice, tak musíte počítat s tím, že vás hodně lidí bude nenávidět. A nezáleží na tom, z jaké jste strany. Pokud máte silný žaludek, tak vydržíte... Podle mého názoru odpůrci prezidenta Zemana nenarušují jeho klidný spánek. Oni nepředstavují žádnou politickou sílu a ani nikdy představovat nebudou. A ano, očekávejme, že 17. listopad bude opět namířený proti hlavě státu a budeme často slýchat, jak prezident Zeman narušuje demokracii. Ovšem považuji za důležité zdůraznit, že právě ti, kteří neustále mluví o narušování demokracie a snižují se k vulgárním nadávkám vůči všem s opačným názorem, nemají s demokracií nic společného. Určitá část veřejnosti má za to, že tlak na prezidenta Zemana je cíleně vyvíjen neziskovými organizacemi, třeba i řízenými ze zahraničí. Jako strašák funguje jméno George Soros. Do jaké míry tomu lze věřit? Je pravda, že neziskový sektor věnující se uprchlíkům a geopolitickému směřování Zemana nenávidí, nicméně jsou zde i divoké konspirační teorie… A dalším terčem příznivců Zemana jsou média, zejména Česká televize. Selhala a selhávají média, a třeba i ČT, v posledních týdnech? Přál bych si, aby si konečně Česká televize uvědomila, co to znamená profesionalita. Protože to, co teď ČT předvádí, je silně za hranicí etiky. Bohužel v aktuální politické situaci vidíme, že mnoho neziskových organizací nenávidí prezidenta Zemana. Stačí se podívat na to, kdo těmto neziskovým organizacím finančně přispívá. Podívejme se konkrétně na „Evropské hodnoty“. Vždyť to, co think-tank Evropské hodnoty předvádí, už není ani úsměvné, ale tragické. Vždyť „Evropské hodnoty“ označí za proruského agenta každého, kdo má jiný názor nežli oni. A pracovníci „Evropských hodnot“ mají tu aroganci říci, že brání liberální demokracii! Toto je jejich pojetí liberální demokracie? Na druhou stranu chápu, že v neziskovém prostoru „tečou“ velké peníze. 17. listopad, ať už jakkoliv, bude. A s ním i bilance demokracie, naší cesty ke štěstí a prosperitě a úvahy, zda patříme na Západ či na Východ. Úvahy, co v naší zemi děláme špatně či dobře. Povzneseme-li se nad „pěnu dní“, kterou jsme nyní čeřili, lze říci něco, co by u té příležitosti lidé určitě měli slyšet? Pamatuji si, že jedno z hesel ODS do krajských a senátních voleb bylo: „Patříme na Západ, ne na Východ!“ Ale v ODS jaksi zapomněli na to, že České republika nepatří ani na Západ, ani na Východ, ale do střední Evropy. Každý by si měl sám pro sebe zhodnotit, co se v republice děje špatného a co by chtělo zlepšit. Myslím, že by vláda měla začít dělat skutečnou politiku pro lidi.

Už to vyplouvá na povrch. Takto řádili migranti o Halloweenu v Rakousku Bouřlivé oslavy Halloweenu jsou již letos minulostí, ale některé rakouské ženy na něj asi budou v hrůze vzpomínat ještě dlouho. Obě zde zmiňované byly napadeny sexuchtivými migranty ze zemí třetího světa. Zlověstně vyřezané výrazy na svítících dýních, čarodějnické kostýmy a další atributy, které neodmyslitelně patří k Halloweenu a které budí děs a hrůzu. Dvě rakouské ženy z Gmundenu a Lince však prodělaly o halloweeenské noci mnohem děsivější zkušenost. Staly se obětí sexuální napadení a musely svést asi nejdůležitější boj ve svém dosavadním životě. Naštěstí nedošlo k nejhoršímu, ale přesto obě dvě oběti děsivé zkušenosti jen tak z paměti nedostanou. V prvním případě napadl na zastávce Dornach v „lepší“ čtvrti Lince, St. Magdalena, jednadvacetiletý Afghánec mladou ženu, která se právě vracela z halloweenské párty. Migrant se k ženě znenadání přitočil a dožadoval se pohlavního styku. Prudce ji srazil k zemi, ale žena se nehodlala jen tak vzdát. Škrábala jej na obličeji a zuřivě se bránila všemi svými silami. Překvapený útočník nakonec ustoupil, ale to ještě nebyl konec. Ženě se podařilo se mu vytrhnout a dát se na útěk. Zaskočený násilník se však nicméně rychle vzpamatoval a brzy svoji oběť dohnal a pokusil se ji opět znásilnit. Ani tentokrát se žena nedala, opět mu poškrábala obličej. Dokázala se mu vytrhnout i podruhé a tentokrát již stihla kontaktovat policii, která afghánského migranta dopadla do několika málo minut. Především díky škrábancům, které mu žena způsobila, měla policie svůj úkol značně ulehčený. Dvacetiletá oběť v Gmundenu musela dle deníku Kronen Zeitung společně s další ženou čelit třem žadatelům o azyl. „Čekala jsem se svojí kamarádkou na její matku, když nás začali obtěžovat tři přistěhovalci. Jeden z nich na mě sahal a poté mě udeřil velmi bolestivě hlavou do nosu. Další dva se přihnali k našemu vozu a ukazovali nám své genitálie,“ vypověděla mladá žena na policii, kterou se naštěstí podařilo oběma ženám kontaktovat. Než však dorazila policie na místo, nejagresivnější z útočníků byl již pryč a ostatní dva začali dělat, že nerozumí německy. „Policie nám sdělila, že nemůže nic dělat,“ stěžovala si oběť rakouským médiím. Jak uvádí server Wochenblick, opět se potvrdilo, že zejména Afghánci se podílí na sexuálních deliktech nadstandardně. Konkrétně v Linci došlo ke znásilnění pro změnu africkým migrantem minulý měsíc a jeho obětí se stala třicetiletá žena. To samé se přihodilo v létě osmnáctileté dívce z Lince, kterou znásilnil Turek a Afghánec.

Takto se Česká televize snažila rozpoutat 17. listopadu odpor proti prezidentu Zemanovi. Shrnutí Petra Žantovského, které ukazuje mnoho zajímavého TÝDEN V MÉDIÍCH Dění kolem výročí 17. listopadu prokázalo, pro koho bije srdce České televize, ale zcela zjevně se nepovedl ani s její pomocí pokus aktivizovat masy a postavit je jednoznačně proti prezidentovi a demokraticky zvoleným institucím v této zemi. Petr Žantovský si ve svém pravidelném hodnocení všímá i toho, že jsme se sice nedozvěděli, kdo vynaložil miliony na akce proti hlavě státu, ale bludů a permanentní propagace protizemanovských akcí jsme ze strany veřejnoprávní televize ušetřeni nezůstali. Veškerá pozornost domácích sdělovacích prostředků se v uplynulém týdnu točila kolem výročí 17. listopadu, a tak i pravidelný mediální odraz bude patřit takřka výhradně jemu. „Zaprvé je třeba uvést, že navzdory snažení České televize se ukázalo, že týden neklidu se nepovedl, že se nekonal. Lidí bylo v ulicích mnohem méně, než se očekávalo, lidský řetěz proti komunismu neměřil kilometry, ale nějakých sto metrů, i podle těch nejoptimističtějších odhadů bylo na Václavském náměstí ve čtvrtek večer kolem deseti až patnácti tisíc lidí, a to ještě připočtěme, že se tam konal hudební koncert bez vstupného, abych tak řekl, takže mnozí lidé tam mohli přijít hlavně kvůli té muzice. Ale to je těžko prokazatelné, čili tím nemá smysl argumentovat,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský. Smysl ale má položit si několik otázek, které s akcemi odehrávajícími se 17. listopadu souvisejí. „Tou první, která se nabízí, je otázka, kdo platil peníze, a to jsou podle mě řádově miliony, za pronájem technických prostředků, to znamená všechny ty zesilovací aparatury a projekční obrazovky. To jsou obrovské částky, a ty musel někdo vydat. Zajímalo by mě, kdo to byl a z jakého důvodu to bylo. Někdo také platil ty pečlivě vyvedené protizemanovské transparenty, kterých tam byla velká spousta. Celá ta akce musela stát opravdu řádově miliony, ne-li víc, ale určitě miliony, za to dám ruku do ohně. Myslím si, že člověk znalý poměrů v podobných produkčních situacích, teď nemyslím demonstrace, ale třeba rockové koncerty, mi potvrdí, že si nevymýšlím, že ten odhad je správně,“ nepochybuje mediální odborník. Česká televize se nemění. A pokud ano, tak leda k horšímu Otázky vyvolával i televizní přenos z večerního happeningu na Václavském náměstí. „Během něj jsem například slyšel z úst pana Železného, který to zpravodajství provázel, mnoho zajímavých hlášek. Nejvíc mě překvapila ta, když přirovnal tu čtvrteční akci k demonstraci z roku 1999, která nesla název ‚Děkujeme, odejděte‘ a byly tam ty známé přeškrtnuté tváře Zemana a Klause z období opoziční smlouvy. A pan Železný prohlásil, že se jí zúčastnily statisíce lidí. Nu já tam tehdy byl a pamatuji si to velmi dobře, ale statisíce lidí vypadají trošku jinak. Opravdu by mě zajímalo, kde pan Železný a Česká televize, nebo její editor, který mu psal tyhle bludy, vzali ty statistiky, z jakých zdrojů čerpali, jestli policejních nebo jenom čistě českotelevizních,“ podivuje se Petr Žantovský. I k té sedmnáct let staré akci měla veřejnoprávní televize blízko. „Česká televize ji spoluorganizovala, jak si jistě všichni vzpomeneme, formálně či neformálně, každopádně tomu dělala stejné promotion jako letos 17. listopadu, takže se vůbec nic nemění. Nemění se Česká televize. A pokud, tak jedině k horšímu. Nemění se skupina lidí, která tyhle aktivity organizuje. Jsou to stále stejní lidé, které takovým velmi nešikovným způsobem reprezentoval pan Pithart na Albertově. Musím říct, že jeho projev byl velice fanatický, velice nenávistný a opravdu se mu nepovedl. Protože pokud chtěl otočit směrovku české politiky ve směru proti demokracii, proti zvoleným zástupcům voličů, tedy i proti prezidentovi, tak se mu to zcela určitě nepodařilo,“ tvrdí mediální analytik. Mnoho věcí nemáme, ale zrovna svobodu tu máme Podle jeho názoru se Petru Pithartovi jenom podařilo nechtěně vyzradit na sebe a na lidi, jako je on, když říkal „my přece nejsme elita“, tak ve skutečnosti jako by hlásal „no já jsem elita“. „Jeho projev vyzníval jako pravý opak toho všeho, čím byl slovně vyjádřen, co označoval. Tak to se také nepovedlo. Dále by mě velmi zajímalo, kdo platil autobusy například z Masarykovy univerzity v Brně, které svážely studenty do Prahy. Česká televize o tom odvysílala reportáž, ukázala studenty, jak se chystají na autobus, jak jedou do Prahy demonstrovat, jak se pak vrací na večerní lampionový průvod do Brna. Pokud autobusy platila univerzita, tak je to skoro trestuhodné. Pokud to byla nějaká soukromá osoba nebo nějaký jiný subjekt, tak by bylo dobré to vědět, protože pak bychom se zase dostali trochu blíže tomu, kdo je kdo a kdo má jaké zájmy,“ vysvětluje Petr Žantovský. Také se zcela určitě nepovedlo a obrátilo se samo proti sobě, prohlášení, že tu jde o nějaký boj za svobodu. „Mám pocit, že svobodu máme. Mnoho věcí nemáme, ale svobodu máme. Kdybychom ji totiž neměli, tak by ten 17. listopad předevčírem vypadal jinak. Demonstrovat povoleným způsobem, nic neriskovat, udělat si z toho na jedné straně výlet do Prahy, na druhé straně hudební večer, na třetí straně si u toho vytvořit pocit, že jsem u toho, když se dělají dějiny. To patří ke každé mladé generaci, to je v pořádku, a není možné proti tomu nic namítat, ani není důvod. Někdo má nějaký názor, tak nechť ho vyjádří. Ale to, že ho smí vyjádřit, znamená, že máme svobodu, ne že ji nemáme, jak se tam namnoze říkalo,“ upozorňuje mediální odborník. Akcím na podporu prezidenta byla věnována řádově menší pozornost Samozřejmě se nedala přehlédnout permanentní propagace protizemanovských akcí a v tom poměru malý prostor, který byl zpravodajsky věnován akcím druhé strany. „Například té manifestaci na pražské Letné na podporu prezidenta. Těch obrázků bylo mnohem a mnohem méně, řádově méně. Abych nemluvil jenom o České televizi, tak jsem sledoval on-line linky.cz, jak o těch akcích celý den informovaly. I tam to bylo v poměru zhruba jedna ku deseti, co se týče pozornosti věnované jednotlivým aktivitám. A když už se nějaké prozemanovské aktivity ukázaly, tak byly vždy nějakým způsobem shozeny. Například na fotografii z Letné je především vidět, že tam kdosi drží transparent Bloku proti islámu s nápisem ‚Islám v ČR nechceme‘. Myslím, že to nebyl hlavní étos shromáždění v Letenských sadech. Tak to se mi opět jeví jako propaganda,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský. Vrací se i k události u Rudolfina, kde chtěli anarchisté s kapucemi na hlavách zablokovat Křížovnickou ulici, aby tamtudy nemohl projít pochod na podporu prezidenta. „Z toho nabídla média pár dramatických snímků, jak policisté odvádějí jednoho zřejmě zadrženého demonstranta k policejnímu vozu, což působilo dojmem velmi dramatickým jak z amerického filmu. Ale pokud tam byl někdo očitým svědkem, tak viděl, že šlo o nějakých dvacet, pětadvacet lidí sedících v kolejišti a odmítajících akceptovat výzvu policie, aby uvolnili cestu. Zcela zjevně šlo z jejich strany o snahu o provokaci, o snahu nechat si nabančit, aby bylo pak možné argumentovat: ‚Podívejte se, to je přece ´fašistická´ policie a je stejná jako byla ta komunistická.‘ Proto tam to slovo fašismus neustále padalo, křičeli to tam,“ poukazuje mediální analytik. Zcela zjevně se nepovedl pokus aktivizovat masy Udivilo ho, že tito lidé, kteří tam takto provokovali, křičeli heslo „No pasaran“, což bylo heslo španělských socialistů v období občanské války od roku 1936 ve Španělsku. „To samozřejmě znamená ‚neprojdou‘, ale používat v podstatě komunistické heslo v tomto kontextu mi přijde velice pomýlené a jenom to vyjadřuje hloupost lidí, kteří to činí, organizují a podněcují. Takže suma sumárum vzato se celá ta věc nepovedla. Myslím si, že zůstala dost výrazně mimo masový zájem občanů, o čemž svědčí různé v podstatě zanedbatelné akcičky ve velkých městech, v Ostravě to bylo kolem pěti set lidí, to nic není, to je taková větší příbuzenská sešlost. Zcela zjevně se nepovedl pokus aktivizovat masy a postavit je jednoznačně proti prezidentovi a proti demokraticky zvoleným institucím v této zemi,“ podotýká Petr Žantovský. Když si nalistoval seznam třiceti akcí, které byly na 17. listopadu nahlášeny na Magistrátu hlavního města nebo na dalších úřadech, tak ho zaujalo, že hodně těch aktivit bylo registrováno 17. května mezi půlnocí a půl jednou. „Přitom ty žádosti podávaly rozmanité organizace. Tak začnu rektorátem Univerzity Karlovy, který ji podal v 0:00:00 hodin. V 0:00:10 je uveden jakýsi Jan Cemper, který byl v médiích označován za aktivistu. Tentýž Jan Cemper pak ještě v říjnu ohlásil další aktivitu, respektive ten původně zakázaný průvod, který mu soud nakonec povolil, že se konat může. Nejvíce akcí bylo ohlášeno 17. května,“ konstatuje při pohledu do seznamu akcí ohlášených na předvčerejší státní svátek. Nebylo těžké poznat, pro koho bije srdce veřejnoprávní televize Toho dne oznámil například Petr Lázňovský akci za účelem oslavy státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii, magistr Simeon Popov jako připomínku tragických událostí, Jiří Kubík ohlásil shromáždění současných a bývalých studentů, Daniel Jirotka za účelem oslavy svobody k 27. výročí sametové revoluce, Jan Sigmund akci s názvem Demokracie a občanský aktivismus, Nový horizont s. r. o. jako oslavu výročí 17. listopadu nebo Tomasz Peszynský nahlásil shromáždění na podporu zachování demokratického směřování. „Tak by se dalo pokračovat. Je to takové hezké a zajímavé datum, které je samozřejmě dáno tím půlročním předstihem před 17. listopadem, kdy je možné akci nejdříve nahlásit. Ale je zajímavé, že to všichni spustili takříkajíc v jeden okamžik, takže to nepochybně musí být organizovaná záležitost,“ myslí si Petr Žantovský. Připadá mu podivné, že i když tam figurují různá jména i různá sdružení, tak k ohlašování došlo ve stejných datech. „Nevím, jestli to je nějaké duchovní splynutí jednotlivých ohlašovatelů, že je to napadlo současně. Jen ještě uvedu Jana Dlouhého prvního června na podporu Zemana a Jaroslav Staník také prvního června na podporu SPD. Takže to funguje oboustranně, aby to nevypadalo, že útočím na jednu stranu toho pomyslného názorového sporu,“ připomíná mediální odborník. „Když to celé shrnu, tak nám Česká televize opět předvedla, jak se nemá dělat objektivní a nestranná publicistika a zpravodajství. Bylo to patrné také v diskusních vstupech, pro koho bije srdce České televize. A její vzdalování se od většiny lidí standardního demokratického uspořádání je čím dál hlubší a ta propast se prohlubuje,“ míní Petr Žantovský. Zostouzeni jsou ti politici, kdo naslouchají hlasu lidu Pro pointu k dnešnímu povídání sáhl k úvaze spisovatele Vlastimila Vondrušky, která pod titulkem „Hlas lidu už není hlasem božím“ vyšla minulou sobotu v MF Dnes. „Pan Vondruška se v ní zabývá pojmem populismu a jeho zneužitím v dnešní době. Říká, že populismus se stal nadávkou. Každý, kdo má být nějakým způsobem difamován a obviněn z nějaké nepravosti nebo nevhodného politického názorového směřování, tak je onálepkován populistou a je vymalováno. To je velmi nebezpečné, protože to vnáší mezi lidi ty propasti. Tak když se říká, že jsme rozdělená nebo mezi sebou bojující společnost, tak to samozřejmě vzniká i následkem takovéto etiketizace. A já bych tedy doporučil každému, kdo o sobě říká, že má v úctě demokratické procedury, aby si tenhle text přečetl a vzal si z něj své poučení,“ dodává mediální analytik.

Soros byl obviněn z podněcování protestů napříč Amerikou proti Trumpovi, píše Daily Beast Ve vysílání na Fox News americký novinář Pete Hegset obvinil miliardáře George Sorose z organizace protestů proti novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Podle Hegseta jsou protestující naladění proti Americe a chtějí rozpoutat peklo v celé zemi. Během nedělního pořadu Fox & Friends na Fox News Channel jeden z hostů programu, novinář Pete Hegset řekl, že protesty proti novému prezidentovi Donaldu Trumpovi, které probíhají po celé zemi, jsou spojeny s miliardářem Georgem Sorosem, napsal The Daily Beast. Podle Hegseta, zejména Soros, stejně jako různé politické skupiny jako moveon.org chtějí, aby v Americe zavládla „nekonečná anarchie". Protestující označil za antisemity, ačkoliv Soroš sám je Žid. „Nejsou to proameričtí liberálové, kteří jsou zklamáni z konzervativismu. Jsou naladěni proti Americe a chtějí rozpoutat peklo v celé zemi," zdůraznil Hegset. Podobné myšlenky vyjádřil i nově zvolený prezident Spojených států, Donald Trump, když už mluvil o „profesionálních demonstrantech, které podněcují média". Zdroj: pz.cz

Uprchlíci? Dopadne to na nás jako Hitler, myslí si Zemanem vyznamenaný kmet. Mluví o dementech ROZHOVOR Migrační krize spojená s pronikáním islámu do Evropy je jako řízený výsadek, jde o velké nebezpečí, které může mít dopady jako za Hitlera. ParlamentnímListům.cz to řekl bývalý disident, politický vězeň, nositel medaile Za zásluhy a předseda Jazzové sekce Karel Srp, jeden z účastníků tzv. disidentské snídaně s Francoisem Mitterandem na konci 80. let. Srp chválí prezidenta Zemana, který podle něho ve svých krocích myslí na zabezpečení země pro dalších padesát let. Prezident Miloš Zeman nedávno oslavil tři roky ve funkci. Jak jeho dosavadní prezidentství vnímáte? Když se blíží vichr, někdo staví vysoké zdi – jiný větrné mlýny. Pan prezident kompletuje turbíny s obrovskými vrtulemi, které vytváří hospodářsko-politickou energii pro příštích padesát let. Vzpomeňme na ministra Grégra, kterému spílali za jadernou elektrárnu. Ostatně i to bylo za vládního předsedování Miloše Zemana. Po filmu o blackoutu paneláčtí dementi sklapli. Obdobně bych mohl mluvit o záměrech ministrů Schlinga, Kužvarta, Kavana a dalších. Paneláčtí dementi? Co tím myslíte? Nejde o stavařský faul, ale o úsilí, abychom všichni vykročili jejich nohou. Když se někdo dozví, že jsem zemanovec, pro kterého je překvapivě Amerika více než pro Židy Jeruzalém, ztuhne, protne mne zrakem kamsi v dál. Vždycky se leknu, že se zeměkoule vychýlila z osy. Vždyť on – tedy Zeman – přece podle nich rozděluje společnost… Zachvátí-li tě, zahyneš... Mám cejch spoluviníka. Paneldement má geometricky střižené názory, nevyvratitelné, zásadně antihradní. Příklad: Knihovna Václava Havla uspořádala diskusi o prezidentování Miloše Zemana. Včele stolu guru, se kterým si tykám. Do mikrofonu zvolal: Zeman – to je nevzdělanec a vožrala. Patnáct přítomných zaříhalo souhlasem. Po skončení jsem k němu přišel: Ale já jsem byl v životě nejvíc vožralej – pravím – s Havlem; zejména, když to měl Vašek zadarmo. Guru souhlasil: Já vím, ale dnes to nebyla debata o Havlovi. Musím uznat, že nebyla. Zdali se v Knihovně Václava Havla později konala diskuse o panu prezidentovi, se kterým jsem sdílel Bory, nevím. V prostředí této knihovny jsem po právu lůzou: výučák mám z kriminálu – taková hezká knížečka – a přiznávám, že mne tři sklenky whisky zadarmo vždycky nalomily. Byl jsem totiž do třiceti absolutní abstinent. Panelový dement nemusí žít v prostředí kubistických pravých úhlů – naopak vymyslel tzv. podnikatelské baroko, se kterým zasvinil okraje všech měst a vesnic – prostě, má nasráno v hlavě. Proto jen v takové lebce se může zrodit nesmysl, že nás někdo půlí, čtvrtí, osekává a vykosťuje; nevidí-li sněmovnu, vyhlášky městských částí, tzv. protiteroristická předopatření a vymýšlení hrůzy, na které se dá tolik vydělat. Spolehlivým kšeftem je napravování předchozích chyb, každým rokem máme za dveřmi tři smrtelné infekce, a pokud neužíváme na čištění WC chemikálii, nyní s dvojnásobnou silou účinku, jsme ztraceni – i soused ji už má. Ovšem i několik senátorů vyzvalo pana prezidenta ke „zdrženlivosti“… K tomu jen velmi stručně. Sedmdesát procent národa to vidí jinak. Pohoršení senátoři by měli nad sebou spláchnout. Zastavme se na chvilku u něčeho jiného. Použil jste v jedné z předchozích odpovědí několik ostrých výrazů a pamatuji si, že jste mi nejednou kriticky říkal, že takovému slovníku dáváme v PL příliš velký prostor. Ačkoliv z lochu mám v reverzibilních buňkách paměti kvalitní slangový slovník, včetně cikánského, sprosťárnu jsem v tomto rozhovoru použil pouze jednou. Prvý článek mi vyšel před 51 lety. A celý život jsem rozhovory s lidmi učesával. Dobře zasazený vulgarismus je trefný a libý i pro dámy. Zírám, jak s ním umí na papíře manévrovat Ringo Čech nebo John Bok – právě v ParlamentníchListech.cz. Trochu přitvrdil i Petr Cibulka, od kterého jsem za normalizace neslyšel sprosté slovo. Byl radikálním antikomunistou, ale slušňákem. Václav Havel uměl pojmenovat problém jedním slovem – Miloš Zeman jedním bonmotem. Všímám si, jak další a další weby suplují stylistiku ParlamentníchListů.cz. Pojďme k dalšímu tématu. Migrační krize, o níž jsme se před časem již bavili, stále není vyřešena. Migranti se kumulují u řecko-makedonských hranic a nemůžou dál a zpochybňuje se i dohoda s Tureckem. Jak to na vás celé působí? Psal jsem o tom do PL před rokem: Jde o řízený výsadek krytý bídou skrze TV obrazovku. Uprchlíci se kupodivu vyhýbají sousedním bohatým zemím s příbuzným náboženstvím, zvyklostmi, mentalitou, mešitami nebo rodinnými vztahy. V Evropě jde o Čapkovu válku s mloky, která totálně vyluxuje všechny zasažené země. Evropa porodila depopulaci, která požere tisíciletý vztah Evropanů k vlastní zemi. Neunikne nikdo. Počkejte, použil jste slovo depopulace… Více sedí než holocaust. Asi proto, že je bližší angličtině, nebo spíš američtině a slovu depopulation, tedy vylidnění. Za normalizace jsem ilegálně přijel do Varšavy. Byl jsem v kostele a statečný farář volal: Nepřipustili jsme germanizaci – nepřipustíme bolševizaci. A nyní papež František hovoří o obohacení Evropy, přijme-li uprchlíky. Znám eviánskou konferenci v roce 1938, kdy 32 států odmítlo nabídku Německa na kvóty Židů, kteří mají být z Německa a Rakouska vysídleni do tzv. demokratických zemí. To by pan Hitler nikdy nepřipustil, tvrdili diplomaté a pak zavčas zdrhli do bezpečí. Scénář katastrof začíná: nikdy nepřipustíme – uděláme výjimku – měli jsme udělat – již je pozdě. Paneldementům radím poslechnout si nahrávky třeba výzvy ke klidu z úst generála Medka 22. září 1938, komentář k situaci po Mnichovu generála Syrového z 30. září 1938, abdikační projev prezidenta Edvarda Beneše z 5. října 1938, hlášení rozsudků smrti. z 6. 6. 1942 atd. Zatím jsem nezaregistroval rozhodné, jednoznačné a trvale opakované stanovisko České biskupské konference, církví placených ze státních peněz, Federace židovských obcí, kecálistů o rozdělení občanů na půlky atd. Demonstroval jsem na Hradčanském náměstí proti vynucenému přistěhovalectví a jediným místem, kde se zastavil čas, byla do jednoho zavřená a tmavá okna arcibiskupského paláce. Existuje snad dohoda, že by nový pan Hitler někoho přece jenom nepodřezal?

