Datasets:

CZLC
/

propaganda_rusko

Dataset card Data Studio Files Files and versions Community

Split (2)

train · 2.58k rows

id int64 0 8.64k	query stringlengths 88 38.8k	choices sequencelengths 6 6	gold int64 0 5
4,074	Zacharovová: Rezoluce EP o protiakci vůči ruským médiím je informační zločin Rezoluce Evropského parlamentu o protiakci vůči ruským médiím je informační zločin, řekla oficiální mluvčí MZV RF Maria Zacharovová. „Je to zločin, když při existenci reálné hrozby terorismu, fundamentalismu, živné půdy pro nacionalismus, xenofobii, je odváděna pozornost mezinárodní společnosti úplně jiným směrem", řekla mluvčí v pořadu Večer s Vladimírem Solovjevem televizního kanálu Rossija-1 (Rusko 1).	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	1
3,307	„Abeho plán“ zahrnuje projekty zvýšení délky života v Rusku „Abeho plán“ rozvoje rusko-japonské spolupráce předpokládá mj. společné lékařské projekty pro zvýšení délky života, prohlásil v sobotu ministr obchodu, ekonomiky a průmyslu Japonska a ministr pro ekonomickou spolupráci s Ruskem Hiroshige Seko. Japonský premiér Šinzó Abe v průběhu své návštěvy Soči 6. května předal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi plán rozvoje rusko-japonské spolupráce. Plán se skládá z osmi bodů a předpokládá rozvoje vzájemných vztahů mj. v energetice a infrastruktuře. V rámci tohoto plánu rozpracovávají obě strany asi 30 projektů. „Pokud jde o obsah tohoto dokumentu, můžeme říci, že jeden ze směrů spolupráce je spojen se zvýšením délky života občanů Ruska, důraz se klade na rozvoj lékařství a zabezpečení lékařským zařízením, a druhý směr je spojen s rozvojem příznivého městského prostředí", řekl Seko v rozhovoru pro televizní stanici Rossija 24. Jiné směry spolupráce předpokládají podle jeho slov „rozvoj nových průmyslových odvětví a diverzifikaci ruského průmyslu".	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
3,509	Pentagon prohlásil, že se v nebi nad Sýrií objevila letadla z Admirála Kuzněcova V nebi nad Sýrií byla zpozorována letadla z letadlového křižníku Admirál Kuzněcov. Portálu amerického vojenského námořního institutu (USNI) to oznámili v Pentagonu. Podle slov mluvčího amerického ministerstva obrany se v nejbližších dnech očekává aktivizace bojových akcí u Aleppa, do kterých se může zapojit i letecká skupina Kuzněcova. 8.listopadu řekl zdroj na ruském ministerstvu obrany Interfaxu, že palubní letectvo křižníku Admirál Kuzněcov a bitevní lodě ruského vojenského námořnictva vybavené vysocepřesnými zbraněmi se chystají v nejbližších hodinách zaútočit na ozbrojence v okolí Aleppa. Později zdroj ve štábu Severní flotily popřel, že by byl podobný rozkaz vydán. Skupina lodí, jejíž součástí je i Admirál Kuzněcov, se v posledních dnech nacházela v oblasti na jih od Kypru, odkud podle údajů amerických armádních činitelů zamířila na východ, k břehům Sýrie.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,154	Kyjev plánuje rozšířit „seznam Savčenkové“ Náměstek ministra zahraničí Ukrajiny Vadim Prystajko prohlásil, že Kyjev plánuje rozšířit seznam sankcí v souvislosti s kauzou ukrajinské vojenské příslušnice Nadije Savčenkové, která se obviňuje v Rusku z podílu na smrti novinářů televizního kanálu VGTRK na Donbasu. Seznam nenabyl zatím platnosti. Podle slov Prystajka chtějí na seznam zařadit osoby spojené s případy jiných Ukrajinců zatčených v Rusku. „Tento seznam se nazývá „seznam Savčenkové", myšlenka spočívá ale v tom, aby bylo ho možno použít také vůči všem politickým vězňům", prohlásil Prystajko v pátek v Radě. V Kremlu nepokládají „seznam Savčenkové" za předmět komentování, protože nejsou žádná oficiální potvrzení jeho existence, prohlásil tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dříve nejednou podotkl, že zasahování do soudního řízení je nepřípustné. Všechna soudní řízení včetně soudu se Savčenkovou probíhají v Rusku v přísném souladu s platným zákonodárstvím, zdůraznil.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
277	Putin řekl, s čím jsou spojeny sankce USA proti Rusku Americké sankce nejsou spojeny s „mýtickým zasahováním“ do voleb prezidenta USA, ale byly diktovány výhradně snahou zastavit rozvoj Ruska, prohlásil Vladimir Putin v interview moderátorce televize NBC Megyn Kellyovou. „Poslyšte, sankce nejsou vůbec nijak spojeny s jakýmsi mýtickým zasahováním do voleb v USA ze strany Ruska. Jsou spojeny s něčím docela jiným — se snahou zastavit rozvoj Ruska, zadržet Rusko", řekl prezident. Zdůraznil, že politika zadržování má cyklický ráz a provádí se už po mnoho desetiletí. Podle názoru ruského prezidenta poškozuje nejen vztahy mezi oběma zeměmi, ale i americký byznys, protože uvolňuje místo pro jeho konkurenty na ruském trhu. „Byli jsme, vy a já, na ekonomickém fóru v Petrohradu. Největší delegace představitelů byznysu byla z USA. Lidé chtějí s námi pracovat, ale jim to nedovolují, zadržují je, aby zadrželi Rusko", dodal Putin. Na začátku února šéf Národní rozvědky USA Daniel Coats prohlásil, že ve Washingtonu připravili nový balík sankcí proti Moskvě. Podle jeho slov může Ministerstvo financí USA zveřejnit další seznam finančních omezení už v tomto týdnu.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
2,563	Martin Fendrych je zhnusen: Topolánek, ten co nadával pravdoláskařům, se teď bude dovolávat Václava Havla? Komentátor serveru Aktuálně.cz Martin Fendrych při pohledu na letošní vzpomínání na listopad 1989 dospěl k závěru, že lidé snad konečně pochopili jednu věc. Problém české společnosti prý není v prezidentovi Miloši Zemanovi či v Andreji Babišovi (ANO), problém je v celé společnosti. Martin Fendrych si prý připomíná události 17. listopadu 1989 rok co rok. A rok co rok vidí, že se návrat svobody do naší země slaví trochu jinak. Letos se prý vlastně ani moc neslavilo.Z hlasů lidí prý zaznívaly spíše obavy. „Letos asi nejvíc zaznívalo cosi, jako že ‚zvrat k nedemokracii či k omezené demokracii je blízko‘. Ubylo různých karikatur Miloše Zemana. Ačkoliv se blíží prezidentská volba, tenhle pán nebyl středobodem, ani Andrej Babiš ne. Jako by si ‚kolektivní duše‘ vzpomínajících nějak uvědomila, že problém není tak prostý jako ‚Babiš‘ nebo ‚Zeman‘, ale mnohem hlubší, spíš ‚lid‘, ‚my‘, problém jsme my,“ napsal Fendrych. Celý komentář naleznete zde „Už to nemůžeme házet na jednotlivce, po říjnových volbách opravdu ne. My jsme ten problém, my si nevážíme svobody, faktu, že se Česku dobře vede (ne každému jednotlivci, ale zemi jako celku), že jsme zajištění, zabezpečení, máme kliku, že u nás neřádí teroristé atd.,“ pokračoval. Češi ve volbách ukázali, že si vlastně moc neváží dosažené svobody. Vždyť se vítězem voleb stal muž, který sloužil komunistickému režimu v ekonomické sféře a v listopadových dnech roku 1989 seděl v Africe a čekal jak to všechno skončí. V roce 2017 sice položil květiny na Národní třídě, ale kdo ví, co si opravdu myslel v roce 1989. Vedle Andreje Babiše slavil 17. listopad také Tomio Okamura (SPD). Ten Tomio Okamura, který místo pravdy a lásky hodlá zakazovat islám a varuje českou společnost před příchodem uprchlíků, míní komentátor. Prezident Miloš Zeman letos, a stejně tak minulý rok, raději mlčel. Když v roce 2015 vyrazil na Albertov a postavil se vedle velkého odpůrce islámu Martina Konvičky, vyslechl si pořádnou porci kritiky. Prezident Miloš Zeman navíc své prezidentství vystavěl na tom, že objíždí české a moravské kraje a všude, kde může, útočí na sídelní město českých králů a prezidentů Prahu. Komentátor má za to, že Zemanovi 17. listopad k srdci nepřirostl, ten nás radši sune ke komunistické Číně a ne zcela demokratickému Rusku. Poněkud zvláštní přišel Fendrychovi postoj Mirka Topolánka. Ten se sice teď hlásí k odkazu Václava Havla, ale když vedl ODS, tak pro něj slovo „pravdoláskař“ bylo takřka nadávkou. Na koncertě, konaném na Václavském náměstí u příležitosti výročí sametové revoluce, promluvili někdejší český premiér Petr Pithart či filozof Daniel Kroupa. Varovali před tím, abychom si nenechali vzít svobodu, a to ani svobodu médií. Především Tomio Okamura soustavně útočí na veřejnoprávní média a prezident Miloš Zeman se často přidává, když si dobírá především Českou televizi. Ale i na Václavském náměstí bylo prý cosi v nepořádku. Fendrychovi se ani trochu nelíbilo, že prezidentští kandidáti Jiří Drahoš či Pavel Fischer dostali možnost promluvit k lidem, ale Michal Horáček už promluvit nesměl, ačkoli byl přítomen. „Že to se svobodou není v pořádku a že ji mohl Jiří Drahoš bránit už u sochy svatého Václava, o tom svědčí kiks, či snad záměr, organizátorů, kteří na Koncertu pro budoucnost nechali mluvit tři kandidáty na Hrad, Jiřího Drahoše, Pavla Fischera a Marka Hilšera, ale odmítli na pódium pustit dalšího uchazeče o Hrad Michala Horáčka, ač byl přítomen. Absurdní, hloupé, vadné. Údajně proto, že neztělesňuje hodnoty 17. listopadu! Mein Gott!“ napsal Fendrych. I to podle jeho názoru ukazuje, jak moc nám dnes scházejí ideály 17. listopadu v čele s pravdou a láskou.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,545	Byla dokončena jedna z klíčových etap stavby atomového ledoborce Arktika Na Baltském závodě v Petrohradě bylo dokončeno vytváření nadstavby ruského atomového ledoborce projektu 22220 Arktika, informuje tisková služba závodu. „Po instalaci hlavního turbogenerátoru pravoboku byl na zakázku smontován poslední blok nadstavby nad strojovnou. Díky tomu byla dokončena jedna z klíčových etap stavby Arktiky na vodě," cituje RIA Novosti zprávu. V současné době probíhá zařizování vnitřních místností obytného modulu nadstavby a montáž hlavních elektrických zařízení. „Další klíčovou etapou stavby se stane dokončení vytváření ochranného obalu centrální části ledoborce, kde se nachází atomový reaktor a také zkoušky jeho hermetičnosti," zdůrazňuje tisková služba závodu. Ledoborec má být předán v květnu roku 2019.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
4,527	Uznávaný americký analytik Roberts si poslechl rozhlasové zprávy v USA a nestačil se divit. Nejsurovější propaganda, jakou si jen můžete představit Dnes ráno jsem chvíli poslouchal rozhlasové zprávy na Fox News a pak na NPR (National Public Radio), a stačilo mi to. K nezvratné jistotě o tom, že nacistická propaganda z Hitlerových časů byla nedomrlým odvarem toho, co se jako kontinuální mocný proud valí den co den do uší a hlav občanů Ameriky. NPR citovala New York Timesy, Washington Post a další tzv. dobře informované zdroje, všechny ovšem přinášející tu nejsurovější propagandu, jakou si jen můžete představit. Věděli jste např., že všechny svízele v Sýrii vznikly výhradně působením Rusů a prezidenta Asada, zatímco Američané jsou v té záležitosti bílí jako sníh? Věděli jste, že povyk Britů, požadujících odchod z EU, nemá vůbec nic co do činění s jejich obavami ze ztráty suverenity britského království a tím též ze znejistění britských občanských svobod, ale že se za ním skrývá jen a jen rasismus? Věděli jste, že USA bojují s islamským státem (IS), (který samy vytvořily a kterému dodneška pomáhají a navádějí jej k tomu, co má dělat), zatímco Rusové s Asadem útočí proti nevinným "demokratickým rebelům", kteří se pokoušejí namísto režimu brutálního diktátora (zvoleného velkou věšinou Syřanů), zavést do země demokracii? Věděli jste, že Rusové bombardují školy a nemocnice, jež jsou "vedlejšími škodami" (collateral damage) v provedení Američanů, ale v domnělém provedení ruském se obratem ruky mění na válečné zločiny? Obviňovatelé nemají pochopitelně pro svá obvinění žádné důkazy, ale to na váze jejich obvinění nic neubírá. Bez ohledu na neexistující použití chemických zbraní Asadem "proti svým vlastním lidem", a bez ohledu na neexistující atomové zbraně Iránu, opakují hlasy z rozhlasového přijímače o tomtéž jako o existujícím, a také totéž, co jim už o těch věcech americká vláda jednou nakukala. Zvlášť mě v té souvislosti rozladila Karen DeYoungová. Jako mladá reportérka tvrdě kritizovala útoky neokonzervativního státu v Nikaragui, avšak v okamžiku, kdy se stala vedoucí zahraniční rubriky deníku Washington Post, otočila na čtyřáku a stala se stejnou presstitutkou jako ostatní. Ale abych se vrátil k tomu, co jste možná dosud nevěděli. Věděli jste např., že Čína militarizuje Čínské moře? A to tak, že v něm buduje umělé ostrovy s rozjedovými dráhami pro letadla, a že zde dále ukládá i zbraně? A věděli jste, že není žádnou militarizací, když "výjimečná země" rozmístí 60% své mohutné námořní flotily v Pacifiku a když prohlásí Jihočínské moře, ležící tisíce mil od pobřeží USA za oblast "amerického národního zájmu, a do dotyčné oblasti vyšle svá válečná plavidla, aby se zde "postavila čínské hrozbě". Tohle jste všechno nevěděli? Inu ještě vám stále chybí to, co Ameriané už mají. Demokratická média v demokratických Spojených státech amerických. Překlad: Lubomír Man Zdroj: pcr.org	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
8,263	Silný vítr strhl střechu obytného domu v Rusku. VIDEO Ve městě Dudinka na severu Krasnojarského kraje strhl silný vítr střechu čtyřpatrového obytného domu, sdělila tisková služba místní správy ministerstva pro mimořádné situace. Podle údajů úřadu nebyl nikdo zraněn. K likvidaci následků nehody bylo vysláno deset lidí a tři kusy techniky.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
2,471	Jeden Zeman a osm Havlů. Takový rozbor prezidentských kandidátů jste ještě nečetli Marek Řezanka se na serveru Literarky.cz rozepsal o prezidentských kandidátech. Pokud nepočítáme prezidenta Miloše Zemana, pak uchazeči o Hrad asi nebudou z textu příliš nadšeni. Za uši dostali Mirek Topolánek, Jiří Drahoš, Pavel Fischer i další. Druhá volba prezidenta v České republice připomíná situaci, ve které na jedné straně stojí osm Václavů Havlů v různých podobách a proti nim všem jeden Miloš Zeman. Oněch osm Václavů Havlů, jak Řezanka vidí Mirka Topolánka, Jiřího Hynka či Pavla Fischera, navíc většinou brojí proti Rusku a Číně. A to je podle autora problém. „Někteří kandidáti jsou si podobní v celé řadě postojů. Například M. Topolánek i J. Drahoš by vyznamenali bratry Mašíny, kteří se dopustili ničím neomluvitelných vražd. Něco takového pokládám za zcela nepřípustné,“ napsal Řezanka. Celý článek naleznete zde. „Pavel Fischer neumí odpovědět na dotaz, v čem je jiný než J. Drahoš. Dva kandidáti jsou potom představiteli stran, které schytaly v parlamentních volbách debakl. Jedná se o Rozumné a Realisty. Alexander Tomský z Realistů potom veřejně horuje za M. Topolánka a svého vlastního kandidáta tak hází přes palubu. Nejenže J. Hynek za sebou nemá podpisy občanů – ale ani členy vlastní strany,“ pokračoval. Vedle toho vyjadřuje Řezanka názor, že Jiřímu Drahošovi či Michalu Horáčkovi nelze věřit v otázce migrační krize. Jiří Drahoš se na jedné straně postavil proti přijímání migrantů, zato podepsal petici za přijímání uprchlíků v Česku. A Michal Horáček? „V otázce migrace by zase neměl být důvěryhodným pro nikoho. Na jednu stranu říká, že zde nechce mešity, na stranu druhou, že být odpůrce migrace je stejné, jak být odpůrcem deště, konstatoval autor. Nemluvě o tom, že se oba pánové staví opravdu velmi kriticky k rozvoji ekonomické spolupráce s Ruskem a Čínou. Lékař Marek Hilšer podporuje migraci a kritizuje Rusko, takže se podle Řezanky nijak zvlášť neliší od Drahoše. Podobně by prý bylo možné ohodnotit již zmíněného Pavla Fischera, který neumí odpovědět na otázku, čím se vlastně liší od Drahoše. Hlavní spojence Česka by hledal v EU a v NATO. „Mirek Topolánek je odpůrcem referenda, hájil radar v Brdech, používal nacistické výroky, vyznamenal by bratry Mašíny státním vyznamenáním a ocenil tak sprosté vraždy, v minulosti podporoval takzvané církevní restituce. V jeho vládách mimo jiné zasedali hlavní Zemanovi odpůrci, K. Schwarzenberg, M. Kalousek, D. Stehlíková či M. Kocáb. Všichni tito politici se ostře vymezují proti Rusku a požadují na ně větší tlak. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že M. Topolánek není alternativou k M. Zemanovi, ale je další z řady Antizemanů. Navíc je zde napojení M. Topolánka na pravomocně odsouzeného M. Dalíka. M. Topolánek neoslovil občany a nominaci si zajistil na poslední chvíli u senátorů, když ovšem někteří z těchto deseti politiků dali svůj hlas už jinému kandidátovi dříve,“ napsal Řezanka. Sečteno a podtrženo, Miloš Zeman prý udělal dobře, když odmítl chodit do debat proti osmičce Václavů Havlů. Zemanovi voliči alespoň vědí, že se na tyto debaty nemusejí dívat. A ten, kdo se přece jen podívá, dospěje možná k závěru, že je ze soutěže „kopněme si do Zemana“ natolik znechucen, že Zemanovi odevzdá hlas o to spíš.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,935	V Kremlu okomentovali možné sjednocení LLR a DLR Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov prohlásil, že otázka sjednocení DLR a LLR je vnitřní záležitostí těchto lidových republik. Takto odpověděl představitel Kremlu na otázku, jestli může Kreml podobný krok podpořit. Peskov odmítl dále komentovat toto téma. Kyjev DLR a LLR neuznává, a pokládá území kontrolovaná republikánskými úřady za okupovaná a síly domobrany — za teroristické. Ukrajinské úřady zahájily v dubnu 2014 vojenskou operaci proti samozvaným LLR a DLR. Podle nejnovějších údajů OSN se stalo oběťmi konfliktu kolem 10 tisíců lidí.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
4,051	Německá vláda prohlásila, že nebude překážet realizaci plynovodu Severní proud 2 Německá vláda nebude překážet realizaci plynovodu Severní proud 2, neboť rozhodnutí o tomto projektu přijímají společnosti, které jsou do něj zapojeny, prohlásila pro agenturu Sputnik ředitelka výboru pro mezinárodní energetickou politiku v německém ministerstvu hospodářství Ursula Boraková. Gazprom plánuje postavit další dva plynovody na dně Baltského a Černého moře pro dodávky plynu do Evropy. Přitom nadále otevřenou otázkou zůstává možnost podpisu nové tranzitní dohody s Ukrajinou, která má nahradit stávající kontrakt, jehož platnost skončí v roce 2019. Podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera v případě, že dojde k podpisu nové dohody, Ukrajina může od roku 2020 počítat s tranzitem 10-15 mld. m3 ruského plynu ročně. Evropská komise dlouhodobě vystupuje za zachování ukrajinského tranzitu, nicméně na konci října umožnila Gazpromu zvýšit využívání kapacit plynovodu Opal, který se napojuje na plynovod Severní proud.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,696	V Rusku zahájili vývoj motoru pro širokotrupý letoun V Rusku byl zahájen vývoj motoru PD-35 pro širokotrupé dálkové letouny. Plánuje se, že bude naistalován do širokotrupého letounu CR929, který je nyní vyvíjen Ruskem a Čínou. Jak během leteckého salonu v Dubaji oznámil zástupce United Engine Corporation, ukončení vývoje motoru PD-35 je naplánováno na rok 2025. Navíc již existují představy o konstrukčním vzhledu motoru a je vytvořena potřebná korporace odvětvových podniků. Smlouva o vytvoření společných nákupů na výrobu širokotrupého letounu byla podepsána 25. června 2016 během schůzky ruského prezidenta Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Později byl na leteckém salonu v čínském Ču-chaji představen model nového letounu pro 280 cestující se základní výbavou a délkou letu až 12 tisíc kilometrů.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,176	Lavrov: Západ chce učinit Rusko odpovědným za mnohé věci na světě Moskva slyší stále další výzvy k uvalení na Rusko odpovědnosti za četné události, jež se dějí na světě, prohlásil v pátek ministr zahraničí RF Sergej Lavrov. „Sledujeme to (diskuse a jednání o protiruských sankcích) spíš pro to, abychom pochopili, jak se vyvíjí postoj našich evropských sousedů. Protože slyšíme stále další a další výzvy k uvalení na RF odpovědnosti za četné věci," prohlásil Lavrov k závěrům jednání s italským kolegou Paolem Gentilonim. „Obraťte tento klíč a naše vztahy budou okamžitě normální. Nyní nám říkají, že RF má také klíč k syrskému problému, a že jenom my dokážeme podniknout opatření, jež dovolí urovnat tuto krizi," řekl Lavrov. Moskva již nejednou poukázala na to, že není stranou konfliktu v Donbasu, a vyzývala Západ k nátlaku na Kyjev, aby splnil své závazky podle minských dohod. Přitom ruská vláda zdůrazňuje, že neprojednává otázku zrušení sankcí v kontextu urovnání tohoto konfliktu.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
6,896	Petr Robejšek jel: EU nás ohrožuje. Hrozí prasknutí finanční bubliny, spořte pod slamník. Do ČT už mě asi nepozvou. A Jan Schneider dodal: Ti, co brojí proti ruské propagandě... O politické korektnosti besedoval se zhruba padesátkou plzeňských občanů především středního věku Petr Robejšek společně s novinářem, ekonomickým a bezpečnostním expertem Janem Schneiderem. Kupodivu se nehovořilo příliš o migrantské krizi, ale „vydatně“ o Rusku, Evropské unii, finanční krizi a samozřejmě o situaci v Německu a v celé západní Evropě. „Politická korektnost se týká nekonečného sporu v každé společnosti o tom, kdo má právo definovat, jaké jsou věci, co to je, co se okolo nás děje. Ti, kteří se považují za strážce politické korektnosti, trvají na tom a domnívají se, že jsou to právě jen oni, kteří mají právo definovat to, co je tak, jak oni vidí. Svým způsobem věří zvláštní představě, že když se o některých věcech nebude mluvit, tak přestanou existovat. A stejně dětinské představy jsou, že když se o některých bude mluvit tak, jak oni by si přáli, takže se takové stanou. To ‚poručíme větru dešti‘ je reálný příklad politické korektnosti,“ uvedl na začátek Robejšek. Zamlčováním do neexistence „Když řekneme, že věci nejsou takové, jak se vám všem zdají, jsou úplně jiné a ty věci, které se odehrávají a mají odehrávat tak, jak si to představujeme, tím kouzelným proutkem dosáhneme toho, že se ty věci tak opravdu stanou. Spousta lidí podléhá představě, že stačí některé věci zamlčet a ony prostě zmizí. A některé věci si tak nějak přimodlit a ony vzniknou. Fakticky to není nijak veselé. To znamená, že společnost se ubírá o možnost soutěže myšlenky. Tím, že věci pojmenováváme, tak se snažíme určit, jakou mají podstatu, co jsou, hledáme pravdu. Každý ze svých pozic a tím pádem i s určitou tendencí věci zkreslovat, ale právě proto, že každý může říci, co si támhle o tom myslí, z toho plyne, že vzniká možnost najít něco, co nejvíce odpovídá tomu, jak ten sloup v realitě vypadá. Když tento diskurs zakážeme, tak se obíráme o možnost poznat svět a tak se automaticky deklasujeme o možnost jej nějakým způsobem ovlivnit a změnit v náš prospěch. Protože my ani nevíme, kde jsme, protože jsme si zakázali určité myšlenky, předpoklady, vlastnosti. Protože ty nejsou přijatelné. A v tu chvíli jsme si zakázali přemýšlet, poznávat a kastrovali jsme schopnosti společnosti reagovat rozumně, reálně a racionálně na svět, který už je tak dost komplikovaný, abychom využili každý prostředek, který máme. Když se ptáme, co nás ohrožuje, když se ptáme o bezpečí a nebezpečnosti, tak vlastně potichu v duchu myslíme na určitá ohrožení.,“ uvedl Petr Robejšek. Byznys se strachem Schneider na to pak reagoval: „Pro mne je velmi nebezpečný jev, který bych nazval manipulace se strachem. Společnost je přestrašená. Když si vezmete tu produkci hollywoodských filmů od obrovských mravenců, včel, nebezpečných anakond, požárů, neštovic… Lidé na to chodí a mám pocit, že si vypěstovali závislost na strachu, že potřebují svojí dávku strachu, že se potřebují bát. Pak se tady děsí celkem náhodných, běžných věcí a mluví o tom, že je ohrožena jakási identita, ale já ty lidi shledávám prázdnými. Možná vyheknou poprvé ráno, když se vidí v zrcadle. Společnost je vyděšená, snadno manipulovatelná a velmi křehká a málo odolná. Říkalo se, že není nic nedemokratického srazit svého soka ze schodů, protože to je na férovku, je to tváří v tvář, není to žádný útok zezadu. Prostě já mu poskytnu tu výhodu mužného souboje. Takové řeči, že toto se tady nenosí a toto by v demokracii být nemělo – já myslím, že to je jeden z příznaků té choroby, že se lidé bojí pojmenovat věci pravými jmény. Tady se nosí, že člověk musí být kluzký jak čípek, aby byl do příslušných míst dobře aplikovatelný, a pak té kariéře nic nebrání.“ Ohrožujeme se sami, protože se nedokážeme cíleně pobavit co je a není důležité, vysvětloval Schneider. „Tvrdě a korektně. Zjistil jsem, že například jak s určitou hrozbou pojednávají – a je poněkud banální – je to sníh. Britové nepoužívají sněžné pluhy, nepoužívají sůl a nepoužívají zimní pneumatiky. Oni si spočítali, že když nasněží, což je asi pět dní v roce, tak že se vyplatí zůstat doma a nevydávat peníze nesmyslným způsobem kvůli pěti dnům v roce. To znamená, my se snažíme všechna nebezpečí porazit na hlavu, ‚poručit větru dešti‘ a já myslím, že k určité velikosti patří i kalkulace, že tedy něco projedeme, ale že se z toho nemusíme zbláznit.“ Minimum nákladů, maximum zisků Robejšek pak pokračoval slovy: „Naše západní společnost je ohrožena zejména tím, že má vychytané všechny myšky. Tyto společnosti, jejich organizace a fungování, jsou založené na předpokladu nebo na cíli dosáhnout toho, co chceme, to znamená fungování společnosti, co nejlevněji a co nejrychleji. Této filozofii jsme se všichni upsali a to je v mých očích právě ta největší zranitelnost toho západoevropského modelu, který se snaží optimalizovat všechny procesy tak, aby to skutečně probíhalo jako ve výborně fungující firmě. Tedy – s co nejmenšími náklady co největší zisk. Jenomže společnosti takto fungovat nemohou. Pro nás je nejnebezpečnější to, co je zároveň i nejpravděpodobnější. To je porušení této optimalizované společnosti a to spojuji s něčím, jako je energetický black-out. Co to udělá se společností, když pět dní nepůjde proud. Vrátí se o doby kamenné. Najednou nefunguje vůbec nic, ta civilizační skořápka úplně zmizí. Tuto analýzu si člověk musí každý den měnit a přibrat si třeba Rusko nebo migrační vlnu a vždy si zvažovat – jak to vypadá dnes.“ Největší rusobijci jsou bývalí obdivovatelé SSSR Velká silná emoce v České republice je strach před Ruskem, pokračoval Robejšek. „Ať tomu říkáme hybridní válka, což není nic jiného než asymetrická válka, nebo dejme tomu i ta myšlená invaze, nebo ekonomická válka. Jak je akutní tohle riziko?“ Schneider odpověděl: „Já se domnívám, že žijeme v masivní protiruské propagandě. Uvažuji, před čím nás ty samozvané think-tanky chrání, před ruskou propagandou, ale já ne a ne na ni narazit. Proto se NATO muselo dosápat až k ruským hranicím, aby něco zaslechli, protože já nic takového neshledávám. Spíše si myslím, že je to taková vyrovnávačka určitých lidí, kteří se vyrovnávají sami se svou minulostí. Dělají to poměrně nešetrně, snaží se vystupovat velmi protirusky, a když se na ně podíváte, tak to jsou lidé, kteří vystupovali velice prosovětsky před čtvrt stoletím a otravují tady vzduch a veřejný prostor a naprosto deformují atmosféru. Co se týká energetické bezpečnosti, tam bych viděl velice dobrý příklad. V roce 2008 a 2009 byla takzvaná plynová krize, Topolánek to tam jel žehlit a naše noviny naprosto beze studu psaly, že Rusko přestalo dodávat plyn do Evropy. V životě se málokdy setkáte za bílého dne s takovou lží. On totiž jde přes severní Polsko plynovod Jamal. Ten jel na plné pecky. Ti novináři to věděli, a přesto psali, že Rusové přestali dodávat do Evropy plyn. Není to pravda, oni přestali dodávat na Ukrajinu, protože přes ni se už dál nedostával, Ukrajinci to kradli. O tom, že to není náhoda, svědčí i nedávný výrok ukrajinského premiéra Jaceňjuka, který začal hrozit tím, že když jim Evropa nepomůže, tak zavřou tranzitní kohoutky. Takže Jaceňjuk byl jediným člověkem, který kdy pohrozil zastavením ruského plynu do Evropy. Z tohoto důvodu já se Ruska nebojím. Efektivita obchodu záleží na slušném vystupování obou stran, čili Rusové nikdy nehrozili tím, že by tady způsobili energetický black-out. Bylo velice prozíravé, když se v roce 1996 navázala cesta na norský plyn, my jsme se tenkrát vyvázali z té základní jednostranné energetické závislosti na Rusku.“ „Přece však rozumíš tomu reflexu strachu před Ruskem, který v této společnosti existuje,“ obrátil se Petr Robejšek k Janu Schneiderovi. A ten uvedl: „Já si myslím, že se mají vyřizovat účty v době, kdy to bylo aktuální. Ale vyřizovat si účty s Rusama v době, kdy jsme měli obrovskou možnost využít našeho dobrého jména k navázání velice dobrých obchodních vztahů s Ruskem, tak to byl veliký hřích. Je to pochopitelné, fázovitě posunuté, ale pro mne neakceptovatelné.“ Slova agentova Robejšek si poté postěžoval: „Já jsem považovaný za ruského agenta. Univerzitní profesor mne odpovídajícím způsobem pojmenoval jako ‚ruský šváb‘. Univerzitní profesoři používají takovouto vybranou mluvu a intelektuální kvalitu, a přestože jsem takovými mnohem chytřejšími lidmi, než je pan Putna, považován za někoho na ruské straně, mám v tomto ohledu trochu jiný názor. Myslím si, že ruská společnost, systém, nezávisle na tom, kdo tam momentálně vládne, je vnitřně nestabilní entita. Oni mají nerovnováhy, o kterých si můžeme dlouho povídat. Ta země je jednostranně závislá na exportu svých energetických nosičů a surovin, jim chybí rozběhnutý střední stav. Moje teze je, že ten systém je vnitřně nestabilní, to znamená ohrožený rozpadem. Když ve společnosti má systém určitou vnitřní labilitu, tak má potřebu kontrolovat svoje předpolí. To neznamená tam vmašírovat, obsadit a dosadit tam gubernátora. Má potřebu kontrolovat impulsy, které přicházejí zvenku dovnitř, do systému, který je vnitřně slabý. Takto viděno, samozřejmě z ruského hlediska, představuje ten pás středoevropských a potažmo dále západoevropských zemí, určitou výzvu. Neříkám bezpečnostně politické riziko. Oni jsou jiní než my a zdá se, že zatím jsou úspěšnější než my. Vliv, který vyzařuje od nich, by mohl být nebezpečný. To ještě neznamená, že stojíme na prahu třetí světové války. Ta věc se stane problematická, když to této hry Východ – Západ zapojíme další hráče. Zespoda Turecko, shora Spojené státy, a tak dále. V tu chvíli je to značně nepřehledné. Když se ale ptáme, jak nebezpečné je pro ČR Rusko, tak v té základní struktuře tady vidím určité oprávnění být ostražitý, dávat pozor. Rusko skutečně může mít zájem na tom kontrolovat – neznamená obsadit, ale ovlivňovat vývoj ve svém předpolí. Něco, co je normální, je to projev existence společenského organismu. Vidím tu určitou pochopitelnost těch, kteří se v České republice bojí Ruska.“ Bát se, či nebát, ruského medvěda První dotaz, či spíše poznámka mladšího posluchače v první řadě: „Myslím, že Rusko směřuje ke stabilitě. Stoupla tam zásadně porodnost, snaží se tam vybudovat potravinovou nezávislost, jdou cestou ‚ne GMO‘, a dávají svým občanům možnost získat půdu o výměře více než hektar s omezením, že s tím nelze libovolně zacházet, nemůže se to prodat, nemůže to být zabaveno…“ A Robejšek reagoval: „Směřování a trendy jsou fajnová věc. Já chci mít ale ty výsledky. Jsem ten poslední, který démonizuje Rusko, ale zároveň chci vidět věci racionálně v současném stavu. Ty trendy jsou, ale nejsou ještě dosaženy k tomu, abychom mohli říci – ano, to je stejně stabilizovaná země jako dejme tomu nějaký západní stát. Jsme příliš malí na to, abychom se nemuseli bát.“ Schneider pak převzal otěže: „Ta politická korektnost je ve skutečnosti velká politická nekorektnost. Takto je pojednáváno Rusko velmi politicky nekorektně, což znamená, že je limitována jakákoliv slušná debata, v čem jsou – ohledně Ruska – negativa, pozitiva. Jsme pod velikým tlakem, kdy se předepisuje, jak se o té věci má mluvit a tím pádem je likvidována čestná férová debata o tom, co na Rusku vidíš pozitivního a co negativního. Člověk si o té věci myslí toto, ale s touto výhradou a ty výhrady, to je to nejzajímavější, co se o této situaci dá slyšet, to je ta důstojná rozprava, ke které bychom také rádi maličko přispěli.“ Dotaz k Rusku měl další posluchač: „Stát je řízen striktně ze shora, a stačí, aby tam někteří padli a může se leccos změnit. My jsme pod vlivem EU, potažmo pod silným vlivem USA. Můžete srovnat tyto vlivy a jejich nebezpečí? Myslím, že ten vítr fouká možná odjinud, než z toho východu…“ „Nejenom malá země se připravuje na tu minulou válku, na nebezpečí, která nepřijdou, a přesto je to legitimní, protože tím alespoň zčásti činíme méně pravděpodobnými ta nebezpečí, která také jsou v prostoru. Ale kromě těchto nebezpečí existují další, o kterých nevíme a která teprve mohou vzniknout. Pro mne je největší nebezpečí finanční bublina, která hrozí prasknutím a to nad celým světem. To má bezpečnostně politické konotace,“ uvedl Robejšek. Glajchšaltování po evropsku „Nedávno jsem řekl v České televizi, a od té doby mne už tam nezvou,“ pokračoval za smíchu auditoria Petr Robejšek, „… že EU byla dosud nefunkční a teď už je disfunkční. Disfunkční je, že ten systém škodí, ale to také není úplně přesně, protože také něco přináší a zároveň i škodí. Jistota dodávek není tak jistá, protože tím, jak se EU chová úspěšně netakticky vůči Rusku, tak Rusové orientovali svoje odbytiště na Čínu, takže už ta druhá strana roury není odkázána jenom na nás. Když na to přijde, tak mohli by hrát tu hru, že by nám udělali studené Vánoce. To se může stát a je opravdu určité riziko, protože struktura moci v Rusku je docela neprůhledná a je orientovaná hodně vertikálně a bez kontrol, což někdy může být dobré a jindy špatné. Když se na tu špičku dostane někdo, kdo je méně propočitatelný v pozitivním slova smyslu než Putin, tak to může být velká výzva.