title
stringlengths 4
209
| question
stringlengths 10
11.4k
| answer
stringlengths 15
17.2k
⌀ |
|---|---|---|
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | V srpnu 2011 jsem měla s manželem svatbu. V dubnu 2013 jsem od svého otce obdržela dar (800.000 Kč), který jsme s manželem postupně v letech 2013 – 2016 investovali do stavby našeho rodinného domu. Peníze jsem mu vždy přeposlala na manželův účet, odkud je čerpal (nejspíše) na dílčí platby v rámci stavby. V dubnu 2016 došlo k rozchodu, v prosinci 2016 k oddělení majetkového jmění prostřednictvím notářského zápisu.
V dubnu 2017 nechal sepsat exmanžel smlouvu o vypořádání majetku. SJM (dům, movitý majetek atd.) ale nikdy řádně nebylo vypořádáno (obdržela jsem 200.000 Kč a starší auto). Rozvod proběhl v srpnu 2019. Loni (2022) (2022) jsem podala žalobu, že SJM nebylo vypořádáno, kterou soud zamítl s tím, že SJM zaniklo v okamžiku notářského zápisu. Otcův dar byl označen jako vnos do SJM, tj. ten zanikl také. Je nějaká jiná cesta, jak tátovy peníze nárokovat od exmanžela? Např. bezdůvodné obohacení? Nebo zda je možné nárokovat dar v rámci řízení SJM (např. v rámci odvolání)? Děkuji, Kristýna. | Bohužel zde cesty nejsou. Tím, že jste použila darované prostředky na investici do společného majetku a vložila je na manželům účet, tak jste je vložila i do SJM. |
Otcovství a jeho určení, DNA testy | 2020 jsem otěhotněla s mužem, kterého jsem znala jen chvíli. Dítě odmítnul, tzn. nenechal se zapsat do rodného listu. Nejsem si jistá ani s tím, že mi řekl pravé jméno. Scházeli jsme se v bytě, který, jak tvrdil, vlastní. Ráda bych požádala soud o výživné na dceru. Nicméně nejsem si jistá jeho údaji a nevím, co mám v této situaci dělat. Jsme stále v kontaktu, ale pouze minimálním. Finanční pomoc mi odmítl. Děkuji Iva. | Pokud chcete žádat po otci výživné na dceru, musí nejprve dojít k určení otcovství - je tedy zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě dceřina bydliště návrh na určení otcovství. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním mohou pomoci například pracovníci občanských poraden či oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. V návrhu je zapotřebí označit všechny účastníky řízení - tedy i domnělého otce dítěte - nejlépe jménem, příjmením, datem narození a místem trvalého pobytu. Pokuste se tedy ještě před podáním návrhu tyto informace zjistit přímo od otce dítěte nebo vašich společných kamarádů, známých apod. Pokud se Vám to nepodaří, uveďte v návrhu jméno a příjmení, které Vám sdělil, alespoň přibližný věk a jako bydliště můžete zkusit uvést Vámi zmiňovanou adresu - v návrhu také uveďte, že Vám domnělý otec sdělil, že na této adrese vlastní nemovitost. Bude pak záležet na soudu, zda se podaří domnělému otci doručit předvolání k soudnímu jednání. Jestliže se otec dostaví k soudu, ale bude své otcovství nadále odmítat, soud velmi pravděpodobně nařídí provedení testů DNA. Pokud testy DNA jeho otcovství prokáží, soud následně rozhodne o tom, komu z vás dítě svěří do péče - velmi pravděpodobně to budete Vy - a otci stanoví výživné. Je ale také možné, že se soudu otce obeslat nepodaří. V takovém případě se můžete ještě pokusit obrátit se na policii a podat na otce trestní oznámení pro neplacení výživného - přesněji pro trestný čin zanedbání povinné výživy. S pomocí informací, které máte, by se policii mohlo podařit otce dohledat. Jestliže ale neuspěje ani policie, pak Vaše dcera nejspíše zůstane bez otce a bez výživného. |
Společné jmění manželů, SJM | Manžel si za trvání manželství před 18 lety (2005) z našich společných peněz pořídil byt. Ten opět z našich společných peněz spravil a pronajímá ho. Tvrdí mí, že je náš společný. Vše si spravuje sám, pronajímá, peníze z pronájmů, bere jako VÝHRADNĚ SVÉ příjmy. Nedávno si pořídil další, zas jen na sebe, prý že mě k tomu nepotřeboval, že budu muset být až při případném prodeji.
Manžel první byt pronajímá, druhý spravuje a chce ho taky pronajímat, nebo prodat. Není mi ochoten sdělit, jak byt zafinancoval, je mu to prý nepříjemné. Protože s ním není žádná domluva, chtěla bych se zeptat. 1. V případě prvního i druhého bytu, může manžel bez mého svolení darovat byty synům, aby se vyvázal při rozvodu z plnění? Nebo s nimi jinak bez mého svolení nakládat? 2. Pokud jsou byty napsané na něj a došlo by po rozvodu k nějaké při, musím já jako nezapsaná v katastru něco dokazovat, např. financování, opravy……? 3. Jaká mi hrozí rizika, pokud by koupě druhého bytu, došlo k nějakým zapeklitostem a mám vůbec nějaké páky na manžela, aby mi sdělil podrobnosti koupě? 4. Můžu si nějak vymoct, aby mi polovinu z nájmu posílal? | 1/ pokud jsou byty ve společném jmění manželů, je nutné, aby darovací či prodejní smlouvu podepsali oba manželé. Nestane se- li tak, může manžel, jehož podpis nebyl připojen namítat neúčinnost právního jednání. 2/ pokud nejsou byty v sjm a jsou ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, náleží druhému manželi plnění, o které nemovitosti zhodnotil. Je tedy potřeba doložit o jaké částky byla konkrétní nemovitost zhodnocena a že tyto částky vynaložil druhý z manželů, v jehož vlastnictví nemovitost není. 3/Pokud byl byt pořízen za trvání manželství a náleží do sjm, tedy sjm nebylo o tuto nemovitost zúženo, jste vlastníkem shodně, jako Váš manžel, máte tedy veškerá absolutní práva spojená s vlastnictvím nemovitosti. V případě prodeje nemusíte souhlasit, kupní smlouvu nemusíte podepisovat. Pokud manžel nespolupracuje a dobrovolně Vám některé záležitosti neříká, je samozřejmě možnost je vymoci soudní cestou. 4/ Finanční prostředky z nájmu jsou ve společném jmění manželů, máte na ně plný právní nárok. Zcela chápu, že je velmi náročné bez spolupráce manžela vymoci platby z nájemného aniž byste musela podávat návrh na soudní řízení, bohužel, pokud manžel není té vůle Vám dohodnutý díl posílat, jiná cesta, než soudní řízení, není. Rovněž můžete se můžete obrátit na rozhodce, který Váš spor rychleji a levněji rozhodne. Seznam rozhodců vedený Ministerstvem spravedlnosti si dovoluji připojit zde: https://rozhodci.justice.cz/seznam-rozhodcu?field_roz_adr_kontaktni_obec_value=& field_roz_cislo_osvedceni_value=& field_roz_prijmeni_value=& field_roz_stav_tid=14. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Manžel bude podávat žádost o rozvod, podvádí mě s jinou ženou. Musí být v době podání žádosti o rozvod již vyplněná dohoda o vypořádání majetku? Nebo se dodává později. Já rozvodové papíry podepisuji hned nebo až bude ta dohoda? Jinak, co v té dohodě musí být? Děti nemáme, s půjčkami jsme se domluvili, byt je jeho mámy, takže nic a kočka půjde pryč se mnou, ale co se týče našeho společného vybavení, jak to má být správně zapsané?
Každá kniha zvlášť třeba u koho zůstane? Nebo jen obecně? Musí se řešit každá věc nebo jen "dražší" položky? A co jsem dostala dárkem musím také uvádět do věcí, co si beru? Díky. | Ohledně majetku je dobré mít dohodu co nejdříve, ale zákon zpravidla nepřikazuje, aby v době, kdy je podána žádost o rozvod byla uzavřena i dohoda mezi manželi o majetkovém vyrovnání. Ohledně vypořádání společného jmění manželů je však důležité se dohodnout do tří let od zániku manželství (tj. od rozhodnutí o rozvodu manželství). Pokud se do tří let nedohodnete nebo nepodáte návrh k soudu na vypořádání sjm, bude se mít po třech letech za to, že věci, které běžně slouží jednomu z manželů, připadnou tomu manželi, který je běžně používá. Určitě je tedy vhodné se dohodnout o sjm co nejpečlivěji a nejúplněji. Je to sice delší proces, ale předejdete následných rozporům. Pokud tedy máte knihovnu plnou knih, je vhodné se dohodnout alespoň na tom, které knihy od kterého spisovatele připadnou jednomu z manželů a které dalšímu atd. Samozřejmě je otázka, zda vedete někde evidenci knih a jiných věcí. Pokud jste něco obdržela darem a není rozpor s tím, že Vám byla věc darována a nenáleží tedy do sjm, nemusíte ji do dohody uvádět. Je však dobré mít darování zdokumentováno pro případ, že by manžel rozporovat darování. Úplným rozdělením věcí předejdete nemalým problémům, které by mohly v budoucnu nastat. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Po 11 letech (nyní 2023) jsem byl propuštěn ze zaměstnání pro nadbytečnost. Chci se hlásit na úřadu práce České republiky (ÚP ČR). Jsem ještě jediným společníkem firmy s. r. o a ve firmě krom mne je ještě 1 jednatel. Firma je již přes 10 let (2012-2023) nečinná, z firmy jsem nikdy neobdržel žádnou finanční odměnu, byla to tenkrát služba rodinnému příslušníkovi zdarma.
Jednatel již před X lety slíbil, že firmu zruší, do dnešního dne se tak nestalo a nejsem s ním v kontaktu, abych situaci dořešil. Mám vůbec nárok na podporu v nezaměstnanosti? Podotýkám, že jsem jako společník nikdy z firmy žádné finance neobdržel. V jiném zaměstnání jsem pracoval 11 let a odváděl poctivě všechny odvody. Předem děkuji za odpověď. | Paragraf 25 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti říká, že uchazečem o zaměstnání může být fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště a která není společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo komanditistou komanditní společnosti nebo ředitelem obecně prospěšné společnosti anebo vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy. Jestliže tedy nevykonáváte pro Vámi zmiňovanou firmu žádnou práci, za kterou by Vám náležela odměna (nebo tato odměna nepřesahuje polovinu minimální mzdy, pak se můžete zaevidovat na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání a budete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud jste dostal výpověď ze zaměstnání, ve kterém jste pracoval 11 let, předpokládám, že Vám (bývalý) zaměstnavatel vyplatil odstupné ve výši trojnásobku Vašeho průměrného měsíčního výdělku. Podle § 44a zákona o zaměstnanosti pak platí, že Vám podpora v nezaměstnanosti bude vyplacena až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného - v případě trojnásobku průměrného měsíčního výdělku tedy po třech měsících. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Budeme se s manželem rozvádět. Našel si milenku, ke které následně utekl. Máme hypotéku na chalupu, kterou bychom rádi zanechali pro děti. Je možné se rozvést s tímto finančním závazkem? Děkuji za odpověď. | Na vypořádání sjm se můžete dohodnout. Pokud na dohodu přistoupíte oba, nebude ve sporné věci rozhodovat soud. Je však potřeba tuto dohodu uzavřít písemně a nechat ji potvrdit soudem. |
Společné jmění manželů, SJM | Zdědila jsem dům, který společně s manželem rekonstruujeme. Ráda bych polovinu manželovi darovala, abychom dům vlastnili společně. Jaký by byl potom vlastnický vztah - dům by byl součástí SJM nebo bychom byli spoluvlastníky? Narazili jsme na problém s případným dědictvím: Pokud by manžel zemřel a zemřeli i naše tři děti.
Budu jeho polovinu dědit já a jeho rodiče, případně jeho sourozenci (pokud by už jeho rodiče zemřeli)? Dalo by se dědění manželových rodičů, případně sourozenců vyhnout závětí, kde by manžel uvedl mě a naše děti? Pokud by děti nežili, dědila bych podle závěti jen já? Děkuji za odpověď. | O zdědění dům můžete sjm i rozšířit pomocí dohody o rozšíření společného jmění manželů. Pokud by byl dům v sjm, byli byste oba vlastníky celé nemovitosti. To znamená, že celá nemovitost by náležela Vám a tatáž celá nemovitost by náležela Vašemu muži. Pokud by nedejbože Váš manžel zemřel, bude se jako první vypořádávat SJM a následně až dědictví. Nepominutelnými dědici jsou jen děti zůstavitele a pokud by jich nebylo, tak jejich děti. Závěť můžete uzavřít jak v pozitivním slova smyslu tj. určit, kdo dědit bude, tak v negativním slova smyslu tj. kdo dědit nebude. Ve své praxi jsem již viděla jednu závěť, kde byla jedna jediná věta a to: manželka dědit nebude. Tato závěť byla sepsána notářským zápisem a byla platná. Tím, že rodiče ani sourozenci zůstavitele nejsou nepominutelnými dědici, může být závěť zcela v jejich neprospěch. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | 2016 byl můj bývalý partner vykázán z důvodu, že se na mě opakovaně dopouštěl domácího násilí. Díky organizaci OSPOD měl určený zákaz styku po dobu dvou měsíců než proběhl soud, který mi dceru svěřil do plné péče a stanovil jejímu otci výši alimentů. Alimenty přibližně dva roky neplatil vůbec a o dceru nejevil zájem. Po podání exekuce se jeho dluh vyrovnal a prostřednictvím jeho matky mám již alimenty každý měsíc.
Dceru si sám vzal za sedm let jednou, jinak jezdila na víkend jednou za čas (dle domluvy) k jeho matce. Nyní nastala situace, že by s ní chtěl trávit víc času, brát si jí občas na víkend. Problém je v tom, že dcera dělá závodně sport, který nemůže vynechávat takže času, kdy by to bylo možné není moc. Navíc bydlí 65 km od nás, takže to pro obě strany znamená cestování na půl dne. To by se ovšem vždy dalo operativně vyřešit. Moje dcera k němu nechce. Nemůžu jí vysvětlit, že mám povinnost jejímu otci kontakt s dcerou umožnit. Dcera je z toho hodně ve stresu, neustále pláče. Bývalý partner odmítá domluvu a už mi ani nezvedá telefon. Vzhledem k naší komplikované minulosti se obávám co všechno může nastat a jak tím mé dceři ublíží. Je nějaká možnost právně ošetřit, že dcera u svého otce nebude muset být? Je to sice tvrdé opatření a nechci k němu přistupovat, ale musím dceru chránit. Předem děkuji za jakoukoli radu. Johana. | Dokud nebude styk s dcerou upraven soudním rozhodnutím, záleží vše na domluvě mezi Vámi a otcem. I když se otec o dceru dříve nezajímal a neplatil na výživné, má na styk s dcerou právo a Vy jste povinna mu styk umožnit. Pokud budete (ve snaze dceru chránit) otci ve styku bránit, otec velmi pravděpodobně zareaguje tak, že podá k soudu návrh na určení styku s dcerou. V takovém případě se můžete obrátit na orgán sociálně-právní ochrany dětí se žádostí, zda by OSPOD podpořil omezení nebo zákaz styku dcery s otcem. Ve svém dotazu neuvádíte, kolik let je Vaší dceři - pokud je dceři 12 a více let, měl by OSPOD a soud přihlédnout i k jejímu názoru. Vy sama můžete podat k soudu návrh na omezení nebo zákaz styku dcery s otcem. Úplného zákazu styku ale nejspíše nedosáhnete - musela byste pro něj mít opravdu závažné důvody a Vaše dcera by - s ohledem na svůj věk - musela přesvědčivě zdůvodnit, proč se s otcem nechce stýkat. Doporučuji tedy usilovat spíše o omezený styk tak, aby kontakt otce s dcerou probíhal o víkendech například jen několik hodin během dne, aby měla dcera možnost si na otce postupně zvykat. Soud oba podané návrhy vyhodnotí a následně o styku s dcerou rozhodne - rozhodnutí soudu pak budete muset všichni respektovat a řídit se jím. |
Nezařazené dotazy, rodinné právo | Potřebovala bych poradit v rámci rodinného práva. S přítelem (nejsme svoji) čekáme miminko. Žijeme zde v ČR, ale přítel je původem Portugalec a tomu odpovídá i jeho jméno - má 2 křestní jména a 5 příjmení! Chtěla bych, aby se miminko po narození jmenovalo po něm. Myslela jsem, že stačí převzít poslední z jeho příjmení. Ale nyní, podle informací které nacházím to vypadá, že by muselo převzít všech 5 příjmení!
To skutečně nechci našemu dítěti udělat. Vím, jaké to tady bylo těžké když si přítel snažil zařídit jakýkoliv doklad zde v ČR- pojištění, banku, smlouvy apod. Nemáme zde v ČR systém, který by 5 příjmení akceptoval. Je způsob, jak na matrice nechat zapsat jen to poslední z jeho příjmení a nikoliv všech 5? Co proto můžeme udělat a jak postupovat? Předem moc děkuji za odpověď, Iveta. | Podle § 70 odst. 1 písm. d) zákona o matrikách, jménu a příjmení může osoba užívat více příjmení například tehdy, jde-li o příjmení dítěte po jeho rodičích, kteří jsou oprávněni užívat více příjmení. Podle § 70a téhož zákona dále platí, že: Matriční úřad na základě prohlášení občana, který je současně státním občanem jiného členského státu Evropské unie, uvede v matriční knize jméno, popřípadě jména, nebo příjmení občana v podobě, kterou mu umožňuje užívat právo a tradice tohoto jiného členského státu Evropské unie, prokáže-li občan jeho užívání matričním dokladem, popřípadě jinou veřejnou listinou tohoto jiného členského státu Evropské unie. Tímto způsobem by tedy Vaše dítě mohlo užívat více příjmení. Pokud si však více příjmení pro své dítě nepřejete, § 19 zákona o matrikách říká, že: Dítěti, jehož rodiče neuzavřeli manželství a mají různá příjmení, se zapíše příjmení podle dohody rodičů při určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů, nebo podle pravomocného rozsudku soudu o určení otcovství. Dohodou je možné určit příjmení, které v době, kdy k dohodě došlo, má jeden z rodičů nebo dítě. Podle § 70 odst. 2 téhož zákona dále platí, že: Fyzická osoba, jejíž příjmení jsou zapsána v knize narození nebo v knize manželství, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat pouze jedno, popřípadě dvě příjmení. Takové prohlášení by mělo být možné učinit i za nezletilé dítě - doporučuji tedy obrátit se s tímto požadavkem na matriční úřad v místě Vašeho bydliště. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Hledám způsob, jak vymoci výživné pro své děti od jejich otce (občan ČR), který žije v Německu. Majetek v ČR nemá (viz český exekutor), výživné aktuálně vymoženo trestním soudem ve výši 135.000 Kč z celkové částky, viz rozsudky v příloze. Otec pracuje na zkrácený úvazek, příjem netto cca 1.000 Eur, vlastní v Německu firmu, je ženatý a má dalšího potomka.
Trestní soud vymáhá pouze aktuální dluh, výživné, které bylo určeno soudy obou stupňů za 3 roky zpětně nevymáhá. Hledám způsob, jak zahájit v Německu exekuci na plat a příjem z podnikáni. Odeslala jsem podklady na adresu: Vollstrecksamt Munchen, Gabelsbergerstrasse již v listopadu 2022, letos (2023) v únoru jsem sehnala tel. na jednoho z vykonavatelů, ale mé dokumenty ani u něho, ani u jiného vykonavatele (dle adresy bydliště povinného) nejsou. Odeslané podklady naleznu časem (reklamace Česká pošta a DPD), mohu však okamžitě vytvořit novou složku v němčině včetně evropské doložky soudu a obrátit se na správnou adresu. Prosím o informaci jak postupovat. Pozn. Úřad pro mezinárodní ochranu dětí Brno nevyloučil dle tel. informace, že postup paralelně přes jejich organizaci jako eventuálně duplicitní postup v téže záležitosti by byl efektivní. | Při vymáhání výživného ze zahraničí lze jednoznačně doporučit spolupráci s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí - z Vašeho dotazu vyplývá, že jste s tímto Úřadem byla již dříve v kontaktu. Při zahájení spolupráce od Vás Úřad bude potřebovat stejnopis rozsudku stanovujícího vyživovací povinnost s úředně ověřeným překladem do němčiny, a to včetně doložky právní moci a vykonatelnosti. Úřad Vám pak může pomoc například v následujících oblastech: - ověřit místo pobytu otce dětí - zajistit překlady potřebných dokumentů a zkompletovat žádost o vymáhání dlužného výživného - komunikovat s partnerským úřadem v zahraničí a průběžně od něj zjišťovat stav řízení (za tímto účelem od Vás bude Úřad potřebovat plnou moc) Doporučuji tedy Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí znovu kontaktovat a dohodnout se s jeho pracovníky na dalším postupu. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Dcera má 7 měsíční dítě. Její přítel se nechal zapsat do rodného listu. Nežije s ní a neplatí ji dohodnuté výživné. Dcera ho dala k soudu pro stanovení výživného. On ale nemůže mít děti a říká jí, že to doloží u soudu lékařskou zprávou. Hlavně, že jí uháněl, aby ho napsala do rodného listu. Co má dělat? Existuje nějaká lhůta na určení otcovství nebo do jakého věku dítěte? Děkuji. | Jestliže je dceřin přítel zapsán v rodném listě dítěte jako otec, pak již k určení otcovství došlo - otcovství může být určeno například právě souhlasným prohlášením rodičů učiněným před matričním úřadem nebo před soudem. Pokud Vaše dcera nyní požaduje po příteli výživné soudní cestou a přítel je přesvědčen, že dítě není jeho, může podat k soudu návrh na popření otcovství. Paragraf 790 odst. 1 občanského zákoníku říká, že: Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Může tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno; dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, neskončí lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození. Podmínka, že je vyloučeno, aby dceřin přítel byl otcem dítěte, může být splněna, pokud opravdu nemůže mít děti (je neplodný). Přítel může podat návrh na popření otcovství do šesti měsíců od učinění souhlasného prohlášení o otcovství. Jestliže tato lhůta již uplynula, může se obrátit na okresní státní zastupitelství - po uplynutí lhůty může podat návrh na popření otcovství státní zástupce. V rámci řízení o popření otcovství soud velmi pravděpodobně nařídí testy DNA k prokázání nebo vyvrácení otcovství. Jestliže testy přítelovo otcovství potvrdí, bude mít přítel povinnost hradit Vaší dceři na dítě výživné, ale také bude mít právo se s dítětem pravidelně stýkat. Vaše dcera po něm pak může nejdéle do dvou let věku dítěte požadovat také výživné pro sebe jakožto neprovdanou matku. Pokud ale bude otcovství dceřina přítele vyvráceno, nebude mít vůči Vaší dceři ani jejímu dítěti žádné povinnosti - tedy ani povinnost platit výživné. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Můj manžel byl velmi nemocen a pobíral pouze invalidní důchod. Na základě tohoto stanovil soud placení výživného matce manžela. Manžel nyní zemřel. Prosím o podání informace, zda mají děti nárok pobírat zároveň sirotčí důchod po zemřelém otci a výživné od prarodiče, případně co z toho má přednost.
Dále jak v tomto případě postupovat, pokud by babička (je jí 81 let) požádala o zproštění placení výživného na základě toho, že nezletilé děti mají po otcově smrti nárok na sirotčí důchod. Pro informaci uvádím, že povinné zdravotní a sociální pojištění bylo až do otcova úmrtí hrazeno. Předem velice děkuji. Iva. | Paragraf 910 odst. 3 občanského zákoníku říká, že: Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. Vyživovací povinnost tedy přechází na prarodiče pouze tehdy pokud ji nejsou schopni plnit rodiče. Vzhledem k tomu, že Váš manžel pobíral invalidní důchod, bude mít po jeho smrti každé z Vašich dětí nárok na sirotčí důchod a Vy sama si budete moci požádat o vdovský důchod. Všechny tyto dávky budete moci pobírat do té doby, dokud budou děti tzv. nezaopatřenými dětmi (budou studovat a nebudou schopné živit se samy). Děti mohou pobírat současně sirotčí důchod i výživné od babičky (manželovy matky) - žádný z těchto příjmů nemá přednost. Pokud ale manželova matka dojde k závěru, že příjmy z Vašeho vdovského důchodu a sirotčích důchodů dětí jsou dostatečně vysoké na to, abyste z nich zvládla děti živit, může podat k soudu návrh na ukončení (zrušení) své vyživovací povinnosti k Vašim dětem. Soud si pak vyžádá i Vaše stanovisko a bude požadovat doložení Vašich příjmů a životních nákladů. Pokud soud dojde k závěru, že Vaše příjmy jsou nyní pro výživu dětí dostatečné, pak už manželova matka nebude mít povinnost výživné dál hradit, v opačném případě bude její vyživovací povinnost vůči Vašim dětem i nadále trvat. |
Společné jmění manželů, SJM | Mám SJM se svým manželem - jde o zahradu o rozloze 1787 m2. Protože nemáme společné děti a chtěla bych ochránit manžela v případě, že bych zemřela dříve než on, aby nemusel pak z této zahrady vyplácet mé děti v dědickém řízení - chtěla bych se tohoto SJM vzdát ve prospěch manžela. Tzn. , že by byl pouze on výlučným vlastníkem této zahrady. Jak bychom měli postupovat? | S tím nebude velký problém. Občanský zákoník na takové situace pamatuje a umožňuje, aby spolu manželé uzavřeli dohodu o smluvním režimu SJM a vyňali nějaký majetek tak, aby byl ve výlučném vlastnictví jen jednoho z manželů. Dohoda má však přísnější režim než jiné kontraktace. Je nutné ji uzavřít ve formě notářského zápisu a velmi doporučuji ji následně nechat zapsat do evidence smluv o majetkovém smluvním režimu vedeným notářskou komorou. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Loni (2022) 2022 jsem skoro celý rok byla na podpoře z ÚP, tzn. od Úřadu práce ČR. Letos (2023) 2023 jsem po dlouhé době těžko našla práci a po měsíci v zaměstnání jsem měla zase obrovskou smůlu - autonehodu, kterou jsem nezavinila (vše mám od policie doloženo, ale viník ujel). Lékařka na rehabilitaci mi nabízí neschopenku na delší dobu, ale upřímně se ji bojím vzít a zůstat doma na nemocenské, protože jsem 2022 nepracovala, tudíž neplatila nemocenskou.