Studenti budou rozdávat křivé banány jako důkaz evropských hodnot! Kalousek a Schwarzenberg narazili. Babiše stvořil kapitalismus nejhorších zlodějin. Poslanec KSČM hovoří ROZHOVOR „Pana Babiše porazí opět jen pan Babiš! Tento charismatický fenomén byl stvořen liberálním kapitalismem opřeným o nejhorší zlodějiny na státním a obecním majetku v historii Evropy, kde české slovo ‚tunelování‘ je synonymem. Jeho konec bude spojen s neschopností korigovat svou povahu a vztahy k okolí v zájmu politické shody a kompromisu. Historie takovéto politiky již zná a vždy zanechali výraznou stopu v dějinách, většinou bohužel velmi kontroverzní, i když pro mnoho lidi líbivou,“ říká místopředseda poslaneckého klubu KSČM Leo Luzar. Uplynulý týden protestovali studenti ve výstražných stávkách po celé republice za dodržování ústavních zvyklostí. V reflexu Václav Klaus ml. odmítl, aby se politika míchala do škol. Miroslav Kalousek pak prohlásil, že se mu dělá z Klause nevolno a vmetl mu, že jeho otec byl členem první polistopadové vlády, která vznikla na základě studentských protestů. Co si o tom myslíte? Bojují studenti za svobodu jako v roce 1989? Využívat školou povinné žáky a studenty jako nátlakový nástroj k popření výsledku demokratických voleb považuji za popření demokracie a porušení školského zákona a bourání dlouho budované apolitičnosti vysokých škol. Hesla, která někdo hromadně vytvořil, vyrobil a rozdával, jasně směřovala proti výsledku demokratických voleb, i když ve volební kampani voliči veškeré informace měli, a přesto volili, jak volili. Je nutno se ptát, zda tito lidé, kteří se voleb svobodně a demokraticky zúčastnili, nemají také právo demonstrovat za potvrzení výsledku voleb, a věřte, byly by to demonstrace podstatně větší a v celé republice. Tito lidé si ale demokracie váží! Nezůstalo jen u středoškoláků a vysokoškoláků. Jak bylo vidět na videozáznamech z náměstí Václava Havla, které zveřejnila DVTV, do stávky se zapojily i dvanáctileté děti, které se obávají toho, že nás zpět Babiš se Zemanem „vrhnou do komunismu“. Část videa malých dětí, které se zapojily do stávky, koluje, a někteří uživatelé internetu píší, že je to „politická pedofilie“. Myslíte si, že pohled dvanáctiletého dítěte skutečně může být pro politiky inspirací? O čem to svědčí, že se k politice vyjadřují i malé děti, a jak vidět tuto akci studentů? Toto je otázka na pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu – a pokud to, co se dělo, chce přejít mlčením, stane se hrobařem nepolitického školství! Tisíce lidí také demonstrovaly za Českou televizi. Prezident tento protest komentoval v TV Barrandov: „Víte, za co ti chudáčci demonstrovali? Za svobodu televize ne, ale za Kalouskovu televizi,“ řekl prezident, který to prý dokáže jednoduše tím, že v inauguračním projevu věnoval ČT pouze jednu větu, protože za víc nestojí a protože má zpravodajství a publicistiku vychýlenou ve prospěch TOP 09. „Lidé demonstrovali na základě pouze této jedné věty,“ uvedl. Zmínil, že nikdo ČT neohrožuje a nikdo neútočil na svobodu slova. Jak brát slova prezidenta Miloše Zemana? A z čeho podle vás vyplynulo základní téma demonstrací, že je u nás ohrožena svoboda slova? Svobodu slova ohrožují paradoxně sami strážci. Objektivita dle vlastního názoru redaktora nebo majitele je jedním z největších nešvarů soudobé žurnalistiky. Vřele doporučuji si přečíst závěry analýzy, o které hovořil pan prezident Zeman, a udělat si názor na vysílání ČT každý sám. Martin C. Putna řekl, že vrahem Jána Kuciaka a jeho snoubenky v duchovním smyslu jsou podle něj Robert Fico a český prezident Miloš Zeman. Oba podle něj patří před soud… Co na to říci? Pan Putna je chudý duchem a ti jsou blahoslavení nebo držení v kazajce s velmi dlouhými rukávy. Maďarský premiér Viktor Orbán řekl, že v současném dění na Slovensku spatřuje rukopis George Sorose a jeho organizací, které útočí na vlády zemí, jež se brání migraci – včetně Maďarska, Česka a Slovenska. Soros podle něj chce přeměnit Evropu v kontinent migrantů. Co si o tom myslíte? A souvisí protesty u nás s děním na Slovensku? Pokud je někdo oprávněn hovořit o vlivu pana Sorose na politiku, tak je to pan Orbán, absolvent školy podporované tímto politickým filantropem se vznešenými cíli, ale nečestnou cestou. V Respektu vyšel s odkazem na průzkumy, které ukazují posilování hnutí ANO, článek, že téma antibabiš prostě nefunguje. Co vlastně udělal Andrej Babiš s českou veřejností? Co by musel udělat špatně, aby ho Češi měli dost? Mimochodem, přichází s tématy jako zvyšování důchodů, slevy na jízdném, objíždí republiku a říká, co všechno zaplatí a postaví. Bude tohle dál fungovat? Pana Babiše porazí opět jen pan Babiš! Tento charismatický fenomén byl stvořen liberálním kapitalismem opřeným o nejhorší zlodějiny na státním a obecním majetku v historii Evropy, kde české slovo „tunelování“ je synonymem. Jeho konec bude spojen s neschopnosti korigovat svou povahu a vztahy k okolí v zájmu politické shody a kompromisu. Historie takovéto politiky již zná a vždy zanechali výraznou stopu v dějinách, většinou bohužel velmi kontroverzní, i když pro mnoho lidi líbivou. V Itálii zvítězily strany, které neskrývají odpor proti Evropské unii a proti migraci do Evropy. Jde o předěl ve vývoji EU? Otřese se „Brusel“? Bude nutné zcela přehodnotit nejen politiku migrace, nebo bude EU dále stabilní? Třeba i proto, že Merkelová bude v Německu dále pokračovat. Budou „antisystémové“, „populistické“ a „extremistické“ strany v Evropě posilovat, nebo slábnout? Itálie je v problému „díky“ svému volebnímu systému politických stran, neschopnému získat většinu ideově nebo programově vyjasněné formaci. Více než Unie je v Itálii ohroženo euro – a Evropa bude muset tak jako tak přijmout hořkou pilulku své neschopnosti razantně říci NE. Tyto tendence budou narůstat a pokud se Němci nevzpamatuji a než konečně pochopí neživotnost filozofie sebemrskačství jako filozofie odpuštění, budou příčinou rozpadu EU. Osobně držím Evropě palce, protože kocovina bude strašná a klasický slovanský recept na ni, to jest slepičí vývar, nám snad zůstane. Čím dál více lidí nevěří Evropské unii, i když eurodotace čerpáme. Ve Sněmovně vzniká iniciativa, která má jako hlavní cíl zlepšit povědomí českých občanů o Evropské unii. Plánují se do ní zapojit poslanci všech stran kromě SPD a KSČM. S návrhem vytvořit nadstranický klub, který se bude zabývat evropskou agendou, přišla místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová: „Chybí tu hlasy, které o Unii mluví pravdivě a nedemagogicky,“ objasnila svůj záměr. Proevropské strany o pozitivech EU pro Česko informují málo nebo špatně, naopak euroskeptické strany prý neustále bombardují občany neúplnými nebo zcela nesmyslnými informacemi. Hlavním přínosem platformy mají být veřejné akce na půdě Sněmovny. Připomeňme, že olomoucká univerzita v rámci osvěty, nejen co se týká EU, bude prostřednictvím takzvané „občanské univerzity“ posílat studenty a dobrovolníky do regionů. Budou lidé naslouchat? Skončí v Česku díky osvětě, ať už od politiků nebo dobrovolníků, trend euroskepticismu? Studenti budou rozdávat křivé banány jako důkaz evropských hodnot! Jediná smysluplná cesta je opustit zvenčí uložený politický cíl EU spojený s šířením jediné té naší pravdy za každou cenu – a zachránit ji znamená vrátit se k Evropskému hospodářskému prostoru na bázi společných ekonomických zájmů nezávislých rovnoprávných států. Do jaké míry hrozí, že by Rusko mohlo čelit rozkladu zevnitř kvůli nacionalismu jednotlivých republik a entit, které tam žijí? Pak by mohla přijít katastrofa i pro nás. Jaké vztahy teď s Putinem nastolit? Toto riziko mají všechny státy, ve kterých žiji národnostně různí občané. A není to jen Rusko, ale i USA nebo Indie a podobně. V minulých letech tolik napjaté vztahy mezi Ruskem a Západem dostávají další vážné trhliny. Velká Británie i další klíčové země Evropské unie obviňují Rusko, že stojí za útokem na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém Salisbury, který zásadním způsobem zhoršil vztahy mezi oběma zeměmi. Premiérka Theresa Mayová prosadila v britském parlamentu vyhoštění 23 ruských diplomatů a další sankce. V reakci na vyjádření ruské diplomacie, že smrtící jed mohl pocházet i z Česka, navrhuje bývalý poslanec Ivan Gabal vyhostit ruské diplomaty z Česka. Podobný názor zastávají i další. Měli bychom takto odpovědět? Ráno moudřejší večera, říkávala moje babička, a v tomto případě to platí dvojnásob. Zvláště Velká Británie by měla byt opatrná na kategorické tvrzení, protože už jednou zavinila lží tajných služeb tragédii tisíců lidi. Tony Blair lhal o zbraních hromadného ničení v Iráku, aby ospravedlnil neospravedlnitelné. Tento bojový jed byl vyvíjen v bývalých sovětských republikách a spadal pod kontrolovanou likvidaci jedů prováděnou americkými specialisty. Kde skončily vzorky jedu a jakou kontrolu nad sklady byl schopen zabezpečit americký maňásek Jelcin, to si dovedeme všichni představit. Prostě postříkali lejno voňavkou a tvrdí, že nesmrdí. Ukrajinská poslankyně Nadija Savčenková, která se v ČR sešla s Karlem Schwarzenbergem a s Miroslavem Kalouskem (jenž jí věnoval dýku), údajně měla plánovat státní převrat a zamýšlela prý vraždit poslance Vrchní rady. V parlamentu ji z toho obvinil ukrajinský generální prokurátor Jurij Lucenko. Podle prokuratury chtěla použít granáty, střílet z minometů a z automatických zbraní „dobít přeživší“. Savčenková obvinění odmítla a nabídla, že se nechá veřejně vyslechnout na detektoru lži, píše agentura Reuters. Podle ní jde o válku tajných služeb. Co si o tom myslíte? Tady snad jen krátký komentář. Ukazuje se, že politika pana Schwarzenberga a pana Kalouska, že nepřítel mého nepřítele je mým přítelem, narazila, ale bohužel nejsou schopni se poučit a vyvodit osobní zodpovědnost.

Uprchlíci: Zemane, my jsme bojovali. Máme šrámy. Žijeme v blátě, hrají s námi špinavou hru Server Blesk.cz přinesl vzkaz prezidentu Miloši Zemanovi. Uprchlíci z tábora Idomeni na řecko-makedonské hranici totiž ukázali své šrámy a vzkázali mu: „Ve své zemi jsme bojovali.“ „Už jsem bojoval proti Tálibánu,“ řekl například Pákistánec Ali Gondal a ukazuje jizvy, které má prý právě z těchto bojů. Postavil se tak proti argumentům české hlavy státu a dalších, proč nezůstávají ve svých zemích a nebojují za obranu vlasti a místo toho míří do Evropy. Uprchlíci, kteří serveru Blesk.cz ukázali své jizvy, se podle svých slov do Evropy vydali na popud rodiny, která je do Evropy vyslala poté, co Islámský stát začal útočit v Pákistánu. „600 dolarů na loď z Turecka do Řecka jsem dostal od matky,“ řekl například 21letý Iráčan Ayad. A uvedl, že v jeho zemi je velmi nebezpečná situace. Původní text ZDE Deník Právo následně popsal, v jaké situaci se v Makedonii uprchlíci kvůli uzavřené balkánské trase ocitli. Na řecké straně hranice, u obce Idomeni, se kvůli dešťům ocitli doslova v hromadách bláta a mezi obrovskými kalužemi. Na místě je zhruba 13 tisíc lidí. Syřan abú Hajda uvedl, že vše je tam jak velké kasino. „Oni s námi hrají špinavou hru, jsme pro ně jen hrací karty, nikdo se na nás nedívá jako na lidi,“ uvedl například pro BBC.

Tereza Spencerová: Vy, co nechcete islámskou Evropu... Víte, co vám Brusel chystá? Už nemohu hájit EU. Budou se držet koryt, až díky nim Kotleba a spol. zvítězí OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Uvědomujete si, že občanů Turecka je mnohem víc než syrských uprchlíků? A že jsou mnohem radikálnější? Táže se odpůrců islamizace Evropy analytička a editorka Literárních novin Tereza Spencerová. Ta ve svém pravidelném shrnutí týdenních událostí poukazuje i na to, jak současní evropští "pseudopolitici" vlastně vyrábějí jedince, jako je Marian Kotleba. Nemohlo chybět ani téma rozdělení či federalizace Sýrie. Klid zbraní v Sýrii zatím „drží“. Nicméně probleskují zprávy o excesech ruské a syrské armády. Již jste psala o možnosti rozdělení Sýrie či její federalizace. Čili: Rozdělit, federalizovat? Který ze zásadních hráčů je „za“ kterou variantu? Ano, „ukončení nepřátelských akcí“ drží, což je na jednu stranu poměrně překvapivé, ale na druhou stranu lze tento stav nejspíš vysvětlit tím, že mnohé protivládní skupiny jsou už po pěti letech bojů vyčerpané, vidina teoretického vítězství proti Asadovi se jim vzdaluje a navíc je Rusko postavilo před jednoduchou volbu: buď se k příměří a politickému procesu přidáte, nebo zemřete. A tajná analýza NATO, jejíž části před pár dny zveřejnil německý Focus, uvádí, že ruské bombardování je „přesné a efektivní“. A mimochodem, NATO se ve svém interním dokumentu o žádných ruských excesech typu bombardování nemocnic nebo zabíjení civilistů vůbec nezmiňuje. Asi nejsou tak značné, aby stály za řeč, tím spíš, že NATO také nemá zrovna čisté „skóre“. Aniž bych se snažila cokoli bagatelizovat, je dohledatelné, že většinu zpráv o ruských zločinech na civilním obyvatelstvu vypouštějí do světa různé, většinou exilové syrské skupiny, které tak ze všeho nejvíc chtějí světu připomenout, že ještě vůbec existují. Vývoj na bojišti, který syrská armáda se svými spojenci a ruskou vzdušnou podporou v posledních měsících jasně zvrátila ve svůj prospěch, a souběžný diplomatický postup Ruska a USA totiž z těchto kdysi protežovaných sil udělal naprosto zbytné přívěsky. A s tím souvisí i otázka federalizace Sýrie – teoreticky by se země měla rozdělit na Asadovu „multikulti“ část, dále na Kurdistán a východní pouštní region by připadl jakémusi nábožensky radikálnímu „Sunnistánu“. Jako první tento nápad nadhodil americký ministr zahraničí John Kerry, ovšem jen jako pohrůžku pro případ, že by se „mírový proces“ neodvíjel podle představ Washingtonu a Moskvy. Syrští Kurdové vidinu svého vlastního státu okamžitě uvítali, ale zůstali v tomto ohledu sami. Rusko totiž znovu zopakovalo velkoryse znějící mantru o tom, že si „o budoucnosti Sýrie musejí rozhodnout sami Syřané“, což lze na pohled překládat jako „neříkám tak, ani tak“, ale důležité je uvědomit, že si nenechají situaci vymknout kontrole, takže „na jejich slova beztak dojde“. Důležitější ale byla ovšem reakce Íránu a Turecka – oba státy v syrské válce sice stojí ostře proti sobě, oba ale mají vlastní kurdské menšiny a oba mají obavy, co by u nich doma vznik syrského Kurdistánu vyvolal. A tak, bez ohledu na nepřátelství v Sýrii, zajel turecký premiér do Teheránu, odkud spolu s tamním prezidentem společně do Washingtonu i Moskvy jen tak „pro jistotu“ vzkázali, že se Sýrie nijak parcelovat nebude a že zůstane jednotným státem. Bonmot praví, že Turecko není tak velké, aby dokázalo pohnout světem, ale není ani tak malé, aby těm velkým nedokázalo zkazit hru. A když se spojí s další regionální mocností, jakou Írán bezpochyby je, stojí všichni případní plánovači rozdělování Sýrie před velkou a možná i nepřekonatelnou překážkou. Tudíž, osobně soudím, že nápad s federalizací zůstane ve fázi nápadu. Přitom jsem si ale takřka jistá, že problém syrského Kurdistánu nějak formálně vyřešen bude. Představuji si nějaký kompromis, který bude přijatelný jak pro Turky a Íránce, tak především i pro Kurdy. Čili, po této válce se Kurdové k předválečnému „bezprizornímu“ stavu už nevrátí. Summit EU a Turecka přinesl črty řešení, jež sice podporuje většina zemí Unie, ale která zároveň přinášejí kritiku ze dvou stran: Jedna strana tvrdí, že EU je vůči Turecku submisivní a že relokace Syřanů z Turecka je vlastně uplatnění uprchlických kvót. Druhá strana kritiků zase tvrdí, že je nehumánní deportovat uprchlíky z Řecka do Turecka, či že je to dokonce ilegální. Kde je pravda? O ilegálnosti dohody mezi EU a Tureckem mluví OSN, a té bych věřila – vždyť by to beztak nebylo poprvé, kdy EU porušuje nejen mezinárodní právo, ale i své vlastní zákony. Tak proč by nyní nemohla „sáhnout“ do takové „nadbytečnosti“, jakou je evropská konvence o lidských právech? Ale vzato obecně ten summit nabídl smutnou podívanou. Turecko v posledních dnech „zrušilo“ dvě nezávislá média a na demonstranty požadující svobodu médií a projevu nasadilo slzný plyn, policie v Istanbulu gumovými projektily rozehnala demonstraci u příležitosti MDŽ, pohraničníci podle Amnesty International „každý den“ střílejí do syrských. uprchlíků a k tomu všemu Ankara nejenže podporuje Daeš v Sýrii, ale vede i otevřenou válku proti svým kurdským občanům, 250 tisíc z nich už muselo uprchnout ze svých domovů a jsou vnitřními uprchlíky, a mladá kurdská generace se adekvátně radikalizuje, takže se namísto řešení problému zadělává jen na problém ještě větší. A Unie na takový stát – namísto uvalení sankcí – přenáší migrační problém, dává za to Turecku miliardy, ale hlavně slibuje bezvízový styk ještě do léta a do budoucna i vstup do EU. Přitom se dohodli třebas na tom – Iráčany nebo Afghánce „nebrat“, protože tam se asi „nebojuje“. To ještě chápu, bojují tam přece naše okupační jednotky, a tak je trapné přijímat uprchlíky, kteří utíkají z námi „demokratizovaných“ zemí. Ale pak si plácli i na to, že za každého Syřana, který bude z řeckých ostrovů vrácen do Turecka, bude jiný Syřan přemístěn z Turecka do členských států EU. Komu to dává smysl, ať se přihlásí. A to ani nemluvím o tom, že zatímco se všichni zaklínají, že nechtějí islámskou Evropu, vstup Turecka do EU znamená – přinejmenším podle výsledků tamních posledních voleb, v nichž muslimskobratrského Erdogana podpořila polovina obyvatel – že se občany EU stane asi tak pětatřicet milionů muslimů, kteří jsou nejen mnohem početnější, než syrská migrační vlna, ale především v průměru mnohem radikálnější než většina Syřanů… Konečný souhlas s touto podivnou dohodou byl naštěstí ponechán až na summit EU v půli března a s ohledem na očekávanou vlnu námitek nelze už nyní předjímat, jak vše dopadne, ale po téhle ukázce evropské (vlastně německé) „diplomacie“, která stále tvrdší turecké diktatuře plní vše, co jí na očích vidí, se tak nějak nedostává slov. Vůbec se nebudu divit, když současné „politické elity“ a jimi linkovaná evropská budoucnost přiměje některé lidi k občanské neposlušnosti. Ten pocit, že Evropa ve skutečnosti nemá žádné vedení, kterého by si člověk vážil a akceptoval by ho, je čím dál silnější, a vyvázat se z poslušnosti vůči „elitám“ může být pro mnohé logické a odůvodnitelné. Na Slovensku proběhly parlamentní volby, ve kterých se dostalo do parlamentu osm stran, včetně Kotlebových národovců, kteří jsou označováni za fašisty. Většina stran je víceméně euroskeptická, strany pravicového euro-mainstreamu propadly. Co to vypovídá nejen o Slovensku, ale o celé Evropě? O přeskládávání politického spektra. I ministr Chovanec řekl, že pokud běžné strany nepřesvědčí lidi, že mají řešení třeba na uprchlickou krizi, obrátí se volič jinam... To je vlastně pokračování předchozí otázky, ovšem už převedené do praxe. Tak zvané „proevropské“ strany propadnout musely, protože „proevropanství“ dnes v politickém kontextu není žádná hodnota, ale jen slepá loajalita vůči Bruselu a touha dostat pohlazení od tamního establishmentu. Z toho jasně vyplývá, že „Evropa“, míněno byrokratický Brusel ovládaný nikým nevolenými, ale zato spoustou pravomocí oplývajícími lidmi, opravdu dokáže okouzlit už jen ty, kteří si zvykli na život v grantovém světě za zrcadlem, nebo se chtějí do Bruselu, tedy k lizu, dostat sami. Aby to ale nevyznělo špatně – já jsem osobně pro jednotnou, velkou a silnou Evropu, opravdu se mi nelíbí návrat k lokálním nacionalismům, které v globalizovaném světě vypadají tak nějak maloměšťácky a nějak hůř se v nich dýchá. Zároveň ale nemám po ruce žádný argument, který by EU v její současné podobě obhájil. Tím míním argument, který by obstál v seriózní diskusi a za který bych se sama nemusela před sebou stydět. Ficův Smer sice dosáhl Pyrrhova vítězství, parlamentní počty jsou složité, ale tak nějak vypadá nálada ve společnosti, a to nejen té slovenské. Můžeme se nad tím rozčilovat, můžeme lomit rukama, někdo může vytáhnout i červenou kartu, ale nic se tím nezmění. Přesněji, realitu světa tím změnit nemůžeme, protože procesy, které k tomu výsledku vedly, nejsou ze včerejška a je jasné, že je nelze zvrátit ze dne na den. A nelze je zvrátit už jen proto, že v Evropě není žádný viditelný státník s jasnou vizí, jen houf pseudopolitiků, kteří svou práci berou jako kdyby za přepážkou na poště jen štemplovali balíky. Z Bruselu nebo Berlína. A jen poznámku k „fašistovi“ Kotlebovi. Nevím to jistě, ale předpokládám, že i na Slovensku mají nějaký zákon zakazující propagaci komunismu a nacismu, takže když byl Kotleba řádně zaregistrován, byl zvolen županem a nyní se dopracoval až do parlamentu, teoreticky vzato žádný nácek není. Nemusím s ním souhlasit, ale musím akceptovat, že určitá – a čím dál větší – část spoluobčanů smýšlí jako on. Jde z toho hrůza, ale Kotleba „nespadl z oblakov“, je jen výsledkem dosavadního vývoje uvnitř EU. Já samozřejmě vím, že za všechno může Putin. Ale kdyby si naši současní politici někdy třeba večer udělali doma čas, sami sobě přiznali, čím vším přispěli k tomu, že se do parlamentu dostávají „Kotlebové“, a pak v sobě ještě našli i sílu zkusit něco napravit, bylo by to moc fajn. Obávám se ale, že je touha po moci (a tím pádem i penězích) udrží u koryta až do doby, kdy sami svým konáním umožní „Kotlebům“ do parlamentů nejen proklouznout, ale rovnou je i ovládnout. Když jsme u těch voleb: Anne Applebaumová, publicistka a manželka polského exministra zahraničí Sikorského, tvrdí, že Evropa je jen několik voleb (ve smyslu „elections“) od konce EU. Brexit by vyvolal vlnu odchodů z Unie a oslabil vazbu na USA. Vítězství Trumpa by znamenalo konec angažování USA v Evropě. Vítězství Le Penové by rozbilo jednotný evropský trh. A nad vším se přitom vznáší stín Putina, který touží po rozdělené Evropě. Do jaké míry je to pravda a co soudíte o těchto zděšených článcích, které se rodí jako houby po dešti? Jejda, paní Applebaumová. Prabába Evropských hodnot a podobných myšlenkových gigantů, která se bojí, že by Trump chtěl povznášet USA a ubral by tím na válčení ve světě a na dalším udržování Bruselu coby amerického podkoního. Ta kdyby neměla Putina, musela by si ho vymyslet. Osobně mi už hezkých pár let připadá zbytečné ji vůbec číst, ale když jinak nedáte… V první otázce jsem zmínila odpor Turecka a Íránu k rozpadu Sýrie. A teď dodám, že analýzy z obou zemí upozorňují mimo jiné na fakt, že rozdrobená Sýrie by oběma velmi zkomplikovala jejich regionální plány a vlivy. Turecko i Írán vědí, že čím víc „zajíců“ by najednou museli „honit“, tím složitější by pro ně vše bylo. Zcela adekvátně tento argument platí pro Rusko a jeho údajnou snahu rozdrolit Evropu, jak je Putinovi neustále podsouváno. Proč by chtěl mít radši „pytel blech“ než solidního partnera, který by byl pro Rusko velikostí i významem zajímavý a mluvil by navíc i jedním hlasem? Stačí se podívat na vztahy mezi USA a Ruskem, jak fungují shody a neshody, a vcelku snadno zjistíte, že i v dobách krizí a nevraživosti jsou s to se domluvit. Roztříštěná a nečitelná Evropa by pro Kreml byla zbytečným problémem navíc. Co se týče Národní fronty Marine Le Penové má nejspíš paní Anne pravdu. Tato síla se z hlediska zaběhnutých pravidel, o nichž se ve slušné společnosti už ani nesmí přemýšlet, chová nestandardně. Ale přitom se v průběhu času i mění. Využila například toho, že tak zvaná levice zcela zapomněla na pracující a soustředí se jen na dobrý život pro koncerny a jejich monopoly, a tak se chopila zájmů zrazených dělníků. A na ně například dopadají i protiruské sankce. Ano, pokud Marine Le Penová jednou vyhraje, hodně věcí se změní. Pro současné „elity“ je ale nepříjemná hlavně skutečnost, že se mnohé – jen mnohé – vrátí k normálu, ke zdravému selskému rozumu, čímž se odhalí jejich zhůvěřilost v plné nahotě. Pro ostatní je tu samozřejmě i nepříjemný „dovětek“ o návratu k nahnědlému nenormálu. A ano, je jasné, že by brexit mohl vyvolat dominový efekt. Svým způsobem se o totéž „hrálo“ už v případě Řecka – grexit byl reálný, ale pak se všichni zalekli možnosti, co by se stalo, kdyby Řecko odchod z EU nejen přežilo, ale třeba s čínskými a jinými investicemi na tom během pár let dokonce i vydělalo. Takže se žádný grexit konat nesměl. A nekonal. Nikdo nechtěl v praxi vyzkoušet, jestli opravdu platí „opustíš-li mne, zahyneš“. Přitom mám pocit, že to, co paní Applebaumová podsouvá Rusku, tedy rozhádání Evropy, platí přitom i pro USA. Stačí se podívat na smlouvu TTIP se všemi jejími paragrafy, které vydávají Evropu v plen nadnárodním korporacím. Silná a sebevědomá EU by jejich atak ustála, ale rozdrolená bude snadnou kořistí. Mám za to, že až znění smlouvy vejde ve známost, zdejší „proevropské“ strany přestanou pro mnoho lidí fakticky existovat. Donald Trump stále „jede“. Ale je zde možnost, že volební republikánský konvent, kam se sjedou nyní volení delegáti, nakonec prostě „cukne“, Trumpa na základě tlaku lídrů Republikánské strany jednoduše nezvolí... A jak píše komentátor Jan Macháček, na nezávislou kandidaturu Trump peníze nemá. Přičemž by samozřejmě drtivě vyhráli demokraté. Je to reálný scénář? Jak pozorujete nechuť, se kterou republikánské vedení odmítá vedoucího kandidáta stranických příznivců? Víte, přiznám se, že nesleduji americké volby nijak soustavně – nechci si tím zabít jeden rok svého života. A odsud z Prahy je mi navíc vcelku jedno, kdo tam s kým v tom a tom dnu v tom a tom týdnu toho kterého měsíce proti komu útočí, kuje pikle, co kdo bude s kým dělat v létě, natož na podzim… a tak podobně. Ať si to dosytnosti užijí Američané, nebo ti, kteří si myslí, že je každodenní mudrování o tom už zcela nedemokratickém volebním cirkusu nějakým zásadním příspěvkem pro lidstvo. Mně bude bohatě stačit konečný výsledek. Takže na vaši otázku odpovědět neumím. I´m sorry. Ale když jsme u toho, opravdu mě v týdnu na vašem serveru pobavila paní Langšádlová, která vyjádřila „zděšení“ nad tím, že Trump prý americkou „společnost mimořádně radikalizuje a v politice se neorientuje“. A protože se paní Langšádlová v politice očividně „orientuje“, prohlásila: „Demokratické síly v Evropě, ať už pravicové, nebo levicové, které jsou si vědomy, že liberální demokracie možná má nedostatky, ale. pořád je to to nejlepší, co máme, se musí soustředit na udržení současného systému.“ Ví, že se systém pod návalem vnitřních rozporů i vnějších tlaků hroutí, kroky k jeho záchraně nenabízí, ví jen, že je třeba ho udržet, protože lepší prý nemáme. S podobně bezobsažnými projevy obhajujícími čím dál méně funkční a čím dál více virtuální systém se to různým „Kotlebům“ sílí snadno. Podle Cyrila Svobody je téměř jisté, že Vladimir Putin bude i v dalším volebním období ruským prezidentem. Registrujete vůbec aktivity „mimosystémové“ ruské opozice? A mimochodem – probleskují zprávy o tom, že Putina začínají zlobit i dosud „systémově opoziční“ komunisté. Jejich mladší ročníky brojí proti zkorumpovanosti kremelských struktur a získávají půdu pod nohama. Má se Západ místo Putina začít bát ruských komunistů? Často slýcháváme od odpůrců Ruska, že „otázkou je, co přijde po Putinovi...“ Když pan Svoboda říká, že Putin vyhraje další volby, tak mu věřím, protože jsem průzkumy popularity v Rusku četla také. Tamní Západem podporovaná „liberální“ opozice se nedávno spojila do jednoho proudu, a díky tomu dohromady nabrala už pět procent „volební podpory“. Takže ano, západní mainstream si jejích slov, prohlášení a akcí všímat bude, ale ruská veřejnost nikoli, což je pro tamní realitu důležitější. A co se týče mladých komunistů, kteří brojí proti korupci? Korupce je věčná, byla vždy a bude všude, některé společnosti ji umí v lepším případě potlačit, ale i to jsou jen výjimky. A Rusko – potažmo Sovětský svaz – bylo vždy na korupci, nepotismu a konexích svým způsobem založené. Nevěřím, že na tom nějaké hnutí „zapálených komsomolců“ dokáže něco změnit. A nevěřím, že by Rusové, kteří přece jen znají situaci nejlépe a dávno se v ní naučili žít, ve větší míře sedli na vějičku „boje proti korupci“. Zas tak naivní asi nejsou, tím spíš, že podle zmíněných průzkumů jim větší starosti dělá třebas „hrozba ze Západu“. Je vcelku jedno, jestli je to hrozba reálná, nebo mediálně našlehaná, ale za takové situace se korupce v každém případě nemusí jevit jako nějak naléhavý problém. Přijede čínský prezident. Zeman ho pozve do Lán. Hlavní město Praha uznalo existenci jediné Číny. Zastánci Tibetu budou vyvěšovat vlajky. Uzavřou se kontrakty za miliardy. Představuje něco z toho problém? Osobně v ničem z toho problém nevidím. Pokud k nám čínský prezident přiveze investice, tak jedině dobře, protože Západ nám mezitím tak nějak finančně „vysychá“. A pokud proti takovému navýšení počtu pracovních míst bude někdo protestovat, tak proč ne. Máme snad stále ještě demokracii. Aspoň se znovu ukáže, že ideologická zaslepenost některých lidí u nás je na úrovni ideologické zaslepenosti komunistů z padesátých let minulého století. „Radši budeme hladovět, než tady vítat Číňana, který utlačuje Tibet!“ Jasně, lidé, kteří budou protestovat, nebudou z těch, kdo by se bál o to, z čeho zaplatí nájem, čili nebudou to ti, kdo pracují rukama a každý den někde ve fabrice. Ale z obecného hlediska to bude jen takové štěkání na karavanu, co prostě táhne dál… A mimochodem, většina případných protestů se povede pod vlajkou svobodného Tibetu. Myslíte, že ti lidé budou stejně zásadoví, kdyby přišla řeč na izraelskou okupaci Palestiny? Jistě že ne. Výběroví bojovníci za výběrovou svobodu. A na závěr tradiční otázka: Co bychom měli v nejbližší době rozhodně sledovat? Osobně bych největší zájem upřela na jednání mezi EU a Tureckem o uprchlících. Není to totiž „jen“ nechutné handlování o osudu stovek tisíc migrujících lidí, ale ve skutečnosti i o budoucnosti Evropy jako takové.

Politico: Turecko se mění v Sýrii Konflikt ozbrojených sil a kurdské domobrany na jihovýchodě Turecka se stává stále tvrdším, píší noviny Politico. Místní obyvatelé, kteří opustili Diyarbakı, považovaný za neoficiální hlavní město tureckého Kurdistánu, nemohou poznat ulice města, ve kterém kdysi žili — úzké uličky zavalené úlomky, ze spálených obytných domů stoupá dým. Město se de fakto 4 měsíce nacházelo ve vojenském obklíčení, zde probíhaly nejtvrdší srážky mezi silami státní bezpečnosti a bojovníky Dělnické strany Kurdistánu, zakázané v Turecku. Evropa prakticky nevěnovala pozornost tomuto násilí, poznamenává Politico. Brusel má dost svých starostí s konflikty v Sýrii a Iráku a uprchlíky z těchto zemí, ale tichá občanská válka mění jednotlivé části Turecka na místa, podobná místům v Sýrii. Ankara má problémy nejen se syrskými, ale i se svými, tureckými, uprchlíky — podle hodnocení zástupců EU v Turecku od srpna uteklo více než 400 tisíc lidí z místa svého bydliště. V červenci byly zmařeny pokusy dosáhnout přerušení střelby mezi stranami a násilí podle principu „oko za oko" přerostlo ve skutečnou pouliční válku. Podle zprávy Mezinárodní krizové skupiny bylo od srpna na jihovýchodě Turecka zabito minimálně 250 občanů. Kromě Diyarbakı utrpělo ztráty i Cizre — podle hodnocení místní vlády opustilo město 100-120 tisíc obyvatel. „Polovina města už není vhodná k bydlení, druhá polovina je také rozbořena", uvádějí noviny slova Radži Bilindži, stojícího v čele oddělení Human Rights Assosiation v Diyarbakı. Město udělalo na aktivistu zdrcující dojem — je zničeno stejně jako syrské Kobani, zničené bojovníky Islámského státu v létě 2014. Evropa samozřejmě mlčí, a to kvůli uprchlíkům, dodává Bilindži. Během návštěvy v Berlíně se pokusil vyprávět německým členům parlamentu o situaci na jihovýchodě Turecka, ale politiky zajímala pouze jedna otázka: „Tak co je tam se syrskými uprchlíky?". Evropská unie nekritizuje Ankaru za bojové akce proti PKK, kterou Brusel také považuje za teroristickou organizaci, nehledě na to, že mnohé evropské země podporují bojové křídlo kurdské strany — Oddíly národní domobrany, bojující na přední linii proti IS. „Jakou pomoc může tento stát poskytnout uprchlíkům, jestliže zabíjí své vlastní občany a vytváří uprchlíky uvnitř své země? Cožpak oni (Evropská unie — pozn. red.) nechápou, že jestliže kurdský konflikt přeroste ve válku, Turci a Kurdové mohou také utíkat do Evropy?", přemýšlí další spolubesedník Politico, Sibel Igitalp, zastupující kurdskou Demokratickou stranu národů v tureckém parlamentu.

