Datasets:
Tasks:
Question Answering
Modalities:
Text
Formats:
csv
Languages:
Czech
Size:
10K - 100K
Tags:
legal
License:
title
stringlengths 4
209
| question
stringlengths 10
11.4k
| answer
stringlengths 15
17.2k
⌀ |
|---|---|---|
Střídavá péče, adopce, osvojení, pěstounství | Mám dva syny z prvního manželství (2010 a 2016), kteří bydlí od roku 2017 s matkou. Starší syn nedávno přišel s tím, že by chtěl bydlet se mnou a mou nynější manželkou. Já jsem samozřejmě nebyl proti ani má nynější manželka, spíše naopak a tak jsme se s ním domluvili, že když je teď v 8. třídě, tak že na stejné škole dochodí 9. třídu do r. 2026 a pak by se k nám třeba v půlce prázdnin toho roku přestěhoval. A tak bych se rád dozvěděl, kdy je třeba podat žádost o svěření dítěte do péče, pokud je aktuálně únor 2025 a chceme syna vzhledem k dochození ZŠ do péče až v srpnu 2026? Lze podat žádost už teď s navrhnutým termínem svěření srpen 2026, nebo je třeba podat žádost až co nejblíže termínu svěření, v tomto případě třeba až třeba v r. 2026? Ono jde asi i o to, jak rychle od podání žádosti bude probíhat samotný soud o svěření ne? Aby byl znám výsledek ještě před požadovaným termínem. Děkuji za radu. | Jestliže byl syn svěřen do péče Vaší bývalé manželky soudním rozhodnutím a nyní (od příštího roku) projevil přání žít s Vámi, je zapotřebí obrátit se na soud, aby tuto změnu potvrdil - rozhodnutí soudu by nemělo být měněno jen mimosoudní dohodu rodičů. Ve svém dotazu neuvádíte jednu podstatnou věc - zda s touto změnu souhlasí i Vaše bývalá manželka. Pokud ano, bylo by nejlepší zaslat k okresnímu soudu v místě synova bydliště rovnou písemnou dohodu rodičů. Schválení dohody je vždy jednodušší a rychlejší než rozhodování o jednostranném návrhu, se kterým například druhá strana nesouhlasí. V dohodě uveďte, že jste se s bývalou manželkou dohodli na tom, že bude starší syn od určitého data bydlet s Vámi a požádejte soud o schválení této dohody. V dohodě je vhodné také vyřešit styk staršího syna s bývalou manželkou (může být uvedeno, že se budou stýkat kdykoliv po vzájemné dohodě) a otázku výživného - pokud bude každý z vás pečovat o jedno dítě, můžete se dohodnout na tom, že si vzájemně žádné výživné hradit nebudete. Vzhledem k věku Vašeho staršího syna by se soud měl zajímat také o jeho názor - můžete tedy k dohodě přiložit i jeho písemný souhlas. Jestliže si na sepsání dohody sami netroufáte, mohou Vám s jejím sepisem pomoci například pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) nebo pracovníci občanských poraden či oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. Pokud ale Vaše bývalá manželka nesouhlasí, bude situace komplikovanější - budete muset podat k soudu návrh na svěření staršího syna do Vaší péče a soud bude celou záležitost podrobněji zkoumat a tudíž i déle řešit.
Jestliže chcete, aby změna proběhla od léta 2026, je zbytečné podávat návrh k soudu už v roce 2025 (letos). Délka soudního řízení bude záviset na několika faktorech - na tom, zda půjde o dohodu nebo o Váš jednostranný návrh, ale i na vytížení příslušného okresního soudu a konkrétního soudce, který dostane Váš případ na starost. Jestliže se s bývalou manželkou dohodnete, postačí dohodu poslat soudu ke schválení například na jaře příštího roku. I kdyby soud nestihl rozhodnout například během letních prázdnin, se souhlasem bývalé manželky se k Vám syn přestěhovat může. Soud pak svým rozhodnutím jen potvrdí to, na čem jste se dohodli.
Pokud ale bývalá manželka nesouhlasí, doporučuji návrh podat dříve - například hned na začátku roku 2026. V takovém případě bude se stěhováním zapotřebí počkat na rozhodnutí soudu - bez souhlasu bývalé manželky nedoporučuji syna přestěhovat do vydání nového soudního rozhodnutí. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Matka dcery mého přítele žádá o zvýšení výživného. Dceři je 11 let. Mají stanovenou společnou péči. Partner matce platí aktuálně 4.000 Kč z platu 35.000 Kč čistého a navrhnul jí 4.500. Dceři platí s matkou mimoškolní aktivity, brýle, rovnátka, tábory, lyžák, oslavy, stavební spoření, vozí dceru na kontroly. Nakupuje jí část oblečení, věci do školy, kosmetiku, kolo, dovolenou, sportuje s ní. Matka má příjem minimálně 70.000 Kč čistého, bydlí s dcerou ve vlastním bydlení 1+1 a vlastní i další novou větší nemovitost. Uplatňuje si slevu na dani na dítě. Matka je i více jak 10 dní v měsíci pracovně pryč, kdy se o dcerku stará partner, či jeho rodina. Většinou zůstává dcera v bytě matky, je to její přání. Matka tvrdí, že má za dcerku náklady 3.000 Kč na jídlo týdně, velké výdaje na kosmetiku, čistící prostředky, že jí několikrát do měsíce pere a že by částka výživného mela byt 5.600 až 6.500. Jeden z argumentů je, že jí to tvrdí v bance (asi žádná o další úvěr, aby si mohla koupit další byt). Přijdou mi její požadavky přehnané. Mám dítě, 16 let, které opravdu nijak nestrádá, má spoustu oblečení a evidují reálné náklady i s jeho pojistkou (dceři není placená) max. 7.000. Prosím o radu jak to vidíte. A zda opravdu by měl partner platit tak vysoké výživné, když je situace jaká je. Jinak dcera není nijak nemocná, nepotřebuje speciální stravu, stravuje se přes týden ve školní jídelně. | Pokud by se jednalo o výlučnou péči matky a partner měl jen tuto jednu vyživovací povinnost, pohybovalo by se výživné cca kolem 5.000 Kč měsíčně. Pokud je realizována společná péče a partner se na výchově podílí cca třetinou, tak výživné 4.500 Kč, které nabízíte, je dle mého názoru adekvátní.
Požadavek matky na částku mezi 5.500 a 6.500 Kč je dle mého adekvátní pouze v případě, že by se partner na mimořádných nákladech ani na péči nepodílel. Pokud byste se chtěli vyhnout soudu a nabídnout nějaký kompromis, viděla bych to na max. částku 5.000 Kč, při vyšším požadavku mám za to, že by bylo lepší nechat věc rozhodnout soud. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Jsem 9 let (2016-2025) ženatý. Domek, ve kterém žijeme, jsem si pořídil ještě za svobodna a splácím úvěr. Jelikož nemůžu mít normální cestou děti, s manželkou jsme si vzali úvěr na IVF a před 4 lety 500.000 na rekonstrukci domku - úvěr se mi tedy navýšil. Manželka chce ode mne odejít, já budu stále splácet úvěr a samozřejmě platit výživné na 2 kluky, které spolu máme. Manželka chce, abych jí vyplatil peníze, za dobu společného soužití. Do manželství žádný majetek nepřinesla a dluh mi zbývá ještě 1.300.000 Kč. Jsem ochoten jí dát ze zařízení domu co bude chtít, kromě kuchyňské linky, tu jsem dostal od rodičů ještě za svobodna. Jsem povinen jí ještě vyplácet peníze, když úvěr budu splácet? Nebo jak to je v tomto případě. Děkuji za odpověď. | Ve Vašem případě je důležité rozlišit, co patří do společného jmění manželů (SJM) a co je Vaším výlučným majetkem.
1. Dům je ve Vašem výlučném vlastnictví
Jelikož jste dům pořídil před manželstvím, zůstává výhradně Vaším majetkem, i když jste v něm během manželství společně žili.
Manželka tedy nemá automaticky nárok na podíl na domě, ale pokud do něj byly investovány společné prostředky, může požadovat vyrovnání.
2. Majetek nabytý během manželství
Veškerý majetek pořízený za trvání manželství (např. nábytek, spotřebiče, auto, úspory) spadá do SJM, pokud jste se nedohodli jinak.
Na tomto majetku má manželka nárok na svou polovinu. Pokud byste se nedohodli, soud by tento majetek dělil rovným dílem nebo podle přispění každého z vás.
3. Úvěry během manželství
Pokud jste během manželství vzali společný úvěr na rekonstrukci domu, měla by manželka nést odpovědnost za polovinu této půjčky.
Pokud jste úvěr čerpal jen Vy a splácíte ho dál, mohla by manželka požadovat vyrovnání za investice do Vašeho domu, pokud přispěla ze společných financí.
Úvěr na IVF se obvykle považuje za společný závazek, protože sloužil rodině.
4. Má manželka nárok na vyplacení peněz?
Pokud přispěla na rekonstrukci domu, může požadovat náhradu poměrné části investice.
Na vybavení domácnosti pořízené za manželství má nárok na svou polovinu.
Na druhou stranu, pokud jste rekonstrukci financoval úvěrem, který splácíte Vy, její nároky na vyrovnání se tím výrazně snižují.
5. Výživné na děti
Výživné na děti musíte samozřejmě hradit dle rozhodnutí soudu nebo dohody.
6. Co jí dát při odchodu?
Pokud jí chcete vyjít vstříc, můžete jí nabídnout část vybavení domácnosti nebo finanční vyrovnání.
Není Vaší povinností ji vyplácet za dobu společného soužití, pokud se neprokáže její přímý podíl na investicích do domu.
Shrnutí
Dům je Váš, ale pokud se do něj investovaly společné prostředky, mohla by mít nárok na vyrovnání.
Majetek pořízený za manželství se dělí mezi oba manžele.
Společné dluhy se rozdělují stejným způsobem jako majetek.
Výživné na děti je Vaší povinností, ale manželce nemusíte nic vyplácet, pokud neprokáže svůj podíl na investicích.
Doporučuji sepsat dohodu o majetkovém vyrovnání, aby bylo vše jasné. Pokud by manželka požadovala nepřiměřenou částku, můžete se bránit u soudu. V případě zájmu Vám jako advokát mohu nabídnout právní služby v této věci, případně www.advokatikomora.cz |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Prosím o radu jak postupovat v případě, že bývalý manžel (rozvedeni od 10/2024 a SJM prozatím nevypořádáno) parkuje v garáži auto svého zaměstnavatele, které užívá v době pracovního týdne a odkládá ho tam na víkend. Garáž s domem a pozemkem patří do nevypořádaného společného jmění manželů SJM.
Bývalý manžel pobývá na jiné adrese, má volný přístup do domu i na pozemek. V domě bydlím já. Máme ho v úmyslu ho do dvou let prodat a kde má stále věci. V garáži s přidruženou dílnou má většinu věcí on a v současné době v něm začal parkovat auto svého zaměstnavatele, s čímž já nesouhlasím. | V období po zániku společného jmění manželů (v tomto případě rozvodem manželství) do jeho vypořádání se majetek spadající do zaniklého společného jmění manželů spravuje dohodou bývalých manželů.
Pakliže není možné se na správě (používání) některé části společného jmění manželů dohodnout, bylo by nutné se v této věci obrátit na soud. Dle mého názoru by však byl takový krok poměrně zbytečný (jelikož jeho vyřešení soudní cestou by mohlo trvat dosti dlouho). Vhodnější proto bude vypořádat zaniklé společné jmění manželů některým ze způsobů, které platná právní úprava rozlišuje (dohoda bývalých manželů, rozhodnutí soudu či nevyvratitelná právní domněnka v případě pasivity bývalých manželů). V rámci tohoto vypořádání bude rovněž určeno, komu připadne garáž a kdo tedy bude napříště oprávněn ji používat. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Do ukončení SŠ mi otec platil výživné (08/2024). Od 09/2024 pokračuji v ročním studiu na jazykové škole 2024/2025. Tuto novou skutečnost jsem otci nesdělil a nyní bych však chtěl, aby mi otec doplatil a dále platil výživné po dobu tohoto studia. Chci se proto obrátit na soud o stanovení výživného úředně, a to i zpětně, vzhledem k tomu, že otec (nar. 1953) je již ve starobním důchodě, s mou matkou, se kterou já žiji, je rozveden, a proto chci, aby výživné bylo stanoveno optimálně tímto způsobem. Kolik prosím zaplatím na soudních poplatcích a zda je možno abych byl osvobozen od těchto poplatků jako osoba bez příjmu a je nutno, abych si k jednání zajistil advokáta ? Jsem ročník 2004. Děkuji za odpověď. Daniel | Pokud je Vaše studium soustavné a řádné, máte při denním studiu nárok na výživné i na jazykové škole. Dokud jste student, mohl byste soud požádat o ustanovení advokáta, protože jako student nemáte finanční prostředky na jeho hrazení. Proto bych doporučila podat k soudu žádost o ustanovení právního zástupce a osvobození od soudních poplatků z důvodu nedostatečného příjmu a možnosti si advokáta hradit. Vzor žádosti je zde: https://www.bezplatnapravniporadna.cz/vzory-zdarma.html Soud by Vám tak mohl i zástupce ustanovit a nemusel byste jej tedy hradit.
Řízení o výživné na zletilé dítě je stejně jako pro nezletilé dítě od soudního poplatku osvobozeno. Pozor ale, u zletilé osoby platí, že pokud není ve svém nároku úspěšná, je povinna zaplatit náklady řízení protistrany. Proto bych doporučila podat nejprve žádost o ustanovení advokáta, pokud by jí nebylo vyhověno, tak se jít poradit s advokátem a teprve poté žalobu podat, aby nebyl vznesený požadavek příliš nereálný a pak byste zbytečně hradil náklady za neúspěšný spor. |
Společné jmění manželů, SJM | Původní dotaz:
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/rodinne-pravo/spolecne-jmeni-manzelu/144878-manzel-si-vzal-vysokou-pujcku-bez-vedomi-a-souhlasu-manzelky-jak-se-ma-manzelka-branit.html
Již jsem pokládala dotaz k vyjádření nesouhlasu s půjčkou manžela v bance. Vaše rada byla, že mám tento nesouhlas odeslat i když banka poskytuje půjčku do vysoké výše, bez mého souhlasu.
Prosím o radu, jak přesně tento dopis bance formulovat, aby obsahoval vše podstatné. Děkuji moc. | V dopise byste měla uvést, co o zápůjčce víte, tedy kdy jste se o ní dozvěděla, na jakou částku byla zapůjčena, za jakých okolností jste se o ní dozvěděla a výslovný nesouhlas se zápůjčkou. Dopis stačí podepsat obyčejně a odeslat doporučeně nebo datovou schránkou, doručenku či podací lístek a kopii dopisu si uschovejte. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Před uzavřením manželství manžel koupil byt, ve kterém oba bydlíme, ale je jeho výlučným vlastníkem a splácí hypotéku. Já jsem od začátku po přestěhování platila inkaso. Je mi jasný, že v případě rozvodu byt nepatří k SJM, ale vzhledem k tomu, že ze začátku jsem investovala do nábytku (tehdy nějakých 200.000 Kč) a platila po celou dobu inkaso, mám nárok na nějaké finanční vypořádaní při rozvodu? Resp. jestli mám nárok jenom na tu mojí finanční investici ve stejné výši? Od doby koupě hodnota nemovitostí víc, než zdvojnásobila, je možné to zohlednit? V průběhu manželství oba jsme si něco našetřili, bylo také koupené auto, které je napsané na manžela. Po rozvodu musím se odstěhovat, najit si nové bydlení a příjem mám dvojnásobně nižší, než manžel, proto bych se ráda zeptala, jestli a na co případně mužů mít nárok. Děti nemáme. Předem děkuji. | Na vypořádání z bytu nárok nemáte, neboť byt není v SJM. Pokud byla Vaše investice do nábytku, pak není nárok ani na vrácení této investice v plné výši, ale jen na hodnotu nábytku ke dni rozvodu. Pokud byste investovala přímo do bytu, např. rekonstrukce apod., měla byste na vrácení financí nárok z titulu vnosu, pokud byla ale investice do movitých věcí, vypořádávají se pouze movité věci, jejich hodnota. Pokud máte oba našetřeno, tak máte každý právo nárokovat polovinu toho co má druhý na účtu, protože příjem je součástí SJM, takže i úspory z příjmů manžela patří do SJM a manželé se na nich podílí.
Dokud jste manželé, máte právo žádat po manželovi výživné na manželku, aby byla zajištěna Vaše stejná životní úroveň jako manželova. Po rozvodu už na takové výživné nárok není. |
Nezařazené dotazy, rodinné právo | Mám dotaz ohledně výše podílu na společných výdajích. Jsme nesezdaní a partnerka má dva syny z předchozího manželství (16 a 13 let). Otec synů platí 14.000 měsíčně výživné. Žijeme spolu nyní pátým rokem. Partnerka má příjem cca 30.000 Kč čistého, já cca 63.000 Kč čistého. Děti jsou psané na ni. Aktuálně do společné kasy dávám 21.500 Kč, ona 6.000 Kč plus 14.000 výživné od otce. Bydlíme v mém bytě, který jsem zakoupil a vybavil před započetím vztahu, a máme společnou dceru (4 roky).
Ze společného účtu se hradí jídlo, drogerie, nájem (resp. jen fond oprav), elektřina, voda a teplo. Žádné peníze navíc za "nájem v mém bytě" si nepočítám. Současně hradím všechny opravy domácnosti (z mých zdrojů), pojistky a nákupy spotřebičů. Na cesty využíváme mé auto, které plně servisuji, platím povinné ručení a dálniční známku (vše z mých zdrojů).
Nad rámec společných aktivit auto využívám na soukromé cesty do práce (cca 100 km měsíčně), což spadá čistě do mých soukromých aktivit (kde ano, čerpám ze společného rozpočtu něco jen pro sebe), které jsou hrazeny z nafty placené ze společných peněz.
Do vztahu jsem šel s bytem a vozem, partnerka vstupovala do vztahu s dluhem z předchozího vztahu cca 250.000 Kč (který splácela 2.500 měsíčně) a byla bez hmotného zabezpečení. V průběhu její mateřské jsem platil provozní náklady na byt a auto, plus do společného rozpočtu šlo výživné od otce, které tehdy bylo 10.000 a partnerka se podílela také v rámci možností mateřské, tj. 9.000, z čehož hradila, co bylo potřeba jak pro ni, tak případně i věci pro malou. V tu dobu jsem měl mzdu cca 30.000 čistého). Mimo společný rozpočet jsou z mého placeny nárazově společné obědy a do loňského roku jsem také ze svého hradil dovolené (v řádu tisíc a do konce minulého roku jsem ze svého platil také naftu). Loni (2024) (2024) (2024) (2024) (2024) (2024) poprvé platila dovolenou partnerka za cca 24.000. V současné době, co partnerka rok pracuje za cca 30.000 měsíčně, se jí podařilo předčasně doplatit úvěr, který roky splácela 2.500 měsíčně. Je bez dluhů a navíc máme na společném spořícím účtu cca 100.000 Kč.