Můžete mi prosím poradit jak je to s výplatou nemocenské v mém případě, z čeho by se mi vyplácela (A ZDA VŮBEC) když jsem byla loni (2022) na podpoře. Moc děkuji za vysvětlení. Zdraví a příjemný den přeje Hermína. | Nárok na nemocenské dávky Vám vzniká současně se vznikem pojištěné činnosti (zaměstnání). Jestliže jste tedy stále zaměstnaná (nedošlo k ukončení zaměstnání například ve zkušební době) a Váš zdravotní stav to vyžaduje, nechte si bez obav vystavit neschopenku. Nárok na nemocenskou mít budete, a to i tehdy, když jste téměř celý loňský rok byla v evidenci úřadu práce. Prvních 14 dní pracovní neschopnosti Vám bude zaměstnavatel vyplácet náhradu mzdy za kalendářní dny a od 15. dne nemoci Vám bude nemocenské dávky vyplácet Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Výše nemocenské se Vám bude vypočítávat z platu dosahovaného ve Vašem současném zaměstnání. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Obdržel jsem rozsudek soudu, proti jehož výroku se chci odvolat, jelikož se soud zabýval pouze mým příjmem, ale nikoliv matky dítěte, i když jsem to požadoval a poukazoval na rozpory tvrzení. Výrok zní: Výživné, které je otec povinen platit na xxxx se počínaje 1.9.2020 zvyšuje z částky 4.000 Kč na částku 6.000 Kč měsíčně.
Dlužné výživné za dobu od 1.9.2020 do 28.2.2023 ve výši 50.000 Kč je otec povinen zaplatit xxx ve splátkách po 2.000 Kč měsíčně splatných spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. II. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 2. 12. 2010, čj. xxx. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se mi o to, jak napsat odvolací návrh. Tedy zda navrhnout zrušení a vrácení věci zpět k Okresnímu soudu v Děčíně, nebo navrhnout změnu přímo odvolacím soudem a to tak, aby výživné bylo stanoveno např. na 5.000 Kč. od rozsudku a zpětně bylo navýšení zamítnuto. S poděkováním Metoděj. | Obě Vámi navrhované varianty odvolání jsou možné - v odvolání můžete navrhnout konkrétní výrok, tedy např. hrazení částky 5 000 Kč do budoucna (nikoliv zpětně) nebo krajskému soudu navrhnout, aby věc vrátil okresnímu soudu k novému projednání. Vzory odvolání najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním mohou pomoci například pracovníci občanských poraden nebo oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. Nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že rozhodnutí soudu ve věcech výživného jsou tzv. předběžně vykonatelná. To znamená, že podání odvolání ve věci výživného nemá odkladný účinek. I když tedy podáte odvolání, jste povinen začít hradit výživné v nově stanovené výši. Pokud byste matce dál hradil výživné v původní výši, mohla by po Vás dlužné výživné vymáhat výkonem rozhodnutí (exekucí). |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Žádala jsem o předčasný důchod o jeden rok dřív. Při sepsání důchodu mi pracovnice řekla, že nesmím pracovat a ani nesmím mít dočasnou pracovní neschopnost DPN. Když sepsala žádost o předčasný důchod, tak mi řekla, že je vše v pořádku a že by to mělo projít bez problému. Prý kdyby bylo něco bylo špatně, tak dají vědět. Po třech měsících mi poslali zamítnutí s tím, že mi chybí tři odpracované roky. Proti tomuto rozhodnutí jsem podala námitku, která byla opět zamítnuta. | Při žádosti o předčasný starobní důchod je zapotřebí získat potřebnou dobu pojištění ve stejném rozsahu jako při řádném odchodu do starobního důchodu. Aktuálně je pro nárok na starobní důchod zapotřebí získat 35 let pojištění včetně tzv. náhradních dob pojištění (například péče o děti) nebo 30 let bez započtení náhradních dob pojištění. V námitkách, které jste podala proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), jste rozporovala, že Vám ČSSZ nezapočítala péči o děti jako náhradní dobu pojištění. Z vyjádření ČSSZ však vyplývá, že jste část doby, kdy jste pečovala o děti, byla současně zaměstnaná a došlo tak k souběhu dob pojištění. V takovém případě se doba pojištění opravdu započítává jen jednou a péče o děti se Vám započítává pouze po tu dobu, kdy jste současně nebyla zaměstnaná. I se započítáním péče o děti jste tak dle ČSSZ získala "jen" 32 let a 40 dní včetně náhradních dob pojištění (místo potřebných 35 let) a necelých 23 let bez náhradních dob pojištění (místo potřebných 30 let). Informace o tom, v kterých obdobích jste podle ČSSZ nebyla důchodově pojištěná, získáte z tzv. informativního osobního listu důchodové pojištění (IOLDP), který předpokládám máte k dispozici. Doporučuji tedy IOLDP důkladně prozkoumat a zjistit, zda ČSSZ nechybí v evidenci některé doby Vašeho zaměstnání nebo jiné tzv. náhradní doby pojištění kromě péče o děti - více informací o náhradních dobách pojištění najdete například zde: https://www.cssz.cz/nahradni-doba-pojisteniJestliže dojdete k závěru, že ČSSZ neeviduje některé Vaše doby pojištění (některé doby pojištění v evidenci chybí), můžete do dvou měsíců ode dny, kdy Vám bylo doručeno rozhodnutí o námitkách, podat ke krajskému soudu v místě Vašeho bydliště správní žalobu. Pokud jste ale potřebnou dobu pojištění opravdu nezískala, pak tento postup bohužel nebude úspěšný a předčasný starobní důchod Vám nebude přiznán. |
Otcovství a jeho určení, DNA testy | Manžel má z mimomanželského vztahu dítě. Bez určení otcovství se nechal zapsat do rodného listu. Pokud by si nyní nechal udělat genetické testy a zjistil by, že dítě není jeho, může se nechat vymazat z rodného listu dítěte? | Paragraf 790 odst. 1 občanského zákoníku říká, že: Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Může tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno; dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, neskončí lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození. Matka dítěte pak může otcovství popřít ve stejné lhůtě. Pokud tedy od souhlasného prohlášení o otcovství ještě neuplynulo šest měsíců, může Váš manžel podat k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte návrh (žalobu) na popření otcovství. Vzory takového návrhu najde k dispozici na internetu nebo mu s jeho sepsáním mohou pomoci například pracovníci občanských poraden či oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. Jestliže už šestiměsíční popěrná lhůta uplynula, určitou naději dávají ještě § 792 a 793 občanského zákoník, které říkají: Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Vyžaduje-li to zřejmý zájem dítěte a mají-li být naplněna ustanovení zaručující základní lidská práva, může soud i bez návrhu zahájit řízení o popření otcovství, bylo-li otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů, ale otec dítěte takto určený nemůže být jeho otcem. Po uplynutí popěrné lhůty už ale může návrh na popření otcovství podat jen státní zástupce. V tomto případě doporučuji Vašemu manželovi obrátit se na okresní státní zastupitelství v místě bydliště dítěte. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Během těhotenství mi zemřel partner. Přibližně za měsíc mám termín porodu. Mají jeho rodiče nárok na styk s vnučkou, i když nevzniklo žádné citové pouto mezi dítětem a prarodiči? Za celou dobu jsem se s nimi viděla cca 6 krát a naše vztahy nebyly nejlepší. Po přítelově smrti se vztahy zhoršily - kromě urážení mé osoby, začali urážet i mé rodiče.
Navíc do dědictví nepředložili smlouvy za přibližně 1.300.000 Kč, které si přítel nestihl přestěhovat k nám do bytu. Z těchto důvodů si nepřeji, aby měli jakýkoliv vliv na mé dítě. Mockrát děkuji za odpověď a přeji hezký den. S pozdravem Helena. | Prarodiče mají ze zákona právo na styk se svými vnoučaty - toto právo ale vznikne až poté, co dojde k určení otcovství. Dokud nebude otcovství k Vaší dceři určeno, nemá Vaše dcera z pohledu zákona otce a tudíž ani prarodiče z otcovy strany, Otcovství je možné určit i po smrti otce - vzorky DNA se pak získávají z biologického materiálu otce (pokud se zachoval) nebo se odebírají žijícím příbuzným otce. O otcovství může v takovém případě rozhodnout jedině soud. Návrh na určení ale může podat jen otec (který už ale nežije), Vy jako matka nebo dítě (které se zatím ještě nenarodilo. Prarodiče nemohou návrh na určení otcovství k soudu podat a nemohou Vás tedy nijak donutit, aby bylo otcovství k Vaší dceři určeno. Jestliže nebude otcovství určeno, prarodiče nebudou mít právo se s Vaší dcerou stýkat (a nebudou si moci styk nijak vynutit), ale Vaše dcera nebude po Vašem příteli dědit a nebude mít nárok ani na sirotčí důchod, který by jí jinak náležel až do doby, dokud nebude schopná živit se sama. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | V roce 2022 jsem na plný úvazek pracoval pro německého zaměstnavatele. Původně mi ČSSZ zamítla příslušnost k českým právním předpisům a na základě toho mi německá pojišťovna vydala formulář A1 na vyslání do ČR. V rámci tohoto režimu jsem patřil do německého zdravotního a sociálního pojištění. V průběhu roku se ale německý zaměstnavatel stal insolventní.
V rámci insolvence jsem pokračoval v práci a po dobu tří měsíců nepobíral mzdu, ale byla mi vyplácena náhrada mzdy (Insolvenzgeld) od německé Bundesagentur für Arbeit (ta rovněž kryla platby sociálního a zdravotního pojištění v tomto období). V lednu 2023 však ČSSZ vyhodnotila původní rozhodnutí o příslušnosti jako chybné s tím, že jsem práci vykonával převážně vzdáleně a navíc německé A1 nebralo v potaz, že mám rovněž jiného - minoritního - zaměstnavatele v České republice. Na základě této revize mi určila ČSSZ příslušnost retrospektivně za rok 2022 k českým právním předpisům sociálního a zdravotního pojištění. Nyní tedy pravděpodobně probíhá komunikace českých a německých úřadů ohledně vypořádání sociálního a zdravotního pojištění původně chybně zaplaceného (teď již insolventním) zaměstnavatelem v Německu. Zajímá mě, zda toto vypořádání sociálního a zdravotního pojištění mezi oběma zeměmi bude zahrnovat i zmíněnou náhradu mzdy/Insolvenzgeld? Případně, jak postupovat, abych o náhradu mzdy - za již odvedenou práci - nepřišel. Očekávám, že ji po mě německá strana bude chtít zpět. Český úřad práce mě ale informoval, že o českou náhradu mzdy žádat nebudu moci, neboť německá firma neměla v ČR pobočku. Děkuji. | V bezplatné právní poradně zodpovídáme dotazy pouze v rámci českého právního řádu. Protože neznám podmínky, za jakých je vyplácena německá náhrada mzdy (Insolvenzgeld) a do jaké míry nárok na tuto dávku souvisí s platbami německého zdravotního a sociálního pojištění, nedokáži Vám jednoznačně sdělit, zda vypořádání pojistného bude zahrnovat také Vámi zmiňovanou náhradu mzdy. Náhrada mzdy je však zpravidla nárokem zaměstnavatele. V České republice je vyplácena zejména tehdy, když Vám zaměstnavatel není schopen přidělovat práci podle pracovní smlouvy. Pokud po Vás bude německá strana náhradu mzdy vymáhat, doporučuji prostudovat příslušné německé právní předpisy, případně vyhledat (bezplatnou) právní pomoc přímo v Německu. |
Otcovství a jeho určení, DNA testy | Bývalý přítel se v roce 2020 nechal dobrovolně souhlasným prohlášením zapsat před matrikou do RL mého nezletilého syna (syn neměl v RL od narození 2018 žádného otce uvedeného, kolonka byla prázdná, přítel tedy není biologickým otcem). 04/2022 došlo na náš rozchod a již jsme se neviděli, nekomunikujeme a taktéž mě nenapadlo chtít po bývalém příteli nějaké výživné.
Nemá se synem žádné vazby, ani kontakt. Tím sebe a syna ochuzuji o finance v podobě např. příspěvku na dítě a jiné dávky. Na popření otcovství lhůta dávno vypršela samozřejmě a má otázka zní: je lepší podat si návrh na určení výživného, třeba bez určení nějakého styku o který by stejně bývalí přítel nestál, anebo přes státní zastupitelství požádat o žalobu na popření otcovství po lhůtě? Bývalý přítel evidentně nečiní žádné takové kroky, aby v RL zapsaný nebyl, čímž ale je tato situace na bodu mrazu a určitě neplacení alespoň male částky měsíčně není v zájmu mého syna. Prosím o radu, jaká by byla nejlepší cesta pro mé a mého syna. Děkuji. | Odpověď na Vaši otázku závisí na tom, co je Vaším primárním cílem - zda získat výživné nebo sociální dávky. Vzhledem k tomu, že ke své finanční situaci neuvádíte nic bližšího (výši příjmů, nákladů na bydlení apod.), nedokáži posoudit, zda Vám na některé dávky vznikne nárok, resp. zda Vám k získání nároku na dávky pomůže popření otcovství a následné vymazání bývalého přítele ze synova rodného listu. Pokud chcete získat výživné, můžete podat k okresnímu soudu v místě synova bydliště návrh na svěření syna do Vaší péče spolu s návrhem na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním mohou pomoci například pracovníci občanských poraden nebo oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. V návrhu uveďte i výši požadovaného výživného. Soud ale není Vaším návrhem vázán - to znamená, že může určit vyšší, ale i nižší než Vámi navrhované výživné. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. I když uvádíte, že Váš bývalý přítel zatím žádné kroky k popření otcovství neučinil, je možné, že jakmile po něm budete soudní cestou požadovat výživné, začne popření otcovství řešit. Druhou možností je popření otcovství bývalého přítele. Vzhledem k tomu, že standardní lhůta - do šesti měsíců od souhlasného prohlášení - již uplynula, musela byste se obrátit se žádostí o popření otcovství po uplynutí lhůty na okresní státní zastupitelství v místě synova bydliště. Pokud je ale smyslem vymazání bývalého přítele z rodného listu získání nároku na sociální dávky, můžete úřad práce také požádat, aby vyloučil Vašeho bývalého přítele z okruhu společně posuzovaných osob. Podle § 7 odst. 6 zákona o státní sociální podpoře totiž může krajská pobočka Úřadu práce při rozhodování o dávkách v případech, kdy spolu rodiče a děti nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované. Vyloučení bývalého přítele z okruhu společně posuzovaných osob by tedy mohlo být jednodušším řešením než popírání jeho otcovství po uplynutí lhůty. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Jsem občan České Republiky s trvalým pobytem na magistrátu ve Frýdku Místku. Pobírám dlouhodobě invalidní důchod 3. stupně u ČSSZ. Invalidní důchod činí 16.700 Kč. Žiji sama v rodinném domě na Slovensku, který mám v osobním vlastnictví. Jedná se o dřevěnou chalupu z roku 1940, s 3mi místnostmi, která je vedena jako rodinný dům.
Vytápění je řešeno uhlím a dřevem. Elektřina je zasmluvněna u Slovenského distributora. Povolení k právu na trvalý pobyt na Slovensku mně byl udělen cizineckou policii. Prosím mám v tomto případě nárok na příspěvky na bydlení, živobytí a další relevantní dávky včetně i příplatku na stravu, kdy musím vzhledem k mému zdravotnímu stavu držet přísnou dietu? Doposud jakákoliv žádost byla úřady jak na Slovensku, tak v České republice zamítnuta. Komunální odpad však musím platit jak na Slovensku, tak v České Republice. Pokud bych měla nárok na dávky, prosím kam bych se měla obrátit a v které republice. Děkuji také za informaci, zda musím platit komunální odpad v obou zemích. Děkuji předem a přeji Vám hezký den. Eliška. | V bezplatné právní poradně zodpovídáme dotazy pouze v rámci českého právního řádu, proto Vám mohu odpovědět pouze na dotazy ohledně poplatků za odpad a nároku na sociální dávky v České republice. Podle zákona o místních poplatcích je poplatníkem poplatku za obecní systém odpadového hospodářství fyzická osoba přihlášená v obci nebo vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce. Paragraf 10g tohoto zákona pak vymezuje okruhy osob, které jsou od poplatku osvobozeny - vzhledem ke skutečnostem, které ve svém dotazu uvádíte, ale mezi osoby osvobozené od poplatku nepatříte. Obecně závazná vyhláška č. 10/2021 města Frýdek-Místek sice okruh osvobozených osob dále rozšiřuje, ale ani tato ustanovení se na Vaši situaci nevztahují. Jestliže tedy máte ve Frýdku-Místku trvalý pobyt (jste zde přihlášená), vzniká Vám povinnost platit poplatky za odpad. Více informací ohledně poplatků za komunální odpad ve Frýdku-Místku najdete zde: https://www.frydekmistek.cz/mistni-poplatky-za-komunalni-odpad-a-za-psy-2/ Podmínkou pro nárok na dávky státní sociální podpory (například příspěvek na bydlení) a dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc) je mít v České republice bydliště - to znamená skutečně v České republice fyzicky bydlet. Jestliže máte v České republice jen trvalý pobyt, ale bydlíte na Slovensku, pak Vám v České republice nárok na žádné sociální dávky nevzniká. Doporučuji tedy obrátit se se žádostí o sociální dávky na příslušné slovenské úřady. Slovenskou legislativu v oblasti sociálního zabezpečení ale neznám, takže nedokáži posoudit, zda Vám vznikne na slovenské dávky nárok a v jaké výši. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Dcera byla svěřena matce a my jsme se domluvili na alimentech 2.500 Kč. V rámci majetkového vyrovnání mě dle smlouvy, kterou mezi námi máme, každý měsíc posílá taktéž 2.500 Kč po dobu 10 let, jelikož dluh byl 300.000 Kč. Ke konci roku 2022 jsem začal posílat 3.500 Kč, ale vždy jsem také hradil tábory, kroužky a výdaje, které byly třeba, pokud si o to matka řekla.
Teď matka dceru v jejich 15 letech vystěhovala ze svého obydlí ("vyhodila") a dcera bydlí u mě. Bohužel s matkou nejsem schopen se dohodnout na zpětné zasílání alimentů, které jí stále posílám i když dcera nebydlí u ní. Jelikož nechci jít proti rozhodnutí soudu o určení alimentů. Ohrazuje se tím, že mi zasílá měsíčně splátku dluhu, tak nevidí důvod cokoliv zasílat a nedokáže pochopit že s alimenty tahle věc nikterak nesouvisí. Stále dokola mě předhazuje, že mě musí splácet dluh a tak z alimentů nic neměla tak já nebudu mít taky. Ale já po našem rozchodu jsem byl nucen vzít si půjčku, abych si vybavil bydlení a splátkami od ní ji hradím ale teď k tomu ještě posílám 3.500 jako alimenty, ale o dceru se starám já. Prosím o radu jak postupovat, aby peníze co posílám na dceru, která teď bydlí u mě šli na její potřeby a ne její matky. Předem děkuji Bohuslav. | Jak ve svém dotazu správně uvádíte, dluh z majetkového vyrovnání s vyživovací povinnosti rodiče vůči dítěti a s placením výživného nijak nesouvisí. Jestliže Vaše dcera žije nyní s Vámi, plníte svou vyživovací povinnost vůči ní například tím, že jí zajišťujete ubytování, stravu, oblečení apod. Na dceřinu výživu je ale povinna přispívat i její matka. Vyzvěte ji tedy ještě jednou k tomu, aby Vám začala na dceru platit výživné, s tím, že pokud tak neučiní, obrátíte se na soud. Pokud dohoda s matku nebude možná a výživné, které jí dosud posíláte, je výsledkem ústní dohody nebo písemné dohody neschválené soudem, přestaňte jí výživné posílat a podejte k okresnímu soudu v místě dceřina současného bydliště návrh na svěření dcery do Vaší výlučné péče a na určení výživného. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním mohou pomoci například pracovníci občanských poraden či oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. Pokud je zasílané výživné výsledkem soudního rozhodnutí nebo dohody schválené soudem, posílejte výživné dál - aby matka kvůli dlužnému výživnému nemohla nechat nařídit výkon rozhodnutí (exekuci) - ale i v tomto případě podejte k soudu návrh na svěření dcery do Vaší péče a na určení výživného. Jestliže soud návrhu vyhoví a svěří dceru do Vaší péče, bude muset matka rozhodnutí soudu respektovat a začít Vám hradit stanovené výživné. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | V roce 2017 jsem se se scházel s dívkou. Neměli jsme vážný vztah. Stalo se to, že otěhotněla. Řekl jsem jí na rovinu, že si dítě nepřeji, že se známe krátce a není to mezi námi vážné. Pokud bude chtít jít na potrat, zaplatím. Pokud si bude chtít dítě nechat, budu to respektovat. Dítě se rozhodla ponechat. Chtěla mě zapsat do rodného listu, to jsem odmítl a znova jí vysvětlil situaci.
Přišla za mnou s tím, že musím platit výživné, když se dítě narodilo. Nechtěl jsem jí dělat problémy a bohužel jsem si o tom ani nic nezjistil. Domluvou jsme se tedy dohodli na tom, že jí budu posílat měsíčně 4.000 Kč. Ty jí pravidelně posílám. Nicméně v listopadu roku 2022 jsem přišel o práci a mám 3 hypotéky na barák, současnou přítelkyni, se kterou mám 3 létě dítě a další na cestě. Vzhledem k mé finanční situaci jsem se zpozdil se dvěma splátkami. Teď mi hrozí, že mně udá a bude vše řešit soudně. Žije s dítětem v Německu. Hrozí že bude vše řešit tam. Test otcovství jsme nedělali, ale vím, že otcem jsem. Chtěl bych se zeptat na co vše má nárok a zdali jsem vůbec povinen platit výživné. Pokud jsem dítě od začátku nechtěl a v rodném listu zapsán nejsem. Kam by to vedlo, pokud by zažádala o test otcovství a vyšel bych jako otec, jaké nároky by poté měla. A zdali teď právně po mě může něco vyžadovat, pokud nejsem v rodném liště a jen jsme se dohodli mezi sebou. Mockrát Vám děkuji za odpověď. | Jestliže nejste uveden jako otec v rodném listě dítěte, nemáte v tuto chvíli vůči dítěti ze zákona žádná práva ani povinnosti. Jestliže ale víte, že jste otcem dítěte, doporučuji požadované výživné alespoň částečně hradit. Matka dítěte se totiž výživného velmi pravděpodobně nevzdá a jakmile výživné určí soud, budete ho muset doplatit zpětně i za dobu, kdy jste výživné nehradil. Jestliže matka dítěte bude požadovat, aby výživné určil soud, bude muset podat k soudu návrh na určení otcovství. Pokud budete před soudem své otcovství popírat nebo soudu sdělíte, že si nejste svým otcovstvím jistý, soud nařídí provedení testů DNA. Když testy DNA Vaše otcovství potvrdí, bude Vás matka nechat zapsat do rodného listu jako otce bez ohledu na to, zda jste dítě chtěl či nikoliv. Vzhledem k tomu, že dítě dosud žilo s matkou, soud ho velmi pravděpodobně svěří do péče matky a Vám stanoví výživné. Výživné může být stanoveno i zpětně za dobu, kdy jste ho matce neplatil. Při určování výše výživného by soud měl vzít samozřejmě v úvahu výši Vašich příjmů, životních nákladů i skutečnost, že máte vyživovací povinnost k dalšímu dítěti. Kromě povinnosti platit výživné budete mít také právo dítě pravidelně vídat (stýkat se s ním). |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Jsem bulharský občan. Žil jsem v letech 1997 až 2012 v ČR (asi 10 let jsem byl ženatý za českého občana). Od roku 1999 do roku 2012 jsem měl firmu (OSVČ), když jsem vše uzavřel v Čechách (rozvedl jsem se) a odjel jsem ze země. Po celá ta léta, co mám firmu, jsem si pravidelně měsíčně platil zdravotní i sociální pojištění (minimální i více - tenkrát vydělával poměrně dobré peníze – kolem 20.000 Kč měsíčně).
Moje otázka zní – mohu si nyní vybrat peníze na důchod, které jsem vložil do českého systému? Od roku 2012 jsem úplně opustil republiku a nemám tam již žádnou adresu ani české doklady (nemohu tedy používat ani českou elektronickou schránku apod.). Děkuji! | Pro nárok na starobní důchod v České republice je zapotřební splnit zejména dvě podmínky - dosáhnout důchodovou věku a získat potřebnou dobu sociálního (důchodového) pojištění. Pro nárok na starobní důchod je aktuálně zapotřebí získat 35 let pojištění nebo 30 let pojištění bez započtení tzv. náhradních dob pojištění (evidence na úřadě práce, péče o děti apod.). Další možností je získat alespoň 20 let pojištění a současně dosáhnout věku alespoň o pět let vyššího, než je důchodový věk. Protože jste byl v České republice pravděpodobně pojištěný "jen" 13 let (1999 - 2012), nárok na český starobní důchod Vám bohužel nevzniká. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Tchýně dostala zamítavé stanovisko k žádosti o příspěvek na bydlení, důvodem je fakt, že se jedná o stavbu pro individuální a rodinnou rekreaci, jíž není vlastníkem. Pokud by bydlela v nájemním bytě, nájemním domě, na ubytovně nebo dokonce užívala byt/dům na základě věcného břemena, nárok by měla, jelikož bydlí na chatě, která jí nepatří, nárok nemá - opravdu je to takto absurdně nastaveno? Je nějaká šance, aby se oficiální cestou k nějakému příspěvku dostala? Děkuji, Bohumír. | Podle zákona o státní sociální podpoře má na příspěvek na bydlení standardně nárok vlastník či (pod) nájemce) bytu nebo domu, pokud 30% příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro rok 2022 a 2023 má při splnění uvedených podmínek na příspěvek na bydlení nárok také vlastník, který užívá k trvalému bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci. Musí se ale opravdu jednat o vlastníka stavby - jestliže Vaše tchyně v této stavbě pouze bydlí, ale není její vlastníkem, nárok na příspěvek na bydlení jí bohužel nevzniká. Pokud je finanční situace Vaší tchyně špatná, může zkusit podat žádost o dávky pomoci v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení. I v tomto případě ale bude úřad práce požadovat doložení právního titulu k užívání stavby - tedy například nájemní či podnájemní smlouvy. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Chci se zeptat jaké možnosti má můj syn. Rozešel se po 11 letech s přítelkyní. Už 4 roky žijí odděleně. Nebyli manželé a ze vztahu mají syna, kterému bude za 2 měsíce 15 let. Styk otce s dítětem mají jen po ústní dohodě. Syn za tu dobu měl jeden vztah, který skončil po roce a půl. V té době mu matka syna nechtěla dávat a dělala neskutečné problémy.