Petici proti Ondráčkovi, který se stal předsedou komise GIBS, začali dnes podepisovat lidé v Praze Lidé začali dnes odpoledne podepisovat na pražském Václavském náměstí petici za volbu nového předsedy komise pro Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Kvůli pátečnímu zvolení poslance KSČM Zdeňka Ondráčka, který se před listopadem 1989 jako policista podílel na potlačování demonstrací proti komunistickému režimu, se v Praze a dalších českých městech dnes budou konat protestní shromáždění. Na Facebooku slíbilo účast 16 000 lidí a dalších 34 000 uvedlo, že má o akci zájem. Archy s podpisy ve středu organizátoři doručí do Sněmovny. V dolní části Václavského náměstí připravili organizátoři zhruba 30 petičních stánků, podle zpravodaje ČTK je o ně zájem a krátce po zahájení akce byly všechny obsazeny. Stále k nim přicházeli noví zájemci o podpis petice. V 19:00 má akce vyvrcholit společným pozvednutím petičních listů srolovaných do symbolického bílého obušku. Petici bude možné podepsat do 20:00. Protesty se chystají také v Brně, Ostravě, Olomouci, Plzni, Písku, Jihlavě, Českých Budějovicích, Liberci, Hradci Králové a Rožnově pod Radhoštěm. Bývalý policista Ondráček byl do čela komise zvolen na třetí pokus minulý pátek a volba vzbudila kontroverze jak kvůli jeho minulosti, tak pro jeho současný postoj k ní. Ondráček prohlásil, že působení u komunistické policie nelituje. V pátek ho zvolilo 79 poslanců, potřeboval 78 hlasů. „Jeho zvolení je odstrašujícím pokračováním trendu, kdy jsou extremistické názory legitimizovány jako nová společenská norma. Doposud jsme se neangažovali, nejsme spojení se žádnou konkrétní stranou, ale páteční volba nám připadá natolik přes čáru, že jsme se rozhodli jako občané jasně a srozumitelně vyjádřit své znepokojení s vývojem politické situace v ČR v posledních týdnech a měsících,“ uvedl jeden z organizátorů petice, Vojtěch Otevřel. Zvolení Ondráčka kritizovala i Konfederace politických vězňů. „Takový postoj poslanců Sněmovny, kteří o tom rozhodli, považujeme za skandální a nebezpečný i pro další zabezpečení a ochranu svobodného života v naší společnosti,“ uvedli zástupci konfederace. Zdůraznili, že komunismus a demokracie jsou neslučitelné pojmy.

To je bomba: Zjistili jsme více o Afghánci, co chtěl v Praze znásilnit sestřičku. Budou se stran toho ještě dít věci Případ Afghánce, který se 30. října dvacet minut před půlnocí pokusil na infekčním oddělení nemocnice Bulovka v Praze znásilnit mladou zdravotní sestřičku, hrozí podle informací ParlamentníchListů.cz přerůst v další koaliční roztržku. Navíc nelze vyloučit, že násilník, který může být už za dva a půl roku za dobré chování propuštěn – pokud tedy bude vůbec odsouzen – nakonec v České republice zůstane žít natrvalo. Stačí k tomu málo. Podle informací médií u nás přitom nemá asi 19letý Afghánec trvalé bydliště, jedná se tedy o žadatele o azyl, který je už několik týdnů zařazen do migračního programu. K tomu, zda se do země dostal ilegálně, popřípadě jakým způsobem, se ale kompetentní úřad – Ministerstvo vnitra, řízené Milanem Chovancem z ČSSD – odmítl jakkoliv vyjádřit. Také mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová ani její asistentka však nebyly přes opakované pokusy o zkontaktování dostupné. Sdílnější byl naštěstí mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 8 Petr Novák, který násilníka z Afghánistánu poslal do vazby. „Podle mých informací ze spisu se vazebně stíhaný muž ocitl na našem území legálně a je zařazen do jistého migračního programu. Jeho vazba byla nařízena z důvodů obav, že by uprchl nebo se skrýval, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul,“ sdělil ParlamentnímListům.cz soudce Novák. Důvody při rozhodování, zda násilníka nechat na svobodě, či ne, byly podle Nováka jednak obavy před útěkem z důvodu hrozícího vysokého trestu, také pochybnosti o jeho pravé totožnosti a fakt, že nemá trvalé bydliště. „Zadržený měl u sebe doklady, podle kterých je mu 19 let, ale mně připadá fyzicky starší. O jeho pravém věku mám pochyby,“ řekl Novák. Bouře na politické scéně Celá kauza afghánského násilníka už zasáhla i nejvyšší patra české politiky. Kvůli tomu, že se Afghánec na našem území pohyboval legálně coby součást vládního imigračního programu, hodlá ve čtvrtek interpelovat premiéra Sobotku a jeho stranického kolegu z ČSSD v křesle ministra vnitra Milana Chovance poslanec za ANO Zdeněk Soukup. „Ve čtvrtek se jich na to chci zeptat, protože o žádném vládním imigračním programu nevím a myslím, že kromě té malé skupiny Syřanů by tady u nás v takovém programu ani žádní imigranti být neměli. Budu důrazně chtít, aby mi to premiér i ministr vnitra vysvětlili,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Soukup. Otázkou ale je, co a zda vůbec mu předseda vlády odpoví. „Už několikrát jsem se premiéra Sobotky pokusil interpelovat na toto téma, vždy se ale tomu vyhnul. Odmítl akceptovat i usnesení Poslanecké sněmovny k tomu, aby nepřijímal žádné přerozdělovací mechanismy, žádné kvóty a aby nepřijímal žádný princip, na jehož základě bude zrušena vízová povinnost s Tureckem,“ dodal poslanec Soukup (ANO). Policejní rasová korektnost Zatímco soudy informace k případu poskytly bez problémů, cizinecká policie i úřad druhého muže Sobotkovy ČSSD Chovance zvolily pštrosí politiku. Také pražská policie si naordinovala bobříka mlčení. „Jsem vázána trestním řádem, podle kterého nesmím sdělovat k případu žádné podrobnosti,“ sdělila na otázky ParlamentníchListů.cz mluvčí pražské policie Iveta Martínková. Na argument, že v tomto případě už média informovala třeba o národnosti podezřelého, Martínková uvedla, že v České republice se novináři trestním řádem neřídí. „Já však ano, a tak mohu jen konstatovat, že podezřelému bylo sděleno. obvinění ze spáchání trestného činu znásilnění podle prvního odstavce, kde tomu, kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, hrozí až pět let vězení,“ dodala Martínková. To ale není jediný trest, který sexuálnímu násilníku ze střední Asie hrozí: „Soudy poměrně běžně v případě, že se jedná o cizince, v takových případech ukládají k trestu odnětí svobody také trest úředního vyhoštění,“ sdělil ParlamentnímListům.cz kladenský advokát Roman Hošta. Tuto situaci ale podle zaměstnance jedné z pražských neziskových organizací pečujících o uprchlíky, který si nepřál být jmenován, může výrazně ztížit to, zda u nás cizinec nepožádá o české občanství nebo status uprchlíka. „Vyhoštění může být i na dobu neurčitou, ale pokud se jedná jako v tomto případě o člena rodiny, soudy by měly zvažovat v rámci trestu vyhoštění i sociální vazby v jeho rodině. Jde tedy o nutnost zachovat sloučení rodiny,“ uvedl lidskoprávní aktivista. Agresor spal v nemocnici zadarmo Mluvčí nemocnice Bulovka Martin Šálek ParlamentnímListům.cz potvrdil, že mladý Afghánec dorazil na infekční oddělení Bulovky v roli doprovodu nezletilého člena své rodiny den před inkriminovaným činem, kdy byl jeho příbuzný v nemocnici ihned hospitalizován. V nemocnici také jako doprovod legálně spal. „Za tuto službu nemocnice platbu nevyžadovala,“ potvrdil Šálkovy informace zdroj z Bulovky, který si nepřál sdělit svou totožnost. Protože podle českých zákonů musí příbuzní pacientů od šesti let výše za tuto službu platit, byly tím vyvráceny spekulace médií o stáří hospitalizovaného Afghánce, kterému mělo být kolem 12 let. Nemocnice Na Bulovce funguje podle vládního krizového plánu jako spádová celorepubliková nemocnice pro nejzávažnější případy agresivních infekcí, většinou z Asie, jako například ebola, SARS, cholera a ETEC, spavá nemoc, zika apod., a jako taková se na takové krizové případy podle Šálka pravidelně jednou za 14 dní připravuje formou cvičení. V tomto případě se ale podle všeho nejedná naštěstí o nic mimořádně nebezpečného. „Podle mých informací nebyli onen útočník ani jeho příbuzný do nemocnice přivezeni rychlou záchrannou službou,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Šálek. Obecně je podle mluvčího zdravotní péče o migranty v České republice zorganizována tak, že pokud onemocní infekční nemocí cizinec ubytovaný v nějakém detenčním či uprchlickém zařízení, je nejprve léčen tam. „Teprve pokud se jedná o něco vážnějšího, je převezen do nejbližší nemocnice, která je schopná postarat se o jejich léčbu,“ dodal mluvčí Bulovky. Experti vidí budoucnost černě Podobných případů, jako toto nedokončené znásilnění zdravotní sestřičky v noci na Bulovce, bude přitom podle psychologů a bezpečnostních expertů v České republice přibývat. „Musíme se na to připravit, konečně už od silvestrovských útoků v Německu máme před očima scénář. Také statistiky tristního nárůstu počtu znásilnění žen v Dánsku a Švédsku migranty hovoří jasně,“ řekl ParlamentnímListům.cz bezpečnostní poradce Lumír Němec, bývalý válečný velitel z Afghánistánu. „Na vině je jejich zcela odlišná kultura od té naší, včetně odlišného pohledu muslimů na ženy. Oni je prostě berou úplně jinak. Takže obavy z podobného nárůstu znásilnění žen v České republice muslimskými migranty jsou zcela oprávněné,“ dodal Němec.

Václav Klaus byl ve Švédsku a vyvolalo to veliký rozruch v nejvyšších kruzích. Švédských i našich Premiér Bohuslav Sobotka se tento pátek vrátil ze Švédska, kde absolvoval při své dvoudenní návštěvě i setkání se svým protějškem Stefanem Löfvenem. Ve Stockholmu se mohl potkat i s Václavem Klausem, který zde obdržel Evropskou cenu svobody. Současný premiér se s předchůdcem ve své funkci a pozdějším prezidentem České republiky pravděpodobně nesetkal, ale Klausova návštěva Stockholmu bezpochyby vyvolala ve zdejších médiích i veřejnosti mnohem větší vzrušení. Václav Klaus se v Grand Hotelu účastnil slavnostního galavečera pořádaného Aliancí pro přímou demokracii v Evropě (ADDE), jež v Evropském parlamentu sdružuje euroskeptické strany, a byl zde oceněn Evropskou cenou svobody. Společně s Klausem obdrželi v pátek večer pozvánku od Švédských demokratů např. také bývalý dlouholetý šéf britské euroskeptické strany UKIP Nigel Farage, bývalý litevský prezident Rolandas Paksas či spoluzakladatel Belgické lidové strany Mischaël Modrikamen a celé akci přihlížel i šéf Svobodných Petr Mach. Internetový server Local v poněkud káravém tónu představuje všechny účastníky slavnostního galavečera, které spojuje především kritický pohled na EU. „Václav Klaus je bývalým českým prezidentem a spoluzakladatelem euroskeptické ODS, který strávil 23 let na vrcholu české politiky,“ píše Local s tím, že v době svého působení v prezidentském úřadu váhal s podepsáním Lisabonské smlouvy. Vedle Klausových pochybností o příčinách změn klimatu server nezapomíná připomenout, že byl Václav Klaus obviňován po své návštěvě Chile z „krádeže pera“. „Vzhledem k jeho boji proti komunistickému režimu v bývalém Československu i jeho opozici vůči supranacionalismu Evropské unie je Václav Klaus jedním z hlavních obhájců sebeurčení a demokracie na evropském kontinentu,“ vysvětlil udělení Evropské ceny svobody právě Klausovi mluvčí Švédských demokratů, kteří rozesílali pozvánky všem zúčastněným a celý galavečer jako nejvlivnější euroskeptická strana ve Švédsku přímo organizovali. Uspořádat setkání představitelů „krajní pravice“, jak jsou všichni kritici fungování EU či její přistěhovalecké politiky označováni, v přísně multikulturním a politicky korektním Švédsku se však ukázalo jako velmi troufalé. Terčem ostrých výpadů ze strany neziskových organizací a lidskoprávních aktivistů se stal vedle samotných účastníků a pořadatelů celé události také samotný Grand Hotel, jenž k pořádání akce poskytl své prostory. Po zveřejnění informací o konání galavečera za účasti představitelů euroskeptických stran se na Twitteru doslova roztrhl pytel s rozčílenými reakcemi. Někteří lidé podle serveru Local vytrestali Grand Hotel tím, že mu navzdory jeho věhlasnému renomé dávali na jeho Facebooku v rámci hodnocení pouze jednu hvězdičku. Několik zákazníků zrušilo své rezervace v hotelu a nevoli dal v anonymním dotazníku najevo také personál hotelu. Drtivý vnější i vnitřní tlak nakonec přinutil vedení k pokorné omluvě. „Ze zpětného pohledu musíme konstatovat, že jsme rezervaci na tento galavečer neměli přijmout. Kdybychom věděli, jak silné reakce pořádání této akce vzbudí na veřejnosti i mezi našimi zaměstnanci, snažili bychom se podepsanou smlouvu nedodržet. Za stopadesátiletou historii hotelu jsme nikdy nehodnotili aktivity našich hostů. Vše má však svoje hranice. V tomto případě jsme měli žádost o rezervaci odmítnout.“ Prohlášení Grand Hotelu zcela jistě uspokojilo rozrušené příznivce Evropské unie a „vítače“ uprchlíků, ale logicky zase nepotěšilo Švédské demokraty. Lídr Švédských demokratů v parlamentu Mattias Karlsson označil reakci Grand Hotelu za „bizarní a pokryteckou“. „Je znepokojivé, že mají levicová uskupení takový vliv na rozhodování soukromých institucí. Svoboda shromažďování a svoboda projevu jsou základní pilíře demokracie. Je velmi nebezpečné, pokud začnete umlčovat názory druhé strany, se kterými nesouhlasíte.“ Evropská cena za svobodu pro Václava Klause neunikla ani některým členům ODS. Velmi kriticky se k ní vyjádřil například dlouholetý zastupitel na Praze 2 a univerzitní profesor Radim Perlín, který se paradoxně coby pravicový politik v rámci svého vědeckovýzkumného zaměření věnuje bádání o „podpůrných a dotačních programech státu a nadnárodních neziskových organizacích“. „Blahopřeji Václavu Klausovi k převzetí významné ceny evropských fobů všech skupin. Jistě ji umístí na významné místo někam mezi doktorát z univerzity v Uzbekistánu a čilské pero,“ napsal na svém Facebooku sarkasticky a přidal odkaz na text z Respektu s titulkem „Klaus převzal ocenění na večírku evropských xenofobů“. Klause se naopak zastal místopředseda ODS a europoslanec Jan Zahradil, když se s nemenším sarkasmem zeptal Perlína, jestli „jako fakt cituje Šafaříkovou z Respektu“. „Takže vás chápu, že Klaus nic nedostal a že si to Respekt vymyslel, nebo máte na mysli, že je to důstojná cena? Nejste náhodou trochu zacyklovanej v poněkud černobílém vidění? Všichni okolo jsou nepřátelé, jenom já mám pravdu, že?“ reagoval Perlín. Zahradil diskuzi uzavřel s tím, že „zacyklovaná je tak akorát Kateřina Šafaříková a celá ta parta z Respektu“. „Klaus dostal cenu? Pojďme z něj udělat nacistu. Určitě to někdo nasdílí,“ dodal Zahradil, který za tento post sklidil téměř dvacet „lajků“ a za pravdu dala většina diskutérů v minisouboji s Perlínem právě jemu.

Aktivisté v centru Klinika ubytovávají nelegální imigranty. Lidé se tu bojí. A role Babiše… Občan Žižkova a soused Kliniky promluvil ROZHOVOR Stanislav Jánský bydlí jednu minutu chůze od takzvaného sociálního centra Klinika, které provozují lidé navázaní na autonomistické, anarchistické a squatterské hnutí. Podle něj se v Klinice ubytovávají nelegální imigranti. „Tak si představte, že jste důchodce – a těch tu je na Žižkově mnoho – a u ‚Kliniky‘ bydlíte, parkujete na ulici auto a vystoupíte kriticky proti ‚Klinice‘. Co vás asi čeká? Nejspíš mediální dehonestace jakožto ‚neonacisty‘, možná vyhrožování, možná přepadení, možná zapálení auta. Levicoví extremisté jsou všeho schopní,“ řekl Jánský. Klíč k celé věci má dle něj Andrej Babiš, který nad „Klinikou“ drží ochrannou ruku. Proč se angažujete v záležitosti takzvaného sociálního centra Klinika? Mám kousek od objektu byt. Přirozeně si nepřeji, aby se z okolí mého bydliště stalo nějaké proimigrantské ghetto se vším tím multikulturním „obohacováním“, jako je masová kriminalita, násilí a teror původního obyvatelstva. Přirozeně také pak poklesne hodnota okolních nemovitostí a byty bude obtížné prodat či pronajmout. Tak mi řekněte, proč bych měl podobné zařízení ve svém okolí podporovat? Jak jste vůbec jako sousedé vnímali vznik oné „Kliniky“? Přirozeně se nám již na začátku nelíbilo, že nějaký objekt v našem okolí můžou zcela svévolně zabrat skupiny levicových extremistů. Nicméně dokud si tam jen pořádali komerční koncerty, provozovali kavárnu a na dvoře pálili ohně či v okolí na lavičkách kouřili marihuanu, tak bychom to ještě asi většinou zkousli. Také nám bylo dvacet a prováděli jsme různé vylomeniny… Byť si mnozí sousedé již tehdy oprávněně stěžovali na hluk a nepořádek a zapalování velkých ohňů. Počkejte, na klinice byly nějaké komerční aktivity? Její osazenstvo se zaklíná právě onou nekomerčností… Podívejte se, pokud někdo provozuje „kavárnu“, kde si dáte pivo a chce ho po vás zaplatit, tak je to komerční aktivita a je jedno, jak tomu říkáte. Stejně jako když někdo provozuje na zahradě open air koncert jakéhosi „performera“ a chce po vás „dobrovolné“ vstupné 150 korun a prodává tam toast se šunkou a sýrem za 25 korun, jehož pořizovací hodnota je tak pět korun. Tak je to prostě opět komerční aktivita… To jenom abych uvedl osobní zkušenost z minulého léta. Co vás osobně tedy přimělo k angažmá proti „Klinice“? Kde byla ta poslední kapka? Když její osazenstvo začalo otevřeně podporovat promuslimskou imigraci a vodit ilegální imigranty do objektu. Nemám zájem, aby se z mého okolí stalo imigrantské peklo jako někde v Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Londýně, Paříži, Bruselu, kde se původní obyvatelé budou bát chodit ven, aby je někdo neokradl, neznásilnil, či dokonce nezabil… Vy jste tam nějaké imigranty viděl? Ovšem! Dokonce opakovaně. Ale zde mi dovolte přidat drobnou perličku. V době, kdy se anarchisté z Kliniky začali chlubit, že tam vodí přespat „chudáky“ uprchlíky, tak na dveřích objektu visel česky psaný nápis, že „přespávat na Klinice nelze“. Předpokládám, že to byl vzkaz několika bezdomovcům, kteří museli spát venku u zdi. To mluvíme zhruba o září či říjnu 2015. Prostě pro muslima, nebo černocha místo k přespání anarchisté měli. Pro místního bezdomovce nikoliv… Takto si asi anarchisté z „Kliniky“ představují sociální a rasovou rovnost… Celé to ale vyvrcholilo tím incidentem 6. února v den masových protiimigrantských demonstrací. Myslíte onen útok neonacistů na Kliniku? Myslím tím onen incident, kdy skupina maskovaných osob „demonstrativně zaútočila“ na objekt Kliniky. Kdy překvapivě nedošlo k žádné škodě ani vážnému zranění… Navíc se anarchisté chlubili, že o útoku věděli předem. Přitom překvapivě nikdo z nich nepořídil žádný záznam. A to vše v době, kdy každý člověk má dnes chytrý telefon s kamerou a fotoaparátem… Divné, že? Moje vysvětlení je, že nebylo v jejich zájmu, aby nějaký záznam celého incidentu vznikl. Proč asi? Co tím chcete říci? Podle mě šlo stejně jako na Malé Straně o předem připravenou provokaci – buď ze strany části bezpečnostních složek, nebo nějaké „spřátelené“ politické skupiny… S cílem najít si záminku pro boj „proti neonacistům“, tedy odpůrcům imigrace. A udělat ze sebe před veřejností „chudáky oběti“ a snáze tak dosáhnout prodloužení bezplatného nájmu na „Klinice“. Tím, že ale někdo, asi od policie, zveřejnil tu frašku – video z Thunovské ulice – tak tento scénář nemohl být naplněn. Vznik „Kliniky“ již od začátku provázel eminentní zájem politiků. Vždyť se tu se squattery ukazoval i sám Andrej Babiš… Babiš také pomohl protiprávní obsazení objektu před dvěma lety dodatečně zlegalizovat. De facto fraškovitým „výběrovým řízením“. Majitel objektu, Uřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, tehdy vypsal dodatečné výběrové řízení. Do něj se přihlásili lidé spojení s „Klinikou“, pak jakési hnutí Alternativa II (které se zase odhlásilo) a jistá fyzická osoba. No a „překvapivě“ vyhrála ona „Klinika“ a dostala nájem na rok zdarma. Neumím si představit, že by se tohle stalo bez tichého souhlasu a instrukcí Andreje Babiše, jemuž onen úřad podléhá. Babiš podle vás straní anarchistům? Osobně si nemyslím, že Babiš měl nějaké sympatie k anarchistům. Jako v luxusu žijící miliardář nemá přece s podobnými týpky nic společného, ale asi tehdy myslel, že to bude mediálně „cool“. Nebo potřeboval uspokojit „pravdoláskařské rodinné klany“, které přibral na okrasu do svého hnutí ANO... typu Stropnický a podobně. Ale situace se změnila. Pan Babiš se bude muset rozhodnout. Zda bude nadále podporovat marginální, ale agresivní promuslimské anarchisty a pražskou „kavárnu“, nebo se přidá na stranu většinového českého obyvatelstva. Stále věřím, že u něj zvítězí pragmatismus a anarchisty a jejich pravdoláskařské podporovalete tiše hodí přes palubu a z „Kliniky“ je vyžene. Jak se dívají vaší sousedé na Kliniku? Klinika prý nabízí bohatý kulturní program pro okolí… Naprostá většina místních tu podobné proimigrantské a extremistické doupě nechce. Prostě se bojí toho, co to přináší… Někteří to říkají i víc nahlas. A ostatní? Pochopte, že se lidé bojí. Bojí se teroru a perzekucí ze strany anarchistů a případně imigrantů a jejich ochránců ze strany establishmentu. Lidé nejsou hlupáci, mnoho z nich sleduje alternativní média a vidí, jak podobné bojůvky spolu s imigranty terorizují původní evropské obyvatelstvo třeba v Německu nebo Švédsku či Anglii… Tak si představte, že jste důchodce – a těch tu je na Žižkově mnoho – a u „Kliniky” bydlíte, parkujete na ulici auto a vystoupíte kriticky proti „Klinice“. Co vás asi čeká? Nejspíš mediální dehonestace jakožto „neonacisty“, možná vyhrožování, možná přepadení, možná zapálení auta. Levicoví extremisté jsou všeho schopni… Jak to? Stačí si připomenout případ restaurace „Řízkárna“. Majitel jedno podobné anarchistické individuum vyhodil... a co následovalo? Nejdřívě mu tihle „tolerantní“ chlapci a děvčata polili restauraci páchnoucím roztokem a následně mu zapálili čtyři auta… Škoda jde do milionů. Také nezapomeňte, že „Klinika“ má silné patrony v různých etno-neziskovkách a veřejnoprávních mediích, a i ve vládě a jejich temné výhrůžky policií a trestním stíháním za „šíření nenávisti“ mohou leckoho zastrašit. Prostě žijeme v divné době, kdy má proimigrantský anarchista evidentně vyšší práva než běžný občan, který platí daně. Taková nová verze Owellovy Zvířecí farmy. Všíchni jsou si rovni, ale anarchisté, „pokrokoví umělci“ a „etno-neziskovkáři” jsou si rovnější. A české zákony pro ně evidentně neplatí. Chodí tedy místní na ty kulturní programy Kliniky? Prosím vás! To myslíte, že česká rodina ze Žižkova bude chodit na kurz romštiny, nebo češtiny pro cizince, nebo na přednášku o „teorii boje proti kapitalismu“? Na „kulturní“ program „Kliniky“ se spíš slézají podivná individua z celé Prahy a okolí. Různí ti neziskovkáři, studenti gender studies a podobných nesmyslů a podobní parazité. Místní těžko. Obyvatelé Kliniky rovněž argumentují ekonomickou výhodností pro stát. Prý stát nemusí platit ostrahu… To je argumentace skutečně na úrovni absolventů současných „humanitárních“ fakult nebo zaměstnanců „etno-neziskovek“. To je jako, že někomu ukradnou barák, a ten okradený tím vlastně ušetří, protože se o ukradený barák nemusí starat. A měl by být vlastně rád, že mu ho zloděj ukradl… Proboha! Naopak stát by mohl objekt určitě prodat. Jistě by za něj dostal pěkných pár milionů korun. O nějaké výhodnosti pro stát nemůže být řeč, anarchisté navíc přece neplatí žádný nájem. Proč se podle vás politické a kulturní špičky tak angažují v zachování „Kliniky“? To je specifikum naší doby. Ono je asi normální, že vládnoucí třída pohrdá těmi pod sebou. Obvzlášť v postdemokracii je to hodně vidět. Prostě uplně obyčejná arogance moci. Nicméně ta současná česká vládnoucí třída svoji zemi, kulturu a národ ještě navíc upřímně nenávidí a chce ji imigrantskou invazí zcela a navždy zničit. Jen jim jaksi nedochází, že je pak nebude mít kdo živit. Ony fantastické bajky, jak imigranti budou vydělávat na naše důchody, patří to sféry pohádek. Vždyť většina imigrantů, co přišla loni a letos do Německa, neumí mnohdy ani číst a psát a nemá žádnou odbornost, neumí jazyk, nemá pracovní návyky a tak dále… Co s tím má ale společného Klinika? Pro současný establishment je to asi taková milice „pravdy a lásky“, která bude tu novou totalitu „tolerance, pravdy a lásky“ pomáhat nastolit. Přirozeně ve spolupráci s „chudáky“ muslimskými uprchlíky. Opět se stačí podívat do západní Evropy. Třeba v Německu takzvaná Antifa ve spolupráci s imigrantskými gangy násilně útočí na členy hnutí Pegida, či Alternative für Deutschland. Vlastně je to tam na denním pořádku a německé vládnoucí elity to kryjí, protože se jim zastrašování autentické lidové opozice velmi hodí… Vystěhuje stát podle vás dnes již nelegální nájemníky Kliniky? Vše bude záviset na postoji Andreje Babiše. Na „Klinice“ se sice producíruje celá galerie „pravdy a lásky“ jako pan Dienstbier či paní Krnáčová a podobně, ale o všem nakonec rozhodne Andrej Babiš. Z hlediska právního je celá situace absurdní. Nájem zdarma skončil, obyvatelé jsou tam nelegálně. Navíc ho měli i protiprávně v nájmu viz porušování kolaudačních předpisů. Krom toho celý objekt byl bezdomovci a anarchisty vybydlen a je de facto na demolici. Velmi mě udivuje, když slyším, že tam mladé matky vodí malé děti. Velmi snadno může dojít k nějakému vážnému úrazu. Kdo za to pak bude odpovědný? Předpokládám, že to svedou na takzvané neonacisty a „šiřitele nenávisti“. Ti dnes mohou za všechno… za špatné počasí i neúrodu. Jaké je stanovisko radnice na Praze 3? Ta zaujímá celkem pragmatické stanovisko a chce se „Kliniky“ zbavit. Na radnici je koalice ČSSD, TOP 09, ODS a Volby pro město. Zastání jsme jako občané našli i u Svobodných. Není divu, vždyť komunální politici také žijí na Praze 3 a vznik imigrantského ghetta by se jich osobně týkal. Ono je to vůbec zajímavé. Na úrovni stranických špiček je přitom ČSSD, TOP 09 a i de facto ODS víceméně proimigrantsky nakloněná a muslimskou imigraci do ČR otevřeně podporuje. Jen to ukazuje, jak hluboký je názorový rozkol mezi vedením a členy tradičních politických stran. Jak obrovský je onen cynismus vedoucí politické třídy. Ono se to panu Dienstbierovi z jeho pražského luxusního uzavřeného kondominia, kam žádný ilegální imigrant nikdy nepřijde, dobře káže běžným Čechům o „toleranci“ k jiným kulturám. Na zámku Orlík nebo Murau pan Schwarzenberg jistě také muslimské sousedy – imigranty z Pakistánu, Somálska – nemá. Jedinou výjimku z parlamentních stran tvoří KDU-ČSL. Jak to myslíte? Lidovci s muslimy kolaborují na všech úrovních. Sám nechápu, proč mají lidovci v názvu „křesťanská“, když jsou otevřeně promuslimská a proimigrantská strana. Ostatně na Praze 3 měli volební koalici s neomarxistickou a otevřeně protikřesťanskou Stranou zelených. Co byste si jako sousedé objektu přáli do budoucna? Zbavit se oněch extremistů z „Kliniky“ a zase žít v klidu v naší příjemné čtvrti. Mně by se nejvíce líbilo, kdyby tam vzniklo opět nějaké zdravotní zařízení, či domov důchodců. Ale třeba ať tam z toho někdo postaví malý činžák, kde budou bydlet normální slušní lidé. Hlavně ať je v naší čtvrti zase klid a mír a nemusíme se bát o zdraví, majetek a životy. A úplně to samé přeji i všem ostatním obyvatelům naší krásné a příjemné země. Važme si, v jakém je zatím ještě dobrém stavu! Viděl jsem kus světa a vím, co říkám…

Tomáš Zdechovský rozsekal reportáž ČT: Lži a manipulace ROZHOVOR "Norská premiérka mi nedávno při rozhovoru přiznala, že Norsko není schopné kontrolovat všechny úředníky Barnevernetu, kteří i podle ní dělají chyby. A byla v reportáži ČT zmíněná premiérka? Když toto tvrdí, také manipuluje s fakty a lže? Podle mě byla reportáž jednostranná a nevyvážená bez toho, aby opravdu reflektovala to obrovské množství případů násilného odebírání dětí v Norsku, které se ukázaly jako přehmaty," uvádí v rozhovoru pro ParlamentniListy.cz europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v reakci na nedělní pořad ČT 168, v němž byl kritizován. Podle pořadu České televize 168 hodin na vás napsali krajané žijící v Norsku stížnost v souvislosti s vaší kritikou norského úřadu pro ochranu dětí Barnevernetu předsedovi křesťansko demokratické frakce v Evropském parlamentu. Prý používáte manipulaci a nedůvěryhodné informace. Co k tomu můžete říci? Tak proti tomu bych se chtěl rázně ohradit, protože to není žádná pravda. Všechny informace si ověřujeme. Sami norští novináři mi nedávno říkali, že dostat se k datům ohledně činnosti Barnevernetu jde velmi těžko. Například norská premiérka mi nedávno při rozhovoru přiznala, že Norsko není schopné kontrolovat všechny úředníky Barnevernetu, kteří i podle ní dělají chyby. A byla v reportáži ČT zmíněná premiérka? Když toto tvrdí, také manipuluje s fakty a lže? Podle mě byla reportáž jednostranná a nevyvážená bez toho, aby opravdu reflektovala to obrovské množství případů násilného odebírání dětí v Norsku, které se ukázaly jako přehmaty. O tom svědčí i nedávný případ odebrání devítiměsíční holčičky. A k tomu dopisu. Ten je zábavný, protože kritika norského sociálního systému Barnevernet je v Evropském parlamentu slyšet již nejméně šest let, tedy dávno předtím, než jsem se stal poslancem. Tento týden se budou přešlapy Barnevernetu znovu projednávat v Evropském parlamentu a rád bych zdůraznil, že jsem to osobně na program nenavrhnul. Tak doufám, že si dotyční Češi budou stěžovat i na další „manipulativní“ europoslance. Jsem připraven jim poskytnout příslušná jména. V uvedeném pořadu vyvracejí údajné mýty o Barnevernetu, které se u nás objevují. Není podle nich pravda, že: "s dítětem nesmíte ulehnout do postele, sladkosti jsou jen v sobotu, v přítomnosti dětí nesmíte pít alkohol, jednou udeříte dítě a odeberou vám ho, odeberou vám ho i na dovolené". Je to podle vás skutečně tak, nebo máte jiné informace? Tomu jsem se upřímně zasmál. Všechny tyto údajné „mýty“ se často objevují ve zprávách Barnevernetu při jednání před komisí a soudem, kdy bývají používány jako podpůrné argumenty proti biologickým rodičům. Paradoxně ani Česká televize tyto mýty nevyvrátila, ale spíše potvrdila. České maminky vlastně v reportáži říkají, jak je to skvělé, že děti nemají sladkosti každý den. Celá reportáž vyzněla jako taková jedna velká reklama na Barnevernet, který všem pouze „pomáhá“ a je naprosto úžasný. Není. A lidé nejsou hloupí, aby tomu věřili. Napsal jste před nedávnem, že "Barnevernet dokáže být jako chobotnice a dostat dítě z jejích chapadel pak vždy stojí nadlidské úsilí". Proč si to myslíte? Protože jsem viděl už příliš mnoho na to, aby mi to někdo vyvrátil. Krásně se to ukazuje na případu odebrání devítiměsíční holčičky česko-norského páru, kterému jsem se opakovaně věnoval. Dceru norského otce a české matky se podařilo dostat zpět obrovskou prací rodičů, právníků i velkou zásluhou lékařů. Zdravotnický personál pak stál během celého řízení jednoznačně na straně rodiny, ale představte si, že by tomu tak nebylo a jednotliví aktéři – doktoři, sestry a pak psycholog - by vypovídali proti rodičům? Myslíte si, že by dostali zpátky svou holčičku? Podle mě ne. A právě tyto případy, kdy přes chyby Barnevernetu došlo k odebrání dětí, mi připomínají „chobotnici“. A vůbec nechápu tu hroší kůži některých „krajanek“, které s tímto nepochopitelným jednáním norské sociálky souhlasí. Prezident Zeman připravil návrh smlouvy s Norskem o vydávání dětí. Asi ještě nejsou známy detaily, nicméně obecně je to správný krok? Osobně jsem přesvědčen, že je to krok správným směrem. Pevně věřím, že se mu podaří s panem Zaorálkem dosáhnout nějakého přijatelného řešení. Na Svobodném fóru jsem nalezl text Moniky Le Fay, která v něm píše o kauze Michalákovi: "Děti Evy Michalákové nebyly odebrány bezdůvodně. Ale poté, co rodinu dlouhodobě sledovali sociální pracovníci, a přestože úřady měly zájem zachovat rodinu, rozhodly se nakonec jinak....Rozhodujícím bylo svědectví jednoho ze synů, který se svěřil učitelce, že ho v noci tatínek budí, dělá s ním věci, které jsou mu nepříjemné a že i maminka dělá věci, které se mu nelíbí. Velmi podrobně popsal sexuální praktiky, penis svého otce a další věci, o kterých se nikde nepíše...Bylo zjištěno, že v rodině dochází k brutálnímu násilí, které otec s diagnózou paranoidní schizofrenie páchá na své ženě i dětech. Děti chodily do školky nemocné a s horečkou, nekomunikovaly, zaostávaly, jevily známky psychického a fyzického strádání. Poté co se ukázalo, že syn má kromě nočních můr také poškozený konečník a krev ve stolici, začaly úřady jednat velmi rychle. Díky tomu se děti velmi rychle dostaly k pěstounům." To jsou dost závažné informace. Znal jste je? Pokud jsou pravdivé, nemění to váš postoj k odebrání dětí rodičům v tomto konkrétním případě? Osobně nerad komentuji lži a nesmysly. Před rokem jsme hovořili s kolegy v Norsku s policisty, kteří případ vyšetřovali. Ti jednoznačně odmítli obvinění s tím, že pokud by to byla pravda, jsou oba rodiče ve vězení. Myslím, že ve světle této informace si asi dokážete udělat obrázek o morální integritě dotyčné dámy.