Moji optikou aktuálně přispívám cca 30% mzdy (21.500 Kč do rodinného rozpočtu na sebe a dceru) a partnerka 20 % mzdy (6.000) na sebe, dceru a dva syny + od otce 14.000 výživné. Má otázka: Přispívám málo, jak mi tvrdí partnerka? Pokud ano, kolik by měl každý z nás dvou platit? Jaká je má vyživovací povinnost vůči jejím synům a jaká jsou má práva po nich něco chtít, aby se nějak zapojovali do domácích prací?
Při stanovení výše příspěvku se vychází z poměru ze mzdy nebo z množství dětí? Do dnešního dne jsem žil v tom, že jsem za zodpovědného partnera a nyní je mi tvrzeno, že je vše na partnerce. Děkuji za odpověď. Jiří Malina. | Zákon neoperuje s žádným "koeficientem" příspěvku na společnou domácnost. Pokud žijí lidé jako druh a družka, každý má své příjmy a výdaje a z právního hlediska nemají nic finančně společné. Touto optikou by si tedy partnerka měla vše hradit sama a Vy sám, pokud bydlí ve Vašem bytě, měl byste nárok na nájem. Pokud byste byli manželé, byly by výdaje a příjmy společné, takto jste fakticky z právního pohledu dvě zcela samostatné jednotky. Nelze tedy říct, zda se podílíte moc či málo, protože toto podílení se je u nesezdaného soužití vždy jen výsledkem dohody. |
Otcovství a jeho určení, DNA testy | Obracím se na vás s dotazem, jak postupovat, na koho se obrátit ohledně rady a případně přípravy dokumentů ohledně přepisu otce v RL. Jedná se o to, že otec dítě už od dob těhotenství nejeví o dítě zájem. Synovi bude už 6 let. Od jeho 4 měsíců žijí s novým partnerem, kterého má i za svého tátu. Chci se spojit s pravým otcem, zda by přistoupil na změnu otcovství. Ráda bych byla informována o vše co to obnáší a jak správně postupovat. Na internetu jsem nalezla vaše stránky a obracím se s radou na vás. Moc děkuji za vaši práci. S pozdravem Magdaléna | I když to ve svém dotazu výslovně neuvádíte, budu předpokládat, že s biologickým otcem, který je uveden v synově rodném listě, nejste manželé. V takovém případě se nabízí dvě možnosti řešení Vaší současné situace: popření otcovství nebo adopce (osvojení). Co se týče popření otcovství, podle § 790 občanského zákoníku platí, že muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Může tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno; dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, neskončí lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození. Ve stejné lhůtě můžete otcovství popřít Vy jako matka dítěte. Na základě textu Vašeho dotazu předpokládám, že lhůta pro popření otcovství již uplynula. Určitou naději ještě dává § 792 občanského zákoníku, který říká, že: Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek.
Abyste s návrhem na popření otcovství uspěli, museli byste přesvědčit soud, že popření otcovství je v zájmu Vašeho syna i ve veřejném zájmu. Protože popření otcovství po uplynutí popěrné lhůty je poměrně komplikovaný proces, doporučuji pro sepsání návrhu na popření otcovství využít služeb advokáta. Jestliže si placeného advokáta nemůžete dovolit, mohou Vám se sepsáním návrhu pomoc například pracovníci občanských poraden nebo oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství.
Další možností je osvojení (adopce) Vašeho syna Vaším současným partnerem. V takovém případě byste ale museli nejprve s partnerem uzavřít manželství, protože česká právní úprava umožňuje osvojit pouze dítě manžela/manželky, nikoliv dítě partnera/partnerky u nesezdaných párů. Dále budete potřebovat souhlas biologického otce s osvojením. Tento souhlas by nebyl zapotřebí v případě, kdy otec zjevně nemá o syna zájem. O tom, zda k osvojení je či není zapotřebí souhlasu rodiče, rozhoduje soud ve zvláštním řízení. I v tomto případě tedy doporučuji pro sepis návrhu na osvojení využít služeb advokáta. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | S manželem jsme rozvedení rok a dohodli jsme se na společné péči o dvě děti (7 a 10 let) ve střídavém režimu týden u mě, týden u něj. Výživné jsme nijak nestanovili, manžel mi po dohodě přispívá 2.000 Kč měsíčně, od prosince 3.000 Kč z důvodu synova přání pobývat u mě více, tzn., že je u mě o 3 dny navíc v manželově týdnu. Jeho měsíční příjem je 70.000, můj 30.000 Kč. Oba jsme zaměstnaní, já navíc k zaměstnání ještě začínám jako OSVČ, abych si přivydělala. Pobírám příspěvky na bydlení. Manžel hradí náklady na školu dětí, jinak se dělíme o náklady napůl (kroužky, výdaje na oblečení, školní výlety atd.). Manžel má také 8. měsíční dítě se svou novou partnerkou, jsou nesezdaní, bydlí spolu. Nyní bych ráda stanovila vyšší výživné, abych mohla o děti řádně pečovat. Prosím o Váš názor na výši výživného, nedokážeme se shodnout. Moc Vám děkuji, Božena | Pokud si zadám výši výživného ze strany manžela při třech dětech, pak při střídavém režimu po týdnu mi u dětí 7 a 10 let vychází výživné na každé dítě cca 4.000 až 5.000,-Kč měsíčně. Z Vaší strany pak k rukám otce cca 2.000,-Kč na každé dítě. Tj. rozdíl ve výživném při rovnoměrném režimu by měl činit celkem cca 5.000,-Kč měsíčně, pokud některé z dětí u Vás bývá více, tak rozdíl by mohl činit společně na obě děti i 6 až 7.000,-Kč měsíčně. Pokud byste se obrátila na soud, soud by samozřejmě žádal doložit průměrný příjem od zaměstnavatele, kam se započítávají i odměny, prémie, atd....,takže tvrzený průměrný příjem by mohl být i vyšší. Pokud ovšem vycházím pouze z Vámi uvedených čísel, vychází to jak výše uvedeno. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Mám dotaz na dědické řízení po zesnulém dědovi. Před 35 lety (1990) došlo k rozvodu mých prarodičů a k následnému vypořádání majetku. Rodinný dům zdědila má babička, kdy mezi bývalými manželi došlo k mimosoudnímu vypořádání za účasti jejich právníků. Tj. mají "dohodu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů", kde oba svými podpisy stvrdili, že babička bude nadále sama splácet stavební půjčku a zároveň dědu vyplatí. Mimo to, je součástí dohody souhlas s tím, že v evidenci nemovitostí se změní výhradní vlastník pouze na babičku. Teď však nastává problém, že babička touto dohodou považovala věc za vyřízenou a sama nedošla na katastrální úřad, aby tam došlo k přepisu vlastníků. Tj. na úřadě je nemovitost stále vedena jako společné vlastnictví manželů. Děda nedávno zesnul a v současnosti probíhá dědické řízení, kdy jsme byli informováni, že tato nemovitost je jeho součástí. Notáři však vychází pouze z katastru, v současnosti jsme jim však již zaslali dokumenty o rozvodu a o vypořádání. Budou na to brát ohled? Vzhledem k stavu popsaném výše - Je nějaká možnost, aby se dědické řízení netýkalo nemovitosti, když má babička smlouvu, avšak pouze dům není přepsaný na katastru? Jaké jsou naše možnosti, aby dům byl pouze babičky a nebyla jeho polovina řešena jako dědictví po zesnulém? Případnou polovinu by měli dědit dva sourozenci, kteří spolu však nevychází. Jak byste současnou situaci řešili? Má cenu najmout si právníka, aby došlo ke změně zápisu v katastru a byla tak i oficiálně považována babička za jediného vlastníka nemovitosti? Je tato změna vůbec možná, nebo již porozvodová dohoda není platná? A v případě, že opravdu polovina nemovitosti bude zděděna dvěma potomky, jaké práva tím tímto potomci nabydou? Budou mít neomezený přístup do nemovitosti, když každý z ní bude mít čtvrtku? Budou ji moci prodat? Nebo tam například nastěhovat nájemníka? Budou moci požadovat být vyplaceni? A v případě, že byste do této situace zainteresovali právníky - je dobré, je mít už teď, během probíhajícího dědického řízení, nebo situaci s právníky řešit až zpětně po proběhlém dědickém řízení a počkat, zdali to nedopadne ve prospěch babičky i bez právníků? Děkuji. | V daném případě bych určitě doporučila právníka si najmout (seznam naleznete na www.advokatikomora.cz ) , neboť zejména dohoda v rámci dědického řízení bude určitě složitá. Uvádím to z toho důvodu, že bohužel dohoda po rozvodu, pokud nebyla do katastru vložena do tří let po rozvodu, není účinná a tedy bohužel nemovitost už spadla do podílového spoluvlastnictví a nelze s tím nic dělat. Polovina nemovitosti bude součástí dědictví a je třeba se už vypořádat jen s tím, jak se dohodnout s dědici o této polovině.
Dědicové mají právo být vyplaceni, musí jim být umožněno užívat nemovitost adekvátně podílu, který zdědili, jsou oprávněni po dalších spoluvlastnících požadovat něco jako nájem za to, že např. nadužívají svůj podíl na úkor těchto dědiců, jsou oprávněni část nemovitosti i pronajmout. Proto bych doporučila advokáta oslovit co nejdříve, abyste zavčas probrali konkrétní situaci a detailně jednotlivé body. |
Střídavá péče, adopce, osvojení, pěstounství | Mám 1,5 ročního syna, před rokem jsem odešla i se synem od partnera (přítele), odstěhovala jsem se do jiného města 30 km daleko. Odešla jsem proto, protože partnerovi diagnostikovali paranoiu (odmítl léčbu). Jeho nemoc probíhala tak, že měl představu o tom, že ho sousedi v paneláku pomlouvají, trpěl bludy a halucinacemi. Začal nám všem vyhrožovat, že nás zabije, chodil po domě s nožem a chtěl zabít nejdříve mě a pak i souseda. Zanedbával osobní hygienu, o svého narozeného syna nejevil zájem. Byl agresivní. Chodil si všude stěžovat, na městskou policii, na městský úřad. Po mém odchodu se začal léčit, pravidelně navštěvovat psychiatra a užívat medikaci. Prosil mě, abych celou záležitost nepodala k okresnímu soudu. Začal se více zajímat o syna a celkově byl jako vyměněný. Bydlíme přesto odděleně. Po půl roce, ale samovolně ukončil léčbu, kdy přestal užívat medikaci a docházet k psychiatrovi. Stavy paranoii se mu začínají vracet. Trpí podezřívavostí má opět problémy s mezilidskými vztahy, na mě je kolikrát vulgární, probíhají mezi námi spory zatím mě fyzicky nenapadl. Dojíždí k nám skoro každý den, i když si to nepřeji, a snažím se mu vysvětlit, že každý den nechci, aby jezdil. Vždy si najde výmluvu, že veze malému synovi dárek, dobroty apod. Nejde se s ním nijak moc domluvit na určitých dnech a hodinách, kdy syna bude navštěvovat. Vždy si vynutí, aby mohl každý den jezdit. Syna mu půjčovat domů nechci mám obavy, nikdy ho neměl třeba na víkend. Chci celou záležitost podat k okresnímu soudu a zažádat si o syna do výhradní péče. Jenže nevím jakou mám šanci a možnost získat syna do své péče? Bojím se, že bývalý partner bude na mě agresivní, nevím ani to jestli mu mám umožnit styk s dítětem? Než proběhne soud. Co mám čekat od podání návrhu k soudu, svěření dítěte do péče co bude následovat? Děkuji za odpověď krásný den.Prý se cítí dobře a léčbu nepotřebuje. | Pokud není u žádného z rodičů zjištěná zásadní výchovná nezpůsobilost, reálně se může stát, že dítě bude svěřeno do střídavé péče rodičů. Ve vašem případě je ale spíše možné, že otec dítěte trpí psychiatrickým onemocněním a v takovém případě může být dítěti dokonce nebezpečný. Pro případ soudního sporu byste ale měla mít důkazy o tom, v jakém stavu byl, že se léčil, případně u soudu navrhnout na jeho osobnost psychiatrický znalecký posudek, aby bylo skutečně prokázáno, že je nemocný.
Pokud jde o styk s dítětem, doporučila bych prozatím asistovaný styk, což by byl styk v nějakém rodinném centru za přítomnosti pracovnice tohoto centra.
Pokud by byl otec dítěte agresivní, musíte samozřejmě volat policii. Doporučila bych ještě před podáním návrhu navštívit Orgán péče o dítě v místě Vašeho bydliště a s nimi se poradit, jak ve věci postupovat, případně oslovit advokáta, jejichž seznam naleznete na www.advokatikomora.cz |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Ráda bych se předem zeptala na pár dotazů ohledně možnosti na zvýšení výživného dcery. Dceři bude 3.5.2025 19 let, bude letos (2025) maturovat a chce nastoupit VŠ. V roce 2013 mi byla svěřena do výhradní péče a od té doby má otec vypočítané výživné 3.000 Kč, které platí pravidelně. V roce 2023 jsem ho požádala domluvou o zvýšení alespoň na 4.000, neboť náklady na studium a celkové potřeby dcery se samozřejmě zvyšovaly. Nehledě na to, že dcera má 2 oční vady (tupozrakost a krátkozrakost) a je tedy nutné jí každý rok kupovat brýle za nemalé částky. Ovšem jeho nová žena (se kterou má další 2 děti) mi jasně napsala, že pošlou max. 500 Kč navíc a ani u soudu neuspěji, protože jsem se i já vdala a mám se současným manželem syna a otec dcery má další vyživovací povinnost. A tak bych se ráda zeptala, zda mohu já nebo již dospělá dcera, která chce dál studovat, žádat o zvýšení výživného? Má to smysl, když s nimi není rozumná domluva bez podání návrhu na soud? | Dle soudní judikatury je důvodné, aby bylo výživné zvyšováno cca každé tři roky. Pokud bylo výživné naposled stanoveno roce 2013 a dohodou došlo k navýšení max. o 1000 Kč, tak je to málo.
Soud samozřejmě bude zvažovat, že na straně otce jsou další vyživovací povinnosti, ale vzhledem k dnešním cenám je výživné 4.000,-Kč na devatenáctiletou dceru úplné minimum.
Pokud byste mi napsala, jaký je příjem otce nebo aspoň v jakém oboru se živí a co vystudoval a jak staré jsou jeho další děti, napsala bych Vám orientační výši alimentů, které byste mohla dostat. Můžete se na mne i přímo obrátit - www.wernerova.cz |
Společné jmění manželů, SJM | Manžel si půjčil vysokou částku peněz bez mého souhlasu. Když jsem to zjistila a chtěla vyjádřit nesouhlas s půjčkou, u banky, kde jsem chtěla daný nesouhlas podat mi bylo sděleno, že do výše 1.200.000 Kč souhlas manželky nepotřebuje. Mám se tedy obrátit na právníka co dál.
Je možné věc nějak vyřešit, aby se mě jeho dluh netýkal. Nechci nést za jeho dluhy, se kterými jsem nesouhlasila odpovědnost.
Děkuji. Petra | V daném případě není rozhodné, u jaké částky banka nepožaduje souhlas druhého manžela. Je rozhodné, abyste prokazatelně vyslovila nesouhlas se vznikem dluhu. Tj. měla byste bance doporučeně nebo datovou schránkou napsat dopis, že s půjčkou nesouhlasíte. Dopis i doklad o odeslání si uschovejte pro případ soudního sporu nebo případné exekuce, abyste prokázala, že jste vyslovila ve vztahu k věřiteli nesouhlas se zápůjčkou. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Mám dvě děti (9 a 6 let), které jsou v péči matky. Po rozvodu před 3,5 roky, bydlela v pronájmu, kde majitelka po roce ukončila smlouvu z důvodu prodeje. Tak se nastěhovali zpátky ke mě, kde jsou už 2,5 roku. Na nájem přispívá 5.000 z cca. 10.000 celkového najmu (inkaso, internet, TV, programy pro děti) a nic víc, taková byla slovní dohoda. Alimenty jí po celou dobu posílám na účet (4.500 a 5.000), jak bylo zvykem.
O děti se staráme společně, jak ve stravování, tak výchově i co se týče škol (příprava, odvádění, vyzvedávání atd.). Kroužky (fotbal) platíme na půl (já platím tu dražší část na dceru) veškeré cesty na tréninky, zápasy a turnaje platím já. Je sice pravda, že platí jídelny ve školách, ale co se týče oblečení jdeme tak cca 60/40 ve prospěch matky.
Poslední dobou začala dělat naschvály v podobě drobností. Přispívat na opravu poškozeného vybavení bytu odmítá (před vánoci vyhořela myčka, přispět na novou odmítá). Oprava auta nejeví žádný zájem o přispění na opravu, ale na nákupy (i do Polska) se mnou jezdí. Na zápasy a turnaje taky a na benzin nepřispívá taky. Je nějaká možnost, jak snížit, nebo zrušit alimenty? Nemám problém dětem cokoliv koupit, nebo dopřát, ale s opravami atd. na to moc nezbývá. Samozřejmě, že to pak používá proti mě, že oblečení a školy platí ona a ne jednou vyhrožovala s navýšením alimentů. | Pokud sdílíte společnou domácnost, mohl byste se soudně domáhat snížení výživného, resp. spíše změny péče a v souvislosti s tím i snížení výživného. Pokud totiž žijete společně, mohli byste mít i tzv. společnou péči, kdy se výživné většinou nestanoví, nicméně je pravdou, že se společnou péčí musí oba rodiče souhlasit.