Kladla si podmínky, že syn s ním nebude a už vůbec nebude u něj spát, protože s někým žije. Jeho nová přítelkyně byla vzdělaná, milá, učitelka angličtiny, Evropanka, což mohlo být vnukovi při komunikaci ku prospěchu. Vztah se rozpadnul a po roce a půl si syn našel novou ženu a matka vnuka mu jej opět nechce dávat a klade si podmínky. Podotýkám, že kdyby se jednalo o nevhodné prostředí pro dítě, určitě bych zakročila. Čekají nás významné rodinné oslavy, kam ona dítě nechce pustit, protože tam bude i přítelkyně syna. Co je možné v tomto ohledu dělat? Vnuk je s námi všemi moc rád, máme pěkné vztahy, rád s námi tráví volný čas, dovolené tuzemské i zahraniční. Dobře se učí a nejsou s ním žádné problémy. Myslím, že dítě v tomto věku si už samo vytvoří svůj úsudek k daným situacím. Kam se obrátit? Předpokládám, že syn se s vnukem asi jen tak nemůže na něčem domlouvat a pak je dát matce na vědomí, že jsou spolu nebo že je dokonce u něj. Má dítě nějaké právo si taky samo říct a rozhodnout se? Předem děkuji za odpověď. | Dokud není péče o vnuka a styk s ním upraven soudním rozhodnutím, je vše záležitostí dohody mezi Vaším synem a vnukovou matkou. Váš vnuk má stejné právo stýkat se s oběma rodiči a matka nemá právo podmiňovat jeho styk s Vaším synem například nepřítomností synovy přítelkyně. Váš vnuk je také již dost starý na to, aby si dokázal vytvořit vlastní názor a rodičům ho sdělit - i v případném soudním řízení by soud již k jeho názoru přihlédl. Nejprve bych tedy doporučila, aby Váš vnuk (případně společně s Vaším synem) promluvil s matkou a pokusil se jí vysvětlit, že tráví rád čas s Vaším synem a jeho rodinou a že to neznamená, že matku nemá rád nebo že ji má rád méně než otce. Pokud bude matka trvat na svém a požadovat, aby při vnukových návštěvách nebyla přítomná synova přítelkyně, bude mít Váš syn jen dvě možnosti: Domlouvat se s vnukem tajně a matce pouze následně oznámit, že jsou spolu nebo podat k okresnímu soudu návrh na úpravu styku se synem. Vzory takového návrhu najde Váš syn k dispozici na internetu nebo mu s jeho sepsáním mohou pomoci například pracovníci občanských poraden či oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. Jakmile soud stanoví styk Vašeho syna s vnukem, bude muset vnukova matka styk ve stanovenou dobu umožnit bez ohledu na to, zda bude styku přítomná i synova přítelkyně. Matka pak bude moci bránit ve styku pouze tak, že bude striktně trvat na dodržování rozsudku a soudem určeného styku - to znamená, že pokud se bude rodinná oslava konat v době, kdy nebude mít Váš syn stanovený styk s vnukem, nebude matka muset syna na oslavu pustit. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Otec pracoval v Německu od 09/20 do 03/23 a od dubna 2023 bude již nezaměstnaný na ÚP v ČR. Otec s matkou jsou od 07/21 rozvedení, a k dnešnímu dni žijeme všichni pod jednou střechou. Otec má dvě dcery, mě a mou sestru, kdy obě dvě stále studujeme. Otec na mě (narozena 1997) a mou sestru (narozena 2002) pobírá německý kindergeld s tím, že nám je vyplácel, byť liknavě.
Dříve nám je vyplácel pouze na ruku. Od 12/21 nám žádné peníze nedal a argumentuje tím, že on potřebuje také z něčeho žít a kindergeldy patří jemu. Otec nezabezpečuje žádné naše potřeby. Jak se můžeme domáhat našich peněz? Sestřin nárok na kindergeld stále trvá, u mě zanikl k loňskému roku 2022, kdy jsem dovršila 25 let, avšak i do této doby mi dluží kindergeld. | V bezplatné právní poradně zodpovídáme dotazy pouze v rámci českého právního řádu - protože Kindergeld je německým příspěvkem, mohu Vám poskytnout pouze základní informace. Přestože Kindergeld není sociální dávkou - jedná se o příspěvky na děti vyplácené z rodinných fondů (Familienkasse) - podobně jako české přídavky na děti náleží po dosažení zletilosti dítěte přímo dítěti. Pokud Vám otec Kindergeld pravidelně (dlouhodobě) nevyplácel, mohly jste se sestrou požádat příslušnou Familienkasse, která otci Kindergeld vyplácela, o odklon příspěvku (tzv. Abzweigung), aby by Kindergeld vyplácen přímo vám dvěma. Jestliže otcovo zaměstnání v Německu skončilo, předpokládám, že bude ukončena i výplata Kindergeld, protože otec nebude nadále splňovat podmínky pro nárok na výplatu tohoto příspěvku. Pokud Vám otec Kindergeld nevyplatí dobrovolně, musely byste po něm peníze vymáhat soudní cestou - pravděpodobně jako tzv. bezdůvodné obohacení. Se žádostí o sepsání žaloby se můžete obrátit například na pracovníky občanských poraden nebo oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. |
Společné jmění manželů, SJM | V roce 2021 jsme s manželem (manžel uveden jako dlužník, já jako spoludlužník) uzavřeli hypoteční smlouvu, která fixuje úrokovou míru po dobu 2 let (tedy do konce tohoto roku) na hodnotu platnou v té době.
Naše situace se od té doby změnila a momentální scénář je ten, že na prvotní zástavu (20% z ceny nemovitosti) by byly použity pouze mé finanční prostředky a dále by se nemovitost pronajímala a hypotéka se "platila sama". Je mi zcela jasné, že nemovitost bychom nabyli počas manželství, tudíž by byla zahrnuta ve SJM. Je možné nějakým způsobem vyjmout tuto nemovitost ze SJM nebo ošetřit tuto situaci např. dvoustrannou smlouvou mezi mnou a manželem o případném vzdání se nároku na nemovitost z jeho strany v případě rozvodu nebo prodeje nemovitosti? Další komplikaci vidím v komunikaci s bankou, jelikož já ve smlouvě figuruji jako spoludlužník a jako primární dlužník je veden manžel. Jak by se řešilo toto? Předem děkuji za odpověď a cennou radu. | Ohledně prvního dotazu existují cesty, kterými lze společné jmění manželů jak zúžit, tak rovněž rozšířit o libovolný majetek, na kterém se manžele společně a nerozdílně dohodnout. Je nutné takto jednat výhradně formou notářského zápisu a velmi doporučuji poté nechat umístit notářský zápis o modifikaci společného jmění manželů začlenit do seznamu listin o modifikací sjm. V druhém dotazu týkající se právě hypotéky Vás bohužel odkážu na banku, se kterou v praxi většinou jednají v první řadě a která má postupy na veškeré životní situace. Každá banka má proces trochu jiný, proto není vhodné dle hovořit v rovině obecné. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | V práci se mi udělalo špatně. Zjistila jsem u lékaře, že jsem v 5. měsíci těhotenství a okamžitě dostala neschopenku, tedy dočasnou pracovní neschopnost, tj. DPN. Ještě ten den mi byl ukončen pracovní poměr ve zkušební době. První den neschopenky (DPN) došlo tedy k ukončení pracovního poměru. Ovlivní to mateřskou? Nepřijdu o ní? Co mám případně dělat, abych o ní nepřišla? Práce byla bohužel pro práci s autodíly riziko. | Ohledně skončení (zrušení) pracovního poměru ve zkušební době paragraf 66 zákoníku práce říká, že: Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. Pokud Vám byl ukončen pracovní poměr ve zkušební době ve stejný den, kdy jste byla uznána dočasně pracovně neschopnou (byla Vám vystavena neschopenka), je otázkou, zda ke zrušení pracovního poměru skutečně došlo, resp. zda takové zrušení bylo vůbec platné. Aby zrušení platné bylo, musel by Vám ho zaměstnavatel předat písemně ještě předtím, než jste odešla k lékaři, který Vám vystavil neschopenku. Pokud Vám zaměstnavatel doručil informaci o zrušení pracovního poměru později - například poštou až v době, kdy jste byla v pracovní neschopnosti, není takové zrušení platné, protože nesmí být datované zpětně. Jak je uvedeno výše, pracovní poměr totiž končí až doručením písemného oznámení o zrušení pracovního poměru. Jestliže bylo zrušení pracovního poměru neplatné, doporučuji na to zaměstnavatele upozornit. Zaměstnavatel pak bude moci pracovní poměr ukončit až od 15. dne Vaší pracovní neschopnosti, navíc Vám bude muset během prvních 14 dní pracovní neschopnosti vyplácet náhradu mzdy za pracovní dny. Pokud bylo zrušení platné, budete mít nárok na nemocenské dávky až od 15. dne pracovní neschopnosti. Co se týče mateřské, pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky - být během uplynulých dvou let před nástupem na mateřskou dovolenou nemocensky pojištěná (zaměstnaná) alespoň 270 kalendářních dní a být zaměstnaná i v den nástupu na mateřskou dovolenou nebo být v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta u žen, jejichž pojištění (zaměstnání) zaniklo v době těhotenství, činí nejdéle 180 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání. Je-li poslední zaměstnání kratší než 180 kalendářních dní, je ochranná lhůta stejně dlouhá jako toto zaměstnání. Ve Vašem případě bude nárok na mateřskou záležet mj. na tom, zda jste byla zaměstnaná v době, kdy jste otěhotněla (před pěti měsíci). Pokud ano, bude se ochranná lhůta počítat z tohoto předchozího zaměstnání. Běh ochranné lhůty se vždy přerušuje nástupem do nového zaměstnání a ochranná lhůta se znovu rozběhne po skončení zaměstnání. Jestliže v den nástupu na mateřskou dovolenou (počátek 8. - 6. týdne před termínem porodu) budete v ochranné lhůtě, nárok na mateřskou Vám vznikne, v opačném případě nikoliv. I když nárok na mateřskou mít nebudete, můžete na nemocenské zůstat do konce 6. týdne po porodu a následně čerpat rodičovský příspěvek. |
Družstevní byty a manželství | V roce 1996 jsem se oženil a od té doby žijeme v družstevním bytu společně s manželčinou maminkou. Původním vlastníkem družstevního podílu byla právě manželčina maminka, která za dobu našeho manželství, v roce 2013, převedla bezplatně podíl jen na svou dceru, mou manželku. Nyní se chce manželka rozvádět.
Ve stanovách družstva je článek, říkající "Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství členem družstva, vzniká společné členství manželů v družstvu i druhému manželovi". Mám nějaká práva k družstevnímu podílu v rámci rozvodu, když byl manželce byt vlastně darován, ale ve stanovách družstva je uvedeno viz výše citované? Děkuji, Bedřich. | Zpravidla do společného jmění manželů nenáleží to, co druhý nabyl darem. V klauzuli stanov družstva se hovoří o členství nikoliv o podílu na družstevním bytě. Za těchto podmínek je výlučným vlastníkem družstevního bytu Vaše manželka. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Rozvádím se s manželem a v současné době (02/2023) se rozhoduje o svěření dítěte do mé péče. Na tom jsme se s manželem dohodli. Nyní mi manžel zaslal dohodu o majetkovém vypořádání s tím, že rodinný dům a veškerý majetek SJM, který jsme spolu nabyli po dobu manželství, zůstane manželovi. S tím nesouhlasím.
Zůstala jsem sama s dcerou v nájemním bytě a manžel mi nechce po 12 letech manželství nic dát. Je možné požádat soud o majetkové vypořádání před rozvodem nebo až po rozvodu? Jde mi jen o to zabezpečit dceru a pořídit si vlastní bydlení. Děkuji Vám s pozdravem Berta. | Na Vaši situaci pamatuje občanský zákoník v ustanovení § 740 "Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění." Dohodu o majetkovém vypořádání nemusíte akceptovat neboť dohoda je dvoustranný projev vůle více jednajících osob a není jednostranným právním aktem. Pokud s dohodou, kterou Vám manžel navrhl nesouhlasíte, požádejte (podejte návrh na zahájení řízení) o majetkové vypořádání soud. Žalobní návrh na vypořádání společného jmění můžete požádat kdykoli, avšak nepřesáhněte dobu tří let od rozvodu manželství. Po třech letech se zákona připadnou věci sloužící k obvyklé či běžné potřebě jednoho manžela právě tomuto manželi. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | V březnu 2022 jsme se s partnerkou, se kterou nežijeme ve společné domácnosti, dohodli na výživném 9.500 Kč na tehdy 5-ti letou dceru. Tuto naši dohodu jsme odeslali na příslušný soud, který svěřil dítě do péče matky a dohodu potvrdil. Dnes (11.03.2023) po mně matka dítěte požaduje navýšení výživného o inflaci 15%.
S ohledem na výši částky, věk dítěte a fakt, že cca 10-15 dnů v měsíci je dcera u mně včetně spaní a jídla se tomu bráním. Je takový požadavek oprávněný? Děkuji za odpověď. Arnošt. | Vzhledem k tomu, že neznám žádné bližší informace ani o Vaši finanční situaci a situaci Vaší partnerky, ani o výši nákladů na dceřinu výchovu a výživu, nedokáži oprávněnost požadavku na vyšší výživné posoudit. Jestliže s navýšením výživného o 15% nesouhlasíte, sdělte to partnerce a plaťte dál výživné uvedené v soudem schválené dohodě. Pokud bude partnerka na navýšení výživného trvat, bude muset podat k okresnímu soudu v místě dceřina bydliště návrh na zvýšení výživného, ke kterému se samozřejmě budete moci vyjádřit. Ve Vašem případě mluví proti zvýšení výživného skutečnost, že k určení výživného došlo relativně nedávno - partnerka by musela u soudu prokázat, že od března 2022 došlo například k výraznému snížení jejích příjmů a/nebo k navýšení nákladů na dceřinu výchovu a výživu - a také skutečnost, že třetinu až polovinu měsíce pečujete o dceru Vy a hradíte veškeré náklady s tím spojené. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Manžela vzali do vazební věznice v listopadu 2022. Já pobírám dávky hmotné nouze a beru příspěvek na bydlení. Manželovi přiznali důchod a od podání koncem 8/2022 do 9.3.2023 dostal v únoru 2023 zpětně kolem 34.000 Kč. Počítají se jeho příjmy, tedy teď ten invalidní důchod, který bere, když je ve vězení a není teď přihlášený na službách na bytě ani se mnou teď nebydlí, do mých příspěvků hmotné nouze a příspěvku na bydlení?
A ještě jeden dotaz. Jde o to, že mi řekl, že má jít domů z vazební věznice teď koncem března 2023, jen do uzavření spisů a navíc byl odsouzen, zatím nepravomocně soudem, takže bude čekat na odvolání atd. , tudíž teď bude doma. Dostal ten invalidní pozpátku v únoru a ve službách na bytě bude až od května (už tím, že se půjde nahlásit po 20.3. mi ho do evidenčního listu nájmu nestihnou přihlásit na duben). Takže zda se tento jeho příjem bude mít vliv na mou hmotnou nouzi teď od března poněvadž invalidní důchod dostal zpětně v únoru, ale to ještě nebyl doma a ani hlášený na bytě. Děkuji. | Podmínky nároku na příspěvek na bydlení upravuje zákon o státní sociální podpoře. Paragraf 7, odst. 5 tohoto zákona říká, že: Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby vymezené podle zvláštního právního předpisu upravujícího životní a existenční minimum. Podle § 4 odst. 8 zákona o životním a existenčním minimum se za společně posuzovanou osobu nepovažuje mj. osoba ve vazbě, a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu, že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá. Stejným způsobem jsou osoby posuzovány i při žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi. Pokud se tedy Váš manžel ocitl ve vazbě v listopadu 2022, přestává být při žádosti o sociální dávky společně posuzovanou osobou od prosince 2022. Při žádosti o příspěvek na bydlení dokládáte příjmy za předchozí kalendářní čtvrtletí - nyní tedy za říjen až prosinec 2022. Pokud měl Váš manžel v říjnu a listopadu nějaký příjem, budete ho muset úřadu práce doložit, od prosince pak už nebude společně posuzovanou osobou Nebude jí ani po celou dobu pobytu ve vazbě - pokud bude ve vazbě do 20.3., neměl by úřad práce do té doby posuzovat jeho příjmy společně s Vašimi a tudíž byste nemusela dokládat jeho zpětně vyplacený invalidní důchod. Až budete úřadu práce dokládat příjmy za druhé čtvrtletí roku 2023 (duben - červen), budete už samozřejmě muset jeho příjmy doložit, pokud manžel nebude nadále ve vazbě. Totéž platí pro dávky pomoci v hmotné nouzi - od prosince 2022 do března 2023 nebude Váš manžel společně posuzovanou osobou a tudíž nebudete muset úřadu práce dokládat příjmy, které mu byly vyplaceny v tomto období. Budete muset doložit jen ty příjmy, které budou manželovy vyplaceny od dubna 2023. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Po rozvodu má moje bývalá žena v péči 16-ti letou dceru, na kterou platím výživné určené soudem. Otázku mám ale na syna (20 let), který na první, ani druhý pokus neodmaturoval. Třetí a poslední pokus k maturitní zkoušce má v květnu 2023.
Syn se zaevidoval na úřadu práce a momentálně pracuje a platí si sám nájem bytu, já žiji jinde se současnou přítelkyní. Je mou povinností syna nadále vyživovat (platit alimenty), v případě, že konečně složí úspěšně maturitní zkoušku a nastoupí na VŠ i přesto, že byl již pracovně, výdělečně činný? Děkuji. S pozdravem Antonín. | Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem trvá do doby, dokud děti nejsou schopné živit se samy. Tato povinnost zpravidla končí s ukončením studia dítěte a jeho nástupem do zaměstnání. Jestliže syn sice zatím nedokončil studium na střední škole, ale má příjem ze zaměstnání, díky kterému je schopen hradit své životní náklady, může Vaše vyživovací povinnost vůči synovi nyní skončit - nemáte v tuto chvíli povinnost hradit synovi nadále výživné. Jestliže je výživné stanoveno soudním rozhodnutím, doporučuji sepsat dohodu o ukončení výživného raději písemně. Pokud by syn s ukončením placení výživného z Vaší strany nesouhlasil, musel by sám podat k soudu návrh na určení výživného a přesvědčit soud, že není schopen živit se sám. Pokud ale Váš syn nakonec úspěšně odmaturuje a bude pokračovat ve studu na vysoké škole, může být situace jiná. Bude záležet také na to, zda syn bude studovat v prezenčním studiu, kdy je vyžadována každodenní přítomnost na přednáškách a možnosti výdělku jsou tudíž omezené, nebo zda půjde o kombinované studium, při kterém je možné vykonávat zaměstnání. Pokud by syn studoval v prezenčním studiu, zvyšoval by si svou kvalifikaci, zlepšoval by tím možnosti svého uplatnění na trhu práce a jeho příjmem by byly pouze občasné brigády, mohla by být Vaše vyživovací povinnost vůči synovi obnovena a Vám by opět vznikla povinnost platit synovi výživné. |
Rodinné právo | Je možné se rozvést bez toho, abychom dostavili k soudu? Samozřejmě chápu, že bychom museli uzavřít předem dohodu o majetku. Děti už jsou dospělé. Děkuji Andrej. | Řízení o rozvod manželství probíhá podle § 383 - 398 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních. Paragraf 389 odst. 1 tohoto zákona říká, že: K projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi. Při jednání vede soud manžele k odstranění příčin rozvratu a usiluje o jejich smíření. V návrhu na rozvod manželství sice můžete uvést, že oba souhlasíte s rozvodem bez nařízení jednání, ale vzhledem k tomu, že soud postupuje podle výše uvedeného ustanovení, počítejte s tím, že i když už jsou děti schopné živit se samy a na vypořádání společného jmění manželů (SJM) se dohodnete, soud nařídí jednání i v případě tzv. nesporného rozvodu (rozvod dohodou). Z účasti na jednání by Vás omluvil jen vážný důvod (nemoc, hospitalizace v nemocnici apod.). V případě nesporného rozvodu je ale vše zpravidla vyřešeno během jednoho soudního jednání a není tudíž nutná opakovaná přítomnost manželů u soudu. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Manžel má pětiletou dceru. 15.3.2023 jí bude šest. S expartnerkou nebyli oddáni. Při rozchodu řešili i vyplácení z hypotéky. Prokazatelně jí dal o 17% víc, než kolik do domu vložila a splatila na hypotéce. Doufal, že pak bude ohledně dcery vstřícnější. Momentálně platí nadstandardní výživné + polovinu všech kroužků, táborů, apod. , kromě jízdy na koni, ty platí sám.
Podle dohody u mediátora (u kterého se současně řešilo i vyrovnání) jsou domluvení, že dceru má v péči 1x14. dnů o víkendu od sobotního rána do neděle odpoledne. Žádné Vánoce, narozeniny, prázdniny apod. Původně se chtěl domluvit na rozšířeném styku, ideálně střídavé péči. Naivně se nechal přesvědčit, že formulace, že "Další styk je možný po dohodě", bude víc než formalita. Navíc byl v podstatě k takovéto dohodě dotlačen skrze to, že jinak se bude snažit o vyšší vyrovnání. Na soudní spor neměl finance a psychicky byl těsně před zhroucením, tak radši podepsal a doufal, že se situace časem víc uklidní. Po dvou letech ke zlepšení moc nedochází, dceru můžeme mít maximálně týden o prázdninách a jedenkrát v týdnu může přespat, když jí vozí ke koním a sobota ráno, se posunula na pátek večer. Chtěla bych se proto zeptat, měl by u soudu šanci žádost o střídavou, nebo aspoň rozšířenou péči? Je tam problém, že v průměru 4x do roka manžel jede 3-4 týdny pryč. Zbytek roku je naprosto schopen o dceru postarat. Přijde mi nespravedlivé, že kvůli 4 měsícům, musíme zbytek roku, vídat dceru tak málo. Do návrhu by manžel dal, že v nepřítomnosti, by dcera byla v péči matky a v té době by jí dával dvojnásobné výživné, než po zbytek měsíců/dnů. Já bych byla schopná i ochotná se o dceru postarat sama, když by byl pryč. Je dokonce možné, abychom za manželem případně přiletěly na pár dnů, ale momentálně mě manželova expartnerka nemůže ani vidět a nechceme jí ještě více dráždit. Dcera je na manžela velmi fixovaná, protože přibližně od 2. do 6. měsíce po narození se o ní staral sám, jeho expartnerka byla ve psychiatrické léčebně, kvůli laktační psychóze. Byla propuštěna s tím, že by neměla minimálně rok být s dcerou sama, protože hrozí, že ji zabije. Dlouho se pak léčila ambulantně. Za tu dobu, nedala na domácnost, nebo na dítě ani korunu, přitom čerpala mateřskou dovolenou. Aktuální situace nám velmi narušuje rodinný život, manželova expartnerka vyžaduje, aby přesně věděla, co budeme s dcerou podnikat a pokud se jí jen trochu něco nelíbí, vyhrožuje, že vše nadstandardní zruší. Já z tohoto důvodu nesmím ani vzít/vyzvednout dceru ze školky, řídit auto, když je dcera ve voze, apod. Chci mít jistotu, že případně u soudu aspoň částečně uspějeme, když už tímto krokem "vyhlásíme válku" minimálně v tu chvíli, manželova expartnerka, zruší vše nad rámec dohody a velmi dlouho by trvalo, než by zase něco na víc povolila. Navíc dceru tomto stresu nechceme vystavět, když by to mělo být zbytečné. Už takhle se těžko srovnává s tím, že na ní její maminka křičí, když o nás mluví. Děkuji za odpověď a případné rady. | Jestliže chce Váš manžel s dcerou trávit delší čas a více o ni pečovat, může samozřejmě k okresnímu soudu v místě dceřina bydliště podat návrh na svěření dcery do střídavé péče nebo alespoň na rozšíření současné péče. Vzoru takového návrhu najde Váš manžel k dispozici na internetu nebo mu s jeho sepsáním mohou pomoc například pracovníci občanských poraden či oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. Manželovu občasnou nepřítomnost během roku je určitě možné vyřešit tak, jak navrhujete - tedy tím, že dcera bude v tu dobu v péči matky a bude například hrazeno vyšší výživné. Stoprocentní jistotu, že alespoň částečně uspějete, Vám sice nikdo nedá, ale Ústavní soud v posledních letech opakovaně judikoval, že pokud soud odmítne návrh na střídavou péči, musí toto odmítnutí pečlivě odůvodnit - důvodem nemůže být například pouze nízký věk dítěte. Chápu, že se obáváte toho, že se manželova expřítelkyně bude mstít přes dceru, ale záleží opravdu pouze na Vašem manželovi, zda se rozhodne zariskovat a pokusí se získat možnost trávit s dcerou více času i za cenu přechodného zhoršení vztahu s expřítelkyní nebo zda se spokojí s omezeným časem a bude i nadále akceptovat rozmary bývalé přítelkyně - například požadavek, že nemáte dceru vozit autem. |
Střídavá péče, adopce, osvojení, pěstounství | Chtěla bych si osvojit zletilou vnučku (ročník 1993). Moje dcera, její matka, zemřela v jejích 17 letech. Od té doby jsem se o ní starala já /jsem její kmotra/. Její biologický otec se o ní ani o její ochrnutou matku v té době nestaral a ani na ni neplatil. Staral se jen o jejího bratra. V současné době mi to vnučka oplácí a pomáhá mi /je mi 73 let/.