Andrej Babiš pro PL: Uprchlíci musí zůstat v Turecku. Buď Turci za naše peníze postaví tábory pro ně, nebo už nedostanou ani jedno euro Ministr financí Andrej Babiš opět odpovídal na dotazy čtenářů, které zajímalo, jak je to vlastně s důchody, migrační krizí a také proč se ještě Evropa a NATO baví s Tureckem. Jednoho čtenáře také zajímalo, co plánuje ministr do budoucna. „Proč stát vyplácí důchody lidem, kteří jsou ještě v pracovním poměru. Například duchovním platí stát dokonce dvakrát,“ ptal se Babiše čtenář s přezdívkou krissus a navrhl, že by bylo třeba to kontrolovat. „Někteří tito pracující se už ani neudrží na nohách.“ „Nárok na důchod vznikne po splnění zákonných podmínek každému. Pokud příjemce důchodu chce a může pracovat a zaměstnavatel má o jeho práci zájem, pobírá důchod a pracuje zároveň,“ odpověděl Babiš s tím, že je vlastně jedno, kdo je zaměstnavatelem. „I duchovní musejí splnit podmínky zákona, aby získali nárok na výplatu důchodu,“ řekl s tím, že je pravda, že se duchovním vyplácely platy, nyní však existují pouze stále klesající příspěvky. Čtenář s přezdívkou xenofobcesky chtěl vědět, proč již tomu všemu neučinil Babiš přítrž. „Jste místopředseda vlády, proč nebouchnete na vládě do stolu a nedonutíte Sobotku v Bruselu jejich požadavky odmítnout, nebo že odejdete z vlády?“ ptal se. „Nechceme, aby Merkelovou podplacení politici rozhodovali v neprospěch lidu ČR!“ Babiš by podle něj měl položit vládu a vyhrát předčasné volby. „Vláda je kolektivní orgán a předčasné volby vám musí odsouhlasit sněmovna, takže to, co říkáte, není tak úplně lehké,“ odpověděl Babiš a dodal, že se snaží prosadit uzavření schengenských hranic. „Udělejme to co nejrychleji. Volám po tom od srpna loňského roku,“ napsal s tím, že neexistuje, aby Evropou „pochodovaly nekontrolovatelně desítky tisíc uprchlíků“. Zdůraznil také nutnost boje proti pašerákům. Čtenáře Hranostaje zajímalo, jaktože je Turecko stále ještě v NATO, když zcela očividně napadá Sýrii a pomáhá teroristům. „Spíš bychom se měli ptát, proč a kdo ho chce v NATO, a zjistíme, kdo další hraje špinavou hru. Odpovědět by měly Německo a USA.“ „Evropa situaci nezvládá! Myslím si, že řešením uprchlické krize je postavit záchytná centra pro uprchlíky právě v Turecku,“ napsal Babiš s tím, že Evropa má kontrolovat, na co přesně používá Turecko její peníze. „S Tureckem může být jedna jediná akceptovatelná dohoda! Buď využijete peníze na záchytná centra, zastavíte pašeráky a příliv uprchlíků, nebo nedostanete ani jedno euro!“ napsal ministr financí a dodal, že Evropa v tomto ohledu selhala. Podobně se jej ptala i paní Alenka z Orlové, která Babiše pochválila za to, že se nebál a řekl to stejně jako pan prezident a jiní vzdělaní lidé. „Je třeba do toho bušit, ať jsou ty rány slyšet až u Merkelové. Ona neřídí Německo, ona řídí Evropu! Žádná Merkelová, žádné Turecko!“ napsala paní Bernatíková a dodala: „Nevím, komu se to podaří prosadit, ale co nejrychleji se připojit ke Slovákům a Maďarům proti kvótám, my tu ten černý mrak nechceme.“ „Zdravím Alenko! Evropa situaci nezvládá!“ odpověděl Babiš a zopakoval, že je podle něj nutné postavit záchytná centra pro uprchlíky přímo v Turecku a kontrolovat, kam vlastně jdou evropské finance. „Je pro mě podcenění celé situace a nedostatek tvrdé diplomacie evropských států, které dovolují Turecku posílat do Evropy uprchlíky,“ napsal Babiš a dodal, že je třeba uzavřít vnější hranice a hlídat Středozemní moře. Jana Smrčková chtěla vědět, jak by Babiš řešil migrační krizi pouze v České republice. „Zavřel byste hranice nebo popřípadě podnikl jiné kroky? Osobně si myslím, že Vaše strana by měla vyhrát volby a Vy byste měl být premiérem,“ napsala s tím, že by byl „razantnější“ než Sobotka, „kterého většina národa proklíná za jeho poskokování EU a madam Merkelové“. „Zdravím, paní Smrčková, místo nesmyslných debat o kvótách a zatajování kriminality uprchlíků EU musí okamžitě uzavřít své vnější hranice a začít bojovat s pašeráky lidí,“ opět zopakoval Babiš s tím, že klidně lze nasadit i armádu. Opět zmínil svoje plány pro dohodu s Tureckem. „Suverénní státy vždy bránily své zájmy i vojensky, to jen EU se dnes tváří, že se nic neděje,“ napsal a dodal, že v Bruselu se akorát debatuje naprázdno a je třeba si uvědomit, jakou Evropu chceme. „Protože Evropu, kde dáváme peníze uprchlíkům, kteří za to pak znásilňují ženy nebo páchají terorismus, tu já fakt nechci.“ Čtenář s přezdívkou cibulka se Babiše zeptal, jak to vidí s vlastní politickou budoucností. „Chcete zůstat v politice co nejdéle a co nejvíce toho prosadit, nebo byste spíš chtěl hnutí dostat na nějakou úroveň, vrátit se k podnikání,“ ptal se. „Šel jsem do politiky, protože mě štvalo, jak tady tradiční strany rozebírají veřejné prostředky a majetek, který platíme z našich daní,“ napsal Babiš a dodal, že za dva roky ve vládě dosáhl více než mnohé jiné strany za deset let. Ať již registr smluv, EET, policejní tým Kobra a mnohé další. „Je toho ale fakt stále moc co dělat. Teď se chci soustředit na prosazování změn, které se týkají výběru daní, prokazování původu majetku, snižování daní a hlavně chci stavět dálnice.“ Což je dlouhodobý program, který přesahuje současné funkční odbobí. „Uvidíme, co se stane po příštích volbách, ale aktuálně končit nehodlám.“

Veleba už nechce do Senátu. Odstoupí i z čela SPO Senátor Jan Veleba nebude na podzim obhajovat místo v horní komoře Parlamentu. Na konci března také odstoupí z čela Strany práv občanů (SPO). Veleba to dnes řekl ČTK. Věnovat by se chtěl například publikační činnosti v oblasti zemědělství. „Svůj mandát obhajovat nebudu. Mám pevný názor, že člověk musí vědět, kdy má skončit,“ uvedl. Veleba loni v srpnu oslavil 70. narozeniny. Vrátit by se chtěl publikačně k věcem, kterými se v minulosti zabýval, tedy především k zemědělství. Veleba byl v letech 2005 až 2014 prezidentem Agrární komory. „Rád bych si zbytek životní dráhy vytvořil tak, aby mě to naplnilo nebo doplnilo. Beru to tak, že ta éra bude končit a rád bych zúročil své životní zkušenosti, zážitky, pohyboval se mezi přáteli, nemusel každý den otevírat 50 e-mailů, nemusel se dívat na mediální běsnění, vyřizovat desítky telefonátů,“ dodal. Poznamenal, že důležité je zachovat si zdraví a duševní svěžest. „Politika je zvlčilá, je to vlčí společnost. Buďme rádi, že jsme ještě tady, na Slovensku je to ještě horší. A já na to zkrátka nemám nervy,“ řekl. Veleba chce skončit i ve vedení SPO, která neuspěla v podzimních sněmovních volbách. Na mimořádném sjezdu, který se bude konat 28. března, rezignuje na funkci šéfa strany. Za jeden z důvodů svého plánovaného odstoupení označil právě volební neúspěch. Již nedlouho po volbách stranické vedení oznámilo, že dá své funkce k dispozici. Kdo ho ve funkci nahradí, Veleba neví. Očekává, že personální návrhy zazní na stranickém předsednictvu, které by se mělo sejít týden před sjezdem. Ucházet se nechce ani o jiné pozice ve vedení SPO. Na sjezdu promluví prezident Miloš Zeman, který je čestným předsedou strany. SPO mu pomáhala při kandidatuře na prezidenta a v jejím vedení působí jeho blízcí spolupracovníci nebo příznivci. Podle Veleby by měl prezident na sjezdu vystoupit po zvolení nového vedení. Místopředseda strany Marian Keremidský ČTK ve středu řekl, že o post stranického šéfa má zájem několik lidí, kandidaturu bude zvažovat i on. Očekává, že do čela strany budou kandidovat zastupitelé z krajů. Jan Veleba SPOZ krajský zastupitel Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Ať si německá hospodyně dělá pořádek, ale ať se zastaví u svého plotu a nevnucuje ho sousedům, vyzývá Jakl Tajemník exprezidenta Václava Klause Ladislav Jakl se na serveru NeviditelnýPes.cz vyjádřil k němectví. „Je němectví hlavním německým problémem?“ ptá se. „Před delším časem jsem kdesi napsal, že největším neštěstím Evropy posledních generací je... Pracovitá a čistotná německá hospodyně. Nikdo jiný tolik hrůz nezpůsobil,“ uvedl Jakl a popisuje systém úklidu poctivé německé hospodyně. Ta podle něj poté, co uklidí kuchyni, ložnici, šatnu i předsíň, zamete i zápraží a následně vyjde brankou na ulici. „I tam vše uklidí, zamete a vyštráfkuje. Pokračuje dál, udělá pořádek na náměstí, pak v celém městě, v okrese, po celé zemi. Pak vše úhledně srovná do lajny všude po Německu a... Už je zas u plotu. Vyjde brankou a srovná Evropu. A pak celý svět,“ poznamenal Jakl s tím, že když si v Německu zřejmě toto jeho pojednání přečetli, vzali si jej až moc k srdci. „Řekli si, že už nechtějí nastolovat pořádky za cenu utrpení milionů, a jali se přemýšlet, jak se své obsese zbavit. A začali opět v kuchyni. A udělali si v ní programově svinčík. Načež nastolili čurbes v celém domě,“ řekl s tím, že jiným i jim to zase přinese jen utrpení. „Kdepak, problém nebude v té čistotnosti, pořádkumilovnosti a pracovitosti. Svinčík není lepší než hezky naklizená domácnost, alespoň ne v Německu. Možná by měli Němci popřemýšlet ještě jednou. Ať se vrátí ke svému pořádku, ať zas mají svůj dům jako ze škatulky. Nebo ať si klidně zavedou francouzskou či českou ležérnost. To je jejich věc. Ale ať se napříště zastaví u svého plotu a nevnucují své pořádky či nepořádky sousedům. Neštěstí a tragédie generací nepřinesl jejich jakkoli úzkostlivý pořádek. Neštěstí a tragédie přinesla ta jejich neschopnost zastavit se u plotu. A neschopnost ven mezi ostatní vycházet jen bez koštěte, bez obsese řídit ostatní,“ uzavřel Jakl s tím, že svinčíkem nazývá jakoukoli soudobou sebezničující civilizační tendenci.

Vaše tupost, vaše lži. Jana Bobošíková odpovídá elitám ve věci Ortel. A nejen to ROZHOVOR „‚Kavárna‘ a intelektuálové se léta povyšují nad ‚hospodu‘ a dělníky, pohrdají jimi, urážejí je, odmítají s nimi diskutovat, jejich problémy považují za nepodstatné a nejraději by je zbavili volebního práva,“ říká bývalá europoslankyně a kandidátka na prezidentský post Jana Bobošíková. K tomu pak ještě doplňuje: „Naštěstí žijeme v demokracii, kde ve volbách má hlas dělníka z nejmenší moravské vesnice stejnou váhu jako hlas pražského moralizujícího intelektuála. Brexit a zvolení Donalda Trumpa jsou viditelným důkazem, jak se skutečný názor lidu na realitu odlišuje od elitářského vidění světa.“ Jak hodnotíte současnou atmosféru ve společnosti, kdy například řada intelektuálů nevybíravým způsobem útočí na prezidenta? I novinář Jakub Patočka má za to, že prezident Miloš Zeman si nezaslouží projevy úcty, ale naopak spíše odporu. Básník Jiří Dědeček veršoval na Václaváku: „Sedí prase na Hradě, libuje si v úřadě“. Jsou to patřičná hodnocení? Myslíte si, že si za něj prezident může tak trochu i sám? A souhlasíte s návrhem zákona na ochranu hlavy státu? Žijeme v době destrukce slušnosti, destrukce demokracie, destrukce úcty ke státním symbolům a plíživé nastupující nesvobody. Našim životům vládne lež, vzájemná neúcta, neláska, nepochopení a nedůvěra. S tím žádný zákon nic neudělá, ani zákon na ochranu hlavy státu. Zákon nenaučí lidi správnému jednání ani slušnosti. To ale neznamená, že máme rezignovat a nesnažit se slušnost obnovit. Prezident Miloš Zeman mnoha peprnými výroky už po desetiletí ke zhrubnutí veřejné debaty určitě přispívá. Ale rozhodně není sám, obscénními vulgaritami politiků, novinářů, umělců a dalších veřejně známých osob se média a sociální sítě jen hemží. Zdálo se, že aféra „Brady“ by mohla Miloši Zemanovi snížit popularitu, ta se podle průzkumů drží lehce nad 50 procent. Prezidentovi příznivci si myslí, že Herman a spol. se pokusili o „Majdan“ proti Zemanovi, což jim nevyšlo... Domníváte se, že to budou zkoušet dál? A mohou současnou hlavu českého státu čekat i další masové protesty v roce 2017, pokud se rozhodne znovu kandidovat? Odpůrci prezidenta Zemana se nezastaví před ničím; tak jako neměli žádné skrupule odpůrci prezidenta Klause. Pokud budou mít peníze, mediální vliv a podporu „elit“, můžeme se dočkat ještě různých kousků, proti kterým byla aféra „Brady“ jen zahřívacím kolem. Prezident Zeman své nepřátele nešetří, zejména novináře. Nejnověji použil termín „pitomé domovnice z ČT“ či „prostitutky z MFD“. Zeman čelí nařčení, že prý znevěrohodňuje seriózní média, která jsou pilířem demokracie. Zejména ČT, která podle některých brání Česko před ruskou propagandou a nenávistí. Ohrožuje skutečně prezident demokracii, když podkopává důvěru v uvedená média, zejména ta veřejnoprávní? Prezident demokracii neohrožuje. Svobodu a demokracii ohrožují ti, kteří odmítají přijmout výsledky voleb, odmítají diskusi a neurvale prosazují své názory, aniž by prostor na diskusi přiznali i nositelům názorů jiných. Demokracii ohrožují veřejnoprávní média, která namísto toho, aby nestranně informovala, šíří jednostrannou elitářskou propagandu, nositelům názorů jim blízkých fandí a ostatní zesměšňují nebo zamlčují. Demokracii ohrožují veřejně viditelné „osobnosti“, které vyzývají k jejímu nerespektování, svobodu chtějí jen samy pro sebe a libují si v urážkách demokraticky zvolených zástupců a v urážkách jejich voličů. Od nového roku začne fungovat útvar ministerstva vnitra, který bude odhalovat „ruskou propagandu“. Nebude prý nic cenzurovat, jen napravovat „dezinformace“. Objevují se návrhy, aby se s novináři ruských státních médií jednalo ne jako s novináři, ale jako s příslušníky armády nepřátelské mocnosti. Vynaloží Chovancovo ministerstvo peníze správně? Jsou nevědomí čeští lidé terčem zlé propagandy, která jim má vzít víru v EU, Západ, spojenectví s NATO a demokracii a ovlivnit je, aby věřili Putinovi? Snaha o jakoukoliv cenzuru a šíření jediného správného názoru je v demokracii nepřípustná, je útokem na svobodu a je vlastní totalitářům, kteří nerespektují jiné názory a přitom neumějí obhájit názory vlastní. Přála bych si, aby politici a další veřejně známé osoby vytvářely atmosféru důvěry a pádnými argumenty a hlavně činy přesvědčili občany o tom, že hlasu každého občana je nasloucháno, že společnost má svůj hodnotový kompas, že víme, kam směřujeme, že establishment lidem nelže a že volené i nevolené elity nejednají za zády občanů. A že hodnoty, kterými se ohánějí – svoboda, rodina, národní zájem, bezpečnost, prosperita – jsou upřímně sdílené, přijímané a skutečně prosazované. Částí veřejnosti otřásl úspěch kapely Ortel v Českém slavíku. Šíří se Českem extremismus? Nebo je to tak, že Ortel je „promítací plátno“, kterým dávají naštvaní Češi najevo, co si myslí o politicích, kteří je špatně chrání před uprchlíky? Co se stalo, že v médiích jsou už mnohem méně slyšet zastánci přijímání uprchlíků? Českem se masivně rozšířila nedůvěra k současnému tuzemskému i eurounijnímu establishmentu. Za to ale nenesou vinu občané, ale jen a jen „elity“, které si za svou neoblibu mohou svými činy a totální odtržeností od každodenního života lidí. Anonymní ankety popularity, třeba i Český slavík, pak vyjádří mínění lidí a jsou odpovědí na elitářskou tupost, lži a neřešení skutečných problémů, které občany pálí. Během 17. listopadu Petr Pithart po boku se studenty na Albertově tvrdil, že česká společnost je uměle rozdělována, že neexistuje rozdíl mezi „pražskou kavárnou“ a „venkovskou hospodou“. Že tyto rozpory uměle vyvolává Miloš Zeman. Naopak známý publicista a dramatik Karel Hvížďala říká, že mezi intelektuály z velkých měst a „venkovem“ jsou zásadní rozpory v názorech běžné všude na světě. Komu tedy dát za pravdu? Za vykopání příkopů ve společnosti nesou zodpovědnost lidé, kteří sami sebe po desetiletí považují za vyvolenou „intelektuální elitu“ nadřazenou ostatním. Tvrdit nyní, že tento rozpor vyvolává Miloš Zeman, je komické. „Kavárna“ a intelektuálové se léta povyšují nad „hospodu“ a dělníky, pohrdají jimi, urážejí je, odmítají s nimi diskutovat, jejich problémy považují za nepodstatné a nejraději by je zbavili volebního práva. Naštěstí žijeme v demokracii, kde ve volbách má hlas dělníka z nejmenší moravské vesnice stejnou váhu jako hlas pražského moralizujícího intelektuála. Brexit a zvolení Donalda Trumpa jsou viditelným důkazem, jak se skutečný názor lidu na realitu odlišuje od elitářského vidění světa. Začal advent, blíží se Vánoce. O čem by během svátečního času měli přemýšlet zvláště čeští politikové, aby se společenské poměry u nás v příštím roce zlepšily? Advent je časem radostného a klidného očekávání příchodu Ježíše Krista, který je ústřední postavou křesťanství, a Vánoce jsou svátkem jeho narození. Přála bych si, abychom si všichni křesťanské hodnoty připomněli, abychom se s nimi ztotožnili a abychom našli odvahu je bránit a rozvíjet.

Klacky místo sametu! Totalitní komanči ze mě komunistu neudělali, to až demokraté. Babiši, buď jako Kaddáfí, vykládá svérázný člen KSČM Komunista Oldřich Duchoň byl kandidátem KSČM do Poslanecké sněmovny v Jihomoravském kraji, ovšem do Poslanecké sněmovny se nedostal, přestože lidi dráždil svérázným heslem „nastal čas vyměnit samet za klacky“. Podle Duchoně ale v KSČM ne všichni pochopili, že v tomto případě šlo o recesi; podobně prý kdysi dráždil i Miroslav Sládek heslem, že by občané měli vládu Václava Klause naházet do Vltavy. „Politická strana či hnutí je kolektivní sport a v kolektivním sportu nevyhrává jedinec, ale celek. Jedinec může v kolektivu vyniknout přirozeně, podobně jako Miroslav Grebeníček. Ale postoupit se dá i z recese. Podívejte, jak to dokázal Dominik Feri, či Marek Benda!“ říká k tomu mimo jiné v rozhovoru ParlamentníchListů.cz Duchoň. Cítíte spokojenost s výsledkem sněmovních voleb? Ve volbách zvítězilo hnutí ANO, překvapili Piráti i SPD, „tradiční strany“ naopak hluboce propadly. Čím si to vysvětlujete? To je jednoduché. Oslovily voliče. Tradiční strany se utopily v proklamacích a dostaly také vysvědčení za svoji práci na vrcholové úrovni. To není vůbec složité pro soudného člověka pochopit. KSČM získala pouhých 7,76 procent, což je nejhorší volební výsledek v historii. Podobně je na tom i ČSSD. Kde vidíte příčinu tak velkého neúspěchu levice? Tento debakl jsem ve svých prognózách předpovídal a byl jsem přitom optimista. Má prognóza totiž zněla 8,5 procent pro KSČM. Je to opět o lepší práci - a hlavně o práci mezi lidmi a pro lidi, nejen pro sebe. Očekával jste po tak ohromném debaklu ve vedení KSČM nějaká personální zemětřesení a vyvození osobní odpovědnosti partajních špiček? Ještě uvidíme, jak se to v KSČM vyvrbí. Odpovědnost ale mají všichni členové strany, i když zejména hlavní „generálové“. Já se také odpovědnosti nezříkám, jen mi jaksi nebylo dopřáno slyšení, když jsem na některé věci upozorňoval dopředu. V loňských senátních volbách vás KSČM v Brně poslala (58. obvod, pozn. red.) do boje o křeslo jako svého favorita, nyní jste ve sněmovních volbách kandidoval až z nevolitelného 17. místa. Měl byste k tomu nějakou poznámku? Pro to je jednoduchá odpověď: Prostě o tom rozhodly nominační konference a hlavy pomazané. Respektoval jsem to, i když jsem k tomu mohl mít milión námitek. Já si o funkce říkat nechodím a nebudu! Navrhnou-li mne ostatní, pak to přijmu, ale pokud nenavrhnou, nezblázním se. Ale konečné výsledky mě ze 17. místa nepřekvapily. Volební kampaně KSČM zpravidla nebývají příliš graficky a ani hesly nápadité. Vy jste ale vsadil v těchto volbách na „svůj vizuál", měl jste jinou grafiku, fotografie, ba dokonce i hesla. Co vás k tomu vedlo? Vsadil jsem na lidi, co mi fandí. Nc víc, nic méně. Víte, spousty věcí jsem začal dělat v životě z recese a u toho zůstanu i nadále. Legrace je v tom, že lidé, co mi pomáhali, se ke mně přidali - reakce na to se pak rojily jak na Facebooku, tak i na Twitteru. Další věci vám ale k tomu prozrazovat nebudu. Víte co je know how? Některá média jste ve „své“ kampani zaujal dost svérázným heslem: „Nastal čas vyměnit samet za klacky“. To jsou ale hodně silná slova. Co jste tím chtěl říci? Věřím, že mě spousta lidí pochopila, ale těm, kteří chápat nechtějí, je zbytečné něco osvětlovat. Vyměnit samet za klacky? To je podobné, jako když Miroslav Sládek provolával „naházet vládu do Vltavy". To platí pro domácí scénu. A pro tu mezinárodní? Jsme slovanský národ a asi jsme zapomněli na nástup anglo rasismu. V historii jsme ale vždy byli obětováni. V uprchlické krizi jde témeř vždy o ekonomickou záležitost těch, co prchají, ale vyberte si mezi nimi „potřebné"! Ovšem co s „nepotřebnými", kteří jsou bez dokladů a peněz? Mohou se v EU rozprchnout jak je libo a pak se dostanou třeba i k nám... A pak nastává onen problém. No a tito „levní lidé" z východu - pokud vůbec budou pracovat - mohou starousedlíkům vytvořit peklo. Navíc při bydlení na ubytovně nemají u nás problém pracovat za deset tisíc. Proč? Protože u nich „doma“ je průměrný plat v přepočtu jen dva tisíce. Jenže v momentě, kdy jich tu zůstane víc, tak nějakého „blázna“ pak může napadnout svěřit tomuto etniku i volební právo, jako se to stalo třeba v Angli, kde starosta Londýna řekl, že se budou muset chtě. nechtě podřizovat vpodstatě rasovému útisku... Chtěl bych ale zdůraznit, že nejsem žádný rasista, jen bych rád, abych každý zůstal tam, kde se narodil, což nevylučuje, že se můžeme vzájemně navštěvovat a přitom můžeme respektovat danou kulturu po celém světě. Na svém osobním facebookovém profilu poměrně často a ostře kritizujete jak samotné vedení KSČM, tak i poměry ve straně. Máte ale kromě kritiky i recepty na to, jak to "dělat" jinak? Nabízel jsem a nabízím spousty věcí, zkušenosti i lidi, které mám kolem sebe. Jenže má slova téměř vždy zapadají. Nemíním dokola házet hrách na stěny. Můj návod zazní až bude třeba. Víte, nejvíce kritický jsem v prvé řadě k sobě. Pokud ale kritizuji, tak mám vždy připravena řešení. Ti, co mě nejblíže znají, to ví, ale zatím zůstaneme u toho, že recept je zároveň moje know how. A to nebudu vytrubovat do světa! Vraťme se k propadu tradičních stran. Zvítězil Andrej Babiš se svým hnutím ač proti němu jeho političtí konkurenti i média vedla ostrou protikampaň. Navíc Babiš čelí trestnímu stíhání. Jak si ale takovou popularitu Andreje Babiše vysvětlujete? Lze si to vysvětlit jednoduše. Andrej Babiš něco dokázal, ať je to jak chce a ať to bylo jak bylo. Trestní stíhání není trest. Jen odbočím. Největším trestem je svědomí. No a o jeho popularitu se postarali sami odpůrci. On - narozdíl třeba od KSČM - svým vystupováním obrátil negativa ve svůj prospěch. To se ale KSČM nepodařilo za 28 let nikdy! Kde co se svádí na komunisty, ale nikdy tohoto faktu nedokázala strana využít ve svůj prospěch! Chtějí snad ti, kteří volili Andreje Babiše, Tomia Okamuru, ale i KSČM tzv. vládu silného vůdce, který se o ně prostřednictvím státu „postará“? To ani ne, jen lidé prostě momentálně hledají v někom spasitele. Ten ale nebyl a ani nikdy nebude. Lidé musí pochopit, že spasitelem je každý sám. Samozřejmě postiženým lidem - ať fyzicky či mentálně - je třeba pomoci. Já si ale myslím, že Andrej Babiš je takový český Silvio Berlusconi. Kdo nevidí, či nechce vidět paralelu, tak ji možná uvidí až časem, ale opravdu nejsem prorok. Krásné by bylo, kdyby byl minimálně Muammar Kaddáfí. Kdo je tzv. typický volič KSČM? Je to důchodce, či sociálně frustrovaný jedinec, který čeká návrat předsametových jistot? Těžko lze očekávat to, že by KSČM volil ten, komu vyhovuje dnešní demokracie a kapitalismus... Začnu od konce. Demokracie trvá maximálně pět dnů po jakémkoliv převratu a potom nastává totalita, protože musíte tak či tak vytvořit zákony. Jde jen o to, zda budou výhodné pro většinu lidí, nebo jen pro menšinu. Tedy zda budou sloužit lidem, anebo budou proti nim. O demokracii si nechte ale zdát! Vrcholem „demokracie" je totiž akorát anarchie. A typ demokracie podle mne? K tomu malinko odbočím. Víte v „Říši“ mají taky zákony a byť jsou „blbé či hloupé“ tak je všichni dodržují. U nás může vzniknout sebelepší zákon, ale hned druhý den po jeho platnosti někdo objeví, jak jej lze obcházet. A kdo je typický volič KSČM? Ti totalitní komanči ze mě komunistu jistě neudělali, ale novodobým „demokratům" se to podařilo. Určitě v tomto nejsem nijak ojedinělý, frustrovaných jedinců je v dnešní době habaděj! Zrovna tak jako v minulosti existovaly pitomosti, tak existují i dnes. Avšak domnívám se, že těch spokojených a usměvavých tváří bylo v minulosti více. A to je na pováženou! Odpovím vtipem: Chcete-ll dnes někoho nazlobit, začněte se smát! V Kraji Vysočina za KSČM kandidovala Helena Vrzalová, která byla ze zaměstnání „odejita“ za hrubé porušení pracovní kázně. Jak to, že pro komunisty toto nebylo překážkou? To je otázka svědomí každého jedince. Ukažte mi ale někoho, kdo nikdy nic neprovedl! Vrcholní straničtí představitelé před volbami hlásali navenek jednotnost partaje, v kampani ovšem jednotliví kandidáti nabádali voliče, aby „kroužkovali“ právě toho konkrétního uchazeče o poslanecký post a doslova se podbízeli na svých profilech. Kam zmizela ona proklamovaná "stranická jednota"? Právě na to poukazovala moje kampaň, kterou ovšem někteří nepochopili. Politická strana či hnutí je „kolektivní sport“ a v kolektivním sportu nevyhrává jedinec, ale celek. Jedinec může v kolektivu vyniknout přirozeně, podobně jako Miroslav Grebeníček. Ale postoupit se dá i z recese. Pdoívejte, jak to dokázal Dominik Feri, či Marek Benda! Podobnost čistě náhodná Tydýt - Pavlásek v taneční soutěži či druhé neuznané místo v soutěži o Zlatého slavíka Brněnské legendy Rudy Kovandy. Příští rok se budou konat komunální volby. Jak se na ně připravujete? Vsadíte na kvalitní marketing, nové tváře a masivní intervenci na sociálních sítích, které mohou pomoci ve volebním rozhodování lidí? Tato otázka jde zatím mimo mne. Za prvé jsem dlouhodobě nemocen a za druhé - pokud se ke mně dostaly dobré informace - tak KSČM se prý chystá k tomu se mnou rozvázat pracovní poměr. Prý mne dokonce chtějí vyloučit ze strany! Podrobnosti k tomu ale řeknu, až přijde čas. Rozhodně nebudu nad ničím fňukat. Chci však i nadále přispívat k tomu, aby se žilo většině lépe, ne menšině. Teď půjde o to, zda o to lidé budou stát.