“ „EU nás ohrožuje tím, že nám vnucuje struktury myšlení a chování, které nejsou kompatibilní s našimi zájmy. Ona nás nutí, abychom se přizpůsobili jakémusi zprůměrněnému evropskému státu, kde je kombinováno Řecko, Německo a Švédsko zároveň a na ten průměr jsou psané normy a očekávané normy a žádná z těch zemí do tohoto průměru samozřejmě nepasuje, každému něco vadí. Každého něco nějakým způsobem omezuje a tento pohled – který se řídí podle hesla Více Evropy!, a když dojde k nějaké krizi, tak je to Ještě více Evropy! – tak ten je pro mne docela nebezpečný, protože znamená, že je to odmítání vnímat realitu, vlastní stav a vyvodit z toho důsledek. Více Evropy je špatně, my musíme najít méně Evropy. V Evropě je zaběhané, že centrální roli hraje jen několik málo skutečných mocností. Všichni jako vypadáme, že jsme si rovni, že jsme si v EU rovni, ale všichni zároveň víme, že to tak není. Někteří jsou rovnější. Tyhle velmoci Evropy nám vnucují chování, které není kompatibilní s našimi zájmy,“ vysvětloval Robejšek, který téměř 40 let již žije v Německu. Když se rozevírají nůžky „Pokud jde o Spojené státy, tak ty jsou samy ve velkých potížích. Jako ekonomicky nejsilnější země v zenitu své dominantnosti, trošku zahnaná do kouta tím, že kapitalismus, který funguje v USA, má určitou specifickou formu, která vede k tomu, že ta země jako taková země se rozpolcuje velice razantně mezi chudé a bohaté. Mezi málo super bohatých a hodně stále více podobně chudých a má tudíž nebezpečný potencionál vnitřních nepokojů. Má v sobě silnou představu o nutnosti pomáhat a řešit problémy jiných, která je sama o sobě velmi dobrá a důležitá, protože kdyby nebyl nějaký hegemon, který hraje toho strážníka a kdyby to nebyl takový, kdo je nám tak hodnotově blízký, jako jsou Spojené státy, tak by to byl jiný hegemon, který nám hodnotově tak blízký není. Měl bych minimálně dva a ten první by byla Čína. To, že Spojené státy mají o sobě představu, že mají spasit svět, je samo o sobě správné, jenom zároveň mají vnitřní problémy takového charakteru, že tato snaha ovlivňovat svět se potom směšuje s tím, co slouží americkým zájmům. Což je z americké pozice zcela legitimní. Ale z pozice adresátů a spojenců, což jsme my, už tak bezproblémové není. Třeba TTIP, která by prospěla více Spojeným státům, než těm evropským spojencům. Já tu americkou snahu vidím, chápu, ale přesto zároveň musím říci, ta věc by nebyla pro Evropu výhodná, ta by byla výhodná více pro Spojené státy. Teď je otázka, jestli nám to hodnotové partnerství, které tu nepochybně je, stojí za to, abychom riskovali již tak labilní stabilitu ekonomiky Evropy,“ rozhovořil se dále Robejšek. Mesiášství po americku Ke slovu se pak dostal Jan Schneider: „Já se tady trochu ošívám, když slyším o tom americkém mesianismu, protože když budu mluvit, jak mi huba narostla, ten mesianismus měl vždycky dvě stránky. Vyvolený národ se buď cítil vyvolený, že měl nějaká práva navíc, ale ti moudřejší se na to dívali vždy s úděsem, protože věděli, že ten koncept vyvoleného národa spočívá v tom, že ten národ je vyvolen k větší odpovědnosti za ten svět, nikoliv k větším právům. Ale k větším starostem. Kdyby se Spojené státy cítily vyvoleny k tomu, že mají větší zodpovědnost za svět, dělaly by méně pitomostí, než dělají, když chtějí ten svět spasit. Tím trpí američtí demokrati, kteří chtějí ten svět nějak pospravit a nejlépe když tam pošlou nějaké křídlaté střely a rozmydlej to tam na maděru a pak se diví, že se tam stáhnou ti nejhorší zmetci, kteří na světě existují. A ti republikáni ten svět nechají být i z toho důvodu, že mu nerozumí, že jsou nevzdělaní, ale pořád mám spor, zda by byl lepší ten Sanders nebo Trump, protože ten Sanders by možná měl takovou snahu nás tady něco naučit. Ale Trump by nám ukázal ‚dělejte si co chcete‘.“ Bez alternativ! Dotaz plzeňského zastupitele za TOP 09 zněl: „Umlčujeme nepříjemné hlasy, razí se mainstream… jak vidíte vývoj západní společnosti?“ Robejšek na to: „Západní část kontinentu žila příliš dlouho v konzumní letargii, v takové spokojenosti, uklidněnosti, sebestřednosti toho, že věci fungují, dá se počítat byť i s malými porcemi ekonomického růstu každý rok – donedávna. A tím pádem je i plánovaný růst osobního blahobytu a s tím související určitá rezignace na vše politické, na přenechání politiky politikům, což je úplně zásadní chyba a je to vlastně zkreslení demokracie. Ten reprezentativní element, který s sebou nesl nutnou každodenní komunikaci těch, kteří vládnou a těch, kteří jsou ovládaní, tento element zmizel a my jsme trošku rezignovali právě na to, co demokracii dělá životaschopnou a přenechali jsme elitám naprostou dominanci v tom, co je důležité a jak se to má dosáhnout. Ta politická korektnost nám předepíše bez diskuse – abych citoval klasičku Angelu Merkelovou ‚ohne Alternative‘ – bez alternativy nám předloží řešení, které samozřejmě má alternativy. Ale ty jsou složitější, méně pohodlné, dražší v různých významech slova. V každém případě nevyhovují těm, kteří moc mají, jako jiné možnosti, které by byly schůdnější, smysluplnější a dlouhodobě určitě efektivnější, ale protože jsme jim přenechali dominanci rozhodovat, co je důležité, tak si evropská společnost může ten současný stav přičíst sama sobě. Přesto jsem optimista. Zejména v souvislosti s pohybem, a pozoruji to již delší čas, s pohybem zespoda společnosti. Společnosti najednou asi z důvodů, že ten blahobyt neprýští bohatě jako doposud, najednou jsou senzibilnější na to, co dělá politika, jak zacházejí s jejich penězi a jaké jsou perspektivy a najednou se ptají – není přece jenom nějaká alternativa? A jak to, že se nezabýváte problémy, které jsou pro nás důležitější než ty, které vy označujete za důležitější. Vzniká prostor, politická poptávka pro strany, které jsou nesystémové, možná antisystémové, které jsou z části monotematické, ale tak to prostě se začínajícími stranami vždycky je, které kladou ty nepříjemné otázky. Ukazují, tady je problém. To jsou strany, jejichž reprezentanti nejsou vždycky takoví, že by se s nimi chtěl člověk objímat nebo kamarádit nebo sedět u stejného stolu, ale oni jsou produktem doby a jsou kriminalizované těmi, kteří vidí svoji vlastní moc v ohrožení. Pro mne to je klasický koloběh elit. Ty nesystémové elity, to je Marie Le Pen, to je Wilders, to je AfD v Německu, všechny ty strany, které jsou považovány za populistické – prý nedotýkejte se jich, jsou nebezpečné. To jsou ty strany, které vyslovují nebezpečné otázky, které bolí velkou část společnosti, ať už je to sociální nerovnost, migrace, tempo a smysl evropské integrace. V tom bych viděl jistou perspektivu a renesanci demokracie. Nestačí, když budeme volit jednou za čtyři nebo pět let. Nestačí, když budeme vlastenci, musíme každodenně žít demokracií a svojí identitu a v zájmu svojí země v bezprostředním okolí, v komunální politice a tlakem na ty, kteří nás reprezentují, aby chápali, že chceme něco jiného než je pro ně to nejjednodušší,“ odpověděl obsáhle Robejšek. Hotovost pěkně „do štrozoku“ „Je další finanční krize nevyhnutelná a jak se na ní můžeme připravit?“ zněla další otázka od mladé posluchačky. Schneider na to reagoval slovy: „Není třeba se toho tolik bát, protože to je cyklický jev. Přeje si ji vždy ten, kdo na tom ukrutně vydělá. Já přemýšlím o národních měnách, protože tam je cesta, jak finančním spekulantům ty jejich kruhy trochu narušit.“ A přidal se i Petr Robejšek: „Zdá se, že éra ekonomického růstu je u konce. Představa o tom, že můžeme ekonomický růst generovat do nekonečna, je iluzorní. Někdo řekne – ale my ještě jo. A já myslím, že my už ne. To, co se nám může podařit, je udržet jej na nízké úrovni ještě pár let. Že bude nárůst o čtyři, pět procent se dá mluvit za předpokladu, že bude válka, kdy je třeba všechno znovu postavit, nebo zásadní měnová reforma, při které ztratíme všichni hodně. Do čeho investovat? Určitě ne do eura,“ doprovodil odpověď Robejška smích přítomných. „To co máte, nenechte elektronicky v bance, ale dejte si je pod slamníkem, ale musí to být správné bankovky anebo ještě lépe, nakoupit něco, co je stabilnější, a to jsou pozemky, nemovitosti, zčásti také zlato, malé mince. Jisté je, že dluhy, které se navyšují každým dnem, každou hodinou, každou minutou, musí být nějakou formou splaceny nebo vymazány. Anebo musíme peníze nebo finance redukovat v jejich významu směrem k nule. My si musíme odvyknout počítat v penězích a to je věc, která je na generace. A to se stane, jenom když jsme k tomu donuceni. Jsme fixováni na ekonomický růst Dejte těm lidem cumel a oni budou klidní. Sociální stát není nic jiného než forma jak uklidňovat lidi přerozdělováním majetku.“ Zatímco pak na závěr horoval Jan Schneider za obnovení Svazarmu, Robejšek uzavřel půldruhahodinové setkání: „Návrat k nějaké tradici může být, ve společnosti a ve světě, který je plný nestability. Nemůžeme se spoléhat na to, že organizace a struktury, které nám bezpečnost a stabilitu zaručují, že to udělají stoprocentně. Pravděpodobně to budou nebezpečí, která jsou zejména asymetrická. To znamená něco, co se týká jenom určitého regionu, části společnosti nebo určitého sektoru ekonomiky. Tedy bude strašně důležité mít instituce a struktury, které by tyto bezpečnostně politické výzvy byly schopny, když už ne neutralizovat, tak na ně nějak smysluplně reagovat. Žít z tradic, spolehnout se na to, co tento národ je, že v tomto regionu existuje staletí a že má zodpovědnost a zároveň že je pyšný na sebe. Přežít do budoucnosti je podminěno tím, abychom dali jasně najevo, že budeme složité, těžko stravitelné sousto pro kohokoliv. Demokracie v jejím současném stavu je bezbranná a je na nás, abychom my jako občané přemýšleli o tom – než bude obranyschopná, než ji sami obranyschopnou uděláme – co uděláme pro bezpečnost nás všech. A to zastřešení státem a jasná demonstrace – my se chceme bránit, my jsme schopni se bránit – to by měla být úloha každého z nás.“	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
3,817	Kalašnikov představil projekt bezpilotního robotického katamaránu Koncern Kalašnikov představil ruskému ministerstvu obrany projekt bezpilotního robotického katamaránu, který je schopen převážet několik dronů letadlového typu nebo kvadrokoptéry, píše list Izvestija. „Plně autonomní systém Triton, jehož koncept byl představen dceřinou společností Kalašnikov Zala AeroGroup, bude schopen uskutečňovat jak vzdušný průzkum, tak i průzkum pod a nad hladinou. Bude rovněž schopen ničit cíle pomocí dálkově řízeného bojového modulu, který bude vybaven tankovým kulometem s kalibrem 7,62 milimetrů. Plavidlo dostane dva dieselové motory o 200 koňských sil a jeho akční rádius bude 750 mořských mil (něco přes 1000 kilometrů). Drony pak mají dodat ještě dalších 30 kilometrů," stojí v článku. „Aktivně pracujeme nad vytvořením bezpilotních mobilních prostředků. Naším cílem je jejich integrace do systému, jehož komponenty budou schopny uskutečňovat vzájemnou koordinaci. V tomto případě projekt systému bezpilotního motorového člunu, na kterém budou rozmístěny bezpilotní letouny, spočívá v tom, že daný systém bude schopen hlídkovat pobřežní linii a účastnit se v pátracích a záchranných operací ve zcela autonomním režimu," uvádějí Izvestija slova generálního konstruktéra Alexeje Krivoručkova.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,091	Kosovo a Makedonie: Uprchlíci se tam hromadí. Teroristé mají pré. Usáma bin Ládin v mešitě. Vojáci NATO se neodvažují V neděli 20. 3. 2016 byla na prvním kanále ruské státní televize odvysílána reportáž o současné bezpečnostní situaci na Balkáně. Podle jejích informací uprchlíci, kteří nebyli vpuštěni do Evropské unie, ustupují do Kosova. Z toho se tak údajně stal „vroucí kotel“, ve kterém se nyní vaří rozčarovaní uprchlíci, drogoví dealeři, lidé rekrutující zklamané migranty do řad teroristických skupin a těžko říci, kdo další. Přestože cesta přes kosovskou hranici není tou nejjednodušší, mnozí uprchlíci, kteří nebyli vpuštěni do Evropské unie, se tam nyní uchylují. Kosovské orgány prozatím na hranicích nestaví žádné zábrany, z toho důvodu si mnozí migranti volí tuto trasu jako nejsnazší cestu do Evropy. Uprchlíci si ovšem neuvědomují, že celá oblast na kosovsko-albánském pohraničí je pod vojenskou kontrolou albánských wahhábistů. Zejména v horských oblastech se nacházejí výcviková střediska albánských extremistů, kde jsou rekrutování a cvičeni bojovníci teroristických skupin již od války v roce 1999. „Uprchlíků sem přichází stále více a více, procházejí přes toto území a snaží se dostat do tábora pro uprchlíky, který se nachází o 60 kilometrů dále,“ sdělil reportérovi ruské televize tamní farmář. V uprchlickém táboře není možné pořizovat videa ani fotografie. Zaki, jeden z běženců, který se v táboře nachází již 9 měsíců, ovšem svolil zodpovědět několik otázek reportérům mimo tábor. „Já mám namířeno do Anglie. Jedu přes Kosovo, protože jsou tu slabé státní orgány, nikdo nás tady nekontroluje. Od rána až do 10 večer máme volný režim. Mnoho lidí z tábora odchází hledat uplatnění někam jinam. Je tu mnoho skupin, které lidem slibují lepší život, za to ovšem od nich vyžadují dělat hrozné věci. Těchto míst je zde mnoho a ne tak daleko od tábora,“ objasnil situaci jeden z uprchlíků. Fotografie Bin Ládina na zdech mešity Město Vitina, též známé jako „hlavní město džihádismu na Balkáně“ se nachází jen několik kilometrů od zmíněného tábora. Ve městě stojí mešita, do které se chodí modlit velká část uprchlíků z tábora. Tato mešita se v nedávné době proslavila tím, že byly uvnitř nalezeny fotografie Usámy bin Ládina. „V poslední době sem přichází mnoho lidí, kteří k nám přijeli z Alžírska a Maroka. V počátku tito lidé žijí v táboře pro uprchlíky a poté přijdou k nám. Mnoho místních je ubytovává ve svých domovech," popsal situaci imám vitinské mešity Chekram Salime. Takových mešit, ve kterých se uprchlíci při své cestě na sever Evropy zastaví, je velmi mnoho. Jedna z nich se nachází i ve Skopje, hlavním městě Makedonie. Imám tamní mešity ovšem není k zastižení. „Není tady. Odvezli ho na policejní stanici kvůli podezření z terorismu. Prý spolupracoval s Islámským státem (IS). Posílal bojovníky do Sýrie,“ vysvětlil reportérům jeden z místních. Další z dotázaných ukazuje reportérovi fotografie na svém telefonu. Na jedné z nich je vidět vnitřek mešity, kde visí vlajka. „To je obyčejný symbol islámu," tvrdí. „Teď už v měšitě není, máme ji v našem domě,“ dodal. „Obyčejný symbol islámu“ je ovšem ve skutečnosti znak teroristické skupiny An-Nusrá, odnože Al-Káidy. „Vojáci NATO se do těchto oblastí neodvažují vydat“ „Počet přívrženců radikálního islámu v poslední době na Balkáně radikálně vzrostl, což je dáno tím, že teroristické skupiny jsou neustále zásobovány novou krví. To umožnilo zformovat děsivou, dobře organizovanou síť, která spojuje skupiny z Kosova, Albánie, Makedonie a Bosny a Hercegoviny. Do oblastí, ve kterých jsou rekrutovány čerstvé síly, se vojáci NATO neodvažují vydat, a to přesto, že na území Kosova mají ohromnou vojenskou infrastrukturu,“ sdělil reportérům poslanec srbského parlamentu Milovan Drecun. Americká vojenská základna Bondsteel se nachází v severní části Kosova a je největší vojenskou základnou USA na Balkáně. Mimo jiné je toto místo známé tím, že zde pro NATO pracoval Lavdrim Muhaxheri. V současné době tento člověk vede albánskou frakci IS. Tíživou situaci v Kosovu okomentoval tamní pravoslavný kněz, Jerej Dragan. „Američané se ani nesnaží o to zachovat zde pořádek. Islámští radikálové si zde dělají, co chtějí, a to přímo na očích jednotek NATO. Sám jsem byl postřelen albánskými extremisty, a to jen kvůli tomu, že jsem měl na sobě sutanu. Vojáci NATO stáli při incidentu opodál. Předstírali ovšem, že si ničeho nevšimli. Taková ostuda,“ rozhorlil se Dragan. Uprchlíci, kteří uvízli na řecko-makedonské hranici, si tento problém samozřejmě neuvědomují a do Kosova se stále snaží dostat. Hlavně nechtějí zpět do Turecka, kam hrozí, že budou odesláni. bro	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
4,212	Posádka lodi Admirál Kuzněcov je uznána za jeden z nejlepších útvarů Severní flotily Posádka těžkého letadlového křižníku „Admirál Flotily Sovětského svazu Kuzněcov“ pod vedením kapitána 1. třídy Sergeje Artamonova je uznána za jeden z nejlepších útvarů Severní flotily (SF) mezi loďmi a vojenskými jednotkami. Oznámil to velitel flotily, viceadmirál Nikolaj Jevmenov. „Mezi loďmi a vojenskými jednotkami je jako nejlepší uznána posádka leteckého křižníku Admirál Kuzněcov Flotily Sovětského svazu, posádka diesel-elektrické ponorky Magnitogorsk a s samostatný smíšený letecký pluk armády vojenských vzdušných sil a PVO Severní flotily", cituje ruská média Jevmenova. Nejlepším velitelům lodí, vojenských jednotek, posádek a armádních útvarů vojenského letectva a PVO byly předány čestné poháry Gubernátora Murmanské oblasti.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	1
5,898	Jiří Pospíšil: Donald Trump slíbil, že posílí pozici USA ve světě. Ustupování Putinovi by šlo proti tomuto slibu ROZHOVOR „Pozitivem může být například jeho snaha rozhýbat americkou ekonomiku snížením daní. Naopak se mi příliš nelíbí jeho pohrávání si s kritikou volného obchodu či někdy sporné výroky ohledně dalšího fungování NATO,“ říká o Donaldu Trumpovi europoslanec Jiří Pospíšil. Promluvil o Rusku i Číně a řekl také, jak se podle jeho mínění Trump postaví k situaci v Sýrii a na Ukrajině: „Nečekám, že by Trump v těchto zemích zásadně změnil americkou politiku. Podle své kampaně chce posílit pozici USA ve světě a nějaké ustupování Rusku nebo islamistům by znamenalo pravý opak toho, co voličům slíbil.“ Co říkáte na výsledky voleb v USA? Byly pro vás překvapením? Očekával jsem vyrovnaný boj s možností vítězství obou hlavních kandidátů. Spíše jsem ale upřímně čekal na základě posledních průzkumů vítězství Hillary Clintonové, ale obrovské překvapení pro mne ani tento výsledek není. Čím konkrétně myslíte, že Trump voliče získal? V první řadě tím, že naplnil jejich touhu po změně a jeho kampaň americké voliče přesvědčila, že Trump může být silným lídrem, který není spojen s dosavadním politickým establishmentem. Co nejzásadnějšího můžeme podle vás od Donalda Trumpa čekat? Čeho se obávat a naopak, co bude podle vás dobré? Trump vyvolává obavy hlavně tím, že v kampani prohlásil řadu protichůdných věcí a často nebylo úplně jasné, co bude jako prezident prosazovat. Pozitivem může být například jeho snaha rozhýbat americkou ekonomiku snížením daní. Naopak se mi příliš nelíbí jeho pohrávání si s kritikou volného obchodu či někdy sporné výroky ohledně dalšího fungování NATO. Co myslíte, že bude největší rozdíl mezi tím, jak bude vykonávat funkci on a jak by se tohoto postu zhostila Hillary Clintová? Nový prezident bude ztělesňovat změnu a nový styl, zatímco prezidentství Clintonové by asi bylo fakticky třetím obdobím, v němž by se zase dělala politika jako za levicového prezidenta Obamy. Někteří prezentují Donalda Trumpa jako „poslední vzpouru bílého muže“ či poslední tón „klasické“ politiky dvacátého století. Co na to říci? To si úplně nemyslím. Mnozí jeho taktiku opřít se hlavně o bělošské voliče odepisovali ještě během kampaně jako neschopnou vyhrát volby, ale výsledky samotných voleb spíše potvrdily opak. V moderní historii se občas stávalo, že politici, kteří uspěli v USA, následně „strhli“ řadu světových politiků, kteří se jimi inspirovali. V osmdesátých letech Ronald Reagan, o dekádu později Bill Clinton… Zažijeme podle vás něco podobného nyní s Donaldem Trumpem? V čem konkrétně by byla či naopak nebyla taková inspirace přínosná? Světem obcházel duch politické a volební vzpoury proti starým politickým pořádkům už před Donaldem Trumpem. Ukázal to třeba výsledek hlasování o brexitu. Trump proto asi nebude vzorem pro ostatní, ale spíše nejviditelnějším příkladem podobné politiky. Michael Žantovský ještě před sečtením výsledků na svém twitteru napsal, že „svět, který jsme znali, skončil“. Je to jenom rétorika poražených, nebo můžeme být skutečně na prahu zásadní proměny světa? A co se vůbec dá od Trumpa očekávat ve světové politice? Možná je to tak, že tento výsledek naopak starý svět zachová. Kdyby vyhrála Clintonová, mohlo to naopak znamenat frustraci pro velkou část americké společnosti, která si přeje změnu politiky. Takhle budou mít tito lidé určitou naději a nemuselo by dojít k velké radikalizaci. Samozřejmě to ale závisí na tom, za který konec své prezidentství Donald Trump vezme. Příznivci Trumpa slaví, odpůrci pláčou. Ozývají se hlasy, že například bude oslabovat NATO a Evropa tak bude hůře čelit ruským hrozbám. Mají podle vás pravdu? Trump skutečně v kampani pronesl několik výroků o NATO, které zneklidnily spojence USA v našem regionu. Pokud je myslel tak, že se každý spojenec musí svým dílem podílet na společné obraně a jejích nákladech, nemám s tím problém. Kdyby ale chtěl ustupovat Rusku či snižovat přítomnost NATO v Evropě, byla by to podle mého názoru velká chyba. Když jsme u Ruska, co říkáte na Trumpův vztah k Rusku a k Číně? A jak to ovlivní Evropu? Zatím se zdá, že Trump může být na Čínu tvrdší než jeho předchůdce, zatímco jeho vztah k Rusku je trochu nejasný. Nesmíme ale zapomenout, že to byla Hillary Clintonová, která kdysi jako ministryně zahraničí prosazovala Obamovu politiku restartu vztahů s putinovským Ruskem, takže ani ona by nebyla ideální volbou pro náš region. Jak se podle vás Trump jako prezident postaví k situaci v Sýrii a na Ukrajině? Nečekám, že by Trump v těchto zemích zásadně změnil americkou politiku. Podle své kampaně chce posílit pozici USA ve světě a nějaké ustupování Rusku nebo islamistům by znamenalo pravý opak toho, co voličům slíbil.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
3,822	Ruské ministerstvo označilo informace o novém ropném nalezišti v USA za „záludné“ Ministr přírodních zdrojů a ekologie Ruska Sergej Donskoj označil za „očividnou záludnost“ informace o odhalení největšího ropného naleziště v USA. O tom napsal na své stránce na Facebooku. Americká geologická služba včera informovala, že v Texasu v nánosech permské geologické periody (před 298 — 252 miliony let) objevili největší nevyužité naleziště ropy a plynu za celou historii Spojených států. Jeho zásoby se podle hodnocení služby nachází na hranici 20 miliard barelů ropy, 16 trilionů kubických stop přírodního plynu a 1,6 miliardy barelů plynového kondenzátu. Pod slovem naleziště se rozumí lokalizovaná a technicky k těžbě připravená ložiska nerostného bohatství. Ve čtvrtek po prezentaci každotýdenních informací o zásobách v USA se snížily ceny ropy, poté ale přešly k růstu na pozadí prohlášení ministra energetiky Ruska o nadcházející schůzce s OPEC v Dauhá.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,111	Votápek: Rusko je zaostalé. Udržuje konflikt na Ukrajině, aby na tom nebyla lépe Bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek se v rozhovoru s Martinem Veselovským pro DVTV.cz vyjádřil k ruským prezidentským volbám, ve kterých na následujících šest let zvítězil opět Vladimir Putin. Putin svou kariéru podle Votápka začal v době, kdy se konsolidovaly ceny ropy. „Ta ruská ekonomika najednou dostala jackpot,“ podotkl Votápek s tím, že země měla velké množství peněz k dispozici. „Životní úroveň Rusů se po nástupu Putina zlepšila,“ dodal. Podle Votápka vyhrál nyní Putin díky propagandě, bezostyšně také využívá psychologické triky kolegů z tajných služeb. „Uměle rovněž udržuje konflikt na Ukrajině,“ podotkl mimo jiné Votápek. „V očích průměrného Rusa má být Ukrajina součástí Ruska,“ sdělil dále Votápek s tím, že Rusko je zaostalé a nemůže dovolit, aby Ukrajina na tom byla lépe. „On nemusí dobýt Kyjev a instalovat tam zpětně nějakého satrapu, jemu stačí, že tam budou panovat nějací zkorumpovaní oligarchové,“ dodal. Co si však Votápek myslí, že Putin rozhodně není neomezeným vládcem. „Putin není ani hrůzovládce jako Stalin. Musí dodržovat jistý konsenzus svého okolí. Ruští analytici to nazývají politbyrem,“ podotkl Votápek.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
4,315	V Polsku prohlásili, že se postarají o zachování sankcí proti Rusku Polsko se musí postarat o to, aby evropské sankce proti Rusku zůstaly zachovány, prohlásil šéf tiskové služby polského prezidenta Marek Magierowski. V rozhovoru pro Polský rozhlas vyslovil Magierowski obavy v souvislosti s nedávnými prohlášeními bývalého francouzského premiéra a kandidáta na prezidenta Françoise Fillona. „Znepokojují nás tyto komentáře Françoise Fillona, který byl osobním hostem Vladimira Putina v době, kdy byl premiérem, François Fillon hovořil často velice srdečně o tehdejším ruském premiérovi, nyní prezidentovi. Mluví o tom, že bez Ruska se nepodaří vyřešit konflikt v Sýrii, že sankce byly možná chybou," prohlásil Magierowski. Přitom zdůraznil, že pro polskou vládu bude mnohem jednodušší pracovat s konzervativcem, jakým je Fillon, v Elysejském paláci i „přes jeho názory na současnou politiku Ruska". „Musíme se snažit, aby ekonomické sankce uvalené na Rusko přetrvaly až do té doby, dokud Rusko nesplní své mezinárodní závazky. A prozatím, a to zdůrazňuji, byly sankce i přes všechny ty německé, italské a francouzské hlasy, kritické vůči sankcím, zachovány," zdůraznil Marek Magierowski. Vztahy mezi Ruskem a Západem se zhoršily v souvislosti se situací na Ukrajině. Koncem července 2014 EU a USA přešly od sankcí proti jednotlivým fyzickým osobám a společnostem k opatřením proti celým sektorům ruské ekonomiky. Jako odvetné opatření Rusko omezilo dovoz potravinářských výrobků ze zemí, které zavedly sankce: USA, států EU, Kanady, Austrálie a Norska.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
5,510	Estráda před ruskou ambasádou. Neuvěříte, co se tam odehrálo za akci U ruské ambasády bylo dnes živo. Jak informuje server SvobodnéFórum.cz, k plotu ambasády v Praze se dnes připoutali aktivisté ze skupiny oMen. Za plot navíc umístili několik nafukovacích a dokonce létajících figurín symbolizujících zelené mužíčky. Některé měly dokonce i obličeje, a to konkrétních proruských činitelů. Nechyběl tak ani prezident Česka Miloš Zeman. "Rozhodli jsme se symbolicky vrátit ruské zelené mužíčky Rusku - protože už máme dost těch mužíčků, kteří v uniformách působí na Ukrajině a v civilních šatech všude v Evropě," uvedl člen skupiny oMen Otakar Van Gemund. Dodal také, že Rusko dle jeho názoru nezákonně okupuje Krym či Donbas, v Sýrii udržuje krvavého diktátora Asada a vede také hybridní válku proti Západu či demokracii. "Není možné přehlížet nebezpečí a ignorovat zločiny, které páchá Putinův režim," podotkli aktivisté ve svém tiskovém prohlášení. "Putine, vezmi si své zelené mužíčky zpět, přestaň válčit a okupovat, podporovat diktátory a utiskovat vlastní národ," uvádějí. Na místo po pár minutách však dorazila policie. Zhruba dvacítka mužů zákona zabavila aktivistům i ukrajinské vlajky či plakáty na podporu vězněně ukrajinské letkyně Nadiji Savčenkové. Původní text ZDE.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	4
621	Lajčák promluvil o dalších akcích Slovenska v kauze Skripal Reakce RF v nejbližších dnech ovlivní další kroky, které může Slovensko prozkoumat v souvislosti s kauzou Skripal. Bratislava vyzývá Moskvu, aby vyvrátila podezření z podílu na tomto incidentu, prohlásil ve středu slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. „Reakcie Ruskej federácie v najbližších dňoch ovplyvnia ďalšie kroky, ktoré sme v tejto veci pripravení zvážiť. Budeme pozorne sledovať proces a priebeh vyšetrovania prípadu a po vyhodnotení všetkých relevantných skutočností sme pripravení prijať aj ďalšie opatrenia," prohlásil Lajčák po schůzce s velvyslancem Velké Británie na Slovensku Andrewem Garthem. Jeho vystoupení vysílaly internetové televizní kanály. Lajčák připomenul, že v úterý byl na slovenské ministerstvo zahraničí předvolán velvyslanec RF Alexej Fedotov, jehož státní tajemník Lukáš Parízek požádal, aby vysvětlil situaci kolem kauzy Skripala Slovensko „Vyjadrujeme plnú solidaritu so Spojeným kráľovstvom, ktoré vnímame ako nášho strategického spojenca a partnera," zdůraznil Lajčák, který vykonává nyní povinnosti předsedy 72. zasedání Valného shromáždění OSN.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,208	Lidovec Heller má strach: Voliči Trumpa si neuvědomují, komu dali do rukou jaderný kufřík! Oslabení NATO, obětování východní Evropy... ROZHOVOR „Obávám se, že si lidé neuvědomují, komu dali do rukou jaderný kufřík," varuje v souvislosti s vítězstvím Donalda Trumpa mladý lidovec Šimon Heller. Zamyslel se například nad tím, co by mohlo Trumpovo zvolení znamenat pro Evropu. „Nikdo nevíme, co očekávat od Trumpa. Pokud například dostojí svým předvolebním slibům, když sliboval obětování východní Evropy, nepochybně by to byla pro celou Evropu zásadní změna v dosavadních vztazích,“ říká Šimon Heller. Prozradil také, co mají podle něj společného Miloš Zeman a právě Donald Trump. Jak hodnotíte výsledky voleb v USA? Američané vybírali mezi špatnou a ještě horší variantou a vybrali si tu ještě horší. Vybrali si člověka, který respektuje výsledek demokratických voleb pouze v případě, že vyhraje. A tak se i stalo. Čím myslíte, že si Trump voliče získal a čím Clintonová naopak prohrála? Hillary Clinton je dlouhodobě spjatá s politikou USA. Lidé zjevně chtěli změnu a tak volili proti Hillary Clinton. Obávám se, že si však neuvědomují, komu dali do rukou jaderný kufřík. K urnám přišel rekordní počet voličů. Proč myslíte, že byl takový zájem? Americké volby byly plné emocí a jak známo, více než konstruktivní debata zajímají lidi emoce. Trump i Clinton se celou kampaň osočovali ze všeho možného i nemožného a to zkrátka emoce budí. Když si porovnáte volby v roce 2012 mezi Obamou a Romneym, byla atmosféra úplně jiná. Oba kandidáti projevili respekt k protikandidátovi a tak to má dle mého názoru být. V čem spatřujete největší rozdíl mezi tím, jak bude tento úřad zastávat Trump a jak by to na jeho místě činila Clintonová? Primárně nikdo neví, jak bude prezidentský úřad zastávat Trump. Pokud by měl splnit všechny své proklamace před volbami, byla by to nepochybně velká změna. Nicméně určitě ne k lepšímu. Od Hillary Clinton se nepochybně očekávala jistá stabilita. Co bude výsledek voleb, podle vás, znamenat pro Evropu? Jak jsem již řekl, nikdo nevíme, co očekávat od Trumpa. Pokud například dostojí svým předvolebním slibům, když sliboval obětování východní Evropy, nepochybně by to byla pro celou Evropu zásadní změna v dosavadních vztazích. K jakému prezidentu v minulosti USA má podle vás Trump nejblíž? To ukáže až čas. Svým vulgárním jednáním, pohrdáním ženami a dalšími excesy se ale zatím nejvíce blíží Lyndonu Johnsonovi, který byl prezidentem USA v letech 1963-1969 za Demokratickou stranu. Odpůrci Trumpa se bojí řady věcí, například prý jeho vztahu s Ruskem. Jak tento vztah a vztah k Číně vidíte vy? Těžko hodnotit Trumpovy činy, když jsme slyšeli pouze nekonečná slova. Nicméně obavy z kroků Trumpa jsou namístě. Mluví se o údajném možném oslabení NATO. Máme se toho bát? Oslabení NATO by bylo velkou chybou a je to jedna z mnoha proklamací, kterou Trump v předvolebním boji používal. Michael Žantovský ještě před sečtením výsledků na svém Twitteru napsal, že „svět, který jsme znali, skončil“. Je to jenom rétorika poražených, nebo můžeme být skutečně na prahu zásadní proměny světa? A co se vůbec dá od Trumpa očekávat ve světové politice? Pokud kandidát na prezidenta řekne, že uzná výsledky voleb pouze tehdy, pokud vyhraje, pak ano, svět se změnil. Dnes totiž nevyhráli ani demokrati, ani republikáni, ani Američané. Dnes vyhrál Donald Trump. Samotní republikáni pak prohráli ve chvíli, kdy Trumpa sami nominovali. A řada z nich si to i uvědomuje. V čem podle vás bude největší rozdíl mezi působením Trumpa a Obamy? A jak myslíte, že se bude Trump stavět například k Sýrii nebo k Ukrajině? To právě nevíme. Od Trumpa jsme slyšeli řadu proklamací, ale je vysoce pravděpodobné, že většinu z nich realizovat nebude. Počínaje uvězněním Hillary Clinton, konče stavbou obří zdi na mexické hranici za peníze Mexičanů. Barack Obama byl naopak jasně předvídatelný. A jak se toto vítězství podle vás „odrazí“ na uprchlické krizi? Trump v předvolebních slibech hrál na protiuprchlickou notu. Lze předpokládat, že imigrační politika USA se změní. Koho z našich politiků Trumpovo vítězství vyloženě potěšilo, je prezident Zeman. Co všechno mají tito dva politici podle vás společného? Bude toho více, ale například vulgární a arogantní chování a značná dávka populismu. Podporu Trumpa ještě před jeho vítězstvím vyčetl Zemanovi Zaorálek. Podle něj by bylo správné udržovat si dobré vztahy s oběma kandidáty. Co na to říkáte? Volba prezidenta je vnitrostranická záležitost dané země. Druhou stranou mince je pak způsob, jakým to udělal, když se vulgárně vyjádřil o Hillary Clinton. Když jsme u prezidenta Zemana. „Normální Američané nám ukázali, že lze porazit mocenský konglomerát prolhaných médií a nabubřelých pseudoelit,“ napsal mluvčí Ovčáček. „Dokažme i my v roce 2018, že umíme porazit souručenství médií a tzv. elit,“ uvedl Ovčáček. Chápete to tak, že se Zeman tedy skutečně chystá znovu kandidovat, a co na to říkáte? Slovy ministra Hermana, nemá smysl komentovat zkazky nižšího státního úředníka, tedy pana Ovčáčka, kterého nikdo nevolil.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,476	Savčenková dostala 22 let vězení Doněcký soud Rostovské oblasti odsoudil ukrajinskou vojačku Naděždu Savčenkovou k 22 letům a 4 měsícům odnětí svobody. Soud neshledal u Savčenkové ani polehčující, ani přitěžující okolnosti. Soud včera shledal Savčenkovou vinnou ze smrti ruských novinářů. Její vina byla potvrzena důkazy a výpověďmi svědků. Soud rovněž shledal prokázanou vinu Savčenkové z nelegitimního překročení ruské hranice. Kromě toho ji rovněž soud shledal vinnou za nezákonné překročení rusko-ukrajinské hranice. Za překročení hranice jí uložili pokutu 22 tisíc rublů. Soud přitom zprostil Savčenkovou obvinění z ostřelování civilistů v Luhanské oblasti, poněvadž to není záležitostí ruského soudu.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