Chtěla bych jí zvýhodnit v případě dědictví. Mám ještě syna, který o mě neprojevuje téměř žádný zájem a ani mi neposkytuje žádnou pomoc, přestože u mě bydlel do 30 let a dostal ode mne více finančních prostředků, než jsem stačila dát své zemřelé dceři. Nechci syna vydědit a ani nechci omezit rodičovská práva biologického otce vnučky. Potřebovala bych radu, jak to nejlépe udělat. Předem děkuji Beáta. | Osvojení Vaší zletilé vnučky zákon umožňuje. Vzhledem k tomu, že jste o vnučku pečovala již v době její nezletilosti (před 18. rokem věku), mohlo by se jednat o osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého. Jestliže chcete Vaši vnučku osvojit, je zapotřebí podat návrh na osvojení k okresnímu soudu v místě bydliště vnučky. Se sepsáním návrhu na osvojení Vám mohou pomoci například pracovníci občanských poraden nebo oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. K návrhu na osvojení je zapotřebí přiložit písemný souhlas Vaší vnučky, pokud by vnučka byla již vdaná, je třeba připojit i souhlas jejího manžela. O tom, zda bude zapotřebí souhlas jejího biologického otce, rozhodne soud. V řízení o osvojení bude soud zkoumat, zda osvojení Vaší vnučky není v rozporu s dobrými mravy a s odůvodněným zájmem jejího biologického otce. Jestliže soud návrhu na osvojení vyhoví, vnučka a její biologický otec už vůči sobě nebudou mít vzájemnou vyživovací povinnost, resp. budou ji mít pouze tehdy, pokud nebudou jiné osoby, které by tuto povinnost mohly plnit. Osvojením tedy dojde k omezení rodičovských práv biologického otce vůči Vaší vnučce. Vyživovací povinnost vůči vnučce budete mít po rozhodnutí soudu Vy a vnučka po Vás bude moci dědit v první zákonné třídě dědiců - tedy společně s Vaším synem, a to rovným dílem. Jestliže chcete vnučku zvýhodnit pouze ve vztahu k dědictví, můžete místo osvojení sepsat závěť, ve které část svého majetku vnučce odkážete. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Placení výživného na vnuka, kterého si osvojil potomek, který následně nemůže plnit vyživovací povinnost. Jak se v této věci postupuje, případně jaké situace spadají pod pojem nemůže plnit vyživovací povinnost? Děkuji. | Vyživovací povinnost vůči dítěti mají v první řadě jeho rodiče nebo osvojitelé. Podle § 910 občanského zákoníku totiž vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Vzdálenější příbuzní (například prarodiče) tedy mají vyživovací povinnost k dítěti, jen tehdy, pokud ji nemohou (nikoliv nechtějí) plnit bližší příbuzní. K přenesení vyživovací povinnosti na prarodiče tak může dojít například tehdy, pokud rodič či osvojitel zemřel, je dlouhodobě ve výkonu trestu odnětí svobody bez stálého příjmu nebo když se zdržuje v cizině na neznámém místě a nejsou o něm známy žádné bližší informace. Prarodiče naopak vyživovací povinnost nemají, pokud se jejich potomek vyhýbá možnosti najít si zaměstnání a opatřit si tak pravidelný příjem, ze kterého by mohl výživné hradit, aniž by k tomu měl vážné - například zdravotní - důvody. To, zda povinný rodič opravdu nemůže nebo jen nechce vyživovací povinnost plnit, vždy posuzuje soud. Rodič, který se chce výživného po prarodičích domoci, musí podat k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte návrh na přenesení vyživovací povinnosti na prarodiče. Se sepsáním takového návrhu mohou pomoci například pracovníci občanských poraden či oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. Před podáním návrhu je zapotřebí vzít v úvahu skutečnost, že soud bude posuzovat schopnost platit výživné u všech prarodičům - soud tedy může stanovit výživné nejen rodičům otce, ale i rodičům matky dítěte. Zatímco v případě vyživovací povinnosti rodičů k dítěti platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů, v případě prarodičů toto pravidlo neplatí. Je tedy zapotřebí počítat s tím, že - pokud soud výživné prarodičům stanoví - bude toto výživné pravděpodobně nižší než výživné, které by soud stanovil rodičům dítěte.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdy platí výživné prarodič pokud rodič dítěte nemůže platit - podmínky |
Rodinné právo | S manželem jsme teď na rozhraní rozvodu, kdy se ještě zkusíme odrazit ode dna a dát to nějak dohromady. Ale chceme si sepsat něco jako "předrozvodovou" smlouvu. Jsme na všem domluvení, na dětech, i majetku. Chceme, aby v případě, že to nebude klapat, jsme tento dokument mohli rovnou předložit pak k soudu, aby nás rozvedl. Podpisy si necháme ověřit.
A to se chci právě zeptat: - jakou formu musí mít, je někde něco ke stažení? - jak dlouhou platnost může toto mít? - lze tam platnost napsat? Např. Dva roky, rok? - pokud to nepůjde, co tedy můžeme mezi sebou sepsat, abychom to pak jen předložili? Děkuji. | Obecně k tzv. nespornému rozvodu, tedy k rozvodu „bez zjišťování příčin rozvratu“, je dle občanského zákoníku nutno doložit opatrovnickým soudem schválenou dohodu o úpravě poměrů nezletilých dětí a dohodu o úpravě majetkových poměrů a bydlení po rozvodu, kdy na této dohodě musí být úředně ověřeny podpisy (dle § 751 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku). V tomto řízení lze přeložit i Dohodu o vypořádání společného jmění (dle § 739 odst. 1 občanského zákoníku), kterou manželé uzavřeli za trvání manželství, kdy však účinnosti taková dohoda nabude až ke dni zániku manželství. Dohoda, která vypořádává nemovitý majetek nabude účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí (což lze učinit až po rozvodu), je tedy vhodné v dohodě stanovit účinnost pro jiná ustanovení již dnem právní moci rozsudku o rozvodu. Tyto dohody je možné až do prvního jednání v řízení o nesporném rozvodu měnit. Tímto způsobem lze SJM vypořádat i v případě tzv. sporného rozvodu, kdy soud nevyžaduje dohodu o úpravě majetkových poměrů, ale dohoda automaticky nabude rozvodem účinnosti a je poté i soudně vymahatelná. Ve formě notářského zápisu je dále možné upravit tzv. smluvený majetkový režim (odlišný od zákonného režimu), a to Dohodou o zúžení SJM, kterou se vypořádá veškerý majetek až na věci osobní potřeby (která je účinná ihned, popřípadě vkladem nemovitých věcí do katastru), nebo Dohodou o uspořádání majetkových poměrů pro případ zániku manželství (rozvodem) dle ust. § 716 a 718 odst. 2 obč. zák. Tyto dohody lze rovněž přiložit k návrhu na nesporný rozvod, tedy je lze použít jako dohodu dle § 751 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku. Tyto dohody uzavřené ve formě notářského zápisu je samozřejmě těžší případně změnit, než shora zmíněná dohoda o vypořádání SJM dle § 739 odst. 1 občanského zákoníku. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Mám dotaz ohledně rodičovského příspěvku a nemocenské. Syn se narodil 1.7.2019, doma jsem chtěla být do jeho 3,5 let, takže 1.7.2022 jsem v práci začala být na neplaceném volnu (podepsala jsem žádost o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy - do 1.1.2023) a pobírala jsem rodičovský příspěvek dále. Myslela jsem, že rodičovský příspěvek mám do 1.1.2023.
Jenže já ho měla nastavený do 31.1.2023. Takže jsem za leden dostala poslední částku k rodičovské. 2.1.2023 jsem nastoupila na nemocenskou a za leden mi už peníze za nemocenskou přišly. Vadí, že v lednu jsem dostala rodičovskou + za prvních 14 dnů náhradu mzdy od zaměstnavatele a za dalších 14 dnů nemocenskou dávku od ČSSZ? Děkuji. | Jestliže jste po rodičovské dovolené a následném neplaceném volnu nastoupila zpět do zaměstnání, můžete samozřejmě dočerpat rodičovský příspěvek. Pokud jste po nástupu do zaměstnání onemocněla, prvních 14 dní nemoci Vám vyplácel náhradu mzdy za pracovní dny Váš zaměstnavatel, od 15. dne nemoci Vám pak vyplácela nemocenské dávky Česká správa sociálního zabezpečení. Souběh rodičovského příspěvku a nemocenských dávek je v takovém případě možný. Uvedeným postupem jste nic neporušila a můžete si tedy ponechat všechny vyplacené dávky. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Může ovlivnit výši výživného na dítě půjčka, hypotéka nebo společná domácnost s novým partnerem bez dalšího dítěte? | Podle § 913 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného (dítěte) a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (obou rodičů). Dále platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Z Vašeho dotazu nevyplývá, koho se týká zmiňovaná půjčka nebo hypotéka - zda ji splácí některý z rodičů nebo partner žijící s rodičem ve společné domácnosti. V rámci soudního řízení ohledně určení výživného soud vyzve oba rodiče, aby doložili své celkové majetkové poměry. Doložte tedy soudu jak veškeré své příjmy, tak i výdaje (například zmíněnou půjčku nebo hypotéku). Jak již bylo uvedeno výše, životní úroveň dítěte má být shodná s životní úrovní rodičů. Pokud kterýkoliv z rodičů žije ve společné domácnosti s novým partnerem, bude se soud zajímat také o příjmy tohoto partnera. Příjmy partnera totiž zvyšují životní úroveň výživou povinného rodiče - například tak, že rodič nemusí sám hradit náklady na bydlení, potraviny a jiné výdej, ale dělí se o ně s novým partnerem. Soud tedy při určení výše výživného vezme v úvahu i příjmy nového partnera. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Žil jsem s ženou bez svazku manželského a během našeho soužití se nám narodil syn a označila mě otcem syna. Asi po roce se moje přítelkyně rozhodla, že odejde z našeho vztahu. Začal jsem tedy platit výživné a pomáhal ve výchově syna. V rodném listě jsem nebyl uveden jako otec. Asi po pěti letech se provdala. Já jsem dál platil výživné, kupoval dárky a syn trávil se mnou spoustu volného času.
Když syn dosáhnul věku čtrnácti let, jeho matka požádala soud o navýšení výživného a o zápis mně jako otce do rodného listu. A tam se zjistilo na základě testu DNA, že nejsem biologickým otcem syna. Moje otázka teda zní, mám nárok na navrácení výživného? Předem děkuji z odpověď. | Paragraf 923 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, říká, že: Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. I když jste tedy platil výživné na nevlastní dítě (nejste biologickým otcem syna), nemůžete po jeho matce ani v budoucnu po synovi požadovat vrácení výživného. Určitou naději dává jen § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, který mj. říká, že: Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Tím, že jste hradil výživné za synova biologického otce, se na Vás biologický otec bezdůvodně obohatil, protože ušetřil náklady, které by jinak musel vynaložit na synovu výchovu a výživu. Abyste po něm ale mohl bezdůvodné obohacení požadovat, muselo by se nejdříve zjistit, kdo je otcem - muselo by tedy dojít k určení otcovství. |
Nezařazené dotazy, rodinné právo | Chtěl jsem se zeptat, zda může moje dcera dát budoucí vnučce jméno Robin? Podle §62 odst. 1 to nelze, ale chtěl jsem se ujistit, jestli není nějaká novela o matrice, a jestli může tady v Čechách tento nesmysl dcera prosadit. Děkuji za odpověď a přeji hezký den. Adolf. | Podle § 62 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb. , o matrikách, jménu a příjmení nelze fyzické osobě mužského pohlaví zapsat jméno ženské a naopak. Jméno Robin je mužské jméno staroněmeckého původu, v zahraničí se ale používá také jako ženské křestní jméno. Ženskou obdobou jména Robin v České republice je Robina. Žádný kompletní a závazný seznam křestních jmen neexistuje. Pracovníci matrik si v případě pochybností ověřují existenci jména v publikaci "Jak se bude vaše dítě jmenovat? " od jazykovědkyně Miloslavy Knappové, která je největší českou odbornicí na studium vlastních jmen. I v případě, že by tato kniha neobsahovala jméno Robin jako ženské křestní jméno, může se Vaše dcera ještě obrátit se žádostí o zpracování posudku právě na zmíněnou Miloslavu Knappovou nebo na Ústav pro jazyk český. Znalci pak k vydání souhlasného posudku zpravidla stačí, pokud ženská varianta jména Robin existuje v zahraničí, což v tomto případě existuje. Takže Vaše dcera se svým požadavkem, aby se Vaše vnučka jmenovala Robin, pravděpodobně uspěje. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Jedná se mi o výplatu nemocenské ze strany ČSSZ. V roce 2022 únor - červen jsem podstoupil operaci a byl veden na nemocenské. Po prvním doručení nemocenské jsem kontaktoval ČSSZ s dotazem, jaký je výpočet nemocenské. V roce 2020 jsem byl řádný zaměstnanec a jako hlavní příjem a odvody šli z mého platu. Díky fotovoltaice na střeše domu, mám licenci a jako vedlejší příjem mám z této výrobny (již od roku 2010).
Pracovní poměr jsem ukončil 12/2020 a v roce 2021 byl již můj hlavní příjem jako OSVČ. Ze strany ČSSZ mi bylo sděleno, že výpočet mé nemocenské bude z příjmu OSVČ z roku 2020 i přesto, že hlavní příjem a odvody byly ze zaměstnaneckého poměru (daňovka 2021 odevzdána 03/2022) daňovkou z roku 2021, kde OSVČ byla má hlavní činnost se vůbec nezabývali. Jde mi o to, že jako zaměstnanec v roce 2020 jsem měl solidní příjmy (odvody) na lepší nemocenskou, než z čeho vycházela ČSSZ. | Omlouvám se, ale Váš dotaz působí poněkud zmateně, resp. si nejsem jistá, zda jste uvedl správně roky všech událostí, které ve svém dotazu zmiňujete. Výše nemocenských dávek se určuje procentní sazbou z tzv. denního vyměřovacího základu za rozhodné období. Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla Vaše dočasná pracovní neschopnost. Jestliže jste tedy onemocněl v únoru 2022, je rozhodným obdobím doba od února 2021 do ledna 2022 a Váš vyměřovací základ by měl být vypočítán z příjmu za toto období bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnání nebo o samostatnou výdělečnou činnost (v případě samostatné výdělečné činnosti je podmínkou nároku na nemocenské dávky hrazení nemocenského pojištění alespoň tři měsíce před vznikem dočasné pracovní neschopnosti). Jestliže jste tedy v období od února 2021 do ledna 2022 měl příjmy ze zaměstnání i samostatné výdělečné činnosti a jako OSVČ jste hradil zálohy na nemocenské pojištění až do vzniku dočasné pracovní neschopnosti, měla by Vám být výše nemocenské vypočítána z obou příjmů ze zaměstnání i ze samostatné výdělečné činnosti. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Od 2.1.2023 jsem byla evidována na Úřadu práce, kde mi byla uznána podpora v nezaměstnanosti (dle průměrného výdělku za poslední dva roky). Dne 1.2.2023 jsem nastoupila do zaměstnání a tuto skutečnost oznámila na Úřadu práce. Nicméně nyní jsem se z důvodu nevyhovujících podmínek rozhodla pracovní poměr ukončit k zítřejšímu dni tj. 7.2.2023.
Mám se nyní znovu registrovat na úřad práce do 3 dnů od ukončení? Je potřeba dokládat na úřad práce zápočtový list pro tyto odpracované 4 dny? Bude mi v tomto případě hrazeno zdravotní a sociální pojištění za měsíc únor a pokud ano, tak zaměstnavatelem nebo ÚP? Je potřeba dokládat potvrzení o průměrném výdělku, když jsem pracovala jenom 4 dny a průměrný výdělek tedy nemám k dispozici - bude pracovat ÚP s tímto údajem nebo bude pokračovat ve vyplácení podpory, kterou uznal v lednu a nemám ji plně vyčerpanou? Moc děkuji za odpověď. Alexandra. | Jestliže Vaše zaměstnání skončí v úterý 7.2.2023, zaevidujte se na úřadě práce nejpozději do tří pracovních dní. Pokud se zaevidujete nejpozději v pátek 10.2.2023, úřad práce Vás zařadí do evidence od středy 8.2.2023. Za dobu zaměstnání za Vás odvede část pojistného zaměstnavatel, po zbytek měsíce za Vás bude zdravotní pojištění platit stát. K evidenci na úřadě práce budete potřebovat kopii písemného zrušení pracovního poměru ve zkušební době a od zaměstnavatele si vyžádejte potvrzení pro účely evidence na úřadě práce. Z něj úřad práce zjistí, jakým způsobem a z jakého důvodu bylo zaměstnání ukončeno, což může mít vliv na výši podpory v nezaměstnanosti. Pokud totiž zaměstnání ukončíte ve zkušební době bez tzv. vážného důvodu, bude výši Vaší podpory činit od počátku podpůrčí doby jen 45% Vašeho průměrného čistého měsíčního výdělku. Vážné důvody jsou vymezeny v § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti - patří mezi ně například péče o dítě do čtyř let věku nebo docházka dítěte do předškolního zařízení či povinná školní docházka dítěte. Vzhledem k tomu, že jste při poslední evidenci nevyčerpala celou podpůrčí dobu a nyní odpracujete méně než tři měsíce, budete mít nárok pouze na dočerpání předchozí nevyčerpané podpůrčí doby. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Jsem veden na ÚP a pobírám sociální podporu v hmotné nouzi ve výši 4.620 Kč + příspěvek na bydlení. Žiji sám v pronajaté garsonce (ubytovna), nemám žádný majetek. Tedy kromě běžných věcí jako je notebook, mobil, kolo a podobně v hodnotě cca do 200.000 Kč. Mám na vás 3 otázky, na které jsem nenašel odpovědi na internetu.
1/ Prodal jsem mobilní telefon za částku 15.000 Kč, abych měl peníze na zubaře (oprava nebo výměna starého můstku za nový). Všichni dobře víme, že to zubař neudělá zadarmo. Sociálka mi to však počítá jako příjem a o tu částku mi zkrátila sociální podporu + příspěvek na bydlení. Je to správný postup ze strany sociálky? Není nějaká výjimka pro příjem pro zdravotní účely? Nevím si rady. Zuby pobolívají, peníze nemám a když něco ze svých věcí prodám, o tu částku dostanu méně. Tedy přijdu o část majetku a problém stejně nevyřeším. 2/ Přes internet jsem si objednal běžnou věc do domácnosti v hodnotě 2.500 Kč. Do 14 dnů jsem ji vrátil a oni mi poslali zpět peníze. Avšak, sociálka mi to znovu počítá jako příjem. Vždyť já jsem nic nezískal. Je toto normální? 3/ Sociální pracovník mi nevydává kopie dokumentů které podepisuji. Při poslední návštěvě jsem ho žádal o kopie, ale bezvýsledně. Jeho odpověď byla: Měl jste to říct dříve. Příště ho mám předem upozornit, že požaduji kopie dokumentů co podepisuji. Mám tedy nárok na automatické vystavení kopie dokumentu které podepíšu, nebo ne? Děkuji pěkně za odpovědi. | K odpovědím na Vaše dotazy: 1) Podle § 11 zákona č. 111/2006 Sb. , o pomoci v hmotné nouzi se při posuzování nároku na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení zjišťuje, zda žadatel o dávku využívá možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Za zvýšení příjmu vlastním přičiněním se mj. považuje i prodej nebo jiné využití majetku. Jestliže tedy prodáte jakýkoliv svůj majetek (mobil, kolo, notebook), je v pořádku, že Vám úřad práce peníze získané tímto prodejem započítá jako příjem. Žádná výjimka, která by se týkala příjmů získaných (nákladů vynaložených) na zdravotní péči, bohužel neexistuje. 2/ Ve druhém případě, který popisujete, už situace není tak jednoznačná. Při žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi jako kromě mzdy, nemocenských, důchodových a ostatních sociálních dávek za příjmy považovány také příjmy podle § 7 a 8 zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu. U většiny těchto příjmů je uvedeno, že jsou zohledňovány jako příjem po odečtení výdajů vynaložených na jejich dosažení. To by se mohlo týkat právě Vámi popisované situace s vrácením peněz při odstoupení od smlouvy - na získání tohoto příjmu jste totiž musel vynaložit výdaje ve stejné výši. Jestliže Vám kvůli tomu byly dávky hmotné nouze sníženy nebo odebrány, doporučuji počkat, až Vám bude doručeno písemné rozhodnutí o snížení či odebrání dávek. Do 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí pak můžete podat k úřadu práce odvolání, o kterém bude rozhodovat Ministerstvo práce a sociálních věcí. Se sepsáním odvolání Vám mohou pomoci například pracovníci občanských poraden či oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. 3/ Správní řád stanoví, že právo činit si výpisy a pořizovat kopie dokumentů je spojeno s nahlížením do spisu. Pokud si tedy objednáte k nahlédnutí spis, který o Vás a Vaší situaci příslušný úřad vede, máte právo pořídit si kopie dokumentů, které jsou součástí spisu. Zákon tedy neukládá úředníkům povinnost vydat Vám automaticky kopie dokumentů při každé Vaší osobní návštěvě. Pokud Vám pracovník úřadu práce sdělil, že Vám kopie dokumentů vydá, pokud o ně požádáte předem, doporučuji tak učinit. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Měla bych dotaz ohledně přivýdělku v době mateřské dovolené. V době, kdy jsem byla ještě na rodičovské dovolené jsem začala z domova pracovat na DPP u jiné firmy než jsem zaměstnaná. Za pár dní mi ale začala mateřská dovolená na druhé dítě. Chci se zeptat, mohu na mateřské dovolené takto pracovat i nadále? Děkuji za odpověď. Albína. | Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou nemocenského pojištění. Možnost přivýdělku při zachování této dávky je tedy omezena tím, že nesmí být vykonávána pojištěná činnost. Pokud tedy pracujete u jiné firmy a vykonáváte jinou činnost, než na základě které Vám plynou dávky peněžité pomoci v mateřství, můžete takto pracovat i nadále. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | S manželem se rozvádíme a řešíme vypořádání majetku. Chtěli bychom se domluvit, ale každý máme svůj (jiný) názor na věc. Jedná se o nemovitost. V roce 2009 jsme koupili rodinný dům, kdy já dostala darem od rodičů 1.350.000 Kč (1/2 ceny nemovitosti) a na druhou polovinu si bral tehdy přítel hypotéku ve výši 1.350.000 Kč (druhá polovina nemovitosti).
V roce 2013 jsme se vzali a v roce 2014 se hypotéka navyšovala o 500.000 Kč. Od té doby do hypotéky spadám i já, jako manželka. Jak je to prosím si vyrovnáním? Nemovitost máme psanou každý polovinu. Otázka, jak je to s hypotékou, která byla původně na manžela a při navýšení jsem zahrnuta i já. Opravdu musím manželovi vyplatit polovinu ceny nemovitosti a půl hypotéky, kde zbývá doplatit 1.200.000 Kč. Děkuji. | Nejprve je třeba vyjasnit majetkový režim ohledně vlastnictví rodinného domu. Vzhledem k tomu, že jste dům nabyli ještě před uzavřením manželství, nespadá do společného jmění manželů a při rozvodu se tedy nevypořádává. Vypořádat podílové spoluvlastnictví k domu tak můžete kdykoliv před i po rozvodu. Zákonná úprava vypořádání podílového spoluvlastnictví je obsažena v ustanoveních § 1140 a následujících občanského zákoníku. Dle ust. § 1140 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví. Spoluvlastnictví se v prvé řadě vypořádává dohodou, a pokud ji není možné uzavřít, může se kterýkoli spoluvlastník obrátit na soud s žalobou o vypořádání spoluvlastnictví. Soud pak musí postupovat dle zákona, tedy pokud není možné nemovitost rozdělit na jednotky, přikáže nemovitost do výlučného vlastnictví jednomu ze spoluvlastníků s povinností nahradit druhému vypořádací podíl. Při stanovení vypořádacího podílu soud tedy zohlední kolik kdo uhradil na splátkách hypotéky a vložené investice do domu. V případě, že by nebyla tato varianta možná, soud v souladu se zákonem může rozhodnout též o prodeji domu a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky, kdy se z výtěžku nejprve uhradí dluhy. Dle ust. § 1148 odst. 1 obč. zák. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. V soudním řízení je ovšem nutno vypořádání dluhů soudu navrhnout. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že spoluvlastnictví k rodinnému domu můžete zrušit již nyní uzavřením dohody, případně podáním žaloby k soudu, není-li dohoda možná. Při vypořádání dluhů, které spadají do společného jmění manželů (SJM) se podle zákona tyto dluhy dělí rovným dílem. Potom se tedy např. výše vypořádacího podílu vypočítá jako aktuální tržní hodnota nemovitosti mínus aktuální dluh, a to děleno dvěma, tedy např. (6.000.000 – 1.200.000) /2 = 2.400.000 Kč. Avšak v případě vypořádání spoluvlastnictví zákon takové pravidlo ohledně dluhů nestanoví. Pak tedy bude záležet buď na vaší dohodě či na rozhodnutí soudu. V praxi dochází k tomu, že spoluvlastník, který na sebe „přepíše“ celou nemovitost, přebírá na sebe i celý dluh, čímž de facto splatí vypořádací podíl či jeho část. Samozřejmě také záleží na tom, jak se kdo podílel na splácení hypotéky. Pokud ji např. splácel pouze manžel, pak by to mělo být při stanovení vypořádacího podílu zohledněno. Nevidím tedy důvod, proč byste vedle poloviny ceny nemovitosti měla manželovi vyplácet polovinu hodnoty zbývající hypotéky, pokud se zavážete (např. v dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví) nadále hypotéku splácet sama, či z ní manžela vyvážete (zde samozřejmě záleží na tom, zda by banka s takovým řešením souhlasila). Aktuální dluh na hypotéce naopak hodnotu nemovitosti snižuje, proto by dle mého mělo být postupováno obdobně jako v případě vypořádání dluhů spadajících do SJM při rozvodu. |
Společné jmění manželů, SJM | Měla bych dotaz ohledně svatby. Začali jsme s přítelem řešit svatbu, ale přítel se mi přiznal, že má dluhy na zdravotním, sociálním a daních. Jak by to bylo v případě, že bychom se vzali, přešel by dluh na mě? Nebo se to dá nějak právně ošetřit? Další by bylo, jak by to bylo v případě, že bychom to chtěli řešit.