VIDEO Žertovná píseň zpívá o vraždě Miloše Zemana Balada o Hradu, která velmi kriticky hodnotí působení Miloše Zemana v roli prezidenta České republiky, se objevila na serveru YouTube na profilu Honzy Jíchy. „Jsem zarostlej a tejden jsem se neholil. Mám prezidenta, kterýho jsem nevolil. Na Hradě se fajně žije, tam je hej. A v podhradí rozmáhá se beznaděj,“ zpívá písničkář. „Koukám vždycky, když vylezu na Petřín, jak Pražský hrad se zvolna mění na vepřín. Místo pravdy kolují jen domněnky a z hradních žerdí stal se sušák na trenky,“ domnívá se dále. „Svatý Václav býval tady také pán. Štěstí pro něj, že je dávno zasypán. A nevidí, jak po nástupu do trůnu chodí kdekdo blít na jeho korunu,“ připomíná v klipu aféru kolem zdravotní indispozice prezidenta Miloše Zemana u korunovačních klenotů. „Karel IV. všechny tyhle chalupy dal před lety vcelku slušně do kupy. A netušil, že je jednou podědí čínskej kuli kvůli ruský kůži medvědí, brum brum,“ zpívá dál. V prostřihu jsou k vidění budovy Pražského hradu. „Neměli jsme vždycky štěstí na pány,“ poukazuje zpěvák na říšského protektora Reinharda Heydricha, komunistického prezidenta Klementa Gottwalda či exprezidenta Václava Klause. „A kluci, co jsou trochu od rány, mohli by na něj i s jeho mluvčáčky počkat zas u kobyliský zatáčky,“ vzpomíná na atentát na Reinharda Heydricha. „Havel mluvil jen o síle duchovní, že člověk má mít duši, taky něco v ní. Tenhleten by nejradši zas dalajlámu i s celým Tibetem semlel do salámu. Kostelecké uzeniny na váš stůl,“ dodal. „Celkem ale nevidím to tragicky. Žádný hovado tu není navždycky. A taky vím, že náš slavný Pražský hrad umí se sám včas těch hovad zbavovat. Těším se na lepší časy s Horáčkem, s Pithartem, nebo Halíkem, to je jedno. Otevřete okno, aby zmrdi mohli ven,“ uzavřel.

Nejroztomilejší fotografie, které rozehřejí vaše srdce V čem se skrývá tajemství lásky ke kočkám? Jak může malé chundelaté zvíře momentálně okouzlit nejtvrdšího člověka? Psychologové se domnívají, že kočky jsou schopny dobře ovlivnit zdravotní stav lidí, uklidnit a dokonce i zlepšit náladu. Někteří si myslí, že kočky během dne jenom spí a nic nedělají, ale není to tak. A tyto záběry vám dokážou, že zvířata vás mají, čím pobavit. Podívejte se na roztomilé fotografii v galerii Sputniku a dobrý úsměv vám na tváři zůstane celý den.

VIDEO A to zavřete všechny mé voliče? Geert Wilders u soudu vystřihl řeč zakončenou slovy: My zvítězíme Vůdce Strany svobody Geert Wilders včera v rámci svého procesu předstoupil před soud a pronesl své téměř půl hodiny trvající prohlášení. Apeloval na soudce, aby si uvědomili, že éra politické korektnosti je u konce, a vyzval je, aby jej zprostili všech obvinění. Konstatoval, že Nizozemsko vždy symbolizovalo zemi, kde je zaručena svoboda projevu. „Měli bychom na to být pyšní. Bohužel v těchto dnech se ocitla svoboda projevu v sázce. Odmítám něco takového umožnit. Svoboda projevu platí i pro ty, s nimiž nesdílíme stejný názor. Nikdo mě nemůže umlčet. Ostatně svoboda projevu je jediná svoboda, která mi ještě zbyla,“ upozornil Wilders s odkazem na skutečnost, že žije už 12 let po 24 hodin denně pod policejní ochranou. „Dnes ráno jsem se probudil ve svém chráněném domě, poté nastoupil do neprůstřelného vozu a byl součástí ostře hlídaného konvoje, který mě dopravil k soudu. Bodyguardi, policejní sirény... Každý den to samé. Mohu vám říci, že je to peklo. Ale přesto jsem za to vděčný, protože oni mě chrání a já jsem díky jejich pomoci stále naživu. A já si díky tomu mohu uchovat svobodu projevu, která mi umožňuje bojovat za silnější a bezpečnější Nizozemsko.“ V další části projevu upozornil Wilders soudce, že před nimi sice stojí osamocen, ale fakticky hovoří za stovky tisíc voličů. „Před čtyřmi lety pro Stranu svobody hlasovalo téměř milion voličů a příští rok v březnu by to mohlo být podle průzkumů až dvakrát tolik. Jsou to obyčejní lidé, které potkáváte na ulici, u doktora i v obchodě každý den. Jsem na ty lidi hrdý. Zvolili si mě jako svého mluvčího a já říkám, co si oni myslí.“ Wilders také zmínil důvod obžaloby, kterým byly jeho komentáře na adresu příslušníků marocké menšiny v zemi. Na jednom ze svých vystoupení před rokem a půl se Wilders zeptal svých příznivců, jestli si přejí více, nebo méně Maročanů v Nizozemsku. „My přece máme s Maročany problémy a bohužel jen málokdo si o tom troufne veřejně promluvit. Mohl bych vám uvést stovky případů, kdy spáchali trestnou činnost. Pokud o tom nevíte, žijete ve věži ze slonoviny.“ Vůdce Strany svobody dále připomněl, že s jeho názorem, že by Nizozemsku prospělo méně Maročanů, souhlasí podle průzkumů 43 % obyvatel země. „To je 7 milionů lidí a státní žalobce by měl skutečně plné ruce práce, pokud by je chtěl všechny pohnat před soud,“ konstatoval včera Wilders a připomněl hned několik obdobně kritických komentářů, jejichž autory jsou další nizozemští politici. „Přesto dnes stojím před soudem jenom já.“ Wilders také citoval policejního šéfa Joopa van Riessena, který v televizi kdysi prohlásil, že voliči Strany svobody by měli být deportováni, protože do Nizozemska už dávno stejně nepatří. „Člověk občas chápe, když se někteří chtějí Wilderse zbavit a volají po jeho zavraždění,“ cituje samotný Wilders další vyjádření van Riessena a označuje jeho postoje za skutečné šíření nenávisti. „A stíháte snad pana van Riessena? Nikoli.“ „Éra politické korektnosti se nachýlila ke svému konci. Důkazem budiž výsledek britského referenda či amerických prezidentských voleb. A brzy to bude potvrzeno také v Rakousku a Itálii. Příští rok potom u voleb ve Francii, Nizozemsku a Německu. Situace se začíná měnit a politicky korektní elity v boji proti lidem nemohou zvítězit. Ani vy tento proces nemůžete zastavit. My zvítězíme. Jménem svým a jménem milionů Nizozemců vás proto vyzývám, abyste mě zprostili obvinění. Abyste zprostili obvinění nás všechny,“ uzavřel Wilders.

Vyklepaná kukuřice Magda Vášáryová. Herečka chce s Michalem Horáčkem zachraňovat republiku, a tohoto se za to dočkala Bez servítků okomentoval rozhovor, který poskytla serveru Seznam.cz Magda Vášáryová, uživatel sociální sítě Facebook Petr Sedláček. Prezidentský kandidát Michal Horáček uvedl, že v případě svého zvolení by stál o spolupráci s někdejší velvyslankyní a poslankyní slovenské Národní rady Magdou Vášáryovou. Ta v rozhovoru na otázku, proč se spoluprací s Horáčkem souhlasila, mimo jiné odpověděla, že k tomu má několik důvodů: „Ten asi nejdůležitější je, že já a moji přátelé na Slovensku jsme přestali rozumět, kam Česká republika směřuje. Velmi nás to děsí, nerozumíme tomu už od odmítnutí radaru, odmítnutí eura, různých nacionalistických tendencí, na které jsme od vás nebyli zvyklí. Když se podíváte na mapu, zjistíte, že nemáme kromě krátké hranice s Rakouskem přímý kontakt se západními demokraciemi. A pokud by Česká republika šla jiným směrem, nedovedu si představit, že by Slovensko mohlo zůstat osamělým ostrovem. To je moje hlavní motivace.“ Petr Sedláček si při komentování celého jejího rozhovoru vzpomněl na někdejší filmovou kariéru Magdy Vášáryové: „Tahle stará vyklepaná kukuřice je taky dobrá :-). Dokud ve filmech ukazovala kozy a nefilozofovala, tak byl svět ještě v pořádku.“ Spolupráci prezidentského kandidáta Horáčka s Magdou Vašáryovou okomentoval na sociální síti také europoslanec Jan Zahradil (ODS). „Jestli chce Horáček prohrát hned v prvním kole, ať nechá tuhle paní mluvit co nejčastěji, coby symbol politického neúspěchu, nafrněného elitářství a odtržení od reality,“ napsal. Připomněl, že Horáček chtěl být nadstranickým kandidátem. „To už neplatí. Včera si stoupl do fronty za Karla,“ dodal. Celý text příspěvku Petra Sedláčka na jeho facebookovém profilu: Tahle stará vyklepaná kukuřice je taky dobrá :-). Dokud ve filmech ukazovala kozy a nefilozofovala, tak byl svět ještě v pořádku Celý text příspěvku Jana Zahradila na jeho facebookovém profilu: Jestli chce Horáček prohrát hned v prvním kole, ať nechá tuhle paní mluvit co nejčastěji, coby symbol politického neúspěchu, nafrněného elitářství a odtržení od reality. Chtěl být nestranickým, nadstranickým kandidátem. To už neplatí. Včera si stoupl do fronty za Karla.

Zacharovová komentovala Kličkův výrok „promiňte, ale já jsem z Ukrajiny“ Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharorová si na své facebookové stránce zaironizovala nad dalším neobyčejným prohlášením kyjevského starosty Vitalije Klička z jeho interview pro televizní stanici Al-Jazeera. „Ještě vám nikdo neřekl, že v případu s interview, které Vitalij Kličko poskytl televizi Al-Jazeera, jde o nesprávný překlad?" napsala Zacharovová a doplnila svůj komentář výňatkem z interview. Novinář arabské stanice požádal Klička, aby komentoval prohlášení organizace Amnesty International, podle kterého Ukrajina porušovala v době válečných akcí na Donbasu lidská práva. „Bráníme svou zem", odpověděl kyjevský starosta a dodal, že neví, odkud vzala Al-Jazeera tuhle „informaci". Na otázku novináře Al-Jazeery o tom, jestli vůbec slyšel, že existuje taková organizace Amnesty International, odpověděl: „Promiňte, ale já jsem z Ukrajiny". A to bylo jediné, čím dokázal Kličko reagovat na tuto otázku. Zacharovová tvrdě reagovala na slova svého kolegy a poradila Tonerovi, aby svá slova neadresoval Rusku, ale svým kolegům. „Když už je takový idiomatický styl vlastní americkým diplomatům". Poté věnovala řada médií pozornost tomu, že věta „put up or shut up", kterou použil americký diplomat, nemá ve své podstatě tak urážlivý smysl, jaký v něm uviděla Zacharorová, a její reakci označila za nesprávný překlad. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí ale po podobných prohlášeních zdůraznila, že idiomatický výraz tohoto druhu je vhodný pro korespondenci na Facebooku, nikoli pro brífinky ministerstva zahraničí.

Markéta Šichtařová se začíná z chování Bruselu skutečně děsit. Sledujeme zestátňování soukromého sektoru v přímém přenosu INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Do Evropské unie vtrhl socialismus, říká bez jakékoli nadsázky Markéta Šichtařová. A netvrdí to jen proto, že předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani přišel s návrhem, aby se roční rozpočet EU zvýšil ze 140 miliard na 280 miliard eur. Analytička upozorňuje, že čím větší rozpočet, tím větší přerozdělování, a tím větší moc Bruselu. Čím větší rozpočet pro EU, tím víc peněz musíme vybrat od jednotlivců. Je to v podstatě zestátňování soukromého sektoru v přímém přenosu, a tak ji jako občanku postkomunistické země taková Evropská unie děsí. Podnikatelská mise, která doprovodí prezidenta Miloše Zemana při návštěvě Ruské federace, má být největší v historii Česka. Zúčastní se jí 130 firem a podle šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého by jejich představitelé měli podepsat kontrakty za miliardy korun. Čím si takový zájem z české strany v době, kdy stále platí hospodářské sankce uvalené na Rusko Evropskou unií, vysvětlujete? Popravdě řečeno, já bych si dovolila nadšení pro „kontrakty za miliardy“ trochu mírnit… Víte, tyhle podnikatelské mise jsou dost specifickým žánrem. Troufnu si tvrdit, že na těchto misích možná víc kontraktů uzavřou čeští podnikatelé mezi sebou navzájem, protože se vzájemně velmi dobře a hlavně neformálně seznámí. Naděje, že pokud se ten a onen podnikatel vyskytne v nějaké zemi zrovna po boku prezidenta, premiéra, ministra či kdovíkoho, nějakým zázrakem se mu podaří uzavřít kontrakt, který by jinak nevyšel, bývá poněkud naddimenzovaná. Občas to samozřejmě vyjde, zejména v těch zemích, které nejsou příliš rozvinuté a jsou zvyklé mít velký respekt z každé úřednické funkce. Ale i pak jsou obyčejně očekávání přehnaná. Situace, kdy prezident či jiný politik může nějak ovlivnit konkrétní obchodní případ, také pravidelně budí větší očekávání, než jaká jsou realistická. Zkušenost v praxi je většinou taková, že namísto toho, aby daný politik probíral se svým protějškem obchodní záležitosti, dojde k výměně osobních zdvořilostí, k výměně názorů na tuhle a tamtu politickou otázku, a tím je čas určený pro schůzku vyčerpán. Takže čím si velký zájem vysvětluji? To může mít dvojí vysvětlení. Buď mírnou naivitou těch, kdo ještě na podobné misi nebyli a mají přehnaná očekávání, nebo tím, že tentokrát byla vypravena dvě letadla namísto jednoho, takže jednoduše byla větší kapacita než u obvyklého „pouhého“ jednoho vládního speciálu – jak prosté, anebo si zkrátka někteří lidé chtěli udělat velmi zajímavou dovolenou, což není nic špatného, však si podnikatelé účast na misi řádně platí. Guvernér ČNB Jiří Rusnok na ekonomické konferenci Vysoké školy finanční a správní prohlásil, že v průběhu maximálně dvou let bychom se mohli vrátit do normálního stavu, to znamená, že při dvouprocentní inflaci by úrokové sazby mohly být okolo tří procent. Komu především by pomohlo, pokud by se tento odhad opravdu naplnil? Já se tedy trochu obávám, že ono to tak snadné nebude. Česká národní banka se totiž dostane do dvou kleští: Zaprvé poroste inflace, což ji bude nutit zvyšovat úrokové sazby, zadruhé bude od poloviny roku 2018 zpomalovat růst HDP, což ji bude naopak nutit úrokové sazby snižovat… Ale nechme tohle stranou, dejme tomu, že by guvernér měl pravdu. Pak říkám, že návrat k normálu, tedy míněno především k „normálním“ úrokovým sazbám někde kolem tří procent by pomohl úplně všem s výjimkou těch, kdo už dnes mají úvěr a splácejí ho na hraně svých možností. Pro ty je samozřejmě jakékoliv zvýšení úrokových sazeb problémem. Nicméně pro ty ostatní je vítané vrátit se do normálu, protože když v tomto normálu nejsme, v ekonomice vznikají velmi nepříjemné tlaky: Buď se vytvářejí tlaky přehřívající ekonomiku, nebo naopak tlaky táhnoucí ji dolů. Toto pnutí pak fyzicky prožíváme například v podobě příliš vysoké nezaměstnanosti, příliš drahých úvěrů, nedostatku pracovních sil a podobně. Od Jiřího Rusnoka také zaznělo, že kromě určitého přehřívání trhu práce centrální banka zatím nevidí žádné větší nerovnováhy. Hospodářský vývoj je sice nad potenciálem, ale stále existuje prostor, aby se udržel i několik dalších let. Podle guvernéra ČNB by měl v roce 2019 veřejný dluh klesnout na 30 procent hrubého domácího produktu, což vytváří do budoucna prostor pro manévrovací možnosti vlády, pokud bude ekonomika konfrontována s nějakými zahraničními šoky. Nakolik s těmito výhledy ve vaší analytické a konzultační společnosti Next Finance souzníte? Příliš ne. Shodneme se na tom, že ekonomika je takzvaně nad svým potenciálem, lidově řečeno se přehřívá. Neshodneme se ale na tom, jak dlouho tento stav může vydržet. Pan guvernér si myslí, že i několik let, nám připadá realističtější mluvit spíš o několika měsících. Poté musí přijít ochlazení. A nutno poznamenat, že kdo příliš zrychluje před zatáčkou, o to silněji pak musí brzdit. A to zrychlování je opravdu zásadní. Vždyť podle posledních statistik je u nás spotřebitelská inflace na čele Evropské unie, růst HDP také, naopak míra nezaměstnanosti je nejmenší. Ať se podíváme na jakýkoliv ukazatel, vykazuje extrémní hodnoty. Zaujala mě zpráva, že Odborový svaz pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví, který vyhlásil v úterý stávkovou pohotovost zaměstnanců bank, pojišťoven a zdravotních pojišťoven, doporučuje základním organizacím jednat o růstu mezd v příštím roce v průměru o 15 procent. Pohotovost prý potrvá, dokud poslední základní organizace neřekne, že je s vyjednáváním spokojena. Má logiku to, že k takovému nátlaku, aby mzdy rostly ve dvouciferném tempu, dochází v sektoru, kde je nejvyšší střední hrubá mzda 35 319 Kč, zatímco v podnikatelské sféře za celou zemi činí medián 19 303 korun? Z pohledu svazu má jistou logiku to, že právě nyní mají výbornou pozici k vyjednávání: Mzdy rostou v celé ekonomice, zaměstnavatelé marně hledají zaměstnance. Ne že bych s požadavky svazu souhlasila. Ale z opačné strany chápu jeho strategii. Nikdy v historii totiž neměli výhodnější vyjednávací pozici. Býti partnerem svazu ve vyjednávání, cítila bych se poněkud vydíraná a měla bych velmi málo možností, co s tím dělat. Od vysokopříjmových přejděme k těm na opačném pólu. Ti, kdo pobírají příspěvek na živobytí, což je dávka pro lidi v hmotné nouzi, se budou muset od prosince vypořádat s tím, že 35 až 65 procent dávky dostanou v poukázkách. Ty mohou využít na nákup potravin, drogistického zboží a podobně, ale není možné za ně pořídit alkohol a cigarety. Považujete za správné, že se stát snaží tímto způsobem ohlídat, aby nedocházelo ke zneužívání dávek, jejichž celkový objem za letošní první tři čtvrtletí činil 3,79 miliardy korun? U tohoto typu dávky to dává smysl a považuji to za správné. Jde o to, že daná dávka je určena pro lidi na existenčním minimu, kteří velmi často mají problémy s hazardem, alkoholem a podobně. A když už se stát rozhodne se o ně postarat, má také právo říct, k čemu tyto peníze budou určeny. V opačném případě se totiž stát problému nemusí nijak zbavit: Vyplatí lidem dávku, ti ji hned první den prohrají na automatech a druhý den budou zase žebrat na ulici – takže problém nijak nezmizel. Jiný zásah státu zaznamenali ve Skotsku. Britský nejvyšší soud pomohl tamní vládě rozhodnutím, že smí stanovovat minimální cenu alkoholu, tedy i oblíbené whisky. Proti jejímu záměru, který má za cíl bojovat proti rozšířenému alkoholismu, stáli právě výrobci tohoto nápoje. Podle premiérky Nicoly Sturgeonové jde o odvážný a nezbytný krok ke zlepšení zdravotního stavu skotského obyvatelstva. Co tomu říkáte z pohledu ekonomky a na co by se vám zamlouvalo stanovit minimální cenu v Česku? Od paní Sturgeonové to nikterak nepřekvapuje, to je kovaná socialistka, takže bych od ní nečekala nic jiného. Víte, mně se to moc nelíbí, protože v pozadí je taková ta myšlenka „my, stát, se musíme postarat o lidi i tam, kde to nechtějí, a chránit jejich zdraví, i když oni sami s tím nesouhlasí“. Ale na druhou stranu je to pořád lepší než třeba prohibice či další druhy plošného omezování alkoholu. Stanovování minimální ceny totiž musíme chápat vlastně jako druh spotřebitelské daně. Tím, že zvýšíme cenu, odvedeme také víc na dani do rozpočtu. A to je pořád čistší řešení než plošný zákaz. Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani navrhl, aby se roční rozpočet EU zvýšil ze 140 miliard na 280 miliard eur. Jednání o novém dlouhodobém rozpočtu Unie na léta 2021 až 2028 sice začnou až příští rok, ale připadá vám některý z Tajaniho argumentů – boj proti terorismu a nelegální migraci, podpora investic do energetiky nebo digitalizace evropské ekonomiky – oprávněný k tomu nejen zalepit díry v rozpočtu po odcházejícím významném čistém plátci, Británii, ale i rozpočet zvýšit třeba zavedením nových celoevropských daní, jak Tajani také požaduje? Teď jsme se dostali k bodu, který považuji za extrémně nebezpečný. Když říkám, že do Evropské unie vtrhl socialismus, nemyslím to vůbec jako nadsázku, ale jako realitu. Čím větší rozpočet, tím větší přerozdělování, a tím větší moc Bruselu. Čím větší rozpočet pro EU, tím víc peněz musíme vybrat od jednotlivců. Je to v podstatě zestátňování soukromého sektoru v přímém přenosu. Jako občana postkomunistické země mě taková Evropská unie děsí.

Zeman se neomlouvá, ani když mu to přikáže soud. Já na to čekám už dvacet let, připomněl se bývalý ódéesák. Prezident se mu posmíval, že ani nedokončil základku Omluva. Tak zněl verdikt Obvodního soudu pro Prahu 1 pro prezidenta Miloše Zemana. Měl tak učinit za to, že uvedl, že novinář Ferdinand Peroutka sympatizoval s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem a napsal o něm například text „Hitler je gentleman“. Tento článek se však nikdy nedohledal, a Zeman by tak měl vyřknout omluvu vůči vnučce Terezii Kaslové. Zda se však těchto slov dočká, těžko říct. Již desítky let na ně čeká jeden z exposlanců ODS, jenž soud nad Zemanem v minulosti rovněž vyhrál. Píše to Deník.cz. Již dvaadvacet let dluží Zeman omluvu bývalému poslanci Federálního shromáždění za ODS a pozdějšímu šéfovi náchodské policie Milanu Hruškovi. V roce 1992 o něm totiž Zeman prohlásil, že „s jistými obtížemi absolvoval pouze sedm tříd základní školy a jednu třídu opakoval“. Hruška tehdejšího šéfa ČSSD zažaloval a vysoudil stotisícovou satisfakci a veřejnou omluvu. Vrchní soud následně snížil finanční náhradu na 20 tisíc. Peníze Hruška obdržel, omluvy se však dodnes nedočkal. A už se jí ani nikdy nedomáhal. „Omlouvat se, to přece pan Zeman z principu nedělá. Pustil jsem to z hlavy, můj čas je drahocennější, než lítat do Prahy po soudech. Rozsudek mám, a to mi stačilo,“ řekl Deníku Hruška s tím, že Zeman se prý tehdy dokonce snažil o snížení finančního odškodnění kvůli tomu, že je prý nemajetný. Původní text ZDE „Hruška či vnučka po Peroutkovi Terezie Kaslová nejsou zdaleka jedinými, kterým soudy přiřkly omluvu od Zemana. Kvůli pomlouvačným lžím prohrál soud i s poslancem ČSSD Jozefem Wagnerem, novinářem Ivanem Brezinou, politikem ODS Miroslavem Mackem a spory vedl i s dalšími. Jednou dokonce musel zaplatit 20 tisíc za pohrdání soudem, když dva roky ignoroval verdikt, který ho odsoudil k omluvě,“ uzavírá server.

Zimola se rázně zastal vyhazovaného ministra Němečka. A naznačil, že Sobotka kšeftaří Podle jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly chce premiér Bohuslav Sobotka výměnou ministrů získat podporu pražské sociální demokracie na březnovém sjezdu. Zimola to naznačil v rozhovoru, který zveřejnil server Novinky.cz. Podle Zimoly je výměna ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka za ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka špatné řešení, byť na něj premiér právo má. „Ale nepředstavuji si, že Míla Ludvík, při všech jeho profesních zkušenostech a kvalitách, dokáže obrátit sestupný trend soc. dem. a přiblížit nás třicetiprocentním ziskům,“ uvedl Zimola. Celý text je ZDE Poukázal na to, že Němeček dokáže tvrdě oponovat Andreji Babišovi a ani na sjezdu Lékařské komory proti němu nebyly vznášeny výtky. „Něco sociální demokracii přinesl. Nemůžu se zbavit dojmu, že za jeho odvoláním je něco jiného než snaha nastartovat sociální demokracii,“ konstatoval Zimola. Řekl také, že zná Ludvíka jako odborníka a dlouholetého ředitele nemocnice Motol. „Ale neznám ho jako člověka, který dokáže autenticky přibližovat sociálnědemokratické myšlenky. Chci věřit, že ano. To není můj útok proti Mílovi Ludvíkovi a jeho kvalitám. Jen si pokládám otázku, proč to předseda sociální demokracie udělal, nakolik to byla snaha dát novou krev do ministerstev a nakolik to byl chladný kalkul, který nyní nikdo nechápeme a který se projeví za čtyři měsíce,“ uvedl Zimola. Server upozornil, že právě v březnu má ČSSD volební sjezd.

VIDEO Šíří se drsný projev Viktora Orbána. Česky Hlavní nebezpečí evropské budoucnosti nehrozí od imigrantů, kteří sem chtějí přijít, ale od fanatických bruselských přisluhovačů multikulturalismu. V projevu, který se objevil na serveru YouTube, to uvedl maďarský premiér Viktor Orbán, který je považován za enfant terrible evropské politiky. Uvedl také, že nedovolí, aby v Maďarsku vznikla přistěhovalecká ghetta. Nejprve zkritizoval Evropu za to, že už není svobodná. „Protože svoboda začíná s možností říkat pravdu. V dnešní Evropě je říkat pravdu zakázáno. ... Je zakázáno říkat, že ti, co sem přijíždějí, nejsou uprchlíci, a varovat před ohrožujícími riziky současné migrační vlny. Je zakázáno říkat, že další desítky milionů imigrantů jsou připraveny vyrazit směrem k nám. Je zakázáno informovat o tom, že masová imigrace přináší nárůst kriminality a terorismu do našich zemí. Je zakázáno poukázat, že ty masy, které sem přijíždějí z jiné civilizace, ohrožují náš způsob života, naši kulturu, naše zvyky a naše křesťanské tradice. Je zakázáno poukazovat na fakt, že ti, co sem dorazili dříve, vybudovali svůj vlastní, od nás separovaný, samostatný svět pro sebe podle svých hodnot a ideálů, které roztrhávají tisíciletou strukturu Evropy,“ uvedl. Migrační vlna je řízená operace Podle Orbána je současná migrační vlna předem plánovaná a řízená operace. „Je zakázáno říkat, že v Bruselu pracují na schématech, jak cizince co nejrychleji rozmístit mezi námi proti naší vůli. Je zakázáno poukázat, že důvod pro usídlení těchto lidí zde je změnit náboženské a kulturní zázemí Evropy a přestavět její etnické základy. A tím odstranit poslední bariéru multikulturalismu: suverénní národní státy. Je zakázáno říkat, že Brusel se snaží nenápadně užírat více a více plátků naší národní suverenity a že mnozí tam nyní připravují plán na kompletně federalizované Spojené státy evropské, pro což jim nikdo nedal autorizaci,“ prohlásil maďarský premiér. Lidé Evropy asi už pochopili, že v sázce je jejich budoucnost Podle něj dnešní nepřátelé svobody používají sofistikovanější nástroje, aby nás přinutili se jim podřídit. „Dnes nás nevězní, nevozí nás do koncentračních táborů, neposílají tanky do zemí, které jsou věrny svobodě. Dnes do nás pomocí mezinárodních médií pálí salvy hrozeb, zkreslování, manipulace, ovlivňování, což jim bohatě stačí. Respektive, stačilo jim to do teď. Lidé Evropy se pomalu probouzí, organizují se a brzy začnou požadovat svou zemi zpět. … Lidé Evropy už možná konečně pochopili, že v sázce je jejich budoucnost. Teď už nejde pouze o finanční prosperitu, pohodlné životy, kariéru v práci, ale sama jejich každodenní bezpečnost a klidný průběh života, jak jsou zvyklí, jsou zřetelně ohroženy. A konečně, lid Evropy, podřimující v iluzi nezničitelné hojnosti a prosperity, porozuměl, že principy, na kterých stojí život v Evropě, jsou v ohrožení,“ řekl dále Orbán. Pravá tvář masové imigrace je okupace území Masová imigrace je podle něj jako pomalý proud vody, úporně erodující naše břehy. „Snaží se schovat za masku humanity a soucitu, ale její pravá tvář je okupace území. A to území, co oni získají, je tak zároveň územím, které my ztratíme,“ upozornil. Poukázal na to, že evropští vůdci zpočátku mluvili o pár stovkách, pak o tisících přesídlených lidí. „Ale ani jeden zodpovědný evropský vůdce si netroufne odpřísahat, že těchto pár tisíc se jednou nezvýší na desítky či sta tisíce,“ varoval. Nedovolíme Bruselu nadřadit se nad naše zákony Pokud chceme zastavit tuto masovou imigraci, musíme podle Orbána nejprve omezit Brusel. „Hlavní nebezpečí evropské budoucnosti nehrozí od těch, kteří sem chtějí přijít, ale od fanatických bruselských přisluhovačů multikulturalismu. Nedovolíme Bruselu nadřadit se nad naše zákony. Nedovolíme, aby nám vnucovali zkažené ovoce spadlé ze stromu jejich kosmopolitního světonázoru. Nebudeme importovat do Maďarska kriminalitu, terorismus, homofobii a synagogy vypalující antisemitismus. Tady nebudou žádná přistěhovalecká ghetta, ve kterých neplatí naše zákony, tady nenastane destrukce pořádku, žádné výtržnosti imigrantů a nebudou tu žádné gangy lovící naše ženy a dcery. Nedovolíme jiným, aby určovali, koho máme vpustit do naší země, vedle koho máme žít a s kým máme chtít sdílet naši zemi,“ ujistil. Varoval, jak by vše také mohlo skončit: „Nejdřív jim dovolíme nařídit nám, koho musíme přijmout, pak nás donutí ustupovat až sloužit cizincům v naší vlastní zemi. Nakonec zjistíme, že nám nezbývá než se sbalit a odejít z naší krajiny. Proto budeme nadále odmítat vnucované plány přerozdělování a nebudeme tolerovat ani vydírání a výhrůžky,“ prohlásil, načež sklidil velký potlesk.