2,077	Média informovala o záměrech Ukrajince, obviněného v Bělorusku ze špionáže Běloruská státní televize Belarus 1 odvysílala v neděli video výslechu ukrajinského novináře Pavla Šarojka, obviněného ze špionáže, a dokumenty s úkoly, ke kterým patří zejména sběr údajů o velvyslanectví a vojenských objektech RF v Bělorusku. Běloruský Výbor státní bezpečnosti (KGB) potvrdil v pondělí zadržení Šarojka pro špionáž a založení v republice sítě špionů. V souvislosti s tímto případem byl za „činnost neslučitelnou s diplomatickým statusem" označen za nežádoucí osobu (persona non grata) zaměstnanec ukrajinské ambasády v Minsku Igor Skvorcov. Kyjev na to reagoval vyhoštěním běloruského diplomata. Televize odvysílala video se Šarojkem, v kterém říká, že vedoucím výzvědné skupiny byl jmenován Skvorcov. „Měl jsem v této skupině kódové jméno „mladší vědecký pracovník." Všechny úkoly GURMO (hlavní správa rozvědky ukrajinského MO) měly být předány přes Skvorcova," řekl Šarojko. Televize informovala, že během domovní prohlídky byly Šarojkovi zabaveny flešky s „kopiemi výzvědných zpráv, které již stihl odeslat… a také úkoly kurátorů, z kterých je jasné, které konkrétně informace zajímají zákazníky." V pořadu se praví, že během domovní prohlídky byly u Šarojka objeveny seznamy krycích jmen minimálně 16 členů špionážní sítě.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
8,011	Ukrajina zahájila trestní řízení proti soudcům Savčenkové Generální prokuratura Ukrajiny zahájila trestní řízení proti soudcům Doněckého soudu Rostovské oblasti a prokurátorům generální prokuratury RF v souvislosti s případem ukrajinské zaměřováčky Naděždy Savčenkové, kterou ruský soud shledal vinnou z vraždy novinářů na Donbasu, oznámil na středečním brífinku prokurátor Vladislav Kucenko. Doněcký soud Rostovské oblasti odsoudil v úterý Savčenkovou k 22 letům odnětí svobody v případu vraždy novinářů VGTRK na Donbasu. Ukrajinský prezident Petro Porošenko prohlásil, že jeho zem rozsudek vynesený Savčenkové neuznává. Podle jeho slov předá prokuratura ruské straně Kyjevem vypracovaná podezření za účelem jejich předání soudcům a prokurátorům. Jestliže je Rusko odmítne předat, bude mít Kyjev důvod žádat Interpol o vydání zatykače na tyto osoby.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	4
6,605	Nemocenská by se měla zvýšit, shodla se tripartita. Variant je víc Tripartita se na dnešním jednání shodla na potřebě zvýšení nemocenské při delší pracovní neschopnosti. Existují však tři varianty, jak by se mohla změnit. Představitelé vlády, odborů a zaměstnavatelů to řekli novinářům po dnešním jednání v Praze. Změnu chce vláda přidat k novele o zdravotním pojištění, která už je ve sněmovně. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nemá problém ani s novým návrhem, s nímž dnes přišli odboráři, ale trvá na shodě s ANO a KDU-ČSL, kterou budou vládní strany hledat na středeční koaliční radě. V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Následně hradí 60 procent takzvaného redukovaného denního vyměřovacího základu stát. Ministerstvo práce na dnešní jednání tripartity přišlo se dvěma návrhy. Podle prvního by nově stát už od 31. do 60. dne nemoci hradil 66 procent základu, následně by šlo o 72 procent. Ve druhé by byl nárůst výraznější, na 78 procent základu by se však dávka z původních 60 procent posunula až od 61. dne nemoci. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula dnes přišel na jednání ještě se třetí variantou, podle které by šlo o zvýšení o 78 procent už od 31. dne nemoci. Středula potřebu shody na zvýšení nemocenské dříve označoval za nesmírně důležitou, protože při delší nemoci může podle něj člověk rychle spadnout do chudoby. „Situace dlouhodobě nemocných je vážná,“ řekl dnes na tiskové konferenci. Stát by podle něj peníze na tuto variantu našel, protože hospodaří s výrazným přebytkem. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj ČTK sdělil, že svaz prosazuje ucelené a systémové řešení. Svaz na jednání podpořil první variantu ministerstva, podobně jako ČSSD. „Optimální řešení by však mělo řešit celkovou efektivitu systému. Není možné, aby například zaměstnanec se zlomenou nohou šel předat lékařské potvrzení do své práce,“ uvedl v tiskové zprávě. Po vládě proto chce zavedení elektronických neschopenek. Podle Rafaje by pomohly ke snížení administrativní zátěže firem a omezily zneužívání nemocenského pojištění. Sobotka uvedl, že na koaliční radě bude ve středu podporovat první variantu od ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD), nemá ale problém ani s návrhem odborů. Strana ale podle něj musí najít kompromis s partnery, aby ho podpořili všichni koaliční poslanci. „Výsledkem by měl být jeden návrh, chceme, aby ten systém co nejdříve začal fungovat,“ řekl. Podle Marksové by poslanci měli návrh připojit k novele, kterou začne sněmovna projednávat na nejbližší schůzi. Dnešní nemocenská činí u osoby s průměrným platem 27 000 korun zhruba 485 korun denně. U první varianty předkládané ministerstvem by si dlouhodobě nemocný člověk polepšil po 30 dnech nemoci o 49 korun a po 60 dnech o 97 korun denně. Ve druhé variantě jde o růst o 146 korun denně. Varianty by stát přišly na 2,3 miliardy, respektive 2,8 miliardy korun. : Psali jsme: : : : : SP: Nemocenské na tripartitě - zaměstnavatelé navrhují jednat o podpoře pro dlouhodobě nemocné : : : : SP: Tripartita bude opět řešit ožehavé téma – karenční dobu : : : : Marková (KSČM): Pomůže to zaměstnancům s nižšími příjmy; přiznejme si, že těch je u nás většina : : : : Poslanec Štětina (Úsvit - NK): Jsem velmi rád, že došlo k ukončení spolupráce s BPI	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
3,965	Putin odmítl platit evropskou cestu Ukrajiny Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se nechystá platit snahu Ukrajiny o integraci do EU. To prohlásil v rozhovoru s Oliverem Stonem pro film Ukrajina v ohni, informuje v pondělí 21. listopadu RIA Novosti. Při vysvětlování, proč Rusko zavedlo omezení na obchod s Ukrajinou, prezident řekl, že kvůli vzájemné otevřenosti ekonomik dvou zemí „Evropská unie jakoby zacházela se svým zbožím na naše území bez jakýchkoli jednání" poté, co Kyjev podepsal dohodu o asociaci s EU. Prezident také charakterizoval periodu po násilné změně vlády na Ukrajině v roce 2014 jako systematické drancování obyvatelstva. „Okrádání občanů, drancování ukrajinského národa. A samozřejmě, lidé jsou již unavení z této zvůle, z této naprosto šílené korupce," prohlásil. Dohoda o zóně svobodného obchodu na Ukrajině je platná od 1. ledna roku 2016. Ve spojení s tím zavedla Moskva vůči Kyjevu potravinové embargo. Trailer k filmu Olivera Stona níže.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
3,901	Die Presse: konec recese v Rusku je už blízko Nehledě na pokračující geopolitická rizika, „transatlantické uvolnění“, může mít sblížení s Čínou pozitivní dopad na ruskou ekonomiku, píše rakouský časopis Die Presse. Řada faktorů může přispět ke zlepšení ekonomické situace v Rusku. Například brzy po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA, Trump vyzval ke zlepšení vztahů s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ve stejné době Moskva posiluje kontakty s Čínou, podotýká autor článku. Die Presse citoval analytičku Deka banky Nikoly Stephanové, která upozorňuje na snížení zahraničního dluhu soukromého sektoru ruské ekonomiky. Poznamenala, že odliv kapitálu se v Rusku snížil „a tím devizové rezervy stále činí 400 miliard dolarů". Deka banka se rovněž domnívá, že v roce 2017 může recese v ruské ekonomice skončit a HDP vzroste o 1,1 %. Hlava investiční společnosti East Capital Olle Olsson také podotýká, že se snižuje závislost Ruska na energetickém sektoru. Podle něj je spotřeba stále důležitější, a sektor nemovitostí vykazuje dobrý vývoj.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,869	Čeští podnikatelé promluvili o svých zájmech v Rusku Pro český byznys v Rusku je nejzajímavější strojařství a energetika. Rozvoji těchto partnerských vztahů v těchto a dalších sektorech ekonomiky má napomoci návštěva českého prezidenta Miloše Zemana v Rusku ve dnech 20. - 24. listopadu s jeho delegací, která čítá 130 podnikatelů. To řekl pro RIA Novosti vedoucí obchodní delegace Svazu průmyslu a dopravy (SP) České republiky Jaroslav Hanák. „České společnosti a podnikatelé mají zájmy ve sféře spolupráce s ruskými kolegy, hlavně strojírenství a energetika, včetně nových zdrojů energie. Kromě toho se může rozvíjet plodná spolupráce ve věci těžby přírodních zdrojů, hlavně ropy a plynu, a také speciálních materiálů. Čeští geologové a další specialisté se v těchto oblastech řadí do světové elity, pracují v mnohých zemích světa," řekl Hanák. V rámci kontaktů v rozvoji dopravní infrastruktury české společnosti, podle slov Hanáka, jsou schopné vypracovat projekty a spolupracovat na vytvoření nových rychlostních silnic, také pomoci s rekonstrukcí již existujících magistrál. Nebo, například, vytvořit spolupráci ve věci oprav železničních lokomotiv. Aktivita českých firem na ruském trhu, které jsou činné ve sféře zemědělství, v mnohém závisí na podnikatelské odvaze vedoucích, řekl Hanák. Přitom zmínil, že mezi nimi jsou silní hráči, například podnik Madeta, která už mnoho let dodává mléčné produkty do Ruska. „Ale k tomu, aby bylo možné se dlouhodobě udržet v Rusku, myslím, že české společnosti prostě potřebují jít cestou vytváření společných podniků. Kromě jiného je to svého druhu „inteligentní cesta", jak obejít sankce," řekl Hanák. Podle slov Hanáka se ruská ekonomika postupně stabilizuje a roste, i investiční klima ukazuje solidní možnosti pro zahraniční firmy. „Co se týče konkrétních šancí pro obchod a investice v Rusku za účasti českých společností, doufám, že nastávající jednání prezidentů obou zemí budou napomáhat jejich rozšíření a rozvoji," řekl čelní představitel české obchodní delegace.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
8,077	USA se obrátily na Putina s prosbou, aby přijal Kerryho USA se obrátily na Vladimira Putina s prosbou, aby přijal ministra zahraničí USA Johna Kerryho během jeho návštěvy Moskvy, sdělil tiskový mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov. Návštěva se koná 23.-24.března, Kerry bude jednat s ministrem zahraničních věcí Sergejem Lavrovem. Jak se uvádí v komentáři MZV, teď „není situace v rusko-amerických vztazích jednoduchá", mimo jiné i v důsledku série „konfrontačních kroků, které podnikl Washington pod záminkou ukrajinské krize".	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,745	V Radě Evropy litují přijetí Dumou zákona o mediálních zahraničních agentech Komisař Rady Evropy (RE) pro lidská práva Nils Muižnieks vyslovil politování v souvislosti s přijetím Státní dumou zákona o masmédiích – zahraničních agentech. „Ruský zákon nyní dovoluje zacházení s masmédii zaregistrovanými v zahraničí nebo financovanými ze zahraničí jako se „zahraničními agenty," napsal Muižnieks na Twitteru. „Tato nová omezení svobody masmédií vzbuzují velké politování," dodal. Změny statutu mediálních zahraničních agentů byly odvetnou akcí za pronásledování ruských médií v USA, zejména uznání RT America za zahraničního agenta, zdůraznili poslanci.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
5,641	Globalisté prohráli s Trumpem, ale rozhodně se nevzdávají. Martin Koller rozebírá, jak ještě zatopí světu. Hrozí návrat kamsi do středověku ROZHOVOR Analytik Martin Koller varuje před přílišným optimismem po volebním vítězství Donalda Trumpa. Globalisté a nadnárodní skupiny, sázející na Hillary Clintonovou, se prý rozhodně po její porážce neodeberou do důchodu. Naopak lze čekat, že teď ještě více přitvrdí. Co s nimi svět může čekat, to pro ParlamentníListy.cz rozebral velmi obsáhle. Donald Trump je již téměř dva týdny zvoleným americkým prezidentem. Co se za tu dobu dá soudit o tom, jak se po jeho nástupu změní světová politika? Bez ohledu na všeobecné nadšení civilizovaných a svobodymilovných Američanů a Evropanů nad vítězstvím Donalda Trumpa jako reprezentanta klasických civilizačních hodnot a jejich nositelů se nelze vyhnout spekulacím o dalším vývoji. Globalisté se určitě nesebrali a neodešli do důchodu, zvláště ne v EU. Využívají rostoucího napětí vznikajícího z důvodu přemnožení obyvatel především Afriky a Asie. Evropa, v první řadě EU, bude v následujícím období pravděpodobně jejich pevností i laboratoří. Trump se může stát do budoucna, bez ohledu na volební kampaň a politický program, významnou a výkonnou loutkou globalistů, možná i proti své vůli. Samozřejmě se to odrazí i v české realitě. Všechny negativní ekonomické a bezpečnostní jevy blízké budoucnosti budou globalisté a jejich média přisuzovat kromě Putina především Trumpovi, což by mohlo vést k jeho nahrazení nějakou globalistickou loutkou už po ukončení prvního mandátu. Světový vývoj může mít několik negativních podob. Aktuálně samozřejmě jde do značné míry o spekulace a realita se ukáže zhruba v horizontu dvou až čtyř let. Poté však bude vývoj pravděpodobně nevratný. Aktuálně se jeví čtyři možné směry vývoje. Buď bude mít pravdu odcházející americký prezident Obama, který se prohání jako o závod po světě a slibuje kontinuitu současné a budoucí americké politiky, nebo naopak dojde k její zásadní změně podle Trumpových slibů. Jenže je zde ještě třetí možnost, a to modifikovaná verze současné americké válečnické zahraniční politiky a v neposlední řadě zcela nové, čtvrté globalistické strategické řešení boje za světovládu ekonomickou cestou. Kromě základních vývojových směrů samozřejmě nelze vyloučit jejich kombinaci nebo další globalistická řešení. Prvním směrem nemá smysl se dlouze zabývat, zažíváme ho na vlastní kůži už více než 25 let. Znamenal především snahu o privatizaci státu do rukou nadnárodních korporací, a tím likvidaci jeho základního úkolu, kterým je ochrana národa a jeho občanské většiny včetně civilizované rodiny, která je základem národa a státu, před útoky všeho druhu zvenčí a zároveň vytvoření zákonů prosazujících názory a zájmy občanské většiny uvnitř hranic. Prakticky zmizely, snad s výjimkou komunistů, politické strany, které by prosazovaly zájmy občanské většiny. Teprve v posledních letech se vlastenecké strany znovu formují, avšak globalistům se je daří likvidovat nebo zatlačovat do pozadí pomocí propagandy protinárodních médií, především ČT24, korupce a hlouposti voličů a nevoličů. Z celosvětového hlediska se globalistům podařilo do značné míry zlikvidovat mírotvorné a demokratizační výsledky první a druhé světové války a především sociálního vývoje ve prospěch občanské většiny v Evropě ve dvacátém století. Z ideologického i reálně politického hlediska existuje snaha o návrat kamsi do středověku s tím rozdílem, že pozice šlechty, původně válečníků, zaujmou reprezentanti globalistů. PRAVIDELNÉ OKNO PL DO SVĚTA S TEREZOU SPENCEROVOU Druhý možný směr vývoje bychom mohli nazvat ideální z hlediska občanské většiny v Evropě i USA a civilizovaných lidí po celém světě. Jde o sliby či politický program Donalda Trumpa. Vyvstává ovšem otázka, zda a kolik slibů Trump splní. Spíše se můžeme zeptat, kolik z nich myslí vážně a kolik bude schopen splnit. Trump je především miliardář, který sice může o potřebách občanské většiny hezky mluvit, ale v praxi není s občanskou většinou nijak zájmově svázán. Vyvstává proto otázka, zda nejde pouze o dočasného falešného spasitele, jaké známe i u nás. Opravdové a zásadní demokratizační změny ve světě totiž nikdy nedělali miliardáři. Ti mají logicky snahu konzervovat stav, který jim zaručí stabilitu zisků a moci. Nějaké revoluce ve prospěch občanské většiny, která se chce mít lépe, jejich zájmy bytostně ohrožují. Typickým příkladem je vývoj na Ukrajině, kde se lidé vzbouřili proti bídě zaviněné čtvrtstoletím oligarchizace a zlodějin a nakonec jim vládne největší oligarcha a reprezentant globalistů. Tamní občanská většina se má hůře než dříve a ještě se má vraždit s Rusy pro radost a zisky globalistů. Navíc je třeba si znovu připomenout, že Trump je americký prezident a bude prosazovat americké zájmy, které vesměs nejsou shodné se zájmy Evropy ani naší republiky. Miliardářskými spasiteli (Porošenko, Kiska, Babiš…) jako reprezentanty globalistů, případně jejich jen trochu chudšími, avšak neméně spasitelskými globalistickými poskoky (Sarkozy, Horáček – Bony a klid…) se to v současnosti v Evropě jen hemží. Ale představa, že nějaký miliardář je vlastenec, který má opravdový zájem o řadového občana země, kde žije či jen podniká, je naprostá iluze záměrně vytvářená pro manipulovatelné hlupáky, stejně jako názor, že kdo má hodně, nechce už víc. Vždy platilo a stále platí globalistické perpetuum mobile, které říká, že peníze dělají moc a moc dělá peníze. Jednoho svatého spasitele Vaška nám už globalisté kdysi vyrobili a s odstupem času by ho sotva někdo mohl označit za českého či československého vlastence, ochránce zájmů české občanské většiny a člověka prosazujícího československé či české zájmy. A přece se stále někdo ohání jakýmsi jeho úžasným odkazem. Jakým odkazem? Podlézáním sudeťákům, podporou globalistických ideologií a válečných tažení, usazováním komediantů na místa odborníků, máváním tibetskou vlajkou reprezentující primitivní a zvrhlý středověk, sebranými spisy po vzoru Lenina či Stalina nebo prázdným žvaněním o pravdě a lásce v době vlády lži, zkreslování historie, ponižování lidí, systémové nespravedlnosti, zatajování pravdy cestou politické korektnosti, všeobecné sobecké arogance a sprostoty a bezuzdné korupční zlodějiny? Jeden pokrytecký globalistický spasitel lepší než druhý. I současný povyk a hádky mezi takzvanými demokratickými stranami nejsou nic jiného než tahanice o koryta a především vzteklý a zoufalý řev sluhů, kteří splnili svůj úkol rozprodat a zadlužit stát, vybudovat základy bankovního koncentráku, zničit školství, odstranit vlastenectví a slavnou historii z hlav občanů, ponížit a ožebračit většinu obyvatel, a tak likvidovat českou rodinu, svěřit české děti do péče feministek, rasistických multikulturalistů a pedofilů, a přitom se ještě neomezeně obohacovat. Mysleli si, že to bude na věčné časy a nikdy jinak, jako v dobách, kdy sloužili soudruhům. Jenže přišel silnější hráč, nikoli sluha, ale reprezentant globalistů se svojí firmou ANO a vykopl je od koryt jako nepotřebné smetí. V současnosti se vyhození sluhové snaží ještě zavděčit protinárodní propagandou islámského multikulturalismu a protiruskou a protičínskou demagogií. Svoji monopolní ekonomickou pozici je miliardářský reprezentant globalistů schopen stejně jako oligarchové na Ukrajině transformovat i do silové podoby. Bezpečnostní služba Agrofertu má údajně lepší vybavení než naše policie a tajné služby. Mohla by tvořit i základ soukromé armády. Větší množství typově jednotné výzbroje pro ni lze získat z armádních skladů. I to může být důvod, proč si majitel firmy ANO podržel ministerstvo obrany, přestože ho může osadit jen profesně zcela neschopným hercem. Zdrojem zbraní pro soukromou armádu by mohly být rovněž ilegální sklady americké výzbroje ve Vyškově a Přáslavicích. Budoucnost českého národa však má pouze dvě cesty. Buď skončí v rukou nového globalistického falešného spasitele a jeho divadelní firmy ANO s účelově do médií vytahovanými kašpárky, nebo národa, pokud se ráčí probudit, používat obsah hlavy a volit svoje zájmy. Mluvil jste o tom, že „globalisté neodešli do důchodu“. Čeho se od nich tedy můžeme nadát? Globalisté evidentně zjistili, že jejich sluhům se v Evropě nepodařilo ani s pomocí masivní mediální propagandy, u nás především cestou ČT24, a politických neziskovek prosadit souhlas občanské většiny v Evropě s islamizací, rasovými multikulturními experimenty a válkou proti Rusku. Navíc se jim nepodařilo odstranit Vladimira Putina, který je sice novodobým ruským carem, ale k jejich smůle vlasteneckým a podporovaným převážnou většinou obyvatel Ruska. Expanze globalistů na Východ, která začala úspěšnou kolonizací střední Evropy od roku 1990, se po 25 letech zastavila na totálně rozvrácené Ukrajině, kterou musí EU podporovat, aby nedošlo k úplnému zhroucení tohoto rozkradeného oligarchického pašalíku. Rusko se navíc jeví z vojenského hlediska jako nebezpečný soupeř, který sice nemůže NATO vyloženě vojensky porazit, natož okupovat Evropu, ale může Alianci včetně USA zasadit neúnosné ztráty. Válku s Ruskem je proto možná vhodné odložit, až se situace v Evropě dále zlepší ve prospěch globalistů, Putin zestárne a bude nahrazen někým vstřícnějším. Globalistická propaganda pracuje naplno, především v Německu k udržení dosavadního směru vývoje a poměrně úspěšně. Samozřejmě pokud jsou informace pravdivé. V nedávné anketě 64 % Němců, především mládeže, označilo Trumpa za ohrožení do budoucna. Pokud se totiž podaří zlikvidovat Německo jako nejsilnější národní stát, zhroutí se celá Evropa s výjimkou Ruska do podoby multikulturní islámské kolonie globalistů. V současnosti se trockisté v Bruselu, Merkelová, Hollande, Sarkozy, Van der Bellen i švédští zelení socialisté a naši poskoci globalistů snaží ze všech sil urychleně vytvořit z EU pevnost rasového multikulturalismu a žalář určený k likvidaci evropských národů a kolonii USA. Každopádně zesiluje v EU i u nás protičínská mediální propaganda. Dokladem je i komedie H-Tria s tibetským dalajlámou – protičínským propagandistickým zaměstnancem CIA a navazující útok pražské havlérky Bradou na prezidenta za podpory takzvaných demokratických stran. Někteří reprezentanti zavedených demokratických stran jsou dokonce ochotni obětovat i výtěžek našeho exportu do Číny za veřejnou morální podporu brutálního tibetského středověku. Čím by miliardové ztráty nahradili, samozřejmě nevědí, možná exportem spisů prvního globalistického spasitele Václava Havla. Mediální tažení proti Číně, které nám přinese jen ekonomické ztráty, bylo odstartováno v USA. V duchu globalistického pokrytectví však má odvést špinavou práci Evropa s českou kolonií v první řadě. Jinde tibetské vlajky nevyvěšují, protože tento stát postavený historicky na porušování demokracie a lidských práv už dávno neexistuje. Zadlužená EU balancující dlouhodobě na hraně krize se 26 miliony nezaměstnaných a rychle přibývajícími miliony ekonomických parazitů nemá důvod ke konfliktu s Čínou, která ji aktuálně zachraňuje investicemi. To se samozřejmě nelíbí globalistickým investorům. Výše uvedené faktory by mohly znamenat modifikaci původního válečného kurzu globalistů. Prvním cílem válečného tažení by mohla být Čína místo Ruska. Důvodů je řada. Čína je především největší věřitel USA. Nejlepší způsob, jak se zbavit dluhů, je likvidace věřitele. Přestože Trump jako prvního kontaktoval po svém zvolení čínského prezidenta, až poté ruského, jeho vztah k Číně není zrovna přátelský. Vidí v Číně ničivého ekonomického konkurenta USA, ať už z hlediska průmyslové výroby, jüanu nahrazujícího stále více dolar, ale i jako stále většího finančního a obchodního partnera Ruska, řady asijských zemí i EU. Proto chce opět vybudovat doma spotřební průmysl. Tím by samozřejmě zasadil Číně slušný ekonomický úder. Zda a kdy se mu tento projekt podaří přes odpor globalistických obchodníků a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, je otázka. Vítěznou válkou proti Číně by USA získaly kolonii se spotřebním průmyslem, což by snížilo potřebu k jeho budování doma. Zároveň by získaly zlepšenou nástupní pozici proti asijské části Ruska. Právě proto je i z čínské strany aktuální vojenská spolupráce s Ruskem a připravovaná další smlouva o vojenské spolupráci v případě napadení. Čínské ekonomické úspěchy jí umožňují výrazně modernizovat armádu. Ta je sice jen o málo početnější (cca 1,5 milionu) než americká (cca 1,4 milionu), ale stále ještě zastaraleji vyzbrojená ve srovnání s USA i s Ruskem. Její bojová hodnota je přibližně na úrovni Ruska, které však má ve srovnání s Čínou pouze kolem 60 % vojáků (cca 0,8 milionu). Nicméně i podle dosažitelných informačních zdrojů je bojová hodnota různých čínských útvarů a svazků různá jako ve většině velkých armád. V minulém roce obeplula moderní čínská flotila demonstrativně svět se zastávkami v mnoha přístavech. Moderní loďstvo znamená strategickou mobilitu a v prostorech Pacifiku je jeho hodnota vyšší než kdekoli jinde. Čína předvedla schopnost dopravit kosmonauty do vesmíru, sestřelit satelit a zkonstruovat letoun kategorie stealth. Disponuje moderními pozemními i námořními strategickými nosiči jaderných hlavic. Čínská armáda se cestou kooperace v humanitárních a výcvikových programech a dodávkami levných zbraní etablovala v mnoha afrických zemích, a to bez politických požadavků. Bojová hodnota čínské armády se může v průběhu několika let dále zvýšit z důvodu dostatku financí i spolupráce s Ruskem. Pokud by chtěly USA uspět ve válce s Čínou, budou ji muset zahájit v nejbližší době. Americká armáda má stále ještě strategickou převahu nad Čínou především ve strategické mobilitě a počtu základen v Asii, dobře připraveném početném letectvu s velkými praktickými zkušenostmi a velkém počtu vojáků s aktuální bojovou praxí. Nevýhodou je poměrně nízká morálka většiny amerických profesionálů v pozemních silách. Čína je ve vztahu k USA a jeho asijským spojencům v horší pozici z geografického hlediska. Čínské území je z hlediska počtu obyvatel a případné potřeby strategického manévru poměrně malé. Hlavní průmysl je soustředěn především v pásmu kolem pobřeží a devíti hlavních přístavů. Američtí stratégové již předložili plán na eliminaci těchto přístavů. To by i bez větších bojových akcí vyvolalo v Číně značné problémy, protože je závislá na dovozu surovin a potravin a exportu výrobků svého průmyslu. Čína navíc hraničí na moři s Japonskem, s nímž má ne zcela ideální vztahy, totéž platí o Tchaj-wanu a otázkou jsou v současnosti Filipíny. Proto buduje předsunuté námořní základny a letiště na korálových ostrovech, což vede k růstu napětí s okolními zeměmi. Nelze vyloučit, že některé z nich by se mohly amerického útoku na Čínu účastnit. Na zemi Čína hraničí s bezpečnostně problematickými zeměmi, především Pákistánem, a krátkou nepřehlednou horskou hranicí s Afghánistánem. Problémem jsou z tohoto hlediska muslimští Ujgurové, kteří tvoří početnou menšinu na severozápadě země. Tamní radikálové podporovaní muslimským bratrstvem již vyvolali řadu ozbrojených střetů s čínskými bezpečnostními silami. Přes Afghánistán mohou USA filtrovat svoje agenty do Číny. Lze jen obtížně odhadovat, jak by vypadaly dosud velmi dobré vztahy mezi Pákistánem a Čínou v případě, že by se do války USA proti Číně aktivně zapojily muslimské elity ze Saúdské Arábie na straně globalistů. A pokud by nedošlo k ozbrojenému konfliktu? V případě, že nebude realizováno válečné tažení, existuje ještě jedna cesta k posílení pozice globalistů. Jde o vyvolání již dlouhodobě doutnající finanční krize na základě zadluženosti USA a propadu oficiální hodnoty dolaru na reálnou úroveň. Při rozpočítání amerického dluhu na jednoho občana jde v přepočtu o fantastickou částku kolem čtyř milionů korun. USA se od osmdesátých let pod tlakem ekonomických neoliberálů – ideologických reprezentantů globalistů, zbavily velké části spotřebního průmyslu (aktuálně dovážejí kolem 85 % spotřebního zboží), a proto milionů pracovních míst bez ohledu na sociální dopady. Tím zmizela značná část z výnosu daní domácího průmyslu a zároveň průběžně zchudla většina americké střední třídy. Na dovozu spotřebního zboží ze zahraničí bohatne pouze úzká skupina obchodníků financovaných vesměs globalistickými bankami. Zůstaly těžební, zbrojní, loďařský a letecký průmysl a zemědělství. Proto tak zoufalá snaha amerických vlád zastavit evropské nákupy ropy a zemního plynu z Ruska a nahradit je dražšími americkými, a rovněž snaha protlačit na evropský trh nekvalitní, ne-li jedovaté, geneticky modifikované americké potraviny cestou smlouvy TTIP, případně CETA. Aktuálně přicházejí Trumpovy požadavky a zvýšení podílu HDP států NATO na dohodnutá 2 % určená na armády. Cílem jsou miliardové zisky pro americké zbrojaře v podobě prodeje, následných modernizací a dlouhodobého servisu zbraňových systémů pro evropské armády. Zároveň s likvidací spotřebního průmyslu a snahami o jeho nahrazení službami pro snížení nezaměstnanosti byly už prezidentem Reaganem minimalizovány daně velkým globalistickým korporacím. Některé z nich v podstatě neplatí daně žádné na rozdíl od tamních malopodnikatelů. Americký stát včetně obrovité armády proto žije dlouhodobě na dluh, který je již v podstatě nesplatitelný. Segment služeb většinou negeneruje reálný zisk, ale jde pouze o přehazování peněz z jedné hromádky na druhou. Další cestou snižování nezaměstnanosti v USA měly být neziskové organizace. Avšak ty se rychle staly v podstatě soukromými firmami parazitujícími na státním rozpočtu, neplatícími daně a neprodukujícími žádný zisk. Naopak čerpají státní dotace nebo podporu od různých firem, například Sörösových fondů. Takový sponzoring si ovšem firmy odepisují z daní, takže peníze směřující do neziskovek opět znamenají nevratné snížení příjmů státu. Na podobný samolikvidační systém přecházejí pod tlakem globalistů i státy EU. Rovněž velikost kdysi proslulých amerických zásob zlata je velkým otazníkem. Avšak nelze přehlédnout, že USA nejsou schopny vrátit ani německé zlaté rezervy uložené v USA a musely si na to vyjednat splátkový kalendář do roku 2020. Otázkou je, co se do té doby stane a jak je německá kolonie schopna donutit USA k placení? Dolar jako světová rezervní měna je pravděpodobně nekrytý a hroutí se, přičemž tiskárny chrlí stále nové emise, čímž roztáčejí inflační spirálu. Kdyby nebyl dolar uměle udržován v pozici světové rezervní měny, dávno by se propadl na zlomek svojí současné oficiální hodnoty. Stále více velkých mezinárodních obchodů je uzavíráno v jüanech a rublech, přičemž USA tomu nemohou zabránit. Dokladem nejisté pozice dolaru je fakt, že Čína, největší věřitel USA, se urychleně zbavuje amerických dluhopisů i dolarů, za něž nakupuje kdeco v Evropě i jinde. Zde bych připomněl, že bývalý guvernér naší státní banky Tošovský prodal v roce 1998 do Německa 58 tun zlata, většinu našich rezerv, a nakoupil za ně právě dluhopisy, které mohou mít v případě finanční krize hodnotu potištěného papíru. Naopak cena zlata od té doby stoupla několikanásobně. Nejlépe by finanční krizi zvládaly globalistické nadnárodní finanční korporace s prakticky neomezenými zásobami likvidních měn, sídlící většinou v USA a Británii. Navíc by se jim určitě opět dostalo nevratné pomoci z peněz amerických daňových poplatníků. Přitom nelze vyloučit, že tytéž korporace by na takovou transakci ve svůj prospěch americké krachující státní pokladně půjčily peníze, samozřejmě se ziskem. V první řadě by byly postiženy země v dolarové zóně, například Saúdská Arábie, Irák, Írán, Emiráty, Kuvajt, ale rovněž Nigérie a jiné ropné státy, které již dnes připomínají sud s prachem a hořícím doutnákem. Dále státy ekonomicky navázané na USA, tedy především Kanada, Mexiko, Německo a řetězově země eurozóny i další, které mají na Německo silnou ekonomickou vazbu, přestože nepoužívají euro, například naše republika. Nejvýrazněji by pád pocítily státy s nekrytou nebo virtuální měnou. V neposlední řadě dolaroví střádalové v Rusku a majitelé dolarových kont ve Švýcarsku, ale i různých daňových rájích. Situace v mnoha zemích by pravděpodobně připomínala Rusko za vlády Gorbačova a Jelcina, případně horší podobu současného Řecka či Ukrajiny. Prostě globální měnová reforma zaměřená na ukradení soukromých peněz ve stylu našeho prezidenta Zápotockého. K zachování smysluplných úspor pro přežití krize by měl mít před jejím vypuknutím každý občan EU konto v hodnotě v přepočtu minimálně desítek milionů korun. Ještě se divíte, proč naši velmi dobře placení političtí reprezentanti hrabou jako o závod, někteří již 26 let? Shora je totiž neživotaschopnost současného globálního neoliberálního dluhového hospodářského systému vidět podstatně lépe. Krizí jsou nejvíce zranitelné menší země s vysoce otevřenou ekonomikou, jako je například naše republika. Každopádně by v případě finanční krize došlo ke skokovému nárůstu inflace, tedy srozumitelněji obrovskému růstu cen jako v Německu za doby hospodářské krize mezi světovými válkami. Naprostá většina obyvatel USA i EU by přišla o většinu svých úspor jako Rusové dvakrát v devadesátých letech. Propad životní úrovně by postihl především služby a maloobchod, protože výdaje převážné většiny obyvatel by se soustředily na nezbytné věci typu potravin, energií a nutných oprav. Opravdu neklidní by mohli být všemožní umělci, z nichž většina si zvykla na každoroční dotace od státu, bez nichž by se neuživila. Kultura by šla v době krize do pekla jako první. Dalším negativním dopadem krize by byla likvidace značné části takzvaného konkurenčního segmentu ekonomiky (kromě něj existují státní a monopolní – většinou globalistický), konkrétně živnostníků a malopodnikatelů, kterou u nás již zahájil nový globalistický „vlastenecký“ spasitel miliardář svým kontrolním hlášením a EET. Likvidace další části konkurenčního segmentu by automaticky vedla k posílení pozic globalistických nadnárodních korporací, což je jeden z jejich cílů v rámci likvidace států a národních ekonomik. Ve výhodné pozici by se ocitly země nezávislé na dovozu potravin a energií, například USA a Rusko. Malý dopad by měla krize pravděpodobně na Austrálii, většinu latinskoamerických zemí a země jižní části Afriky. Nicméně v Africe by pokles poptávky po tamních surovinách a zemědělské produkci vedl v některých chudých zemích k viditelným ekonomickým problémům. Spolu s poklesem různé hospodářské a humanitární pomoci by mohl zvednout další vlnu ilegální migrace do Evropy. Propad by všeobecně zaznamenal především průmysl vyrábějící spotřební zboží dlouhodobého užití, například elektroniku a domácí spotřebiče a pravděpodobně i oděvní průmysl, což by mělo výrazný negativní dopad především na Čínu. Ta by na základě poklesu poptávky po spotřebním zboží mohla rychle přijít o svoje finanční rezervy, avšak část propadu by mohla pokrýt rostoucí vnitřní poptávkou a posílením exportu do Afriky, kde je v podstatě bezkonkurenční. Výrazněji postiženy by byly především chudší lidnaté země poskytující levnou pracovní sílu při výrobě spotřebního zboží pro Evropu a USA, například Indie, Pákistán, Bangladéš, Turecko, ale do určité míry i bohatší Japonsko nebo Jižní Korea. Pokles poptávky by v Evropě pravděpodobně postihl v první řadě automobilový průmysl, především českou automobilovou monokulturu. Propad spotřebního průmyslu a růst cen by logicky vedly k propadu v oblasti nákladní dopravy a také mezinárodního obchodu s elektrickou energií, tedy opět český problém. Propad průmyslové výroby a exportu s výsledným poklesem příjmů z daní a zároveň rychle rostoucí tlak na sociální služby a podporu občanů by vedl logicky ke zhoršení finanční situace většiny států Evropy a jejich obyvatel. Za test uměle vyvolané krize můžeme označit Řecko. Globalistická média by z vypuknutí globální finanční krize se všemi sociálními a bezpečnostními dopady samozřejmě obvinila světového zloducha číslo jedna Putina, který nechce americkým korporacím věnovat ruské surovinové zdroje, dále neschopného rasistu a sexistu Trumpa, syrského prezidenta neochotného nechat zničit svoji zemi ve prospěch Turecka, Čínu, která si dovolila zbohatnout na práci pro zahraniční kšeftsmany a nechce dovolit vznik americké vojenské základny v Tibetu, a samozřejmě všechny xenofoby, islamofoby a jiné odpůrce globalizace a multikulturalismu. Vždyť přece kvůli nim musí Amerika udržovat svoji obrovitou armádu a síť základen po celém světě, a tak udržovat mír, svobodu, demokracii, pravdu a lásku. Export americké demokracie očima slavného Olivera Stonea: Česká dlouhodobě napjatá ekonomická situace, dluhová ekonomika a sociální systém stlačený za čtvrtstoletí na hranici únosného minima (s výjimkou některých nezaslouženě privilegovaných skupin), spolu s poměrně malými příjmy pracujících, důchody a úsporami většiny obyvatel, především ve srovnání se západní Evropou, by rychle vedly k destabilizaci ekonomické i politické. Nějaké drastické škrty v sociálním systému s výjimkou zastavení podpory dlouhodobým ekonomickým parazitům, nepracujícím migrantům, přemnoženým umělcům a politickým neziskovkám už nejsou možné. Navíc lze při uvedeném vývoji předpokládat rychlý nárůst kriminality, především krádeží a loupeží. Výrazně posílí pozice a zisky globalistických konsorcií typu Agrofertu, produkujících a distribuujících potraviny. Zvláště v naší republice závislé na dovozu většiny druhů potravin bude tato strategická komodita efektivním prostředkem nátlaku na vládu v politických otázkách. Situaci bude možné řešit pouze půjčkami ze zahraničí. V době roztočené inflace a poptávky po penězích převyšující nabídku by byly výsledkem nevýhodné půjčky s vysokými úroky a nejistou splatností. Vzhledem k tomu, že máme zanedbatelné zlaté rezervy a rozprodalo se již kdeco z majetku státu, vznikal by problém i se zárukami, což by opět zvyšovalo úroky. A přesně na takovou situaci nadnárodní finanční korporace globalistů čekají. Mohou si koupit celé státy za virtuální měnu a ještě nevybíravě prosazovat politické či ideologické podmínky typu multikulturalismu, islamizace a nestandardních ekonomických vztahů. Značná část cílů by byla dosažena i bez boje.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