Nějaká insolvence nebo milostivé léto? Jak se o toto dá zažádat? Je nějaká šance, zjistit výši dluhů na daných instancích? Předem děkuji za odpověď a rady. Viola. | Za dluhy, které vznikly před manželstvím, neodpovídáte, nicméně není vyloučeno, že pokud byste v době manželství nabyli majetek do společného jmění manželů, že by se exekutoři na tomto majetku hojili, neboť by částečně patřil i manželovi. Ideální by bylo, kdybyste před manželstvím sepsali u notáře formou notářského zápisu předmanželskou smlouvu a úplně byste vyloučili vznik SJM, tedy pak byste neodpovídala ani za dluhy, které by ještě případně manžel udělal v době manželství. Jinak pokud se jedná o situaci, že budoucí manžel není schopen dluhy splácet, můžete zvážit insolvenci. Pokud jde o výši dluhů, lze si na Czechpointu vyžádat výpis z evidence exekucí, případně pokud se jedná o dluhy na zdravotní, sociálním či na dani, pak přímo kontaktovat tyto instituce s žádostí o vyčíslení dluhu. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Mezi otcem a dětmi je styk upraven na základě předběžného opatření. Předávání dětí je však extrémně stresující, otec nedodržuje stanovení soudu a děti mi vrací téměř vždy později. Během předávání si mě vždy natáčí, kope do dveří, křičí před domem, píše mi velmi nevhodné a stresující zprávy, např. chce vysvětlení, když má syn štípanec na líci a vyhrožuje, že půjde oznámit, že dětem ubližuji.
V loňském roce 2022 mi děti vracel bez oblečení, ve kterém jsem je předala, jednou dokonce nahaté, proto máme dohodu, že mu je budu vracet v jeho oděvu, on však vozí děti ve starém zapáchajícím oblečení, obuv mají namísto vel. 26 vel. 31, vozí je bez slipů, v letní obuvi na sněhu. Když mu děti vrátím v těchto věcech, píše mi, že mě nahlásí. Již více než rok nás psychicky týrá, což u soudu potvrdila i paní z OSPODu. Syna nutil do kamery opakovat, že je sexuálně zneužíván, nutil jej opakovat, že mě nenávidí, syn se jednou zhroutil a byl hospitalizován na neurologii. Situace je tak deprimující, trpím nespavostí, mám problémy s kůží, s opary. Když mu neodpovím na jeho stou zprávu, kontaktuje mne policie, že otec chce vyhlásit pátrání, několikrát mě obviňoval z únosu. Mám právničku, ale ta apeluje na dohodu. Snažím se o dohodu, ale situace je stále horší a horší. Soud zamítl předběžné opatření ohledně výživného, že se máme domluvit na OSPODu. To co tam otec navrhnul, nedodržuje, takže jsme bez financí. Soud na děti ještě neproběhl, ale já mám velmi silný dojem, že než proběhne, psychicky se zhroutím. | Jestliže předávání dětí probíhají konfliktně - otec je (slovně) agresivní, vrací děti v nevhodném oblečení, obuvi apod. - o všech těchto skutečnostech informujte pravidelně OSPOD, požadujte zaprotokolování těchto informací do spisu, který OSPOD vede a samozřejmě zjednání nápravy. Pracovníci OSPOD si mohou s otcem (případně s vámi oběma) a pokusit se dohodnout podmínky, za kterých bude předávání dětí pro všechny přijatelné a pro děti co nejméně stresující. Pokud otec ani po zásahu OSPOD své chování nezmění, mohla by pro vás být řešením tzv. asistovaná předávání. Jedná se o situace, kde je dítě předáváno zpravidla v neutrálním prostředí za přítomnosti odborníka (nejčastěji psycholog nebo sociální pracovník), který sleduje interakce mezi rodiči a dětmi a v případě nevhodného jednání zasáhne. Asistované předávání může probíhat i tak, že se při něm oba rodiče nemusí vůbec potkat - jeden rodič přivede dítě a zase odejde dříve, než si pro dítě přijde druhý rodič. Jestliže dohoda nebude možná, opakovaně žádejte pracovníky OSPOD o to, aby vám asistované předávání zajistili - přítomným odborníkem může být například i pracovník OSPOD. Přeji Vám pevné nervy a dostatek trpělivosti, aby se Vám i dětem podařilo současnou vyčerpávající situaci ve zdraví překonat. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Nevím si rady s žádostí o přídavek na dítě. Celkem mám 3 děti, dvě dcery (17 a 13 let) z předchozího vztahu, který skončil před sedmi lety rozchodem, děti zůstaly se mnou a na výživném jsme se dohodli pouze mezi sebou. Mohu prokázat měsíčními výpisy z účtu. A teď mám třetí dceru (2 roky) s novým přítelem, se kterou jsem momentálně doma a pobírám rodičovský příspěvek.
Přítel pracuje. Doteď jsem o žádnou pomoc nežádala, ale vše se strašně zdražilo a chtěla bych zkusit požádat o příspěvek na dítě, možná i příspěvek na bydlení (platíme více než 30% měsíčních příjmů), ale tam zas nevím, jestli nevadí, že jsem v pronájmu, ve kterém nemám trvalé bydliště. Smlouvu a všechny doklady o placení záloh samozřejmě mám. Moc děkuji za radu. S pozdravem Vilma. | Přídavky na děti a příspěvek na bydlení patří mezi tzv. dávky státní sociální podpory - podmínky, za kterých máte na tyto dávky nárok, upravuje zákon č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře. Na přídavek na dítě máte nárok tehdy, pokud příjem Vaší rodiny nepřesáhne 3,4 násobek jejího životního minima. Jestliže žijete všichni společně, pak činí životní minimum Vaší domácnosti částku 17.530 Kč. Pokud tedy měsíční příjem Vaší domácnosti nepřesáhne částku 59.602 Kč, vznikne Vám nárok na přídavky na děti v celkové výši 4.380 Kč. Pro nárok na přídavky na děti je zapotřebí doložit Vaše příjmy a příjmy Vašeho přítele za předchozí kalendářní čtvrtletí, dokládat výdaje není zapotřebí. Co se týče příspěvku na bydlení, na ten má nárok vlastník či nájemce bytu/domu, pokud 30% příjmů domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Za nájemce se přitom považuje i podnájemce celého bytu, který byt užívá se souhlasem vlastníka, není nutné mít na dané adrese trvalý pobyt. Pro nárok na příspěvek je opět zapotřebí doložit příjmy vás obou a také náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. O obě dávky můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště, kde získáte potřebné formuláře, žádosti je možné podat také online. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Dne 31.1.2023 mi končí pracovní poměr dohodou. Jenže jsem teď momentálně nemocná a bojím se jít na neschopenku, protože nevím, když mi pracovní poměr skončí, jestli dostanu nějaké peníze z nemocenské? Někde jsem četla, že si mohu vzít neschopenku ještě týden po tom, co mi pracovní poměr skončil, že jsem v ochranné lhůtě, ale že mi zaměstnavatel nebude už nic vyplácet, až po těch 14-ti dnech sociálka.
Ale nevím, jak to je, kdybych si vzala neschopenku například 30.1. ještě před ukončením pracovního poměru. Dostanu ještě od nich peníze za neschopenku nebo už ne? A mohou mi případně prodloužit pracovní poměr o ty dny, které jsem byla nemocná? Zase bych nerada, aby mi kvůli tomu dělali nějaké problémy. Zatím ještě nemám podepsanou dohodu o skončení pracovního poměru, tu bych chtěla podepsat až 31.1.2023, ať jsem případně nějak chráněna. Protože si myslím, že když bych ji podepsala, tak už by mi za tu neschopenku nic dát nemuseli, kdybych na ni tedy šla, je to tak? Předem moc děkuji za odpověď, s pozdravem, Veronika. | Pokud pracovní poměr končí dohodou, není pracovní neschopností prodlužován. Pokud by pracovní neschopnost vznikla ke dni 30.1. a pracovní poměr končil 31.1., zaměstnavatel bude platit náhradu mzdy pouze ze dny 30. a 31.1. Následně od 15. dne pracovní neschopnosti bude OSSZ vyplácet nemocenské. S případným prodloužením pracovního poměru by musel zaměstnavatel souhlasit, což se nedá předpokládat. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Máme s manželem dvě děti, 3 roky a půl roční miminko. Chceme se rozvést, majetek máme vyřešený, i děti, děti budou v mé výhradní péči. On je bude jezdit navštěvovat. Dotaz: soud tohle naše rozhodnutí schválí nebo je nutná střídavá péče? Kdyby manžel chtěl, může toto rozhodnutí pak změnit na střídavou péči? Za jakých podmínek? Děkuji. | Jestliže se s manželem chcete rozvést a jste schopni se na všech podstatných záležitostech domluvit, nejprve sepište dohodu o úpravě poměru nezletilých dětí pro dobu po rozvodu a předložte ji ke schválení soudu. V dohodě by mělo být uvedeno, kdo z rodičů bude o děti pečovat, případně zda půjde o střídavou či společnou péči, jak bude probíhat styk dětí s druhým rodičem a jak bude řešena otázka výživného. Jestliže jste se dohodli na tom, že budou děti ve Vaší výhradní péči a Váš manžel je bude navštěvovat, můžete to takto v dohodě uvést, střídavá péče není nutná. Pokud Váš manžel později změní názor, může samozřejmě požadovat střídavou péči. Když se na střídavé péči oba dohodnete, potom postačí, pokud sepíšete novou dohodu. Jestliže Vy se střídavou péči souhlasit nebudete, musel by se Váš manžel s návrhem na svěření dětí do střídavé péče obrátit na soud. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Budeme se rozvádět, s manželem, máme společné trvalé bydliště. Již nyní si chce vzít hypotéku s novou přítelkyní, aby měli kde bydlet. V případě nějakých problémů z jejich stany, mohu se stát dlužníkem jeho hypotéky? Děkuji. Terezie. | Pokud nejste rozvedeni, banka bude chtít k hypotéce i Váš souhlas jako manželky. Bez Vašeho souhlasu manžel hypotéku nedostane a já bych rozhodně nedoporučovala mu hypotéku schvalovat. Pokud by ji neplatil, hrozilo by, že by banka splátky uplatňovala po Vás. Tedy doporučuji mu vysvětlit, že hypotéku si může vzít až po rozvodu manželství. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Chci se rozvést s manželem. Máme dvě dcery (7 let, 4 roky), existuje předmanželská smlouva. Já budu ta, kdo se bude muset odstěhovat. Preferovala bych střídavou péči, protože dcery otce milují a určitě jej také potřebují. Nicméně mám obavy, že nebudu schopna celou situaci finančně zvládat. Byla jsem cca 6 let na rodičovské dovolené, nyní asi rok pracuji.
Výdělek ze zaměstnání máme zhruba stejný. Nicméně manžel vlastní 2 byty (jeden pronajímá), několik automobilů (i historických), jednoduše řečeno, je prostě bohatší...obávám se, že by dcery mohl získat díky tomuto do péče, protože jim nebudu moci dopřát to, co on. Je, prosím, možné i u střídavé péče získat alimenty, když je takový nepoměr v majetku a já dám dvě třetiny příjmu měsíčně za pronájem bytu? Předem děkuji za odpověď. | V případě rozvodu je nejprve zapotřebí vyřešit právě péči o děti, teprve poté, co soud rozhodne ohledně péče o děti. je možné podat návrh na rozvod manželství. Pokud se na péči o děti s manželem dohodnete, sepište písemnou dohodu o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu, kterou následně předložte ke schválení soudu. V dohodě by mělo být uvedeno, který z rodičů bude o děti pečovat (případně, že se bude jednat o střídavou nebo společnou péči), jak bude probíhat styk dětí s druhým rodičem nebo jejich střídání a jakým způsobem bude vyřešeno výživné. Vzory takové dohody najdete k dispozici na internetu nebo vám s jejím sepsáním mohou moci například pracovníci občanských poraden nebo oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. Jestliže se s manželem na kterékoli z výše uvedených skutečností - například na výživném - nedohodnete, může každý z Vás podat k soudu ohledně péče o děti samostatný návrh. Pokud tedy manžel nebude souhlasit s tím, že Vám bude na děti platit výživné, uveďte v návrhu částku, kterou považujete za adekvátní. V případě, že je mezi manžely (výrazný) rozdíl v majetkových poměrech, může soud určit výživné i při střídavé péči. Soud není Vaším návrhem výše výživného vázán - to znamená, že může navrhnout nižší, ale i vyšší výživné než sama navrhnete. Pokud vynaložíte měsíčně dvě třetiny příjmů k úhradě nákladů na bydlení, mohla byste mít nárok na příspěvek na bydlení. O příspěvek můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Mám přítele, ten má syna, je mu 11 let. Syna poznal, když mu byl necelý rok, matka přítele kontaktovala, že má dítě a že je jeho. Zapřísáhla se mu a přítel se nechal zapsat do rodného listu. Chvíli s matkou spolu žili, ta ho dala pak k soudu, když se rozešli, aby platil výživné. Přítele jsem poznala před 2018, věděla jsem, že není něco v pořádku, protože mu údajný syn nebyl podobný, výživné na něj platí 10 let.
Teď spolu máme syna, kterému je 5 měsíců, nyní si nechal udělat přítel testy na určení otcovství 11 letého syna, kdy vyšlo, že je 0% shoda, takže to není jeho biologický syn. Chci se zeptat, co se dá s touto situací dělat? Děkuji za odpověď. | Paragraf 790 odst. 1 občanského zákoníku říká, že: Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Může tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno; dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, neskončí lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození. Matka dítěte může otcovství určené souhlasným prohlášením rodičů popřít ve stejné lhůtě. Z výše uvedeného vyplývá, že v případě Vašeho přítele už lhůta pro popření otcovství dávno uplynula. Vašemu příteli ale ještě dávají naději § 792 a 793 občanského zákoníku, které říkají, že: Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Vyžaduje-li to zřejmý zájem dítěte a mají-li být naplněna ustanovení zaručující základní lidská práva, může soud i bez návrhu zahájit řízení o popření otcovství, bylo-li otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů, ale otec dítěte takto určený nemůže být jeho otcem. Váš přítel tedy i v této situaci může zkusit podat návrh popření svého otcovství. Se sepsáním takového návrhu mu mohou pomoci například pracovníci občanských poraden nebo oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. |
Družstevní byty a manželství | Manželé 2003 získali společně družstevní byt. Rozvedli se před 2007. Manžel se odstěhoval. Manželka zůstala v družstevním bytě a z finančních důvodů nemohla manžela vyplatit. Manžel se poté odstěhoval z bytu a žije od té doby v zahraničí již 14 let. Bývalý manžel se již od té doby nikdy nepodílel na financích a nákladech na byt ani poplatky družstvu. Zůstal mu podíl na bytě a trvalý pobyt zde má stále hlášen.
Jak postupovat s odhlášení bývalého manžela z bytu jeho trvalého pobytu se zachováním podílu vlastnictví. Manželka vydělává minimální mzdu a se zvýšením všech poplatků a nákladů spojených s bydlením by ji vycházel nárok na doplatek na bydlení. Úřad ale stále posuzuje trvale bydliště bývalého manžela jako osobu žijící v bytě (společné domácnosti) byť je již 14 let v zahraničí. Příspěvek na bydlení ji tím není přiznán. Jak prosím postupovat? Moc děkuji za odpověď. | Nejprve doporučuji požádat o příspěvek na bydlení, který patří mezi dávky státní sociální podpory. Doplatek na bydlení je dávkou pomoci v hmotné nouzi, která je zpravidla vyplácena těm, kterým k úhradě nákladů na bydlení nepostačuje ani příspěvek bydlení. Pro přiznání příspěvku na bydlení bylo podle zákona o státní sociální podpoře opravdu dříve zapotřebí mít v bytě či domě trvalý pobyt a takové osoby pak byly z hlediska zákona posuzovány společně. Podmínka trvalého pobytu však již v zákoně není - podle § 24 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře má na příspěvek na bydlení nárok vlastník či nájemce bytu/domu, jestliže náklady na bydlení činí více než 30% jeho příjmu a příjmu společně posuzovaných osob. Podmínka trvalého pobytu není ani v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, který upravuje nárok na doplatek na bydlení. Podle § 7 zákona o státní sociální podpoře jsou společně posuzovanými osobami mj. manželé (nikoliv bývalí manželé), partneři nebo druh a družka, pokud s oprávněnou osobou trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Jestliže jste s manželem rozvedení a bývalý manžel žije 14 let v zahraničí, žádost o příspěvek na bydlení podejte a současně požádejte o vyloučení bývalého manžela z okruhu společně posuzovaných osob - příslušný formulář získáte na úřadě práce v místě Vašeho bydliště. K žádosti doložte rozsudek o rozvodu manželství, ideální by bylo, kdybyste mohla doložit čestné prohlášení Vašeho bývalého manžela - nejlépe s úředně ověřeným podpisem - že s Vámi dlouhodobě nežije, případně jiný dokument dokládající jeho dlouhodobý pobyt v zahraničí. Pokud by úřad práce žádost o příspěvek na bydlení přesto zamítl, můžete následně podat odvolání, o kterém bude rozhodovat Ministerstvo práce a sociálních věcí. |
Nezařazené dotazy, rodinné právo | Koncem listopadu 2022 jsem uzavřel manželství s Brazilkou v Dánsku a dlouhodobě žijeme v Irsku. Žádost budeme podávat na ambasádě v Dublinu. Manželka si obstarala rodný list s apostilou během Nového roku a aktuálně se z Brazílie vrátila i s rodným listem. Rádi bychom podali žádost o zápis manželství, avšak nám není zřejmé jak postupovat s příjmeními (poznámka: příjmení nejsou uvedeno na Dánském oddacím listu) zejména s příjmeními budoucích dětí.
Moje příjmení je “Janeček”. Příjmení mojí ženy za svobodna bylo „Costa Barbosa“. Po svatbě je mé příjmení stále „Janeček“. Zamýšlené příjmení mojí ženy „Costa Barbosa Janeček”. (Doklad s tímto jménem zatím nemá k dispozici, ale bude vydán Brazílií v procesu registrace našeho manžesltví, což může trvat poměrně dlouho). Zamýšlené příjmení našich dětí ideálně “Costa Barbosa Janeček“. Jsou tyto příjmení možná zapsat v tomto tvaru? Jaké máme dle zákona možnosti? Jak máme v dané věci dále pokračovat, vzhledem k neprodlené ohlašovací povinnosti zápisu manželství? Jaká je skutečná lhůta na podání dle zákona? S pozdravem Zdeněk. | Paragraf 660 občanského zákoníku říká, že: Snoubenci při sňatečném obřadu prohlásí, že a) příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným, nebo b) si oba svá příjmení ponechají, nebo c) příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným, a ten, jehož příjmení nemá být příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení. Vaše manželka tedy zamýšlí příjmení podle varianty c) - v takovém případě je ale první v pořadí společné příjmení a teprve k němu se připojuje dosavadní příjmení. Podle zákona o matrikách, jménu a příjmení je tedy možná varianta příjmení Vaší manželky pouze "Janeček Costa Barbosa ", nikoliv "Costa Barbosa Janeček". Doporučuji tedy, aby v dokladu totožnosti, který bude Vaší manželce v Brazílii vydán, bylo její příjemní uvedeno ve tvaru "Janeček Costa Barbosa", aby následně nedošlo k problému při zápisu příjmení do zvláštní matriky v Brně. K zápisu do zvláštní matriky je zapotřebí doložit: cizozemský matriční doklad (dánský oddací list), Váš doklad o státním občanství ČR, rodné listy obou snoubenců a dohodu o příjemní po uzavření manželství, k zápisu do zvláštní matriky zákon nestanovuje žádnou konkrétní lhůtu. Co se týče příjmení, vaše budoucí děti budou nést vaše společné příjmení. Protože Vaším společným příjmením je Janeček (ke kterému Vaše manželka pouze připojuje své dosavadní příjmení Costa Barbosa), budou i vaše děti mít společné příjmení Janeček. I v případě, že by si každý z vás ponechal své dosavadní příjmení, byste museli uzavřít dohodu, jaké příjmení ponesou vaše společné děti. Vaše děti by tak mohly mít buď příjmení Janeček nebo příjmení Costa Barbosa, nikoliv Costa Barbosa Janeček nebo Janeček Costa Barbosa. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Studující, čerstvě 18-ti letá dcera žije s matkou ve společné domácnosti. Od otce dostává od 10 let alimenty 5.000 Kč. Pokud dcera dostane alimenty na svůj účet, zda si je má nechat jako kapesné nebo dát matce na chod domácnosti, jídlo, školu, telefon apod. Kapesné 1.200 Kč dostává od otce zvlášť. Děkuji. | Jestliže je dcera již zletilá, je v pořádku, že otec platí výživné přímo jí. Vyživovací povinnost vůči dceři má samozřejmě i její matka. Pokud s ní dcera žije ve společné domácnosti, plní matka svou vyživovací povinnost vůči dceři i tím, že jí poskytuje bydlení, stravu apod. Výživné slouží k úhradě nákladů spojených s výchovou a výživou dítěte, nejedná se tedy o kapesné, které - jak ve svém dotazu uvádíte - poskytuje otec dceři zvlášť. Je tedy v pořádku, pokud matka požaduje po dceři příspěvek na náklady spojené s bydlením, nákupy potravin apod. - příspěvek by ale neměl být stejně vysoký jako výživné, které dcera od otce dostává. Pokud by totiž dcera bydlela samostatně, musela by bydlení a veškeré další životní náklady hradit sama pouze z výživného od obou rodičů. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Manželka vychovala 5 dětí a měla by tedy dostat výchovné 2.500 Kč. Dostala však jen 1.248 Kč, protože prý pobírá též důchod z Německa, kde nějaký čas pracovala. Přitom zákon o příspěvku nikde nehovoří o tom, že výše příspěvku závisí na délce pojištění a ona děti vychovávala nepřetržitě až do jejich dospělosti. | Starobní důchody přiznané před 1. 1. 2023 by měly být automaticky (bez podání žádosti) zvýšeny o 500 Kč za každé dítě, o které byl ženě snížen důchodový věk při přiznání starobního důchodu - jedná se o tzv. výchovné. Pokud bylo tedy Vaší manželce při stanovení důchodového věku započítáno všech pět dětí, mělo by jí i výchovné být vyplaceno za všech pět dětí. Česká správa sociálního zabezpečení na svých webových stránkách sama vyzývá, aby v případě, že žena zjistí nesrovnalosti v počtu vychovaných dětí, za které jí bylo přiznáno výchovné, kontaktovala příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ). Doporučuji tedy Vaší manželce, aby písemně kontaktovala OSSZ v místě svého bydliště. V písemném vyjádření ať uvede všechny děti, o které pečovala, a tuto péči doloží - u vlastních dětí bude stačit doložit rodný list, u jiných než vlastních dětí například rozhodnutí soudu. Doporučuji přiložit také čestné prohlášení, že Vaše manželka pečovala o děti v největším rozsahu a že nenastala překážka pro zvýšení starobního důchodu - že se Vaše manželka nedopustila vůči dětem jako (spolu) pachatel úmyslného trestného činu. Na základě tohoto písemného vyjádření by Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) měla Vaší manželce výchovné buď dodatečně přiznat nebo své rozhodnutí ohledně nepřiznání, resp. snížení výchovného zdůvodnit včetně odkazu na konkrétní právní úpravu, podle kterého bylo výživné sníženo. Na základě zdůvodnění od ČSSZ bude možné vyhodnotit, zda je rozhodnutí v souladu se zákonem nebo bude zapotřebí podat odvolání, případně se obrátit na veřejného ochránce práv (ombudsmana), aby postup ČSSZ přezkoumal. |
Společné jmění manželů, SJM | Můj dotaz se dotýká majetku manželů, tedy SJM. Když jsem vstupoval do manželství, měl jsem dluh z prvního manželství, kdy jsem o tomto informoval mou stávající ženu. Nesdělil jsem přesnou částku. Bohužel dluhy se během druhého manželství ještě nakupily a já se teď budu se ženou rozcházet. Je možný i rozvod. Lze nějakým dokumentem ošetřit, abych ženu s dětmi ochránil, aby dluhy šly pouze za mou osobou, kdy do dnešního dne jsme žádný takový nesepsali. Děkuji za odpověď. Max. | Bohužel žádný takový dokument nebude pro věřitele závazný. Pro účely dalších dluhů lze sepsat u notáře tzv. zúžení SJM, tedy rozdělit si dluhy, které vzniknou v budoucnu, nikoliv které již vznikly v minulosti. Pokud by se některý z věřitelů na manželku obrátil, musela by se bránit tím, že o dluzích nevěděla, a že nebyly použity pro běžné potřeby rodiny, jinak bohužel budou součástí SJM a věřitelé jsou oprávněni požadovat úhradu i po manželce. |
Společné jmění manželů, SJM | Po dohodě s manželem chceme zúžit SJM - bankovní účty. Co potřebuji za dokumenty až půjdu k notáři a kolik je odměna notáři při částce na účtech 5.000.000 Kč, částka na účtu se počítá ta, která tam je v den podpisu? Děkuji Šarlota. | Pokud chcete vypořádat pouze konkrétní bankovní účty, budete potřebovat pouze čísla účtů a zůstatky ke dni podpisu, dále průkazy totožnosti a originál oddacího listu. Odměnu si notář účtuje podle notářského tarifu (vyhl. 196/2001 Sb.), přičemž pro částku 5.000.000 Kč se odměna určuje tak, že z prvních 100.000 si notář účtuje 2% a z rozdílu až do 5 milionů 0,2%. Vychází to tak na částku 10.800 Kč plus DPH. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Jsme majitelé zděděného bytu po rodičích, ve kterém nyní bydlí dcera s vnučkou. Platí si sama fond oprav i všechny služby. Nyní vzhledem k její invaliditě a snížené pracovní schopnosti má malý příjem a chtěla by si zažádat o příspěvek na bydlení. K tomu ovšem potřebuje nájemní smlouvu (byt na ni bohužel nemůžeme převést).
Jak, prosím, formulovat nájem a platby v takové smlouvě, když po ní nic nechceme, vše si platí sama a tudíž také nechceme platit daň z pronájmu. Při zvolení nájmu za 1 Kč prý hrozí doúčtování daně z ceny pronájmu v místě obvyklé finančním úřadem. | Pokud dcera nehradí nic za bydlení, pak ani příspěvek na bydlení není reálně přiznatelný. Ten je konstruován jako příspěvek na náklady spojené s bydlením, což je tedy příspěvek na nájem a služby. Pokud budete nájemné ve smlouvě žádat jednu korunu, tak by se skutečně jednalo o následné doměření daně, pokud dáte nájem v dané lokalitě obvyklý, budete ho muset danit. Byt lze užívat i na základě smlouvy o výpůjčce, kterou lze uzavřít zdarma, ale pochybuju, že při nulovém nájmu dcera na příspěvek dosáhne. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Mám syna (9 let) svěřeného do péče. Každý víkend navštěvuje otce. Při poslední návštěvě se otec snažil nabourat do telefonu, který má syn ode mne půjčený k užívání. I přes můj nesouhlas, otec prováděl na telefonu změny a nastavil i sledování polohy telefonu. Nepřeji si, aby otec měnil jakékoli nastavení telefonu a sledoval syna (nebo nás), kde se zrovna nacházíme. Je možné se proti tomu bránit? Předem děkuji za odpověď. | Předně je třeba otci vytknout toto jednání. Dále doporučuji informovat OSPOD, který je v tomto případě oprávněn pokusit se zjednat nápravu. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Měl bych na Vás dotaz ohledně dávky státní sociální podpory SSP poskytované Úřadem práce. Máme ve vlastnictví s manželkou RD, zkolaudovaný se 2 bytovými jednotkami. Jednu z nich pronajímáme a nájemné řádně daníme. Tento příjem je pro nás poměrně důležitý a pomáhá nám s financováním údržby, oprav a drobných investic naší nemovitosti.