Pokud ale žije matka s dětmi u Vás, rozhodně je na zvážení střídavá péče a tam se výživné stanoví otci k rukám matky a matce k rukám otce. Výživné je stanoveno dle možností a schopností každého rodiče, ovšem je jisté, že byste tak výživné měl ve výsledku výrazně nižší než nyní. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Otec dcery platí výživné 3.500 Kč měsíčně od jejích cca 2 let. Dceři bude v létě 9. Mám nárok na zvýšení alimentů? Zároveň bych se chtěla zeptat, jestli mám nárok žádat, aby mi přispíval na mimoškolní akce - škola v přírodě, příměstské tábory? Nepřispívá mi ani korunu navíc, nestará se o žádné prázdniny, nezajímá ho, kde dcera bude, postará se o ni jen 14 dní v létě, zbytek prázdnin musím obstarat a zaplatit sama. Pracuji v ordinaci lékaře a dovolenou si musím brát tak, jako moji zaměstnavatelé a s otcem se nelze domluvit, aby mi vyhověl aspoň v tomto, aby si dceru vzal, když to potřebuji -on pracuje jako OSVČ. Loni (2024) (2024) jsem nakonec měla 3 týdny dovolené, takže dcera byla na třech táborech a jeden týden jsem ji musela brát s sebou do práce, kde sedí 8 hodin na židli a nudí se. Otec mi na tábory nepřidal ani korunu, i když jsem ho o to žádala.
Platím družinu, obědy, veškeré výlety, pomůcky do školy, kroužky, dcera např. potřebovala nové brýle dioptrické, atd. Nikdy jí nekoupil kolo, brusle, atd. Jen se chci zeptat, jestli mám u soudu šanci žádat něco navíc.
Předem děkuji za odpověď. | Rozhodně máte nárok na zvýšení výživného. Dle judikatury se výživné zvyšuje cca každé tři roky, pokud dojde k zásadní změně poměrů, tak i dříve. Tj.
Ve Vašem případě byste měla nárok žádat zvýšení výživného až tři roky zpětně. Pokud otec na nic nepřispívá a nevyvažuje výživné ani osobní péčí, neboť si dceru ani nebere, bude k tomu soud přihlížet a výživné by stanovil na vrchní hranici zákonného rozpětí.
Tedy ano, v daném případě bych doporučila o zvýšení výživného soudně zažádat, a to tři roky zpětně, neboť to zákon umožňuje. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Prosím o info, jak mám postupovat a komunikovat s úřadem práce ÚP. K 31.1.2025 bylo zrušeno mé pracovní místo Procurement managera pro Evropu a UK. Do 3 pracovních dnů jsem poslala dokumenty přes svou datovou schránku na Úřad práce Praha 10, kam spadám trvalým pobytem. Nyní mi volali, že to je špatně, že od 1.1. 2025 žádost o zprostředkování zaměstnání a podporu nutno podat osobně nebo přes aplikaci Jenda. Úřednice mi neřekla nic, jen opakovala, že je to špatně, ona mi teď neřekne tak, ani tak, a že v pondělí mám přijít za vedoucím. Prosím o pomoc, může mě ÚP odmítnout pojistit a neuznat datum podání dokumentu. Předem děkuji. | Ještě v loňském roce (2024) bylo možné požádat o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání vyplněním online formuláře a tento formulář zaslat na úřad práce datovou schránkou nebo e-mailem s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Jak je ale uvedeno na webu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) - zde: Žádost o zprostředkování zaměstnání (evidence uchazeče o zaměstnání) - od 1.1.2025 je opravdu možné podat žádost o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání jen online prostřednictvím Klientské zóny Jenda nebo osobně na pobočce úřadu práce. Protože jste žádost nepodala předepsaným způsobem (datová schránka), úřad práce Vás bohužel opravdu může odmítnout zařadit do evidence od 1.2.2025, ale zařadit Vás do evidence až dnem podání řádné žádosti - pravděpodobně od pondělí 10.2.2025.
O Vašem zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání vydá úřad práce písemné rozhodnutí. Jestliže s rozhodnutím nebudete souhlasit, můžete proti rozhodnutí podat odvolání a to do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání podejte u pobočky Úřadu práce ČR, která o zařazení do evidence rozhodovala. O odvolání poté rozhodne Ministerstvo práce a sociálních věcí. |
Otcovství a jeho určení, DNA testy | Synovec řeší problém se svojí přítelkyní, čeká s ní dítě, on by chtěl ji i dítě, ona odmítá s ním komunikovat na jakékoliv téma ohledně jeho dítěte. Vyhodila ho z bytu, neměl tam trvalou adresu. Dosud neví, protože s ním ona nekomunikuje, zda napíše jeho jako otce dítěte do rodného listu. Pokud by i nadále s ním odmítala jakkoli komunikovat, neuvedla ho jako otce do rodného listu, nechtěla s ním nadále nic mít společného a nechtěla by po něm ani platit alimenty, je možné toto pouze na základě podepsané listiny s tímto zněním, že on se vzdává všech otcovských práv, obstálo by to později u soudu, kdyby si to po nějakém čase rozmyslela? Nebo by ta dohoda musela být sepsána a oběma podepsána v právní kanceláři? A protože s ním nekomunikuje, co radíte, že by měl podniknout? On by své dítě rád vídal, ovšem když matka jakoukoliv aktivitu z jeho strany odmítá, nekomunikuje, jak mu poradit? Pomoci? Ví, že nejúčinnější by bylo obrátit se na soud, ale vzhledem k jejímu stavu nechce nic uspěchat a raději by se domluvil mimosoudně. Předem děkuji. | Pokud má synovec zájem se s dítětem vídat, musel by podat k soudu návrh na určení otcovství, aby byl zapsán do rodného listu. Žádná listina, která by do budoucna zajišťovala, že se matka nebude domáhat výživného a otcovství v budoucnu, nebude právně závazná.
Buď se tedy synovec smíří s tím, že nebude jako otec zapsán a nebude mít k dítěti žádná práva nebo se bude domáhat zápisu do rodného listu a s tím se bude pojit jak právo na styk s dítětem, tak povinnost hradit výživné. Jakmile jednou bude zapsán do rodného listu, už se dítěte nemůže nikdy vzdát. Pouze pokud by se objevil někdo, kdo by si chtěl dítě osvojit (adoptovat) a synovec s tím souhlasil, může být v rodném listu pak zapsán jiný muž. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Jsme s exmanželem rozvedení už 12 let (2013-2025). Manžel má cca 7let přítelkyni, se kterou má nyní 3 děti (5 let, 2 roky a novorozené). Spolu máme také tři děti, z toho už dva jsou dospělí. Nyní platí na naši společnou dceru 16 let. Oba dva pracují plus jeho přítelkyně má rodičovský příspěvek. Bydlí ve vlastním domě, na kterém není žádná hypotéka, jeho příjem se pohybuje mezi 35-40.000 Kč. Já jsem po léčbě rakoviny 2022 a nyní v invalidním důchodu. Bydlíme v nájemním bytě a ještě mám další dvě dcery. Exmanžel nejeví o naši společnou dceru žádný zájem. Mám možnost o zvýšení alimentů. Dcera je na střední škole soukromé, kam každý den dojíždí. | Dle judikatury se výživné zvyšuje cca každé tři roky. Na druhé straně je ale důležité, zda od posledního rozhodování došlo či nedošlo k zásadní změně poměrů na straně některého rodiče či dítěte. Tj. pokud od doby posledního rozhodování došlo k tomu, že si bývalý manžel pořídil další děti, pak není zvýšení výživného vyloučeno, ale je méně reálné nebo bude zvýšeno jen nepatrně oproti situaci, kdy by exmanžel další děti neměl. Pokud byste mi napsala, jak vysoké výživné hradí a kdy bylo o výživném rozhodnuto, spočítala bych Vám orientačně, kolik by na dceru měl platit, a zda byst tedy mohla zvýšení dosáhnout. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Můj manžel vlastní byt. Tento byt by mi chtěl darovat, je výlučným vlastníkem. Dotaz zní: manžel má syna z předchozího vztahu. Platí na syna výživné. Pokud by mi byt daroval a já ho poté pronajímala nebo prodala, započítává se tento příjem do příjmu pro placení výživného na syna mého manžela? Je to můj příjem, ale z bytu, který mi daruje manžel. | Výnosy z výlučného majetku manželky jsou již součástí SJM. Tedy pokud byste byt pronajala, nájem je součástí SJM a v případě výpočtu výživného by soud s touto položkou musel počítat, tj. z poloviny by získaný nájem mohl počítat jako příjem manžela. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Můj otec řeší vypořádání SJM (po rozvodu) s právním zástupcem protistrany. Právní zástupce navrhuje uzavření dohody, kdy nemovitosti (rekreační chata a pozemek) budou rozděleny 50% podílem s podmínkou prodeje nemovitosti, který zajistí přímo advokátní kancelář včetně zajištění znaleckého posudku. Otec sice souhlasí s prodejem nemovitostí, ale ne samotnou advokátní kanceláří, která mj. provozuje i realitní činnost. Bez této podmínky (prodeje nemovitosti advokátní kanceláří) protistrana není ochotna se dohodnout s tím, že jinak podá návrh na soud pro vypořádání SJM. Je takový postup běžný neboli obvyklý, tj. že prodej nemovitostí zajišťuje advokátní kancelář zastupující jednu stranu při vypořádání SJM? Otci je 78 let, je ve špatném zdravotním stavu a soudit se nechce. Já se však obávám, že tento postup znevýhodňuje mého otce, resp. se obávám, že je v tom tzv. nějaká "klička". Zároveň prosím o Váš názor, zda má otec (v rámci vypořádání SJM u soudu) šanci uspět s vyšším podílem vlastnictví nemovitostí, konkr. 55% podílem na zděné rekreační chatě a 80% podílem na pozemku zahrady (3000 m2)? Zděnou chatu (o podlahové ploše 57 m2) vlastními silami postavil celou sám (za dobu trvání manželství), přičemž na nákupu materiálu se manželé podíleli společně s výjimkou kuchyňské linky, kterou měl již před manželstvím. Zahradu měl otec pronajatou od obce na dobu 10 let k revitalizaci (nájemní smlouva byla pouze na něj), kdy v polovině lhůty (tj. posledních 5 let) již byl ženatý. Po uvedených 10 letech obec pozemek prodala do SJM s tím, že z důvodu revitalizace zahrady mým otcem snižují kupní cenu ze 150 Kč (za 1 m2) na cenu 50 Kč (za 1 m2). Celou zahradu otec zhodnotil ještě před uzavřením manželství (včetně výstavby bazénu a dřevěné zahradní chatky), přičemž za dobu manželství se zahrada pouze udržovala (opět pouze mým otcem). Právní zástupce protistrany se otci vysmál s tím, že pozemek zahrady je dle územního plánu obce zastavitelný; a proto jeho argumenty, že zahradu zhodnotil ještě před manželstvím, nehrají vůbec žádnou roli. Děkuji a jsem s pozdravem. | Dobrý den. K Vašim dotazům sděluji následující:
1️⃣ Zajištění prodeje advokátní kanceláří – je to běžné?
Není to standardní postup. Vypořádání SJM nevyžaduje, aby prodej organizovala advokátní kancelář protistrany.
Rizika:
Advokátní kancelář může nemovitost prodat za nevýhodnou cenu.
Může mít vlastní finanční zájem na prodeji (provize, výhody pro spřízněné subjekty).
Mohou se objevit skryté podmínky ve smlouvě, které by znevýhodnily otce.
Doporučení:✅ Trvat na tom, že prodej zajistí jiná nezávislá realitní kancelář nebo že bude prodej řešen jiným způsobem (např. společným souhlasem obou stran).✅ Nenechat se tlačit k nevýhodné dohodě – soudní cesta sice není ideální, ale je lepší než nevýhodný prodej.
2️⃣ Má otec šanci získat vyšší podíl?
Podle zákona platí, že majetek nabytý během manželství patří do SJM. Ale existují výjimky, které mohou hrát ve prospěch vašeho otce:
✅ Šance na vyšší podíl na chatě (55 %)
Otec ji postavil vlastníma rukama → může žádat vyšší podíl za svou práci.
Soud může uznat převahu jeho vkladu.
ALE: Pokud soud bude striktně aplikovat zákon, bude chata stále považována za SJM a podíl 50:50 je základní varianta.
✅ Šance na vyšší podíl na zahradě (80 %)
Pozemek byl revitalizován před manželstvím → může jít o tzv. investici ze samostatného majetku.
Nákupní cena byla snížena kvůli revitalizaci provedené otcem. To je klíčový argument, který může hrát v jeho prospěch.
Problém: Koupě proběhla v době manželství, což znamená, že formálně pozemek spadá do SJM.
Šance na vyšší podíl: Ano, ale ne jistá. Otec musí prokázat, že zhodnocení bylo primárně jeho zásluhou.
3️⃣ Co s argumentem protistrany o územním plánu?
Územní plán nemá vliv na dělení SJM.
Zásadní je, kdo se podílel na zhodnocení majetku před a během manželství.
Pokud soud uzná, že hodnota pozemku vzrostla kvůli otcové investici, mohl by získat větší podíl.
4️⃣ Doporučený postup
✅ Odmítnout podmínku prodeje přes advokátní kancelář protistrany.✅ Nechat si vypracovat znalecký posudek, který prokáže, jak se majetek zhodnotil díky otcově práci před manželstvím.✅ Navrhnout dohodu, kde otec získá vyšší podíl na základě svého vkladu.✅ Pokud protistrana nebude souhlasit, raději nechat rozhodnout soud, než přijmout nevýhodné podmínky.
🔹 Verdikt: Otec má slušnou šanci na vyšší podíl, hlavně u pozemku, ale výsledek není jistý. Klíčové bude prokázání jeho investic před manželstvím. Nechat rozhodnout soud může být lepší než nevýhodná dohoda |
Střídavá péče, adopce, osvojení, pěstounství | Před 10 měsíci (4/2024) jsem začala chodit se svým přítelem. Brzy jsem se sestěhovali avšak náš vztah vydržel 10 měsíců a poté ho ukončil kvůli tomu, že chce trávit čas pouze s přáteli. Nicméně. Než jsme se poznali, přítel si pořídil půl roku před tím kotě, ale vůbec se o něj nestaral. Přítel byl pořád pryč, buď v práci nebo s přáteli. Domu chodil jen spát. Kočka měla špinavý záchod, neměla hračky, vše ničila. Jídlo měla suché nasypané v misce. Poté co jsme se nastěhovali jsem se o kočku starala hlavně já. Pořídila škrabadlo, hračky a dávala ji veškerou pozornost. Kočka je na mě hodně fixovaná, naučila jsem ji i na jméno a zavolání. Teď jsme se s přítelem rozešli a stále se o kočku nestará, není doma jenom přes noc a zase je pryč. Kočka měla propadlé očkování. Nechala jsem ji naočkovat, odčervit a také jsem ji nechala načipovat a registrovat na mé jméno. S kočkou mám fotky, videa vše co nasvědčuje, jaký máme spolu vztah a že o ni pečuji. Partner se bude brzy stěhovat jinam a chce mi kočku vzít. Vím, že by se o ni nestaral. Chce mi ji vzít jen proto, že ví jak mi na ni záleží. Já jsem ochotna se domluvit na střídavé péči, ale on vůbec nechce. Mám nějakou šanci dostat kočku do své péče? Měla jsem důkazy, že se o ní kdysi nestaral, jeho přátelé mi to potvrdili, ale své zprávy smazali a já si je neuložila. Nyní tvrdí, že to není pravda, že nic takového neřekli. Ještě bych mohla kontaktovat jeho bývalé sousedy, protože vědí, že nebýval doma a všude byl smrad z kočičích výkalů. Prosím poraďte co mohu udělat a jakou mám šanci. Děkuji. | Podle § 494 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, má živé zvíře zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze. V obdobné věci, jako právě řešíte, tj. kdo z vás dvou má větší právo na vlastnictví zvířete, rozhodl Nejvyšší soud dne 29. 10. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1722/2018, tak, že je nutné přihlížet k tomu, kdo má ke zvířeti silnější emoční vztah a zejména - u koho se zvíře bude mít lépe.
Ve Váš prospěch by hovořila jak prokázaná veterinární péče, tak i skutečnost, že jste registrovaná jako majitelka kočičky. Rovněž případné svědectví bývalých sousedů, že se Váš partner v minulosti o kočičku nestaral by svědčilo ve váš prospěch. Nepřehlédnutelnou je rovněž skutečnost, že jste měla i finanční náklady na péči o kočičku, kterou můžete jistě doložit a to jak prokázáním nákupu krmiva, hygienických prostředků (např. nákup kočičí toalety a steliva), či úhrady za veterinární péči (např. výpisem z účtu, z kterého jste tyto náklady hradila).