4,354	Ředitel CIA varoval Trumpa před sblížením s Ruskem Ředitel CIA John Brennan je toho názoru, že zvolený prezident Donald Trump má být „opatrný“ s ruskými sliby. Řekl to v interview pro televizi BBC. Kromě toho znovu prohlásil, že Moskva je prý zodpovědná za hackerské útoky v průběhu prezidentských voleb v USA. Ředitel CIA dříve říkal, že Rusko je pro USA „hrozným nepřítelem", s nímž je však třeba v řadě oblastí spolupracovat. Zdroje amerických médií ve FBI nejednou naznačily, že se do serverů Demokratické strany nabourali „ruští hackeři". Byly vysloveny předpoklady, že Moskva se tak pokoušela ovlivnit výsledek prezidentských voleb v USA. Americké úřady přitom nikdy nepodložily svá obvinění konkrétními důkazy. Ruský prezident Vladimir Putin ze své strany podotýkal, že v dokumentech, které se dostaly na internet, není nic, co by Moskvu zajímalo, a že tato hysterie má odpoutat pozornost od obsahu dokumentů.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
3,748	Kyjev označil hlasování Minsku proti rezoluci o Krymu za „nůž do zad“ Ukrajinské vedení pokládá hlasování Běloruska proti návrhu rezoluce o Krymu, který předkládá Ukrajina k projednání Valnému shromáždění OSN za „nůž do zad“, prohlásila ve středu místopředsedkyně Nejvyšší rady, zástupkyně Kyjeva v humanitární podskupině pro Donbas Irina Heraščenková. Hlasování se nezúčastnily úplně všechny členské země OSN. Návrh podpořilo 73 států, 23 zemí bylo proti, a dalších 76 se hlasování zdrželo. Návrh podpořila většina evropských zemí a USA, proti hlasovaly Rusko, Čína, Srbsko, Arménie, Kuba, Indie, Kazachstán a další. Návrh rezoluce vyzývá generálního tajemníka OSN, aby „vyhledával cesty a prostředky" pro zajištění „bezpečného a volného přístupu na Krym pro existující regionální a mezinárodní mechanismy za účelem monitorování situace s lidskými právy, aby mohly plnit svůj mandát".	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,094	Koza jménem Merkelová trkala druhou uchazečku o srdce Timura. VIDEO V Přímořském safari začaly volby přítelkyně kozla Timura, který se stal populárním díky přátelství s tygrem Amurem. Podívejte se na video, jak vypadaly a jak se chovaly uchazečky v neobyčejné soutěži krásy.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
8,459	Západ ztrácí moc. Lidé se ho bojí, píše francouzský myslitel Západní liberální demokracie vyklízí pozice právě proto, že již více než dvě desetiletí vytrvale vnucuje svůj koncept celému světu. Tereza Spencerová na webu Literarky.cz přináší názory francouzského politologa Alexandra del Valleho, podle kterého Západ zcela ztratil svou image. Cituje názor amerického centra Freedom House, že západní model liberální demokracie se aktivně šířil zhruba mezi roky 1990 a 2005, od té doby spíše vyklízí pozice. Naopak se šíří odpor k těmto hodnotám. Alexandre del Valle upozornil, že v devadesátých letech se Západ snažil pod záminkou demokracie co nejvíce zkomplikovat život Rusku. V novém tisíciletí však Západ šokoval svými invazemi především muslimský svět, navíc se začínalo vzmáhat Rusko. „Západem zorganizované sametové a barevné revoluce, stejně jako vměšování v bývalé Jugoslávii, byly považovány za součást tajného plánu. Ve výsledku je tak dnes idea demokracie přijímána mnohem hůř než v 90. letech,“ píše politolog. Takže zatímco v devadesátých letech se Západ nesl na vlně obliby a utiskované národy vzhlížely právě k němu, o čtvrt století později podle něj ostatní civilizace poznaly, že „Západ nenaplnil slibovaný ideál demokracie a místo ní představuje civilizaci neoimperialistickou, nafoukanou a nebezpečnou“. Bombardování cizích zemí (dokonce bezpilotními letouny, což je považováno za vrcholnou zbabělost), krutá embarga ožebračující už tak chudé národy, to vše podle francouzského experta způsobilo, že Západ začal být vnímán spíše jako hrozba. Dokonce i mezinárodní právo, jehož se Západ dovolává, začalo být vnímáno spíše jako nástroj neokolonialismu. CELÝ KOMENTÁŘ ZDE V zemích mimo západní civilizaci to vyvolalo spíše zatvrzení a odmítnutí jakýchkoliv reforem. Po roce 2011 navíc všichni diktátoři mají před očima Muamara Kaddáfího, který ustoupil Západu, zřekl se jaderných zbraní a skončil zlynčován kdesi v poušti. Alexandre del Valle připomíná, že o nutnosti skoncovat s povýšeneckými intervencemi hovořil už tolik oslavovaný Samuel Huntington, dnes totéž říká Donald Trump. To vše podle experta svědčí o tom, že je třeba začít pochybovat o dosavadní politice Západu. Hodnoty liberální demokracie je podle něj třeba oddělit od současné politiky, která je diskredituje na pouhé záminky imperiálních ambicí. Navíc politolog varuje, že odpor proti Západu může být dlouhodobým trendem. Západ totiž dává najevo, že ztrácí pozici intelektuálního ukazatele, bez ohledu na to, že je stále lídrem pokroku v technologiích. „Globalizace má čím dál méně západní charakter: projevuje se vzepětím konfuciánství v Singapuru, hinduismu a kast v Indii, pravoslaví v Rusku nebo indiánských hnutí v Latinské Americe. Západ coby ukazatel směru ztrácí pozice,“ píše del Valle. Odmítání Západu podle něj může trvat dlouho – dokud bude vnímán jako civilizace s imperiálními tendencemi.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
4,602	Poslanec představil plán obsazení Krymu ukrajinskou armádou Lídr neuznaného Majlisu krymských Tatarů, poslanec Nejvyšší rady Refat Čubarov sdělil, že se Krym vrátí pod kontrolu ukrajinské vlády nikoliv diplomatickými, ale vojenskými prostředky. Řekl to v rozhovoru pro ukrajinské vydání „Krym.Realii". Video s politikem bylo zveřejněno na YouTube. Podle vůdce Majlisu, první do Krymu vstoupí příslušníci ozbrojených sil Ukrajiny (OSU). „Rusko opustí Krym, s ním poběží ti, které nazýváme kolaboranty, já nevím, kolik z nich to bude – tisíc, dva. Všechny tyto iljasové, balbeci, aksenové, konstantinovové – možná utečou dříve, než ruská armáda," předpovídá Čubarov osud současných vedoucích činitelů krymské administrativy. Hned za ukrajinskými vojáky proniknou na poloostrov bojovníci praporu „Krym", „kteří poloostrov znají a mají tam své příbuzné," pokračoval poslanec. „Vezmou pod ochranu administrativní budovy, silnice, objekty strategického významu," řekl Čubarov. Jak upozornila agentura Lenta, tajemník ruské bezpečnostní rady 21. března Nikolaj Patrušev řekl, že hrozba destabilizace Krymu není zažehnána. „Není žádným tajemstvím, že kyjevské úřady jsou odhodlány destabilizovat situaci na Krymu, včetně využití národnostního faktoru," řekl na jaltském zasedání Rady bezpečnosti. 18.ledna jeden z koordinátorů tzv. civilní blokády Krymu Lenur Islyamov oznámil vytvoření krymsko-tatarského dobrovolnického praporu v Chersonu. S jeho pomocí mají radikálové v úmyslu „vrátit území." Krym se stal ruským regionem po referendu z 16. března 2014, v němž většina obyvatel hlasovala ve prospěch vstupu do Ruské federace. Smlouva o přistoupení k Rusku byla podepsána 18. března. Kyjev odmítl (stejně jako Západ) uznat výsledky plebiscitu. Moskvě naopak tvrdí, připojení regionu bylo provedeno v souladu s mezinárodním právem. Zdroj: pz.cz, lenta.ru	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
3,600	Letadla, která přivezl Admirál Kuzněcov k břehům Sýrie, začala létat Palubní letectvo těžkého letadlového křižníku Admirál Kuzněcov, který v čele eskadry ruské Severní flotily dorazil k břehům Sýrie, začalo uskutečňovat lety v rámci výcviku vzájemné součinnosti s pobřežním letištěm, oznámil to velitel křižníku kapitán I. třídy Sergej Artamonov v televizním pořadu Sobotní zprávy (Věsti v subbotu). K pobřeží Sýrie dorazila námořní skupina letadlové lodi ruské Severní flotily v čele s křižníkem na jaderný pohon Petr Veliký a těžkým letadlovým křižníkem Admirál Kuzněcov. Ze své strany velitel raketového křižníku Petr Veliký kapitán I. třídy Vladislav Malachovskij řekl, že se cizí letadla k ruským lodím nepřibližují. „Nad námi nikdo nelétá. Všichni se obávají přibližovat se na vzdálenost menší než 50 kilometrů a moc dobře si uvědomují, jakou bojovou sílu ze sebe tyto dva křižníky představují," upřesnil Malachovskij, když mluvil o Petru Velikém a Admirálu Kuzněcovovi.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
3,182	V budově agentury MIA Rossia Segodnia hledají bombu Pohotovostní služby města Moskvy prověřují anonymní informaci o výbušnině, která byla údajně nastražena v budově na Zubovském bulváru č.4, kde se mimo jiné nachází i hlavní sídlo agentury Rossia Segodnia, sdělil RIA novosti zdroj pohotovostních službách města. „Na telefonní číslo 02 zavolal anonym, který oznámil, že existuje hrozba výbuchu na adrese Zubovský bulvár číslo 4. Podle předběžných údajů telefonovala žena, její totožnost se zjišťuje," řekl zdroj agentury. Jak informuje zpravodaj RIA Novosti, k budově přijelo několik požárních a policejních vozů, u hlavního vchodu konají službu pracovníci pohotovostních služeb. V budově se rovněž nachází agentura Sputnik a Svaz ruských novinářů.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
7,290	Na internetu se objevily záběry pádu Boeingu v Rostovu na Donu Na internetu se objevily záběry pádu pravděpodobně dopravního letadla Boeing 737-800 na letišti Rostovu na Donu. Letadlo na video prudce klesá a skrývá se za stromy, po čemž dochází k silnému výbuchu, a do nebe se zvedají kotouče kouře. Dopravní letadlo Boeing 737, které letělo z Dubaje, spadlo na levé straně přistávací dráhy letiště Rostovu na Donu při přistání za špatné viditelnosti. Podle předběžných údajů došlo k tragedii v 3:40 msk. Na palubě letadla bylo 61 lidí (55 cestujících a 6 členů posádky). Mezi nimi byly čtyři děti.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,985	Putin oznámil, co bylo získáno použitím nových zbraní v boji Využití moderních ruských zbraní v bojových podmínkách umožnilo jejich upravení, oznámil ruský prezident Vladimir Putin. „Mnohé se podařilo upravit během využití nejnovějších systémů zbraní v bojových podmínkách," řekl Putin na schůzce, která uzavírala sérii porad ohledně vojenských záležitostí.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	1
8,145	Vážně hrozí další vlna běženců, tentokrát z Ukrajiny. A opravdu to nebudou žádní inženýři. Zkušený Milan Syruček promlouvá také o tom, jak se v Rusku rozmáhá islám ROZHOVOR Je taktické slibovat rozdávání pasů do EU jak Turecku, tak Ukrajině? Může nás ohrozit další uprchlická vlna, tentokrát z východní Evropy? Novinářský nestor a brilantní znalec bývalého Sovětského svazu a Ruska Milan Syruček se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz věnuje také genocidám, na které jsme – zvláště v případě Arménů – možná poněkud pozapomněli. Dozvíte se také, že islám je v současném Rusku největší náboženskou minoritou. V „separatistických“ republikách v Donbasu je, zdá se, relativní klid. Komu za to podle vás „vděčíme“? Správně otázka upozorňuje na to, že klid je opravdu relativní, a to, co bychom nazvali neklidem, už tolik neláká pozornost médií. Pravdou však je, že tam stále ještě denně umírají lidé, byť jsou to jednotlivci a byť to vždy není od střelby, ale od nevybuchlých nábojů a zvláště min. A také probíhají procesy, které se dějí spíše pod rouškou šera či temna, než by se vytrubovaly navenek. Například bylo jak v Doněcké, tak Luhanské oblasti rozebráno na dvacet velkých závodů a vyvezeno na východ, dalších dvanáct se postupně rozebírá na kovový šrot. Jde především o strojírenské podniky, které tvořily ekonomickou bázi oblastí, a tím celé Ukrajiny. Oznámil to představitel vojenské rozvědky na brífinku s novináři a otiskla to 4. března Ukrajinská pravda. Při návštěvě českých komunistických poslanců u „separatistů“ v Donbasu se setkali také s tamním „ministrem zahraničí“ a byla to prý velká sláva. To už jsou obě separatistické republiky tak daleko jako například Náhorní Karabach? Tedy v jejich případě tak daleko od Kyjeva a blízko k úplné samostatnosti... Což o to, naši poslanci by měli více jezdit do krizových oblastí, aby si učinili přesnější obrázek o místní situaci, kterou většinou neznají. Měly by to však být pracovní cesty, a nikoliv manifestace solidarity s předem vyhraněnými názory, pro něž hledáme jen ta fakta, která je podpoří. Ostatně nechápu, proč je stále Moskva Mekkou našich komunistů. V Ruské federaci vládne divoký kapitalismus, moc není v rukou lidu, ale politických a ekonomických oligarchů a jejich představitelů, vláda uplatňuje politiku velmoci, a nikoliv proletářského internacionalismu. Nechci tím kritizovat ruský režim, asi nejspíše odpovídá daným podmínkám, jen nechápu, v čem naplňuje ideje Marxe a Engelse, Komunistického manifestu. Nebo se snad komunisté už nehlásí ke svým ideálům? A co se týče takzvaných separatistických republik, vítají každého, kdo jim projeví sympatie. Jak snadno se v médiích učiní z delegace komunistických poslanců delegace českého parlamentu, která podporuje odtržení východní části země od celé Ukrajiny. Německo a západní Evropa nás „straší“, abychom vzali uprchlíky z Blízkého východu a Afriky, a pomohli tak EU, protože až nastane destabilizace Ukrajiny, pohrnou se na Slovensko a na nás miliony uprchlíků zase z východu. Má to nějaký reálný základ a jaký by byl podle vás v této vlně rozdíl? Třeba bližší kultura, jazyk i dějiny? Já se také obávám, že s jarem může přijít vlna uprchlíků zejména z Ukrajiny, zvláště dostanou-li privilegium bezvízového styku. Nejde ani tak o jejich možnou asimilaci, vždyť po říjnové revoluci nás také zaplavila podobná vlna a Praha se společně s Paříží stala centrem ukrajinské a ruské protibolševické emigrace. Podporoval ji dokonce sám Masaryk, byť žádal, abychom přijímali pouze odborníky zvláště na zemědělství, studenty, vědce a budoucí vědce, kteří by naopak pomohli rychleji se vyrovnat s potížemi zrodivší se nové republiky. Obávám se však, že v předpokládané vlně nepůjde o specialisty, ale o lidi svou kvalifikací rovnající se našim dnešním nezaměstnaným. Nejde o to, zda se adaptují s naší mentalitou, zvyky, náboženstvím a podobně, v tom skutečně problém nebude, ale jak se budou adaptovat na ekonomické podmínky vlastního přežití. To zaprvé. A zadruhé, do jaké míry se tím dále oslabí ukrajinská ekonomika a celá země se stane Achillovou patou Evropy, protože poté bude do značné míry jedno, zda její obyvatelé budou emigrovat k nám, nebo zůstanou doma. Jak se zachováme k tomuto problému? Zaplatíme daň za solidaritu s Ukrajinou jako součástí Evropy, nebo si budeme hrát na mrtvého brouka a čekat, až sociální výbuch na východě zrodí třeba něco podobného, jako se to stalo v Německu ve třicátých letech? Ještě bych chtěl připomenout jednu statistiku OSN: V roce 2014 muselo své domovy opustit celkem na 60 milionů lidí, z toho do Evropy směřoval jen zlomek – méně než milion, z toho o azyl požádalo 625 000. A jejich národnostní rozbor ukazuje zajímavou skutečnost: z 20 procent to byli lidé ze Sýrie, dále Afghánistán (7 procent), Kosovo 6 a Eritrea 6 procent, Srbsko pět a řada dalších zemí včetně třeba Ukrajiny. Z těch hlavních dvě evropské země, považované EU za „bezpečné“. U Sýrie jsou hlavním motivem důsledky války. Hlavní vlna Afghánců byla z těch lidí, kteří spolupracovali s mezinárodními a dalšími organizacemi a bojí se současného nástupu Tálibánu. Z Eritreje je to kvůli diktátorskému režimu, v zemi nebyly od roku 1993 žádné volby, služba v armádě je povinná pro všechny muže a ženy a časově neomezená. Z přistoupení Ukrajiny k EU, respektive bezvízové povinnosti není západní Evropa nijak nadšena, zato Turkům se přímo podbízí. Není to podle vás dvojí metr? Otevřeně řečeno, v případě obou zemí se o bezvízovém režimu uvažuje nikoliv proto, že v těchto zemích k tomu uzrály podmínky, to se ani v jednom případě nenaplňuje, ale jako odměna za nějakou protislužbu: k Turecku je to ohledně toho, co od něho žádáme směrem k uprchlíkům, od Ukrajiny aby se odklonila od spojenectví s Moskvou ke spojenectví s Bruselem, potažmo Washingtonem. Je to svým způsobem dar, možná danajský. Pojďme hovořit o jiné oblasti bývalého SSSR. Před rokem uplynulo 100 let od výročí genocidy Arménů Turky. U nás se to tak nějak přešlo, ostatně naše republika na rozdíl od některých jiných států západní Evropy tuto genocidu neodsoudila. A to se holedbáme křesťanskými základy. Co byste řekl o této situaci, která by se právě v těchto měsících možná měla více připomínat? Připomínat si genocidy podle výročí si, myslím, nestačí, i když chápu, že se z mezinárodního hlediska požaduje alespoň přiznání určité solidarity, byť se zpožděním – jak to například Ukrajina žádala na parlamentech všech zemí světa ohledně toho, zda hladomor ve třicátých letech byl také genocidou. Lidem, kteří tehdy trpěli, to už nepomůže, jde o politické gesto. Bohužel genocida jako taková není jen věcí minulosti, nacismu či jiných ismů nebo i bez ismů, jako to bylo nejen s Armény, ale rovněž v bývalé Jugoslávii, o Africe ani nemluvě. Je to současný, a dovolím si napsat, budoucí problém. Naše civilizace se stává stále vyspělejší – jak ho může neřešit? Neboť vyspělost se přece nedá měřit jen tím, kolik kilogramů chleba si může u nás koupit dělník za hodinu práce. Vyspělost by se měla měřit i podle toho, nakolik nejsme slepí ke křivdám, které se dějí mimo naši vyspělou společnost, která přece nežije izolovaně od ostatního světa. Kdybych to měl k něčemu přirovnat, tak asi k řidiči, který se svým mercedesem ujel od nehody a neposkytl pomoc. A ještě muslimové a Rusko. Nedávno Vladimir Putin otevřel největší mešitu v Rusku. Jaký je vlastně vztah ruských občanů a muslimského obyvatelstva, přičemž samozřejmě asi oblast Kavkazu je poněkud atypická... Nejprve si ujasněme: Islám je v Rusku největší náboženskou minoritou, vyznává ho 14 milionů až dvacet milionů obyvatel, což je zhruba čtrnáct procent populace. Má dávné historické tradice, ale v současné době je nejvíce rozšířen v Podkavkazsku, Povolží a z velkých měst v Kazani, Nižním Novgorodě, Petrohradě a Moskvě. Za centrum je považována Kazaň, kde se nacházejí islámská univerzita a největší mešita v Evropě. Ačkoliv Lenin po revoluci slíbil všem věřícím stejná práva a svobody, Stalin je začal pronásledovat. Situace se výrazně změnila po roce 1991, kdy se islám znovu začal v Rusku šířit takovým tempem, že řada historiků předpokládá, že koncem tohoto století se stane vedoucím náboženstvím.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
2,230	Zlom: Putin oficiálně promluvil s lídry lidových republik. A už nikoliv „samozvaných“ Stalo se, na co mnozí čekali tři a půl roku. Prezident Ruské federace Vladimir Putin poprvé od vyhlášení donbaských lidových republik přímo a oficiálně hovořil s oběma jejich lídry. Ačkoliv Rusko již v únoru letošního roku oficiálně uznalo doklady Doněcké lidové republiky (DLR) a Luhanské lidové republiky (LLR), přímý kontakt mezi lídry uvedených stran – alespoň oficiálně – neproběhl. Zatímco podepsání výnosu o uznání dokladů mělo mít „výhradně humanitární charakter“, přímý kontakt mezi ruským prezidentem a vůdci lidových republik byl dlouho považován za nepravděpodobný: jen máloco by za daného stavu více vyjádřilo vůli ruského prezidenta k možnému uznání DLR a LLR než právě takové gesto. Přímý telefonický rozhovor Vladimira Putina s Alexandrem Zacharčenkem a Igorem Plotnickým se uskutečnil ve středu 15. listopadu. Předmětem rozhovoru byla podle prohlášení Kremlu výměna zajatců mezi Ukrajinou a lidovými republikami. Iniciátorem plánované výměny je vůdce hnutí Ukrajinská volba – právo národa Viktor Medvedčuk. Hlavy DLR a LLR iniciativu podpořily. Provedení výměny však podle nich ještě bude nutné dojednat s ukrajinskou stranou. Zlomová je ještě další skutečnost: v posledním oficiálním prohlášení Kremlu není ani jednou v souvislosti s lidovými republikami použit přívlastek „samozvané“, „samovyhlášené“, „jednostranně vyhlášené“ či „povstalecké“ a podobně, stejně tak zde není řeč o Doněcké a Luhanské oblasti. „Uskutečnil se telefonický rozhovor Vladimira Putina s hlavou Doněcké lidové republiky Alexandrem Zacharčenkem a hlavou Luhanské lidové republiky Igorem Plotnickým,“ stojí doslova v prohlášení Kremlu.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
7,396	Savčenková, Rusko a Západ: Časy se mění? Soudní proces s ukrajinskou pilotkou Naděždou Savčenkovou vzbudil v českých médiích velký zájem, zatímco česká diplomacie aktivně podpořila novou sankční ofenzívu proti Rusku. Další okolnosti kauzy N. Savčenkové v kontextu současných ukrajinsko-ruských vztahů sledovala pro Parlamentnílisty.cz Veronika Sušová-Salminen. Proces s bývalou ukrajinskou vojákyní a později členkou ukrajinského dobrovolnického batalionu Ajdar měl složitý politický kontext. A doprovázely ho od počátku dvě verze toho, co se stalo, které v podstatě odpovídají dvěma stranám konfliktu o Ukrajinu. Obrovská mentální propast, která se rozestoupila mezi Ukrajinou a Ruskem a postavila obě země proti sobě, je tak přirozeným kontextem celého procesu. Politika a justice Politizace obecně justici nesvědčí, a to nejenom v současném Rusku. V jeho případě však máme právní kulturu, kterou pomohl vytvořit komunistický režim a následná postkomunistická transformace v podmínkách pro Rusko typické institucionální slabosti. Není ovšem objektivní hodnotit celý současný právní systém politicky hybridního Ruska jako nefunkční a celkově svévolný. Příklady medializovaných případů s politickým kontextem, jako je kauza Jukosu nebo nyní kauza Savčenkové, nevypovídají o všem, i když politizované případy jistě nepřispívají k obecné důvěryhodnosti ruské justice. Je nicméně nepopiratelné, že to byly Putinovy reformy, které mezi roky 2000 až 2008 významně přiblížily ruský postkomunistický systém tomu západnímu, i když se jim nepodařilo vymýtit kulturní praxe postavené na neformální výměně. Tzv. telefonní právo, které porušuje princip nezávislosti soudů, se podařilo omezit, ale rozhodně ne vymazat. Jako relativní úspěch jsou například označovány arbitrážní soudy i fakt, že se běžní Rusové k soudům v posledních letech obraceli více i navzdory zažitému skepticismu a nedůvěře ve spravedlnost. Kdo je Naděžda Savčenková? Portrét Naděždy Savčenkové dostupný v dnešních médiích je v ukrajinském podání mytologizující a v ruském provedení démonizující. Savčenková dělala před Majdanem profesionální kariéru v ukrajinské armádě, dokonce získala privilegovaný přístup na vojenskou vysokou školu, a to na intervenci tehdejšího ministra. Před tím mezi roky 2004 až 2005 sloužila půl roku v Iráku jako součást ukrajinského vojenského mírového kontingentu. Po ukončení studia s kvalifikací pilota vrtulníku sloužila na různých pozicích v ukrajinské armádě, aby se v době Majdanu rozhodla (prý v době dovolené, ale fakticky jako dezertérka) pro službu v domobraně Majdanu a následně u neslavného batalionu Ajdar. Ten útvar patřil k těm polovojenským a polosoukromým jednotkám, které v prostředí konfliktu používaly násilí proti civilistům, případně se účastnily kriminálních aktivit v oblastech, kde ukrajinský stát zmizel z obzoru. Je také známo, že přitahovaly ukrajinské nacionalisty a extremisty. O těchto ideologických spojeních Ajdaru psal dokonce britský Guardian (http://www.theguardian.com/world/2015/mar/05/ukraine-women-fighting-frontline). Obvinění Amnesty International, že se batalion dopouští (http://europe.newsweek.com/evidence-war-crimes-committed-ukrainian-nationalist-volunteers-grows-269604) zločinů proti lidskosti, se objevila v době, kdy už byla N. Savčenková v ruském vězení, ve kterém je od července 2014. Informace ruského tisku (http://lenta.ru/articles/2016/03/22/guilty/) o tom, že se sama Savčenková podílela na praktikách mučení zajatců, není možné nijak potvrdit ani vyvrátit. Podobně si je třeba zopakovat, že Savčenková se stala poslankyní Rady a členkou PACE v době, kdy byla v ruském zajetí. Byla tedy spíše kandidována (než, že by kandidovala) už jako vězněná a jako součást ukrajinské volební kampaně na podzim 2014, ve které Rusko figurovalo jako válečný agresor a často také jako zdroj veškerých ukrajinských problémů (strategie externalizace). Savčenková v ukrajinské politice: hrdinka nebo oběť? Politický kontext má tedy kauza Savčenkové nejenom v Rusku, které je za tento proces široce kritizováno, ale také v samotné Ukrajině. Hrdinka Ukrajiny, jak ji ocenil prezident Porošenko, N. Savčenková se stala marketingovou tváří kampaně strany Vlast bývalé premiérky a jedné z ukrajinských oligarchů z dněpropetrovského klanu Julie Tymošenkové. Vězněná Savčenková byla volebním tahákem strany, jejíž postavení po Majdanu v roce 2014 značně osláblo. Savčenková tak nahradila mučednický obraz ne moc populární Julie Tymošenkové, kterou uvěznil Janukovyč, ale která byla za podvody vyšetřována už před lety v USA, aby byla zázračně všech obvinění zbavena (a rozsudek si odpykal jen její šéf). Její straně se také s pomocí obrazu Savčenkové podařilo udržet po volbách v roce 2014 přítomnost v parlamentu. Tato situace udělala ze Savčenkové ve své podstatě politický PR projekt. Její politickou popularitu podpořil nejen fakt vězení a protestních hladovek, ale rovněž například vydaná biografie, kterou zřejmě N. Savčekovová nenapsala osobně, a spojování s Majdanem a obranou vlasti. Mučednický obraz Savčenkové zůstává celé měsíce součástí ukrajinsko-ruské informační války, ve které Západ bezpodmínečně podporuje Ukrajinu. Ukrajinská a ruská verze V časech informační války a reálného konfliktu na Donbase je velmi problematické poznat pravdu. Ta je ostatně stejně jako sama N. Savčenková rukojmí okolností. Ukrajinská verze příběhu Naděždy Savčenkové tvrdí, že Savčenková byla při plnění povinností v Luhanské oblasti unesena proruskými opolčenci (podle Kyjeva teroristy) a předána ruským orgánům na území Ruské federace. Obvinění z toho, že byla Savčenková přímo nápomocná zabití dvou ruských žurnalistů, je odmítáno jako ruská lež s tím, že pilotka měla mít na dobu útoku alibi. Konkrétně měla být v této době už v zajetí proruských separatistů. Naopak ruská varianta tvrdí, že Savčenková předala koordináty pozic žurnalistů ukrajinskému dělostřelectvu, které potom novináře střelbou usmrtilo. Měla být zajata opolčenci a následně měla uprchnout a nelegálně překročit ukrajinsko-ruskou hranici směrem do Ruska. Důvody pro její útěk do Ruska, ale nejsou vůbec jasné. Podle této verze byla zatčena v Rusku, kde byla po několik měsíců vyšetřována ruskými úřady a následně s ní proběhnul sledovaný soudní proces. Bude Savčenková vyměněna na Ukrajinu? I přes velký nátlak a světovou kritiku zcela podle očekávání Rusko neustoupilo a proces dotáhlo do konce. Jak známo, Rusko v současných podmínkách zcela rezignovalo na svoje pozitivní prozápadní image a dává přednost pragmatickému, ale tvrdému jednání ve stylu politického realismu a machiavelismu. Účel světí prostředky, je nové heslo Putinovy zahraniční politiky. Ruská strana tím pádem i pod palbou západní kritiky odmítala jakoukoliv diskuzi o budoucnosti Savčenkové do ukončení soudního procesu. N. Savčenková byla v úterý odsouzena (http://www.gazeta.ru/social/2016/03/22/8137571.shtml) celkem k 22 letům vězení v kolonii s běžným režimem a k pokutě 30 tisíc rublů za nelegální překročení hranice. Rozsudek vstoupí v platnost za 10 dní od úterního vyhlášení. Ukrajina ani sama Savčenková verdikt samozřejmě neuznávají a obvinění považují za fabrikovaná. Sama odsouzená v době vyhlašování verdiktu zpívala lidovku, které zněla dříve na Majdanu a později demonstrativně deklarovala pozdrav „Sláva hrdinům“. Vynesením rozsudku ovšem její kauza neskončila. Podle některých náznaků je možné, že se stane objektem obchodu (http://vesti-ukr.com/strana/140918-poroshenko-predlozhil-obmenjat-aleksandrova-i-erofeeva-na-savchenko) mezi Ukrajinou a Ruskem. Podobně tomu bylo například u široce medializovaného případu estonského agenta Estona Kohvera, který byl v Rusku odsouzen a následně – za mnohem menšího zájmu médií – vyměněn (http://rian.com.ua/russia/20150926/374312632.html) za ruského agenta, vězněného v Estonsku za špionáž ve prospěch Ruska. Vyšší hra Samotný Kreml zatím hned po rozsudku vysílal ambivalentní signály. Putinův mluvčí Peskov řekl (http://www.interfax.ru/russia/499903), že Rusko bude v případě Savčenkové postupovat v souladu se zákony a popřípadě o jejím dalším případu rozhodne prezident v rámci svých pravomocí. Odmítl (http://www.gazeta.ru/politics/news/2016/03/23/n_8407043.shtml) také slova ukrajinského prezidenta Porošenka o tom, že by Putin slíbil její propuštění v době jednání normandského formátu. Výměna zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem je součástí dohod Minsku-2, ale vázne podobně jako celá minská dohoda z února 2015 v konkrétní realizaci. A ta je zase západní podmínkou pro zrušení protiruských sankcí. Nejnovější návštěva amerického ministra zahraničí Kerryho v Moskvě se věnovala kromě Sýrie právě revitalizaci vyjednávání o Ukrajině a chtěla se dále dotknout (http://www.interfax.ru/russia/499958) osudu bývalé ukrajinské pilotky. Sergej Lavrov následně po jednáních s Kerrym potvrdil (http://www.gazeta.ru/politics/2016/03/23_a_8139083.shtml), že ruská strana bere ukrajinské návrhy o výměně vážně a slyší je. Také ale připustil, že jako problém vidí situaci dvou ruských vojáků z GRU (Moskva to odmítá), kteří na Ukrajině čekají na soud a na rozsudek. Oba jsou obžalováni z terorismu a vraždy a právě oni by se měli stát protějškem N. Savčenkové. Jejich soudní proces je ale podle všeho na dlouho. Není divu, když advokát jednoho z obžalovaných beze stopy zmizel a advokátka druhého sama čelí trestnímu oznámení. Na druhou stranu na Ukrajině se zatím osvědčila praxe výměn bez soudu, což dává určitou možnost i tady. Jak dál bude nyní zřejmě záležet na tom, jak se ve věci Savčenkové rozhodne Vladimir Putin, a to na základě dalších zájmů ve vysoké hře kolem Ukrajiny. V Moskvě byl ve středu také ministr zahraničí Německa Frank Steinmeier, který se v současném kontextu a den po vyhlášení rozsudku nad ukrajinskou pilotkou vyjádřil (http://www.gazeta.ru/politics/news/2016/03/23/n_8408921.shtml) v tom smyslu, že oboustranné vztahy mezi Německem a Ruskem „dávají důvod pro optimismus“. Za pozornost také stojí, že německý ministr podtrhnul (http://www.gazeta.ru/politics/news/2016/03/23/n_8408945.shtml) společný zájem na boji proti terorismu, něco, o čem český prezident Zeman objektivně hovořil v době, kdy bylo Rusko v „morální karanténě“ Západu. Jenže časy se mění. Všimli si toho už na pražském zamini?	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