Mám starší maminku, kterou bychom si do pronajímaného bytu chtěli nastěhovat. Maminka je vdovou a aktuálně bydlí v malém rodinném domě RD, kde z důvodu zdravotních již nezvládá provoz. Z důvodu nízkého starobního důchodu čerpá příspěvek na bydlení. Navštívil jsem příslušný ÚP s dotazem, zdali bude možné dávku čerpat po přestěhování do našeho domu (samostatné bytové jednotky). Samozřejmě na základě sepsání nájemní smlouvy se všemi náležitostmi. Bylo mi sděleno, že hrazení nájemného vůči nám nemůže být uznáno jako náklad na bydlení z důvodu vyživovací povinnosti dítě/rodič. Chtěl bych prosím vědět, zda-li se tento právní vztah aplikuje u těchto žádostí o dávku a její schválení. Popřípadě, jestli by bylo řešením, kdyby vlastníkem nemovitosti byla pouze manželka (snacha ke zmíněné osobě) nebo je tento vztah podobný, jen v jiném stupni. Případně nějaký návrh/doporučení řešení situace. Předem děkuji. Lukáš. | Nárok na příspěvek na bydlení upravuje zákon č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nestanoví, že není možné (z důvodu vyživovací povinnosti) uzavřít nájemní smlouvu mezi rodičem a dítětem, resp. že by uzavření takové smlouva znemožňovalo požádat o příspěvek na bydlení. To, že máte vůči mamince vyživovací povinnost (v případě, že není schopná se živit sama), neznamená, že nemůžete po mamince požadovat nájemné nebo že by po Vás maminka měla nejprve požadovat výživné a až poté žádat o příspěvek na bydlení. Pokud by úřad práce takto uvažoval, musel by takto vůči Vaší mamince postupovat už dříve (v době, kdy bydlela sama). Pokud tedy Vaše maminka splní ostatní zákonem stanovené podmínky, Vaše vyživovací povinnost vůči ní by neměla být překážkou přiznání příspěvku na bydlení. Doporučuji tedy Vaší mamince, aby žádost o příspěvek na bydlení podala. Pokud by úřad práce její žádost přece jen zamítl, maminka se může proti rozhodnutí úřadu práce odvolat k Ministerstvu práce a sociálních věcí. Je ale zapotřebí počítat s tím, že rozhodnutí o odvolání bude nějakou dobu trvat a do té doby mamince nebude příspěvek na bydlení vyplacen. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Potřebuji jako otec platící výživné poradit. Dcera, 12 let, nestýkáme se ani s její matkou (nebyli jsme nikdy sezdáni, ani jsme spolu nežili), výživné 2.500 Kč, 6 let se mě jejich výše nezměnila. Snaha o stýkání se byla z mé strany asi rok, když byla dcera malá a měla asi 3 roky, ale s matkou spolu bohužel nevyjdeme, tak se vztah přerušil úplně.
Teď žádá její matka zvýšení výživného o 1.000 Kč a já se mám k návrhu vyjádřit. Navíc chce, abych se podílel na mimořádných výdajích jako je teď lyžařský kurz za 7.500 Kč a v březnu 2023 konzultace na rovnátka. Já jsem ženatý, OSVČ, mám další vyživovací povinnost na syna, 3 roky, s manželkou, máme společně hypotéku na dům, manželka je stále na rodičovské dovolené, nepracuje a já mám menší jak minimální příjem, který se počítá jako 18.900 Kč měsíčně. Hypotéka teď cca 10.000 Kč, školka syna od ledna 2023 cca 1.200 Kč, SIPO taky od ledna cca 8.500 Kč. Čerpáme přídavky na dítě a příspěvek na bydlení, manželka má tudíž příjem cca 8.500 Kč (v tom už je vše, rodičák, přídavky i příspěvek na bydlení). Měsíčně nám pomáhají manželčiny rodiče, aby jsme vše finančně zvládali. Zatím jsem snížení nežádal, ani když se narodil syn, ale měl jsem ho připraveno. Matka dítěte mne však se zvýšením předběhla. Samozřejmě se vyjádříme, dodáme veškeré příjmy a mé daňové přiznání za 3 roky (měl jsem i nižší příjmy). Výživné platím vždy včas, nikdy jsem se neopozdil. Stačí se vyjádřit v tomto procesu, kdy se bude 8.2.2023 projednávat zvýšení a tím uvést, že já žádám snížení, nebo musím podat nový návrh za sebe a zažádat zvlášť návrhem o snížení? A prosím o vaše vyjádření, zda mám ve snížení vůbec šanci, podle okolností, které jsem uvedl a zda mi může v tomto případě být udána povinnost, podílet se na těch ostatních výdajích? Nejsem totiž schopen dále platit tuto výši alimentů a už vůbec se mimořádně ještě finančně podílet na nějakých jiných výdajích. Např. lyžařský kurz přece není povinný. A ještě když budu podávat vyjádření, musím donést originály všech dokumentů, že ano? Asi budou ofoceny? Předem moc děkuji za vaši odpověď. S pozdravem Zoltán. | Paragraf 923 odst. 1 občanského zákoníku říká, že: Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě. Šance na změnu výživné tedy nastává zejména tehdy, pokud se od posledního určení výše výživného (výrazně) změnila finanční situace jednoho nebo obou rodičů a/nebo pokud došlo k navýšení nákladů na výchovu a výživu dítěte. Soud tedy samozřejmě vezme v úvahu skutečnost, že máte nyní více vyživovacích povinností, bude ale záležet také na tom, jaká je (a jak se změnila) finanční situace dceřiny matky. Protože v dotazu popisujete pouze Vaši finanční situaci a o situaci dceřiny matky nic nepíšete, nedokáži ani odhadnout, zda bude matka s návrhem na zvýšení výživného úspěšná nebo zda byste mohla uspět naopak Vy s návrhem na jeho snížení. Každopádně nedoporučuji s Vaším vyjádřením čekat až na nařízené soudní jednání. Předpokládám, že Vás soud vyzval (vyzve), abyste se k návrhu dceřiny matky na zvýšení výživného vyjádřil. V písemném vyjádření sdělte soudu, že nejen že s navýšením výživného nesouhlasíte, ale že naopak požadujete jeho snížení. Ve vyjádření podrobně popište situaci Vaší rodiny a přiložte kopie dokumentů, které dokládají výši Vašich příjmů i výdajů. Pokud soud vyhoví návrhu na zvýšení výživného a Vy s rozhodnutím soudu nebudete souhlasit, podejte v zákonem stanovené lhůtě odvolání - poučení o možnosti odvolání bude uvedeno v rozsudku, který Vám bude doručen. Odvolání ale v tomto případě nebude mít odkladný účinek - to znamená, že i v případě odvolání budete muset začít hradit výživné v nově stanovené výši. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Jsem důchodce, který dostává mimo starobní důchody z Německa a ČR také podnikový důchod z Německa. Musí se na podnikový důchod odvádět zdravotní pojištění? Daňová povinnost je jasná. Díky. | Podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění je stát plátcem pojistného za poživatelů důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod podle předpisů České republiky (dříve České a Slovenské federativní republiky). Díky pobírání českého starobního důchodu za Vás tedy zdravotní pojištění v České republice hradí stát. Ve svém dotazu ale zmiňujete také to, že pobíráte podnikový důchod z Německa. V bezplatné právní poradně zodpovídáme pouze dotazy v rámci českého právního řádu. Bohužel neznám podmínky pro přiznání a výplatu podnikového důchodu v Německu, takže Vám nedokáži odpověď ani na otázku, zda je při pobírání podnikového důchodu nutné hradit zdravotní pojištění. Doporučuji se s tímto dotazem obrátit na Vaši zdravotní pojišťovnu, případně na instituci, která Vám podnikový důchod z Německa vyplácí. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Mám takový rozsáhlejší dotaz ohledně mojí maminky, které byla uznána nemoc z povolání. Maminka byla rok doma s artrózou v obou ramenech, poté ji závodní lékař doporučil k nemoci z povolání, která jí byla uznána. Její zaměstnavatel s ní na základě tohoto rozhodnutí rozvázal pracovní poměr, který skončí posledního února 2023. Maminka tedy dostane 12 měsíční odstupné a má nárok na veškerá odškodnění, renty atd.
Moje první otázka je, co by tedy měla dál dělat, aby nezůstala bez příjmu? Najít totiž jinou práci pro ní bude hodně obtížné. Zatím si zažádala o invalidní důchod a čeká na posouzení. Druhá otázka je, pokud bude stále čekat na schválení invalidního důchodu a po skončení pracovního poměru se bude muset zaregistrovat v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR, bude mít po tuto dobu příjem? Jelikož má nárok na doplácení rozdílu mezi průměrným výdělkem a současné mzdy, jak je to v případě, že bude na úřadu práce, ale kvůli odstupnému nemá nárok na podporu, bude mít tedy nějaký příjem v této době? Případně jak se počítá? Ve svém zaměstnání měla průměrný výdělek 20.000 Kč čistého. Respektive když má nárok na to doplacení rozdílu mezi současným a průměrným výdělkem, když žádný výdělek nemá, tak jak to funguje a kolik by jí mohlo chodit peněz. A poslední otázka se týká zdravotního a sociálního pojištění. Když bude mamince schválen invalidní důchod + jí bude chodit rozdíl mezi průměrným a současným výdělkem, bude si ta pojištění muset platit sama, nebo to půjde nějak z toho? Co se konkrétně týče toho vyrovnání mezi průměrným a současným výdělkem, vůbec se v tom nevyznám, zvláště v podstatě když maminka žádný příjem mít nebude. Vůbec nikde nemohu dohledat, co by maminka měla dál dělat, proto se na Vás obracím. | Ve svém dotazu uvádíte, že Vaší mamince bude po skončení zaměstnání vyplaceno 12měsíční odstupné, nemusíte se tedy obávat toho, že by se Vaše maminka ocitla bez finančních prostředků a tudíž bez příjmu. Pokud maminka není (nebude) v dočasné pracovní neschopnosti, měla by se do tří pracovních dní od skončení zaměstnání zaevidovat na úřadě práce - zdravotní pojištění tak za ni bude hradit stát. Zdravotní pojištění za ni bude hrazeno i v případě, že jí bude přiznán invalidní důchod, hrazení sociálního pojištění není ze zákona povinné, nýbrž dobrovolné. Podpora v nezaměstnanosti jí ale začne být vyplácena až po vyčerpání odstupného - tedy rok po skončení zaměstnání. Během evidence na úřadu práce tedy bude jejím příjmem vyplacené odstupné a případný invalidní důchod. Kromě invalidního důchodu si Vaše maminka může požádat také o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (tzv. renta). Náhrada za ztrátu na výdělku je vyplácena ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem, kterého Vaše maminka dosahovala před vznikem nemoci z povolání, a výdělkem dosahovaným po nemoci z povolání, ke kterému se přičte invalidní důchod (pokud bude Vaší mamince přiznán). Při evidenci na úřadě práce se za výdělek po nemoci z povolání považuje výdělek ve výši minimální mzdy. Jinými slovy, pokud maminčin výdělek před vznikem nemoci z povolání bude vyšší než minimální mzda + přiznaný invalidní důchod, nárok na rentu jí vznikne, v opačném případě nikoliv. O náhrada za ztrátu na výdělku je zapotřebí požádat maminčina zaměstnavatele. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Chtěla jsem se zeptat, jestli když má dcera už svěřenou vnučku do péče a teď bude podávat návrh na rozvod manželství k soudu, jestli se znovu bude projednávat i svěření vnučky. Manžel jí 11/2022 podepsal před soudem dohodu o svěření dítěte do péče matky, s tím, že má nárok vidět dceru co 14 dnů na víkend. Alimenty stanovené ve výši 5.000 Kč. No a teď bude podávat návrh na rozvod manželství, ale manžel chce najednou střídavou péči. Děkuji Sofie. | Jestliže se manželé rozhodnou pro rozvod manželství, je nejprve zapotřebí upravit poměry nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu. Jestliže už soud schválil dohodu rodičů o tom, že Vaše vnučka bude svěřena do péče své matky, mohli by už manželé podat návrh na rozvod manželství, jehož součástí by měla být i dohoda o vypořádání společného jmění manželů (SJM), bydlení a případného výživného pro dobu po rozvodu. Pokud si ale otec nyní dohodu o svěření dcery do matčiny péče rozmyslel, může podat k soudu návrh na svěření dcery do střídavé péče. V takovém případě by soud nejprve rozhodoval o střídavé péči a teprve poté by bylo možné podat návrh na rozvod manželství. Ohledně péče o dítě (děti) totiž musí být vždy rozhodnuto dříve, než soud manželství rozvede. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Platím dosti velké výživné na 2 děti, celkem 18.000 Kč měsíčně. Starší dcera již dosáhla plnoletosti. Studuje gymnázium a obě děti žijí u matky. Mohu platit část výživného 9.000 Kč dceři přímo jí na její účet a zbylé výživné na syna 9.000 Kč k rukám matky, aniž bych to musel nějak právně řešit? Děkuji. | Jestliže máte hradit každému z dětí výživné ve výši 9 000 Kč a Vaše dcera je již zletilá, náleží výživné přímo jí a je tedy v pořádku, pokud budete výživné posílat na dceřin účet (nebo ho předávat v hotovosti přímo dceři). Pro tento postup není nutné podnikat žádné právní kroky (například žádat o souhlas soud), nepotřebujete k němu ani souhlas dceřiny matky. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Dne 28.2.2022 mi kolegové z práce zavolali sanitku, aby mě převezla z místa mého pracoviště na pohotovost VFN a následně na Neurologickou kliniku. Dne 6.3.2022 jsem byl převezen na Neurochirurgickou kliniku, kde mi 7.3.2022 mozek invazivně operovali pro účely biopsie - stanovení přesné diagnózy, která zní “Glioblastom F-T vlevo IDH neg- WT”, což mi bylo “laicky” vysvětleno jako “agresivní neodstranitelný zhoubný nádor v mozku” s prognózou přežití od 5 měsíců (v případě, když odmítnu léčbu) až po 17 měsíců (v případě léčby).
Absolvoval jsem tedy všechnu předepsanou léčbu (30x ozařování mozku, 6x 5 dní chemoterapie, kontroly, odběry krve, opakované vyšetření na MRI atd.). Na tomto místě bych rád zmínil, že již v dubnu 2022 mě byla navštívit paní z úřadu práce, která mi řekla, že v mojí situaci mám nárok na Příspěvek na péči a Příspěvek na mobilitu, které mi úřad práce vyplácí od srpna 2022 včetně zpětného proplacení od března 2022 (pracovní neschopnost mám od 3.3.2022 z toho důvodu, že do té doby jsem byl ve stavu “mimo” (epileptické záchvaty / bezvědomí / vliv léků atd.). Dále jsem obdržel kartičku ZTP. Tyto 2 příspěvky (celkem 4.900 Kč, resp. od prosince 5.300 Kč) jsou mým jediným příjmem od faktury za práci vykonanou v únoru 2022. Nárok na nemocenskou jako bývalý OSVČ nemám. Dne 15.6.2022 jsem se osobně dostavil v doprovodu matky (jakékoliv trochu složitější činnosti již od toho února 2022 nezvládám, proto ten příspěvek na péči) na PSSZ. Zde jsme po 2 hodinovém čekání s paní úřednicí sepsali Žádost o invalidní důchod. Předali jsme všechny podklady, které jsme k tomuto datu měli a ujistili se, že naprosto všechny podmínky pro invalidní důchod splňuji. Bylo nám slíbeno rychlé vyřízení nejdéle do 90 dnů, jak je uvedeno v zákoně. Po polovině září 2022 jsme jsme žádost urgovali. V říjnu 2022 jsem dostal od tohoto úřadu doporučený dopis, který začínal “Dobrý den, obdrželi jsme vaši žádost o invalidní důchod” a jako příloha byl formulář “Žádost o zprostředkování zaměstnání” (!! ), který vyžadovali vyplnit a poslat zpět. Následovala další obtížná komunikace včetně osobní návštěv úřadu. Na konci prosince 2022 jsem obdržel Posudek o invaliditě, který mě skutečně označuje jako invalidního 3. stupně, nicméně tento posudek je naprosto tendenční (vychází jen z vybraných podkladů, jiné ignoruje…), nelze se proti němu odvolat. Což bych chtěl okamžitě učinit, jelikož určuje datum vzniku mé invalidity 9.11.2022 (!! ), jinými slovy se mě snaží za bílého dne okrást o cca 100.000 Kč (8,5 měsíců * invalidní důchod 3. stupně). Podle mého názoru se jedná o diskriminaci na základě mého nepříznivého zdravotního stavu. Dovoluji si zde uvést odkaz na problematiku metodiky pro určování data vzniku invalidity: https://www.ochrance.cz/aktualne/urceni-data-vzniku-invalidity-bude-vice-respektovat-vyvoj-zdravotniho-stavu/ Prosím tedy o radu. S tímto úřadem už nechci pochopitelně nic řešit, protože to prostě nejde (kontaktní telefon nikdo nikdy nezvedl, kontaktní e-mail nikdo nečte, doporučený dopis viz výše). Kdo mi může v situaci, kdy umírám na rakovinu, pomoci tak, abych se ještě dožil vyplacení svého oprávněného invalidního důchodu? Všechny relevantní podklady mám. Děkuji za přečtení, radu, odpověď. Přeji hezký den. Ludvík. | Jak ve svém dotazu správně uvádíte, proti posudku o invaliditě není možné podat odvolání ani žádný jiný opravný prostředek. Jestliže s obsahem posudku o invaliditě a s datem určení vzniku invalidity nesouhlasíte, vyčkejte na doručení rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu. Do 30 dní od doručení rozhodnutí pak proti němu můžete podat písemné námitky. Námitky lze podat přímo u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nebo prostřednictvím kterékoliv Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Z podání musí být patrné, které rozhodnutí námitkami napadáte, v čem spatřujete nezákonnost rozhodnutí a čeho se domáháte. V rámci řízení o námitkách můžete požadovat i přezkoumání zdravotního stavu. V tom případě je vhodné doložit nové lékařské zprávy. ČSSZ přezkoumá rozhodnutí v plném rozsahu, přičemž ho může potvrdit, zrušit nebo změnit. Námitky lze poslat i e-mailovou zprávou, za předpokladu, že je podepsaná uznávaným elektronickým podpisem nebo odeslat prostřednictvím datové schránky. O námitkách ČSSZ rozhoduje ve lhůtách podle správního řádu, tj. do 60 dnů dle složitosti případu. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu, prodlužuje se tato lhůta o dalších 60 dnů podle speciálního procesního předpisu. Pokud ČSSZ Vašim námitkám nevyhoví, můžete následně podat u krajského soudu správní žalobu. Předchozí námitkové řízení je ale nezbytné k tomu, aby se věcí mohl následně zabývat příslušný soud. Pro účely soudního řízení obvykle posudek vypracovává posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Prosím o radu ohledně výplaty poslední dávky sirotčího důchodu. Do srpna 2022 jsem byla studentkou vysoké školy a pobírala jsem sirotčí důchod po otci. 31.8.2022 jsem úspěšně splnila státní závěrečnou zkoušku a očekávala jsem, že poslední výplata sirotčího důchodu mi přijde ještě v září.
T. j. výplatní období 6.9.2022-5.10.2022, neboť podle § 23 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání považuje také kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, pokud dítě po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Poslední dávka mi přišla 5.8.2022. Na ČSSZ jsem dopis již psala, ale odpovědi jsem se nedočkala. Má prosím smysl snažit se o doplacení zářijové dávky nebo na ni skutečně nemám právo? Děkuji Vám, S přáním hezkého dne, Slavomíra. | Na výplatu sirotčího důchodu máte nárok po dobu, kdy jste nezaopatřeným dítětem, nejdéle do 26 let věku. Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Jak sama správně uvádíte, v případě ukončení vysokoškolského studia jste nezaopatřeným dítětem ještě v kalendářní měsíci následujícím po měsíci, kdy jste studium na vysoké škole řádně ukončila, pokud po celý měsíc nevykonáváte výdělečnou činnost nebo nepobíráte podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Tato informace je ostatně uvedena i na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) - například zde: https://www.cssz.cz/sirotci-duchod - a zde: https://www.cssz.cz/-/jak-je-to-s-vyplatou-sirotciho-duchodu-po-ukonceni-studia-Jestliže Vám sirotčí důchod v měsíci září nebyl vyplacen a neobdržela jste žádnou odpověď na Váš dopis, zajděte osobně na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě Vašeho bydliště, požadujte vysvětlení, proč Vám sirotčí důchod nebyl vyplacen a žádejte vyplacení poslední dávky za září 2022. Pokud pracovníci OSSZ Vaši žádost odmítnou, můžete se ještě obrátit na veřejného ochránce práv - ombudsmana (www.ochrance.cz). |
Společné jmění manželů, SJM | Jak postupovat v případě, když chci darovat automobil své vdané dceři, které by nespadalo do společného jmění manželů. Jedná se mi o postup v prodejně. Koupit auto na sebe, tzn. zaplatit a sjednat v prodejně i pojistné za odpovědnost u pojišťovny a potom přepsat na magistrátu auto na dceru s předložením darovací smlouvy. Nevím, jestli je to správné řešení. Lze to i jinak a více efektně? Děkuji za radu. Zdraví Simona. | Vámi navržený postup je možný a správný, ale jednodušší by bylo, kdybyste sepsali s dcerou darovací smlouvu, v níž bude uvedeno, že dceři darujete finanční prostředky odpovídající kupní ceně vozidla, dcera vozidlo koupí sice na svou osobu, ale Vy na základě darovací smlouvy peníze rovnou převedete prodávajícímu a můžete do příkazu k úhradě uvést - dar poskytnutý na úhradu kupní ceny vozidla. Vyhnete se tím dvojímu přepisu. Pokud si osoba koupí věc přesně za finanční prostředky, které byly darovány a je prokázán tok peněz, pak i věc pořízená z daru není předmětem SJM. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Jsem ročník 1960, 2 vychované dětí. Mám odpracováno 28 let a 212 dnů (včetně doby péče o dětí). V řádném termínu (62 + 2) mi nebyl přiznán důchod z důvodu nedostatečné doby pojištění. To jsem chápala. Zároveň mi bylo sděleno, že žádným způsobem nelze chybějící dobu nahradit. 15.12.2022 jsem se dočetla, že mohu tuto dobu nahradit zaplacením dobrovolného důchodového pojištění bez udaní důvodů.
Můj dotaz zní: 1. Mohu se přihlásit k placení pojistného zpětně? Když přihlášku podám v prosinci 2022 od kdy se mohu zpětně přihlásit? 2. Jak dlouho musím platit toto dobrovolné pojištění abych získala nárok na starobní důchod? Prosím o odpověď. Vím, že musím navštívit OSSZ, ale potřebuji mít nějaké pádné argumenty abych oponovala opětovné informaci "že s tím nelze nic dělat", jak mi to bylo již sděleno. Děkuji. S pozdravem Saskie. | Chybějící dobu pojištění je skutečně možné získat dobrovolným důchodovým pojištěním. Za dobu přede dnem podání přihlášky je ale dobrovolná účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem - doplatit si pojištění můžete tedy maximálně jeden rok zpětně a celkově můžete být dobrovolně důchodově pojištění nejvýše 15 let. Aby Vám vznikl nárok na starobní důchod potřebujete získat 35 let pojištění včetně náhradních dob pojištění (péče o děti) - v takovém případě byste si dobrovolné důchodové pojištění musela hradit více než šest let - nebo získat 30 let pojištění bez náhradních dob pojištění (bez péče o děti) - protože nevím, jak dlouho jste o děti pečovala a zda se doby péče nepřekrývaly, nedokáži Vám počet let dobrovolného pojištění v této druhé variantě spočítat. Pokud by se Vám chybějící dobu pojištění nepodařilo získat výdělečnou činností nebo ji doplatit dobrovolným důchodovým pojištěním, další možností je počkat, až dosáhnete věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného dat narození. V takovém případě by Vám totiž stačilo získat jen 20 let pojištění. Důchodový věk pro muže narozené v roce 1960 činí 64 let a dva měsíce, musela byste tedy počkat na dosažení věku 69 let a dva měsíce. |
Nezařazené dotazy, rodinné právo | Syn, 16,5 roku, je svěřen otci. Nyní (12/2022) se učí v učilišti a dostává peníze za praxe (nemalou částku). Otec mu zřídil účet, kam mu to chodí. 12.12.2022 ale mi syn volal, že mu peníze za praxi zmizely z účtu, že si je otec převedl na svůj. A dále požádal mistra odborného výcviku OV, aby peníze byly zasílány na jeho (otcův) účet. Že mu to bude vyplácet po 200 Kč měsíčně jako kapesné.
Ze synových vydělaných peněz? Má na takové nakládání se synovými penězi otec právo? Bez vědomí syna mu vybrat účet a nechat si posílat jeho "výplatu na svůj účet? | Rodiče jsou oprávněni spravovat jmění dítěte, přičemž je povinen postupovat jako řádný hospodář. Pro převod peněžních prostředků dítěte na účet otce není v tomto případě důvod. Váš syn je skoro zletilý, připravuje se na budoucí povolání, tudíž je (ačkoliv dosud nenabyl zletilosti) schopen nakládat se svými finančními prostředky. Opačná situace by byla, pokud by Váš syn vedl nezřízený život, kdy pak by bylo možné uvažovat o převodu peněz na jiný účet, nicméně by to i tak neměl být účet rodiče, nýbrž syna, ale např. termínovaný vklad apod. Doporučuji nejdříve otce vyzvat k tomu, aby zaslal peníze zpět na účet syna (s odůvoněním, že k tomuto jednání nebyl oprávněn), jestliže se tak nestane, můžete se obrátit na soud. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Jsem student VŠ (PVŠPS). Chystám se na studium v zahraničí (v Austrálii - https://www.sbta.com.au) mimo program Erasmu apod. Aktuálně v ČR pobírám sirotčí důchod, jehož podmínkou je (mimo hromadu jiných) právě studium. Ráda bych se zeptala, co přesně za dokumenty je potřeba dodat úřadu České správy sociálního zabezpečení ČSSZ, aby mi nárok na důchod nezanikl, až budu studovat školu tam.