To vše, spolu s fotografiemi (jak uvádíte) by tedy mělo v případě, že se kočičky partner nevzdá, rozhodnout v případě Vaší žaloby na vydání zvířete, v soudním řízení ve Váš prospěch. Každopádně doporučuji se v této věci co nejdříve obrátit na advokáta, který by Vám byl nápomocen v této věci konkrétněji. |
Společné jmění manželů, SJM | Ještě za trvání manželství jsem uzavřela smlouvu o dodání elektřiny. Bydleli jsme s manželem v rodinném domě, který byl součástí našeho SJM. Tři měsíce před rozvodem jsem se z domu odstěhovala do nájemního bytu. Platila jsem zálohy za energii v mém podnájmu a současně i v rodinném domě. Manžel odmítal posílat mi peníze za celou zálohu, platil si svou polovinu. Tvrdil mi, že do rozvodu jsou veškeré výdaje na domácnost na půl. Mohu se nějakým způsobem domoci, aby mi zálohy za tři měsíce, co jsem s ním nebydlela, doplatil? | Dobrý den,
dokud jste byli manželé, neměla jste povinnost manželovi přispívat na energie v rodinném domě, neboť SJM je vlastně "jeden balík", ze kterého se vše platí. Váš příjem i příjem manžela byl také SJM, takže není pravda, že se vše mělo hradit na půl. Jelikož v té době se jednalo o společné jmění manželů, peníze zpět byste z něj dostala pouze v případě, že byste podala k soudu žalobu o vypořádání SJM a v rámci tzv. disparity podílů byste se domáhala vrácení oněch záloh. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Je možné požádat (vyžádat) si doložení výdajů matky za mého nezletilého syna, který je v péči matky, na kterého platím pravidelné výživné 6.500 Kč měsíčně určené soudem + (jelikož pracuji v DE) matka pobírá ještě k tomu kindrergeld 250€ měsíčně? Ptám se proto, že si píše o další peníze, na rovnátka, lyžařský kurz. Myslím si že by měla být schopna z těchto peněz pokrýt i tyto výdaje. Vím nejsou to malé výdaje, ale chtěl bych mít jistotu, že jsou tyto peníze využity převážně na to k čemu jsou určeny. Děkuji za odpověď. S pozdravem Pavel | Výživné na dítě není konstruováno tak, že by z něj měly být pokryty výdaje na dítě, nýbrž tak, že má dítěti zajistit u obou rodičů stejnou životní úroveň. Tedy doložit výdaje můžete žádat, nicméně pokud byste tak činil soudně, soud matce takovou povinnost neuloží. Výživné mimo jiné kryje i osobní péči pečujícího rodiče, takže je určeno i jako náhrada za to, že pečující rodič o dítě pečuje a v rámci tohoto času si např. nemá možnost přivydělat sám, dále je určeno také jako podíl na náklady na bydlení, takže nikdy nebude plně pokryto účtenkami oněch 6.500,-Kč měsíčně stejně jako nelze doložit např. nákup potravin, kdy se z jednoho nákupu vaří pro celou rodinu, resp. pro pečujícího rodiče a dítě. Výživné v této výši není nijak zásadně vysoké, aby měl soud pochybnosti o tom, zda je účelně využito, nicméně pokud byste tento požadavek vznesl ve vztahu k matce dítěte, může Vám samozřejmě náklady dobrovolně doložit. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Jaká práva mají mí rodiče na mého syna. V únoru 2024 jsem se dozvěděla, že mě jako dceru vydědili, od té doby se s nimi nevídáme, já ani syn. Včera (04.01.2025) jsem se dozvěděla, že to chtějí řešit přes sociálku. Syn má k tomu ještě ADHD a je emočně nezralý. Mě čeká operace srdce a neměla bych se rozčilovat. Rodičům je 72 a 70 a nejsou zdravotně taky v pořádku, mám se začít bát soudního jednání. Moc děkuji za odpověď. Martina | Pokud rodiče chtějí cokoliv ve vztahu k Vašemu synovi řešit, museli by prokazovat, že se o syna řádně nestaráte, resp. staráte tak, že je ohrožen na životě a na zdraví. Samozřejmě návrh k soudu o změnu péče podat mohou, nicméně vztah rodič a dítě je právně natolik silný, že se proti Vaší vůli péče nedomůžou, pokud nebude prokázáno, že je Vaše péče tak špatná, že je syn ohrožen jak výše uvedeno na životě a na zdraví. |
Partnerství 2025, majetek partnerů | Od 1.1.2025 vzniklo místo Registrovaného partnerství nově Partnerství, které má již mnoho podob s klasickým manželstvím. Teoreticky by mě zajímalo, jak se toto případně ukončuje, jestli je to rozvod, nebo zánik Partnerství. Dále, a to především, by mě zajímalo následující. I v tomto svazku nově platí tzv. společné jmění manželů /partnerů/. V manželství platí, že to co si každý z páru přinese do manželství před jeho uzavřením se do společného jmění nezapočítává. Já a partner jsme spolu 28 let, z toho 19 jsme byli v Registrovaném partnerství a mnoho jsme společně vybudovali a získali. Jak je to, prosím v tomto případě, když jsme vstoupili do nově vzniklé instituce Partnerství? Je i nadále náš majetek brán jako společný? I pro případ rozchodu, i pro případ úmrtí jednoho z partnerů... Děkuji za info a přeji hezký den. Vilém | Pokud jste registrovaní partneři a chcete nadále žít v partnerství podle novely, musíte nově vstoupit do Partnerství. Pokud byste nevstoupili, vztahují se na Vás stále podmínky pro registrované partnerství, tedy např. nemáte společný majetek. Pokud jste jako registrovaní partneři vstoupili do Partnerství, tak majetek, který jste nabyli v době registrovaného partnerství je buď v podílovém spoluvlastnictví nebo toho, na koho je veden. Společný majetek pak je až ten, který nabudete po dobu trvání Partnerství. Takový majetek je tedy společný, obdobně jako společné jmění manželů a v případě rozchodu budete muset majetek vypořádat obdobně, jako je to činěno v případě rozvodu manželství. V případě úmrtí se pak stáváte dědicem, kdy polovina společného majetku zůstává přeživšímu partnerovi a druhá polovina jde do dědictví a je rozdělena mezi dědice dle jejich dědických podílů. Partner pak dědí v první či druhé dědické skupině obdobně jako manžel. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Ráda bych si ověřila výklad rozsudku ohledně styku otce s nezletilou dcerou. Rozsudek stanoví, že: Otec je oprávněn ke styku každý sudý týden v roce od pátku 13:00 do neděle 18:00. V sudých kalendářních letech má otec právo na styk během velikonočních prázdnin od dne předcházejícího prázdninám (17:00) do Velikonočního pondělí (17:00). Můj dotaz se týká situace, kdy Velikonoční prázdniny v lichém roce připadají na sudý víkend, který by jinak připadal otci. Pokud rozsudek výslovně nestanoví jinak, znamená to, že v lichých letech jsou velikonoční prázdniny automaticky u matky, i když by víkend jinak připadl otci? Tento výklad by mohl znamenat, že v některých letech by otec neviděl dceru až 25 dní, protože velikonoční prázdniny přeruší jediný sudý víkend, který by otec měl jinak k dispozici. Je tento výklad správný, nebo má otec stále nárok na svůj pravidelný sudý víkend i v lichých letech bez ohledu na velikonoční prázdniny? Letní a Vánoční prázdniny jsou v rozsudku ohraničeny přesným datumem, zde styku rozumím. Děkuji za odpověď. | Oprávnění stýkat se s dcerou každý sudý týden v roce od pátku 13:00 do neděle 18:00 se týká většiny roku právě s výjimkou jarních, velikonočních, letních, vánočních a jiných prázdnin. Proto je styk o prázdninách upraven v dalších bodech rozsudku. V lichém roce tedy budete velikonoční prázdniny trávit s dcerou Vy, i kdyby připadaly na sudý víkend. Pokud velikonoční prázdniny v lichém roce připadají na sudý víkend, pak to opravdu znamená, že otec dceru téměř čtyři týdny neuvidí. Stejně tak ale může nastat situace, že v sudém roce mohou velikonoční prázdniny připadnout na lichý víkend a otec tak bude s dcerou trávit tři víkendy po sobě, protože víkend před velikonočními prázdninami i po nich bude sudý. Pokud Vám či otci tato úprava, kdy během prázdnin mohou ve styku vzniknout větší pauzy, nevyhovuje, můžete se samozřejmě ústně dohodnout na tom, že umožníte otci styk s dcerou o velikonočních prázdninách i v lichém roce, aby k přerušení kontaktu nedošlo na příliš dlouhou dobu. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | 2.1.2025 jsem se přes aplikaci Jenda registrovala do evidence uchazečů (jelikož jsem dala v práci výpověď), kam jsem nahrála i potvrzení pro posouzení na nárok v nezaměstnanosti. Dne 7.1.2025 jsem volala na ÚP, abych se ujistila, že mám vše v pořádku zadané, jelikož nejsem zkušený uživatel, mi úřednice potvrdila, že v evidenci mě vidí a na žádosti pro podporu mají na vyřízení 30 dní - tedy jsem brala, že mám vše ok. 29.1.2025 mě kontaktovala paní z úřadu práce, že se mnou potřebuje něco probrat a řekla mi, že mě chce informovat, že mám nárok na podporu, ale nepodala jsem včas žádost. V aplikaci jsem nepodala zvlášť žádost o podporu, ale bylo mi potvrzeno, že v evidenci mě mají a mé potvrzení taky měli. Prý mi budou počítat nárok na podporu až ze dne 29.1. Opravdu se podpora počítá ode dne, kdy dostanou mou oficiální žádost? Ačkoliv jsem se zaregistrovala už 2.1. přes aplikaci a nahrála patřičný dokument k posouzení nároku pro podporu. K celé situaci se staví, tak že evidována sice jsem ale zažádáno mám oficiálně až k 29.1 bez ohledu na poslaný dokument a telefonát, kdy jsem se chtěla ujistit, že mám vše správně. Předem děkuji za jakékoliv rady. | Problematiku evidence na úřadě práce a nároku na podporu v nezaměstnanosti upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Podle § 39 odst. 1 tohoto zákona má na podporu v nezaměstnanosti nárok uchazeč o zaměstnání, který získal během posledních dvou let alespoň 12 měsíců důchodového pojištění, požádal úřad práce o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni přiznání podpory není poživatelem starobního důchodu. Podmínkou pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je tedy podání žádosti o podporu. Nahrát potřebné dokumenty od zaměstnavatele bohužel nestačí - je opravdu zapotřebí také vyplnit příslušnou žádost. Jestliže jste dne 2.1.2025 v aplikaci Jenda vyplnila pouze žádost o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, ale nevyplnila jste žádost o podporu, pak Vám úřad práce nemůže přiznat podporu od 2.1.2025, protože jste nesplnila podmínky stanovené zákonem. Postup úřadu práce je tedy v souladu se zákonem. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Manželka v žádosti o svěření dětí do péče uvedla veškeré náklady, co se týká dětí. Obědy, školkovné, družinu, kroužky atd. Soud svěřil děti do střídavé péče a vyměřil alimenty nám oběma. Můj dotaz zní, jestli mám povinnost jí přispívat polovinu na výše uvedené i mimo alimenty. Nebo je toto součástí alimentů. Děkuji. | Za situace, kdy jsou děti ve střídavé péči, se rodiče podílejí na mimořádných výdajích rovným dílem, resp. poměrově podle výše příjmu. Není to nikde zákonem takto stanoveno, ale soudy z této praxe vychází. Tedy školkovné, družina, kroužky, různé školní akce, to vše je hrazeno oběma rodiči mimo výživné. Pokud jde o obědy, strava je součástí výživného, nicméně praxe je pak taková, že každý rodič hradí např. jeden měsíc, tj. po měsíci se střídají. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Před uzavřením sňatku pořídil manžel nemovitost na hypotéku. Odhad nemovitosti byl 450.000 Kč a 450.000 si vzal na rekonstrukci, tedy celkem 900.000 Kč. Před sňatkem probíhala rekonstrukce, došly finance z hypotéky a já jsem další rekonstrukci financovala ze svých úspor. Po svatbě jsem také financovala dokončení rekonstrukce já. Celkem jsem do domu investovala cca 600.000 Kč (mám výpisy z účtů). 1) Je bráno celých 600.000 jako vnos a bude mi tedy při rozvodu vrácen? Nikde jsem nenašla jak spočítat valorizaci tohoto vnosu.2) Během manželství jsme dále doplatili hypotéku, přikoupili zahradu a dostavěli přístavbu - to vše by mělo být v SMJ, že ano? 3) Chtěla bych se ujistit, že uvažuji správně. Hodnota nemovitosti je cca 4.000.000 Kč. V době sňatku byla např. 1.500.000 (možná najdu fotky). Růst cen nemovitostí, přístavba, přikoupení zahrady navýšili cenu nemovitosti na dnešních 4.000.000. V době SMJ bylo tedy zhodnocení 2.500.000? Z toho se musí odečíst můj vnos (valorizovaný) a následně se zbytek částky rozdělí? Nebo nemám z těch 2,5 mil. na nic nárok a mám nárok jen na ten valorizovaný vnos?4) A je někdy nějaký vzorec podle čeho se vnos valorizuje? Podle inflace? Nebo se vnos zhodnotí ve stejné výši jako narostla cena nemovitosti?Předem moc děkuji. Ráda bych v nemovitosti zůstala s dětmi (zázemí, škola, atd.), ale nevím, jakou částku manželovi nabídnout. | K Vašim dotazům:
Ano, peníze, které jste měla naspořeny před manželstvím a vložila je do majetku manžela, byste měla získat zpět. Bude ale třeba věc detailněji případě rozvodu probrat s advokátem, protože bude třeba rozklíčovat, jestli se bude jednat o vnos do závazku (hypotéky) nebo tzv. bezdůvodné obohacení, tj. Vaše peníze jste investovala do majetku jiného. Pokud jde o výpočet valorizace, tak toto je velký problém, protože Ústavní soud sice posvětil valorizaci vnosu, ale už nesdělil, jak se bude vnos valorizovat a nechává tedy tuto otázku na řešení soudům, přičemž prozatím v tomto není žádná dostupná uspokojivá judikatura.
Ano, doplacení hypotéky, dostavba přístřešku, koupě zahrady - jedná se o SJM.
Vzhledem k tomu, že se jedná o nemovitost manžela, měla byste nárok na valorizovaný vnos a zhodnocení nemovitosti rekonstrukcí, což by musel ocenit znalec, nikoliv na rozdíl ceny v době pořízení a v době vypořádání. Vámi uvažované by se dalo použít pouze u majetku v SJM.
K valorizaci vosu jsem se již vyjádřila výše, neexistuje na to prozatím žádný obecně použitelný vzorec a bude se to postupně ladit až na základě různých soudních rozhodnutí. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Ráda bych věděla, jakým způsobem se lze bránit tomu, když bývalý manžel investuje do nákupu různých věcí, jejichž nákup bude spojen s dalšími výdaji i pro mne (např. koupil vířivku, kterou bude používat pouze on, ale jejíž používáním se tak zvednou náklady za placení poplatků za energie v domě, ve kterém dosud společně žijeme a jehož vypořádání není ještě ukončeno) apod. Náklady na bydlení hradíme prozatím "napůl", dům je v podílovém vlastnictví a jeho vypořádání bude trvat delší dobu. K vypořádání SJM u nás také dosud nedošlo. Děkuji. | V daném případě příliš obrany neexistuje. Musela byste si zaevidovat stav spotřeby před vířivkou a po vířivce a jednoduše mu nadbytek nehradit. Tj. nehradit náklady na půl, ale se zohledněním zvýšené spotřeby, což ovšem pro případ soudního sporu musíte prokázat. Dokud v domě žijte oba, je právní řešení zvýšené spotřeby energií velmi složité na dokazování, ne-li nemožné. |
Střídavá péče, adopce, osvojení, pěstounství | Jsem otcem nezletilé dcery (8 let), t.č. ve střídavé péči. S matkou dítěte jsme se domluvili na úpravě péče, a to, že bude v péči matky, a sepsali mimosoudní dohodu, kterou máme v nejbližších dnech (dnes 23.1.2025) podepsat. Před pár dny mi matka dítěte oznámila, že se i s dcerou stěhují mimo Prahu do okresu Jindřichův Hradec a dcera bude docházet do školy ve Strmilově. To vše bez mého souhlasu. Jak mám v této situaci postupovat? Mám smlouvu podepsat a pak řešit důsledky toho, že ji matka porušila (nevím jaké důsledku z toho pro matku plynou), a to pro mě dosti významným způsobem? Nebo nepodepisovat a rovnou se obrátit na OSPOD nebo to řešit soudem? Děkuji! S pozdravem Petr Klein. | Aktuálně nedoporučuji smlouvu o svěření dítěet do péče matky podepisovat, protože matka pak může tvrdit, že jste ji podepsal již v době, kdy jste věděl o jejím stěhování. Matka není bez Vašeho souhlasu oprávněna se s dcerou přestěhovat, měl byste situaci řešit co nejdříve soudně, protože pokud se matka odstěhuje a dcera bude zakotvena v novém bydlišti, bude tam mít školu, koníčky, kamarády, lékaře,... soud už matce návrat nenařídí, neboť to nebude již v zájmu dcery.
Tj. nyní byste měl k soudu podat jednak návrh na péči, může být střídavá a pak návrh na předběžné opatření, kterým se budete domáhat, aby se matka s dcerou neodstěhovala. Myslím, že byste si měl v dané situaci najmout advokáta www.advokatikomora.cz , protože se bude jednat o spor, kde je třeba postupovat rychle a profesionálně.
Stejně tak byste měl škole, kam má dcera nastoupit, zaslat nesouhlas se školní docházkou, škola pak nemůže dceru přijmout. Zkontrolujte si také na ohlašovně trvalých pobytů, zda matka dceři již nepřehlásila trvalý pobyt, pak máte právo jej dceři opět přehlásit do místa stávajícího.
Trvalý pobyt je totiž důležitý z hlediska spádovosti školní docházky. |
Rodinné právo | Moje přítelkyně se má v plánu rozvést. Ale pozoruji neustálé odklady rozhodnutí podání žádosti o rozvod manželství. Začínám být na pochybách, jak to se mnou myslí. Zda se vůbec chtějí rozvést. Na výživném na vlastní dítě jsou údajně domluveni (dceři je 10 let). Poslední zdůvodnění pro odklad podání žádosti o rozvod je ten, že manžel přítelkyně řeší soudní spor o novou výši výživného na dítě z předchozího manželství (jedná se o 15 letou dceru). Je toto opravdu překážkou pro řádné rozvedení jejich současného manželství? Domnívám se, že výživné na dítě z předchozího manželství nemá vliv na rozvod současného manželství pokud jsou na dítěti narozeném v tomto manželství domluveni. Děkuji. | Soudní řešení výživného na jiné dítě není překážkou pro rozvod manželství. Jediná varianta, která je reálná je ta, že pokud chce manžel na dítě z jiného vztahu výživné hradit co nejnižší, u soudu bude argumentovat tím, že má vyživovací povinnost k manželce, což je pak důvodem, že výživné na dítě by bylo nižší, protože manžel má vyživovací povinnost k manželce. Pokud by už byli rozvedeni, tak vyživovací povinnost k manželce nemá, a o to by bylo stanoveno vyšší výživné na děti. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Na úvod bych napsala, že ještě nejsme rozvedení, stále v manželství, ale žijeme již rok a půl od sebe, mám pouze v péči svěřenou naši dceru. Nyní se chci rozvést. Mám otázku ohledně SJM. V době manželství jsme koupili za naše peníze chatu, kde byl psaný jako vlastník pouze manžel. Tuto chatu ale nyní on prodal za 750.000 Kč, peníze měly být někam uloženy, ale nechal si je poslat na svůj účet, tudíž je může jen tak utrácet. Dále máme úvěr na rekonstrukci bytu, ve kterém bydlí on (je to byt jeho rodičů), kde jsem se podepsala jako spoluručitel. Úvěr se platil ze společného účtu, nyní rok a půl od mého odchodu platí on, rozvedení ještě nejsme. Na úvěru zbývá ke splacení přibližně 900.00 Kč. Moje otázka zní: Po manželovi pouze chci, aby mě nechal vypsat z úvěru, protože peníze z prodané chaty měli být použity na splacení úvěru, ale neučinil tak. On ale nesouhlasí a chce, abych mu vyplatila 100.000, že až potom mě z úvěru vypíše. Nepožaduji po manželovi žádné vyplacení, žádné peníze, žádný majetek a přijde mi to neférové. Přistoupí soud na můj návrh, když se zříkám všech peněz/majetku, nebo manžel má nárok po mě požadovat 100.000 Kč a nevypsat mě z úvěru, i přes to, že z majetku a peněz nic nechci? Popřípadě pokud by se nedalo dohodnout u soudu jinak a on mě z úvěru nevypsal, mám nárok na vyplacení nějaké částky z prodeje té chaty? Jak mám nejlépe postupovat? Děkuji za radu. | I když byla chata v katastru vedena jen na manžela, byla společným jměním manželů SJM a Vy tedy máte právo na polovinu peněz, které za chatu byly utrženy. S vyvázáním z úvěru to není tak jednoduché, protože banka není vázána tím, co rozhodne soud. Soud tedy nebude rozhodovat o povinnosti vyvázání z úvěru, protože banka - pokud nejsou splněny podmínky, prostě spoludlužníka či ručitele nevyváže. Tj. pokud manžel sám dobrovolně nezačne s bankou jednat a neučiní kroky k vyvázání, musíte počítat s tím, že v úvěru zůstanete. Proto byste se v rámci vypořádání SJM měla domáhat vyplacení poloviny částky za chatu a přijmout polovinu zbytku dluhu na úvěru. Je to jediná cesta, jak budete ochráněna, abyste nepřišla o peníze z chaty a ještě na Vás zůstal ležet dluh z úvěru. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Jsme spolu s manželem 8 let (2017-2025) a 3 roky manželé. Před svatbou jsem zdědila rodinný dům po prarodičích a v roce 2020 jsme se rozhodli, že si vezmeme na tento dům hypoteční úvěr, aby jsme dům dali do pořádku pro naše 3 děti. Hypotéku si tenkrát muž jakožto jediný pracující v rodině (já jsem od r. 2018 na mateřské) vzal na sebe, ale já mu ručím tím mým domem. Vše zpočátku bylo skvělé, pracovalo se na domě, hezky to utíkalo, ale najednou nastala změna o 360 stupňů. Na konci roku 2024 začali chodit už i dopisy od exekutorů, že manžel nesplácí hypotéku, sjednal si ještě úvěry, o kterých jsem já ani neměla zdání, dům není dodělaný a bojím se, že zbytek peněz z hypotéky už taky nemá. Co jsem mohla jsem poplatila z úspor, exekutoři ihned samozřejmě šli i po mé osobě, jakožto po manželce. A já se ptám, dá se nějak oprostit od těch dluhů, když jsem o nich ani nevěděla? Jak ochránit mojí nemovitost, abych o ní nepřišla? Samozřejmě se bojím i o to, abych nepřišla kvůli tomu i o děti. Nevím už momentálně co dělat, netuším prostě ani kolik těch úvěrů kde má a nemá, nechce o tom se mnou komunikovat, viděl že mu fungovalo že nějakou dobu lhal, takže to tak evidentně hodlá praktikovat dál. Už jsem z celé situace zoufalá a nevím co dělat, abych ochránila sebe, děti a majetek kterým ručím, protože nic jiného už nemám. Mám bohužel i dojem, že peníze z hypotéky zpronevěřil a nevím ani co dělat v tomto případě, jelikož banka má taky nějaké podmínky do kdy to má být dostavené, ale ty prostě bez financí nikdy nemůžeme splnit. Snad jsem to sepsala alespoň trochu srozumitelně a pochopitelně. Předem Vám děkuji za Vaší radu a pomoc. Hezký zbytek dne! | Vaše situace je složitá a velmi stresující, ale je důležité zachovat chladnou hlavu a začít problém systematicky řešit. Níže uvádím několik kroků, které můžete podniknout k ochraně sebe, svých dětí a vašeho majetku.