7,304	Ministerstvo energetiky RF: Více než 15 zemí veřejně potvrdilo ochotu zmrazit těžbu ropy Více než 15 zemí veřejně potvrdilo ochotu zmrazit těžbu ropy na úrovni ledna 2016, řekl novinářům ruský ministr energetiky Aleksandr Novak. „K dnešnímu dni to ve skutečnosti veřejně potvrdilo více než 15 zemí. Nicméně proto, aby se tato veřejná prohlášení změnila v připravenost, je nezbytné setkat se například na úrovni ministrů a potvrdit tato rozhodnutí," řekl Novak novinářům. Rusko, Saudská Arábie, Katar a Venezuela se během setkání na podporu světových cen ropy 16. února v Dauhá dohodly na takovém opatření, jako je ponechání úrovně těžby ropy na průměru z ledna pro rok 2016. To ale pouze v takovém případě, že se ostatní země produkující ropu připojí k této iniciativě. Mezi zeměmi, které vyjádřily svoji připravenost, jsou Ekvádor, Alžírsko, Nigérie, Omán, Kuvajt, SAE.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
3,721	Financial Times: na Krymu vzkvétá vinařství Na Krymu znovu vzkvétá vinařství a oblast nepociťuje nedostatek investorů díky vhodným podmínkám k rozvoji vinařství, píše The Financial Times. „Teď je mi 45, začnu se věnovat vinařství a za 10 let budu nosit baret, přivezu sem rodinu a budu se kochat svými skvělými výsledky", citují noviny Pavla Ševce, který je majitelem vinice Uppa Winary nedaleko Sevastopolu. Historie vinařství na Krymu trvá od IV. století do našeho století. V XIX. století, když byl Krym částí Ruského impéria, kníže Golicyn založil v obci Nový svět závod na výrobu šumivých vín se stejnojmenným názvem. Produkce Nového světa získala cenu Grand-Prix na Světové výstavě v roce 1900 v Paříži. V Sovětském svazu byla krymská vína, zvlášť silná, neuvěřitelně populární, připomíná FT. „Neznám druhou takovou oblast s tak různorodými podmínkami na tak malém území. A práce s různými druhy vín domácího původu je důležitou součástí výroby" uvádějí noviny slova vinaře Olega Repina. „Ve světě neustále očekávají něco nového — a tady vznikla celá nová oblast", říká Andrej Grigorjev, majitel vinice Alma Valley blízko Bachčisaraje. Ale vinař se bojí toho, že velcí výrobci skupují zahraniční suroviny a prodávají je pod krymskou značkou. Nová vlna vinařů na Krymu si je jistá svou budoucností. Podle slov Olega Repina je „víno důležitější než politika", píše FT.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
2,152	Ruské ministerstvo dopravy sdělilo, kdy začnou všechny vlaky objíždět Ukrajinu Železnice, která je obchvatem kolem Ukrajiny, začne kompletně fungovat do konce roku, sdělil ministr dopravy Maksim Sokolov. „Zcela přesuneme pohyb vlaků v souladu s normativním harmonogramem," sdělil Sokolov ve středu na III. dopravním sjezdu. Dvoukolejnou elektrifikovanou linku začali stavět na území Žuravka-Millerovo po zhoršení vztahů s Ukrajinou v roce 2014. Stavební práce byly dokončeny v srpnu roku 2017. Cena projektu byla vyčíslena na 56 miliard rublů. V září na trať pustili nákladní vlaky a v listopadu osobní, které jezdily bez průběžných zastávek po staré lince. Nová železnice o délce 137 kilometrů prochází mimo území Ukrajiny, zcela na ruské straně hranice (po Voroněžské a Rostovské oblasti). To umožní zvětšit propustnost infrastruktury a zajistit dopravní bezpečnost.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
770	Důležité informace k jedu novičok. Vyjádřil se i toxikolog Páteční Lidové noviny přinášejí další informace o jedu známém pod označením novičok. O smrtelně nebezpečné látce toho ve skutečnosti mnoho známo není. Chemické vzorce, podle kterých lze pravděpodobně novičok vyrobit, jsou dostupné na internetu. Znamená to, že si ho může vyrobit kdejaký „domácí kutil“? Podle odborníků rozhodně ne. Stojí přitom za pozornost, že novičok lze v Česku vyrobit legálně. Kvůli mezeře v zákoně. Jed známý pod označením novičok vyvíjeli vědci v Sovětském svazu v 70. a 80. letech minulého století. Výzkum, který byl s vývojem spojen, probíhal v přísném utajení. Informace o něm vynesli např. sovětští vědci, kteří emigrovali na Západ. Miloslav Pouzar, docent Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, upozorňuje, že dnes dostupné informace o novičoku jsou stále velmi teoretické. Je sice pravda, že chemické vzorce látek, ze kterých lze novičok vyrobit, jsou dostupné na internetu, ale to ještě neznamená, že by výrobu tohoto smrtelně nebezpečného jedu zvládl kdejaký středoškolský student. „Přísady novičoku jsou už samy o sobě vysoce nebezpečné. Výsledek jejich smísení nebezpečnost ještě několikrát zvyšuje. Sloučeniny, ze kterých novičok vzniká, jsou dokonce podobné chemickým vzorcům pesticidů – látkám na hubení hmyzu,“ doplňuje server. Přesné složení jedu však není známé, a proto v české legislativě není uveden na seznamu zakázaných látek. Teoreticky je tedy možné vyrobit novičok v naší zemi legálně. „Když vyrobím látku, která není v tomto seznamu, a neprokážou mi, že to chci masově použít pro bojové účely, vyrobit ji smím,“ anonymně konstatoval český toxikolog. Pod podmínkou anonymity také vědci připouštějí, že kdysi na našem území mohla probíhat výroba novičoku. Opět v přísně utajeném režimu. K útoku na dvojitého ruského agenta Sergeje Skripala v Británii nemusela být použita úplně čerstvá látka. Smrtelně nebezpečný jed lze skladovat a použít později. Čistě teoreticky tak plyn mohl pocházet z Česka, respektive z Československa, což naznačovali i Rusové, když zpochybňovali prohlášení britské premiérky Theresy Mayové, že v útoku na Skripala má prsty Rusko. Česká vláda však ruské nařčení opakovaně odmítla.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
5,917	Jsem pesimista, píše Jaroslav Bašta. Stažení Rusů ze Sýrie může znamenat... Někdejší diplomat v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta se zamýšlí nad tím, co může znamenat stažení většiny ruských sil ze Sýrie. Tento krok lze hodnotit optikou optimisty a optikou pesimisty. Do druhé skupiny patří i Bašta, který se obává, že se ruský prezident připravuje na další kolo války. Zmiňuje jména amerického, ukrajinského a tureckého prezidenta. Když ruský prezident Vladimir Putin nařídil zásah v Sýrii, mnohé překvapil. Z pohledu hráčů šachu šlo o nenadálý tah jezdcem, který vyvedl protihráče z míry. Jeho krok pomohl nastolit alespoň částečnou stabilizaci v rozvrácené Sýrii a oslabit islamisty – společného nepřítele Ruska a Západu. Putin tím pomohl jednomu ze spojenců Ruska. Stažení ruských sil ze Sýrie je dalším překvapivým tahem Vladimira Putina. Lze ho interpretovat tak, že chce ruský prezident přenechat vavříny vítězství svému syrskému kolegovi Bašáru Asadovi. To tvrdí optimisté. Pesimisté, k nimž patří i Bašta, říkají, že si Putin jen uvolňuje ruce k dalšímu válčení. Kde? Možná na Ukrajině, kde konflikt zamrzl na mrtvém bodě. Ať už to teď dopadne v této zemi jakkoli, pro Putina to nebude dobré. „V čele dvou států sousedících s Ruskou federací stojí dva dosti zoufalí muži – ukrajinský prezident Porošenko a turecký prezident Erdogan. Oba válčí se svými spoluobčany, jeden s ruskojazyčnými Ukrajinci, druhý s Kurdy, a oba za viníka svých problémů považují ruského prezidenta Vladimira Putina. Temné náznaky o jejich spojenectví ve snaze o navrácení Krymu Ukrajině asi nelze brát na lehkou váhu. Letošní rok je navíc rokem voleb v USA a prezident Barack Obama na konci svého druhého volebního období je v pozici „chromé kachny“, jak tradičně dosluhujícího prezidenta nazývají američtí novináři. Je tedy otázka, jak bude jeho autoritu vnímat právě turecký prezident, který ve vnitřní i zahraniční politice podniká velmi nebezpečné kroky,“ varuje Bašta v komentáři pro PrvníZprávy.cz. Celý komentář naleznete zde. Lze si jen přát, aby stažení většiny armády ze Sýrie nebylo jen přípravou na horší krveprolití.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
364	Rusko vyzývá USA zastavit podporu teroristů v Sýrii, konkrétně Frontu an Nusra - Lavrov Rusko vyzývá USA zastavit podporu teroristů v Sýrii, konkrétně se jedná o organizaci Fronta an Nusra (v Rusku zakázána), prohlásil ve čtvrtek ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. „To nejdůležitější je, aby i ve východní Gutě a dalších místech, aby koalice USA, která tam pracuje ze vzduchu, která má mnohatisícové síly speciálního nasazení na zemi, zastavila podporu teroristů typu Fronty an Nusra. A všech ostatních organizací, které západ považuje za neextrémistické, ty z nějakého důvodu pracují pod „deštníkem“ Fronty an Nusra a mají vytvořené společné velení. Rezoluce (Rady bezpečnosti OSN) 2254 vyžaduje oddělit se od banditů,“ řekl Lavrov během vystoupení na fóru Rusko – země možností.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
8,228	VIDEO Sobotka a Špidla se sešli s Němci kvůli uprchlíkům. Ovčáček z toho má divný pocit. A na hranicích se rozjela akce Otázka imigrace se řeší na nejvyšší úrovni, byť způsobem, který možná některé překvapí. Na počátku týdne se k tomuto tématu například vedlo jednání mezi českou a německou vládou. Zastoupení, přinejmenším na české straně, však vyvolalo u některých značné obavy. Migrační krize totiž byla součástí „strategického dialogu“ mezi Českou republikou a Německem, jehož téma zní „migrace a integrace“. Za německou stranu vedl jednání, která probíhala v Praze, ministr pro Evropu Michael Roth. Jeho českým protějškem byl pak šéf poradců premiéra Sobotky Vladimír Špidla. Výsledkem jednání byla deklarace, ve které obě strany ujišťují o své vůli dál vést v migrační politice dialog a spolupráci, podporovat posílení ochrany hranic EU a bránit nelegální migraci. Základem prý má být pomoc přímo v místě konfliktu. Společná deklarace české a německé vlády však pokračuje: „Základním měřítkem uprchlické, migrační a integrační politiky musí být solidarita, sdílení odpovědnosti a lidskost... Nikdy jsme nebyli v Evropě jednou homogenní společností. A nikdo nechce, aby se Evropa vyvíjela tímto směrem.“ VÍCE SI PŘEČTĚTE ZDE A dále pak: „Naše evropské společnosti jsou založeny na hodnotách. Tyto hodnoty jsou závazné pro všechny, včetně uprchlíků a migrantů. Jsme otevřeni různým náboženstvím, etnickým skupinám i kulturám, pokud respektují a sdílejí naše společenství sdílených hodnot.“ Podepsaná deklarace by měla být základem pro další jednání, příští schůzka se má konat v dubnu 2017 v Berlíně. Již nyní však článek o průběhu jednání některé znepokojil. Například mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček jej na svém facebooku komentoval: „To zní velmi, velmi zlověstně...“ Šéf poradců premiéra Sobotky Vladimír Špidla, sám bývalý premiér a eurokomisař, se k německé imigrační politice, reprezentované heslem Angely Merkelové „My to zvládneme“, stavil vždy vstřícně. Již v prosinci 2015 vyjádřil její migrační politice podporu, prohlásil, že bez ní a její politiky by nám bylo mnohem hůř, a postěžoval si, že se o kancléřce u nás šíří lži. V srpnu 2016 to měl být právě on, kdo vehementně prosazoval návštěvu kancléřky Merkelové v Praze. Chtěl jí prý ukázat, že tvrdé názory na migraci, které prezentuje například ministr vnitra Milan Chovanec, nejsou v české politice většinové a že čeští politici mají k jejímu přístupu mnohem vstřícnější postoj. Zatímco na jednání s německým ministrem poslal premiér Sobotka poradce Špidlu, sám se sešel s končícím německým velvyslancem Arndtem Freytagem von Loringhovenem, kterému děkoval za jeho přínos k česko-německým vztahům. Ještě dramatičtěji vše později vyjádřil vládní tajemník pro EU Tomáš Prouza, který se s Twitterem podělil o svůj velký smutek z odchodu „velkého přítele jeho i České republiky“. Kromě toho česká policie začala nacvičovat obranu hranic s Německem. Na 16 hraničních přechodech, které se Spolkovou republikou máme, provádí 300 policistů namátkové kontroly. Cvičení má podle policejního prezidenta Tomáše Tuhého trvat dva dny. Současně s akcí na hranicích bude testovat i zprovoznění registračního místa pro uprchlíky v Petrovicích na Ústecku. Ve čtvrtek ráno má na hraniční přechody dorazit simulovaná uprchlická vlna, tvořená studenty. Policisté si na nich budou nacvičovat výslechy a další nakládání s migranty. Web Krimi Plzeň sledoval cvičení policistů na hraničním přechodu Rozvadov. „Policie uzavřela hranice s Německem na příjezdu. Vozidla projíždějí několikanásobným filtrem, kdy policisté zastavují a kontrolují vytipovaná vozidla. Vše probíhá ve spolupráci jak s německou policií, tak i s celníky,“ informoval zpravodaj webu během úterý. Web přinesl z policejní akce i VIDEO „Cílem cvičení je ověřit připravenost Policie ČR na rozhodnutí ministra vnitra o znovuzavedení kontrol na státních hranicích s Německem v souladu s nedávno novelizovaným zákonem o ochraně státních hranic ČR. Tato situace by s největší pravděpodobností v praxi reálně předcházela rozhodnutí vlády a Policie ČR by ji musela zvládnout za pomoci pouze vlastních sil a prostředků, bez součinnosti Armády ČR a Celní správy. Dalším cílem cvičení je ověřit funkčnost typového plánu pro zřízení registračního místa, zmapovat jeho kritická místa a otestovat v reálných podmínkách registrační informační systém, jehož účelem je zaregistrovat základní osobní údaje cizince a úkony, které s ním byly v rámci registračního místa provedeny,“ citoval web policejní mluvčí.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
4,123	Turecký premiér odsoudil rezoluci Evropského parlamentu o čelení ruským médiím Turecký premiér Binali Yı odsoudil Evropskou unii za pokusy čelit ruským médiím, označil to za „bídu demokracie“. „Evropský unie, která se snaží zakázat ruský tisk, ukazuje bídu své demokracie," prohlásil Yı žurnalistům v Ankaře ve čtvrtek. Ve středu schválil Evropský parlament rezoluci pod názvem Strategické komunikace EU jako vzdorování propagandě třetích stran. V dokumentu se tvrdí, že Rusko údajně poskytuje finanční podporu opozičním politickým stranám a organizacím v členských zemích EU, uplatňuje přitom faktor dvoustranných mezistátních vztahů, aby rozkmotřilo členy společenství. Za hlavní informační hrozby pro Evropskou unii a její partnery ve východní Evropě je v rezoluci označována agentura Sputnik, televizní stanice RT, fond Ruský svět a federální agentura Rossotrudničestvo, jež je podřízená ruskému ministerstvu zahraničních věcí. Rezoluce obsahuje řadu ničím nepodložených obvinění, mimo jiné srovnává činnost takových sdělovacích prostředků jako Sputnik s činností teroristické skupiny ISIL. Z 691 poslanců, kteří se účastnili hlasování, hlasovalo pro podporu dokumentu 304 lidí, proti bylo 179, 208 se zdrželo. Díky tomu se pro podporu dokumentu vyjádřila méně než polovina hlasujících. Agentra Sputnik prohlásila, že rezoluce Evropského parlamentu je přímým narušením svobody masových médií a lidských práv, kvůli tomu Sputnik vyzývá EU nedopustit zavedení státní cenzury.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
1,934	Polsko podepsalo smlouvu o dodávkách plynu z USA Byla podepsána smlouva se společností Centrica LNG o dodávkách zkapalněného zemního plynu z USA. Podle smlouvy se bude palivo dodávat v průběhu 5 let, oznámil web polské společnosti PGNiG. Plyn je určen pro trh Polska a jiných zemí Střední Evropy. Polsko odůvodňuje tuto transakci nutností zvýšit energetickou bezpečnost regionu, v němž „historicky dominoval ruský plyn". Podotýká se, že podepsaná smlouva je jen první z naplánovaných. O možnostech USA pomoci Polsku a jiným evropským státům v diverzifikaci dodávek plynu řekl v červenci americký prezident Donald Trump.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
944	Po upálení Palacha jsme demonstrovali v době vyučování a nikdo se nedivil. Migrace je už vyčpělé téma, říká senátor Bublan ROZHOVOR Demonstrace Čechů jsou podle senátora za ČSSD Františka Bublana odrazem špatné nálady a protestem proti krokům, které vláda v demisi dělá. Podle bývalého ministra vnitra pramení nesouhlas veřejnosti z nevyjasněné politické situace. Lidé nevědí, kdy a jaká vláda bude. Andrej Babiš by měl být vstřícnější a chovat se velkoryseji k partnerům, kteří jsou ochotni vyjednávat. Sázka na předčasné volby by se mu totiž nemusela vyplatit. Jak vnímáte zásahy Andreje Babiše do Generální inspekce bezpečnostních sborů, tedy snahu o odvolání Michala Murína? Působí to na mě trošku násilně. Domnívám se, že by měl počkat, až bude mít větší důvěru, aby mohl takové kroky dělat. Ta uspěchanost vedla k tomu, že ho nejdříve chtěl odvolat, pak zjistil, že musí mít důvod, případně podezření z nějakého trestněprávního jednání. Působilo to z počátku dost účelově. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Vstoupili do toho státní zástupci, třeba k odvolání bude důvod, to neumím posoudit, ale začátek byl velmi účelový a nepůsobil dobře. Jste bývalým ministrem vnitra. Michal Murín je v čele GIBS už dlouhá léta a dosud jsem tak výraznou snahu o jeho odvolání nezaznamenala. Vy ano? Jak to, že k tomu dochází právě nyní? Nezaznamenal jsem nic takového. Jestli měli státní zástupci s Murínem dílčí problémy a chtěli to řešit, nevím, neproniklo ke mně nic o tom, že by byl nějaký zásadní problém. Samozřejmě GIBS je na začátku svého působení, nemohu tvrdit, že by bylo vše na sto procent dobré, a určitě mohlo nastat pochybení, ale nevím, jestli natolik závažné, aby byl odvoláván ředitel. Stále se mluví ohrožování demokracie, konají se demonstrace. Není ale právě podobný zásah do něčeho tak podstatného v demokracii, jako je GIBS, už skutečně tím krokem, který by měl vzbudit pozornost a odpovídající reakci? Ty demonstrace nejsou jen kvůli GIBS, vycházejí ze špatné nálady a z několika kroků, které vláda v demisi dělá. Jedná se o odvolávání více lidí, úředníků, teď zase bude odstupovat ředitelka pozemkového fondu. Pokud veřejnost vyjadřuje nesouhlas, tak pramení z toho, že je politická situace nevyjasněná, lidé nevědí, jaká bude vláda, kdy bude vláda, a realizují se zásadní kroky. Nepůsobí to dobře. Co říkáte na požadavek ČSSD na post ministra vnitra a spravedlnosti? Je to vzhledem ke kauzám, které se kolem Andreje Babiše dějí, adekvátní požadavek? Netrval bych na tom tolik, protože jak Ministerstvo vnitra, tak spravedlnosti nemají takovou pravomoc, aby mohla zasahovat do trestního řízení. Určitě by nebylo dobře, kdyby Ministerstvo vnitra vyměnilo vyšetřovatele v Babišově kauze a stejně tak, aby si Ministerstvo spravedlnosti zavolalo státního zástupce, který dozoruje tento případ a snažilo se ho nějak ovlivnit. To by si nikdo nedovolil, ať by tam seděl kdokoliv. Přímo zásadní obsazení ministerstev není, spíše symbolické. Premiér sice nemá důvěru, ale je v trestním řízení a symbolické by bylo, kdyby jeden z těchto resortů připadl druhé, případné koaliční straně. Ještě k demonstracím a diskuzi, nakolik se má politika míchat do škol. Objevila se kritika, aby studenti demonstrovali jen ve volném čase. Jak to vidíte vy? Měli bychom být studentům vděční, že nám pomáhají zachovat život v demokracii, nebo je pro vás lepší reakce: reminiscence si s prominutím strčte za klobouk, jak říká Václav Klaus mladší? Vyjádření Klause mladšího mě udivilo. Vzpomněl jsem si, že v roce 1969, po upálení Palacha, zorganizovali jsme demonstraci v době vyučování. Šli jsme my i kantoři a nikdo se nepodivil. Chtěli jsme něco vyjádřit, svoji vůli a bylo to v pořádku. Pak jsme se vraceli zpět, a že by někdo zakazoval a pohoršoval se nad tím? Nikoliv. Naopak buďme rádi, že studenti se zajímají o politiku a veřejné dění a vyjadřují svůj názor. Spíše bychom to měli ocenit. Horší by bylo, kdyby seděli doma u počítače a chatovali nebo se dívali na Facebook. V Deníku Referendum vyšel text jeho šéfredaktora a levicového aktivisty Jakuba Patočky, který analyzuje proměnu politického systému a současnou situaci na české politické scéně. Patočka vidí zásadní problém v neexistenci praktické politické strategie, která by dokázala čelit režimu šéfa hnutí ANO. Lze to brát vážně? Měl by se podle vás objevit někdo a velmi rázně už proti Babišovi zakročit? Politická scéna je dost rozbitá. Opozice nemá patřičnou sílu, navíc není příliš jednotná. Je vlastně zprava doleva, takže to bude velmi obtížné. Musela by se najít silná osobnost, která by za sebou měla silnější partaj, a pak by šlo o otázku budoucnosti, jaký bude vývoj. Ale zatím tomu roztříštěnost politické scény nenahrává. Jak tedy vnímáte dosavadní vládní vyjednávání? Někdo tvrdí, že Andrej Babiš chce předčasné volby a vyjednávání jen předstírá. Může to tak být? Způsobuje hodně rozpačitosti, protože postoje Andreje Babiše se mění docela často a neexistuje jasná linie, co by vlastně chtěl. Kromě toho že by chtěl vládnout, takže se snaží různými postoji druhou stranu přitlačit. Trošku vyhrožuje SPD, ale jsem přesvědčen, že Babiš SPD nechce ani do vlády, ani jako podporu, protože by tím ztratil to svoje renomé nejen u nás, ale především v Evropě by to nebylo vnímáno nijak dobře, spíše naopak. Na mne to působí, že se bude snažit o co nejhladší cestu, aby neměl problémy. V nejhorším případě vše klidně nechá dojít do stádia, že nezbyde nic jiného než předčasné volby. Platí podle vás, co se říká, tedy že na předčasné volby doplatí ten, kdo je vyvolal? Mohlo by to platit, pokud by Babiš ve vyjednávání hodně selhal. Sliby na všechny strany, které pak zase mění, by veřejnost už mohla vnímat negativně a potom by na to mohl doplatit, ale průzkumy tomu zatím nenasvědčují. Nehledě na to, že bude říkat, jak s ním nikdo nechtěl jít, s nikým nebylo možné se domluvit, takže mu nezbývá nic než předčasné volby. To umí, přesvědčovat veřejnost. To byla i moje další otázka. Je Babišovou taktikou dojít k předčasným volbám s tím, aby odpovědnost za ně nepadla na jeho hlavu? Je, ale nemusí být tak zřetelná, protože zatím je ke spolupráci ochotná ČSSD a on by vlastně zůstal v poloze: ČSSD sice chtěla, ale chtěla pět ministerstev, nebo chtěla ministra vnitra a spravedlnosti, takže měla přehnané požadavky a já na ně nemohu přistoupit, takže raději nic. To už je slabší. Pokud chce spolupracovat a mít partnera, musí být vstřícný a nehledět na poměrné počty, kolik má kdo ministrů. Měl by se chovat velkoryseji. Vedou se vášnivé diskuze, která volba je pro sociální demokracii nyní horší. Zkusit znovu vládu s hnutím ANO, nebo zůstat v opozici. Obojí, ale nejsem dobrým prognostikem. Obojí má svá úskalí i svá pozitiva. Skutečně nevím, co by bylo lepší a neumím odhadnout, jaká budoucnost nastane. Jestli jít do vlády s Babišem, který by ji v podstatě měl jen na doplnění a stejně by si zákony prohlasoval s komunisty a Okamurou. Pak by byli pro smích. Kdyby dokázali uzavřít koaliční smlouvu, která by znemožňovala takové zneužití a uhnutí smlouvy, potom může ČSSD vydělat. Pokud získá patřičné resorty, kde se dá prosadit program sociální demokracie a dokáže to veřejnosti prodat a obhájit, mohlo by to být dobré. Ale nemám jednoznačný názor. Je Jan Hamáček tím, kdo se dokáže Babišovi při vyjednávání postavit jako rovnocenný partner? Snad ano, samozřejmě je ještě mladý, ale má hodně zkušeností. Můžeme mu jen popřát, aby se mu dařilo a aby zůstal pokud možno co nejsilnější. Tomio Okamura čelí dalším problémům s financováním svého hnutí poté, co novináři Sabina Slonková a Jiří Kubík odhalili určitá podezření. Jsou podle vás podezření z toho, že politika Okamury je jen byznys, oprávněná? Byznys je docela silnou motivací. To už bylo vidět v minulém volebním období, kvůli byznysu se mu rozpadlo hnutí Úsvit, kde byly podobné problémy a ne všichni poslanci s tím souhlasili. Určitě by stálo za to, aby nový úřad, který sleduje financování stran, se na toto hnutí zaměřil, aby nebylo manipulováno a zneužíváno se státními financemi. Jinak Okamura samozřejmě nemá silné politické téma, chytá se jen populistických témat a migrace je už téměř vyčpělá. Tam se nedá vymyslet nic nového, zkoušel to s romskou tématikou, neuspěl, tak bude hledat jiné téma, aby získal hlasy, a nemyslím, že by bylo úspěšné. Putin obhájil prezidentský post drtivým způsobem. Dokonce i Petra Procházková nebo Luboš Palata, které nikdo nemůže podezírat z přízně k Rusku, píší o tom, že svým způsobem Rusové mají Putina rádi i proto, že pod jeho vedením jde z Ruska strach. Lze chápat situaci tak, že on je někdo, koho Rusové potřebují, a máme se s tím smířit? Když vidím reakce, mám pocit, že ho národ vždy potřebuje. Ruský národ vždy měl někoho takového – cara, Stalina – možná už to mají v genech. Potřebují silného vůdce a tomu jsou schopni odpustit cokoliv. To je věcí ještě další generace, kdy se změní myšlení, a záleží, jak dalece budou moci i mladí lidé studovat ve světě, kde získají jiný pohled na svět, ale zatím to nevidím. Jsou tam samozřejmě záchvěvy, opozice je slabá, ale existuje a Putin nedostal 99 procent, dostal méně. Pravděpodobně se hodně švindlovalo a zbytečně, ale jde o to, aby to vypadlo co nejlépe. V Itálii zvítězily strany, které neskrývají odpor proti Evropské unii a proti migraci do Evropy. Jde o předěl ve vývoji Evropské unie? A bude na to správně reagovat, nebo obliba takzvaných antisystémových, populistických a extremistických stran stále poroste? V mnoha evropských zemích je vidět vzestup stran, které nemůžeme klasicky zařadit doprava či doleva. Jsou ve středu, ale je mezi nimi rozdíl. Italské strany nejsou tak radikální, že by hrozilo vystoupení Itálie z Unie. To by nenastalo, natolik jsou rozumní, ale jedná se o vyjádření určité nespokojenosti. Itálie je také hodně zadlužená země a dost postižená migrací, to vše se projeví, ale zase velké riziko v Itálii nevidím.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,636	Nevím, proč Zeman útočí na Nečase, když ten mu prošlapal cestu, diví se politolog Politolog Josef Mlejnek se pustil v rozhovoru pro server iDnes.cz do českého prezidenta Miloše Zemana. A to za jeho výroky v čínské televizi před příjezdem svého protějšku Si Ťin-pchinga. Zeman se totiž v rozhovoru pro čínskou televizi obul do předchozí vlády za to, že podléhala tlaku USA a EU. Až nyní jsme dle jeho názoru nezávislou zemí. Mlejnek si však všímá toho, že konec dalajlamismu a podporu obchodu s Čínou vyhlásil před čtyřmi lety expremiér Petr Nečas. „Jsme součást Evropské unie a se Spojenými státy jsme ve vojenské alianci. Těžko hovořit o podléhání tlaku, pokud vláda vede politiku tak, aby odpovídala členství v těchto mezinárodních institucích,“ uvedl k tomu Mlejnek. „Byl to Nečas, kdo vyhlásil státní politiku, podle níž má mít před obhajobou lidských práv přednost pragmatický obchod. Nevím tedy, proč Miloš Zeman na Nečase útočí, když on mu vlastně prošlapal cestu. Nečas byl mimochodem také členem Zemanovy prezidentské delegace v Číně. Z tohoto hlediska to je tedy poněkud zvláštní výrok,“ podotkl také politolog. Vzápětí dodal, že postoje Zemana k Rusku i k Číně jsou dle jeho názoru submisivní a snaží se přehnaně Číňanům lichotit. Původní text ZDE. „Domnívám se, že je to dáno tím, že prezident je spíše nástrojem určitých obchodních skupin, které ho pomohly dostat na Hrad, platily mu kampaň a nyní potřebují nějak zhodnotit tuto svoji investici. On má vlastně prorážet cestu jejich obchodním zájmům. I na jeho výrocích je vidět, že je spíše loutkou,“ nebral si servítky Mlejnek, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Mlejnek si všímá také toho, že v rozhovoru pro čínskou televizi hlava státu víceméně pochválila premiéra Bohuslava Sobotku. „Pokud Miloš Zeman něco dojedná, a pokud by z této návštěvy vzešly nějaké obchodní dohody, tak bez české vlády to nepůjde. Miloš Zeman v tomto žádné přímé pravomoci nemá, tudíž je nutné, aby se v tom angažovala i vláda. Zeman má proto zájem na dobrých vztazích s ní,“ řekl k tomu Mlejnek. Zároveň uvedl, že nelze však stavět byznys a lidská práva přímo do protikladu. Agenda hájení lidských práv podle něj ale dlouhodobě ustupuje do pozadí. „Politika je čím dál víc ve vleku obchodních zájmů,“ uzavřel. : Psali jsme: : : : : Ovčáček prý bude komentovat nové popravy. Hradní mluvčí to schytává za svá tvrdá slova : : : : FOTO Prezident Zeman uvítal čínského prezidenta v Lánech. A dostal darem křeslo : : : : FOTO Prezident Číny projel Prahou: Stovky Číňanů v ulicích, rudé vlajky, bubny i zadržený muž s tibetskou vlajkou : : : : Čínský tisk se návštěvě prezidenta v ČR široce věnuje	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,967	Politolog Lebeda varuje Zemana: Hraje si s něčím, co se může dostat úplně mimo jeho kontrolu. Podívejte se, co se stalo Ficovi ROZHOVOR Podle politologa Tomáše Lebedy se s blížícími se prezidentskými volbami začne společnost ještě více rozdělovat, zatím mají ale strany a jejich lídři spíše důvod s Milošem Zemanem kooperovat. Prezident nyní stojí o to, aby se těžiště moci přesouvalo ze Strakovy akademie směrem k Hradu, zatím se to ale reálně příliš nedaří. V minulém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jste mluvil o strategiích Miloše Zemana. Jak se změnily v současné době, kdy pro tisk i televizi poskytl více rozhovorů, než je obvyklé, a některá jeho prohlášení opět znamenala poprask? Myslím, že jeho strategie se příliš nemění. Prezident Zeman se profiluje na kontroverzních tématech, která ale současně vybírá a artikuluje tak, že se významná část společnosti postaví na jeho stranu. Otevírání takových témat je jak součástí jeho naturelu, ale současně i jeho strategií. Českou hlavu státu kladně hodnotí 70,2 % dotázaných Čechů. Toto číslo je nejvyšší od začátku jeho působení v pozici prezidenta ČR. Loni v listopadu jej podporovalo o tři procenta méně dotázaných. Může mu popularita vydržet? Udržet se dá za předpokladu, že lidé budou stále stejným způsobem vnímat kontroverzní a populistická témata, která prezident otevírá. Pokud se Miloš Zeman bude držet strategie těchto témat, která oslovují velké společenské skupiny a jestliže se mu podaří si nepopudit ty, jež zatím nemá pohněvané. Jeho popularita má šanci být vysoká také do té doby, dokud se mu nepostaví nějaký silný politický konkurent, vyzyvatel, který cíleně nezačne jeho způsob komunikace znevěrohodňovat. Současní političtí hráči nejsou se Zemanem v přísně konkurenčním vztahu a naopak s ním musejí více či méně kooperovat, ať už jde o jednotlivé politické strany, jejich lídry nebo členy vlády. Není zde tedy síla, která by se proti prezidentovi tvrdě vymezila v rámci čistě konkurenčního vztahu. Až se to s blížícími se prezidentskými volbami stane, začne se také společnost ještě více rozdělovat. Otázkou je, zda se najde skutečně silný protikandidát. Miloš Zeman to ale zatím dělá velmi chytře. Volí pouze taková témata a takové postoje, které iritují jen ty, jež by ho stejně nepodporovali. Zajímavý příměr přinesl komentátor hospodářských novin Petr Fischer, který se domnívá, že se prezidentu Miloši Zemanovi podařilo vytvořit optický dojem, že centrem výkonné moci státu je právě on, naopak Sobotkova „submisivní lest“ má i své viditelné politické slabiny. Myslíte si to také? Miloš Zeman určitě chce, aby tento dojem vznikal, a konečným cílem je, aby těžiště jeho moci na Pražském hradě bylo silnější, než ve skutečnosti je. Nemyslím si ale, že by se těžiště reálné moci přesouvalo ze Strakovy akademie, a ani se mi nezdá, že by se Hradu dařilo alespoň takový dojem vytvářet. Na druhou stranu prezident o to viditelně stojí a snaží se o to. Neustále se vyjadřuje k aktuálním politickým problémům, které řeší vláda, říká při tom, co bude podporovat a jaké jsou jeho priority. Avšak občan, který zná jen průměrně český politický systém, ví, že to mohou být jen proklamace. Jaká je pozice premiéra Sobotky v této „hře“? Připomíná mi to dobu, kdy byl premiérem Vladimír Špidla a na Hrad přišel Václav Klaus. Prezidentem je silná osobnost s ambicí významně zasahovat