Obracím se na MŠMT i ČSSZ, nikdo není schopen poradit. Nerada bych o peníze přišla, když student budu stále, ač v zahraničí. Nyní studuji magisterský obor. Tam budu studovat roční kurz Marketing. Moc děkuji za radu, Sára. | Pode zákona o důchodovém pojištění máte na sirotčí důchod nárok do té doby, dokud jste nezaopatřeným dítětem - nezaopatřenost dítěte se pak posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Podle zákona o státní sociální podpoře jste nezaopatřeným dítětem po dobu, kdy se soustavně připravujete na budoucí povolání. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se přitom považuje i studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je postaveno na úroveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice. Potvrzení o rovnocennosti studia Vám po předchozí žádosti vydá právě MŠMT. Studium v zahraničí je pak zapotřebí oznámit České správě sociálního zabezpečení, kde bude nutné doložit potvrzení o studiu vydané zahraniční vysokou školou a potvrzení od MŠMT o uznání rovnocennosti. Podrobné informace o postupu podání žádosti o uznání rovnocennosti studia včetně příslušných formulářů najdete na webových stránkách MŠMT - zde: https://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/posouzeni-studia-na-vysoke-skole-v-cizine?lang=1 |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Při sepisování žádosti o starobní důchod na OSSZ mi bylo sděleno, že dálkové studium se do náhradních dob nezapočítává. Po mateřské dovolené jsem nebyla zaměstnána, tudíž ani pojištěna, a dokončovala jsem při dětech dálkově studium. Prosím o sdělení, jestli se mám proti tomuto výroku odvolat, případně na který právní předpis. Podotýkám, že tato doba spadá do období 6 let po dosažení věku 18 let. Děkuji Vám za odpověď. Rozálie. | Podle § 13 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění se za náhradní dobu pojištění považuje též doba studia získaná před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let. Podle § 21 téhož zákona se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání pro účely tohoto zákona považuje studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou dálkového, distančního, večerního a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno alespoň v rozsahu uvedeném v § 27 nebo pobírá-li podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Pokud jste tedy během dálkového studia nebyla výdělečně činná ani jste nepobírala podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, měla by Vám být doba dálkového studia započítána jako náhradní doba pojištění pro nárok na starobní důchod. Jako náhradní doba pojištění se však počítá i doba péče o dítě do čtyř let věku. Jestliže jste tedy dálkově studovala v době, kdy jste pečovala o dítě (děti) mladší čtyř let - započítá se Vám buď pouze doba studia nebo pouze doba péče o dítě (děti). Pokud se náhradní doby pojištění překrývají, počítá se totiž jen jedna z nich, a to ta, která je pro Vás výhodnější. Zatímco doba studia po dosažení 18 let se Vám počítá pouze z 80% - ze 100 dní studia Vám bude započítáno "jen" 80 - doba péče o dítě (děti) do čtyř let se započítává v plném rozsahu, tedy 100% doby péče. Jestliže se tedy doba Vašeho dálkového studia překrývala s dobou péče o dítě (děti) do čtyř let věku, započítá Vám Česká správa sociálního zabezpečení dobu péče o děti a nikoliv dobu studia, protože je pro Vás tento postupu výhodnější. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Na konci ledna 2023 jsem předvolán k soudu ohledně navýšení alimentů na 10 letého syna. Syn žije v péči mojí bývalé manželky. Jedním soudem o navýšení alimentů jsem prošel v lednu 2022, kde mi alimenty navýšili. Neměl jsem s navýšením problém, matka uvedla veškeré své příjmy, stejná situace je i nyní, kde se znovu dožaduje dalšího navýšení.
Bohužel jsem nedávno zjistil z dobrého zdroje, že bývalá manželka zřejmě čerpá nějaké finanční podpory z nadaci proti rakovině. Léčí se cca poslední rok z rakoviny. Nevím přesně, o jaké příspěvky se jedná, ale nebude to zřejmě málo, stačí na sociálních sítích vidět, co všechno si může dovolit, včetně drahých výletů, dárků pro syna atd. Problém je, že to neuvedla do svojí žaloby k soudu. Nevím, jestli vyplácení podobných příspěvků stále probíhá a v jaké výši, zřejmě ale bylo vyplaceno už v čase mého prvního soudu v lednu 2022. Moje dotazy: 1) Nemám důkaz, že vyplácení různých příspěvků proběhlo nebo stále probíhá, jak si takový důkaz obstarat? Předpokládám, že i kdybych oslovil nadace a žádal o potvrzení vyplacených dávek, tak mi oznámí, že se jedná o soukromé údaje. 2) Nebo důkaz nepotřebují a stačí soudu pouze sdělit mé podezření a žádat o prošetření? 3) Pokud by se ukázalo, že dávky vyplácené byly nebo stále jsou, bude to soud brát v potaz a jak je to závažné? 4) Čeho se můžu dožadovat, pokud by soud zjistil, že se jedná o fakt a vzal jej vážně? Děkuji za každou radu a budu čekat na odpověď. | Paragraf 923 občanského zákoníku říká, že: Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Šance na změnu výše výživného tedy nastává zejména tehdy, pokud od posledního určení výše výživného došlo k (výrazné) změně finanční situace jednoho nebo obou rodičů a/nebo k navýšení nákladů na výchovu a výživu dítěte. Rok od posledního zvýšení výživného je poměrně krátká, doba, ale pokud se během posledního roku zhoršila finanční situace synovy matky nebo došlo k navýšení nákladů na synovu výchovu a výživu, mohla by s návrhem na zvýšení výživného uspět. K návrhu synovy matky na zvýšení výživného se samozřejmě můžete vyjádřit buď písemně, nebo ústně při soudním jednání. Co se týče nepřiznaných příjmů. nadace Vám žádné informace o tom, zda synově matce přiznaly nějaké příspěvky a v jaké výši, neposkytnou. Doporučuji ale o těchto skutečnostech informovat soud, který velmi pravděpodobně matku následně vyzve, aby doložila skutečně veškeré své příjmy. Pokud se jednalo o příspěvky určené přímo na léčbu rakoviny a matka je využil právě k tomuto účelu, pak tomu soud nejspíše nebude přikládat velký význam a důležitost. Jestliže ale matka příspěvky využila pro potřeby rodiny, na úhradu volnočasových aktivit apod. , měl by soud k výši těchto příspěvků přihlédnout, protože zvyšují životní úroveň matky a tím i Vašeho syna. Ve svém dotazu uvádíte, že máte informace o příspěvcích z dobrého zdroje. Pokud se jedná například o svědectví konkrétního člověka, můžete soudu navrhnout - nejlépe po dohodě s ním - jeho výslech. Doporučuji soud také upozornit na Vámi zmiňované příspěvky na matčiných sociálních sítích, které dokládají absolvování drahých výletů a dovolených, nákup drahých dárků apod. Uveďte, že na základě těchto informací a důkazů se domníváte, že životní úroveň matky je ve skutečnosti vyšší než ta, kterou popisuje v návrhu na zvýšení. Bude pak záležet na úvaze soudu, jak podrobně bude poskytnuté příspěvky zkoumat a jaké doklady si od matky vyžádá. Pokud soud dojde k názoru, že matčina životní úroveň je díky těmto příspěvkům dostatečné vysoká (případně vyšší než Vaše), může se stát, že soud matčin návrh na zvýšení výživného zamítne. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Mému synovi bylo 18 a žije pár let u otce, ale vídáme se. Poslala jsem tudíž výživné po dovršení jeho dospělosti už synovi. Uzavřela jsem se synem dohodu, kde je dáno, že mu peníze každý měsíc posílám na účet a to o něco víc než jsem posílala jeho otci vypočítané soudem. Jeho otec od něj ale vymáhá vše bez 500 Kč celou částku jinak ho vyhodí z domova. Že to není správné vím, ale může takto jednat? Od otce syn dostává údajně kapesné jen za domácí práce. Děkuji za radu. S pozdravem Ivka. | Oba rodiče mají vůči dítěti vyživovací povinnost do doby, dokud dítě nebude schopné živit se samo. Vyživovací povinnost rodičů tedy zpravidla končí s ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Dokud bude syn studovat, máte Vy i otec povinnost syna živit. Jestliže je syn již zletilý, pak je v pořádku, že výživné hradíte přímo synovi. Pokud syn žije ve společné domácnosti s otcem, pak otec plní svou vyživovací povinnost vůči synovi také tím, že mu poskytuje ubytování, zajišťuje stravu, syn také spotřebovává energie, vodu apod. Výživné neslouží pouze k úhradě výdajů za kulturu, sport, zábavu apod. Jestliže otec nechává syna u sebe bydlet, což není jeho zákonná povinnost, pak je v pořádku, že po synovi požaduje příspěvek na nájemné, energie apod. Pokud by se syn od otce odstěhoval dobrovolně nebo by ho otec z bytu vyhodil, musel by syn veškeré výdaje na bydlení, stravu, energie apod. hradit sám z výživného a případných sociálních dávek. Požadovat příspěvek na náklady spojené s bydlením je tedy v pořádku. Protože nepíšete, jak velkou částku syn otci přispívá, nedokáži posoudit, do jaké míry je částka hrazená synem adekvátní či nikoliv. Pokud syn dostává od otce pouze kapesné za domácí práce a nikoliv výživné, může požádat otce, aby mu také poskytoval výživné, případně se s návrhem (žalobou) na určení výživného obrátit přímo na soud. Vzory návrhu na určení výživného najde Váš syn na internetu nebo mu s jeho sepsáním mohou pomoci například pracovníci občanských poraden nebo oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Otec a matka - oba bydleli v malém rodinném domě RD, v blízkosti našeho domu. Můj otec, tedy její manžel, se rozhodl, že ve svých 90 letech se od ní odstěhuje, k mé sestře. Doteď jsem se starala o své rodiče jen já, veškerou pomoc jak zdravotní, nákupy atd. atd. - prostě jsem byla pokaždé při ruce, když to situace vyžadovala.
Do toho se po tolika letech vložila má sestra, která defacto bezohledně vytrhla takto starého člověka ze svého prostředí, nakukala mu všechno možné, prostě dokázala otce zpracovat tak, že se už nechce vrátit domů. Momentálně řešíme, jestli maminka může na svém muži vyžadovat nějakou částku, jelikož jeho důchod je cca o 10.000 Kč vyšší než ten její. Samozřejmě jsou zde poplatky, které se musí hradit, bez ohledu jestli tam zůstala sama či nikoliv. Bohužel, bude to znít asi hnusně, ale nechci to sestře ulehčovat tak, že si odveze otce i s celým důchodem a ještě si požádá na něj o příspěvek na péči o osobu blízkou - to jsou mimochodem její slova. Nijak se tím netajila. Bohužel vztahy v naší rodině jsou opravdu velmi špatné. Potřebovala bych poradit jménem své maminky. Podotýkám o rozvodu si myslím, v těchto letech a za takové situace se nedá ani hovořit. Moc děkuji za radu jaké jsou další možnosti, jak z této situace ven. Regina. | Manželé mají ze zákona vzájemnou vyživovací povinnost (§§ 697, 913, 921 a násl. občanského zákoníku). Dle zákona mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost se tedy týká stravy, oblečení, úrovně bydlení, zdravotní péče či volnočasových aktivit. Vaše matka tedy může podat k soudu Návrh na stanovení výživného pro manželku (níže vkládám odkazy na vzory obdobných žalob). Doporučuji nejprve písemně vyzvat manžela k uzavření dohody o výši výživného na manželku s tím, že na výživné má manželka ze zákona nárok, a pokud nedojde k dohodě, obrátí se na soud, aby výši výživného stanovil. https://www.zbynekmlcoch.cz/ke-stazeni/rodinne-pravo-vzory/navrh-na-stanoveni-vyzivneho-pro-nerozvedenou-manzelku-predbezne-opatreni-vzor-ke-stazeni-online-zdarma https://www.zbynekmlcoch.cz/ke-stazeni/rodinne-pravo-vzory/predbezne-opatreni-o-vyzivne-pro-nerozvedenou-matku-nezletileho-ditete-vzor-ke-stazeni-online-zdarma https://www.vzory.cz/vzory/rodina-manzelstvi/navrh-na-stanoveni-vyzivneho-pro-manzelku/ |
Rodinné právo | S manželem se rozvádíme. Já jsem těhotná po umělém oplodnění (tudíž je otec jistý). Bydlím nyní u rodičů a náš společný byt s manželem chceme prodávat a jít napůl, jelikož jej vlastníme společně. Jsem teprve na začátku těhotenství, manžel mi krátce po transferu embrya oznámil, že má rád někoho jiného. Ráda bych stihla rozvod do porodu, a změnila si příjmení zpět na své příjmení za svobodna.
Chápu dobře, že rozvod a změnu příjmení musím stihnout do porodu, abych mohlo dítě nést mé příjmení? Zároveň se chci zeptat, jak je to s péčí o dítě. Ráda bych měla výhradní péči a tolerovala návštěvy otce. Zkrátka nechci mu svěřovat malé miminko na delší dobu. Mockrát děkuji za odpověď. | Co se týče Vašeho příjmení, paragraf 759 občanského zákoníku říká, že: Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. Abyste si tedy mohla vzít zpět své původní příjmení, které by pak neslo i Vaše dítě, musela byste rozvod a změnu příjmení stihnout před narozením dítěte. Pokud to nestihnete, bude mít dítě po narození Vaše a manželovo společné příjmení. Co se týče otcovství, vzhledem k tomu, že se Vaše dítě narodí v době od uzavření manželství do třístého dne po rozvodu manželství, bude jako otec dítěte zapsán do rodného listu Váš manžel. I v případě, že se stihnete rozvést dříve, než se dítě narodí, bude po narození dítěte zapotřebí upravit to, kdo bude o dítě pečovat, jak bude probíhat styk s druhým rodičem a jaké výživné bude druhý rodič hradit. Pokud se chcete o dítě starat výhradně Vy, podejte po narození dítěte k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte návrh na svěření dítěte do Vaší výlučné péče. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním mohou pomoci například pracovníci občanských poraden či oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. V návrhu uveďte, že žádáte o svěření dítěte do Vaší výlučné péče, navrhněte, jak by mohl probíhat styk dítěte s otcem (jak často a jak dlouho) a uveďte požadovanou výši výživného. Co se týče výživného, soud není Vaším návrhem vázán - to znamená, že může stanovit vyšší, ale i nižší výživné než Vámi navrhované. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Rozhodla jsem se rozvést s manželem, se kterým máme osmiměsíčního syna. Jaké jsou tam možnosti skrze péči o syna? V noci ještě neumí spát ani celou noc v kuse, fakt že k němu manžel ani jednou nevstal soud asi zajímat nebude, ale ráda bych se informovala o tom, zda mu ho svěří třeba i na celý víkend či déle. Jsou s takhle malým dítětem jiné zákony/pravidla? Doplňující informace, že syn již není kojený. Předem Vám mnohokrát děkuji za informaci. S pozdravem Radoslava. | Jestliže se chcete s manželem rozvést, budete muset ještě před podáním samotného návrhu na rozvod manželství vyřešit právě péči o syna. Pokud se na péči o syna dokážete shodnout, uzavřete s manželem písemnou dohodu, kterou následně předložíte soudu ke schválení. V dohodě by mělo být uvedeno, jakým způsobem bude péče o syna vyřešena, jak bude probíhat synův styk s druhým rodičem a jak vysoké výživné bude druhý rodič hradit. Pokud se na péči o syna neshodnete, bude muset každý z vás podat k soudu vlastní návrh na úpravu poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním mohou pomoci například pracovníci občanských poraden či oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. V návrhu uveďte, že žádáte soud o svěření syna do Vaší výlučné péče, navrhněte, jakým způsobem by mohl být upraven styk syna s otcem a uveďte požadovanou výši výživného. Váš manžel samozřejmě může podat svůj návrh, ve kterém sodu sdělí své představy o styku se synem. Vzhledem k věku syna považuji za spíše nepravděpodobné, že by soud stanovil otci styk se synem přes celý víkend, ale žádná minimální věková hranice pro takový styk (nebo později pro střídavou péči) není zákonem stanovena, takže bude záležet zcela na rozhodnutí soudu, jak styk syna s otcem upraví. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Synovi Jirkovi bude 03/2023 13 let. Manželka má Jirku v trvalé péči cca 2020-2022, do té doby jsme měli střídavou péči. Důvod proč máme změněnou péči byl ten, že jsem požádal soud a to z důvodu mého nového působení a podnikání v USA. Máme nastaveno v rozsudku jak a kdy se s Jirkou v době, kdy budu v ČR budeme stýkat.
Bohužel jsme v té době, kdy dohoda a rozsudek vznikal nepočítali s tím, že maminka Jirky nám následně sdělí, že ho v žádném případě za námi do USA nepustí. Snažíme se s Jirkovou maminkou domlouvat celé dva roky, ale marně. Mám možnost ve věku Jirky 13+ let požádat a nebo on soud a nebo sociální opatrovnici o to, aby se Jirka mohl sám rozhodnout, že chce s námi trávit prázdniny (jarní, letní, podzimní atd.) v USA a nebo musím požádat soud o změnu rozsudku a nebo podat návrh na předběžné opatření? Podotýkám, že s Jirkou jsme v kontaktu několikrát týdny po telefonu a videokonferencích, v září 2022 jsem byl v ČR a strávili jsme spolu dost času, alimenty platím a včas atd. Samozřejmě Jirka se moc těší na to podívat se za mnou do USA. Můžete mi poradit vzhledem k věku Jirky, jakou variantu kroků učinit tak abychom dosáhli jednou pro vždy toho, že maminka nám nebude bránit ve styku. Moc děkuji a jsem s pozdravem Kristián. | Do doby případného dalšího rozsudku byste měli oba respektovat současné soudní rozhodnutí a řídit se jím. Jestliže soudní rozhodnutí upravuje Váš osobní styk se synem pouze po dobu Vašeho pobytu v České republice, není synova matka povinna umožnit synovi vycestovat za Vámi do USA. Jestliže to chcete změnit, podejte k okresnímu soudu v místě synova bydliště nový návrh na úpravu Vašeho styku se synem. V návrhu uveďte, jak často si přejete, aby Vás syn mohl v USA navštěvovat. Pokud soud Vašemu návrhu vyhoví, stanoví určitá období v roce, kdy Vás bude moci syn v USA navštívit. Matka pak bude muset rozhodnutí soudu respektovat a synovi vycestování do USA umožnit. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Chtěla bych se zeptat na vyplácení rodičovského příspěvku, RP. Jsem trvalá pěstounka. Dítě, na které mi byl přiznán rodičovský příspěvek RP, se narodilo 11.2.2019. Přebírala jsem ji do péče v říjnu 2020, od té doby jsem pobírala 10.000 Kč měsíčně. V srpnu 2022 mi přiznali max. možnou měsíční dávku 13.000 Kč měsíčně. Bohužel mi byla poté v srpnu 2022 holčička odebrána z důvodu pochybení OSPOD na 3 měsíce.
Rodičovský příspěvek RP se tedy stopnul a nevyplácel. Pěstounskou dcerku mám nyní zpět od 12.11.2022, ÚP mi přiznal od toho dne zpět odměnu pěstouna i dětské přídavky, ale má problém mi vyčíslit RP (chtěla jsem dočerpat v plné výši, do částky 300.000 zbývá něco přes 70.000), a tak jsem na žádost v listopadu dle pokynu pracovnice ÚP nevypisovala přesnou požadovanou výši měsíčního RP s tím, že oni vykomunikují s OSSZ a účtárnou pěstounů, co lze požadovat. Po měsíci mi nebyl vyplácen ani v prosinci RP za listopad, telefonicky mi to zdůvodnili tak, že nebylo ještě rozhodnuto. Nemají zatím jasno v DVZ (denním vyměřovacím základu), ze kterého se RP vyčísluje, a tak bude řízení nyní přerušeno, a dle jejich mínění "už moc z RP do února vybrat nestihnu a propadne to." Prý museli čekat na DVZ až po mé první odměně pěstouna nyní v prosinci za listopad, aby s tímto požádali o vyčíslení OSSZ. Proto ta prodleva. Dle pohledu účetních mohli využít "předpokládaného výdělku" ve stanovování DVZ. Během tří měsíců, kdy jsem nesměla pečovat o děti, jsem byla na nemocenské a tudíž jsem nepobírala odměnu pěstouna. Nicméně příjem jsem měla před touto nemocenskou stejný jako mám i nyní, tedy odměnu pěstouna na dvě děti, 24.300 měsíčně. Vím, že je to složité, ale nemohu se dobrat, jak mám postupovat, aby mi RP vyplatili v plné výši a nezadržovali mi jej, jak se nyní děje. Děkuji, s pozdravem Radomíra. | Obávám se, že během probíhajícího řízení ohledně (ne) přiznání rodičovského příspěvku toho mnoho dělat nemůžete. To, že pracovníci úřadu práce nemají jasno ohledně denního vyměřovacího základu, ze kterého by Vám mohli vypočítat výši rodičovského příspěvku, ale není důvodem pro to, aby Vám rodičovský příspěvek nepřiznali nebo Vám ho přiznali v nižší částce. Pokud bude Váš denní vyměřovací základ dostatečně vysoký, abyste mohla v období od listopadu 2022 do února 2023 dočerpat nevyčerpaných 70.000 Kč, měl by Vám úřad práce umožnit rodičovský příspěvek dočerpat. Doporučuji tedy vyčkat na písemné rozhodnutí úřadu práce ohledně (ne) přiznání rodičovského příspěvku. Jestliže s rozhodnutím - například s výší přiznaného příspěvku - nebudete souhlasit, můžete prostřednictvím úřadu práce podat odvolání, o kterém rozhodne Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud by Vám nevyhovělo ani ministerstvo, můžete se obrátit ještě na veřejného ochránce práv - ombudsmana (www.ochrance.cz), který má možnost postup úřadu práce přezkoumat. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Rozvádíme se s manželem a máme spolu 2 nezletilé děti 9 a 16 let. Manžel je zaměstnanec v jeho rodinné firmě, kde má 25% podíl. Firma je v zisku zhruba 3.000.000 Kč dle DPPO za r. 2021. Oficiální mzdu na OSSZ má napsanou nízkou, asi 20.000 Kč čistého. Naše životní úroveň byla vždy vysoká, lze to vidět i z jeho bankovních výpisů.