1. Ochrana vaší nemovitosti
Zjistěte, jaké zástavy jsou na nemovitosti:
Kontaktujte banku, u které máte hypotéku, a vyžádejte si informace o aktuálním stavu dluhu. Požádejte o výpis všech zástavních práv k nemovitosti.
Zkontrolujte katastr nemovitostí (např. přes nahlížení do katastru online), zda na domě není vyznačeno exekuční řízení nebo další zástavní práva.
Oddělení majetku (zúžení SJM):
Vzhledem k tomu, že jste manželé, spadají dluhy vašeho muže do společného jmění manželů (SJM), a vy tak za ně můžete být odpovědná. Abyste se ochránila, doporučuji okamžitě začít jednat o zúžení SJM.
Zúžení SJM je možné provést formou dohody u notáře, nebo pokud s tím manžel nesouhlasí, můžete podat návrh k soudu. Pokud soud rozhodne o zúžení, mohou být dluhy vašeho manžela odděleny od vašeho majetku.
Osobní vlastnictví nemovitosti:
Dům, který jste zdědila, není součástí SJM, protože jste jej získala před manželstvím a dědictví do SJM nepatří (§ 709 občanského zákoníku).
Nicméně pokud je nemovitost zajištěna hypotečním úvěrem, je dům ohrožen, pokud hypotéka není splácena. Prioritou je tedy zajistit splácení hypotéky.
2. Řešení dluhů manžela
Zjistěte rozsah dluhů:
Pokud vám manžel nechce poskytnout informace o svých dluzích, obraťte se na Centrální evidenci exekucí (CEE). Tam můžete za poplatek získat přehled exekucí vedených proti vašemu manželovi.
Požádejte banku o výpis transakcí souvisejících s hypotékou, abyste zjistila, jak byly prostředky čerpány.
Oddělení vaší odpovědnosti za dluhy:
Za dluhy, které si váš manžel sjednal bez vašeho vědomí a mimo potřeby rodiny (např. úvěry na osobní potřebu, hazard, atd.), nenesete odpovědnost (§ 732 občanského zákoníku). Pokud by věřitelé vymáhali tyto dluhy i po vás, můžete se bránit soudně a argumentovat, že o těchto dluzích jste nevěděla.
Jednání s věřiteli:
Pokud máte informace o konkrétních věřitelích (banky, nebankovní společnosti apod.), obraťte se na ně s žádostí o vyjasnění dluhů. Zároveň je informujte o své snaze zúžit SJM a o tom, že za dluhy manžela nehodláte odpovídat.
3. Právní kroky proti manželovi
Podání trestního oznámení (v případě zpronevěry):
Pokud máte podezření, že manžel peníze z hypotéky zpronevěřil nebo je využil na jiné účely, můžete podat trestní oznámení pro zpronevěru (§ 206 trestního zákoníku).
Důkazy: Jakékoli informace o tom, že prostředky byly využity jinak než na rekonstrukci (např. výpisy z účtů, komunikace s bankou apod.).
Žádost o rozvod a majetkové vypořádání:
Pokud situace s manželem není udržitelná a odmítá spolupracovat, zvažte podání návrhu na rozvod. V rámci rozvodu byste mohla požádat o soudní ochranu vašeho majetku.
Rozvod neznamená automatické vyřešení dluhů, ale umožní vám ochránit svůj majetek a zajistit, aby nové dluhy manžela již nespadaly pod vaše společné jmění.
4. Ochrana dětí a vašeho zdraví
Sociální služby: Pokud se bojíte, že by situace mohla ovlivnit péči o děti, obraťte se na Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Ten vám může pomoci řešit situaci i s ohledem na práva vašich dětí a případně asistovat při řešení finančních problémů.
Psychologická podpora: Situace, kterou procházíte, je psychicky náročná. Nebojte se obrátit na odborníka, například psychologa, který vám pomůže zvládnout stres a najít vnitřní sílu.
5. Další kroky
Právní poradenství: Kontaktujte advokáta specializovaného na rodinné a majetkové právo. Pomůže vám s návrhem na zúžení SJM, podáním trestního oznámení nebo s ochranou vašeho majetku.
Dluhové poradenství: Obraťte se na dluhové poradny (např. Poradna při finanční tísni nebo Člověk v tísni). Tyto organizace vám zdarma pomohou s analýzou situace a návrhem řešení.
Konsolidace dluhů: Pokud je to možné, zvažte konsolidaci nebo refinancování hypotéky, abyste mohla situaci lépe zvládnout.
Shrnutí
Vaše zděděná nemovitost je chráněná před dluhy, které nejsou spojeny s hypotékou, ale zástavní právo banky ohrožuje váš dům, pokud hypotéka není splácena.
Za úvěry, které manžel sjednal bez vašeho vědomí a mimo potřeby rodiny, nenesete odpovědnost.
Důležitým krokem je zúžení SJM, které ochrání váš majetek před budoucími dluhy.
Pokud máte podezření na zpronevěru nebo úvěrový podvod, zvažte trestní oznámení.
Pokud byste potřebovala pomoci s konkrétním dokumentem (výzvou, návrhem na zúžení SJM, apod.), dejte vědět. Rád Vám jako advokát pomůžu!
Nebo využijte služeb jiného advokáta - www.advokatikomora.cz |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | V manželství jsme koupili větší byt, který byl financován z prodeje bytu a chalupy (obojí koupeno a psané na muže, před uzavřením manželství). Nový byt, koupený v manželství je napsán pouze na muže, který splácel hypotéku a jednorázově ji doplatil. Muž finančně zajišťoval bydlení a vše co je součástí bytu, žena se starala o náklady spojené s provozem - zabezpečení chodu domácnosti a vybavení pro děti. V případě rozvodu - má žena nárok na část bytu? Manželství trvá 15 let. | Pokud byl byt koupen v době manželství a pořízen za peníze z prodeje majetku manžela a ještě doplácený hypotékou, která se již brala v manželství a hlavně splátky byly hrazeny z příjmu manžela, pak je byt součástí společného jmění manželů SJM.
Není pak rozhodné, na koho je napsaný v katastru nemovitostí ČR, ale v okamžiku, kdy byl financován i prostředky ze SJM, což splátky hypotéky z příjmu manžela jsou, neboť příjem je SJM, je byt opravdu součástí SJM. Pak se v případě rozvodu manželství bude byt dělit (vypořádávat) tak, že se vezme hodnota bytu, z té se odečtou vnosy manžela, což jsou peníze z jeho bytu a chalupy a zbytek s rozdělí na půl. Na tuto půlku má pak manželka nárok, manžel má nárok na hodnotu odpovídající této půlce plus jeho vnosy, tj. peníze investované z prodeje bytu a chalupy. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Pobírala jsem příspěvek na bydlení v nájmu, který skončil 31.7.2024. Zapomněla jsem ale ukončení nájmu nahlásit a vidím, že mi dávka byla odeslána ještě i v srpnu a září (dřív jsem si toho bohužel nevšimla). Nyní jsem začala bydlet v novém nájemním bytě a chci o příspěvek žádat znovu. Případ předchozího bytu, ale není v aplikaci Jenda uzavřený. Doložím smlouvu o ukončení prvního nájmu a počítám s vrácením dvou dávek za srpen a září. Může mi být uložena pokuta za pozdní vrácení? A může mi být nová žádost o příspěvek v novém bytě z těchto důvodů zamítnuta? Díky za odpověď. | Podmínky pro nárok na příspěvek na bydlení a jeho výplatu upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Podle § 57 odst. 1 tohoto zákona se příspěvek na bydlení vyplácí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležel, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Je tedy otázkou, zda Vám opravdu vznikl přeplatek na příspěvku na bydlení za dva měsíce - částka vyplacená v měsíci srpnu mohla být příspěvkem za měsíc červenec, kdy jste ještě měla platnou nájemní smlouvu. Je tedy možné, že budete muset vrátit pouze příspěvek vyplacený v měsíci záři.
Za to, že jste úřadu práce nedoložila ukončení nájemní smlouvy a že Vám z tohoto důvodu pravděpodobně vznikl přeplatek na dávce, Vám žádná pokuta nehrozí. Stejně tak Vám z tohoto důvodu nemůže být zamítnuta nová žádost o příspěvek na bydlení. Jste povinna vrátit pouze neoprávněně vyplanou částku příspěvku.
Pokud byste přeplatek nemohla uhradit jednorázově, můžete se s úřadem práce dohodnout na jeho uhrazení v několika měsíčních splátkách. |
Společné jmění manželů, SJM | S manželkou nežijeme ve společné domácnosti, ale nejsme rozvedení. Když mám peníze z dědictví po rodičích, nespadají do SJM, ale můžu z těchto peněz koupit nemovitost? Nebude pak manželka mít na nemovitost nárok? Případně jak postupovat. Děkuji. | Pokud jste peníze z dědictví nemísil s penězi na běžném účtu, pak nákup bytu z těchto peněz bude jen Vaší transakcí a byt tedy bude pouze Váš. V případě rozvodu by manželka na vypořádání z bytu nárok neměla.
Pozor ale na situaci, kdy byste byt např. pronajímal, neboť výnosy a užitky z majetku, který není SJM, již do SJM spadají, tedy např. nájem z bytu v případě jeho pronájmu je součástí SJM, stejně jako kdyby jste byt rekonstruoval, pak by měla manželka nárok na zhodnocení bytu. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Píši ohledně rozvodu mého bratra. Už má první dvě etapy soudem vyřešené (děti, samotný rozvod). Nyní se řeší poslední část - majetkové vyrovnání. Jelikož vždy hypotéku a vše okolo platil on, bývalá manželka dělala dluhy/exekuce, které musel platit také on, má i tak bohužel ze zákona právo na půl hodnoty nemovitosti, do které nepřinesla žádné peníze (většinu času byla i na mateřské). Nyní je již rok vdaná za nového muže. Fixace společné hypotéky končí teď v červnu a nadále ji platí pouze bratr. Rád bych se touto cestou informoval, zda toto období, kdy je nově provdaná při majetkovém vyrovnání bude započítáváno pouze bratrovi (ne do SMJ), nebo zda to nehraje roli a nemá tak cenu mu pomáhat se splácením po navýšení splátek, popřípadě uhrazení části hypotečního dluhu (doplácel bych případný rozdíl já) u nové fixace, protože to nebude nijak zohledněno při vypořádání? A spíše tak ulehčíme bývalé manželce, které je úplně jedno, že je vázaná také v hypotéce a přesto nemá zájem cokoliv splácet a vyhýbá se domluvě o majetku. Dále bych se rád zeptal na financování nemovitosti. Na pozemek a tepelné čerpadlo bratr dostal darem od našich rodičů 400.000 Kč v době manželství. Budou se tyto peníze připisovat při vyrovnání do spoluvlastnictví, nebo pouze bratrovi? Děkuji moc.
---------------------------------Doplňující dotaz: Děkuji za odpověď. Rád bych se ještě informoval na to, jakou má mít formální stránku při dokazovaní u soudu dar od rodičů. Rodiče jsou zvyklí disponovat většinově hotovostí, tudíž předávali peníze vícekrát hotově, a to 150 000 Kč na čerpadlo a 70 000 Kč na fasádu + 250 000 Kč na pozemek – ty byly vzaty ze spoření na bratrovo jméno. Postačí čestné prohlášení bratra, že peníze dostal v hotovosti (smlouvu s rodiči nemá)? Nebo je nutné dohledávat výpisy výběrů u bank rodičů a spárovat s fakturami, popřípadě dohledat faktury jednotlivých věcí a zajít za zhotoviteli a požádat je o svědectví, popřípadě svědectví mých rodičů?
Dále bych se chtěl zeptat, jestli se nějak bere v potaz při vypořádání nominální hodnota darů obdržených na zmíněné věci v době začátku manželství, když teď díky inflaci apod má dům/pozemek vyšší hodnotu než na začátku stavby?Při splácení je anuita rozdělena na splátku samotné jistiny a úroků. Při případném vypořádání se bude odečítat celá anuita, kterou bratr zaplatil po rozvodu, nebo jen splacená jistina? Děkuji. | Důležité je pouze to, jaká byla situace do rozvodu. Tj. splátky hypotéky do rozvodu se mají za to, že hradili oba manželé, tedy dluh ke dni rozvodu se dělí na půl. To, co bratr uhradil po rozvodu, jde již jen z jeho peněz a bude se započítávat pouze ve prospěch bratra. Tj. bude zohledněno, že aktuálně po rozvodu dluh hradí už pouze jen bratr ze svých prostředků. Pokud dostal bratr peníze od rodičů v průběhu manželství, je to jeho vnos do SJM a bude se vypořádávat tak, že tento vnos musí dostat zpět celý, tedy tyto peníze budou jen v jeho prospěch a manželka na ně nemá nárok. Tj. pokud by se vypořádával dům, vezme se jeho hodnota, od ní se odečte bratrův vnos a zbytek hodnoty se dělí na půl.
________
ODPOVĚĎ NA DOPLŇUJÍCÍ DOTAZ:
Prokázat existenci vnosu lze listinami, výpověďmi svědků. Důkazy si hodnotí soud sám, takže záleží na něm, zda bude mít v kontextu celé situace za prokázané, že peníze od rodičů byly skutečně poskytnuty. Důkazy by měly být soudu doloženy tak, aby vznikla co nejmenší pochybnost o tom, jak situace skutečně byla, takže výpisy z účtů jsou určitě dostatečným důkazem, který by měl být podpořen výpovědí svědků i smlouvami. Ale soud samozřejmě může vzít úvahu, že se jedná o situaci, kdy si rodina může cokoliv odsvědčit, proto je dobré mít jako důkaz výpisy z účtů.
Pokud jde o valorizaci vnosů, tak v posledních měsících zde byl poměrně turbulentní přístup soudů, neboť Nejvyšší soud uzavřel, že se vnosy nevalorizují, pokud se manželé nedohodli předem na valorizaci, ale následně Ústavní soud toto rozhodnutí sepsul a uzavřel, že se vnosy valorizují, přičemž kouzelně doporučil, že si soudy mají valorizaci umět spočítat samy, takže bohužel k bližšímu mechanismu se Vám nemám jak vyjádřit a musíme vyčkat na praxi soudů.
Pokud jde o splácení, bude se brát v úvahu celá částka, kterou bratr splatil, a není rozhodné, zda byla připsána na jistinu nebo na úroky. |
Společné jmění manželů, SJM | Dostala jsem plnění od pojišťovny jako pozůstalá po sestře, která se stala obětí autonehody. Plnění s uvedením mého jména přišlo na manželův účet, protože já svůj nemám. Je toto plnění předmětem dědického řízení jako společný majetek manželů a má na něj nárok dcera manžela z prvního manželství? Protože si to její matka nepřála, tak ji osobně neznám a ani jsem se s ní nikdy nesetkala. Děkuji za odpověď. | Odškodnění za psychické útrapy způsobené smrtí blízké osoby do společného jmění manželů nepatří. Nicméně pro případ úmrtí manžela rozhodně doporučuji, aby Vám manžel tyto peníze vyplatil na nějaký Váš soukromý účet, protože pokud by se s manželem něco stalo, notář bude postihovat celý zůstatek na účtu manžela a Vy budete muset prokazovat, že tyto peníze nejsou součástí SJM a hlavně mohou zůstat na účtě, který bude třeba k dispozicím např. zablokovaný. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Bydlím v bytě na smlouvu o zřízení služebnosti bytu, věcné břemeno bytu - jako oprávněná. Povinný po mě žádá placení nájmu, jsem v invalidním důchodu a chtěla bych se zeptat, zda mohu žádat o příspěvek na bydlení, kde v aplikaci vyplním výši nájmu. Děkuji za váš čas a pěkný den. | V případě, že bydlíte v bytě na základě služebnosti bytu (věcné břemeno), situace s placením nájmu a možností žádat o příspěvek na bydlení závisí na několika faktorech:
1. Povaha služebnosti bytu
Pokud služebnost bytu byla zřízena bezplatně (tedy v souladu se zákonem máte právo byt užívat bez placení nájmu), pak by povinný neměl po vás nájem požadovat. To závisí na znění smlouvy o zřízení služebnosti.