do politiky a současně je premiérem člověk, který má úplně jiný naturel a snaží se přistupovat k realizaci výkonné politiky jinak. Premiérovi jde spíše o každodenní práci a neužívá velkých gest ani silných slovních projevů. To je samozřejmě pro vládu i pro ČSSD trochu problém, protože i kdyby dělala svou práci sebelépe, prezentace této práce bude kulhat. Špičkový politik přitom musí kromě dobře odvedené práce umět tuto práci také prodat, umět zaujmout veřejnost a umět vyvolat emoce lidí. A premiér Sobotka v tom příliš silný není. Aktuálním tématem je zpochybňování smyslu koalice ze strany Andreje Babiše. Může to znamenat její konec? Před časem jsem řekl, že pokud se všichni aktéři koalice budou chovat racionálně, pak přežije. Je ale pravda, že jsem opomněl novelu zákona o střetu zájmů. Tady se může Andrej Babiš dostat do situace, která je pro něj nebezpečná. Bude se proto nyní snažit vytvářet dojem, že koalice má jiné vážné problémy. Vyvolat rozpad koalice kvůli svému osobnímu problému, kterým je střet zájmů, by jej stavělo do špatného světla. Dá se čekat, že Babiš a ANO budou vyhledávat kontroverze a vytvářet potenciální příčiny, kvůli nimž by se mohla koalice rozpadnout, byť skutečnou příčinou by byl Babišův střet zájmů. Hrozba odchodem z vlády by pak mohla být současně i strategií, jak přinutit vládní partnery ke zdrženlivosti při zpřísňování střetu zájmů pro ministry vlády. Krátce po volbách 2013 jsem říkal, že pravděpodobnost, že tato koalice nedokončí celé své funkční období, je velká. Žádná vláda od roku 1996 své období nedokončila celé kromě opozičně smluvní vlády Miloše Zemana, kde to ale bylo dáno tou v podstatě kartelovou smlouvou s ODS. Empirie nám tedy říká, že prostředí českého stranického systému dlouhodobým koaličním spojením příliš nepřeje a bylo by spíše nezvyklé, kdyby se to současné vládě povedlo. V některých komentářích se objevily názory, že se „Hrad stal svorníkem českého rasismu a nenávisti“ a že „Miloš Zeman představuje jakýsi svorník jak pro otevřené neonacisty typu Adama B. Bartoše a pro klasické xenofoby“. Co to může znamenat pro českou společnost? Domnívám se hlavně, že se pro hlavu státu skutečně nehodí, aby jakkoli spolupracovala s tak kontroverzními osobami. Už jen to, s kým vystoupil na akci 17. listopadu, bylo krajně nevkusné. A nebyla to náhoda, bylo to předem naplánované. Prezident se chová způsobem, který by měl být v civilizované demokracii nepřijatelný. Na druhou stranu je to jedna z jeho strategií, otevírá populistická témata, která rezonují nebo mají potenciál rezonovat u velké části společnosti. Trvám nicméně na tom, že je to pro hlavu státu přinejmenším nedůstojné. Společnost je již dnes velmi polarizovaná a Zeman si velmi dobře vybírá témata, která mu mohou zajistit potřebné hlasy. Navíc jsou jeho témata podložena emocemi, jako je zejména strach. A využívat v politice emoci strachu je vždy velmi účinné. Je to ale zároveň velmi nebezpečné a Miloš Zeman si začíná zahrávat s něčím, co se může také dostat zcela mimo jeho kontrolu. V tom je největší nebezpečí. Stačí se podívat na sousední Slovensko. Fico v kampani dlouho hrál uprchlickou kartou. Namísto hlasů pro jeho Smer však téma vytáhlo do Národní rady neonacisty spolu s dalšími populisty. Jak v té polarizované situaci podle vás fungují média? Kontraproduktivní je to, že často obrovskou mediální pozornost strhne téma, které obsahově není nijak závažné. Prezident něco řekne, je to nekorektní a nevhodné, ale my jsme si už na to nějak zvykli. Žádná přímá škoda z toho obvykle neplyne. Uvítal bych, kdyby se média důkladně věnovala raději těm výrokům, které se skutečně dotýkají zásadních nebo citlivých politických témat. Zdá se mi ale, že pro média je jednodušší se chopit témat, která jsou triviální, ale přitom atraktivnější než případy, jež je třeba vyložit do hloubky. Tzv. kauza kalašnikov byla založena pouze na trapnosti toho výroku, ale žádnou významnější škodu způsobit nemohla. To ale není případ celé řady jiných kroků. Můžete uvést případ témat, která považujete za vážná? Ta se týkají třeba zahraniční politiky, kde i pouhý výrok může mít obrovskou váhu. V domácí politice si můžeme zvyknout, že hlava státu říká leccos, a brát to s rezervou, v zahraniční politice je to nicméně jinak. V zahraniční politice jsou některé výroky a postoje prezidenta Zemana skutečným problémem. Za závažné třeba považuji i to, jak politici komunikují témata související s uprchlickou krizí. Mají totiž obrovský potenciál k radikalizaci společnosti. Politici by se měli snažit, aby tyto problémy byly řešeny pragmaticky a současně v duchu demokratických a humanitních norem, a ne způsobem, kdy se rozviřují emoce a vášně lidí. To je nebezpečné a může to mít těžké následky. Jaký vidíte příklad prezidentova „rizikového výroku“ v zahraniční politice? Tady jde o výroky, které nejsou třeba v souladu se zahraniční politikou vlády a odchylují se od zahraničněpolitického kurzu České republiky. Uvedu zdánlivě drobný příklad. Miloš Zeman hned zpočátku svého prezidentského období pronesl velmi problematický výrok, ve kterém hovořil o možném přesunu české ambasády v Izraeli do Jeruzaléma. To by si hlava státu neměla dovolit, protože je to politická rozbuška. Diplomatům dalo hodně práce to pak napravovat. Taková prostořekost navíc může vést k dalšímu znevěrohodňování České republiky v očích zahraničních partnerů. A pak asi nemusím připomínat dlouhodobý vstřícný postoj vůči politice Ruska, který je v kontextu způsobu vlády Vladimira Putina pro demokratického politika těžko obhajitelný. Jak se v českém prostředí obecně změnila práce s tématem uprchlické krize? Je škoda, že u nás neumíme toto téma chápat věcně. Někteří politici se je snaží vidět záměrně v polarizovaných polohách a některá média na to přistupují a pomáhají v tom, aby tato témata byla vykládána tím nejnešťastnějším způsobem. Předpokládám, že uprchlické téma se dostane i do kampaně před krajskými volbami. Takže nelze očekávat žádné zklidnění. Při návštěvě jižní Moravy například Miloš Zeman velmi viditelně vyjadřoval svou podporu hejtmanu Haškovi. Může to v kombinaci s Haškovým úspěchem ve volbách znamenat jeho „stranický comeback“? Přál by si to Hašek i Miloš Zeman, který by tak měl silného spojence v ČSSD a získal by nad touto stranou částečně kontrolu, kterou teď nemá. Krajské volby pro Haška mohou znamenat návrat, pokud by byl jeho výsledek oproti jiným krajům nadstandardně dobrý. To by mohlo jeho pozici posílit. A také už budou trochu zapomenuty události z roku 2013, po kterých byl donucen stáhnout se do pozadí.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
7,408	Schwarzenberg míní, že část svého přesvědčení Trump uskuteční Exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) očekává po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem politické zemětřesení ve světě. V kampani podle něj Trump přeháněl, ale byla v tom i část jeho přesvědčení. „Samozřejmě, že ne všichni kandidáti uskutečnili vše, co (v kampani) říkali, ale obyčejně část přesvědčení naplnili,“ řekl ČTK. Čeká, že se tak stane i v případě Trumpa. Podle šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska nelze než doufat, že nedojde ke změně dlouhodobého směřování USA. Změna bude podle Schwarzenberga mít vliv na evropskou i celosvětovou politiku. V Česku podle finálního protikandidáta Miloše Zemana v prezidentských volbách „právem jásá pan (Zemanův mluvčí Jiří) Ovčáček“. Ten uvedl na facebooku, že americké prezidentské volby ukázaly, že je možné porazit média a pseudoelity. Výzvou k témuž v Česku v roce 2018 naznačil, že Zeman bude obhajovat funkci. Schwarzenberg má současnu dobu za přelomovou, končí podle něj období otevřené společnosti vzniklé v roce 1989. „Vstupujeme do jiného světa a pomáhej nám pánbůh,“ zmínil. Podle Schwarzenbergova nástupce v čele opoziční TOP 09 Kalouska nezbývá než doufat, že výroky, které pronášel Trump ve volební kampani, neuvede jako prezident v realitu. „Mám na mysli především výroky, které zpochybňovaly závazky v systému kolektivní bezpečnosti a výroky slibující ochranářskou a izolacionistickou obchodní politiku. Zejména pak doufám, že nedojde ke změně dlouholeté konzistentní politiky USA vůči Rusku. V případě, že by se to všechno stalo, byl by to značný problém pro svobodný svět,“ uvedl. Evropa podle něj musí držet více při sobě a stát se akceschopnější.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
5,414	Dohoda Trumpa a Putina: Zvěsti, výroky a nové skutečnosti. Vše na světě může být náhle jinak V amerických i ruských médiích se pomalu začíná hovořit o tzv. „velké dohodě“, kterou spolu možná uzavřou Spojené státy a Rusko. Dohoda by měla dávat záruky oběma zemím v oblasti zahraniční politiky a předejít možným budoucím sporům. Donald Trump již v průběhu prezidentské kampaně hovořil o nutnosti zlepšit vztahy s Ruskem. Tvrdil, že jako zkušený byznysmen se umí dohodnout prakticky s každým. Média poměrně často upozorňovala na údajné sympatie mezi Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Oba dva se o sobě navzájem vyjadřovali celkem lichotivě a to v mnohých vzbuzovalo naději, že by bilaterární vztahy mezi světovými mocnostmi mohly vstoupit do nové éry. Jak ovšem uvádí korespondent serveru Christian Science Monitor Fred Weir, ruská vláda i po vítězství Trumpa nad „válečným jestřábem“ Clintonovou zůstává při zemi. „Navzdory některým Trumpovým smířlivým výrokům vůči Rusku představuje 45. prezident Spojených států pro Moskvu nepopsaný list papíru a nikdo zatím netuší, co od něj může v očekávat v praxi,“ píše Weir s tím, že řešení by podle některých expertů mohla přinést zmiňovaná „velká dohoda“. Ruský vůdce se neshodl se svým dosluhujícím protějškem Obamou především v otázce řešení konfliktu v Sýrii. „Zatímco Obama se užší spolupráci s Ruskem bránil, Trump zastává odlišné postoje. Minulý týden v rozhovoru pro New York Times říkal, že má na Sýrii odlišné názory než všichni ostatní. To někteří chápou tak, že Američané již nebudou usilovat o odchod prezidenta Asada z politiky, proti čemuž Rusové od začátku protestují.“ Dalším problematickým bodem vzájemných vztahů je Krym, jehož připojení k Rusku považuje Západ za akt násilí a porušení mezinárodního práva. „Trump dal nicméně s odkazem na průzkumy veřejného mínění najevo, že když jsou obyvatelé Krymu s připojením Ruska sami spokojeni, byl by ochoten Krym coby součást Ruska uznat. Trump by mohl uvažovat o uzavření dohody, kdy by USA uznaly ruský Krym a Moskva na oplátku zase samostatnost Kosova,“ míní Weir. Hlavním jablkem sváru mezi Spojenými státy a Ruskem je ale, jak poukazuje Weir, konflikt na Ukrajině. „Podle některých ruských politologů by mohlo napětí zmírnit jasně vyřčené slovo v otázce možného vstupu Ukrajiny do NATO. Jak tvrdí komentátor ruského deníku Kommersant Sergej Strokan, možné členství Ukrajiny nebo Gruzie v NATO je pro Rusko nepřípustné. Vojenské síly Aliance by se tak ocitly jen pár hodin pochodu od Moskvy, což Rusové nemohou akceptovat.“ Pokud bude chtít Trump skutečně uzavřít s Putinem rámcovou dohodu a najít shodu při řešení sporných bodů, musí si vybrat členy své vlády, kteří jeho myšlenku směřování americko-ruských vztahů sdílejí. Jedním z nich by mohl být bývalý šéf CIA generál David Petraeus, se kterým se již ostatně Trump sešel a uvažuje o něm jako o ministru zahraničí. Výroky Petraeuse z minulosti nasvědčují tomu, že právě v jeho osobě by Trump našel zdatného podporovatele. Generál Petraeus sloužil v době Bushovy i Obamovy vlády, když byl vrchním velitelem sil USA a NATO v Afghánistánu a poté získal pozici šéfa CIA, ze které musel odstoupit v roce 2012 kvůli manželské nevěře. Zkušený americký velitel se již nechal slyšet, že by byl v případě oficiální nabídky připraven v Trumpově administrativě působit. Podle BBC navíc sám Trumpovi navrhoval, aby usiloval o sblížení s Ruskem. Za příklad dává dohodu mezi USA a Čínou, kterou v 70. letech minulého století vyjednal prezident Nixon s „velkým kormidelníkem“ Mao Ce-tungem. „Pouze Nixon mohl odjet do Číny uzavřít dohodu. Kdokoli jiný by za to byl kritizován. Stejně tak je to dnes jedině současný prezident USA Trump, kdo by se o to samé mohl pokusit s Ruskem. Byť snaha uzavřít takovou dohodu musí být doprovázena neobyčejnou obezřetností,“ cituje BBC jednoho z horkých kandidátů na pozici amerického ministra zahraničí. Jestliže byl Trump obviňován svými kritiky i samotnou Hillary Clintonovou z příliš proruských postojů, v případě generála Petraeuse to budou mít autoři těchto výroků mnohem obtížnější. Byl to právě on, kdo loni v září dle britského deníku Daily Mail označil Vladimira Putina za hlavní důvod nestability v Sýrii, a dokonce situaci spojenou se syrským konfliktem nazval „geopolitickým Černobylem“. Ruského prezidenta dále obviňoval z toho, že chce obnovit ruskou říši a varoval před tím, aby se nechaly Spojené státy tlačit Moskvou do vytvoření společné koalice s Ruskem a Íránem pro boj s Islámským státem. Na druhou stranu už tehdy varoval před zbrklým vyháněním Asada, „dokud nebude zřejmé, kdo převezme otěže moci po jeho odchodu“.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
3,870	The Strategist předpověděl oslabení vlivu USA a posílení Ruska a Číny Zatím je Amerika i nadále nejsilnější z vojenského a ekonomického hlediska zemí, ale znepokojivé příznaky hromadného zklamání a nedůvěry vůči politice amerických elit, jež se projevily na výsledku nedávných prezidentských voleb, se již nedají ignorovat, píše The Strategist. Podle názoru autora článku jsou EU a NATO dvěma oporami současného světového řádu, avšak po zvolení Donalda Trumpa na post prezidenta USA narazily tyto dvě instituce na vážné výzvy. Co se týče Blízkého Východu, tady roste vliv Ruska díky upevnění vztahů s Íránem, Egyptem a Tureckem, domnívá se The Strategist. Trumpova předvolební rétorika, jež se projevila například v jeho výzvě k zákazu vstupu do země pro muslimy, naopak, nezvýšila počet amerických přívrženců na Blízkém Východě, praví se v článku. Víc než to, v budoucnu se mohou vztahy USA s celým islámským světem (od Severní Afriky do Indonésie) zhoršit. Trumpovo vítězství ve volbách se časově shodlo s posílením trendů rozpadu stávajícího světového řádu v čele s USA a jejich spojenci. Pro Washington nastal čas, aby změnil strategii své zahraniční politiky s ohledem na dnešní reálie, píše na závěr The Strategist.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
7,203	Washington Times: Putin skvěle rozehrál slabé finanční karty Ve složitých ekonomických podmínkách se prezident Ruska Vladimír Putin ukázal jako „mistr velké hry“, píše sloupkař The Washington Times Todd Wood. Podle názoru novináře v tom sehrály svou roli ekonomické závěry z rozpadu SSSR a krize v 90. létech. „Zvítězit nad sovětským gigantem umožnila jeho slabost. Poučení, které si z toho vzal Putin, je vidět na tom, jak reaguje na finanční podmínky, na které naráží země", píše se v článku. Především, píše Wood, Moskva umořila velkou část státního dluhu a drží ho na nízké úrovni — ne víc než 20 % HDP. Státní dluh většiny západních velmocí je značně vyšší. „Finanční nezodpovědnost Západu překvapuje", píše sloupkař WT. Ale i zde Putin, podle slov Wooda, „ukazuje zkušenost ve finančních otázkách, zvyšujíc ceny za ropu pouze pomocí jednoho jednání a zachovávajíc přitom vysokou úroveň těžby". Rusko si nemůže dovolit snížit výrobu ropy a plynu a riskovat ztrátu zahraničních klientů, uvádí autor článku. Todd Wood připomíná, že ceny ropy se stabilizovaly na úrovni vice než 30 dolarů a barel — to je mnohem vice než 15 dolarů, předpovídaných analytiky. „Musíme očekávat další „řeči" o snížení těžby a „dohodách" OPEC o stabiliaci trhu — do té doby, dokud nabídka na trhu se nezmenší a ceny se ještě více nezvýší", předpokládá. „Putin velmi dobře rozehrál slabé finanční karty", dochází k závěru sloupkař WT.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	0
4,644	Ukrajinský mladík označil viníka teroristických útoků v Bruselu, může za ně údajně ruský prezident Putin Krátké video ukrajinského novináře A. Šarije a jeho rozhovoru s mladým Ukrajincem jménem Roma. Ptá se ho na to, kdo asi může za teroristické útoky v Bruselu. A zjišťuje, že Roma zřejmě slyšel něco od O. Turčynova, předsedy Ukrajinské národní bezpečnosti (Za „krvavý teror“ ve všech posledních teroristických činech v Evropě může Rusko, uvedl Turčynov).	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
4,616	Jaké zmrazení produkce ropy? Rusko právě odhalilo směšnou skulinu v „dohodě“ OPEC Hlavním katalyzátorem, který vytlačil ceny ropy z 13 letého minima počátkem února, kdy se ropa chvilku obchodovala kolem 25 $ na o více než 50% vyšší cenu o necelý měsíc později během jedné z nejzuřivějších světových sháněk po nedostatkovém zboží byla posedlost vyfabrikovanou povídačkou, že OPEC by mohl produkci omezit, nebo přinejmenším zmrazit. To jsme zesměšnili už před měsícem, když jsme napsali článek O tom „zmrazení ropy“: Ruská produkce ropy dosáhla v únoru nového post-sovětského rekordu“, který byl samo-vysvětlující: Podle výpočtů Juliana Lee z Bloomberg ruská produkce ropy a kondenzátu právě včera dosáhla nového post-sovětského denního rekordu 10,92 milionů barelů. Ten uvádí, že měsíční odhady jsou založeny na každodenních datech od ministerstva energetiky CUD-TEK za prvních 25 dnů a uplatněny na průměrnou sazbu za poslední týden pro poslední 4 dny. A po srovnání s revidovanými daty 10,91 milionu b/d to znamená, že Rusko vzalo to „zmrazení“ produkce vážně, když ji zmrazilo na nové rekordní výši produkce. Co je ještě zábavnější, je to, že to tzv. „zmrazení produkce“ přišlo v době, kdy jak Saúdská Arábie, tak Rusko, dva nejdůležitější exportéři ropy na světě, už produkují ropu na nejvyšší rekordní úrovni – nemohli by produkovat už více, ani kdyby chtěli. Pak to tzv. „zmrazení“ dosáhlo opravdu bizarního obratu před týdnem, kdy jsme poprvé slyšeli to, co v té době bylo jen hrubou fámou, konkrétně, že zatímco produkce OPEC je sice opravdu možná zmrazená, tak neexistuje absolutně žádné omezení pro export. Ve skutečnosti, čím je menší domácí poptávka po ropě, tím může být větší export (a v případě Saúdské Arábie a Ruska ještě rekordnější): Takže OPEC má problémy se skladováním ropy, kvůli čemuž omezuje produkci, ale exportovat bude, kolik to jen půjde. — zerohedge (@zerohedge) March 16, 2016 * * * Před momentem jsme se dověděli, že to ve skutečnosti nebyla „hrubá fáma“, nýbrž celá pravda, když Reuters referovala, že „Rusko bude do Evropy v dubnu exportovat více ropy než v kterémkoliv měsíci od roku 2013 – a to i přes plány Moskvy podepsat dohodu o globálním zmrazení produkce ve snaze zvednou ropě cenu.“ Když byl ruský ministr energetiky Alexander Novak tázán, čeho se bude tato dohoda týkat, tak reportérům řekl: „Diskuse je jen o zmrazení produkce. A ne o exportu.“ Vysokou úroveň ruského ropného exportu příští měsíc ve středu Reuters potvrdil monopol exportních potrubí Transněft. Podle této společnosti je Rusko nachystáno exportovat v dubnu z baltických mořských přístavů 7 milionů tun, tj. největší objem od října 2013. To znamená 9 procentní nárůst na 6,41 milionů tun plánovaných pro export v březnu. Kontextová reklama Sklik Reuters v tomto okamžiku potvrdila to, co jsme říkali celou dobu: že „zmrazení produkce“ je jen fraška střižená k vylákání ceny ropy nahoru, i když ve skutečnosti nejenže se produkce ropy nebude omezena, nýbrž se ještě zvedne export, aby se vynahradila klesající domácí poptávka (což se očekává u ropu exportujících zemí v depresi): Skutečnost, že ruský export roste, ilustruje, jak těžce se bude vynucovat dohoda, která má být finalizována 17. dubna v Kataru, a ukazuje potenciál mezer, jaké budou různé země moci využívat, aby si export ropy udržely, což otupuje zamýšlený dopad na ceny. Rusko může zvednout export, i když bude držet stagnující produkci, když nějakou ropu přesměruje od rafinerií na export. Moskva říká, že zmrazení se týká produkce, nikoliv zahraničních prodejů. Celý fór je teď už jen v obchodovacích algoritmech: jak jsme uvedli včera, dokonce IEA přiznává, že dohoda o zmrazení produkce „může postrádat smysl.“ Aby to bylo ještě lepší, Írán a Libye řekly, že se toho nezúčastní, přinejmenším prozatím, a produkci plánují zvýšit. A začíná to být ještě lepší: Nigérie, největší producent ropy v Africe, řekla, že se sice očekává, že vývozci ropy se shodnou na zmrazení produkce ropy příští měsíc v Doha, ale že ona plánuje svou vlastní produkci zvýšit. Jinými slovy, nejenže není žádná dohoda, nýbrž je to jen poslední potvrzení toho, že OPEC už není schopen prosadit vůbec nic, a že v podstatě už svůj status kartelu ztratil. Reuters potvrzuje, že jsme v tweetu říkali před týdnem: „Nárůst ruských exportů je převážně kvůli plánované údržbě rafinerií, což sníží jejich kapacity pro zpracování ropy. Rovněž se v tom odráží ruský ekonomický pokles, který snížil domácí poptávku po rafinérských produktech.“ Je tu ale ještě jeden faktor, podle jednoho obchodníka ruští producenti touží ochránit si svůj podíl na trhu s ropou v Evropě, kde tradiční ruskou dominanci ohrožují nově přicházející saúdské dodávky. „Samozřejmě, že nikdo neřekl, že ty trhy patří Matičce Rusi. Je to čistě komerční obchod,“ řekl tento obchodník, který mluvil pod podmínkou anonymity, protože není oprávněn mluvit s médii. „Ale trh je trh a nikdo se ho nevzdá.“ Co je na tom ale nejsměšnější, je to, že navíc k více než 30 milionům barelů ropy do zahraničí, které se brzy vyloží na pevninu jako podražení cen, způsobuje, že skladování ropy v zahraničí už přestává být ekonomické (jak jsme vysvětlili včera), když se globální přesycení dodávkami ještě zhorší díky takovým, jako Rusko, které se chystá vrhnout na zbytek světa bezprecedentní exportní záplavu. Podle kalkulací Reuters založených na datech ministerstva energetiky příští měsíc bude Rusko mít až 4,3 milionu tun nevyužité rafinérské kapacity, tj. více než dvojnásobek těch nevyužitých 1,9 milionu tun v březnu. Ruské rafinerie mají tradičně největší část kapacit vyřazených v dubnu, jelikož společnosti spěchají, aby stihly údržbu před vrcholem spotřeby ropných produktů v létě. To producenty donutí, aby přesměrovali ropu na export, protože není kde skladovat ropu, co by jinak šla do rafinerií. To znamená, že už příští měsíc bude z Ruska vyexportováno dalších 2,4 milionu tun ropy; jak se ta ropa prodá nějakým ochotným koncovým kupcům, aniž by se cena ropy zhroutila, když už teď je 3 miliony barelů denně na trhu jako nadprodukce, to není známo. Zdroj: zerohedge.com	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	1
4,276	Rusko se vyvléklo z řady ponižujících kosmických nehod, prohlásil Rogozin Ruskému kosmickému průmyslu se podařilo překonat řadu neúspěchů, nyní stojí na prahu nových technologických pokroků, informuje vice-premiér Dmitrij Rogozin. „Ruská kosmonautika sa vyvlékla z této řady proher, hanebných nehod a katastrof, stabilizovala otázky kvality, vykonala kvalitativní skok dále k vytvoření nejnovější technologie," řekl na ceremonii vyznamenávání vítězů a finalistů otevřeného konkursu na perspektivní kosmickou techniku. Do úkolů, které stojí před ruským kosmickým průmyslem, Rogozin zahrnul projekt vytvoření supertěžké rakety, která bude moci zajistit vytvoření obytné měsíční stanice. Podle slov vice-premiéra stojí světová kosmonautika na prahu intelektuálního skoku. „Ten, kdo tenhle cíl pochopí, kdo k němu položí technologickou a technickou cestu, opět získá vedoucí postavení na světě," řekl Rogozin. Přitom dodal, že v Evropě a Americe existuje jakási krize ve vytyčování cílů v kosmické sféře. „Všichni se zastavili na té technologické úrovni, nikdo neví, co dělat dále, kam jít," řekl vice-premiér. Ovšem, připomněl, že na záda dýchají nové kosmické velmoci — Čína a Indie, které mají „státní, plánované programy, jak dosáhnout svého".	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	1
3,676	Ruské VKS dostaly na základě nového kontraktu první čtyři Su-35 Čtyři nové víceúčelové stíhačky Su-35S, které byly předány ruským vzdušným a kosmickým silám (VKS), zamířily z továrního letiště v Komsomolsku na Amuru do evropské části Ruska. Informuje o tom vojenský blog bmpd, který zavedli pracovníci centra analýzy strategií a technologií. Nové stíhačky Su-35S jsou první stroje vyrobené v rámci pětiletého kontraktu na dodávku 50 stíhaček, který v prosinci roku 2015 uzavřelo ruské ministerstvo obrany se společností Suchoj. Prvních deset letadel tohoto typu má být předáno ruským VKS v roce 2016, informuje se v blogu. Su-35 je víceúčelová stíhačka generace 4++, posledníbojový letoun vyrobený na bázi podvozku T-10S, který se stal základem pro stíhačky řady Su-27/Su-30 a jejich modifikací. Je to konceptuálně nový stroj s aerodynamikou Su-27 a prvky palubního radioelektronického zařízení bojového letectva páté generace. V rámci současného státního zbrojního programu mají dostat vzdušné a kosmické síly 96 letadel Su-35S do roku 2020.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,229	Luboš Dobrovský: Gorbačov ve mně vyvolává smíšené pocity 2. března slaví pětaosmdesátiny Michail Gorbačov. O formátu této historické postavy, o dnešním vztahu k bývalému prezidentovi Sovětského svazu a o vlivu gorbačovské „perestrojky“ na utváření demokracie v Československu hovoří v interview pro Sputnik bývalý velvyslanec ČR v Rusku, jeden z prvních signatářů Charty 77 Luboš Dobrovský: Michail Sergejevič je v naše paměti uchováván jako někdo, v koho jsme začali věřit, jako někdo, kdo zmírní totalitní tlak, který byl vykonáván všude tam, kde vládly komunistické strany. Jeho «perestrojku» a jeho „glasnost" jsme si překládali jako odstranění cenzury, a «perestrojku» jsme chápali jako možnost začít zavádět některé prvky skutečné institucionální demokracie do našeho politického života. Gorbačov byl tedy vnímán jako naděje. Bohužel, ta naděje se v našem pochopení toho, co by «glasnost» a «perestrojka» mohly znamenat, nenaplnila. Na základě těch našich představ mělo dojit k určitému oslabení toho jediného vládnoucího prvku, to znamená, k oslabení komunistické strany. A nedošlo. Gorbačov je ale také ten, s kým je, možná ne tak docela pravém, ale přece jenom spojován ten základní okamžik, který se přibližoval a naplnil v 1989 roce pádem berlínské zdi. Gorbačov je také ten, který usnadnil a umožnil odsun sovětských vojsk z území tehdejšího Československa. To všechno jsou nesmírně pozitivní momenty, které, já doufám, nechceme zapomenut a také nezapomeneme. Gorbačov je pro mě alespoň také představitelem toho, že i v někdejším SSSR existovaly osobnosti, které si byly vědomy důležité potřeby proměn a přípravy nějakých demokratických instituci. Jak vnímáte Gorbačova dnes? Gorbačov je v současněji době jako by jiná osobnost. Jeho poslední vystoupeni, které jsem mněl moznost si přečíst, pro mě znamená podporu Vladimira Putina, který je pro mě (znovu zdůrazňuji, pro mě) a pro mnohé moje přátelé reprezentantem toho nejhoršího imperiálního postoje. Já rozumím tomu, co má pan Gorbačov na mysli tou výzvou, aby došlo konečně na jednání, v němž zbraně nebudou hrát hlavni roli. Ale nemá pravdu v tom, že jsou to USA a NATO, které jsou nositelem této vojenské hrozby světovému míru. Já rozumím tomu, že pan Gorbačov má na mysli to, co on sám svého času dělal, ale bohužel jeho dnešní následovník děla pravý opak. A já bych očekával od pana Gorbačova, že si toho je vědom. Ale ani tento jeho postoj nemůže v mé paměti oslabit pozitivny vliv, který na světovou politiku svého casu jako prezident ruský měl. Pane Dobrovský, pracoval jste v Moskvě. Neměl jste náhodou možnost setkat se s Michailem Gorbačovem? Já jsem se s panem Gorbačovem setkal několikrát. Ta setkaní ve mě vyvolávala smísené pocity. Protože už tenkrát byl pan Gorbačov člověk, který byl nositelem jaksi poněkud oportunního postoje k tomu, co v Rusku postupně zaváděli. Já jsem se s ním setkal nejenom v Moskvě, ale setkal jsem se s ním i v Praze. Zkratka, došlo k nějaké změně, došlo k nějakému zvratu. A pan Gorbačov svými současnými postoji, svými texty už není tou nadějí, kterou kdysi býval. Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
4,967	Avantgardní umělec v Rusku maloval pyje. Teď se hodlá vyřádit na zámku Karla Schwarzenberga, který jej ubytoval Čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg propůjčil zámek Čimelice ruskému umělci, a to ne jen tak ledajakému. Může tu pracovat režisér Oleg Vorotnikov z radikální a notně provokující skupiny Vojna. Vorotnikov byl v září v České republice zatčen, a to na základě mezinárodního zatykače vydaného Interpolem na žádost Ruska. Po krátké době byl však propuštěn z vazby. Oleg Vorotnikov bude mít k dispozici zámek Čimelice patřící Karlu Schwarzenbergovi. Pochlubil se tím na sociální síti Facebok. Muž, který je v Rusku stíhán za údajný útok na policistu, vede uměleckou skupinu, která na sebe upoutala pozornost např. skupinovým sexem v moskevském biologickém muzeu. „Co bude Vojna v Čimelicích natáčet, exministr neupřesnil. Sama skupina na svém Facebooku napsala, že jí zámek, v němž Schwarzenberg v době německé okupace strávil část dětství, bude sloužit jako ‚umělecký ateliér‘,“ napsal server Aktuálně.cz. Schwarzenberg se prý s Vorotnikovem setkal asi dvakrát v životě a moc ho nezná, ale na tom, že umělci poskytl zámek k práci, nevidí nic divného, protože už se tam v minulosti natáčelo. Vorotnikov byl v České republice zatčen v září tohoto roku, a to na základě zatykače vydaného Ruskem. Krátký čas Vorotnikov dokonce strávil ve vazbě, ale když slíbil, že se bude zdržovat na území České republiky, z vazby byl propuštěn. V Rusku se skupinou Vojna předvedl několik radikálních kousků "na hranici společností nastavených zákonů". Pro PL.cz vzpomínal například na akci "Malování čuráka". "Sbírali jsme lidi i z řad marxistů, přišli jsme k nim a zeptali se jich, kdo chce namalovat čuráka a oni hned souhlasili a dohodli jsme se, že to uskutečníme. Řada lidí, kteří se malování pyje zúčastnili, byli velmi mladí radikální novomarxisté a nadšeně říkali, že je čurák přesně způsob, jak vysvětlit jejich ideje," řekl pro PL.cz	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
2,067	MZV RF považuje zpřísnění sankcí proti KLDR za zbytečné Zpřísnění sankcí proti Pchjongjangu způsobí humanitární krizi v KLDR a nevyřeší severokorejský problém. Prohlásil to náměstek ruského ministra zahraničí Igor Morgulov na zasedání diskusního klubu Valdaj v Soulu. „Nemyslím, že posílení nátlaku bude mít výsledky, s kterými počítají autoři této politiky. Jsem přesvědčen, že máme-li za cíl, aby se KLDR vzdala jaderných zbraní a raketových programů, bude to poslední, čeho se Severokorejci vzdají v důsledku tohoto nátlaku," řekl. Morgulov předtím nevyloučil apokalyptický scénář vývoje událostí na Korejském poloostrově a vyzval Washington a Pchjongjang, aby „si vydechly" a zahájily jednání. Podle názoru náměstka ministra zahraničí dovolí pauza ve vztazích USA a KLDR vzdálit se od nebezpečné hranice, u které dnes stojí.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
2,009	Veselý mlékař: jak se dá splnit americký sen v Rusku. Video Američan Justus Walker se zabývá farmářstvím v Rusku a také je znám jako Veselý mlékař (Merry Milkman) kvůli svému jiskrnému citu pro humor. V tomto videu farmář s nakažlivým smíchem mluví o mostu, který postavil v ruském regionu Altaj. Walker o farmě snil od dětství a v roce 2004 založil vlastní byznys v Rusku. Farmář má youtube blog, kde vypráví o kráse venkovského života v Rusku.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,713	Valné shromáždění OSN projedná ukrajinskou rezoluci o lidských právech na Krymu Návrh rezoluce Ukrajiny o situaci v oblasti lidských práv na Krymu se bude projednávat na Valném shromáždění OSN. Dokument, který vůči Rusku směřuje řadu doporučení, byl schválen Třetím výborem Valného shromáždění OSN pro sociální, humanitární a kulturní otázky v úterý a bude projednán na plenárním zasedání aktuálního 72. valného shromáždění. Rusko požádalo o provedení hlasování o dokumentu. Návrh získal podporu 71 zemí, 25 zemí vystoupilo proti, dalších 77 zemí se zdrželo. Pro hlasovala většina evropských zemí plus USA. Proti byla Čína, Rusko, Indie, Srbsko, Arménie, Kuba, Írán, Kazachstán, Bělorusko, Uzbekistán a další. Dokument „Situace v oblasti lidských práv v Autonomní republice Krym a Sevastopolu" byl připraven Ukrajinou, spoluautory je dalších 40 zemí, mezi nimi je Velká Británie, Německo, Lotyšsko, Polsko, USA, Litva, Francie, Finsko a Estonsko. „Pojednává o porušování a poškozování lidských práv a diskriminačních opatřeních proti obyvatelům dočasně okupovaného Krymu". Zástupce ruské mise při OSN Anatolij Viktorov zase prohlásil, že delegace Ukrajiny se pokouší využít téma lidských práv "pro protlačování svých politických úmyslů". „Hlavní cíl je očividný — nejedná se o starosti o práva člověka, ale o jeden z článků řetězu zoufalých ukrajinských pokusů o změnu statusu Krymu jakoukoli cestou," prohlásil. Viktorov upozornil na to, že autoři rezoluce se úporně snaží prezentovat situaci na Krymu jako nějaký ozbrojený konflikt. „Cožpak se to nedělá pro to, aby bylo zkoušeno vytvořit pseudodiplomatické ospravedlnění pro vojenské provokace a dobrodružství? Ti, kdo tento projekt podporují, přiživují tyto velmi nebezpečné fantasie Kyjeva a budou nést spoluodpovědnost za možné následky," zdůraznil ruský diplomat.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