Měsíční výdaje byly v průměru 100.000 Kč měsíčně. Z toho lze vidět na jeho běžném účtu, že pravidelně se utrácelo 80.000 Kč měsíčně. Manžel uvedl u svého právníka, že jeho příjem byl 50.000 Kč. Jakým způsobem můžu dokázat, že naše životní úroveň byla vysoká? Manžel navrhuje výživné na staršího syna 8.000 Kč měsíčně a na mladšího chce žádat střídavou péči s tím, že by výživné neplatil žádné neplatil. Můj příjem dle daňového přiznání /jsem OSVČ/ je 25.000 Kč měsíčně. Jakým způsobem můžu dokázat, že manželova mzda je mnohem vyšší než uvádí? Peníze vždy vybral z firemního účtu a z toho jsme žili. Účetně ve firmě to neřešil a účetně se mu zvedla pokladna. Nerozdělený zisk má v účetnictví 10 mil. Jak můžu dokázat u soudu, že by měly děti dostávat vyšší výživné, než navrhuje? Děkuji, Radmila. | Otázky výživného upravuje občanský zákoník poměrně obecně, když říká, že: Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného (dětí) a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (obou rodičů). Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Dále platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Co se týče konkrétní výše výživného, Ministerstvo spravedlnosti aktuálně připravilo novou doporučující tabulku ohledně výše výživného. Tabulka ukazuje, jak vysokou část čistého příjmu povinného rodiče by mělo činit výživné pro dítě určitého věku a nově také tabulka zohledňuje počet vyživovacích povinností. Podle této tabulky by mělo výživného na mladší dítě činit 14% a na starší dítě 18% manželova čistého příjmu. Tabulka nicméně slouží jen jako orientační vodítko a pro soudy má pouze doporučující charakter - soudy se jí při určování výše výživného mohou, ale nemusí řídit. Pokud nejste schopna doložit výši měsíčních výdajů (a tím dokázat vysokou životní úroveň) Vaší domácnosti, protože výdaje byly hrazeny z účtu Vašeho manžela, uveďte v návrhu na určení výživného a při soudním řízení alespoň informaci, jaká byla přibližná výše měsíčních výdajů Vaší domácnosti. Pokuste se vybavit si alespoň některé konkrétní výdaje, které Váš manžel během letošního či loňského roku ve prospěch domácnosti hradil, v návrhu uveďte, o jaké výdaje se jednalo a pokuste se je alespoň přibližně vyčíslit. Pokud soudu sdělíte, že měsíční výdaje vaší domácnosti činily 80 - 100 000 Kč, ale Váš manžel bude soudu tvrdit, že jeho měsíční příjem činí 20 - 50 000 Kč, soud se bude zajímat o to, z jakých finančních prostředků byly takto vysoké výdaje hrazeny a sám si může od manžela vyžádat výpisy z jeho bankovního účtu. Soud by se tedy rozhodně neměl spokojit jen s manželovým tvrzením o dosahované výši mzdy, ale měl by jeho (a samozřejmě i Vaše) majetkové poměry prozkoumat do hloubky. Pokud by soud svěřil mladšího syna do střídavé péče, v případě, že bude mezi vašimi příjmy výrazný nepoměr, může soud i při střídavé péči stanovit Vašemu manželovi výživné i na mladšího syna. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Chtěla bych se zeptat, zda můžu po manželovi požadovat, aby odešel z bytu. Teď jsme měli soud a byli mi děti svěřeny do pece a čekáme na rozvod. Ale byl několikrát nevěrný a stále někam odjíždí a já nemám sílu na to mu to tolerovat. Jaké jsou mé možnosti prosím? Existuje nějaký paragraf na nevěru? Stále se obhajuje tím, že mám vůči němu vyživovací povinnost a nemůžu po něm chtít aby odešel. Předem dekuji za odpověď. | Bohužel zákonný nárok na to, aby manžel z bytu odešel, není. Pokud bydlíte v bytě, který je součástí SJM, pak dokud nebude SJM vypořádáno, z bytu manžela nedostanete a pokud by byl byt ve Vašem vlastnictví, pak byste ho mohla i nechat vyklidit, ale až po rozvodu. Pokud bydlíte v nájmu, tak byste musela po rozvodu zahájit řízení o vypořádání SJM a v jeho rámci se domáhat, aby právo nájmu přešlo na Vás, přičemž by Vám svědčilo ve prospěch i to, že máte děti v péči. Tedy dokud nejste rozvedeni, není zákonná možnost, jak manžela z bytu, byť způsobil rozvrat manželství, dostat. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | S manželkou jsme se před (2002) nastěhovali do domu jejích rodičů. 2017 zemřela matka manželky a celý dům byl v rámci dědického řízení přepsán na manželku (včetně podílu jejího otce, který má v domě věcné břemeno na dožití). Mám teď při rozvodu nárok na nějaké majetkové vyrovnání (v domě jsem bydlel 20 let). Měl jsem v domě pouze trvalé bydliště, majetkový podíl jsem v domě neměl žádný. | V případě rozvodu byste neměl právo na vypořádání z hodnoty domu. Pouze pokud by bylo prokazatelné, že jste do domu v době manželství investovali, mohl byste žádat polovinu investic hrazených do domu. Ovšem pokud byly investice provedeny v době, kdy byl dům ještě tchýně, tak správně měly být investice řešeny už v dědickém řízení po ní jako pasivum dědictví. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Jsem doma s dítětem (2,5 roku), pobírám rodičovský příspěvek (peněžitou podporu v mateřství PPM). U zaměstnavatele, kde jsem pracovala před mateřskou, mám smlouvu na dobu neurčitou. Mohu teď nastoupit k jinému zaměstnavateli na půl úvazek, na stejnou pozici, aniž bych smlouvu na dobu neurčitou musela ukončit? A v případě, že bych smlouvu na dobu neurčitou musela ukončit, neohrozí to nějak pobírání rodičovského příspěvku? Předem děkuji za odpověď, Otýlie. | Nástup u jiného zaměstnavatele neohrozí vyplácení rodičovského příspěvku (jde o dávku státní sociální podpory), ani není nutné ukončit dosavadní pracovní poměr. Je však nutné dodržet povinnost vyplývající z § 304 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Snacha na mě podala trestní oznámení, které jako nedůvodné bylo odloženo. Přesto nám zakazuje styk s vnučkou, protože synovi, tedy manželovi, tvrdí, že stále nezná výsledky šetření jejího trestního oznámení, což není pravda. V jakém vztahu k rodinnému právu je její svévolný zákaz? Děkuji. | Jako prarodiče máte právo na styk s dítětem. V případě, že je Vám odepírán, navíc na základě tohoto důvodu, doporučuji se obrátit na soud, aby ten autoritativně určil, kdy a jak často můžete vídat vnučku. Snacha nemůže odepírat styk s vnučkou z důvodu, že nezná výsledek podaného trestního oznámení. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Rozchod partnerů, nejsou sezdaní, mají 4 leté dítě. Matka dítěte má trvalé bydliště v bytě otce dítěte, ale chtěla by se s dítětem odstěhovat 100 km daleko. Styk s dítětem by byl umožněn, ale asi v nějaké omezené míře, vzhledem k vzdálenosti. Otec dítěte vše nechává na matce, tak předpokládám, že by to bylo i po rozchodu.
Říká, že by chtěl střídavou peci (asi na truc). Může se matka odstěhovat bez jeho souhlasu? Jak by to bylo s místem předávání dítěte? Pokud by otec chtěl střídavou péči, ani ne tak ze starosti o dítě spíš z ega, byla by asi změna bydliště velký problém? Děkuji. | Paragraf 877 občanského zákoníku říká, že: Nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče. Za významnou záležitost se považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte. Protože významnou záležitostí je i určení místa bydliště dítěte, doporučuji pokusit se s otcem dítěte na stěhování dohodnout, resp. vyžádat si jeho - nejlépe písemný - souhlas se změnou místa bydliště dítěte. Pokud by se matka s dítětem odstěhovala bez souhlasu otce a tec by se stěhováním nesouhlasil, mohl by otec v krajním případě podat k soudu návrh, aby místo bydliště dítěte určil soud. Co se týče péče o dítě a jeho předávání ke styku s druhým rodiče, do doby existence soudního rozhodnutí je vše - včetně místa předávání dítěte - záležitostí dohody mezi matkou a otcem. Nejlepší by tedy bylo, pokud by se matka s otcem dokázali na styku s dítětem a jeho předávání dohodnout. Jestli dohoda nebude možná, může kterýkoliv z rodičů podat k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte návrh na úpravu poměrů nezletilého dítěte (například svěření dítěte do výlučné či střídavé péče) a na úpravu styku s druhým rodičem. Vzory takového návrhu lze najít na internetu nebo s jeho sepsáním mohou pomoci například pracovníci občanských poraden či oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Samotná změna, resp. vzdálenost bydliště nemusí být nutně překážkou pro svěření dítěte do střídavé péče. |
Společné jmění manželů, SJM | Chtěla bych se prosím zeptat, jak se řeší situace, kdy jsem před manželstvím sama na sebe koupila byt - na hypotéku. Splácena bude až za 20 let, tedy v době manželství. Čí dle práva po splacení byt bude? Stále pouze v mém vlastnictvi - dle prvotního nabytí na katastru, nebo bude mít i druhá osoba v manželství nárok na polovinu? Děkuji velmi za vaši odpověď. Svatbu plánují příští rok a nerada bych kvůli bytu řešila předmanželskou smlouvu. Děkuji. Hezký víkend, Matylda. | Pokud je předpoklad, že v bytě budete s manželem bydlet a hypotéka bude hrazena v době manželství, pak dle aktuální judikatury by v případě rozvodu měl manžel právo na vypořádání pouze ve výši poloviny splátek hypotéky, které převyšují obvyklý nájem, který by rodina jinak hradila, kdyby nebydlela ve Vašem bytě. Byt koupený před manželstvím, byť splácený hypotékou, bude pouze Váš, bude se řešit pouze to, kolik financí byste případně musela manželovi vyplatit v rámci případného vypořádání SJM. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Moje dcera žije v jedné domácnosti v bytě s kamarádem a svým 12 letým synem. Nemají společnou domácnost (pokladnu) a podílí se na půl pouze nájmem a službami. Jídlo, ošacení a další osobní potřeby si hradí každý sám. Dcera dostává alimenty od svého exmanžela. Její kamarád má 9letého syna, na kterého platí rovněž alimenty.
Je správné, že se pro výpočet alimentů sčítá i plat mé dcery, když každý z nich žije ze svých peněz, které nejsou společné? Děkuji za odpověď. Martina. | Podle občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte v zásadě shodná s životní úrovní rodičů. Pokud by kamarád bydlel sám, jeho životní úroveň by byla nižší, protože by musel i náklady na bydlení hradit sám. Tím, že kamarád bydlí s Vaší dcerou a náklady na nájem a služby hradí společně, tak Vaše dcera přispívá ke zvýšení životní úrovně svého kamaráda (a naopak). Životní úroveň kamaráda je tedy při spolubydlení s Vaší dcerou vyšší a jeho syn má právo se na této vyšší životní úrovni podílet. Soud tedy neurčí výživné tak, že by sečetl příjem kamaráda a Vaší dcery, ale při určení výše výživného zohlední to, že kamarád platí za bydlení méně peněz, než kdyby bydlel sám, a že mu tudíž zbývá více finančních prostředků na úhradu svých životních nákladů i výživného pro syna. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Můj partner se rozvedl v roce 2021, s exmanželkou se dohodli na výši výživného pro jejich syna - k dnešku je mu 6 let, má ovšem Downův syndrom - 7000 Kč, stejnou částku platí i rok před tím kdy žili odloučeně. V době jejich odloučení bydlel u rodičů, ve stejném městě (Mnichovice) jako jeho býv. žena.
Partner pracuje již 8 let v Praze, jeho výdělek je 27.000 Kč čistého/měsíčně. Od léta roku 2022 jsme spolu a přesně rok spolu žijeme v podnájmu v Praze. Syna máme dvakrát v měsíci od pátku do neděle a partner se s ním vídá každé úterý a čtvrtek od 15 do jeho ukládání ke spaní. Syn chodí, pokud je zdráv, od pondělí do pátku do školky, jeho maminka pobírá příspěvek na péči (údajně 19.000) + alimenty. Můj dotaz tedy zní: Může si partner zažádat soud o přepočítání výše alimentů, i přesto, že s původní částkou souhlasil? Hraje roli synovo postižení, tedy status ZTPP? Chápu, že soud se nebude zaobírat, že tím, že chce snížit výši alimentů, že se rozhodně nechce vzdávat péče o syna, nicméně, tento krok bychom chtěli především kvůli pochybnostem, že peníze které dostává od státu jako příspěvek na péči a alimenty nejsou používány především pro potřeby dítěte. jeho matka nemá jiný příjem než příspěvky a alimenty. Nechce s ním chodit na rehabilitace, nemá zájem aby se vyřešili jeho zkažené zuby, a od května 2022 akutně potřebuje obřízku, kterou zcela úmyslně ona oddaluje. Moc děkuji. Marika. | Předně doporučuji Vašemu partnerovi pokusit se s exmanželkou na snížení výživného dohodnout. Jestliže původní dohodu o výši výživného schválil soud a dohoda ohledně jeho snížení nebude možná, může Váš partner podat k okresnímu soudu v místě synova bydliště návrh na snížení výživného. Vzory takového návrhu najde k dispozici na internetu nebo mu s jeho sepsáním mohou pomoci například pracovníci občanských poraden nebo oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. Žádost o snížení výživného je samozřejmě zapotřebí dostatečně odůvodnit - například snížením příjmu, zvýšením životních nákladů apod. Šance na změnu výše výživného nastává zejména tehdy, pokud od posledního určení výše výživného došlo k (výrazné) změně finanční situace jednoho nebo obou rodičů a/nebo ke změně výše nákladů na synovu výchovu a výživu. Pokud se od posledního určení výše výživného situace Vašeho partnera zhoršila a finanční situace jeho exmanželky zlepšila (nebo alespoň zůstala stejná), je možné, že Váš partner bude se svým návrhem úspěšný. Jestliže máte pochybnost, zda je příspěvek na péči skutečně využíván ve prospěch syna (na úhradu jeho potřeb), můžete se obrátit také na úřad práce v místě bydliště matky a podat podnět k prošetření situace v rodině. Úřad práce má totiž ze zákona povinnost kontrolovat, zda je příspěvek na péči využíván ke svému účelu - úřad práce zpravidla provádí kontroly namátkově nebo na základě podnětu/podezření na zneužívání dávky. Vzhledem k tomu, že je příspěvek na péči odměnou za péči o syna a matka o syna pečuje (jak kvalitní ta péče je, to je jiná otázka), je možné, že úřad práce žádné pochybení nezjistí. Podání takového podnětu navíc velmi pravděpodobně zhorší vzájemný vztah mezi Vaším partnerem a jeho exmanželkou, protože i když bude podnět podán anonymně, exmanželka si velmi pravděpodobně domyslí, kdo je jeho autorem. Takže tento postup považuji až za krajní řešení celé situace. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Chtěla bych se zeptat na zápis nemovitosti do katastru. Manžel dostal darem od rodičů pozemek. V době manželství jsme na něm postavili dům (vzali jsme si na něj státní půjčku ze SFPI). Jak nejlépe situaci vyřešit? Předpokládám, že nejde zapsat na pozemek manžela dům ve SJM. Nebo pokud se mýlím, tak mě opravte. Takže mě napadají tyto varianty:
1) zapsat na katastr pouze manžela (při rozvodu by byl pozemek manžela a dům by se dělil na poloviny nebo k čemu se přihlíží? ) 2) manžel by mi daroval 1/2 pozemku a na katastr by bylo zapsáno SJM (při rozvodu by se stavba i pozemek dělil na 1/2? ) Předem děkuji za vysvětlení problému. Margita. | Dle aktuální právní úpravy je stavba součástí pozemku. Stavební povolení i zápis nemovitosti do katastru se již provádějí tak, že jsou vedeny pouze na majitele pozemku. Tedy aktuálně by i dům byl zapsán pouze na manžela a musela byste prokazovat, kdy začal být dům stavěn, atd..., aby bylo prokazatelné, že je skutečně předmětem SJM. Tedy bych pro Vás rozhodně doporučila variantu, aby Vám manžel daroval polovinu pozemku (nebo ji vložil do SJM tzv. rozšířením SJM formou notářského zápisu) a dům by byl rovnou zapsán jako SJM. V případě rozvodu byste tak měla právo na polovinu domu i pozemku. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Obracím se na vás s dotazem ohledně dřívějšího ukončení PPM a mateřské dovolené. Od 1.10.2022 jsem na mateřské dovolené a pobírám PPM (na mateřskou jsem nastoupila později - termín porodu jsem měla 17.10.). 5.10. jsem porodila. Chci nastoupit zpátky do zaměstnání 5.12. a po telefonátu s ČSSZ vím, že musím pobírání PPM a mateřskou dovolenou písemně ukončit.
Můj dotaz se vztahuje na rodičovskou dovolenou a příspěvek. Pokud ukončím PPM/mateřskou dříve, mohu i tak nastoupit na rodičovskou dovolenou (vím, že při rodičovské mohu za určitých podmínek pracovat)? Mám i tak nárok na rodičovský příspěvek? Na místním úřadu práce ani na jejich call centru mi nebyli schopni odpovědět a tvrdí mi, že musím prvně plně vybrat mateřskou dovolenou, abych na příspěvek měla nárok. | Podle § 16 zákona o nemocenském pojištění nemá pojištěnec nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství (PPM) a jiných dávek nemocenského pojištění za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávku náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Pokud byste se chtěla vrátit zpět do práce a současně dál pobírat PPM, musela byste se zaměstnavatelem na dobu, kdy budete pobírat PPM, uzavřít dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP) s jiným druhem pracovní činnosti, než je ten, který máte uvedený v pracovní smlouvě. Pak by mohla výplata PPM pokračovat. Paragraf 35 zákona o nemocenském pojištění ale dále říká, že: U pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Stejným způsobem upravuje délku mateřské dovolené i § 195 odst. 5 zákoníku práce, který říká, že: Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena (§ 198 odst. 2) před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Jestliže jste tedy na mateřskou dovolenou nastupovala až 1.10.2022, skončí Vaše mateřská dovolená nejdříve 30.12.2022 a do práce tedy můžete nastoupit až od 31.12.2022. Doporučuji tedy domluvit se se zaměstnavatelem na tom, že Váš návrat do zaměstnání přibližně o měsíc odložíte. Co se týče rodičovské dovolené a pobírání rodičovského příspěvku, jedná se o dvě situace, které na sobě nezávisí. Můžete tedy čerpat rodičovskou dovolenou, ale přitom nepobírat rodičovský příspěvek nebo naopak pobírat rodičovský příspěvek, ale nečerpat rodičovskou dovolenou. Čerpání rodičovské dovolené není povinné - pokud se hned po skončení mateřské dovolené vrátíte zpět do zaměstnání, pak rodičovskou dovolenou v zaměstnání čerpat vůbec nebudete. Při práci v zaměstnání ale můžete (po vyčerpání PPM v délce alespoň 14 týdnů) pobírat rodičovský příspěvek, o který si požádáte na úřadě práce v místě Vašeho bydliště. Stačí, když v době, kdy budete pracovat pro zaměstnavatele, zajistíte péči o dítě jinou zletilou osobou. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Protože již cca 1,5 roku (cca. od 05/2021) s manželem nežijeme, chceme se dát rozvést. Ráda bych se rozvedla "dohodou", ale již několik let mi manžel zatajuje své příjmy. Mám nárok nějak získat potvrzení o jeho příjmu?
Dále by mě zajímalo, zda mám nárok na výpis z jeho trestního rejstříku (teprve po 13 letech manželství jsem se dozvěděla, že byl kdysi můj manžel nejdřív v podmínce a pak odsouzený na 2 roky nepodmíněně za majetkovou trestnou činnost)? Máme 2 nezaopatřené děti, jedno mentálně postižené, kvůli kterému jsem na zkráceném pracovním úvazku, neboť ho vozím denně do 30 km vzdálené speciální školy - započítává se příspěvek na péči do příjmů kvůli alimentům? Nevím, zda v našem případě by neměl výživné a styk s dětmi určit soud. Děkuji Vám, Marcela. | Žádný zákon Vašemu manželovi neukládá povinnost předložit Vám potvrzení o svých příjmech nebo výpis z rejstříku trestů. Váš manžel ale bude mít povinnost předložit tyto dokumenty na výzvu soudu - například v rámci řízení o rozvodu manželství. Veškeré dokumenty, které si soud vyžádá, budou součástí soudního spisu, do kterého budete mít vy oba jako účastníci řízení přístup. Jestliže se Váš manžel trestné činnosti dopustil před více než třinácti lety, pak si již mohl požádat o tzv. zahlazení odsouzení a v takovém případě bude jeho výpis z rejstříku trestů čistý, takže se nic o jeho předchozí trestné činnosti nedozvíte. Pokud uvažujete o rozvodu, v případě sporného i nesporného rozvodu (tzv. rozvodu dohodou) je nejprve zapotřebí vyřešit péči o vaše děti. Jestliže se na péči o dětí dohodnete, můžete soudu předložit dohodu o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu, případně postačí, pokud se manžel připojí k Vašemu návrhu. V dohodě by mělo být popsáno, kdo bude mít děti po rozvodu péči, jak bude probíhat styk dětí s druhým rodičem a jakým způsobem bude řešeno výživné. Příspěvek na péči je určen na úhradu péče o vaše dítě a neměl by tedy být zohledňován jako příjem při stanovování výše výživného. Pokud se na péči o děti nedohodnete, můžete podat každý vlastní návrh, jak by měla péče o děti po rozvodu probíhat, Teprve až bude rozhodnuto o péči o dětí, je možné podat samotný návrh na rozvod manželství. |
Střídavá péče, adopce, osvojení, pěstounství | Našel jsem si přítelkyni, která není vdaná, ale má 2 letou holčičku se svým přítelem, se kterým nadále nechce setrvávat ve vztahu. On jí vyhrožuje, že jakmile se s ním rozejde, tak se sbalí, ale zároveň si sbalí i dceru a už ji neuvidí. Vím, že se jedná asi o běžnou patovou situaci a výhrůžku, ale přece jen bych chtěl poradit, co máme s přítelkyní dělat proto, aby jsme mohli žít spolu a v naprostém klidu.
Samozřejmě, že mu v žádném případě nechceme bránit dcerku nadále vídat a brávat si ji podle předem dané domluvy. Rozhodně nechceme, aby nemohla vidět svého tátu. Tatínek se ale přece jen moc nikdy nestaral a dcerka na něj není skoro vůbec vázaná, ale na maminku je vázaná hodně a myslím, že by to neprospělo ani přítelkyni, jakožto matce a už vůbec ne jejich dcerce. Myslím si, že dítě by mělo zůstat vždy v náručí matky, která dítě porodila a stará se. Samozřejmě myslím vždy, pokud není matka problémová, to se rozumí. Děkuji předem za jakoukoliv pomoc. S pozdravem Hugo. | Vzhledem k napjatému vztahu mezi Vaší přítelkyní a otcem holčičky předpokládám, že uzavření - nejlépe písemné - dohody o podmínkách jeho styku s dcerou pravděpodobné nebude reálné. Pokud dohoda s otcem holčičky není možná, bude muset Vaše přítelkyně podat k okresnímu soudu v místě dceřina bydliště návrh na svěření dcery do své výlučné péče. Vzory takového návrhu najde k dispozici na internetu nebo jí s jejím sepsáním mohou pomoci například pracovníci občanských poraden či oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Jakmile soud svěří dceru do péče Vaší přítelkyně, stanoví otci výživné a může určit tak určit také styk dcery s otcem. Otec pak bude mít právo dceru vídat pouze v době, kterou určí soud. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | S manželem máme společně dům v SJM. Koupili jsme ho za 4.000.000 Kč. 2.500.000 Kč nám na něj přispěla matka manžela v době, kdy už jsme byli manželé. Na zbytek jsme si vzali úvěr a máme splaceno 50 procent. Manžel má jednoho vlastního syna a já dvě děti, které manžela nejsou. Dcera má vlastní život, mého syna jsme vychovali společně. Ze společného domu jsem téměř před rokem utekla díky fyzickým a psychickým útokům manžela.
Chtěla bych se zeptat, v případě mého úmrtí, jakým způsobem bude tento majetek rozdělen a jestli je výhodnější sepsat závěť s tím, že polovinu domu odkazuji svým dětem. Pokud to tak jde a jestli na mou část domu mají vůbec nárok i v případě, že část peněz poskytla moje tchyně za svého života. Dále jsem se chtěla zeptat, jestli nepřijdu o dům, když v něm nebydlím, protože vrátit se tam nejde. Předem moc děkuji za odpověď. Mahulena. | Hned na úvod Vás uklidním, že minimálně po dobu trvání manželství o dům nepřijdete. Skutečnost, zda dům užíváte je bez významu, důležitý je zápis vlastnictví v katastru nemovitostí. V případě soudního řízení o zrušení a vypořádání SJM může být teoreticky rozhodnuto, že dům připadne pouze manželovi, který Vám bude nucen vyplatit vypořádací podíl. Soud by tak však měl rozhodnout pouze v případě, že by manžel disponovat potřebným množstvím financí ke dni rozhodnutí, ne tedy až na základě případné půjčky sjednané po právní moci rozhodnutí, neboť soud nemůže vědět, zda banka půjčku schválí. Pokud jde o dar od matky manžela, pak záleží, zda matka finanční obnos darovala pouze manželovi, nebo vám oběma. V prvním případě by tak šlo výlučným manželův majetek, který vložil do společného jmění manželů, a měl by tedy právo na vrácení svého vnosu do SJM v případě rozvodu, potažmo zrušení a vypořádání SJM. Ve druhém případě pak bylo oněch 2.500.000 Kč od počátku součástí SJM a manžel by na vypořádání vnosu nárok neměl. V případě rozvodu bude nutné SJM vypořádat, tedy nemovitost ponechat v podílovém spoluvlastnictví, kdy by každý vlastnil podíl o velikosti ideální poloviny (případně i v jiném poměru), nebo přikázat nemovitosti jednomu za náhradu druhému, anebo ji prodat a výtěžek rozdělit. Stejně tak v případě úmrtí jednoho z manželů ještě za trvání manželství je nutné nejprve vypořádat SJM a teprve poté se dle toho určí majetek, který spadá do dědictví (pozůstalost). V případě zákonné dědické posloupnosti by pak dle 1. třídy dědiců dědily zůstavitelovi děti manžel, každý stejným dílem. Po Vás by tak dědili Vaše dvě děti a manžel, každý 1/3 pozůstalosti (což nemusí být jen podíl na nemovitosti, ale finanční prostředky na účtech, automobil apod.). Pokud byste však sepsala závěť, kdy veškerý svůj majetek (či pouze ten nemovitý) zůstavujete svým dětem, manžel by již nedědil nic (není tzv. nepominutelným dědicem jako jsou potomci). Například pokud po vypořádání SJM budete vlastnit podíl na nemovitosti o velikosti ½, pak v případě zákonné dědické posloupnosti budou každý z dětí vlastnit podíl na celé nemovitosti ve výši 1/6 (dohromady pak 1/3), manžel bude vlastníkem 2/3 nemovitosti (bude pak většinovým vlastníkem a bude moci téměř o všem rozhodovat sám). Pokud by dědily pouze Vaše děti, budou celkem vlastnit ½ domu (každý z nich ¼), manžel zůstane vlastníkem své poloviny (k rozhodování pak bude potřeba souhlasu alespoň dvou vlastníků). |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Moji rodiče se v roce 1995 rozvedli, bohužel nevypořádali společný nemovitý majetek. Zůstala jim chata ve SJM, jak je stále uvedeno KN. Matka navrhovala tenkrát darování potomkům (já a sestra), otec nechtěl, protože měl obavy, abychom jí neprodaly. Od rozvody otec na chatu nejezdí ani se o nestará.
Užíváme jí matka, já a sestra s rodinami. Zároveň jí udržujeme a investujeme do její obnovy. Nyní otec vyhrožuje, že svůj podíl "někomu" prodá. Může toto udělat bez vědomí mojí matky? | Pokud je chata stále vedena jako nevypořádané SJM, pak je s ohledem na dlouhou dobu, která již od rozvodu uplynula, fakticky v podílovém spoluvlastnictví. A jelikož Občanský zákoník už předkupní právo spoluvlastníků zrušil, je možné, že otec svůj podíl prodá jakékoliv třetí osobě, a to i bez vědomí maminky. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Na základě znaleckého posudku jsou nám doporučeny asistované kontakty. Aktuálně není volná žádná organizace, která tyto kontakty bezplatně nabízí. Můj dotaz zní, zda soud může nařídit rodičům placené asistované kontakty, když se na místě konání a platbě kontaktů nemůžeme dohodnout, případně zda by do placeného zařízení schválil předběžné opatření. Děkuji. | Problémem asistovaných kontaktů (styků) je, že nejsou upraveny v žádném právním předpise, nemají jasně stanovené podmínky a kritéria kvality jejich poskytování, nemají systémově nastavené financování - to znamená, že v případě poskytování kontaktů za úhradu například není zákonem stanovená maximální výše úhrady apod. Zákon tedy nestanovuje, zda musí soud - ať už v rámci klasického rozhodnutí nebo předběžného opatření - stanovit bezplatný asistovaný kontakt nebo zda může nařídit kontakt placený. Neumím si ale představit například to, že by soud nařídil placený asistovaný kontakt v situaci, kdy jediným příjmem jednoho nebo obou rodičů jsou pouze sociální dávky. Jestliže úhrada asistovaných kontaktů není ve vašich finančních možnostech, může soud podle § 503 odst. 1 písm. c) v rámci výkonu rozhodnutí o péči o nezletilé děti nařídit asistovaný kontakt za účasti (pod dohledem) pracovníka OSPOD. V takovém případě by se jednalo o bezplatný kontakt. |
Subsets and Splits