EU poučuje žurnalisty jak správně informovat o islámu a migrantech Je nám řečeno, abychom nespájeli pojmy jako "muslimský" nebo "islám" s určitými činy, protože to znamená "stigmatizaci". Co přesně to tedy znamená? Že když člověk křičí "Allahu Akbar" poté, co někoho zastřelil, srazil s kamionem desítky nevinných chodců nebo vyhodil do vzduchu spoustu lidí na koncertě, měli bychom ignorovat ten maličký detail? Právě o tom je však tento dokument: radit novinářům, jak zkreslovat skutečnost a nahrazovat ji tou schválenou EU. Je zajímavé poznamenat, že ačkoli mnoho lidí ostře kritizuje stížnosti prezidenta Trumpa ohledně "falešných zpráv (fake news)", mlčí, když superstát EU říká médiím přesně, jaký jazyk by měl a neměl být používán při podávání zpráv o nejdůležitějším tématu dneška. "Slova respektu: Etická žurnalistika proti hate speech" je společný projekt, který uskutečnili mediální organizace v osmi evropských zemích - Rakousko, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Slovinsko a Španělsko. S podporou Programu právo a občanství Evropské unie se podle svých internetových stránek snaží pomoci novinářům, aby v této době rostoucí "islámofobie" "přehodnotili" způsob, jakým řeší "otázky související s migračními procesy a etnickými náboženskými menšinami. ." Zní to dost nevinně: "přehodnoťte." Ale nenechte se zmýlit: když tito aktivisté financovaní penězi EU vyzývají k "přehodnocení", to, co skutečně dělají, je podpora cenzurování sebe sama. V září byly vydány "Slova respektu" jako 39 stránkový dokument nazvaný "Reportovaní o migraci a menšinách: postupy a doporučení (Reporting on Migration & Minorities: Approach and Guidelines)". Poučuje média o tom, jak "by neměly dát extrémistickým názorům čas nebo prostor jenom kvůli tomu, aby ukázaly názory druhé strany." Ale jaké názory se považují za "extrémistické"? To zpráva explicitně neříká, každopádně, "senzační nebo příliš zjednodušující hlášení o migraci," můžeme se dočíst, "mohou podpořit stávající společenské předsudky" a "ohrozit bezpečnost migrantů". Co se ale počítá jako "senzační" nebo "příliš zjednodušující"? Ani to není řečeno. Není nám řečeno, jestli bychom měli spájet pojmy jako "muslimský" nebo "islám" se zvláštními činy, protože to znamená "stigmatizaci". Co přesně to tedy znamená? Že když člověk křičí "Allahu Akbar" poté, co někoho zastřelil, srazil s kamionem desítky nevinných chodců nebo vyhodil do vzduchu spoustu lidí na koncertě, měli bychom ignorovat tento maličký detail? /162717810/AC24/ac24.cz_468x250 Nebo bychom se měli zcela vyhnout tomu, abychom takovou akci mediálně pokryli? Koneckonců, dokument nás vyzývá, abychom příliš nepsali o "senzačních incidentech týkajících se migrantů", neboť "násilní lidé se nacházejí v každé velké skupině obyvatel". Pokud však budeme muset o těchto incidentech informovat, nesmíme nikdy přestat připomínat, že "hlavní příčiny" těchto incidentů "často nemají nic společného s etnickou či náboženskou příslušností člověka". Jaké jsou tedy tyto příčiny? Zpráva nám naznačuje, že příčiny mohou být "kolonialismus, rasismus a obecná sociální nerovnost." Také nesmíme zapomenout na to, že "mezi migrací a terorismem neexistuje žádné strukturální spojení." Když aktivisté placení z fondů EU, kteří zpracovali dokument "Reportovaní o migraci a menšinách: postupy a doporučení", vyzývají k "přehodnocení", tak ve skutečnosti vyzývají k sebe-cenzuře. Když aktivisté placení z fondů EU, kteří zpracovali dokument "Reportovaní o migraci a menšinách: postupy a doporučení", vyzývají k "přehodnocení", tak ve skutečnosti vyzývají k sebe-cenzuře. Alespoň, že autoři zprávy nemají touhu tvrdit, že neexistuje žádná souvislost mezi islámem a terorismem. Ale naléhají na nás, abychom si pamatovali, že islám je "různorodý". Představa, že islám je ve své podstatě násilný, je - co jiného? - "stereotyp". Takže je stereotypní zobrazovat islám jako "zakotvený v jiné realitě, která není kompatibilní s jinými kulturami" nebo zobrazování muslimských přistěhovalců jako "zásadně se lišících od občanů hostitelské země". A je prostě špatné říkat, že tady existuje "kulturní konflikt mezi islámem a západem s náboženstvím v srdci tohoto konfliktu." (Naopak: islám, jak nám zpráva říká je "systém víry, který může existovat vedle druhých".) A neodvažujte se naznačovat, že islámská kultura je nějakým způsobem "horší než západní kultura". Nebo že muslimští muži jsou "vysoce patriarchální". (Říkejte to takhle: "Mnoho společností na celém světě zůstává vysoce patriarchální, nezávisle na náboženství.") A nezaměřujte se příliš na "styl oblékání" muslimských žen. Proč? Protože to má tendenci je "homogenizovat". (Zbavte se myšlenky, že to je samotné oblečení, které je homogenizuje.) Během posledních několika let zaznamenalo mnoho zemí v Evropě skutečné tsunami islámské migrace. Zodpovědní novináři by to však podle "Slov respektu" nikdy neměli takto popisovat: "Při popisu migrace nepoužívejte fráze jako "příliv", "vlna" a "povodeň" "(nebo jiné. jako "horda" nebo "příval"), protože takový jazyk může "vyvolat pocit masové invaze". "Dehumanizuje to migranty" a "vytváří falešný obraz", že migranti jsou "nepřítelem", který musí být odražen. Samozřejmě, ve skutečnosti je velká část Evropy teď "v obležení". Tato skutečnost se stává jasnější každý den. Používat mírnější termíny při diskutování o tomto tématu neznamená nic jiného než zkreslovat realitu. Právě o tom je však tento dokument: radit novinářům, jak zkreslovat skutečnost a nahrazovat ji tou schválenou EU. /162717810/AC24/ac24.cz_468x250_2 "Informujte své publikum," píše zpráva novinářům, "o důvodech, proč se lidé cítí být nuceni opustit své domovy, a zkoumejte, jaké to může mít souvislosti s politikami a postupy evropských států." Asi. tím ale nemysleli to, že masivní procento muslimů, které proudí do evropských států, tak dělá z důvodu sociálních politik těchto států - totiž připravenosti těchto států začít rozdávat rodinám přistěhovalců velké částky hotovosti v okamžiku, kdy dorazí a poskytnout jim bezplatné ubytování, ošacení atd. a umožnit jim zůstat na podpoře po zbytek svého života. Mnohé z těchto zemí jsou k muslimským přistěhovalcům štědřejší než k jejich vlastním občanům, kterým se přihodilo něco špatného. Přistěhovalci jsou často upřednostňovaní, zatímco starší občané některých z těchto zemí - lidé, kteří tvrdě pracovali a platili do systému sociálního zabezpečení celý svůj život - byli odvlečeni z jejich domovů, aby se tam mohli ubytovat nově příchozí muslimské rodiny. Ale to samozřejmě nejsou "politiky a postupy", na které odkazuje dokument "Slova respektu". Naopak. Příčiny zde spočívají v tom, že muslimští uprchlíci a žadatelé o azyl uprchli před špatnými podmínkami ve svých zemích, za něž oni a jejich spoluobčané nijak nezodpovídají, a za které ve skutečnosti může Západ, ať už to způsobil v poslední generaci nebo mnoho staletí před tím. Nezáleží na tom, že muslimové dobyli Persii, Byzantskou říši, celou severní Afriku a Blízký východ, Řecko, severní Kypr, hodně z východní Evropy a jižní Španělsko. Nakonec za všechno, co je špatně v muslimském světě může Západ, takže Evropané dluží všem příchozím právo na nový život - a možná dokonce i na novou zemi – aby zde mohli pokojně dovést právo šaría? Ne, zpráva nejde tak daleko, aby se dalo takto argumentovat. Zpráva ale varuje, že dokonce ani otázka "zda nároky žadatelů o azyl jsou oprávněné" nebo "zda mají migranti právo být v zemi" je zcela nevhodná: měli bychom se zaměřit na "právo a pořádek" než polemizovat o takových věcech jako "základní právo na azyl". Ano, správně jste si to přečetli: "základní právo na azyl". Nezapomínejte, že podle mezinárodního práva ne každý má nárok na azyl - a že velká část žadatelů o azyl v Evropě dnes nemá oprávněné důvody o něj žádat, ale mnoho z nich pouze hledá lepší ekonomické příležitosti. /162717810/AC24/ac24.cz_468x250_3 Taková fakta jsou však pro autory dokumentu "Slova respektu" nepřátelská. Podle jejich názoru žádná lidská bytost nemůže být "ilegální". Proto slovo "ilegální", na které upozorňují, by mělo být použito k popisu akcí, nikoliv lidí. Jediná překvapivá věc ohledně tohoto dokumentu spočívá v tom, že ve skutečnosti obsahuje stručnou sekci o antisemitismu, v níž navrhuje - věřte tomu nebo ne -, že srovnávání Izraele s nacistickým Německem nemusí být dobrý nápad. Zpráva je však z větší části jeden dlouhý katalog politicky korektních frází financovaných daňovými poplatníky. V případě, že by protokol dodržoval každý, kdo se v Evropě profesionálně věnuje podávání zpráv o událostech týkajících se islámu a přistěhovalectví, tak to zaručí, že veřejnost nebude vědět nic o tom, co v současnosti probíhá na tomto nešťastném kontinentu. Je zajímavé poznamenat, že ačkoli mnoho lidí ostře kritizuje stížnosti prezidenta Trumpa ohledně "falešných zpráv (fake news)", mlčí, když superstát EU říká médiím přesně, jaký jazyk by měl a neměl být používán při podávání zpráv o nejdůležitějším tématu dneška. Bruce Bawer je autorem nového románu The Alhambra (Swamp Fox Editions). Jeho kniha Zatímco Evropa spala (2006) se stala bestsellerem New York Times a finalistou ceny National Book Critics Circle.

VIDEO Významný představitel státu EU: Čelíme invazi, braňme naše matky! Orbán je skvělý. A víte, co Miloš Zeman řekl do očí Merkelové? Na internetu se objevilo video z vystoupení bývalého bulharského politika Georgije Markova ve studiu bulharského televizního kanálu Btv. Markov se ve studiu rozběsnil a orodoval za Orbána, kterého by si prý měli v Evropě více vážit. Georgi Markov je ústavní soudce, bývalý člen parlamentu a advokát, který tráví většinu roku v Maďarsku. Do studia byl pozván v září letošního roku v souvislosti s tehdejší plánovanou návštěvou maďarského předsedy vlády Viktora Orbána v Bulharsku. Kdo že je to ten Orbán, který míří do Bulharska? „To je jednoduché, Orbán je žijící legenda,“ uvedl Markov. „Je jediným z premiérů 27 států, který má antikomunistickou minulost před listopadem 1989. Už na konci 80. let řídil stranu a aktivně bojoval s komunismem.“ Orbán se podle Markova aktivně podílel na procesech, které v konečném důsledku vedly k pádu Berlínské zdi. „Promlouval k milionům lidí na televizních obrazovkách a vyzýval sovětská vojska, aby opustila Maďarsko,“ prohlásil. A co dělala taková Angela Merkelová? „Sama přiznala, že na pádu Berlínské zdi neměla žádný podíl. V klíčovém momentu byla v sauně se svými přáteli,“ připomněl slova současné německé kancléřky Markov. Orbán je podle bývalého bulharského politika pro Maďarsko tím správným člověkem. „Je schopný zajistit bezpečnost hranic, národní suverenitu a v případě potřeby se i postavit za křesťanské hodnoty.“ Evropské elity ovšem očividně Markovův obdiv pro Orbána nesdílí, naopak; v určitém momentu dokonce v Lucembursku hovořili o tom, že by mělo být Maďarsko z Evropské unie vyloučeno. „Ten gentleman z Lucemburska, který s takovým nápadem přišel, a obecně lidé v západní Evropě by si měli dávat pozor na jazyk, když hovoří o Maďarsku. O tomto národu by měli lidé hovořit s úctou.“ „Odvážný maďarský národ v roce 1956 vyrazil do ulic, kde holýma rukama bojoval se sovětskými tanky. Mezitím se lidé v Lucembursku stravovali vaflemi a celá západní Evropa spolu se Spojenými státy jen nečinně přihlížela,“ rozlítil se ve studiu bulharské televize Markov. Markov uprchlíky přicházející do evropských zemí za skutečné uprchlíky – v právním smyslu tohoto slova – nepovažuje. „Pokud jsou to skutečně uprchlíci, proč nepostupují v souladu s Ženevskou úmluvou? Měli by postupovat legálně, prokázat na hranicích svou totožnost a vysvětlit, jakým způsobem jsou ve své zemi perzekvováni.“ Bulharský advokát také uvedl, že maďarská vláda nedělá nic, na co by neměla právo. „Členské státy v rámci Schengenu mají povinnost střežit své hranice před vnějším světem, což je přesně to, co Orbán dělá,“ uvedl Markov. Nárůst popularity pravicových stran napříč celým evropským kontinentem je podle Markova zapříčiněný tím, že byl překročen jistý limit, což „Evropané již nebyli ochotní tolerovat“. „Nikdo příčetný si přeci nezvolí pro sebe a svou rodinu takovou cestu, která mu omezí mnohé občanské svobody a nabourá způsob života,“ podotkl Bulhar žijící v Maďarsku. Markov ve svém plamenném proslovu ve studiu bulharské televize odkazoval i na slova českého prezidenta Miloše Zemana. „Viděla jste, co řekl přímo do obličeje Merkelové? Řekl jí, že si sama pozvala hosty na návštěvu, ale na večeři je posílá k sousedům,“ sdělil moderátorce pořadu. „Nutně potřebujeme evropskou armádu! Čelíme invazi, která mění charakter našeho kontinentu,“ zvolal Markov. „Bulharsko je chudým národem, ale jeho občané mají svou čest. Pokud bude třeba, půjdeme bojovat, budeme chránit své matky,“ běsnil.

Skupina IS připravila 400 bojovníků pro útoky v Evropě Teroristická skupina Islámský stát (IS, v Rusku zakázaná) vycvičila a vyslala do Evropy přinejmenším 400 bojovníků za účelem páchání teroristických činů, informuje agentura Associated Press s odvoláním na nejmenované zástupce výzvědných služeb evropských zemí a Iráku. Bojovníky trénují k útokům v západních zemích ve speciálních táborech v Iráku, Sýrii a možná i v zemích postsovětského bloku, informovaly zdroje agentury. Podle jejich údajů dostali bojovníci rozkaz, aby našli vhodný čas, místo a způsob ke splnění své mise. Teroristé jsou rozděleni do menších skupin, podobných těm, které spáchaly teroristické činy v listopadu loňského roku v Paříži a v úterý v Bruselu, upřesnily zdroje agentury.

Chčijou nám na hlavy a už se ani nepokoušejí předstírat, že je to déšť, říká Ladislav Větvička ke kauze Ortel. A praví: Odešli jsme z Rakouska i východního bloku, odejdeme z EU ROZHOVOR „Kdo je označuje za kontroverzní? Multikulturní idioti z kaváren?“ říká ohledně textů kapely Ortel cestovatel, spisovatel a několikanásobný bloger roku Ladislav Větvička. Pro ParlamentníListy.cz promluvil nejen o tom, co se stalo na „Slavících“, ale například i o tom, jak vidí dnešní svobodu projevu. Prozradil také zajímavou informaci ohledně článku o sovětské invazi v roce 1968, který vyvolal tak bouřlivou diskusi. Co si myslíte o tom, co se stalo na Českém slavíku ohledně skupiny Ortel? Nastala asi legrační situace, kdy pořádající agentura zjistila, že dorazivší počty hlasů neodpovídají dlouholetým očekáváním, a v tom okamžiku se polekali, co všechno z toho může být. Co na to řeknou nahoře? A tak bohužel místo aby jako soukromý subjekt respektovali daný stav a respektovali vůli voličů (kteří na rozdíl od parlamentních voleb svůj hlas potvrdili navíc i tím, že za svůj hlas zaplatili), zabředli do politických úvah a vymysleli konstrukci, jak zabránit realitě. A tak slon vstoupil do porcelánu, rozdupal hrnečky a teď, když ho chceme vyvést ven, zjišťujeme, že to nejde tak jednoduše a že už nepřicházíme jen o hrnečky, ale i o „cenny rodinny porculan po babce“. A zjišťujeme, že vycouvat z průseru už nepůjde bez velkých ztrát. Tak to ale dopadá vždy, když se bojíme nechat proběhnout malou krizi a chceme ji utlumit socialistickými prostředky. Jak si vysvětlujete takový zájem o kapelu, jejíž texty někteří označují za poměrně dost kontroverzní? Jde například o vyjádření vůle lidí, kteří nesouhlasí s migrační politikou? Četli jste ty texty? Slyšeli jste je? Mně se líbí, jak všichni říkají – já je neposlouchám, ale… Kdo je označuje za kontroverzní? Multikulturní idioti z kaváren? Pitomci, kteří právě opustili sociologické fakulty s čerstvým titulem za nějakou genderovou tematiku? Placení agenti neziskovek? No tak tyto nuly, které nic nedokázaly, mají právo je označovat za kontroverzní. Kolik jich je? Čtyři procenta? Jaký mají prostor v médiích? Devadesát procent a více? Tady něco nehraje, že? Prostě zase funguje princip akce a reakce. Slyšíme z médií lži. Lžou nám denně, nestydí se za to. Jak se říká v legendárním filmu – „chčijou nám na hlavy a už se ani nepokoušejí předstírat, že je to déšť“. Na textech Ortelu nikdy nic kontroverzního nebylo a není. Když se vrátím k vaší otázce o migrační politice – není nikdo, kdo by souhlasil s migrační politikou Protievropské unie. Kromě těch tří skupin zmíněných výše – multikulturních idiotů, zbytečných pitomců ze sociologických fakult a placených agentů tzv. neziskovek. Na obranu Ortelu vystoupila například skupina Kabát, která výsledky zpochybnila. Budou podle vás následovat další? A bude to, co se kolem Slavíka nyní děje, znamenat nějakou „změnu“ v této anketě? Nepleťme si pojmy, skupina Kabát nevystoupila na obranu skupiny Ortel. Jen se prostě zastyděli, že se asi stali součástí špinavé hry někoho jiného, a tak požádali o vysvětlení. Nic jiného se nestalo. Nevzali nového zlatého slavíka jako předkapelu na svůj včerejší koncert, v rádiích se pořád budou hrát skladby Kabátu (které mám mimochodem raději než 90 % ostatní prefabrikované rádiové scény), nežádají, aby i Ortel byl slyšet třeba na oficiálním státním médiu, tzv. Českém rozhlase. Jde jen o marketing, ale chvála bohu aspoň za to, že se rocková kapela ozve. Kdyby ovšem byli pořádnou rockovou kapelou, pak by měli přijít na vyvoněnou recepci pořádající agentury, kladivem roztřískat slavíka, pomalovat okolní výkladní skříně a počurat jim telefonní centrálu. Tak by to udělali Sex Pistols, u nás třeba Magor. Jenže dnešní rockové kapely už nemají styl. Vy jste na svém blogu na iDNES.cz napsal: Měli strach z Kubišky, měli strach z Kryla, měli strach z Pražskeho Vyběra, měli strach z Matušky a fčil maju strach z Ortela… Jedine, čeho dosahli, je enem zvyšeni popularity všech jmenovanych... Máte pocit, že se vrací doba, kdy se nesmělo říct, že například Marta Kubišová nebo Waldemar Matuška se dobře umístili? Podívejte se okolo sebe. Už se zase vyhazuje z práce za názory. Vznikla platforma, na které se lidé mohou sdružovat a komunikovat, tzv. fejsbuček. A najednou se někdo polekal, protože zjistil, že na této platformě se mohou organizovat lidé, kteří jsou schopni se pak sejít na demonstracích a svrhávat vlády anebo vládě oponovat. Lekli se, a začala cenzura. Vedle v Německu se lidé bojí komunikovat. Vše, co je napsáno, může být použito proti nim. Zatím se likvidují jen komunikační profily na fejsbučku. U nás jsme o rok dva za cenzurní německou vlnou. Buďme rádi, že se zatím nelikvidují konkrétní lidé. Ale jak daleko jsme od kriminalizace jednotlivých lidí? Před osmdesáti lety byly nezávislou komunikační platformou v Německu knihy, protože tisk byl tvrdě pod kontrolou strany. Tak se knihy začaly pálit a likvidace jejich autorů na sebe nedala dlouho čekat. V Německu se dnes likvidují komunikační profily, co myslíte, jak daleko jsme od likvidace samotných autorů „nevhodných“ komentářů? Po sněmovních volbách neutichají nářky na téma, že jsme si pustili do sněmovny fašisty, xenofoby, hulváty, rasisty atd. Podle bývalé diplomatky Magdy Vášáryové mají voliči v hlavách zmatek. Češi prý volili jinak, než bylo zvykem, a je na pováženou, že „vítězí ti, kdo křičí“, ale „naše společnost si musí poradit i s extrémními názory“, uvedla například pro časopis Finmag. Nelíbí se mi výsledky voleb. Dokonce ani nevěřím jejich regulérnosti. Ve středních Čechách přepočetli hlasy a zjistili, že 10 % volebních lístků bylo špatně sečteno. No a co? Koho to zajímá? Parlament je sice banda neschopných šašků, mezi kterými se najdou zrnka zlatého prachu, ale to je prostě odraz této společnosti. Každý národ má takový parlament a vládu a prezidenta, jaké si zaslouží. A jestli se to někomu z nás nelíbí, tak ať se to pokusí změnit a nebrečí. A Magda? No to je prima holka. Ale ona už dva roky po sobě bere šest set tisíc korun. A jiní! Milion! Dva miliony berou! Sorry jako, Milouši, někdy si pouštím tvůj legendární projev z Červeného Hrádku a říkám si, kde se stala chyba… Tak Magda říká, že my máme v hlavě zmatek… Hmmm. Škoda, mohla nám zůstat v paměti jako skvělá herečka. O Miloši Zemanovi někteří tvrdí, že rozděluje společnost. A Ivan Gabal říká: „Jestliže si v této situaci zvolíme do čela státu politika, který nás bude rozdělovat nebo bude vyvolávat strach, budeme žít ve strachu, část lidí v ponížení, někdo bude utíkat.“ Co si o jeho slovech myslíte? A u koho z prezidentských kandidátů bychom tyto obavy mít tedy nemuseli? To jsou hrozné kecy. O tom rozdělování společnosti. Takže my chceme za prezidenta někoho, kdo se líbí všem? Tak to můžeme mít za prezidenta prostitutku Eržiku. Ta se všem líbí, nerozděluje společnost a co víc – má docela dobré ceny! Já jsem Zemana v prvním kole nevolil, ve druhém ano. Nedokážu si představit, že by dnes byl představitelem mého státu spící multikulturní Schwarzenberg. Vysvětloval by nám při novoročních projevech nutnost přijímat na našem území na úkor našich lidí černochy z Afriky? Ivan Gabal je určitě chytrý chlap, a tak určitě sám vysvětlí, jak mě může prezident rozdělovat. Nemůže. Společnost rozdělují média, která nezrcadlí společnost, ale jen malou vrstvu aparátčíků. Ale v jednom má Ivan Gabal pravdu. Když zvolíme za prezidenta multikulturního agenta, tak se brzy budeme bát, žít ve strachu, ponížení a mnozí z nás raději zvolí útěk z této nesvobodné a nesvéprávné země, kde vše bude pod kuratelou a pokutami z Bruselu. Ale on to asi myslel jinak, že? Prezident Miloš Zeman odjel do Ruska a web ruské armádní televize Zvezda hned na začátek návštěvy napsal, že Československo by mělo být vděčné za sovětskou invazi v roce 1968. Prezident Zeman prohlásil, že jde o urážku českého národa. Někteří ocenili jeho zásadní reakci, jiní říkají, že vše Rusové zaranžovali. Šlo o provokaci a odkud? Do jaké míry bychom se měli chovat k Rusům s respektem a přátelstvím? A jak vnímáte přístup současného prezidenta k Rusku? „Web ruské armádní televize napsal“… To je neuvěřitelné. Copak nikdo z našich placených novinářů nedokázal zjistit, že se jednalo o „blogera“? To je to samé, jako by Českou republiku obvinili z toho, co jsem já napsal jako bloger na blogu iDNES. To jsou mé názory, které jsou založené na nějaké zkušenosti, nějaké skutečnosti, nějakém názoru. Mohou je sdílet desetitisíce lidí, ale to neznamená, že to je oficiální názor iDNES.cz nebo České republiky. Mám sympatie k tomu, jak se putinovské Rusko znovu postavilo na nohy poté, co jelcinovská desetiletá degenerace málem zničila jejich zemi a rozparcelovala ji na malé regiony ovládané různými mezinárodními subjekty. Ale hrdinný příběh o tom, jak belhající prezident malé državy mezi Německem a Tureckem okřikl ruského medvěda, medvěd se zastyděl, hluboce zabručel a omluvil se, to prostě neberu. Ať z nás nedělají pitomce. To je propaganda. Ano, Rusko je náš největší potenciální východní přítel. Je to obrovský trh, který nás respektuje. Ne jako hráče na politickém poli, tam jsme malé figurky, ale jako schopné obchodníky, specialisty a praktiky se schopností improvizovat. My tento prostor pořád podceňujeme, a přitom máme vše, co by si potenciální investor mohl přát. Umíme jejich jazyk, rozumíme si, máme podobnou mentalitu, jsme respektovanými odborníky. Ale pozor. Rusko je náš největší potenciální přítel, ale nesmí se stát zlým pánem. To už jsme si taky vyzkoušeli. To je třeba hlídat. Opět se hovoří o orientaci naší země „na Východ“, nebo „na Západ“. Příznivci EU se děsí referenda, které by podle ANO nemělo postihnout otázku setrvání v EU, ale nemusí to být konečný postoj. Okamura či KSČM se tomu vůbec nebrání. Co by podle vás pro nás znamenal případný odchod z EU a myslíte si, že by se pro něj Češi podobně jako v Británii v případném referendu rozhodli? My přece nejsme ani Východ, ani Západ, ani Jih, ani Sever. My jsme země Království českého. Mimochodem, je to právě 99 let, kdy jsme právně zrušili Království české. My se nemůžeme orientovat na sever, na Polsko, protože Polsko nám nikdy nepomohlo, podrazilo nás v roce 1919, 1938 i 1968. Nemůžeme se orientovat na Západ, na Německo, protože Německo bylo naším největším nepřítelem po tisíciletí, chtěli nás okrást o pohraničí v roce 1918, okradli nás v roce 1938, o dalších letech ani nemluvím a o roli NDR při útoku na Československo v roce 1968 taky raději nemluvím. My se nemůžeme orientovat ani na jih, protože s Rakouskem a Maďarskem jsme se spojili po bitvách u Moháče na počátku 16. století, kdy jsme vytvořili hráz proti postupu muslimského nepřítele. Jenže pak to náš rakouský bratr začal považovat za samozřejmost a po třech stech letech, kdy muslimské nebezpečí na čas pominulo, jsme se nepříliš hezky rozešli poté, kdy náš jižní „přítel“ zneužil naší přízně a mnoho nechybělo, abychom si dnes tady psali německy, nicht wahr? A nemůžeme se orientovat ani na Východ, protože náš nejbližší národ, národ Slováků, ani po sedmdesáti letech společného soužití nemá pocit, že bychom mu pomohli, a myslí si, že jsme je jen vykořisťovali. O národech ještě východnějších ani nemluvím, lidé z Podkarpatské Rusi na naše panování vzpomínají jen v nejlepším, ale kde je dnes Podkarpatská Rus? Mentální spojenectví s jižními Slovany zničil prezident Havel, dodnes se za to před lidmi v bývalé Jugoslávii stydím. Takže co nám zbylo? Kdo nám zbyl? Nikdo? Ne. Zbyli jsme si sami. No a co? Je to málo? Deset milionů lidí, kteří mají svou specifickou kulturu a zvyklosti? To vůbec není málo! Podle počtu obyvatel jsme v Evropě na dvanáctém místě. Co víc chcete? I kdyby nás bylo 40 milionů, jak před katastrofou druhé velké války prognózoval Jan Antonín Baťa, tak bychom byli jen o pět příček výše. I dnes jsou za námi v počtu obyvatel národy Portugalců, Švédů, Maďarů, Rakušanů, Švýcarů, Bulharů, Norů a Dánů. Myslíte si, že kdokoliv z nich o sobě říká, že jsou malým národem? My tady nejsme kvůli EU. My jsme byli před EuroSajuzem, byli jsme před Sorosem a budeme i po něm. Projekt Evropského společenství je svatý projekt evropských národů, které si přály sjednotit se a moci mezi sebou svobodně cestovat, obchodovat a komunikovat. Tento projekt byl ukraden a je zneužíván proti evropským národům. Bude to chvíli trvat, protože my jsme trpěliví a věříme, že se situace může zlepšit. Ale pokud situace půjde špatným směrem, jako dnes jde, pak z Unie odejdeme. A je úplně jedno, jaké následky to bude mít. Pak bude lepší vypovědět smlouvu o Unii (tzv. Lisabonskou) bez vyjednávání a odejít okamžitě. Odešli jsme z Rakouska-Uherska, odešli jsme z východního bloku a odejdeme i z Evropské unie, pokud se dostaneme až k bodu zlomu a shodneme se na tom, že takhle to dál nejde. Máme na to právo, jsme svobodným národem a nikdo nám nebude diktovat, jestli na našem území budeme živit hotentoty nebo šikmooké. Chceš-li tu žít, nauč se jazyk, zvyky a přizpůsob se, ať jsi černý, modrý, nebo křivooký. Nám to nevadí. Ale pokud se ti to nelíbí, tak se seber a táhni. To je naše historická zkušenost.