2,774	Prezident Zeman pro ruskou agenturu zkritizoval postoj EU ke Krymu. Unii prý chybí silný vůdce Evropská unie uplatňuje v otázce připojení Krymu k Rusku politiku dvojího metru, což je chyba. V rozhovoru, který dnes zveřejnila ruská tisková agentura TASS, to prohlásil Miloš Zeman. Český prezident v pondělí odlétá na pětidenní státní návštěvu Ruska, kde se setká s nejvyššími představiteli země – prezidentem Vladimirem Putinem a premiérem Dmitrijem Medveděvem. Ruské agentuře Zeman mimo jiné řekl, že EU postrádá silné vedení. „Na jedné straně je tady Kosovo, kde existovala záruka (autonomie v rámci Srbska) ze strany OSN. Tato záruka nebyla naplněna. Na druhé straně je Krym, kde proběhlo referendum. Je to politika dvojího metru, a to je špatně,“ řekl podle ruské agentury Zeman. Podle informací ČTK se český prezident označil za jediného evropského politika, který v tomto smyslu hovoří. To ale podle něj neznamená, že i jiní nesmýšlejí podobně. Zeman soudí, že jen „nemají dost statečnosti, aby se vyslovili veřejně“. Miloš Zeman se v rozhovoru vyslovil pro rozšíření spolupráce evropských zemí s Ruskem v boji proti terorismu. „Nikdo nespojuje víc než společný nepřítel. A Rusko má v této otázce svou historickou zkušenost. Proč bychom se nespojili v boji proti islámskému extremismu?“ citovala agentura českého prezidenta. Evropská unie podle Zemana postrádá silné vedení. „Spojené státy mají silného vůdce, kterým je prezident. Platí to i o Rusku nebo Číně. Řekněte mi, kdo je silným vůdcem Evropské unie? Nikdo takový bohužel není,“ uvedl. Zeman ruské agentuře řekl, že je zastáncem ochrany válečných pomníků sovětských vojáků v České republice. Stav památníků, na jejichž zachování velmi záleží Kremlu i velké části ruské veřejnosti, ruská oficiální místa v případě Česka – na rozdíl například od Polska – hodnotí vysoko. Znepokojení Moskvy, vyjádřené i diplomatickou cestou, vyvolávají ale dlouhodobé spory o osud pomníku sovětského maršála Ivana Koněva v pražských Dejvicích. Městská část je vystavena kritice od levicových politiků, že hodlá pomník odstranit. Zastupitelstvo se brání tvrzením, že místo odstranění pomníku schválilo návrh na osazení piedestalu cedulemi v českém, ruském a anglickém jazyce. Maršála Koněva, který se podílel na osvobozování Prahy na konci druhé světové války, ale i na potlačení maďarského povstání v roce 1956, si Zeman váží a je si jist, že jeho pomník v Praze zůstane. „Lidé, kteří se pokoušejí přepisovat naše dějiny, tyto dějiny nechápou,“ řekl prezident a dodal, že takoví fanatici jsou v každém státě. V Česku jich ale podle něj není mnoho.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,949	Putin navrhl, aby byl vypracován komplexní program obnovy Sýrie Prezident Vladimir Putin během setkání s prezidenty Turecka a Íránu v Soči navrhl, aby byl vypracován komplexní plán na obnovu Sýrie. Ruský prezident vysvětlil iniciativu „kolosálním rozsahem zkázy" v republice. Uvedl, že režim zastavení bojových akcí v Sýrii je dodržován, zóny deeskalace fungují a „statisíce uprchlíků se vracejí do svých domovů". Íránský prezident Hasan Rúhání prohlásil, že základna Islámského státu je zničena a ostatní skupiny mají blízko k rozpadu, ale je nutné pokračovat v boji. Obvinil také „některé velmoce" z podpory terorismu kvůli „krátkozrakým cílům". Ruský prezident je přesvědčen, že úspěch přeměny bude záviset i na řešení sociálně-ekonomických problémů v Sýrii, obnovy průmyslu, zemědělství, infrastruktury, zdravotnického a vzdělávacího systému.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
4,113	Rusko ustanovilo rekord v exportu myček Ruský export myček v lednu-září roku 2016 vyrostl 2,2krát do rekordních 934 tisíců kusů. Cena za hranice vyvezené produkce také vyrostla 2,2krát – na hranici 155 milionů dolarů. To ve čtvrtek 24. listopadu prohlásili v Ruském exportním centru. „Ve světovém měřítku se Rusko nachází ve skupině velkých exportérů myček a nachází se na osmém místě před Španělskem, USA a Jižní Koreu," říkají materiály centra. Rusko se stalo netto-exportérem myček v roce 2015. Předchozí exportní rekord byl zaznamenám v roce 2013 — 661 tisíc kusů za 144 milionu dolarů. Pokud touto dobou 75% produkce směřovalo do zemí SNS (hlavně na Ukrajinu, do Běloruska a Kazachstánu), tak v tomto roce bylo 55% dodáno do dalekého zahraničí. Největšími odběrateli ruský myček jsou Poláci (21% z celého exportu), Rumunsko (10,6%), Itálie (10,2%), Německo, Srbsko, Lotyšsko a Maďarsko (1,5-2%). V SNS zůstávají největšími odběrateli Kazachstán (18,7%), Ukrajina (13,5%) a Bělorusko (7,1%).	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
8	Putin: Rusko nikdy nevydá své občany v souvislosti s ovlivněním amerických voleb „Nikdy. Nikdy. Rusko nevydá nikomu žádného ze svých občanů,“ řekla ruská hlava státu. Putin se v rozhovoru také vyjádřil, že k dané situaci nebude mít velmi co říci, pokud Spojené státy neposkytnou „nějaké materiály, detaily a data“. Rusko je podle něj „připraveny se ně podívat a popovídat se o nich“. Prezident zároveň zdůraznil, že ruská vláda neměla žádnou roli v řízení obviněných Rusy, aby jednali proti USA. „Vím, že nezastupují Rusko ani ruské úřady,“ uvedl a dodal, že netuší co přesně daní lidé dělali. Spojené státy s Ruskem nemají smlouvu o vydání občanů a nemohou zemi přesvědčit, aby jim své občany vydala. Vydání Rusů do zahraničí brání i klauzule v ruské ústavě, která tento krok zakazuje. Úřad speciálního vyšetřovatele ruského zasahování do amerických prezidentských voleb Roberta Muellera vznesl proti 13 Rusům a třem ruským společnostem obvinění minulý měsíc. V 37 stránkové obžalobě uvádí, že daní ruští pracovníci pracující pro Internetovou výzkumnou agenturu používali falešné identity na sociálních sítích, vystupovali na internetu jako Američané a jejich hlavním záměrem bylo „podněcovat konflikty v rámci politického systému Spojených států“. Ruské koření těchto aktivit se údajně snažili zakrýt koupí prostoru na amerických serverech a používáním amerických poskytovatelů e-mailových služeb.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,757	Omluvte se Schapirovi, vyzvali prezidenta Hamáček a Jurečka. A Ovčáček už zareagoval Prezident Miloš Zeman by se měl podle předsedy Sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) omluvit americkému velvyslanci Andrew Schapirovi za svůj výrok o diplomatově neúčasti na oslavách státního svátku 28. října na Pražském hradě. Hamáček to uvedl na twitteru. K omluvě hlavu státu vyzval také ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který kritizoval i prezidentova mluvčího za jeho dnešní výrok o Schapirově odchodu z funkce. „Netřeba se omlouvat neviditelnému,“ reagoval na dotaz ČTK mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zeman Schapira ve středu obvinil, že se „jako téměř jediný z velvyslanců“ neúčastnil oslavy státního svátku 28. října. Americké velvyslanectví ale tvrzení odmítlo. Podle ambasády Schapiro na ceremoniálu ve Vladislavském sále byl. Potvrdil to dnes také německý velvyslanec v Česku Arndt Freytag von Loringhoven, který vedle Schapira seděl. „Pan velvyslanec byl v tom případě během slavnostních okamžiků 28. října na Hradě neviditelný,“ reagoval ve středu na sdělení amerického velvyslanectví prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Jurečka dnes kritizoval také Ovčáčkův výrok, který na twitteru vítal očekávaný konec Schapira ve funkci velvyslance. „Krásným dárkem k mým lednovým narozeninám bude odchod nediplomata. Bude to významné posílení našich historicky pevných vztahů k USA,“ napsal prezidentův mluvčí. Podle Jurečky chybí Ovčáčkovi férovost, schopnost přiznat chybu a omluvit se. Schapiro pravděpodobně po nástupu nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa do úřadu opustí svou funkci. U politicky jmenovaných velvyslanců, kteří nejsou kariérními diplomaty, je odchod při změně americké administrativy pravidlem, řekl ČTK bývalý český velvyslanec ve Spojených státech Petr Kolář. Schapira jmenoval velvyslancem současný americký prezident Barack Obama a diplomat se ujal funkce na konci září 2014. Během svého působení v Praze se Schapiro dostal do sporu s českým prezidentem. Velvyslanec měl loni výhrady k Zemanově cestě na oslavy konce druhé světové války do Moskvy, kterých se kvůli ruské anexi Krymu a kvůli konfliktu na východě Ukrajiny neúčastnila většina evropských státníků. Zeman na to reagoval, že Schapiro má zavřené dveře na Hrad, velvyslanec se tam však při oficiálních příležitostech později objevoval.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
3,210	Lavrov: Moskva je znepokojena orientací NATO na zastavení Ruska Moskva je znepokojena orientací NATO na zastavování Ruska, což vede k oslabení strategické stability na evropském kontinentu, a čeká konkrétní odpověď na svoji iniciativu na obnovení spolupráce s aliancí. To oznámil ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov. „My jsme opakovaně uvedli, že se nechystáme třískat dveřmi. Neřešitelné problémy při dobré vůli všech stran v našich vztazích se Západem nejsou. Pro prolomení současného negativního trendu je nutné opustit mylnou logiku dosažení výsledku za každou cenu, navazovat sebestředné dohody a schémata součinnosti bez zohlednění zájmů partnera. Očekáváme od členů NATO konkrétní odpověď na naši iniciativu o obnovení spolupráce," řekl Lavrov v Aténách na ceremoniálu, kdy mu byl udělen čestný doktorát Pirejské univerzity. Lavrov podotkl, že k ruským hranicím se přemisťuje vojenská infrastruktura, technika i vojska, zvyšuje se počet a rozsah cvičení a nepřestává výstavba systému protiraketové obrany. „Je smutné, že NATO opouští profesionální dialog s Ruskem," citují ministra zahraničí Ruska RIA Novosti.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
4,058	Kyjev se chystá od 1. prosince odpojit LLR vodu Kyjev se od 1. prosince chystá odpojit dodávky vody v Luhanské oblasti, která není pod jeho kontrolou, prohlásil náměstek ministra Ukrajiny ve věcech okupovaných území Georgij Tuka. „Zabezpečení občanů pitnou vodou je povinností státu. Je to humanitární část, která se nachází pod stálou kontrolou mezinárodních organizací… Platnost dohody končí 1. prosince, Ukrajina poté nebude mít jinou možnost, než úplně odpojit zásobování vodou," napsal Tuka na své stránce na Facebooku. Podle jeho slov bylo v Minsku dosaženo dohody o vytvoření ukrajinského podniku pro vypočítávání spotřebované vody. Úředník také řekl, že zadluženost LLR vůči Popasjanským vodním kanálům, které provádějí dodávky vody, převyšuje 4,7 milionu dolarů. Pozorovatelé OBSE dříve prohlásili, že transportní a ekonomická blokáda vedou k humanitární katastrofě v regionu a vyzvali Kyjev, aby ji přerušil.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
3,618	Daily Mail: Ruské hranice bude střežit robot-zabiják V Rusku byly vyvinuty nové roboty, které mohou objevovat a zasahovat nepřátelskou techniku nebo lidi ve velkých vzdálenostech, píše Daily Mail. Podle slov autora článku budou těmito zařízeními vybaveni ruští pohraničníci. V příhraničním pásmu budou objevovat a odvracet pozemní i vzdušné hrozby ještě před tím, než zasáhnou ruské území. Jeden z agregátů bude působit pod kontrolou ruských pohraničníků, avšak podle slov projektantů mohou dokonalejší modely fungovat i bez přítomnosti člověka a rozpoznat nepřítele nebo spřátelené síly. Jak zdůrazňuje Daily Mail, umožní nová zbraň Moskvě čelit vzrůstajícímu počtu výzvědných letů v ruském vzdušném prostoru. Jak dále píše autor článku, středem mimořádného zájmu jsou taková zařízení v kombinaci s dalekonosnými raketovými nebo dělostřeleckými komplexy: mohou zasáhnout cíl vzdálený několik kilometrů s neuvěřitelnou přesností. Když se ruským armádním činitelům jednou podaří spojit robota Polet s dříve vyvinutým granátometem s dálkovým ovládáním, pak bude mít Rusko jeden z nejlepších systémů ostrahy hranic na naší planetě," píše Daily Mail.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
4,386	Osvobození Mosulu může trvat několik měsíců, domnívají se v USA Operace na osvobození iráckého Mosulu od teroristů v Rusku zakázané skupiny Islámský stát bude letos jen stěží ukončena, oznámil ve středu ve Washingtonu velitel Centrálního velení ozbrojených sil USA generál Joseph Votel. Podle něj bude na osvobození města potřeba ještě „několik měsíců". Tím Votel nepředpovídal, jestli bude operace ukončena do inaugurace zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa, která je naplánována na 20. ledna. Podle něj cílem vojáků zůstane vytvoření progresivního momentu a tlačit na teroristy takticky, finančně a politicky. „Bude to dlouhá bitva… Nebude to procházka růžovým sadem," řekl Votel na fóru bezpečnosti, které organizovala Iniciativa zahraniční politiky ve Washingtonu. On také zdůraznil nebezpečí jiných teroristických skupin Al-Káidy a Džabhat An-Nusry, které podle něj potřebují „dlouhodobou pozornost" vojáků USA.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
2,014	Bombardéry Tu-22M3 zaútočily na objekty teroristů v Dajr az-Zauru Šest strategických bombardérů Tu-22M3 zaútočilo na objekty teroristů Islámský stát na západním břehu Eufratu u obce Abbas v provincii Dajr az-Zaur. Informuje o tom tisková zpráva Ministerstva obrany RF, kterou obdrželo RT. Uvádí se, že doprovod a krytí bombardérů letících z území Ruska vykonávaly stíhací letouny Su-30SM z letecké základny Hmeimim. „V důsledku útoky byly zasaženy opěrné body teroristů a shromaždiště bojovníků," oznámili na ministerstvu.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
5,381	Dita Charanzová nejen k uprchlíkům: Evropská komise dlouho přešlapovala, nebyla schopná akce. Promarněná šance... CIVILIZACE A MY Evropská unie promarnila šanci rychle a správně zasáhnout hned v počátcích migrační krize. Zacyklila se v problematice povinných kvót a na přerozdělování uprchlíků, tvrdí europoslankyně hnutí ANO Dita Charanzová. Podle svých slov je optimistkou a věří, že ze současných problémů vyjde evropská osmadvacítka jednotná a silnější. Minské dohody nejsou dodržovány, tvrdí to i ruská strana. Můžeme očekávat další konflikty na Ukrajině, nebo se situace zklidní? Pevně věřím, že situace na východě Ukrajiny nebude dále eskalovat. Pravdou je, že Ukrajina se trochu vytratila z hledáčku Evropské unie i zbylého světa – a to zejména v konfrontaci s konfliktem v Sýrii a souvisejícími problémy, které nás nyní pohltily více. Nicméně zodpovědnost za své kroky Rusko pociťuje – jednak hmatatelnou izolací od demokratických zemí, fakticky také ekonomickými dopady uvalených sankcí. Bylo by tedy pro všechny žádoucí, aby se země znovu pokusily najít mírové urovnání konfliktu a jeho co nejbližší ukončení. Řekla jste, že se musíme smířit s tím, že Evropa, respektive svět, není momentálně tak bezpečné místo pro život, jako možná ještě před pár lety byl. Je proto třeba stavět se k problémům čelem. Nechala jste se slyšet, že se o tom spíše mluví, začalo se už něco dít? Některé pozitivní kroky se od té doby skutečně udály. Rozvinul se dialog s Tureckem, které je pro nás klíčový partner v řešení krize, Řecko buduje požadované hotspoty, které by měly fungovat jako vstupní brána do Evropské unie a v ideálním případě také místo, odkud se budou neoprávnění žadatelé vracet od evropských hranic zpět do svých vlastí. Mocnosti světa jednají o možnosti příměří v Sýrii, objevují se návrhy na vytvoření bezletových zón. Švédsko a Německo daly jasně najevo, že budou vracet neúspěšné žadatele o azyl, tedy takzvané ekonomické uprchlíky, kteří se nevydali na cestu Evropou v důsledku ohrožení vlastní bezpečnosti, ale s vidinou nějakých ekonomických výhod. Rovněž NATO se rozhodlo pomoci Evropské unii, Turecku a Řecku a angažuje se v oblasti, kterou dnes proudí většina uprchlíků. Takže ano, věci se daly do pohybu, možná později a ne tak rychle, jak bychom si představovali, ale jsem i za ně ráda a doufám, že se dostaneme do tempa. Prohlásila jste, že Komise Evropské unie naprosto selhala. V čem konkrétně? Jde jen o tu rychlost reakce? Nebo jí vytýkáte i další věci? Komise opravdu podle mne až příliš dlouho přešlapovala na místě, nebyla schopná akce, kterou si situace žádá. Zacyklila se na problematice povinných kvót na přerozdělování uprchlíků, což byla promarněná šance hned v počátcích krize začít prosazovat efektivnější opatření, která by byla akceptovatelná všemi státy. Ale jak jsem již řekla, nyní se konat začalo. Otázkou je, zda je to zásluha Evropské komise nebo členských států. Podle vás se kvůli řešení migrační krize možná budeme muset vzdát kousku svobody či demokracie. Známé citáty historických osobností před tím varují. Abychom se pod rouškou bezpečí nepřipravili o veškerou svobodu. Považujete to za riziko? Vím, že toto jsou velmi citlivé otázky. Nemluvím tu ale o vzniku nějakého velkého bratra, který nás bude sledovat doma v obýváku, ale pokud si „koupím“ bezpečnost mých dětí i svou vlastní třeba tím, že se budou v rámci Evropské unie uchovávat seznamy cestujících v letecké přepravě, které si budou moci jednotlivé země poskytovat v případě nějakého podezření, pak je to pro mne daň, kterou jsem ochotna zaplatit. Je nutné najít správnou rovnováhu, nicméně jsem přesvědčena o tom, že větší důraz na bezpečnost nikterak naše svobody ani demokracii neoslabí. Jak stabilní je nyní spojení osmadvacítky Evropské unie? A vydrží? To spojení je v těchto dnech opravdu křehké. K různosti postojů vůči migrační vlně se nám připojují problémy s Řeckem, otazník nad budoucností Velké Británie, respektive jejím setrvání v Evropské unii. Pokud by k takzvanému brexitu skutečně mělo dojít, pak by to mohl být začátek drolení zbytku Unie. Doufám proto, že britští voliči v referendu dají Evopské unii ještě šanci. Jak ji udržet pohromadě? Řekla jste, že Evropa teď musí učinit vše, aby zůstala jednotná, kromě jiného posílit vnější ochranu hranic. Znamená to tedy sáhnout do svých kapes a pomoci finančně Řecku či Turecku nebo poskytnout vlastní vojáky? Co dál? Je třeba si uvědomit, že řecká vnější hranice není jen hranicí Řecka, ale že je to hranice Evropy, tedy i Česka. K ochraně této hranice tedy musíme přistupovat společně. Kromě vámi zmíněných možností tak musíme pokračovat i v dialogu o samotném konfliktu, hledat jeho řešení, pokračovat ve spolupráci nejen s Tureckem, ale i se zeměmi, jako je Libanon či Jordánsko, důsledně se věnovat repatriaci ekonomických migrantů, pokračovat v humanitární pomoci, vyhlásit boj s pašeráky lidí, což je velký úkol pro Turecko a pravděpodobně i Řecko a podobně. Je to mix jednotlivých kroků, které je třeba důsledně vykonat, pokud bychom využili jen některé, respektive zůstali u polovičatých řešení, byla by to chyba. Stmelí, nebo nakonec rozdělí nás migrační krize? Zatím spíše rozděluje, ale ještě není nic ztraceno. Možná jsem nenapravitelný optimista, ale stále vidím světlo na konci tunelu, tedy že Evropská unie vyjde na konci té krize jednotná a vnitřně posílená. Co si myslíte o reakcích českých politiků k situaci s uprchlíky? Racionální a řekněme rezervovaný přístup je podle mne rozumný, souhlasit ale nemohu s některými nenávistnými projevy vůči lidem jiné rasy či vyznání. Pomáhají, nebo škodí ruské zásahy v Sýrii? Není tajemstvím, že Rusko dlouhodobě pomáhá vyzbrojit Sýrii. Jde i o zájmy Ruské federace? Zásah Ruské federace v Sýrii je bezpochyby sledován ruskými zájmy. Zcela jistě se dnes hraje o případné rozdělení sfér vlivu po skončení konfliktu. K hodnocení efektivity zásahů máme dnes ještě příliš málo informací, situace je skutečně nepřehledná. Za důležité považuji to, že Ruská federace a Spojené státy začaly o svých cílech hovořit, že to – snad – vypadá, že se dokáží shodnout na nějakém postupu. Cestujete mezi Francií, Belgií a Českou republikou. Když srovnáte všechny země, kde je život pro lidi momentálně nejpříjemnější? Z hlediska ekonomického i dalších… V tomto asi nejsem nekritická. Neumím si představit, že bych se někam odstěhovala natrvalo; vždycky, když se domů vracím, těším se. Česko je doma. Jak řeší v Belgii a ve Francii živnostníky? Existují zde v nějaké podobě a mají něco jako elektronické registrační pokladny? Ve Francii, stejně jako v Belgii a ostatně celé Evropské unii existují živnosti a lidé, kteří v nich podnikají, typický příklad jsou maloobchodníci, restauratéři či takzvané svobodné profese. Představují poměrně velkou skupinu ekonomicky produktivní populace, což znamená, že také generují nezanedbatelný objem daní. V obou zemích také již několik let existuje systém registračních pokladen, který se neustále upravuje podle toho, jak se dále vyvíjejí technologie a také daňová legislativa. Obecně je to ale trend, který v této oblasti pozorujeme ve všech státech v Evropě. Při svých cestách v podstatě využíváte otevřené hranice Schengenu. Co by podle vás znamenal jeho konec, tedy uzavření vnitřních hranic? Došlo by ke kolapsu v obchodě, jak varují někteří politici i odborníci? Údajně jde také o stovky tisíc pracovních míst, která s tím souvisí… Určitě by to bylo velmi citelné. Nechci hovořit přímo o kolapsu, ale rozvaha o ztrátě pracovních míst a poklesu exportu je naprosto reálná. Česká velmi silně proexportně orientovaná ekonomika by uzavřením Schengenu určitě citelně utrpěla. Studie UniCredit zveřejněná v minulém týdnu dokonce uvedla, že Česko a Slovensko by byly uzavřením Schengenu dotčeny úplně nejvíce z celé Evropské unie. Odhadovaná ztráta byla vyčíslena až na dvanáct miliard korun ročně. A nakonec, měli bychom nyní podle vás uzavřít vnější hranice Schengenu? Případně kdy? Měli bychom je určitě lépe chránit na suchu i na vodě. Pokud se nám toto povede, není třeba hranice zavírat, což by nakonec samo o sobě bylo technicky téměř nerealizovatelné.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,401	V Kremlu uvedli témata možné schůzky Putina a Trumpa Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov vyjmenoval možná témata, o kterých mohou jednat prezidenti Ruska a USA během svého setkání na okraji summitu APEC. Podle Peskova Vladimir Putin a Donald Trump mají mnoho témat k rozhovoru a je v zájmu obou stran, „aby si oba prezidenti našli čas pro víceméně dlouhý dialog". Novináři se ho zeptali, zda Putin a Trump budou mluvit i o severokorejské problematice, na což Peskov odpověděl, že „to s velkou pravděpodobností lze předpokládat". Přitom dodal, že v této otázce mezi Ruskem a USA neprobíhá žádná spolupráce. „Pouze se příležitostně vyměňují názory," vysvětlil Peskov.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
8,083	Ministerstvo zahraničí USA: Sankce týkající se Krymu zůstanou do jeho navrácení Ukrajině Ministerstvo zahraničí USA zveřejnilo těsně před druhým výročím začlenění Krymu do Ruské federace prohlášení, ve kterém slíbilo, že sankce vůči ní budou platit do té doby, dokud nebude poloostrov „vrácen Ukrajině“. „Pro nás jsou nepřijatelné jakékoli změny hranic silou ve 21. století. Sankce spojené s Krymem budou platit do té doby, dokud trvá jeho okupace. Znovu vyzýváme Rusko, aby skoncovalo s okupací a vrátilo Krym Ukrajině", prohlásil oficiální mluvčí ministerstva zahraničí John Kirby. Samotní zástupci komunit ale hovoří o tom, že nyní se cítí v bezpečí tak, jako nikdy před tím. Například vedoucí krymsko-tatarského hnutí Krym Remzi Iljasov zdůrazňoval už dříve, že jedinou hrozbu pro ně znamenají informační podvrhy a výzvy přicházející zvenčí, kterými se snaží způsobit rozkol v řadách krymských Tatarů a postavit je proti ostatním obyvatelům poloostrova.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
3,681	Ministr hospodářského rozvoje RF byl obviněn z přijetí úplatku Vyšetřovací výbor zahájil trestní stíhání vůči ministru hospodářského rozvoje Alexeji Uljukajevovi. Přijal úplatek ve výši dva miliony dolarů. Výbor sdělil, že trestní stíhání ministra souvisí s koupí společností Rosněfť státního balíku akcií ropné společnosti Bašněfť. Ministerstvo hospodářského rozvoje, které vede Uljukajev, mělo schválit posudek pro kupní smlouvu. Podle jejích slov byl ministr přistižen při činu při přijetí úplatku v částce dvou milionů dolarů. Zdroj RIA Novosti z pořádkových orgánů sdělil, že na případu Uljukajeva pracovala FSB víc než rok. Dnes hodlají vyšetřovatelé vznést proti Uljukajevovi obžalobu, po čemž se obrátí na soud se žádostí o ministrovo zatčení.Premiér Dmitrij Medveděv projednal s prezidentem Vladimirem Putinem Uljukajevovo zatčení a vyslovil se pro důkladné vyšetření případu, informuje vládní tisková služba. Tiskový tajemník prezidenta RF Dmitrij Peskov prohlásil, že Putin byl od počátku práce na případu informován o jejím průběhu. „Prezidentu o tom přirozeně referovali. Ví o tom. Hlásili mu to vlastně od začátku sledování. Měl tedy veškeré informace. Ale opakuji ještě jednou, že jde o velmi vážná obvinění. A rozsudek o jejich oprávněnosti může vynést pouze soud," zdůraznil Peskov.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
432	Kohlíček: Čeho jsem si všiml ve volebních místnostech v Krasnodaru Drtivé vítězství Vladimíra Putina v prezidentských volbách okamžitě vyvolalo zvěsti o podvodech. Člen delegace Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, člen Evropského parlamentu Jaromír Kohlíček strávil celý den ve volebních místnostech v Krasnodaru. Pozdě večer, když se začaly počítat hlasovací lístky, dal rozhovor Sputniku. Kohlíček: Já jsem teď v jedné komisi, kde právě teď končí práce a budu mluvit přímo do mikrofonu. Byl jsem asi v osmi volebních komisích, v komisi, kde jsem teď, jsou dvě elektronické urny, kterými prošly hlasovací lístky. Jsou tu dvě mladé dívky (veřejní pozorovatelé od kandidáta Javlinského), které zřejmě dostaly zadání vymyslet něco, aby komise nemohla dokončit svoji práci. Neustále vymýšlely hlouposti, například si stěžovaly, že hraje hudba. Hudba byla u komise, profesionální hudebníci, protože je to v budově filharmonie, nelíbilo se jim, že zde hraje hudba. Takové věci tyto dvě dívky vymýšlely. A právě teď volební komise podepisuje hlasovací protokol. Vydaných lístků bylo 1283 a dívkám se zase nelíbí, že ani po třetím sčítání to prý nebylo správně sečteno. Zdá se, že dívky přišly s nějakým speciálním zadáním. Ale to, co jsem viděl, bylo velmi korektní. U žádné komise jsem neviděl nic mimořádného, chodilo hodně lidí. Už po poledni v některých komisích kam jsem přišel, bylo přes 50 % voličů, takže musím říct, že to na mě dělá dojem velmi korektního průběhu voleb a velmi bych si přál, aby elektronické urny, které jsme viděli, mohly do budoucna být v každé volební komisi, které hned zpracují výsledky, a snižuje se tím možnost mnohdy až nesmyslných požadavků od pozorovatelů. Ano, byl jsem ve více než sedmi volebních místnostech v různých částech Krasnodaru. Byli jsme dokonce i v jedné vesnici, která patří k městu, ale je to předměstí, které je oddělené, kde byly dva volební okrsky ve škole. Bylo to velmi zajímavé a všude je ta účast opravdu velmi vysoká. Zaznamenal jste nějaká porušení při hlasování ve volebních místnostech? Ne, nic takového jsem neviděl. Setkal jsem se naopak s tím, že volební komise byla velmi korektní, když přišla například paní bez občanského průkazu, říkali, že „ne, hlasovat nemůžete, i když vás znám, musíte si skočit domů a potom znovu přijďte, jinak vás nenecháme hlasovat". V Moskvě byly v ranních hodinách v řadě místností obrovské fronty. Říkají, že to byly nějaké organizované skupiny, vy jste to také zaznamenal? Je možné, že to byly organizované skupiny, tady nic takového nebylo. Brzy ráno hned po osmé hodině jsem viděl, že chodí hodně starších lidí, někteří měli i trochu problém s pohybem, musím říct, že přišli, přijeli na vozíčku, ale k volbám přijeli, aby mohli odvolit. V řadě mých okrsků jsem viděl hodně požadavků na přenosnou urnu. V jednom to bylo například 130 požadavků, v jiném to bylo skoro 150 a v té filharmonii to bylo výjimečně pouze 26. To je opravdu hodně a musím říct, že skladba obyvatel zahrnuje hodně starších lidí protože ti nejstarší, pouze ti, kteří opravdu mají problém s pohybem, požadují, aby za nimi přišli členové komise s přenosnou urnou. Takže to bylo to zvláštní a moc se mi líbilo, že prakticky u všech volebních komisí probíhala recitace veršů a že tam byla hudba. Ať už profesionální hudebníci nebo děti, mladí lidé, kteří zpívali s doprovodem. To se mi líbilo a musím říct, že i moji kolegové to kvitovali, že je to opravdu hezké a že by to rádi viděli i u nich doma. Je, musím říct, že ano. V Čechách všichni, kteří přijdou do volební komise, tak tam pracují. Nejsou tam žádní pozorovatelé, kteří by zde seděli se zákonem v ruce a neustále vymýšleli nějaké kličky, aby řekli, že se jim něco nelíbí. To u nás prostě není. A tady v té komisi, kde teď jsem, kde komise podepisuje protokol, ti starší pozorovatelé řekli, že je to v pořádku, ale tady děvčata stále vymýšlejí nějaké hlouposti. Podepište protokol, my hlasujeme pro to, aby se to podepsalo. A ty dvě dívky, které tu stále pobíhají okolo, neustále vyvolávají nějaké hlouposti, aby mohly říct, že něco proběhlo špatně. Ty byly přehlasovány, protože ostatní řekli, že je všechno v pořádku. Zajímalo by mě, co za zprávy odsud odesílají ta děvčata, protože to jsou zřejmě ty podklady, které pak použijí někteří zahraniční novináři, aby řekli, že volby neproběhly korektně. Od těch mladých dívek teď odejde bůhví jaká zpráva, já ale můžu říct, že to proběhlo naprosto korektně. Úřady se obávaly, že volební účast bude nízká, protože opoziční lídr Alexej Navalnyj vyhlásil bojkot voleb. Co si myslíte, lidé uposlechli tuto výzvu? Nevyslyšeli tu výzvu, naopak. Mám dojem, že účast je opravdu vysoká a to, co tady vidím, vypadá příznivě. Já bych to odhadoval na více než 60 %. Tady přímo v Krasnodaru. Je to logický výsledek dobré práce a myslím si, že když srovnám ostatních sedm kandidátů, tak třeba tady v tomto okrsku, jak jsem slyšel, že bude druhý zřejmě komunistický kandidát Pavel Grudinin. Takže lidé si cení určitých sociálních jistot a chtěli by, aby byly ještě posíleny. To je dobré znamení. Pane Kohlíčku, jak se podle vás bude Ruská federace vyvíjet v příštích šesti letech? Doufám, že nastoupený směr, to znamená posílení sociálních jistot a určité další kroky proti největším oligarchům, bude pokračovat a že ten signál, který třeba tady voliči dali díky tomu, že jich dost volilo kandidáta Komunistické strany, posílí sociální aspekty Putinovy politiky. Nevíte náhodou, kdo z Česka ještě pozoroval volby prezidenta Ruska? Měl by tady být Jaroslav Doubrava a měl by být v Petrohradu. Byl jsem v té delegaci OBSE. Bylo tady několik různých delegací, byli tady dokonce Číňané a také tu byli specialisté, kteří třeba vyučují ruštinu v různých zemích. Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
3,746	Ve Státní dumě komentovali rezoluci Ukrajiny o Krymu Návrh rezoluce o situaci s lidskými právy na Krymu, jehož autorem je Ukrajina, je pokusem vytvořit u světové veřejnosti negativní mínění o situaci na poloostrově, soudí člen zahraničního výboru ruské Státní dumy Sergej Železňak (Jednotné Rusko). „Návrh rezoluce o situaci s lidskými právy na Krymu, kterou se snaží prosadit ve Valném shromáždění OSN Ukrajina, je dalším pokusem vytvořit u světové veřejnosti negativní mínění o situaci na poloostrově a v naší zemi. Úskočná iniciativa Kyjeva nemá nic společného se skutečnou situací na Krymu," řekl ve středu poslanec novinářům. „Rusko, jehož pevnou součástí je Krym, je unikátní díky své mnohonárodní, multikulturní a mnohokonfesní mnohotvárnosti, kde mají stejná práva všechny národy i tradiční náboženství. Náš stát věnuje velkou pozornost otázkám rozvoje a podporování národních kultur, zachování tradic a jazyků všech národností žijících v Rusku. Právě proto bylo při začlenění Krymu do Ruska přijato rozhodnutí o existenci tří oficiálních jazyků v tomto subjektu: ruštiny, ukrajinštiny a tatarštiny," zdůraznil ruský poslanec. Kromě toho konstatoval, že ruská strana si váží mezinárodních organizací, které „nikoli slovy, ale skutky" hájí lidská práva, a je připravena s nimi spolupracovat. „Jsem přesvědčen, že jakýkoli monitoring musí být objektivní, nesmí odrážet zájmy jednotlivých politických skupin, jejichž úkolem je očerňování naší země," dodal poslanec Železňak.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	1
4,686	Na internetu se objevilo video ostřelování ruského vrtulníku v Sýrii Na Internetu se objevilo video s nápisem, že jde o útok na ruský vrtulník v Sýrii. Video bylo zavěšeno v pátek 4. listopadu na účtu WarNews24 7 na Twitteru, který se specializuje na válečné zprávy. Ve vysvětlení k video se praví, že vrtulník byl zničen na východě provincie Homs ozbrojenci teroristické fronty Islámský stát s pomocí řízené střely. Na záběrech je vidět, jak jeden vrtulník stojí na zemi a druhý vzlétá. V tomto okamžiku zasahuje střela ten na zemi. Po explozi vzplanul požár, z hořícího vrtulníků se zvedá hustý kouř. Zdroj: sputniknews.com	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