Pokud služebnost zahrnuje povinnost hradit nájemné, mělo by to být ve smlouvě jasně uvedeno. Pokud povinný žádá nájem bez opory ve smlouvě, je jeho požadavek sporný.
2. Žádost o příspěvek na bydlení
Příspěvek na bydlení se počítá na základě doložených nákladů na bydlení, což zahrnuje nájemné, poplatky za energie, vodu, teplo apod.
Pokud máte platit nájemné na základě dohody nebo smlouvy, můžete jej uvést jako součást nákladů na bydlení v žádosti o příspěvek.
Důležité: Pokud služebnost bytu nezahrnuje placení nájmu a platíte jen náklady na energie nebo jiné služby spojené s užíváním bytu, můžete uvést pouze tyto náklady.
3. Doporučení
Prověřte smlouvu o služebnosti: Ujistěte se, zda je placení nájmu povinností vyplývající z této smlouvy. Pokud nikoliv, povinný nemá právo nájem požadovat.
Žádost o příspěvek na bydlení:
Pokud platíte nájemné na základě dohody, uveďte jej v žádosti jako součást nákladů na bydlení.
Pokud nájemné neplatíte a hradíte pouze provozní náklady (energie, voda apod.), uveďte pouze tyto výdaje.
Kontaktujte Úřad práce: Pro konzultaci a ověření náležitostí žádosti o příspěvek na bydlení můžete kontaktovat Úřad práce. Poskytnou vám informace o tom, které náklady je možné zahrnout do žádosti. |
Střídavá péče, adopce, osvojení, pěstounství | Můj dotaz se týká domácích mazlíčků. Abych byl konkrétní, s bývalou přítelkyní jsme si pořídili psa, kdy jsme detaily výběru a koupě řešili na dálku, jelikož jsem byl několik měsíců mimo ČR. Podařilo se mi obstarat kontakt a dojednat další postup s majitelkou chovné stanice pomocí emailové komunikace. Následně přítelkyně vše dořešila, včetně podpisu rezervační a následně kupní smlouvy. Po nějaké době jsme se rozešli a jelikož právě ona má k dispozici dům mimo město a já se stěhoval na byt, tak pes zůstal s ní. K fence máme oba velmi blízký vztah a bohužel došlo k tomu, že se stala předmětem až vydírání, kdy jakékoli nepřistoupení na dobu, místo nebo nesdělení v očekávaném předstihu, kdy přesně mohu psa vyzvednout a vrátit, končí vyhrožováním, že mi už nebude "půjčena". Dostávám se tak do situace, kdy musím celý svůj program přizpůsobit a "podlejzat", abych vůbec mohl vidět svého psa, což za prvé svazuje ruce a zadruhé je až nedůstojné. Je mi jasné, že největší páka je podpis na smlouvě, nejsem si však jist jak by se postupovalo při soudním řízení? Smlouvu podepsala přítelkyně, která momentálně hradí veškeré náklady a stará se o výcvik. V mých rukou je emailová korespondence do doby než jsem předal řešení na bývalou přítelkyni. Bohužel platba proběhla hotově a mám tedy pouze záznam o výběru z bankomatu. Následně mám už jen komunikaci z chatu, kdy jsme spolu řešili detaily pořízení psa. Několikrát mi nabízela finanční vyrovnání nákladu při koupi výměnou za to, že se vzdám možnosti ji vídat, na což jsem samozřejmě nepřistoupil. Je možné v této situaci něco řešit resp. něčeho docílit? Mockrát děkuji. | Pejsek sice není věc, přesto se na něj použijí ustanovení občanského zákoníku týkající se věcí, a to do té míry, do jaké to dovoluje jeho povaha. Proto i pejska můžete mít ve spoluvlastnictví, pokud jste si jej pořídili společně. A není ani vyloučeno, abyste měli pejska ve "střídavé péči". Obecně platí, že nemohou-li se spoluvlastníci na správě společně věci (pejska) dohodnout, mohou se obrátit na soud. Ale obávám se, že takový postup by byl ve Vaší situaci obtížný. Je otázkou, zda budete mít dostatek důkazů k tomu, abyste v případném soudním sporu své spoluvlastnictví k pejskovi prokázal, event. prokázal, že jste se s Vaší bývalou partnerkou domluvili na určité formě střídavé péče o psa i po rozchodu. Pokud je to možné, doporučila Vám spíše se pokusit uzavřít s bývalou partnerkou písemnou dohodu. Pro tyto účely můžete zkusit zvážit i služby právníka, který by Vám mohl pomoci dohodu sjednat.
Ještě podotýkám, že pokud by Vaše bývalá partnerka spoluvlastnictví nerozporovala, ale navrhla jeho zrušení a vypořádání, mohl by soud přiřknout pejska jednomu z Vás a druhému přikázat vyrovnání. Přitom by pravděpodobně zohlednil fakt, že u Vaší bývalé partnerky pejsek tráví více času, navíc výběh na zahrádce u domu by mohl také hovořit spíše v její prospěch. Proto bych tedy volila (raději než soudní spor) cestu dohody. |
Společné jmění manželů, SJM | Dotaz se týká akcii v běžném režimu SJM. V případě, že nakoupím akcie/ETF před manželstvím je jasné, že zůstávají v mém výlučném majetku i za jeho trvání.1. Jak je to ale v případě, když bych akcie/ETF nakupovala během manželství, ale pouze z odděleného účtu, kde bych měla uložené prostředky nabyté pouze před manželstvím a na tento účet nikdy nepřišla mzda, která by mohla “smísit” mé výlučné prostředky s prostředky SJM?2. Pokud akcie ve výlučném vlastnictví prodám za trvání manželství, zisk je součást SJM. Jak je to v případě, kdy akcie/ETF ve výlučném vlastnictví neprodám a nastane rozvod? Dohledala jsem i právní názory, kdy se zvýšení hodnoty neprodané akcie ve výlučném vlastnictví (tedy nerealizovaný zisk) považuje za součást SJM a je nutné tento nerealizovaný zisk do vypořádaní SJM zahrnout. Předem Vám děkuji za odpověď. | Dobrý den,
k Vašim dotazům:
Pokud akcie kupujete v době manželství z peněz, které jste měla prokazatelně naspořené před manželstvím a nedošlo k jejich smísení s penězi ze SJM, pak jsou akcie (cenné papíry) skutečně jen Vaše a v případě rozvodu nebudou předmětem vypořádání SJM.
Ano, pokud akcie prodáte, je zisk součástí SJM (podobně jako třeba nájem z bytu ve výlučném vlastnictví jednoho manžela). Pokud byste si akcie nechala a tyto získaly na hodnotě v průběhu manželství, pak je nárůst hodnoty součástí SJM, dle komentářové literatury i odborných článků by ziskem měl být nikoli pouze vyplacený výnos, ale i samotný nárůst hodnoty majetku. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Bydlím v nájmu v bytě 3+1 a mám dva podnájemníky, jež mají se mnou podnájemní smlouvy. Celkem nás v tomto bytě bydlí tedy tři lidi. Pobírám příspěvek na bydlení a posuzovanou osobou jsem jen já. Úřadu práce dokládám svůj příjem z invalidního důchodu, z práce, a od dvou podnájemníků. Jako náklad na bydlení je nájem a záloha na služby, jež měsíčně platím celé sám majiteli bytu. Mají nárok na nějakou část z tohoto příspěvku, jež chodí na můj účet, i tito dva podnájemníci? Děkuji předem za odpověď. | Podle zákona o státní sociální podpoře, který problematiku příspěvku na bydlení upravuje, má při splnění dalších podmínek nárok na příspěvek na bydlení vlastník či nájemce bytu. Za nájemce bytu se pro účely tohoto zákona považuje i podnájemce celého bytu, který byt užívá se souhlasem vlastníka bytu.
Protože Vaši podnájemníci neužívají celý byt, ale bydlí v bytě společně s Vámi, je příspěvek na bydlení pouze Vaším příjmem a Vaši podnájemníci na něj (ani na jeho část) nemají žádný nárok. Pokud by potřebovali finanční pomoc při úhradě nákladů na bydlení, mohou zkusit požádat o doplatek na bydlení, který je dávkou pomoci v hmotné nouzi. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Mám dotaz ohledně vypořádání společného jmění manželů SJM. Před vznikem manželství jsem zdědil dům, tudíž je můj. Za vzniku manželství, které trvalo 18 let se sjednala hypotéka na 700.000 Kč, která sloužila na výměnu střechy a různé rekonstrukce. Ostatní úpravy na mém domě se dělali svépomocí, za pomoci známých, přátel a rodiny. Nyní došlo k rozvodu a bývalá manželka po mě chce určitou finanční částku, konkrétně 1.200.000 Kč jako vypořádání SJM, nemá žádné faktury ani účtenky atd., pouze dokumenty k výše zmiňované hypotéce a foto dokumentaci, jak můj dům vypadal před a po rekonstrukci no a mě se zdá tato částka vysoká a myslím, že se chce na můj úkor obohatit. Samozřejmě chápu a vím, že na něco určitě právo má, ale jak v tomto případě postupovat, když dohoda o vypořádání není možná jelikož každý z nás má úplně jinou představu o sumě? Dohoda s bývalou prostě není možná. Díky za odpověď. | Pokud není dohoda možná, pak Vám nastíním, jak by věc zvažoval soud. Pokud je prokazatelné, že se do nemovitosti jednoho z manželů investovalo v průběhu manželství z peněz, které jsou součástí SJM, pak by se musel na zhodnocení nemovitosti dělat znalecký posudek. Tj. není rozhodné, kolik peněz se z hypotéky investovalo, ale je důležité, aby bylo prokázáno, v jakém stavu byla nemovitost před rekonstrukcí a po ní. A toto by byl schopen ocenit pouze soudní znalec, který by ale musel znát stav nemovitosti před rekonstrukcí a po ní. Pouze ze splácené hypotéky nelze vycházet, ovšem je otázkou, jestli byla nemovitost v průběhu manželství skutečně zhodnocena takovou částkou, aby si manželka mohla úspěšně nárokovat 1.200.000,-Kč.
Pokud se tedy nedohodnete, tak by manželka musela svůj nárok prokazovat u soudu, tj. musela by podat žalobu o vypořádání SJM. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Obracím se na Vás otázkou k vypořádání SJM. Tři měsíce před uzavřením manželství jsem koupil byt v osobním vlastnictví, který je v katastru zapsán na mé jméno. Pořizovací cena bytu byla 1.660.000 Kč. Větší část (900.000 Kč) jsem uhradil před manželstvím a zbytek (760.000 Kč) jsem splácel hypotékou - rovněž uzavřená na mé jméno před vznikem manželství. Vše jsem platil z mých prostředků, manželka nepřispěla nic. V uzavřeném manželství jsem pak splácel pouze 11 měsíčních splátek po 3.580 Kč a následně jsem se rozhodl zbytek hypotéky doplatit z našetřených peněz, které jsem měl na účtu a v hotovosti před vznikem manželství (doplatek s úroky činil asi 780,000 Kč). Bude mít manželka v případě vypořádání SJM v této souvislosti nějaké nároky? Dle mého názoru maximálně na část z oněch 11 splátek hypotéky, tam by se měl ale nějak započíst rozdíl k průměrné ceně běžného nájmu v danou dobu.... Děkuji za odpověď. | S ohledem na judikát - Rozsudek Nejvyššího soudu z dne 28.1.2021, sp.zn. 22 Cdo 3428/2020, nebude mít manželka právo na vypořádání splátek hypotéky, pokud jste byt užívali jako rodina, a pokud by splátky nebyly vyšší, než měsíční nájem v dané lokalitě.
Pokud jste i jednorázový doplatek za byt uhradil z peněz, které jste měl prokazatelně našetřené na účtu před manželstvím, nebude mít manželka na vypořádání z bytu vůbec nárok, a to z žádné částky. |
Společné jmění manželů, SJM | Jako bývalý voják z povolání pobírám výsluhový příspěvek. Začal jsem ho pobírat před svatbou. Započítává se výsluhový příspěvek do SJM? 20 Lze použít Cdo 2294/2007 k tvrzení, že tomu tak není? | Dobrý den,
dle uvedeného judikátu výsluhový příspěvek poskytovaný podle zák. č. 221/1999 Sb. nemá povahu mzdy ani jiného příjmu ve smyslu § 299 o. s. ř. Výsluhový příspěvek ve smyslu § 33 odst. 1 zákona č. 76/1959 Sb. , o některých služebních poměrech vojáků, je chápán jako určitá kompenzace práce vykonávané ve ztížených podmínkách, kompenzace určitých omezení vyplývajících z charakteru práce v ozbrojených silách, tedy jako součást dávek sociálního charakteru souvisejících s ukončením služebního poměru. Není však součástí tzv. služebního příjmu a ani součástí platu příslušníků ozbrojených sil.
Byť jsem nikde nenalezla konkrétně v komentáři uvedeno, zda je výsluhový příspěvek součástí SJM či nikoliv, dle výkladu provedeného výše uvedeným judikátem by součástí SJM být neměl, neboť se váže přímo k osobě, která jej získala právě jako určitou kompenzaci popsanou výše. |
Rodinné právo | Je možné zažádat o nesporný rozvod 6 měsíců po svatbě, když spolu prokazatelně již 5 měsíců nežijeme? Děkuji za odpověď. Pavlína | Podle § 757 Občanského zákoníku
(1) Připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud
a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí,
b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,
c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.
Tedy návrh na nesporný, smluvený rozvod, můžete podat k soudu až rok po svatbě. |
Společné jmění manželů, SJM | S manželem jsme svoji už 34 let. Máme 2 dospělé děti a 16 letého syna. Před 4 roky si manžel začal půjčovat peníze od nebankovních společností. Nikdy mi neřekl, na co všechny tyto peníze potřeboval. Půjčky byly nejdříve menší pak i větší, ale s pořádně vysokými úroky. Když je nezvládal splácet, začali po něm dluhy vymáhat. Začaly mu chodit dopisy, které se snažil přede mnou ukrývat, pořád mu volali, i o víkendech. Neměl to však jak splácet. Zpočátku jsem jeho dluhy platila ze svých úspor, protože jsem se bála o dům, který jsem zdědila a v němž jsme žili od r. 1996. Vymahači dokonce 2x navštívili mě v mé práci a vyhrožovali! Hrozně jsem se bála a doplatila jsem co se dalo. Jenže manžel přesto po pár měsících klidu začal dělat dluhy znovu. A znovu nezvládl platit vysoké splátky s nekřesťanskými úroky. Před 2 lety jsem si nakonec na sebe vzala postupně tři půjčky od bank (on pochopitelně nemohl). Tím jsme ty nebankovní poplatili a já věřila, že je to za námi a půjčky za 3 roky splatíme. Mohlo to tak být. Tyto půjčky mi muž splácel. Na jaře 2024 se však provalily jeho další nové půjčky. Tyto jsem nakonec včetně 3 bankovních půjček zkonsolidovala u své banky, aby byla splátka jen jedna a únosná. Byla z toho tedy 1 půjčka a na splácení mi peníze manžel posílal a posílá, to si hlídám. Opět jsem mu uvěřila, i když jsem se zadlužila prakticky já, Jenže si můj manžel na podzim 2024 půjčoval někde znovu a provalilo se to vše na konci roku. Pokaždé mi to dokázal zatajit. Abych ochránila majetek, přestože nás spojuje tolik let a mám ho stále ráda, musím něco udělat. Měla jsem to udělat dříve, ale vždy jsem mu znovu a znovu uvěřila, protože nás spojuje 30 dobrých let. Původní dům jsem v roce 2023 prodala, protože byl hodně starý a vyžadoval stále nějaké rekonstrukce a koupila jiný, menší, byla bez nutnosti oprav a rekonstrukcí. Tento dům je opět stejně jako původní, zapsán v katastru jen na mě, ale nejsem si jista, jestli je to dostatečné a je tak ochráněn + další nemovitý majetek. Nyní již nemám úspory, ty jsem zaplatila za manželovy dluhy již dříve. Budu si tedy muset znovu u banky půjčit další peníze, jestli to půjde, aby se rychle nové dluhy zaplatily, nenarůstaly úroky atd. Jak se ale pak mohu konečně a spolehlivě dle práva ochránit? Rozvodem? Dá se s tím něco udělat? Může tu bank. konsolidaci u mé banky převzít u rozvodu na sebe (uznat tento dluh)? Můžeme zůstat manželi a přitom majetek před jeho dluhy ochránit? Prosím poraďte mi, jak ochránit nemovitý a movitý majetek v této situaci? Předem vám děkuji a přeji hezký den. | Toto je bohužel velice smutná situace a nemá pro Vás příliš kladné řešení. Dluhy, které již vznikly za manželství, jsou součástí společného jmění manželů, a i kdyby je manžel "vzal na sebe", v případě, že nebudou spláceny, půjdou exekutoři po Vás. A to i v případě, že byste s rozvedli. Kromě předmanželské smlouvy je možné kdykoliv v průběhu manželství sepsat formou notářského zápisu i tzv. zúžení společného jměmní manželů SJM, kdy od okamžiku sepisu můžete SJM rozdělit a dluhy, které by manžel opět udělal, by byly již jen jeho. Ale týká se to pouze dluhů do budoucna, nikoliv stávajících. Ty už jsou součástí SJM a nelze nijak ošetřit, abyste byla před věřiteli chráněna.