Vím, proč se Merkelová podřizuje diktátu USA. Migrace je nástroj USA proti Evropě. Turek byl vždy vyděrač, hraje velmi ošklivou roli. Znalec Blízkého východu promlouvá ROZHOVOR Petr Markvart, který se dlouhodobě profesně pohybuje v oblasti Blízkého východu (hlavně v Iráku a Sýrii) a v Africe říká, že Angela Merkelová, pokud jde o migrační krizi, se podřizuje diktátu Ameriky. Migrace je nástroj USA na oslabení Evropy a Spojené státy ji podporují – společně s Tureckem a Saúdskou Arábií – stejně jako ISIS. Turecko hraje v dnešním světě mimořádně ošklivou roli. Erdogan prosazuje velko-osmanskou vizi. Markvart popsal, jaké zájmy mají Turecko, USA a mocnosti Zálivu. Hovoří se o tom, že agresivní hrozbou pro Evropu je Rusko. Ale co Turecko? Uniklo, že Erdogan vyhrožoval předsedovi Evropské rady Tuskovi a předsedovi eurokomise Junckerovi, že Evropu zaplaví uprchlíky. Používá migraci jako zbraň na vydírání Evropy? Podporuje Turecko migraci cíleně? Irácký uprchlík žijící v ČR Salman Hasan řekl, že USA cíleně vyvolaly migrační vlnu, aby oslabily Evropu... Co si o tom myslíte? Problém ilegální migrace slouží nepochybně více hráčům. Turecku jako nástroj vydírání, který má především definitivně přimět unijní politiky k přijetí této země do Evropské unie. Spojeným státům jako nástroj k oslabení Evropy v honbě za jejich globální ekonomickou a finanční nadvládou a bohatým arabským státům oblasti k infiltraci Evropy a k nátlaku na přijetí jejich vlastní energetické koncepce, která z nás učiní de facto vazaly všech jmenovaných. Čím dříve si uvědomíme, že v této válce má Evropa spojence na druhé straně barikády, tím lépe pro nás samotné. Nevypadá to tak, že Angela Merkelová teď kope, pokud jde o migrační krizi, za Turecko? Hraje tam roli stále rostoucí vliv německých občanů tureckého původu? Nebo staré spojenecké vazby Turecka a Německa? Co za tím může být? Německo není suverénní zemí. Německý Kanzler Akte z 21. května 1949 vyjmenovává taxativně oblasti, kde se spolkový kancléř, v našem případě kancléřka, podřizuje pokynům ze Spojených států. Brutální útoky na společenské a hospodářské základy Německa v podobě současné ilegální migrace a likvidační kampaň proti jeho nejvýznamnější firmě, kterou je Volkswagen (11. největší firma světové ekonomiky, která zaměstnává téměř 600 tisíc lidí, včetně těch z České republiky), jsou významným varováním, co může nastat v případě neposlušnosti. Politika vstřícnosti EU vůči Turecku je jednou ze stálých priorit politiky Spojených států, která je prosazována na všech strategických euro-atlantických jednáních. Řekl bych tedy, že otázka současného zcela nesmyslného a protiněmeckého (nebo chcete-li i protievropského) chování Angely Merkel, je tedy spíše výrazem diktátu a bezmoci, než jejího spolčení s Turky. Též se hovoří o tom, že Erdogan sní o obnovení Osmanské říše. Turecko má druhou nejsilnější konvenční armádu v NATO, má jednu z nejsilnějších konvenčních armád na světě a má prý dokonce silnější konvenční armádu než Rusko. Není i toto příčina, proč se Turecko chová tak asertivně vůči Evropě? Když dám provokativní otázku v nadsázce, dala by se teď turecká armáda (se svými pátými kolonami) zastavit aspoň u Vídně jako v roce 1683, nebo až na Rýně? Turecko má zajisté silnou konvenční armádu, ale otázka její skutečné hodnoty (jako u všech ostatních armád), nespočívá v její velikosti. Jako vždy rozhoduje kombinace kvality velení, morálního stavu mužstva a technické úrovně výzbroje. A z těchto hledisek bych turecké ozbrojené síly příliš nepřeceňoval. Turecká armáda nepochybně může vzbuzovat obavy u svých sousedů, ale představa její vojenské invaze do Evropy je úsměvná. Aby se však tato představa jednou nenaplnila (stejně jako ostatní typy hrozeb), je potřeba ukončit naše snění a představy o mírovém světě plném spojenců a neutrálů a ihned začít znovu budovat vlastní národní či regionální ozbrojené síly. Říkám úmyslně „národní či regionální“, neboť jak NATO, tak EU v současnosti i v nedávné minulosti neúnavně prokazují, že jsou pouze nástrojem k prosazování mocenských zájmů Spojených států a velkých zemí a vůle, zájmy či názory dalších je vůbec nezajímají. Turecko v tuto chvíli expanduje hlavně hospodářsky. A jeho geografická sféra zájmů v oblasti nových trhů se téměř přesně shoduje s tou naší. Je jí především Střední Asie a Afrika. Tam bychom měli být připraveni, stejně jako naši předkové na hradbách Vídně, jejich expanzi zastavit. Na druhou stranu se vždy hovořilo o tom, že turecká armáda byla garantem sekulárního státu. Dopustila by konflikt se Západem? Anebo – nemůže vzniknout synergie mezi „attatürkovským“ nacionalismem armády a islámským osmanským imperialismem Erdoganových islamistů? Je pravdou, že turecké ozbrojené síly byly (stejně jako v mnohých jiných zemích) většinou garantem zdravého politického vývoje. Když už se události v novodobém Turecku řítily ke katastrofě, byli to právě jeho generálové, kteří převzali dočasně výkon státní moci a umožnili zformování nových politických sil. Čím více se však politika Spojených států dostává do vleku přání islamistických vládců Saúdské Arábie a dalších monarchií v Zálivu, tím více budou sílit i velko-osmanští islamisté v Turecku. Jejich touhu po úspěchu, moci a vítězství je potřeba ukojit za každou cenu, aby mohli národu ukázat svojí sílu. K dosažení této iluze má mimo jiné sloužit rozparcelování severní Sýrie a Iráku, izolace Íránu a fixace Egypta v této vznikající ose. Tradičně sekulární turecké ozbrojené síly hrají v této hře stále trpnější roli a jsou ve vleku událostí. V tomto smyslu si nelze nevšimnout různých čistek a honů na čarodějnice, které Erdoganův režim v tureckých ozbrojených silách v posledních letech cíleně uskutečňuje. Současný náčelník generálního štábu, generál Hulusi Akar získával svoje velitelsko-politické ostruhy především v operacích proti Srbům v Bosně, v Kosovu a Metochii. Ihned po jeho příchodu do čela ozbrojených sil v srpnu 2015 se jejich přístup ke konfliktu v Sýrii začal radikálně měnit a stal se daleko agresivnějším a poplatnějším politickým přáním Erdogana. Sestřelení ruského bojového letounu Su-24 nad Sýrií, aktivní dělostřelecká baráž, chránící teroristy v syrském Azazu nebo vraždění kurdských civilistů v tureckém Cizre jsou zřejmým důkazem, jakým směrem hodlá generál Akar tureckou armádu nadále vést. Jaké jsou hlavní cíle a národní zájmy Turecka na Blízkém východě? Jaké jsou vztahy Turecka a USA? Nedávno Erdogan poměrně ostře verbálně zaútočil na Američany kvůli jejich podpoře Kurdů... Všechny politické síly, které chtějí ve vnitřních záležitostech své země udivovat silou (nebo spíše siláctvím), jak to předvádí i Erdoganova AKP, potřebují prokázat svoji sílu v mezinárodních vztazích. Vůči Evropě tím, že jí donutím k přijetí Turecka do EU, vůči Spojeným státům tím, že se vymezí proti jejich podpoře (iráckých) Kurdů, proti slabším sousedům Sýrii, Iráku a Řecku vojenskými provokacemi, podporou teroristů, územní expanzí. Historická zkušenost nás učí, že Turek byl v zásadě vždycky vyděrač a zbabělec, který vystupoval z pozice síly vůči slabším a páchal podrazy proti silnějším. Cílem velko-osmanské vize, jejímiž dědici se Erdogan a jeho AKP cítí být, je rozšíření území pod tureckým kulturním a politickým vlivem do severní Sýrie, severního Iráku, severovýchodního Íránu a turkicky hovořících zemí a oblastí na Kavkaze. Tato vize zahrnuje i kulturně-politickou restauraci tureckého vlivu v oblastech Bulharska, Makedonie, Kosova a Bosny. Tím by se stalo Turecko dominantním politickým hráčem na Blízkém východě a kontrolovalo by energetické, logistické i migrační přístupy do Evropy. Jedním z hlavních důvodů pokračujících bojů o syrské Aleppo je neochota Erdogana uznat porážku svých spojenců a územní celistvost Sýrie. Nu, pokud tyto představy evropským politikům nevadí, je důležité, že alespoň vadí jiným, zejména Syřanům, Kurdům, Iráčanům a konec konců i Rusům, kteří u Aleppa bojují za nás. Naše politická reprezentace je tváří v tvář těmto hrozbám buďto nekonečně naivní, anebo, stejně jako paní kancléřka, nesmí konat ve prospěch svých občanů. Hlavním paradoxem potom je, že Turecko může svým členstvím v NATO vtáhnout Evropu do ozbrojeného konfliktu, který bude zcela v rozporu s našimi zájmy. Pokračuje spolupráce Turecka a ISIS? Takzvaný Islámský stát v Iráku a v Levantě je společným dítětem Spojených států, Turecka a Saúdské Arábie. Pokud by turecká spolupráce s ním a s dalšími teroristickými skupinami nepokračovala, tento patogen na těle Blízkého východu by již dávno neexistoval. Neměl by bojovníky (přicházející právě přes Turecko), zbraně a munici (proudící opět především přes Turecko) ani finance (vybírané hlavně z tureckých bank). My se zde bojíme podat o den později elektronické kontrolní hlášení o měsíční DPH a z celého světa vesele proudí peníze různých islamistických (nikoli islámských) nadací, drogových kartelů (které pašují afghánské opium do Evropy, kudy jinudy než zase právě přes Turecko) a zpravodajských služeb na účty teroristů, operujících v Sýrii. Turecko hraje v dnešním světě mimořádně ošklivou roli a my všichni bychom si to měli uvědomit. USA a EU říkají, že Asad není demokrat. Jak je na tom s demokracií Turecko? Chápání pojmů, jako jsou „demokracie“ a „lidská práva“ může být v různých zemích chápáno a vykládáno zcela odlišně od naší představy. Je to jiným kulturním i politickým vývojem a společenským uspořádáním. Ostatně, podívejte se na to, co je vydáváno za „demokracii“, tedy „vládu lidu“ v Evropě samotné. Kandidáty do voleb a jejich pořadí diktují občanům sekretariáty politických stran, pokud se objeví strana mimo současný „establishment“, její kandidáti jsou buďto vyřazeni hluboce nedemokratickým většinovým volebním systémem nebo dohodou „tradičních stran“ proti „vetřelci“ do jejich politického rybníka (viz nedávné regionální volby ve Velké Británii a Francii). A nad tím vším se vznáší nikým nevolené „nevládky“ placené z veřejných prostředků cizích zemí, které si uzurpují stále více kompetencí a vlivu na společenské dění. Domníváte se, že takhle má vypadat demokracie, nebo spíše někdo, kdo káže o demokracii jinému? Prezident Asad čelí rozsáhlému spiknutí a intervenci proti vlastní zemi a jejím obyvatelům. Očekáváte snad, že si právě teď může dovolit okamžitou liberalizaci politického života v zemi? Paradoxně (nebo možná zase až ne tak moc paradoxně) mu v tom podporou teroristů v Sýrii bráníme nejvíce právě my sami – euroatlantický svět. Jaký očekáváte další vývoj v Sýrii? Sýrii pomohla současná krize a intervence na její území v opětném definování vlastních hodnot a v nalezení integrity. Sebevědomí jejího obyvatelstva i ozbrojených sil vzrostlo a popularita prezidenta Asada a jeho spolupracovníků je vyšší než na začátku krize. Nelze však nevidět zničenou ekonomiku, průmysl, infrastrukturu, odliv mozků, rozkol ve společnosti, které tato intervence způsobila. Bude trvat celá desetiletí, než se napraví škody materiální, a celé generace, než se zapomene na škody morální. Přesto, anebo právě proto, se koncept multikonfesní a sekulární Sýrie ukázal jako životaschopný a velmi důležitý pro celý Blízký a střední východ. Jeho vítězství povede postupně k nevyhnutelné porážce nesnášenlivého wahhábismu a vlivu Saúdské Arábie. Budu Sýrii v tomto boji a v procesu její poválečné rekonstrukce rozhodně držet palce a budu jejímu lidu pomáhat a podporovat ho tak, aby se Sýrie opět stala silnou a svébytnou zemí. Je to totiž i v našem vlastním zájmu. V ČR vyvolala určitou kontroverzi otázka křesťanských uprchlíků z Iráku na základě reportáže TV Prima. Zaslouží si křesťanští upchlíci naši pomoc? Měli bychom je přijímat? Chaldejští křesťané z oblasti Irbílu patří historicky k nejutlačovanějším skupinám obyvatel na světě. Byli terorizováni osmanskými Turky, svými silnějšími kurdskými sousedy, arabskými nacionalisty i současnou hydrou takzvaného Islámského státu. Naši pomoc si jistě zaslouží a nešťastné vyjádření jednoho z nich na tomto faktu nic nemění. Otázkou zůstává efektivita takového postupu, tedy množství vynaložených prostředků v poměru k počtu přesídlených (nikoli ještě nutně asimilovaných) lidí. Pokud by Evropská unie nepodporovala a netolerovala v uplynulých letech destabilizaci existujících státních útvarů a umělou eskalaci násilí (podporovaného jejími vlastními „spojenci“), nemuselo k tomuto stavu vůbec dojít. Z obecně křesťanského hlediska však, samozřejmě, solidaritu s ohroženými lidmi v rozumné míře neodmítám. Z bezpečnostního hlediska je však rozhodně nutné ji omezit na osoby kulturně kompatibilní – tedy jazykově, nábožensky a kulturně blízké nebo jinak asimilovatelné. Pokud muslimský uprchlík opustí pro něj bezpečnou zemi jako Jordánko, Libanon, Turecko a směřuje do Německa, Švédska, Británie, nestává se z něj ekonomický uprchlík jdoucí za sociálními dávkami a blahobytem? Není lépe pomáhat uprchlíkům na Blízkém východě? Jednoznačně. Hlavní tíži takové pomoci (zejména vůči sunnitským muslimům na Blízkém východě) však musí nést ti, kdo současnou krizi způsobili, tedy Spojené státy, Turecko a Saúdská Arábie. Petr Markvart je vystudovaný právník. Ve 2. polovině 80. let pracoval v podniku zahraničního obchodu Technoexport, mimo jiné jako obchodní referent realizace petrochemických investičních celků v Iráku a asistent generálního ředitele. V letech 1989 až 1995 působil v Sýrii jako ředitel blízkovýchodní expozitury – pro Technoexport Praha, později pro německý Südrohrbau Ingolstadt. V letech 1998 až 2001 pracoval pro kanadskou firmu MacDonald Engineering Group Calgary jako ředitel její dceřiné společnosti v Nigérii. Od roku 2002 působí v leteckém průmyslu jako konzultant pro země západní Afriky.

Typický přístup Západu: Rozvrtat stát a potom ho opustit Západ na ukrajinském Majdanu podnítil převrat, spálil most mezi Ukrajinou a Ruskem a nyní říká, že Ukrajina v příštích 20-25 letech se nemůže stát členem Evropské unie a NATO. Teď je to pro Ukrajinu ani dopředu, ani dozadu. To je typický přístup Západu. Nejdříve falešnými nadějemi a sliby v zemích vyvolat převrat, aby je pak nechali padnout. To je častý příběh, takže se potom naskýtá otázka, proč se naivně věří západní propagandě i po pádu státu, znovu a znovu. Západ nikdy nemá zájem na vytvoření demokratické a prosperující země, ale chce jen zneužít a způsobit katastrofu a zemi nasměrovat do geostrategie proti Rusku, píše se v článku německého portálu Alles Schall und Rauch. Jedním z takových příkladů je Jugoslávie. Byl to Západ, který spustil balkánský konflikt, ve kterém byly eskalovány rozdíly mezi Srby, Chorvaty, Bosňany a Albánci, mezi ortodoxními křesťany, katolíky a muslimy. Co Josip Broz Tito více než 35 let úspěšně držel pohromadě, mnohonárodní stát Jugoslávie, USA s EU a NATO rozbily a zničily po jeho smrti v roce 1980. Rozdělení silné Jugoslávie na malé, v té době prakticky neživotaschopné státy, to byl výsledek. Proč Juncker odepřel Ukrajině přístup do EU? Za prvé proto, že příliv ekonomických uprchlíků z Ukrajiny by dosáhl mnoha milionů. Za druhé proto, že sama EU je zcela v úpadku a nechce si přidělávat žádné další problémy s dalšími 45 miliony ukrajinských obyvatel. To, co chtěl, tak se Západu podařilo, destabilizovat Ukrajinu a odcizit se vůči Rusku. Nyní musí Ukrajinci zvládnout svou krizi sami. Když mluvím s Ukrajinci, mnozí říkají, že chtějí vrátit v čase před Maidan. .Za prezidenta Viktora Janukovyče, to rozhodně nebyly růžové časy, ale před převratem byl kurz vůči euru 1 až 8 hřiven, nyní Euro stojí 30 hřiven. Během poslední doby, příjmy a důchody se snížily na polovinu a zečtyřnásobily se ceny.Pro běžné Ukrajince je bída a hlad. Korupce dosáhla světově rekordní hladiny a jedinými příjemci peněz jsou oligarchové, jako je čokoládový král Porošenko a jeho kumpáni. Azarov: Kleptomani Porošenko a Jaceňuk zdevastovali zemi! Ukrajina byla transformována díky západu, ale neúspěšně. Podobně to bylo s Libyí, po bombardování silami NATO, kdy "odpovědný Západ" chránil libyjský lid před zlým diktátorem Kaddáfím byl kvetoucí, dobře fungující stát transformován bombami NATO na pustinu plnou ruin a od té doby zde dominují radikální islamisté. Není zde řádná vláda, ale pouze teroristické skupiny a kmeny, které válčí mezi sebou. Sýrie, co zde Západ způsobil pod heslem "Asad musí odejít", to jsou největší válečné zločiny, jako například v Afghánistánu a Iráku. Vzhledem ke katastrofální situaci na Ukrajině kvůli nacistickému režimu, co vykonává proti svým vlastním lidem, není vyloučen převrat s návratem prezidenta Viktora Janukovyče, který má v plánu návrat do země a prezidentského úřadu. Noční můra Evropy: Ukrajina a její polovojenské jednotky (VIDEO) Složení vlády, parlamentu a všechny zákony, které byly přijaty od státního převratu, jsou nezákonné, říká Serdjuk, právník Janukovyče, protože jeho klient je stále ještě legálním prezidentem. Bez jeho podpisu je všechno neplatné. Janukovyč vydal oznámení o návratu i z důvodu toho, že velký počet Ukrajinců žije v nouzi a je unavená z režimu zavedeného Západem. Možná, že dostal signál, že ho lidé vidí jako "menší zlo". V současnosti je: Porošenkův režim zralý ke zhroucení, ekonomika je v troskách, nacističtí extrémisté zuří v ulicích, je zde pokračující boj na východě země, blokáda proti lidu v odbojných regionech pokračuje, mnoho Ukrajinců hladoví a mrzne, je tam humanitární krize. Zdroj: prvnizpravy.cz Komentáře:

VIDEO Desítky těžkooděnců, slzný plyn, granáty. Albánci v Kosovu začali řádit, západní média i politici o tom mlčí Okupace. Teroristé převlečeni do uniforem. Brutální provokace. Nejtěžší kriminální čin. Takto ostrá slova volí v posledních dnech nejvyšší představitelé srbského státu včetně prezidenta Vučiće. V pondělí totiž na severu Kosova došlo k bezprecedentnímu zásahu tzv. kosovské policie proti srbským politikům. Ozvala se i srbská ambasáda v Praze. Média ale šokující incident většinou přešla. Patnáct set kilometrů jižně od Prahy, městečko Kosovská Mitrovica v severním Kosovu. Probíhá zcela poklidné jednání v jednom z městských sálů, na kterém zástupci bělehradské vlády s místními představiteli, plně v souladu s tzv. bruselským memorandem, jednají o mírovém soužití Srbů s Albánci. Během jednání do místnosti vpadá přes desítku těžkooděnců, hází zábleskové granáty a používá slzný plyn. Takzvaní speciální jednotka kosovské policie brutálně rozráží novináře, kamery padají na zem a rozbíjejí se. Shromáždění politici a další přítomní nehnutě stojí s rukama nad hlavou, přesto dostávají rány pažbami samopalů. Jednotka těžkooděnců po chvíli odvádí jednoho z těch, kteří se schůze účastnili. Šéfa Kanceláře pro Kosovo a Metochii z Bělehradu Marka Djuriće. Kancelář spadá přímo pod srbskou vládu a lze říci, že její šéf je téměř na úrovni ministra. Přesto je demonstrativně odváděn, předtím patrně schytal také několik ran. Celkově v sále zůstává zhruba 30 zraněných. Djurić je těžkooděnci převezen do Prištiny, centrálního města Kosova, odkud je „vyhoštěn“ do Srbska. Po opuštění tzv. administrativní linie s centrálním Srbskem byl ošetřen v nemocnici. Média, která o celém zásahu referovala, většinou příišla se suchým tvrzením, že Marko Djurić byl v Kosovské Mitrovici nelegálně, protože má zásah vstupu od tzv. kosovské vlády. Podobně se totiž vyjádřil kosovský ministr zahraničí, který v reakci na zásah uvedl, že „každý, kdo se do Kosova pokusí dostat ilegálně, bude zatčen“. To však důrazně odmítl prezident Srbska Aleksandar Vučić na pozdější mimořádné tiskové konferenci s tím, že na základě již zmíněného bruselského memoranda o normalizaci vztahů představitelé vlády z Bělehradu mají kosovské orgány pouze informovat o své chystané cestě, nikoli žádat o povolení vstupu. A toto vyrozumění Bělehrad do Prištiny zaslal. Argument o vyhoštění na základě zákazu vstupu do Kosova tedy nemůže uspět. „Mnozí novináři i politici lžou, když tvrdí, že potřebujeme povolení ke vstupu do Kosova, jsme povinni pouze podávat oznámení, že se tam někdo chystá. Tak je psáno v podepsaném memorandu,“ dodal Vučič. Srbská média i nejvyšší političtí představitelé se podivují nad tím, že Evropská unie na celou věc nijak nereagovala. Podle tamních médií jde o další důkaz toho, že si Priština může dělat co chce a mezinárodní společenství nebude uplatňovat sankce ani z toho vyvozovat žádné důsledky. Deník Blic dále připomíná, že k incidentu došlo dva měsíce po vraždě předáka kosovských Srbů Olivera Ivanoviće s tím, že dosud nebylo vyšetřeno, kdo vraždu provedl, ani kdo ji nařídil. „Jde o brutální provokaci a nejtěžší kriminální čin, který prištinská moc, očividně podpořená některými zeměmi, na Kosovu a Metochii provedla,“ uvedl prezident Vučić. Podle svých slov nechápe, že kosovským představitelům vadili lidé, kteří klidně seděli a bavili se spolu. „Někteří západní představitelé nám říkají – jen buďte klidní, my všechno vyřešíme. Mezitím ale ta teroristická banda vpadne na jednání a brutálně zmlátí několik lidí, nejen Marka Djuriće, kterého pak zatkli a fotili se s ním jako s nějakou trofejí. A proč? Protože má názory, které nepodporují jejich teroristický režim? Chtěli ho ponížit, ale ponížili sami sebe a ukázali, jací jsou chudáci. My tohle jenom tak nepřejdeme. Všichni ti albánští teroristé se budou za svůj čin zpovídat před srbskými orgány z několika trestných činů,“ sdělil novinářům Aleksandar Vučić (celé vyjádření prezidenta Srbska v originále ZDE). Srbská média později dokonce přišla se zprávou, že v reakci na brutální zásah kosovské moci prezident Aleksandar Vučić zvažoval, že na jih země pošle armádu. Pro přesnost na konci článku přikládáme titulní stranu tamního deníku Večernje Novosti. Stranou nezůstalo ani srbské velvyslanectví v Praze. Konzul Stefan Tomašević napsal pro ParlamentníListy.cz obsáhlé vyjádření a komentář. „Ozbrojení a speciálně vycvičení teroristé, ti stejní, co brutálně vraždili srbské civilisty a odebírali jim orgány, ti, co stále nebyli předvedeni před Zvláštní soud, který stále nezahájil činnost, neboť o jeho osudu rozhodují právě ti stejní zločinci, se v pondělí dopustili hrozného teroristického činu a brutálního násilí nad bezbranným srbským národem,“ píše Tomašević. Připomíná, že v městském sále v Kosovské Mitrovici probíhalo mírové jednání, pro jehož úspěch srbská strana dělá všechno. „Avšak ozbrojení banditi pseudostátu, neuznaného většinou zemí světa – a postrádajícího mezinárodněprávní subjektivitu anebo ozbrojené síly dočasných institucí samosprávy v Prištině, představované teroristy – zaútočili na nevinný národ. Srbům se nedostalo pomoci ze strany mezinárodních vojenských jednotek, jejichž úkolem již roky je ochrana civilistů, ale teroristům se dostalo jejich přímé či tiché podpory. Bilance útoku je více než 30 zraněných, mezi kterými byli političtí předáci kosovských Srbů, ředitel Vládní kanceláře pro Kosovo a Metochii, novináři a ostatní občané účastníci dialogu u kulatého stolu,“ uvádí srbský konzul v Praze. „Podle všech přijatých a platných norem je tento akt svého druhu příkladem teroristického činu s únosem představitele vlády suverénního státu. To, že po únosu nenásledovala brutální poprava, jaké provádí ISIS, ale ‚pouze‘ týrání oběti, je ve skutečnosti varovným a výhrůžným vzkazem pro Srby, co je čeká v budoucnu. Tato vyhrůžka sama o sobě není to nejděsivější, mnohem nebezpečnější je to, že představitelé členských zemí EU, která je současně patronem bruselského dialogu, ani jediným slovem neodsoudili násilí a torturu Srbů,“ je přesvědčen. Na Kosovu a Metochii jsou podle jeho slov ohrožena základní lidská práva srbského národa, jako svoboda pohybu, shromažďování, projevu. „Podpora teroristů ze strany klíčových zemí EU, Spojeného království a USA, není omezena a nemá účinky a následky pouze na území Republiky Srbsko, ale představuje podporu všech teroristů a žene vodu na mlýn k novým útokům na nevinné lidi ve světě. Srbsko je zemí, jejíž národ mnohokrát při obraně evropských a křesťanských hodnot, respektive svobody jiných evropských národů, byl nezřídka prvním terčem současných barbarů a zločinců, okupantů a kolaborantů. V poměru na celkový počet obyvatel od středověku až dosud nejvíce při obhajobě Evropy umírali právě Srbové. Srbsko se dnes ptá, kdo bude chránit jeho národ,“ dodává konzul Stefan Tomašević. „Krize na Kosovu. VUČIĆ CHTĚL POSLAT ARMÁDU“:

Komunista Černý promluvil v ČT: EU se rozpadá. Václav Klaus nám říkával... Komunistický poslanec Alexandr Černý zavítal do křesla pro hosta čtvrtečního Interview ČT24. Diváky varoval, že se EU rozpadá a my to musíme změnit, protože v základu Unie tkví dobrá myšlenka. Jako samostatně stojící stát bychom jen těžko dokázali čelit Číně či Indii. EU ale musí řešit uprchlickou krizi. V tuto chvíli nám prý nezbývá nic jiného, než se nechat vydírat Tureckem. Ale jak dlouho to ještě vydržíme? Budeme bojovat za turecké zájmy proti Kurdům? Cokoli teď EU udělá v řešení uprchlické krize, bude dobré. Dříve toho státy mohly udělat mnohem více. Dnes už jde především o to, aby se dělo alespoň něco. „My nekritizujeme vstup do EU, my kritizujeme některé praktiky EU,“ zdůraznil komunistický politik. Dnes již nastává rozklad EU. „Já tvrdím, že proces rozpadu už byl zahájen. Dnes demonstrovat jednotu je krásné, ale je třeba to demonstrovat konkrétními činy, slova nestačí. Realita je dnes taková, že se bortí Schengen. Tím to začíná. Společná Evropa je však podle politika dobrá myšlenka. Jednotlivé státy Evropy by jen těžko dokázaly konkurovat takovým kolosům, jako jsou Čína či Indie. V základu tohoto společenství stojí dobrá myšlenka, jen si musejí jednotlivé státy říci co dál. Kolik lidí mohou jednotlivé země přijmout a tak podobně. „Odhady by měly být. Bezpečnostní politika se dělá na základě toho, že se tím kompetentní lidé zabývají,“ upozornil expert strany na obranu. V tuto chvíli se EU neobejde bez Turecka. „Sama se dostala do této situace a bude za to ještě nějakou dobu trpět.“ Turecku to dává prostor k dalšímu nátlaku na Evropu. Další věc je, co se stane v Sýrii. „Tam pravděpodobně dojde k velmi složitému řešení kurdské otázky. Dobře víme, že možný Kurdistán je pro Turecko nepředstavitelný. Co budeme dělat, až nám bude Turecko říkat, že nesmíme připustit vznik Kurdistánu. To tam vyšleme vojáky a budeme říkat, že si to Turci nepřejí?“ ptal se Černý. Unie přitom o problémech v Sýrii věděla celá léta, ale nic nedělala. Exprezident Klaus nám říkával... Dnes jsou v Turecku asi tři miliony uprchlíků, ale může jich být víc. S Tureckem jde o systém výměny uprchlíků jeden za jednoho. „Já použiji to otřesné slovo kus za kus. Zní to hrozně, když si uvědomíme, že tam jde o lidi,“ upozornil host. Syřanům by pomohlo, kdyby se v zemi přestalo bojovat a oni se mohli začít podílet na obnově země. Podle Černého bychom se měli zamyslet nad tím, kdo spustil uprchlickou krizi. Takový aktér by se pak měl podílet na zklidnění situace. Jenže velcí hráči tuto debatu nikdy nepřipustí. Česko by o ni zřejmě stálo, ale je příliš malým hráčem v EU, aby se český názor prosadil. Černý ve vysílání zavzpomínal i na slova exprezidenta Václava Klause. „Když se vrátil z jednání v EU, říkal: Já když jim něco říkám, tak mě nikdo neposlouchá. Zmlknou jedině tehdy, když promlouvá německý nebo francouzský politik,“ popsal Černý vzpomínky Klause. Nakonec promluvil o Tibetu a Číně. Na dnešní den připadá výročí povstání Tibeťanů proti komunistické čínské vládě. Černý upozornil, že nás brzy čeká historická návštěva z Číny a my příliš zdůrazňujeme některé problematické momenty.

Vláda pohrdá lidmi, tak spustila represe. Ale jednou půjde. Martin Konvička se nám vyjádřil k zatčení Adama Bartoše Řeči o trestání politiků jen nahrávají současné vládě, aby spustila kolo represí. Tak zareagoval na dnešní zadržení šéfa krajně pravicové Národní demokracie Adama B. Bartoše předseda Bloku proti islámu Martin Konvička. „Řeči o defenestracích a trestání politiků jen nahrávají současné zdiskreditované vládě, aby spustila kolo represí. Jediné řešení, které může něco demokraticky a legitimně změnit, jsou předčasné volby, a to v co nejkratším termínu,” řekl Konvička serveru ParlamentníListy.cz. Podle něj premiér Sobotka a jeho koaliční partneři v minulém týdnu ukázali, že ignorují rezoluce vlastního Parlamentu. „Tím vláda, která přinejmenším od vypuknutí tzv. ‚imigrační krize‘ ukazuje svou neschopnost čelit výzvám doby, dala najevo pohrdání demokratickými procedurami. Taková vláda musí jít – a půjde,“ dodal Konvička. Policie dnes zadržela předsedu radikální Národní demokracie Adama B. Bartoše během proslovu na demonstraci proti islamizaci. A to právě v okamžiku, když vyzýval k potrestání politiků „trestem nejvyšším“ za přístup k imigrantům.