8,125	Válka na Krymu, pravda o Savčenkové, tajnosti kolem malajsijského letadla. Pozorovatel přináší žhavé novinky z Ukrajiny ROZHOVOR Ukrajinští oligarchové jdou po městských rozpočtech. Sedmá vlna mobilizace nepřináší kýžené výsledky. Pozorovatel Roman Blaško hovoří o prodeji milionu hektarů úrodné půdy. Bude válka s Ruskou federací? Aktuální nebezpečí ukrajinského pokusu vzít si vojenskou silou za asistence Západu zpět Krym je podle účastníka pozorovatelské mise při volbách na východě země Romana Blaška v těchto měsících velmi vysoké. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se obává vtažení Polska a pobaltských států do ozbrojeného konfliktu s Ruskou federací, rozkradení země zdejšími politiky a oligarchy a vysmívá se bývalému gruzínskému prezidentu Saakašvilimu, který na pozvání Petra Porošenka velmi nekonvenčně řídí více než milionovou Oděsu. Dochází podle vás ke zklidnění situace v „separatistických“ republikách a co je toho příčinou? Omlouvám se, ale je nutno to rozvést a termín „zklidnění situace“ je zcela nepřesný. Probíhají tam procesy jednání o minských dohodách, řídící, kulturní, politické a zejména ekonomické. Denně je ale slyšet střelbu. Lidé si sice zvykli, ale to neznamená, že se všem žije blaze. Chybí potraviny, léky a podobně. Nicméně běžný život v rámci možností běží. A zároveň se obecně ukazuje na všech úrovních, kdo má zájem na válce na Ukrajině, případně v Evropě. Chápu však, že, když hlavní mediální proud něčemu neposkytuje mediální prostor, může situace vypadat, že se zklidňuje a dohody se dodržují. Možná to i má tak působit, ale rozhodně tomu tak není. Má to mnoho, zdůrazňuji mnoho souvislostí. Základem řešení konfliktu je dodržování minských dohod. Jejich základní význam je faktická institucionalizace obou útvarů, Luganské národní republiky a Doněcké národní republiky. Mimochodem, obě republiky už mají vzor pasových dokladů. Na to navazuje vlastní rozdělení Ukrajiny. I když si nemyslím, že kdyby k tomu došlo, budou se chtít připojit k Ruské federaci. Podle mě to bude spíš něco jako „Novorossia“ a centrum řízení bude v Doněcké národní republice. Jak nejdřív nikdo neměl zájem rozdělit Ukrajinu, došlo k vynuceným okolnostem. Ty okolnosti jsou nejednotnost Kyjeva, ale i ostatních zaangažovaných stran, zájmy jsou různé a je jich mnoho. A pak analfabetismus ve věci řízení a racionálního hospodaření Ukrajiny jako fungujícího státu. Domnívám se, že se Ukrajina pravděpodobně rozpůlí a teď je fáze, kdy každý chce získat co největší vliv. Takže většina Ukrajinských oligarchů hraje „vabank“. Mohl byste uvést několik konkrétních příkladů? Mediálně propagandistický příklad je případ poddůstojnice Naďi Savčenko, pilotky ukrajinské armády a poslankyně Verchovné rady Ukrajiny za stranu Vlast Julie Tymošenkové. Na tom je zajímavé, že hlavní mediální západní proud ji prezentuje jednoznačně jako oběť ruské zvůle a Putina a vůbec nepřipouští jinou variantu, než že je nevinná. Přitom většina těchto komentovaných zpráv je spíše spekulativního charakteru a soustředí se mnohem víc na formu než na obsah a hlavně podstatu. Tedy na hladovku, osobní bojovnost a na to, že jen plnila své povinnosti. Ostatně to už jsme kdysi v minulosti slyšeli. Ale podstatou celého případu přece je, že byli zabiti novináři – civilisté! Navíc k této otázce se Savčenková neustále staví tak, že si vlastně za to mohou sami, nevyjádřila žádnou lítost nad ztrátou těchto nevinných mladých lidských životů. Jediný, kdo vyjádřil lítost nad životy padlých novinářů, je její advokát. Nakolik to je účelové, či upřímné, můžeme jen spekulovat. Mám z toho pocit, že Savčenková nerozlišuje ruského vojáka od povstalce, a dokonce ani od civilisty, a to by jako poddůstojník měla jasně vědět. Musí vědět, proti komu bojuje! Vražda je vraždou i za válečné situace; a to se právě pro tuto příčinu dost těžko prokazuje. Toto její chování je typický jev zfanatizovaných lidí, zvlášť, když se ocitnou ve válečném poli. Sám jsem na Ukrajině měl průvodkyni, která řekla, že i když je ruského původu, kdyby měla možnost, vezme „avtomat“ a postřílí je do jednoho, míněno Rusy. Ale že povstalci jsou vlastně Ukrajinci, to jí nedocházelo. Mluvila s naprostou vážností. Byl jsem velmi ohromen tímto iracionálním zfanatizovaným chováním, protože na to nevypadala, ale nemělo cenu se jí na cokoli ptát, protože fanatismus je společensky nebezpečná iracionální zaslepenost, která negativně dopadá na jakoukoli společnost. Dále Kyjevská vláda není schopna odevzdat nahrávky z řídící věže ve věci sestřeleného nizozemského boeingu, a proto nizozemská strana byla nucena podat podnět k mezinárodním institucím. Vytvořila tak tlak na ukrajinskou vládu a ta tyto materiály nakonec odevzdala k vyšetřování. Přitom jsme celou dobu poslouchali, že viníky jsou povstalci, a teď, když mají možnost to prokázat, nějak to nejde. Proč? Mluví se o svobodě slova, ale jen pro ty, kdo jsou výhradně proti Rusku. Kdo se neangažuje ostentativně, je Putinův agent, a tím pádem zločinec. Také zákaz Komunistické strany účastnit se regionálních voleb je tou pravou „demokracií“. Dochází to tak daleko, že se zákazala komunistická ideologie a její symboly. Úředně se odnímají všechna vyznamenání s těmito symboly. Tady se dotkli především veteránů a vojáků, zejména těch, co sloužili a mnohdy zasvětili upřímně svůj život armádě bývalého SSSR. Je to ponižující a de facto sprostá degradace. Přejmenování ulic a měst statečně probíhá. Dokonce tak, že velmi známý Dněpropetrovsk, pojmenovaný po revolucionáři Grigorim Petrovském, přejmenovali opět na Dněpropetrovsk, ale po sv. Petru. Tohle ale považují za úspěch – vytrvalost, vychytralost opozice v této oblasti, která nechce, aby město a celá oblast vynakládala nesmyslně peníze. Na oděský masakr se nejen zapomíná, ale i prakticky se nezačalo vyšetřovat. Již jsem zmiňoval v některém z předešlých rozhovorů, že majdanské tragické události se také nějak nesunou k výsledkům, kdo vlastně střílel, přesněji zabíjel. V Křivém Rohu jednoznačně vyhrál volby na starostu dosavadní starosta Jurij Vilkul – a volby se anulovaly. Kandidáti, kteří do 2. března dali přihlášky, jsou všichni více či méně spjati s Ihorem Kolomojským a vojensko-politickými špičkami, kterým dělají loutky. Jurij Vilkul je nucen mít ochranku; Ihor Kolomojský (bývalý gubernátor Dněpropertovské oblasti a oligarcha, který stojí proti Porošenkovi a nejvíc ze všech zbohatnul na válce, i když před tím přišel o majetky na Krymu) ví, že by mu mohla spadnout do klína jedna z největších průmyslových a stále ještě prosperujících oblastí a mohl by přeorientovat tuto ekonomiku na Západ. Také chce mít vliv na opravdu velký rozpočet města Krivoj Rog. Vždyť je to obrovské průmyslové město, táhnoucí se v délce 120 kilometrů. …takže reformy nijak zásadně nepokračují… Ekonomické reformy se prakticky nekonají i přesto, že Ukrajina na rozdíl třeba od Řecka má obrovský ekonomický potenciál, zejména surovinový. Jen není politická vůle; čas se věnuje korupci, represi a válce s Ruskou federací. To jsou tři věci, na kterých je schopno současné vedení „pracovat“. Například předseda vlády chce prodat milion hektarů ukrajinské zemědělské půdy, která je nejúrodnější na světě a má v současnosti 32krát menší hodnotu, než je průměr v Evropě. Z toho jasně plyne, že jde proti zájmům hospodaření země, které vládne. A ostatní politické subjety, jako je Vlast plynové princezny Julie Tymošenkové, nebo Oleh Ljaško a jeho Radikalna partia z toho třískají politický kapitál. Přesto, že sama Julie Tymošenková v jiné době „zprivatizovala“ rovněž podobnou výměru ukrajinské půdy. O tom však málo kdo ví. A pochopitelně je to napsáno na třetí subjekt, tuším, že na jejího bývalého tajemníka. Zákaz filmů a všeho ruského i přesto, že je na území Ukrajiny 36 procent občanů, kteří se hlásí k ruské národnosti. Na východě je to procento o něco vyšší. Ve Verchovné radě nejsou schopni ani umravnit, ani sankcionovat poslance za rvačky a velmi nedůstojné chování na parlamentní půdě, například jak Jaceňuka vynášeli z Verchovné rady a ostatní rvačky, které vidí celý svět. Nejenže to je ostuda, ale ukazuje to charakter složení a kulturní chování poslanců v momentě, kdy dojdou argumenty. Zastrašování a vyhrožování nejen opozičním poslancům, ale i koaličním partnerům je bohužel norma. Už sedmá vlna mobilizace Ukrajinské armády, kdy ministr obrany Avakov otevřeně chválí zejména motivační výhody vojenských kontraktorů, tedy žoldáků, kteří mají mít na základní úrovni 7 tisíc hřiven. Už tato částka je velice lákavá pro Ukrajince, kteří jsou na hranici chudoby. Ale zároveň právě Ukrajinci mají plné zuby slibů o zlepšení ekonomiky a přejí si ukončit konflikt i za cenu ztráty území Donbasu. Nicméně vláda a vedení státu dělá, jako že vládne, ve skutečnosti jednají především ve svém zájmu a potom v zájmu těch, koho jsou loutkami. Řídit stát pro ně znamená podepisovat kontrakty. Je to zjednodušeně řečeno, upozorňuji. A jak to vypadá s Krymem a na Krymu? Ukrajinský ministr obrany prohlásil, že soustřeďují vojenské síly na hranici s Krymem a budou usilovat o jeho navrácení. To znamená, že přese všechno se formuje armáda, chystá se na vojenské řešení a spoléhá na to, že má za zády velkého přítele, Západ. To by mohlo vyvolat velký válečný konflikt a já o něm hovořil už před více než rokem. Kumulaci a formování ukrajinské armády za pomoci vojenských školení Západu nedávno schválila Verchovná rada zákonem o otevření kanceláře NATO – nasvědčuje to tomu, že se chystá nesmyslný a naivní vojenský úder, který má za úkol vtáhnout Ruskou federaci do konfliktu. A přibíhat na pomoc bude Polsko a Pobaltí. Západ bude připraven zasáhnout jako poslední, až bude přesvědčen o možném vítězství. Těžit z něj ekonomicky bude tak či tak. Rád bych věřil, že to tak nebude. Signály jsou však opačné. Pokud se „udeří“ na Rusko, tak na všech možných frontách, a hlavně v jednu chvíli. Spustí se i mediální hysterie a dobře placená pátá kolona „demokratizace procesů“ bude za mediální hvězdy. Nemyslím si však, že si to Putin nedovede spočítat. Á propós, teď je na řadě Bělorusko. Tohle sleduji už asi rok, ale to je samostatná kapitola. Ukazuje se tedy, že Západ má zájem na destabilizaci tohoto teritoria a ještě těží z obrovského ekonomického zatížení a krize. Například Američané už dodali první jaderné palivo do Záporožské elektrárny místo dosavadního ruského dodavatele. Sečteno a podtrženo, pořád mi z toho vychází válečný střet, který by přinesl samá „pozitiva“ jen nadnárodnímu bankovnímu a rovněž vojensko-průmyslovému kapitálu. Ať si z toho každý udělá závěr sám. Západní Evropa nás začíná „strašit“, že když nebudeme vstřícní k přerozdělování uprchlíků z Blízkého východu a Afriky, nebude ani EU vstřícná k nám, až se podle ní z destabilizované Ukrajiny dají na pochod na Slovensko a Česko miliony uprchlíků. Máme se bát této fámy? Zkusím teď být stručnější. Co z toho plyne? Že s námi nejednají jako rovný s rovným, ať budeme poslouchat, či nikoliv. Najděte si čísla, kolik od nás dostala EU za celou dobu, co jsme její součástí, a kolik nám dala. A dojde vám to, jak to je. Navíc EU díky (bývalým prezidentem Klausem tolik odmítané) Lisabonské smlouvě, nás může tvrdě sankcionovat, když budeme neposlušní, ale obráceně to nejde. Je to těžká podpásovka a nefér jednání od začátku. Migrace Ukrajinců stejně už běží – a ve velkém – jen se o tom nikdo nezmiňuje. Pracovním agenturám to přináší nemalé zisky a těží z toho i koncoví objednatelé těchto „gastarbeitrů“. Přitom máme půl milionu nezaměstnaných a o růstu zaměstnanosti se mluví vždy, když je sezonní práce, což působí dojmem, že se to minimálně nezhoršuje, ba dokonce, světe div se, zlepšuje. Podívejme na Ostravsko, to je smutný pohled na těžký průmysl. Většina továren je opuštěna, nebo jsou z nich muzea. V tom jsme dál než na Ukrajině. Ale já jsem se o tomto zmiňoval v předešlém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz V Nizozemí proběhne referendum o asociační smlouvě mezi Ukrajinou a EU. Pokud občané budou proti, musí tamní vláda zrevidovat svůj postoj. Je to podle vás problém EU nebo Ukrajiny? Co to vlastně ukazuje? Referendum? Prosím vás, to může ukazovat cokoli, Evropu neřídí lid, ale kapitál. Jsou to iluze pro občanskou společnost. Nějak ty občany musí zabavit, aby měli pocit, že o něčem rozhodují. Raději se podívejte na nový zákon o referendu a též o politických stranách u nás. To budete koukat a žasnout. Ukrajina je ve stavu, kdy potřebuje rozvázat ruce v obchodních a dotačních otázkách. A pokud je mi známo, ty jsou teď zastaveny. Hovoří se o Krymských Tatarech, kteří to na Krymu nemají jednoduché, ale vstřícná vůči nim není údajně ani kyjevská vláda. Jak je to s nimi v současné době? A také se hovoří o islamistech, a to nejen z Čečenska, kteří se objevují v jižních oblastech Ukrajiny. Je to další pátá kolona? Na Krymu po odtržení přijali zákony, že se Krymští Tataři mohou v klidu vzdělávat na všech úrovních od základní školy až po univerzitu ve svém jazyce. A přitom tam žije asi 12 procent Krymských Tatarů. Myslím, že si obecně obyvatelstvo Krymu polepšilo; už jen proto, že nemají platy a důchody v krutě devalvované hřivně, ale v rublech. Říkají, že i když jim blokuje Ukrajina dodávky elektřiny, potravin nebo pitné vody, kterou chtěla platit dokonce v ceně plynu, nějak to vydrží. OSN už tlačí na ukrajinskou vládu, ať odstraní tyto blokády. Na Krymu mají, pokud odmyslíme hrozbu vojenského konfliktu, teď přece jen lepší vyhlídky, než kdyby byli součástí hroutící se ekonomiky Ukrajiny. Samozřejmě, že se můžou někteří prozápadní Tataři, ekonomicky navázaní na ukrajinské oligarchy, znepokojovat, ale účinek to v této fázi mít fakticky nemůže. Všimněte si, že se politické špičky EU touto otázkou prakticky nezabývají. Je to jen otázka pro média a propagandu. Co říkáte svéráznému primátorovi Oděsy, bývalému gruzínskému prezidentovi Michailu Saakašvilimu? Má „koule“, nebo je to jen člověk v amerických službách, jak hovoří někteří? Náš „Miška“ je nespolehlivá loutka Západu. Nicméně mi připadá ještě horší, než jsem očekával. Politicky naivní, který se vždy hodí Západu proti Ruské federaci. Nemají ho rádi Ukrajinci. Sami nechápou, co tím prezident Petro Porošenko sleduje. Spíše dělá ostudu a neudrží ústa na uzdě. Kdo viděl střet Avakova a Saakašviliho – oba odhalili zčásti svůj charakter. A Miška z toho vyšel jako přitroublý kokta, kterého prý nebudou nějací Ukrajinci poučovat, jak se má chovat a co má říkat, když je ten gubernátor Oděsy. Tak to na mne alespoň zapůsobilo. Zakarpatská Ukrajina bude i v tomto roce téměř poloprázdná. Češi do těchto oblastí, byť se tu rapidně zlepšily služby a ubytování, nejezdí. Nebyla by to od nás nejlepší pomoc, jezdit zase nejen na Koločavu nebo do Mukačeva? Tak jako to bylo v nedávné době v rumunském Banátu... Nemám pocit, že by lidi rádi cestovali po Ukrajině a poznávali tuto zem. A hotely a vše související vlastní oligarchie. Tak komu chcete pomáhat? Ukrajina si musí pomoci sama. Ale dokáže to jen tím, že v první fázi se oprostí od vlivu Západu i Východu. Zprivatizuje zpět část národního majetku. Zákonodárně rozbourá oligarchii a začne správné hospodařit se sektorem primárním a plně rozvine sekundární a terciární sektor své ekonomiky. Takový osvícený politický subjekt a jednotlivec a už vůbec lid na Ukrajině, myslím, je a já ho tam vidím, ale geopolitické zájmy stojí nad tím vším. Takže není šance.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
4,126	Na Krymu se podivili růstu proudu turistů z Ukrajiny Ministr lázní a turistiky Krymu Saergej Strelbickij prohlásil, že proud dovolenkářů z Ukrajiny v létě tohoto roku vyrostl na dvojnásobek ve srovnání se stejnou periodou roku 2015. To řekl pro RIA Novosti ve čtvrtek 24. listopadu. „Naše pevninská hranice nás v tomto roce udivila, protože všechny ty informace, které přicházely od našich sousedů o tom, že turisté z Ukrajiny na Krym nepojedou, se ukázaly jako nepravdivé," řekl ministr. Dodal, že v červenci a srpnu počet hostů, kteří navštívili poloostrov z Ukrajiny, dostihl 15 procent celkového počtu návštěvníků. Konkrétní čísla Strelbickij neřekl. Dříve v listopadu ministr vypověděl, že během deseti měsíců bylo v regionu téměř 880 tisíc ukrajinských dovolenkářů. Místní vláda očekává, že v tomto roce region navštíví od šesti do sedmi milionů lidí. V roce 2015 na Krymu odpočívalo 4,5 milionu lidí.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,946	Putin hovořil o reálné šanci ukončit občanskou válku v Sýrii Rozsáhlé bojové akce proti teroristům v Sýrii spějí ke konci, podařilo se předejít rozpadu země, řekl prezident RF Vladimir Putin během setkání s prezidenty Turecka a Íránu v Soči. „Rozsáhlé bojové akce proti teroristickým bandám v Sýrii spějí ke konci. Zdůrazňuji, že díky úsilí Ruska, Íránu a Turecka se podařilo předejít rozpadu Sýrie, nedopustit, aby byla zachvácena mezinárodními teroristy, vyhnout se humanitární katastrofě," řekl Putin během setkání s Recepem Erdoğ a Hasanem Rúháním. „Skutečně, proti bojovníkům v Sýrii byl proveden rozhodující útok a objevila se reálná šance, že skončí mnohaletá občanská válka," dodal.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	1
8,167	Velká stížnost proti ČT, kterou Rada shodila ze stolu. Věc má vážné pokračování V první polovině roku 2016 spatřila světlo světa velká, takřka pětisetstránková stížnost na vysílání České televize. Čtyřiadvacetiletému studentovi práv Petru Pražákovi se nelíbilo, jakým způsobem informovala o ukrajinské krizi, o anexi Krymu a pádu letu MH17 na Ukrajině. Mladý muž měl za to, že zpravodajství veřejnoprávní televize nebylo v těchto oblastech vyvážené. Rada ČT se stížností zabývala a odmítla ji, jenže student si to nechce nechat líbit. Čtyřiadvacetiletému studentovi práv Petru Pražákovi se nelíbilo, jak Česká televize informovala o krizi na Ukrajině nebo o anexi ukrajinského Krymu ruskou armádou. Zpravodajství podle názoru studenta nebylo vyvážené. Opírá se přitom o analýzu vysílání ČT od 1. února 2014 do konce ledna tohoto roku. Nezmiňuje však jen samotné vysílání. V daném období monitoroval např. i veřejná vystoupení pracovníků České televize. Rada ČT se už stížností zabývala a smetla ji ze stolu, protože budoucí absolvent práv se opíral spíše o názory než o fakta, případně tato fakta specificky interpretoval. Tak zněl názor radních. Pražák však s tímto zdůvodněním není spokojen, a aby jeho stížnost nezapadla, sepsal kvůli ní petici. Tuto petici podepsal jediný člověk – sám Pražák. Text petice předložil Petičnímu výboru sněmovny a ten se jí podle zákona musí zabývat bez ohledu na počet podpisů pod samotným textem, v němž student shrnuje svou původní stížnost. Doufá tak, že jí bude věnováno více pozornosti. Radu ČT totiž podezírá, že stížnost ani nečetla. Pražák dokonce nabídl odměnu ve výši deset tisíc korun komukoliv, kdo dokáže vyvrátit kritiku namířenou proti ČT v textu petice. „Tato odměna je soudně vymahatelná a nabídka se samozřejmě vztahuje i na všechny poslance, členy Rady ČT, redaktory ČT, ministerstvo vnitra, internetové ‚diskutéry‘ či kohokoliv jiného,“ shrnuje Pražák. Předseda Rady ČT Jan Bednář je připraven poslancům vysvětlit, proč rada stížnost zamítla. Trvá na tom, že stížnost pročetli a shledali ji neodůvodněnou.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,802	Šojgu si na post tiskové mluvčí vybral televizní moderátorku. Je to kočka Ruský ministr obrany Sergej Šojgu jmenoval na pozici své tiskové mluvčí 26letou televizní moderátorku Rossijanu Markovskou. O tom ona sama informovala RIA Novosti. „15. listopadu proběhl příkaz o jmenování," vysvětila Markovská. Podle jejích slov bude pracovat na pozici tiskové mluvčí ruského ministra obrany, přičemž Igor Konašenkov zůstane na pozici ředitele oddělení informací a masových komunikací ministerstva obrany. Rossijana Markovská se narodila 6. ledna 1991, je absolventkou fakulty žurnalistiky Dálněvýchodní federální univerzity. Poté pracovala jako korespondentka, moderátorka zpravodajství a jako autorka programů televizní a radiové společnosti Vladivostok, od roku 2015 pracovala jako korespondentka televizního kanálu Zvězda.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
187	Putin prozradil, jak se vyvíjely nejnovější ruské zbraně Rusko na nových typech zbraní pracovalo mnoho let a ve složitých podmínkách, prohlásil Vladimir Putin na zasedání rady Federální služby bezpečnosti (FSB). „Během zasedání 1. března se mluvilo o nových technologiích a systémech vyzbrojení, které mají bránit Rusko, zajišťovat strategickou rovnováhu a tím pádem zvýšit úroveň mezinárodní bezpečnosti," řekl Putin. Podle něj na nových zbraních pracovaly „tisíce lidí, stovky konstrukčních a vědeckých kolektivů a průmyslových podniků". Hlava státu poděkovala FSB za „účinné utajení" těchto projektů. „Žádám vás, abyste zamezili snahám zahraniční rozvědky získat údaje politického, ekonomického nebo obranného charakteru," dodal Putin. Vladimir Putin během své řeči ruskému parlamentu prezentoval Prezident přitom zdůraznil, že Rusko nikomu nevyhrožuje a nehodlá na nikoho útočit. Nové zbraně mají pouze „zajistit bezpečnost země".	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,411	Mnozí tvrdí, že Miloševič byl vlastně zavražděn, řekl pro PL profesor Doleček ROZHOVOR Bývalý velvyslanec USA v Bělehradě Montgomery řídil pád Miloševiče. Převrat řídil z Budapešti a stálo to sto milionů dolarů. Miloševiče vydal kamarád Američanů Djindjič a zaplatil za to. V Haagu se snažili Miloševiče „duševně lynčovat“. Svědky svou výmluvností u soudu ničil a za pět let mu nic nedokázali. Válku v Jugoslávii spustil Kohlův ministr zahraničí Genscher. Na Kosovu mluvil Miloševič mírně a přátelsky ve prospěch soužití lidí. To nám řekl k výročí smrti Slobodana Miloševiče Rajko Doleček. Jedenáctého března uplyne deset let od podivné smrti bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče v Haagu. Myslíš si, že jeho smrt mohla být nepřirozená? Je známo, že těsně před svým odchodem adresoval Rusku dopis se stížností na špatné léky, které mohl dostávat... Ano, blíží se desáté výročí smrti Slobodana Miloševiće, zkušeného právníka a bývalého prezidenta Srbska, souzeného pět let v Haagu trestním tribunálem pro válečné zločiny v Jugoslávii (ICTY), aniž ho mohl soud odsoudit pro jakýkoli konkrétní zločin. Péče o jeho chatrný zdravotní stav (vysoký tlak, postižení srdce) byla zřejmě zcela nedostatečná, jeho žádost o vyšetření a léčbu v jemu nabízené Moskvě byla zamítnuta. A tak byl jedno ráno nalezen mrtev - 11. března 2006 - ve své cele. Objevily se dokonce i zprávy, že Milošević byl vlastně zavražděn. Miloševičův podpis je na mírové dohodě z Daytonu v USA na konci roku 1995. Ta ukončila občanskou válku na Balkáně. Proč se stal nakonec nepřítelem administrativy Billa Clintona? Jeho hájení srbských zájmů třeba proti americkému emisarovi Holbrookovi je pověstné. Byl Dayton jen zastávkou před záměrem zcela rozbít Jugoslávii? Před desátým výročím smrti Slobodana Miloševiće, ještě neodsouzeného po pětiletém věznění v Haagu, bývalý velvyslanec USA v Bělehradě William Montgomery, v souvislosti s vydáním své knihy o událostech z té doby (2000-2004), poskytl rozhovor chorvatskému deníku Nacional, což může při troše šikovnosti kdokoli najít na internetu, kde Montgomery vykládal o tom, jak se dostal s jasným cílem do Budapešti v červnu 2000, ale ne jako člen US velvyslanectví. Na dotaz chorvatského novináře, s jakým cílem si tehdy americký diplomat „otevřel kancelář“ v Budapešti, odpověděl krátce, aby svrhl Miloševićův režim. I když sám neuvedl sumu v US dolarech, kolik to stálo, nepopřel slova chorvatského novináře o údajné ceně 100 miliónů US dolarů. Za takové peníze se dá udělat mnoho a dá se také koupit mnoho lidí. A částečně i tak vznikla do určité míry i mládežnická organizace proti Miloševićovi OTPOR (možná, že ne všichni z ní to tak chápali), která využila protimiloševićovské nálady u části obyvatel Bělehradu k velmi hlučným demonstracím a dopomohla k tomu, že. OTPOR svou činností (později to někteří přirovnávali k činnosti na Ukrajině hnutí Majdan) přispěl k tomu, že Milošević uznal svou porážku v právě proběhlých volbách, ve kterých zvítězilo hnutí DOS (Demokratická Opozice Srbska), ve kterém bylo 18 různých stran a uskupení proti vládě prezidenta Miloševiće. Pamatujeme dramatické okamžiky z roku 2001, kdy byl Miloševič unesen z Bělehradu do Haagu k tzv. soudu. Jugoslávie nebyla zemí, která vydává své občany do zahraničí. Dá se přesně říct, kdo tehdy na jugoslávské straně rozhodl o takové postupu? Pokud vím, tak tehdejší prezident Jugoslávie Vojislav Koštunica byl proti tomu. Myslíte, že pozdější vražda Zorana Djindjiče v březnu 2003 může nějak souviset s Miloševičovým vydáním? Vítězem voleb byl skutečně velmi slušný a demokratický profesor Vojislav Koštunica, který se stal prezidentem Srbska. Zatímco jeho volební partner, profesor Zoran Djindjić, jenž strávil mnoho roků na Západě, hlavně v Německu, který se „přátelil“ s Clintonem, Tony Blairem, Schröderem, se stal v lednu 2001 premiérem Srbska. V době NATO agrese a 78 dnů ničení a zabíjeni v Srbsku letectvem NATO v roce 1999, pokládal toto Djindjić za logické, někteří ho proto pokládali za zrádce. Zcela nečekaně, zcela proti vůli prezidenta Koštunici a nejvyššího soudu, premiér Djindjić nechal Miloševiće převést letadlem do Haagu, kde ho předal Tribunálu ICTY. Prezident Koštunica toto tvrdě odsoudil, protože podle ústavy občan země nesmí být bez soudního rozhodnutí předán do zahraničí - a toto nebylo poskytnuto. Nazýváte opakovaně soud v Haagu tzv. klokaním soudem. Miloševič se tam hájil sám a každý si může dohledat, jak se albánští svědci před jeho argumentací hroutili. Ani za pět let mu nedokázali nic. Takřka osm let je v Haagu Radovan Karadžič a pátým rokem generál Ratko Mladič. Oba dobře znáte z minulosti. O vývoji těchto procesů světová média víceméně mlčí. Proč? Během soudu s Miloševićem, jehož kompletní záznamy byly k dispozici, i v populární bělehradské Politice, si Milošević svoji brilantní obhajobou časem získal uznání stále většího počtu lidí. Také i proto, že si lidé uvědomovali, že se obžaloba skutečně snaží Miloševiće svými postupy „duševně lynčovat“, jak se o to od samotného začátku snažil například vedoucí žalobce Geoffrey Nice. Ale díky Milošovićově výmluvnosti se jim to nedařilo, Milošević „svědky“ nejednou zcela zesměšnil svoji připraveností v debatě tím, že dokázal, že neříkají pravdu, že si vymýšlí. Při tom se řada lidí divila, protože v jednu dobu byl prezident Milošević dost na výsluní politiky Západu, USA, například během Daytonského diktátu, kdy se koncem roku 1995 plně účastnil jednání, kdy vlastně mluvil za bosensko-hercegovské Srby, jejichž vůdce Dr. Radovana Karadžiče, během jednání, vůbec nepustili ke slovu, zatímco muslimský předák Alija Izetbegović se plně jednání účastnil. Západ Miloševiće obviňoval jako hlavního viníka za občansko-etnicko-náboženskou válku v někdejší Jugoslávii (1991-95), když zapomněl na významnou roli, kterou v tom sehrál německý (Kohlův) ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher, když v Maastrichtu 17. prosince 1991, za podpory Vatikánu, doslova dokopal Evropské společenství, ES (budoucí Evropskou unii) k deklaraci, směrnici k uznávání nových států, pokud si to přejí. Genscher uvedl, že ES uzná samostatnost všech republik Jugoslávie, které si to budou přát, pokud splní kriteria udávaných směrnic. Republiky byly vyzvány, aby do 23. prosince dodaly své žádosti a doklady k tomu. A pak že neměla propuknout občanská válka… Ještě žijící exministr spravedlnosti v administrativě amerického prezidenta Lyndona Johnsona Ramsay Clark, který se podílel na Miloševičově obhajobě, opakovaně tvrdí: Historie bude Miloševiče posuzovat kladně. Jak byste ho charakterizoval pro historii Vy? Sám Milošević nebyl nijak charismatický, ale postupem času se charismatickým stal, když nevzrušeně v rozpravě dokázal obžalobě, že její „svědci“ nemluví pravdu. Sám si pamatuji na Miloševićův projev na Kosovu 28. června 1989, v den 600. výročí Kosovské bitvy v roce 1389 na Vidov dan, tedy 28. června, plný mírných a přátelských slov o nynějším soužití lidu na Kosovu. , když v té době před 600 lety Srbsko představovalo poslední hráz proti super agresivním Turkům, kteří pronikali do Evropy a když na poli Kosovu zahynulo prakticky celé srbské vojsko, včetně svého knížete Lazara, pomocného vojska bosenského krále Tvrtka a jednotek pravoslavných Albánců.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,455	MZV RF: Vojenská cvičení USA a Jižní Koreje mají bezprecedentní charakter Vojenská cvičení USA a Jižní Koreje mají bezprecedentní charakter, Rusko nejednou informovalo o negativním vztahu k takovým projevům nátlaku na KLDR, řekli na MZV RF. „Vývoj situace na Korejském poloostrově a kolem něho vyvolává rostoucí obavy. Americko-jihokorejské vojenské cvičení, které bylo zahájeno 7. března tohoto roku, ačkoliv je formálně plánované, má ve skutečnosti bezprecedentní charakter svým rozsahem, počtem a druhy používaných zbraní a také typem nacvičovaných operací", domnívají se na ruském ministerstvu. Současně, jak řekli v MZV RF, reakci severokorejské strany také „nelze nazvat pravomocnou". „Považujeme za kategoricky nepřípustné veřejné prohlášení s hrozbami o nanesení jakýchsi „preventivních jaderných úderů" proti svým oponentům", vysvětlili v ruském ministerstvu. V MZV RF vyzývají všechny strany „aby použiily rozum a výdrž".	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
10	Civilisté ve východní Ghoutě formují ozbrojené skupiny, aby povstali proti militantům Generálmajor Zolotuchin rovněž odhalil, že 1. března ve Východní Ghoutě už vypukly střety mezi civilisty a militanty, při nichž byli zabiti čtyři civilisté a tři militanti. Zolotuchin rovněž uvedl, že toto centrum také obdrželo nové zprávy o příšerných postupech, jakých militanti vůči civilistům používají, a o hrozných humanitárních podmínkách ve Východní Ghoutě. [quote align="center" color="#999999"] „Dostáváme zprávy o těžké humanitární situaci ve Východní Ghoutě, o nedostatku potravin a léků stejně jako o četných stížnostech na perzekuce ze strany militantů,“ řekl generálmajor Zolotuchin.[/quote] Tento mluvčí ruského Centra pro usmíření rovněž oznámil, že 2. března se podařilo z kapsy ve Východní Ghoutě úspěšně evakuovat dvě děti, chlapce a dívku. Generálmajor Zolotuchin řekl, že militanti po těchto dětech během jejich útěku stříleli, ale Syrské arabské armádě (SAA) se podařilo je ochránit. [quote align="center" color="#999999"] „Teď už s těmi dětmi pracují lékaři a psychologové,“ uvedl generálmajor Zolotuchin.[/quote] Od 27. února platí pro kapsu Východní Ghouta na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina každodenní humanitární přestávka od 9:00 do 14:00 hodin místního času, ale prozatím se militantům dařilo desetitisícům civilistů znemožňovat, aby tuto kapsu opustili.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	1
2,387	Džamila Stehlíková burcuje: Když se občanská společnost nepostaví extremistům, spadneme zpět do područí Ruska Bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková vidí hlavní problém nedávných projevů nenávisti vůči lidem jiné rasy, odlišné pleti a jiného náboženství v samotných politicích. Podle ní právě oni vytvářejí negativní, nenávistnou atmosféru. Nedávno základní škola v Teplicích čelila řadě urážek za zveřejněnou fotografii třídy, kde většinu tvořily děti z první třídy arabského či romského původu. Nepříjemný incident se stal také jednomu Afričanovi v pražské tramvaji, kterého napadli fotbaloví fanoušci, informoval server Týden.cz. Tyto incidenty se odehrály v době, kdy OSN poslala doporučení na základě svého přezkumu o stavu lidských práv v naší zemi. OSN tvrdí, abychom zlepšili integraci Romů a bojovali s rasismem a islamofobií. Podle Stehlíkové jsou tato doporučení namístě. „Atmosféra ve společnosti se zhoršuje. Bojí se nejen lidé s odlišnou barvou pleti a náboženstvím, ale i jejich okolí. Je to výsledek aktivit našich politiků, kteří vědomě rozdmýchávají nenávist,“ uvádí svůj pohled na věc. Naštěstí se v Česku najdou i politici, kteří incidenty odsoudili. Podle vedoucí české delegace v Radě OSN pro lidská práva Martiny Štěpánkové se ale neozývají dostatečně výrazně. „Útok v tramvaji odsoudili například premiér Bohuslav Sobotka nebo ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Mělo by to ale zaznívat hlasitěji a ze širšího spektra. Občanská společnost by je měla tlačit k tomu, aby byli aktivnější,“ nabádá. Stehlíková ale neviní je politiky, ale i samotnou společnost. „Je pasivní a nebrání se, to je nehorší, ta pasivita lidí. Incident v pražské tramvaji proběhl tak, že ostatní cestující nezasáhli. Existuje tu mlčící většina, a pokud nebudeme bránit demokracii, spadneme zpět do područí Putinova Ruska, které podporuje extremistická hnutí a strany v celé Evropě,“ uzavřela.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	4
6,469	MZV USA: Spojené státy nevylučují, že mohou pomoci ve výměně Savčenkové USA nevylučují, že mohou pomoci ve výměně občanky Ukrajiny Nadije Savčenkové, která byla odsouzena k 22letému vězení v případu smrti novinářů VGTRK na Donbasu. Výměnu navrhly ukrajinské úřady. Oznámil to novinářům vysoce postavený mluvčí MZV USA. Podle jeho slov bude tato otázka nastolena v průběhu návštěvy ministra zahraničí USA Johna Kerryho v Moskvě. „Ano, řekneme, že, pokud víme, je Ukrajina ochotna to udělat v rámci výměny rukojmích, když jim v tom dokážeme poskytnout pomoc. Je ale velmi důležité, aby byla situace kolem Savčenkové urovnána, a aby se vrátila na Ukrajinu co nejdříve", řekl mluvčí MZV USA. Brífink byl uspořádán na ministerstvu zahraničí USA pro novináře z Kerryho poolu krátce před odletem ministra zahraničí do Moskvy. Text brífinku rozšířilo MZV USA ve středu, už poté, co přiletěl Kerry do Ruska.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3

Subsets and Splits