Manžel se sice může zavázat, že je bude hradit pouze on, ale taková dohoda není pro věřitele závazná, to by věřitelé museli výslovně souhlasit s tím, že jediným dlužníkem bude do budoucna manžel. |
Rodinné právo | Manželka, se kterou žijeme odděleně 5 let, je od října 2024 ve vězení v Rumunsku za výrobu drog. Našla si nějakého rumunského advokáta, který přestal komunikovat a manželku není možné kontaktovat. Potřebuji poradit, jak postupovat, abych se mohl nechat rozvést. Máme dvě děti, jedno nezletilé. Soudně určená střídavá péče, obě děti však z výše uvedeného důvodu žijí u mě. Na advokáta bohužel nemám dostatek financí. Předem děkuji za odpověď. | Podejte k soudu, v jehož obvodu jste měli poslední společné bydliště, návrh na rozvod a napište do návrhu, že manželka je nekontaktní na neznámém místě v Rumunsku. Soud učiní potřebná šetření a pokud manželku nenalezne, ustanoví jí v ČR z důvodu neznámého pobytu opatrovníka - advokáta, který k soudu půjde místo ní a soud může manželství rozvést i bez účasti manželky, pouze za účasti jejího opatrovníka. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Od 13.10.2024 jsem na nemocenské (dočasná pracovní neschopnost DPN) až do teď (leden 2025). V listopadu 2024 jsem pracoval z domova a v prosinci 2024 mi za odvedenou práci přišla výplata na účet. Sebere mi OSSZ (sociálka) nemocenskou pokud uvidí, že za mě šéf platil sociální a zdravotní v listopadu? Díky, J. | Podstatou dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance jako důležité osobní překážky v práci je, že představuje právem uznanou nemožnost plnění základních pracovněprávních povinností, a vzhledem k tomu rovněž suspenzi pracovního závazku. Zaměstnanec nemůže v době pracovní neschopnosti vykonávat pojištěnou činnost.
Nemocenské dávky (od státu) nebo náhrada mzdy (od zaměstnavatele) nahrazují příjem ze zaměstnání či podnikání. Během pracovní neschopnosti proto nemocný nesmí vykonávat práci, z níž tyto dávky dostává.
Jestliže zaměstnanec pobírá jak nemocenské, tak mzdu/plat z pojištěné činnosti, a OSSZ tuto skutečnost zjistí, bude pravděpodobně požadovat navrácení dávky zpět. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Pracuji jako řidič autobusu 31 let. V dohlední době chci odejít do předčasného důchodu. Jsem občan SR (v ČR žiji a pracuji od r. 2011). Dle platných zákonů SR v den podání žádosti na předčasný důchod nesmím být sociálně pojištěný - tudíž nesmím pracovat. Budu muset jít do evidence uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR - pokud mi česká i slovenská strana vyřídí žádost o předčasný důchod. Žádost se sepisuje v ČR, česká strana odešle roky v ČR a pak se posílá do Bratislavy a tam se spočítá důchod). Tudíž celý proces trvá i víc jak 6 měsíců. Moje otázka zní - je možné uzavřít se zaměstnavatelem dohodou o ukončení pracovního poměru (nepožadoval by jsem odstupné)? Jde o to, že pokud by jsem dal já výpověď a šel na Úřad práce, tak mi zkrátí podporu v nezaměstnanosti o 50%. Pokud by jsem se se zaměstnavatelem nedomluvil na výpovědi a musel by jsem dát výpověď já, zohledňuje takové případy úřad práce? | Výši podpory v nezaměstnanosti po ukončení pracovního poměru upravuje § 50 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Podle tohoto ustanovení platí, že: V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Vážné důvody (pro ukončení zaměstnání) jsou pak vymezeny v § 5c téhož zákona - podání žádosti o předčasný důchod ale vážným důvodem pro ukončení zaměstnání není.
Z výše uvedeného vyplývá, že ať už podáte výpověď Vy nebo uzavřete se zaměstnavatelem dohodu o ukončení pracovního poměru, pokud nebudete mít k výpovědi nebo dohodě tzv. vážný důvod (viz § 5c zákona o zaměstnanosti), bude Vaše podpora v nezaměstnanosti již od počátku evidence na úřadě práce činit jen 45% Vašeho průměrného čistého měsíčního výdělku.
Takto to stanovuje zákon a úřad práce nemůže postupovat v rozporu se zákonem. |
Společné jmění manželů, SJM | Co se započítává do SJM, v případě, že manželé nejsou rozvedeni, ale nežijí spolu delší dobu ve společné domácnosti. | Do SJM se započítává vše, co manželé v době manželství nabyli. Pokud ale již dlouho bydlí odděleně, lze při vypořádání SJM uplatnit tzv. disparitu podílů, kdy soud bude jednotlivé položky vypořádávat podle toho, kdo se o jejich nabytí více zasloužil. Je na soudu, jakým procentem přizná podíl na SJM kterému z manželů.
__________________________
Více k problematice vizte také:
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/sjm.html |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Máme s manželem byt v SJM financovaný hypotékou. Nyní začínáme řešit rozvod. Manžel byt chce přenechat mě. Z hypotéky ho nejspíše banka nevyváže. Byt prodávat nechci kvůli dětem. Lze nějak manžela i přes vinkulaci odebrat z katastru nemovitostí? Např. zúžením SJM a pak darovací smlouvou? Jde mi o to, že pokud bude manžel stále v katastru nemovitostí a já budu mít možnost pak hypotéku splatit jednorázově, aby nemohl přijít a chtít po mě vyplatit polovinu hodnoty nemovitosti. Sice tvrdí, že nic nechce, ale chci to mít smluvně ošetřené. Předem děkuji za zodpovězení dotazu. | Dobrý den,
Ano, je možné situaci vyřešit právně tak, aby byl byt výlučně vaším vlastnictvím, i když hypotéka zůstane nadále vedena na oba manžele. Postup by mohl být následující:
Zúžení společného jmění manželů (SJM):
Uzavřete dohodu o zúžení SJM, ve které byt a hypotéku přenecháte do svého výlučného vlastnictví. Dohoda musí být uzavřena formou notářského zápisu. Bude třeba souhlas banky.
V dohodě je vhodné také upravit, že vy budete výlučně splácet hypotéku, což manžela ochrání před případnými budoucími finančními nároky banky.
Darovací smlouva (volitelné):
Po zúžení SJM můžete uzavřít darovací smlouvu, kterou vám manžel převede svůj podíl na bytu. To je užitečné zejména v případě, že v katastru je byt zapsán jako podílové spoluvlastnictví (např. po zúžení SJM).
Pokud je byt v rámci SJM, převod na vás proběhne již na základě zúžení SJM.
Úprava v katastru nemovitostí:
Na základě výše uvedené dohody o zúžení SJM a případné darovací smlouvy podáte návrh na změnu zápisu v katastru nemovitostí, kde budete uvedena jako výlučný vlastník.
Banka a hypotéka:
Hypotéku nejspíš nebude možné převést jen na vás, pokud banka nevyjádří souhlas s vaším vyvázáním manžela z úvěrové smlouvy.
I přesto, že manžel zůstane spoluúčastníkem hypotéky, pokud je v notářském zápisu dohodnuto, že úvěr splácíte pouze vy, minimalizujete riziko, že by mohl žádat finanční podíl na nemovitosti nebo splácet úvěr.
Dohoda o vypořádání při rozvodu:
Je dobré mít vše zahrnuto i ve smlouvě o vypořádání majetku, kterou schválí soud při rozvodu.
Můžete zde uvést, že manžel nebude mít nárok na žádné další vypořádání z hodnoty bytu ani hypotéky.
Klíčové kroky:
Uzavřít zúžení SJM u notáře se souhlasem banky.
Upravit katastr nemovitostí, aby byl byt psán na vás.
Dohodnout se s bankou na případných podmínkách splácení.
Nechat si všechny náležitosti zkontrolovat právníkem, abyste předešla budoucím problémům.
Pokud manžel nyní tvrdí, že nic nechce, je důležité to smluvně ošetřit, abyste se vyhnula riziku, že v budoucnu své stanovisko změní. V případě zájmu Vám jako advokát mohu nabídnout právní služby. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Jsem rozvedená 10 let (2014-2024). Vzhledem k tomu, že ex je OSVČ - tudíž nedohledatelné příjmy, ale žije si velmi dobře, novostavba bez hypotéky, další nemovitost rodný dům. Alimenty na 2 syny 16 a 19 let - 8.000 Kč - což mi přijde velmi směšné. Jeden syn má bezlepkovou dietu a druhý lupénku. Jen pečivo pro celiaka stojí denně před 100 Kč - lupénka další nákladná diagnóza. Chci požádat o zvýšení alimentů, ale vzhledem k tomu, že jsem nastoupila do nemocnice a sloužím, můj příjem je slušný. Mám obavy, když dojde k soudu, zda by mi mohli alimenty snížit. Otec své syny neviděl 5 let - nad rámec alimentů jim nikdy nic nekoupil, nevzal na dovolenou a těch posledních 5 let žádný dárek na narozeniny ani na Vánoce. Každý rok jezdíme s kluky k moři vzhledem k lupénce - nic jiného nepomáhá. Máme se celkem dobře, ale své peníze mám opravdu vydřené a jde mi o spravedlnost - není fér, že žena musí makat na směny a sloužit a vydělávat a on jen směšných 8.000 na oba dvoumetrové chlapy. Moc děkuji za odpověď. | Výživné na dva syny ve věku, jak uvádíte, v částce celkem 8.000,-Kč, skutečně není dostatečné. Neobávala bych se, že by soud výživné snížil, protože výživné není standardně nikdy snižováno, pokud pro to nejsou velmi závažné důvody, jako je např. zdravotní stav povinného rodiče, ovšem nikoliv jen tvrzení, že má např. problémy se zády, muselo by se jednat o dlouhodobou pracovní neschopnost s vyhlídkou invalidního důchodu či už přiznaný invalidní důchod. Soud jinak zkoumá nejen příjmy, ale celkovou majetkovou situaci povinného rodiče a také jeho možnosti. Tedy není rozhodné, že jako OSVČ vykazuje nejnižší příjmy, je důležité, v jakém oboru vystudoval, jakému se věnuje a jakých příjmů je v daném oboru schopen dosahovat. Tedy určitě bych se soudního sporu o zvýšení výživného nebála. |
Rodinné právo | Žiju s manželem už 5 let (2019-2024) v Německu, kde jsme se 2022 vzali. Trvalý pobyt mám v Německu. Manželství je ale uznáno na české matrice. V Německu je rozvod podmíněný minimálně ročním odloučením, když je rozvod 'hladký' popř. tříletým odloučením pokud se jedna strana rozvádět nechce, proto by mě zajímalo, zda je možnost, i přesto, že žiju v Německu se nechat rozvést dle českého práva v Čechách. Děkuji. | Podle § 47 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Jestliže máte české občanství, můžete se rozvést v ČR podle českého právního řádu, i když s manželem žijete v Německu. Aby se mohlo jednat o tzv. nesporný rozvod (rozvod dohodou), je zapotřebí splnit zákonem stanovené podmínky:
manželství trvá alespoň jeden rok a manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí - to, že spolu manželé nežijí neznamená, že musí žít (bydlet) odděleně, ale že se nechovají jako manželé (například spolu nežijí intimně)
pokud máte nezletilé děti, je zapotřebí soudu předložit dohodu ohledně péče o děti po rozvodu
dále je zapotřebí doložit dohodu o vypořádání společného jmění manželů (SJM), o bydlení a případném výživném pro dobu po rozvodu
Pokud se na čemkoliv z toho s manželem nedohodnete, bude se jednat o tzv. rozvod sporný, při kterém soud zjišťuje příčiny rozvratu manželství. |
Společné jmění manželů, SJM | Rozvádíme se s manželem, odešla jsem i s dítětem ze společného bytu, který jsme měli v nájmu, k matce. Nyní si vyřizuji vlastní byt a chci se zeptat, pokud na vybavení nového bytu dostanu peníze od matky případně jiného člena rodiny, bude to patřit do SJM? Abych ještě nemusela manžela vyplácet z věci, které mi pořídila matka za vlastní našetřené peníze. Peníze mi poslala ze svého na můj účet, nebo je lepší aby dané věci pořizovala koupi přímo platbou ze svého účtu. Děkuji. Na dítě manžel neposílá žádné finance aktuálně, tudíž vše platím já. | Z opatrnosti by bylo v daném případě lepší, aby bylo vybavení kupováno přímo z účtu jiné osoby. Pokud budete kupovat ze svého, i když na věci dostanete peníze od rodiny, peníze od jiné osoby smísené s penězi na účtu, které jsou SJM, se také stávají SJM, tedy manžel by mohl chtít z nového vybavení vyplatit. Tedy je lepší, aby matka věci hradila přímo ze svého účtu a bylo to konstruováno jak dar Vaší osobě, to pak do SJM nespadá. |
Společné jmění manželů, SJM | Odešla jsem i s dítětem ze společného bytu, který byl v nájmu, odešla jsem bydlet s osobními věcmi sebe a dítěte k matce. Nyní jsem si našla nový byt, taky nájem, kde budu bydlet sama se synem. Jak je to se zařízením do nového bytu, na které mi peníze poskytla matka případně jiný člen rodiny – ze svého účtu poslali na můj účet finanční obnos. Abych ještě nemusela manžela z těchto nových věcí vyplácet. Případně je lepší, aby věci pořizovala matka platbou ze svého účtu? Děkuji. | Rozhodně je nejlepší varianta, aby byly věci pořízeny z účtu jiné osoby. Peníze, které jsou od jiné osoby a smísí se s penězi na účtu, které jsou v SJM, se pak stávají také SJM. Tedy byste pak z věcí vypořádávala manžela, pokud by takový požadavek vznesl. Pokud byste chtěla peníze přesto hradit Vy, bylo by dobré mít za tímto účelem speciální účet, na který by přišly pouze peníze od rodinných příslušníků a z nich byste vše hradila. Pak by nehrozilo smísení se SJM a bylo by vše v pořádku, pak byste manžela nevyplácela. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Směřujeme s manželkou k rozvodu. Bydlíme v rodinném domě RD, který vlastním já. Společně jsme během 25 let dávali investice do oprav a renovací mého rodinného domu (plastová okna, zateplení, střecha, půdní vestavba...). Samozřejmě jsme i společně platili veškeré další rodinné výdaje. Děti máme již dospělé. Dluhy žádné nemáme. Co jsem povinen manželce zaplatit, abychom byli vyrovnáni? | Pokud byste se manželkou na částce vypořádání nedohodli, měla by být vyplacena polovinou zhodnocení nemovitosti v návaznosti na rekonstrukce, které jste za dobu manželství provedli. A takové zhodnocení ocení pouze soudní znalec z oboru nemovitostí a stavebnictví. Tedy musel by se seznámit s tím, co bylo rekonstruováno a toto posléze vyhodnotit a stanovit částku, o kterou byla nemovitost zhodnocena proti stávajícímu stavu. Částka by pak byla dělena dvěma mezi manžele. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Bydlím v bytě v přístavbě rodinného domu s označením číslo 5 a smlouvou o pronájmu bytové jednotky. Nyní jsem si zažádal o příspěvek na bydlení, jenže mi byla žádost Úřadem práce zamítnuta, jelikož se podle katastru nemovitostí na dané adrese nachází pouze 3 bytové jednotky. Když jsem nahlédl do katastru nemovitostí, přístavba je skutečně od rodinného domu oddělena, má jiné parcelní číslo a je zanesena jako jiná stavba bez čísla popisného. Když jsem majitelku o tomto informoval, poskytla mi kolaudační rozhodnutí a rozhodnutí o povolení k trvalému užívání. Kolaudační rozhodnutí pochází ze 70. let 20. stol. a píše se v něm, že přístavbou vznikly dvě bytové jednotky. Tyto dokumenty jsem následně zaslal na Úřad práce, ale dostal jsem odpověď, že zaslané dokumenty neprokazují, že se jedná o byt. Proto jsem byl osobně na stavebním úřadu, kde jsem jim takto celou situaci vysvětlil, úřednice se mnou sepsala oficiální žádost o přezkum a bylo mi přislíbeno, že mi dají vědět a provedou osobní kontrolu do 30 dnů. Žádnou oficiální odpověď jsem ale od stavebního úřadu nedostal, kontaktovali pouze paní majitelku, že budou provádět kontrolu, která mi to následně sdělila a během kontroly jsem se nic konkrétního nedozvěděl (v bytě se úřednice zadržela max. 3 minuty) a zbytek řešila za zavřenými dveřmi s majitelkou. Já jsem se pouze dozvěděl, že ještě uvidí jak se to bude moct dát vyřešit a že dají vědět paní majitelce. Je prosím v této situaci nějaká šance na udělení příspěvku na bydlení? Proč nestačí kolaudační rozhodnutí - musel by být každý byt zkolaudován samostatně? A je možnost, aby stavební úřad vydal potvrzení, že se jedná o samostatnou bytovou jednotku, i když v katastru nemovitostí je přístavba označena jako jiná stavba? Řeším tuto situaci od začátku září 2024. Děkuji. | Dobrý den,
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Je prosím v této situaci nějaká šance na udělení příspěvku na bydlení?
Dle mého názoru zde šance existuje – vše však bude záležet na přístupu úřadu práce (tzn. zda bude Váš případ posuzovat rigidně či volněji).
Je nutné vyjít z § 24/1 zákona o státní sociální podpoře, dle něhož má nárok na příspěvek na bydlení vlastník či nájemce bytu, pokud tento byt užívá. Pod pojmem „byt“ se dle § 24/5 zákona o státní sociální podpoře rozumí:
„… soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.“
Ze znění dotazu dovozuji, že Vámi obývaná přístavba naplňuje znaky bytu (dle výše citované definice), a to zejména s ohledem na Vámi zmiňované kolaudační rozhodnutí (které se o vzniku dvou bytových jednotek výslovně zmiňuje).
Příspěvkem na bydlení se v nedávné době zabýval i Nejvyšší správní soud, přičemž dospěl k závěru, že zákonem vyžadované podmínky nemohou být vykládány formalisticky, nýbrž je zapotřebí posuzovat, zda byl splněn účel sledovaný v § 24/1 zákona o státní sociální podpoře. O tomto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se více dočtete například zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/prispevek-na-bydleni-pro-osoby-bydlici-v-dome-pro-seniory-118889.html
Závěry tohoto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou (v obecné rovině) použitelné i ve Vašem případě – není rozhodné, jak je přístavba zapsána v katastru nemovitostí, je podstatné, že Vámi obývané prostory mají charakter bytu a jsou Vámi užívány k bydlení.
Pokud by úřad práce zamítl Vaši žádost o příspěvek na bydlení, bylo by nutné se proti takovému rozhodnutí bránit (v rámci správního řízení, případně i žalobou k správnímu soudu).
2/ Proč nestačí kolaudační rozhodnutí - musel by být každý byt zkolaudován samostatně?
Dle mého názoru by mělo toto kolaudační rozhodnutí postačovat. Vyplývá z něj totiž, že Vámi obývané prostory byly stavebním úřadem určeny k trvalému bydlení (jedná se tedy o byt, jak to odpovídá výše citované definici dle zákona o státní sociální podpoře).
3/ A je možnost, aby stavební úřad vydal potvrzení, že se jedná o samostatnou bytovou jednotku, i když v katastru nemovitostí je přístavba označena jako jiná stavba?