Obchody na valašském venkově jsou v ohrožení. Kdo stojí za praktikami šmejdů? Snaha násilně převzít tradiční řetězec nahání vážné obavy! Desítky obchodů na valašském venkově se otřásají v základech. V posledních týdnech se totiž rozpoutal podpásový boj o jejich násilné převzetí. Stovky členů vsetínského spotřebního družstva JEDNOTA totiž obchází podomní obchodníci, kteří slibují tisíce za jejich podíl v družstvu. Mezi dveřmi si nechávají podepsat plnou moc, ale také smlouvu o smlouvě budoucí o převodu družstevního podílu. Za jeden podíl si sice družstevník může přijít na 10 tisíc korun. Ale má to háček. Jen za předpokladu, že teprve v lednu založená firma, která používá nápadně podobný název COOP JEDNOTA OBCHODNÍ, získá nadpoloviční většinu v původní Jednotě. Pokud se tak nestane, družstevníci, kteří skočí na lep spekulantům, budou muset peníze opět vrátit. Na vážnosti situace dodává také fakt, že v pozadí pokusu o změnu poměrů ve vsetínské Jednotě stojí kontroverzní podnikatelé s „bohatou“ minulostí. Podle dokumentů, které mají ParlamentníListy.cz k dispozici, jde o doslova učebnicový příklad. Současné vedení firmy JEDNOTA, spotřební družstvo ve Vsetíně je vystaveno agresivní informační kampani, která má dosáhnout jeho diskreditace. Například letáky pro současné zaměstnance slibují plošné zvýšení mzdy o 3 tisíce korun, žádné propouštění a investice do prodejen a všech pracovníků. Dopisy vypracované advokátní kanceláří Maršálek & Žíla naopak obsahují tvrzení o nezákonných stanovách, neplatných rozhodnutích vedení Jednoty, ale také neoprávněných výhodách a bonusech, které byly „mimo rámec zdravého rozumu poskytnuty selektivně pouze vybraným členům“. Podle současného vedení JEDNOTA, spotřební družstvo ve Vsetíně však jde pouze o pomluvy a snahu vyvolat dojem, že přichází „spasitelé“, kterému leží na srdci osud malých obchodů na Valašsku. Jejich cíle jsou však údajně úplně jiné. Společnost COOP JEDNOTA OBCHODNÍ a. s. vznikla teprve v lednu letošního roku. Jejím statutárním ředitelem je Jiří Brož z Rožnova pod Radhoštěm. V pozadí však stojí údajně Roman Staněk z Valašského Meziříčí a František Dobiáš. Podle rejstříku firem tato trojice spolupracovala již v minulosti a jejich jména se objevují i ve společnostech, které v minulosti nedopadly dobře. „Ano, spousta lidí tady pana Staňka zná, víme, že stojí za krachem firem NET MILK nebo Bobrky, ale dokázat jim to nejde. Místo sebe vždy posílali někoho jiného, podívejte se někam do veřejného rejstříku, uvidíte jejich spojení,“ prozradila nám bývalá zaměstnankyně jedné ze společností, jež údajně právě díky Romanu Staňkovi zkrachovala, její jméno redakce zná, ale nepřála si být jmenována. Na nákup podílů a slibů, které při jednáních COOP JEDNOTA OBCHODNÍ dává, (například zvýšení mezd o tři tisíce korun, oživení vsetínské Jednoty), jsme se zeptali také advokáta, který tuto firmu zastupuje: „Z pověření klienta, společnosti COOP JEDNOTA OBCHODNÍ a. s., si Vám dovoluji sdělit, že klient se v současné době k věci nebude vyjadřovat,“ odpověděl nám advokát Petr Maršálek. ParlametníListy.cz požádaly také o vyjádření na adresu nově vzniklé COOP JEDNOTY OBCHODNÍ přímo Romana Staňka. Ani ten však nebyl sdílnější. „Nebudu se nijak vyjadřovat,“ řekl do telefonu Staněk. Dění kolem společnosti JEDNOTA, spotřební družstvo ve Vsetíně tak zároveň nahání obavy z toho, aby vše nevedlo k uzavírání obchodů, především na valašském venkově, a postupném rozprodeji majetku. Někteří členové družstva navíc upozorňují na to, že jsou v přímém přenosu klamáni a manipulování představiteli společnosti COOP JEDNOTA OBCHODNÍ. Deset tisíc je sice lákavá odměna, ale zároveň se tím družstevníci propůjčují k podpásové velké hře o převzetí stamilionového majetku. Metody, které tato skupina k zisku družstevních podílů používá, připomínají praktiky takzvaných šmejdů. Podle seznamu, který má redakce k dispozici, je převážná většina lidí, kteří své podíly převedli, starší 65 let. Na toto jsem se zeptali také současného předsedy představenstva JEDNOTY, spotřebního družstva ve Vsetíně Ladislava Macka: "Zaměřují se téměř na všechny členy družstva a podávají hlavně nepravdivé a velmi zkreslené informace.Naše průzkumy potvrzují, že získávají především starší členy družstva." Získali jsme vyjádření některých bývalých družstevníků, kteří byli podle jejich slov oklamáni. Prvním případem je sedmdesátiletá důchodkyně a její čtyřicetiletá dcera. Zástupci COOP JEDNOTA OBCHODNÍ za nimi přišli domů s nabídkou odkupu jejich podílu. Mladší z žen dokumenty odmítla podepsat. Podle jejích slov však „kupci“ přišli znovu v době, kdy nebyla doma, a maminku k prodeji přesvědčili. „Přijde mi to jako ty výlety pro důchodce, kde pod tlakem nakoupí nesmyslné věci. Nepřijde mi správné, že využili příležitosti, když jsem nebyla doma, a maminku k podpisu přemluvili,“ dodává. Další z případů je důchodkyně, jež na poprvé smlouvy odmítla podepsat s tím, že se musí poradit se svými dětmi. „Na druhý den však přišli znovu a tvrdili mi, že moje známé už podepsaly a že tato nabídka je časově omezená a že zítra už nebude platná, tak jsem taky podepsala. Pak jsem ale zjistila, že podepsala pouze jedna,“ uvedla bývalá členka družstva. Podle dokumentů, které má redakce k dispozici za družstevní podíly COOP JEDNOTA OBCHODNÍ nabízela částku 10 000 korun. Podíly původní majitelé nakupovali za částku 1000 korun. Toto byla údajně jedna z přesvědčovacích technik pro podpis smlouvy. Koupili jste za „málo“, prodáte desetkrát dráž. Nicméně podle slov současného předsedy JEDNOTA, spotřební družstvo ve Vsetíně, je výše podílu reálně mnohem vyšší. V pozadí celé kauzy se vznáší také otazníky nad tím, proč chce skupina kolem Romana Staňka vlastně tímto agresivním způsobem převzít kontrolu nad vsetínskou Jednotou. Mezi lidmi, kteří jsou dobře informováni o dění na trhu maloobchodních prodejních sítí, panuje přesvědčení, že mohou být za vším pouze dvě základní motivace. Buď zpeněžit rozsáhlý nemovitý majetek, jednotlivé budovy, pozemky a vybavení, anebo celou tradiční obchodní síť nabídnout velkému potravinářskému koncernu. „Není žádné tajemství, že největší český potravinářský koncern touží po vlastní prodejní síti. Jednota může přijít vhod. Má dobrou síť především na malých obcích, pro které se navíc uvažuje o ‚záchranném dotačním programu‘, který si chce vzít za svůj nově vznikající vláda,“ řekl náš zdroj, který nás na celou situaci upozornil.

Vladimir Putin: Trump je ochoten normalizovat vztahy mezi USA a Ruskem. Já také Podle ruského prezidenta Vladimira Putina potvrdil nově zvolený americký prezident Donald Trump ochotu normalizovat vzájemné vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy. Putin to sdělil na závěr summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v peruánské metropoli Lima. „Zvolený prezident potvrdil, že je ochoten normalizovat rusko-americké vztahy. Já jsem mu řekl totéž. Nemluvili jsme o tom, kde a kdy se sejdeme,“ uvedl Putin. Následně také poděkoval odcházejícímu prezidentovi Baracku Obamovi za léta společné práce. Řekl mu prý i to, že jej rád uvidí v Rusku, kdykoliv bude chtít a moci. Putin se navíc s Obamou na summitu i sešel, mluvili spolu o Sýrii a Ukrajině. Obama podle všeho Putina vyzval, aby Rusko plnilo své závazky vyplývající z minských dohod. Putin po skončení summitu poskytl i své vyjádření ohledně zatčení ruského ministra hospodářství Alexeje Uljukajeva. Ten byl obviněn z korupce. Podle Putina však zatčení nemá žádný dopad na současné privatizační plány ani na prodej podílu v největší ruské ropné společnosti Rosněfť. Uljukajev byl zadržen kvůli podezření z přijetí úplatku dva miliony dolarů (přes 50 milionů Kč). Peníze měl dostat za pozitivní posudek k převzetí regionální společnosti Bašněfť firmou Rosněfť. Putin Uljukajeva krátce po zatčení zbavil funkce.

Gang Somálců v Anglii měsíce sexuálně zneužíval dvanáctileté holčičky. Ty si chodily pro antikoncepci a doktorům to vůbec nepřišlo divné... Tři členové somálského gangu, který se podílel na obchodování s lidmi, znásilňování a týraní svých obětí, byli včera soudem v britském Bristolu odsouzeni dohromady na 32 let do vězení. Jejich oběti byly často mladší patnácti let. Soud se sedmičlenným somálským gangem začal letos v září a právě včera dostihla spravedlnost tři z nich. Třiadvacetiletý Sheikh si odsedí šestnáct let, stejně starý Abulahi a o rok starší Dahir dostali oba shodně po osmi letech trestu. Somálci se navíc ke svým obětem chovali velmi brutálně a přezíravě. „Udělali jste obrovskou ostudu svým rodinám i sami sobě. Nejste hodni mé další pozornosti, která se soustředí na čtyři vaše oběti,“ pronesl soudce Peter Blair. „Byly to čtyři děti, které teprve hledaly svoji životní cestu. Zneužili jste svůj vyšší věk a svou větší sílu k jejich manipulaci a přinutili jste je stát se objekty k uspokojování vašich sexuálních pudů. Následky vašeho zneužívání jsou pro ně katastrofální. Cítí se nyní bezcenné, špinavé a nemilované. Jejich bolest přetrvává dál a nyní i vy pocítíte aspoň částečně důsledky svého jednání. Chtěl bych také poděkovat a vzdát hold vašim obětem, které se rozhodly proti vám svědčit,“ řekl soudce. Celý text v angličtině je ZDE. Probíhající soudní proces je již třetím v řadě, kdy se soud zabývá delikty somálských přistěhovalců ve Velké Británii. Doposud bylo odsouzeno čtrnáct obviněných, kteří dohromady stráví za sexuální zneužívání dětí a obchodování s drogami více než sto let za mřížemi. V tomto „třetím kole“ stanulo před soudem sedm mužů, ale jak uvádí deník Daily Mail, čtyři z nich nakonec nebyli vůbec potrestáni, protože se porota nebyla schopna shodnout na rozsudku. Obžalovaní svoji vinu před soudem popírali a někteří tvrdili, že dívky vůbec neznají a ty je chybně identifikovaly. „Jejich systematické zneužívání v průběhu několika let je těžké pochopit. Dívky patrně čekají dlouhé roky, než se s těmito trpkými zkušenostmi dokážou vyrovnat,“ cituje deník vyšetřovatelku Lisu Jones a dodává, že sexuální zneužívání dětí pokračovalo tak dlouho také kvůli přehlížení ze strany úřadů, policie a lékařů. „Lékařům například nepřišlo vůbec divné, že si o antikoncepci říkaly dívky ve věku dvanácti let, které si mimo jiné stěžovaly na silné krvácení a dožadovaly se testů na pohlavní choroby. Policistům zase trvalo téměř půl roku, než zahájili vyšetřování, protože byli zaneprázdněni řešením ostatních případů. Ani ve škole si bohužel nevšimli změny nálad a studijních výsledků u obětí somálského gangu,“ konstatuje britský deník Daily Mail.

Tohle vás šokuje. Podívejte se, jak ve skutečnosti vypadá Irák. Opravdu všichni uprchlíci prchají před bídou? Někteří říkají: „A co mají dělat ubozí utečenci přicházející z Iráku?“ Podívejte se jak vypadá Irák, představovali jsme si takhle Irák? Jak Irák ukazují v amerických filmech? Jako zničenou zemi a města, kde se válejí mrtvoly. Město, které uvidíte není nejbohatší městem v Iráku. Je to Arbil, kurdistánské město v Iráku, odkud také přicházejí přistěhovalci do Evropy. Zdroj: pz.cz

Sputnik vyzval EU, aby nedopustila cenzuru po přijetí rezoluce EP o informačním boji s RF Rezoluce Evropského parlamentu o protiakci ruským médiím je přímým porušením svobody hromadných sdělovacích prostředků a lidských práv, a v této souvislosti agentura Sputnik vyzývá EU, aby nedopustila zavedení státní cenzury, informovala tisková služba agentury. Ve středu schválil Evropský parlament rezoluci pod názvem Strategické komunikace EU jako vzdorování propagandě třetích stran. V dokumentu se tvrdí, že Rusko údajně poskytuje finanční podporu opozičním politickým stranám a organizacím v členských zemích EU, uplatňuje přitom faktor dvoustranných mezistátních vztahů, aby rozkmotřilo členy společenství. Za hlavní informační hrozby pro Evropskou unii a její partnery ve východní Evropě je v rezoluci označována agentura Sputnik, televizní stanice RT, fond Ruský svět a federální agentura Rossotrudničestvo podřízená ruskému ministerstvu zahraničních věcí. Rezoluce obsahuje řadu ničím nepodložených obvinění, mimo jiné srovnává činnost takových sdělovacích prostředků jako Sputnik s činností teroristické skupiny ISIL. „Sputnik vyzval EU, aby nedopustila státní cenzuru. Rezoluce EU je přímým porušením svobody hromadných sdělovacích prostředků a lidských práv. V této souvislosti jsme se obrátili na řadu evropských a amerických organizací, takových jako je OSN, UNESCO, OSCE, Reportéři bez hranic, a na mnoho mediálních skupin a odborových svazů s výzvou, aby projevily solidaritu a vystoupily proti této neslýchané diskriminaci a cenzuře. Vyzýváme mezinárodní mediální společenství, jehož právoplatným členem je Sputnik, aby se k nám připojilo, abychom společně vyjádřili svůj názor na tuto otázku a uhájili hodnoty svobody a demokracie", uvádí se ve středeční tiskové zprávě Sputniku.

Celá Evropa bude německá. Nikdo už je nezastaví. Ekonom nám pověděl hodně nepěkné věci o praktikách sousedů ROZHOVOR Zcela jiný pohled na Německo, než bývá zvykem, nabízí ekonom Karel Kříž. Upozorňuje na výhody, jaké má z Evropské unie z eurozóny i jak těží z východní části střední Evropy, protože hodně subdodávek pochází z těchto nízkonákladových ekonomik. Z trvající migrační krize zcela jednoznačně viní německou kancléřku Angelu Merkelovou a její vítací kulturu, kvůli čemuž se náš západní soused stal magnetem přitahujícím miliony lidí. Myslíte, že je po těch šílených sebevražedných útocích v Bruselu načase, abychom si přiznali, že nám nezbývá nic jiného než si na takové děsivé události zvyknout? To, co jsme viděli v prvních desítkách hodin po atentátech, byly tradiční rituály dnešní evropské politiky, tedy fňukání, svíčky a řeči o tom, že se islamisty nenecháme zastrašit. A samozřejmě urážky vítačů na adresu možná devadesáti procent tradičního evropského obyvatelstva. Takže ano, bude se po nás chtít, abychom si zvykli. Minimálně ti dva bratři, kteří sebevražedné atentáty spáchali, byli belgickými občany. Nevyužijí této skutečnosti zastánci přijímání migrantů z té už takřka rok trvající aktuální vlny, aby nás přesvědčovali, že mezi terorismem a těmi příchozími souvislost není? Mezi imigrací z Blízkého východu či severní Afriky a islámským fundamentalismem v Evropě je jednoznačně přímá úměra. Třeba do Francie od konce druhé světové války přišlo hodně Arabů, v absolutní většině to byli loajální lidé, kteří byli vděční za azyl. Francie věnovala obrovské úsilí a zdroje jejich integraci a integraci jejich dětí a vnuků. Situace se tam ovšem celkově spíš zhoršuje: ve městech vznikají další a další „no go“ zóny, lidé z těchto arabských ghett se izolují, nemají zájem o kvalitní a užitečné vzdělání a nahrazují ho koránem. Neintegrují se v ničem, oblečením počínaje a jídlem konče. Žádná civilizační plejáda zvyků, barev a chutí, ale pořád to samé a jenom jejich. Přes všechno úsilí země jako Francie, Belgie, Holandsko, Švédsko a dnes už i Německo padají do problémů. A do konfrontace. Je to stejné všude, nikde se integrace islámské populace nepodařila. Víte, Vietnamců si taky nemůžete nevšimnout. Vypadají jinak. Jenže dřou od rána do večera, integrují se, nepobírají dávky, nevytvářejí společenské problémy, a třeba v českých školách patří vietnamští a čínští studenti často k nejlepším… i v češtině. Takže to jde. Zkrátka, problém není v Česku, nebo v Evropě, ale jednoznačně v islámské populaci. Její přítok musíme zastavit. A ještě víc: důrazně zastavit! My nejsme ten problém. Oni jsou ten problém a přinášejí ho do Evropy. Evropská unie se dohodla s Tureckem na vracení imigrantů. Bude ten systém fungovat? Tak rozhodně je to lepší než nic. Ale zároveň tu dohodu vůbec nevidím jako definitivní řešení problému. Vidím to jako takovou – evropským obyvatelstvem na Bruselu vynucenou – mezihru. V pvé řadě: hodně lidí na důležitých postech v Bruselu, v Berlíně i jinde, žádný problém nevidí. Čím více imigrantů, tím lépe. Wilkommen! Angela Merkelová reprezentuje Německo a jeho vítací kulturu, a stále je ve funkci. Svou rétoriku příliš nezměnila, v nejlepším případě se snaží, aby – z jejího hlediska – špinavou práci dělal za Německo někdo jiný, Makedonií počínaje a Tureckem konče. Ale ona, a ta podivná subkultura kolem ní, chce migrační toky z třetího světa zachovat v plné míře. Protestující a „nesprávně“ hlasující obyvatelstvo je jen taková přítěž, která se dle těchto bruselských pokrokářů musí, bohužel, nějak brát v úvahu, ale je to jen brzda na cestě ke skvělé nové multirasové, multikulturní a multináboženské Evropě. Co se vám nezdá na tom, že politici v čele s kancléřkou Merkelovou tvrdí, že chtějí jen pomáhat potřebným, kteří utíkají před válkou? To nemá logiku. Imigranti lezou do Německa dveřmi, oknem i sklepem, zatímco musí překonávat jednu bezpečnou zemi za druhou. Když by jim primárně šlo o život, zůstanou co nejblíž domovu. Tedy třeba v Turecku, Jordánsku nebo v Libanonu. To jsou bezpečné země. Nebo by se třeba primárně přesouvali do zemí svých arabských krajanů a souvěrců. Málo se ví, že z Jordánska vede pohodlná železnice až doprostřed Saúdské Arábie. I lodí lze snadno a levně z Jordánska, Turecka a Libanonu doplout až do Mekky. Saúdská Arábie má jedny z největších devizových rezerv na světě, má obrovské zásoby ropy, příhodné podnebí a celoročně teplé moře, a území šestkrát větší než Německo. Všechna myslitelná plus. Proč tam imigranti nejezdí? Protože je nikdo nepozval a nikdo se jim tam nepostará o bezpracný blahobyt. Německo to dělá, chce to dělat i nadále, a proto je magnetem pro všechny imigranty světa. Tedy: dokud bude v Německu Merkelová a její vítací kultura, dokud tam budou cizincům létat pečení holubi až do huby, bude magnet přitahovat stovky miliónů lidí. Nezadržitelně a obrovskou silou. Dnes jsou na světě možná čtyři miliardy lidí, kteří mají příjmy nižší než jsou německé sociální dávky. Evropský cedník, kterému se říká schengenská hranice, proto bude děravý neustále a Evropa se dále bude plnit lidmi, kteří dohromady nic neumějí, jsou nositeli neevropské kultury, nemají žádné uplatnitelné vzdělání a dokonce o něj vesměs ani nestojí. Ale protože je to výhodné, všichni se naučí říkat, že jsou Syřani, jen ztratili pas a jsou to doktoři nebo inženýři. Je důvodem k obavám i to, že Turecko by od června mělo mít bezvízový styk s Evropskou unií? Maďarský premiér Orbán glosoval, že nepotřebujeme – slabou – dohodu s Tureckem, nýbrž pevné evropské hranice. A místo toho máme právě dohodu s Tureckem a bezvízový styk s touto osmdesátimilionovou muslimskou zemí, kde se vede válka proti patnácti milionům vlastních občanů, Kurdům, jimž se upírá právo na vlastní stát, a válka proti novinářům, proti umírněné opozici, proti akademické obci, vojákům, soudcům a tak podobně. Nedělám si iluze, jak to dopadne. Ve druhé polovině roku je imigrační krize zpátky. Byly sem pozvány zástupy jako cedníkem. Kancléřce Merkelové tedy nedáváte šanci? Ona nedává šanci Evropě a národům, které zde tisíce let žijí. Proto skončí a čím později to bude, tím více to bude ošklivé, ale německá krize není zdaleka jenom o ní. Všimněte si, že je tam pořád docela populární a důvěryhodná. Ano, průzkumy lze snadno pokroutit, a na sociology, kteří je pořizují a vyrábějí, je taková poptávka. Jenže problém Německa je hlubší. Všimněte si, že Merkelová je německou kancléřkou už jedenáctý rok, aniž uskutečnila jakékoli zaznamenáníhodné reformy. Jak obrovský rozdíl oproti jejímu předchůdci Schröderovi, který, byť sociální demokrat, zcela překopal a modernizoval německé pracovní právo. Například. Merkelová je zvyklá problémy jen vysedět. Hrnout před sebou a znovu vysedět. Nebo je vůbec nevidět. Ona je vystudovaná fyzikální chemička, není tedy pohled vědkyně pro vysokou politiku spíše handicapem? Její otec emigroval z Hamburku do východního Německa, takže ona má nějakou mentální výbavu. Když tam pak 35 let žila, i v Akademii věd, nestála východoněmecké politické policii ani za složku. Nic nepodepsala, nic nezorganizovala, a přestože musela mít dennodenní přístup k západoněmecké televizi a rozhlasu, všechny informace, do poslední chvíle k politice mlčela. Musí tedy dobře rozumět takovému tomu drobnému i velkému pletichaření. Má vysokou sociální inteligenci. Zaujala samotného Helmutha Kohla, který z ní – příznačně – udělal ministryni „pro ženy a mládež“ a pak i „pro životní prostředí“. Už v těchto funkcích musela civilizaci škodit od rána do večera. Pak Kohla podrazila, to už nemlčela. A dnes Křesťansko-demokratickou stranu fakticky přeměnila v jakýsi hybrid mezi Stranou zelených a dalšími „moderními“ levičáky a pokrokáři všeho druhu. Politická scéna v Německu se zploštila na přátele a nepřátele Angely Merkelové. Ona vlastně zrušila tradiční politiku. Dá se to brát tak, že v Německu už není klasický demokratický pravolevý systém, nýbrž „blok Merkelové“, tedy křesťanští demokraté, sociální demokraté, zelení, komunisti versus opovrhovaný zbytek? Ano, přesně. Tam už politika skončila, jen se bojuje se zbylými nositeli nesprávných a nepovolených názorů. A to je nynější Alternativa pro Německo. Je udivující, jak byl před nedávnými volbami německý veřejný prostor zaplněn nenávistí vůči některým vlastním spoluobčanům, kteří se provinili tím, že jsou Alternativa, zatímco vůči cizí kultuře se oficiálně provozuje a povoluje pouze láska a politika plného žlabu. Nežijeme ale ve světě hloupých obrázků z jehovistických Strážných věží, nýbrž ve světě reálném. A proto se i Německo nakonec probere. Doufejme jen, že to bude dříve, než tato divná země zatáhne Evropu do třetího fatálního průšvihu za posledních sto let. Němci k tomu sice mají náturu, ale není Evropa nyní už někde jinde? Třetí říši také drželi do poslední chvíle. A pak bědovali jak jen mohli. Na druhé straně, když tam v padesátých letech dělal sociologický průzkum speciální oddíl americké armády, zjistil zajímavé věci. Například v pohledu na Hitlera. Většina lidí se shodla, že jeho sociální a hospodářská politika byla výborná, jenom neměl být tak agresivní a začínat válku. To bylo nedlouho potom, co jim Američané fakticky vnutili liberální řád a zavedli zásadní ekonomické a společenské reformy, z nichž potom vzešel takzvaný ekonomický zázrak. Jenže mezitím se vystřídaly generace, pryč je nejen Konrad Adenauer a Ludwig Erhard, ale i Helmut Kohl a pryč je i ekonomický liberalismus. A je zde svazačka Anděla, která ničí Evropu zdaleka nikoli jen imigrační politikou, nýbrž obecně svou politikou. Dochází k rozvratu trhů, které jsou fragmentovány takzvanou regulací – energetika, chemie, stavebnictví, a k rozvratu měny. Ale to snad nepovažujete jen za dílo její a Němců? Samozřejmě, je zde Brusel, který vábí všechny levičáky asi stejně jako můru pouliční lampa. Oni se tam vidí, v těch nařízeních, regulacích a povoleních. To byl vždycky sen všech patologických levičáků – jakýsi ten Brusel. Tedy ústředí, kam je nikdo nemusel zvolit, kam jenom nalezli a mají veškerou moc. Sedí jich tam třicet tisíc, neplatí daně a vyrábějí to své zvrácené neomarxistické regulační dobro. Všimněte si, že na nejvyšší posty v Evropě se pravidelně dostávají úplní magoři. Třeba Barroso, dlouholetý předseda evropské vlády, byl známým portugalským fanatikem, který vedl v Lisabonu maoistickou studentskou organizaci. Dnešní předseda evropské vlády Juncker je zase světoznámý daňový pletichář, který dělal – coby lucemburský premiér a ministr financí v jedné osobě – speciální antisystémové daňové dohody s nadnárodními koncerny, na úkor všech ostatních. Ministryně zahraničních věcí Mogherini pak byla italskou komunistkou ještě v první polovině devadesátých let. Tito lidé dnes reprezentují Evropu a poučují nás i svět o „evropských hodnotách“. Posloucháte-li předsedu Evropského parlamentu, čirého komunistu a autoritáře Schulze, reprezentanta postnacistického a postkomunistického Německa, je to víc než pikantní. Je to nechutné. Vy si asi nemyslíte to, co spousta lidí, že když mají v Německu peníze a uklizený dvorek, že by měli vládnout Evropě? Bývalý polský ministr zahraničí Sikorski o to ve svém neslavném projevu dokonce prosil… Německo se mu snaží vyhovět a výsledky zde vidíme. Dělají si v Evropě, co chtějí. Nedávno například rozhodli o druhé větvi plynovodu Nordstream z Ruska pod Baltským mořem a Polákům zbyl jen protažený obličej. A stalo se to pár týdnů poté, co právě Němci z „morálních důvodů“ zablokovali plynovod Southstream z Ruska do Itálie. Zaujala mě nyní informace z diskuse v časopise Reflex, kde polský pamětník zakládání Visegrádu zmínil, jak tehdy Němci stůj co stůj chtěli zabránit jeho vzniku. To bylo hned začátkem devadesátých let, tedy v době, kdy sotva dostali souhlas velmocí, přes odpor prezidenta Mitteranda a premiérky Thatcherové, ke sjednocení Německa a kdy zrovna jednostranným uznáním Chorvatska a Slovinska rozvraceli Jugoslávii. Dnes vidíme, že Němci pomohli rozvrátit i Ukrajinu. Zkrátka, buduje se německá Evropa, nikoli evropské Německo. Naštěstí mají Němci vskutku slabou a mizernou armádu, ale i to se může změnit. Že by úkol pro příštích třicet, čtyřicet let? Peníze rozhodují a oni je mají, takže proč by nemohli být přesvědčeni, že mohou Evropě diktovat? Určitě je mají. Ale zdaleka ne tolik, aby s Evropou jen tak orali. Všimněte si: Evropská unie má 510 miliónů obyvatel a z toho Německo sotva osmdesát. Tedy necelých šestnáct procent. Pokud porovnáte HDP, tedy výkon ekonomiky, je podíl Německa na HDP Evropské unie asi dvacet procent. Tedy pětina. Pořád dokola slýcháme, že německá ekonomika je v Evropě „největší, nejsilnější, nejdůležitější“ a tak podobně. Sice to je pravda, ale zdaleka ne v takové míře, jak si lidé tyto opakované teze běžně vykládají. Německu hodně pomáhá eurozóna a východní rozšíření EU. Eurozóna tím, že zlevňuje jejich práci. Pokud by totiž nebylo euro, marka by zpevňovala jako švýcarský frank a zdražovala by jejich exporty. Neprodali by třeba tolik aut, zvlášť těch dříve opravdu hodně drahých, typu BMW, Mercedes, Audi. Stejným směrem jim pomáhá i východní část střední Evropy, protože hodně subdodávek pochází z těchto nízkonákladových ekonomik. Součinem těchto faktorů pak je postupná likvidace automobilového průmyslu v Itálii a ve Francii. Tyto trendy jsou v řadě dalších odvětví. Jsme svědky deindustrializace ve významné části západní a jižní Evropy. To nemůže dobře skončit. Podle vás je tedy dominance Německa v Evropské unii umělá a kontraproduktivní? Naprosto. Česko navíc nemůže mít zájem na oslabování zemí, jakými jsou právě třeba Francie a Itálie. To jsou staré kulturní země, které nikdy neučinily ani zlomek zla, kolik Německo. Navíc, po většinu lidských dějin to byly země i ekonomicky vyspělejší než Německo. Zlom přinesla až právě Evropská unie. Německu se začalo disproporčně dařit. A jsou za tím konkrétní politická rozhodnutí v Bruselu, nikoli jakási náhlá nemohoucnost Francouzů, Italů, anebo dokonce Britů. Je jen příznačné, že lucemburská loutka Juncker byl zase do funkce dosazen Němci a že Lucembursko má už třetího předsedu Evropské komise čili vlády, zatímco má méně obyvatel, než Brno… Je zde jakási rozhodovací mašinérie na linii Paříž – Berlín, na kterou je napasována i Lisabonská smlouva. Na čem se tedy dohodnou tyto dvě země, případně Německo s Itálií, to se i prosadí. Menší země jsou totiž shora mocensky zručně rozdělovány a nejsou schopny tomuto válci čelit – dokonce i tehdy, když jsou některá rozhodnutí zcela proti jejich zájmům. Tradičně to bývá zákonodárství, chystané lobbisty na míru velkým nadnárodním koncernům, které téměř vždy mají sídlo ve velké zemi EU, anebo jsou raději mimo, ve Švýcarsku. A jelikož daňové i mnohé jiné výnosy míří z Východu na Západ, do firemních centrál a do tamních rozpočtů, současná daňová legislativa EU se podstatně nezmění. Ždímají nás jako kus mokrého hadru a jen z Česka ročně vytáhnou přes tři sta miliard korun. Co jsou proti tomu ty drobné z evropských fondů, kvůli kterým máme prý mlčet? Český průmysl je zcela přebudován, ze zdejších zisků, a dnes je už silnější a dokonce konkurenceschopnější, než třeba ten rakouský. Dělníci, úředníci, technici, lékaři a dokonce bankéři však zde vydělávají sotva čtvrtinu rakouské nominální mzdy. Jistě, v Rakousku mají zaměstnanci vyšší náklady. Ale to nás přece nemusí zajímat. Kde ty výplaty jsou? Velká Británie Německu často oponuje, ale zůstává vesměs v izolaci. Domníváte se, že Francie a Itálie by mohly přispět k nějaké nové rovnováze? Francouzský premiér Manuel Valls nedávno vystoupil rovnou v Mnichově a řekl, že Francie žádné další imigranty z Blízkého východu nad ty loni vnucené kvóty nepřijme. Merkelová pak se svými permanentními kvótami sklapla. Takže to je jakási důležitá vlaštovka. Je jen otázkou času, kdy se Francie a Itálie budou od Německa více emancipovat, protože těmto zemím – a některým dalším – hlavně euro nevyhovuje, dokonce škodí a tamní elity společná měna ohrožuje. Nebudou-li ještě deset let Francouzi a Italové strategicky nic dělat, připraví je euro o moc, a tyto země se dostanou do chaosu. Měna a pak imigrační politika jsou dvě hlavní otázky Evropy tohoto a příštího desetiletí. Zásadní otázky. Otázky, na které se mnoho evropských zemí dosud bojí normálně a strategicky odpovědět.