Nevím, jak si stavební úřad s nastalou situací poradí, resp. jaký přípis vlastně vydá. Pakliže stavební úřad shledá, že v přístavbě se nacházejí dva byty (jak to bylo určeno v kolaudačním rozhodnutí), měl by to ve svém přípisu uvést, přičemž tento přípis stavebního úřadu by se měl stát podkladem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí. Není ovšem možné předjímat, jak stavební úřad nastalou situaci vyřeší.
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Manžel si během trvání našeho manželství zařídil na sebe živnost. Nyní chce, kromě jiného, kupovat na svoji firmu osobní vozidlo. Jak je to s případným dělením majetku, když by došlo k rozvodu, mám já jakožto manželka vůbec nějaký nárok na část firmy/část vozu apod.? A jak by to by to bylo v případě dluhů - pokud by někdy nějaké měl? Děkuji a přeji příjemný den. | Dobrý den,
i když se v daném případě nejedná o obchodní podíl, manžel má jako živnostník tzv. podnik a v případě rozvodu byste měla nárok na polovinu hodnoty celého podniku, tedy jak s aktivy, tak bohužel i s pasivy. Podnik jako takový neznamená pouze hodnotu věcí, které v něm jsou, ale v případě rozvodu se oceňuje i know how, jak si podnikatel na trhu stojí, apod...Na druhou stranu pokud by měl manžel živnostník dluhy, věřitelé se mohou obracet i na Vás. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Po rozvodu manželkou v roce roce 2019 jsem povinen hradit výživné na svou nezletilou dceru, nyní 16 let, ve výši 7.500 Kč měsíčně při mém aktuálním platu cca 48.000 Kč čistého. Dříve jsme měli nastavenou návštěvu každých 14 dní, kdy jsem si pro dceru jezdil a vracel ji zpět do místa jejího bydliště. Znamenalo to pro mně časovou i finanční náročnost, jelikož se jednalo o vzdálenost cca 150 km jedna cesta.
Tzn. cca 600 km za víkend. Když jsem oznámil bývalé manželce, aby mi dceru zasílala autobusem s tím, že ji budu očekávat v Praze na nádraží, nenašlo se v tomto způsobu řešení. Požádal jsem ji o příspěvek na cestovné, to také rázně odmítla. Od té doby dcera odmítá za mnou jezdit. Dcera vlastně vůbec od té doby neprojevuje žádný zájem o kontakt ani osobní, ani telefonický. Já jí pravidelně volal min. 1x týdně. Když jsem nechal aktivitu na ní, nedočkal jsem se telefonátu vůbec. Za posledních 18 měsíců mám navíc zdravotní problémy, a ani to ji nepřinutí zavolat mi a zeptat se mne jak se daří. Nyní si mne dcera odebrala i ze vzájemné aplikace, kde jsme měli možnost monitorovat jeden druhého. Bývalá manželka v tomto ohledu není ochotná cokoli dceři vysvětlit a sjednat nápravu. Je to prý mezi námi. Pouze ochotně přijímá dohodnuté alimenty. Rád bych se informoval, zda je za těchto podmínek, kdy mi není umožněno s dcerou být v kontaktu a ona sama kontakt nevyhledává a otec je pro ní spíše přítěž, požádat soud o snížení či zrušení povinnosti hradit výživné, případně jaké mi doporučíte řešení. Je mi to žinantní vůči své dceři, ale nechci již dále ze sebe dělat hlupáka. Raději budu dávat peníze na účet a až si dcera vzpomene na svého otce, rád jí peníze předám. Navíc uvažuji i o přepočtení výživného, jelikož aktuální náklady díky hypotéce se mi podstatně zvýšily. Děkuji Vám Věroslav. | Právo na výživné a styk s dítětem jsou dvě zcela odlišné záležitosti a z právního pohledu není skutečnost, že se dítě odmítá setkávat s rodičem, důvodem pro snížení či zrušení výživného. Ano, z morálního hlediska je to zcela pochopitelné, ovšem z právního hlediska se skutečně k realizaci styku při stanovení výše výživného nepřihlíží, resp. nerealizace styku není důvodem pro přepočtení výživného. Ani hypotéka není důvodem pro snížení výživného, neboť ke splátkám hypotéky se z hlediska nákladů rodiče nepřihlíží. Jedinou možnost, kterou máte, je požádat Orgán péče o dítě, aby např. prostřednictvím zprostředkované mediace přiměl dceru ke kontaktu nebo abyste si na neutrální půdě vysvětlili, co je příčinou toho, že Vás začala ignorovat. Její negativní chování vůči Vám ale není tak závažné intenzity, že by bylo důvodem pro zrušení výživného např. pro rozpor s dobrými mravy. |
Nezařazené dotazy, rodinné právo | Můj dotaz se týká mého syna (8 let), rád kouká na YouTube kanály, kde jsou malé děti s rodiči a kteří natáčejí videa týkající se jejich hraček, toho co dělají ve volném čase s rodiči a pod. , prostě nic co by ho mělo nějak negativně ovlivňovat, nebo morálně pohoršovat. Jenže nedávno přišel s tím, že by chtěl být taky Youtuber a dělat o sobě stejná videa, že ve třídě má dva kamarády, kteří taky už točí dětská videa.
Já osobně v tom zásadní problém nevidím, jelikož všechny videa bych mu samozřejmě kontroloval, aby tam nebylo nic co by mohlo být nějakým způsobem v rozporu se zákonem vůči jeho věku. Ale je tu jeden háček, syn je u mne vždy jednou za 14 dní na víkend a svěřen byl do péče matky po rozvodu a já bych potřeboval vědět: 1. zda jsem v tomto případě povinný o tom matku nutně informovat,
2. zda pokud bude proti tomu, zda má její nesouhlas větší váhu než můj souhlas a pokud ano, jestli jsem povinný ho respektovat, nebo z postu otce má můj názor stejnou váhu a musíme se prostě domluvit mezi sebou,
3. zda pokud tato videa skutečně neporuší nic co se týká právní stránky, zda může matka i tak požádat písemnou formou až soud (nebo OSPOD) o jednání v této věci (a OSPOD, nebo soud bude muset určit zda jsou videa přípustná pro dítě či nikoliv a zda je její argument věcný)?
Jde mi o to, že nechci zbytečně vyvolat tímto krokem nějakou "bitvu" mezi mnou a matkou dítěte, ale zároveň bych rád synovi vyšel vstříc a nerad bych aby to matka zarazila jen proto, že se ji chce jen kvůli tomu, že to s ním podnikám já, takže jen na truc. Jelikož syn je z toho neskutečně nadšený a pokud by to mělo nějaký smysl a budoucnost, tak v tom vidím vůči dnešní době docela zajímavý koníček, který ho může posunout v sebedůvěře, samostatnosti a osobním projevu. Děkuji za odpověď Viktor. | Pro zveřejnění videa na YouTube je třeba vytvořit účet na YouTube. Vytvoření účtu je ale omezeno věkovou hranicí 13 let - při vytváření účtu je zapotřebí vyplnit datum narození. Jestliže Váš osmiletý syn chce publikovat videa na YouTube, budete muset účet vytvořit Vy jako rodič a syn bude videa prezentovat na tomto Vašem účtu. A teď k odpovědím na Vaše dotazy: 1. Co se týče informování synovy matky, § 890 občanského zákoníku k tomu říká, že: Rodiče jsou povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů. Občanský zákoník ani jiný právní předpis už ale neupravuje, co konkrétně je zahrnuto pod "vše podstatné, co se týká dítěte". Vzhledem k tomu, že Váš syn tímto způsobem bude na internetu prezentovat sebe a své zájmy velmi široké - v podstatě nijak neohraničené - skupině sledujících, lze doporučit, abyste o tom synovu matku informoval. 2+3. Nelze říci, že by Váš souhlas měl menší váhu než případný nesouhlas synovy matky jen proto, že o syna pečujete jen o víkendech. Ideální by ale bylo, abyste se se synovou matkou dohodli na společném postupu, resp. abyste oba se zveřejňováním synových videí souhlasili - rodičovskou odpovědnost by měli oba rodiče vykonávat ve vzájemné shodě. Pokud ale k dohodě nedojde, § 877 občanského zákoníku k tomu říká, že: Nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče. Za významnou záležitost se považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte. Tento výčet významných záležitostí ale není vyčerpávající. V krajním případě by se tedy synova matka mohla obrátit na soud s návrhem, aby Vám soud publikování synových videí zakázal. Rozhodnutí soudu - zda by takovému návrhu vyhověl či nikoliv - nelze předjímat. To, zda by byla synova matka schopná (ochotná) dát celou záležitost k soudu, musíte posoudit Vy sám. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | S manželkou se rozvádíme. 8/2024 jsme měli soud ohledně dětí. Žiju už s novou partnerkou, plánujeme spolu dítě, rodinu. Děti zůstaly u matky, můžu si je brát každý druhý víkend v měsíci. Pracuji v Německu a pobírám kindergeld, který jsem dával matce k rukám. Bylo mi řečeno, že kindergeld se nepovažují za přídavky. Proto se chci zeptat, musím pořád dávat kindergeld matce k rukám i po rozvodu?
Může si ex manželka žádat sama o kindergeld, i když pracuje a žije v Český Republice? Plánuji dítě s novou přítelkyní, mám pořád nárok na kindergeld? Děkuji mockrát. | Jak ve svém dotazu správně uvádíte, Kindergeld není totéž co český přídavek na dítě - nejedná se totiž o sociální dávku a na rozdíl od přídavku na dítě není závislý na výši příjmu. Důležité je, že nárok na Kindergeld má vždy jen jeden z rodičů, a to ten, který žije s dětmi ve společné domácnosti. Jestliže děti žijí ve společné domácnosti s matkou, nemáte už na Kindergeld nárok. Můžete tedy buď dál posílat Kindergeld matce, nebo ji vyzvat, ať si o Kindergeld zažádá sama. Pokud doloží, že děti žijí společně s ní, měla by Vám Familienkasse přestat Kindergeld vyplácet a přiznat ho matce. Jestliže si s novou přítelkyní pořídíte dítě, budete si moci na toto dítě požádat o Kindergeld. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Mám s bývalým partnerem střídavou péči o dítě od 3,5 let jeho věku. Teď je mu 7. Bylo to po domluvě, nebyli jsme svoji. Bývalý nesouhlasil s jinou formou péče a já jsem si to pořád převracela na sebe, jaké by to bylo, kdyby mně někdo dítě bral. Byly občasné problémy, které mi vždy slíbil, že napraví, ale poslední dobou zjišťuji, že na něj nemá vůbec čas a stalo se, že vůbec nejezdili domů, (bydlí asi půl hodiny ode mě, kde mimochodem syn nemá ani žádné kamarády), ale jezdili k jeho sestře, která bydlí ve stejném městě jako já.
V tom domě, bydlí i druhá jeho sestra, která měla dřív problémy s drogami a teď má miminko a dohlíží na ni OSPOD. V tom stejném rodinném domě bydlí ještě jeho bratr, kterému teď vzali řidičák za alkohol. Bývalý mi slíbil, že tam trávit čas budou minimálně. Ale stejně vim, že tam jezdí. A musím říct, že mi to fakt vadí. Do toho syn jezdí bikros, na který je potřeba trénovat i mimo tréninky. Do toho má několik dalších zájmů a odpověď bývalého je vždy “já nemám čas”. Naslibuje mu hory, doly a stejně se nic neděje. A pak vždycky přijde velké gesto a syn je nadšený. Má ho rád. Nechci přerušit styk, spíš jen upravit jeho týden, ať má syn pravidelný režim. Je možnost toho dosáhnout, když fungujeme po domluvě takhle dlouho? On mi stále říká, že na to doplatím a že to stejně zůstane tak, jak to je, ať se na to připravím. Děkuji za odpověď. Sylva. | Aktuální judikatura soudů stojí na tom, že střídavá péče je pravidlem, výlučná výjimkou. Pokud tedy nejsou žádné závažné překážky pro střídavou péči, soud střídavou péči ukládá a skutečně zvrátit to, co už takovou dobu funguje, lze dost těžko. Muselo by být prokázané, že se otec vůči dítěti chová hrubě, nepřipravuje ho např. na výuku, apod. Bohužel skutečnost, že otec se synem navštěvuje svou sociálně závadovou rodinu není důvod pro změnu péče, ani to otci nikdo nezakáže, aby je navštěvoval. V daném případě by tedy spíše bylo na místě pokusit se oslovit Ospod, aby Vám zprostředkoval nějakou formu mediace či terapie, abyste se slušně a bez emocí pokusili domluvit na dalším fungování, aby to zejména pro syna bylo co nejméně zatěžující. Pokud má ale syn otce rád, bohužel otcova nespolehlivá povaha není důvodem pro změnu péče. Můžete s pokusit dohodou dospět např. k nějaké formě asymetrické střídavé péče, nicméně zatím ve věku 7 let se soudy obecně kloní k tomu, že styk s rodičem má přednost před volnočasovými aktivitami. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Řešíme situaci, kdy jsme kvůli konfliktům v rodině omezili styk prarodičů s našimi malými dětmi (3 a 5 let). Chodíme k prarodičům na návštěvy cca jednou za měsíc, ale odmítáme jim děti přenechat v péči bez našeho dozoru. Podle zákona prarodiče mají právo na styk s vnoučaty. Je někde stanoveno, jakou formu tento styk musí mít?
Je někde uvedeno, že jim děti musíme předávat do péče? Důvod proč se bráníme předávání je ten, že si již nepřejeme, aby se prarodiče podíleli na výchově. Jejich postoje a chování jsou v rozporu s některými životními hodnotami, které se snažíme našim dětem vštípit. Konkrétně jde popírání skutečností týkajících se psychického zdraví členů naší rodiny, šíření dezinformací a pomluv, citové vydírání a vyhrožování, které ze soužití s prarodiči vytvořilo natolik stresující prostředí, že jsme se rozhodli držet si od nich odstup. Jsou to ale důvody, které by se u soudu asi špatně prokazovaly. Proto se chceme vyhnout situaci, kdy by prarodiče byli oprávněni nás zažalovat za bránění styku s vnoučaty. Už nám tím hrozili. Předem děkuji. | Jak ve svém dotazu správně uvádíte, prarodiče mají ze zákona nárok na styk se svými vnoučaty. Paragraf 927 občanského zákoníku k tomu říká toto: Právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí. Jestliže tedy prarodiče navštěvujete jednou za měsíc a kontakt s vnoučaty jim umožňujete pouze za Vaší přítomnosti, mohou se prarodiče obrátit na soud, i když jim ve styku s vnoučaty bránit nebudete. Prarodiče mohou podat k soudu návrh na určení styku s vnoučaty zkrátka proto, že budou chtít vídat vnoučata častěji a bez Vaší přítomnosti. Při soudním jednání se můžete pokusit prosadit Vaši přítomnost u styku, ale je otázka, zda budete úspěšní. Úplného zákazu styku velmi pravděpodobně nedosáhnete - k tomu by musely existovat velice závažné důvody. Jestliže soud návrhu prarodičů vyhoví, určí frekvenci a délku styku vnoučat s prarodiči. Soud tedy rozhodne například tak, že mají prarodiče právo se s vnoučaty vídat každou sudou neděli od 10 do 18 hodin (berte to opravdu jen jako příklad). Vy pak budete povinni ve stanovený čas vnoučata prarodičům předat a po styku je převzít zpět. V jinou dobu než v tu, kterou stanoví soud, ale nebudete povinni prarodičům kontakt s vnoučaty umožnit. |
Otcovství a jeho určení, DNA testy | Otec mého dospělého syna žije v zahraničí (konkrétně Irsko). Chtěla bych jej zpětně dopsat do synova rodného listu. Jaké jsou prosím možnosti, když se momentálně nachází fyzicky na pár dní v ČR, bohužel bez svého rodného listu? Děkuji za informaci. | Podle § 16 odst. 3 zákona č. 301/2000 Sb. , o matrikách, jménu a příjmení je k zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství zapotřebí mj. předložit: občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li mu vydán a rodný list matky a otce dítěte (v případě otce přeložený českým soudním tlumočníkem). Bez rodného listu otce bohužel není možné ho do synova rodného listu zapsat. Otec musí dále znát český jazyk slovem i písmem (učiní před matrikářem prohlášení). Pokud úřední jazyk neovládá, musí se dostavit s českým soudním tlumočníkem, který tento zápis otci přečte a potvrdí. Náklady spojené s řízením (tlumočníkem) hradí rodiče. Zápis do knihy narození, na základě kterého bude vystaven nový rodný list, lze učinit i před zastupitelským úřadem České republiky v cizině. Možným řešením je tedy vycestovat následně za synovým otcem do Irska a nechat ho zapsat jako otce na zastupitelském úřadě ČR v Irsku. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Při prokázané neschopnosti rodiče platit výživné na dítě může dojít k soudu a nastupují za určitých okolností s platbou výživného do hry prarodiče. Co se v principu odehrává a rozdělí se částka výživného a dosavadního dlužného výživného mezi všechny prarodiče (většinou čtyři)? Jak si navzájem dokazují, že nejsou někteří vynecháni a též svorně platí? Děkuji za odpověď. S pozdravem Svatopluk. | Výživné od prarodičů není příliš častá záležitost a soud sám neurčuje okruh těch, kteří by měli platit. Toho, po kom chce dítě, resp. pečující rodič výživné, musí označit v návrhu a tento prarodič se bude na výživném podílet dle svých možností a schopností, není jisté, že pokryje celé výživné povinného rodiče. Pečující rodič má možnost do návrhu uvést všechny prarodiče a tam by soud zkoumal jejich jednotlivé možnosti a schopnosti. Není vyloučeno, aby prarodiče za rodiče hradili dlužné výživné, ale v praxi jsem tento model nikdy nezažila a mám za to, že soud by k takovému postupu dospěl pouze výjimečně. |
Střídavá péče, adopce, osvojení, pěstounství | Jaký je krok za krokem proces zrušení adopce do 3 let? Můžeme také provést proces tam, kde žijeme, nebo se musíme obrátit na původní soud? | Paragraf 840 občanského zákoníku říká, že: Jsou-li pro to důležité důvody, soud osvojení na návrh osvojitele nebo osvojence zruší; podá-li návrh jen jeden z nich, může se druhý k návrhu připojit. Osvojení nelze zrušit po uplynutí tří let od rozhodnutí o osvojení. To neplatí, je-li osvojení v rozporu se zákonem. Jestliže chcete požádat o zrušení osvojení, podejte k okresnímu soudu návrh na zrušení osvojení (adopce). Místně příslušný soud je soud v místě bydliště osvojence (osvojovaného dítěte). Jestliže jste se od rozhodnutí soudu o osvojení s dítětem přestěhovali, podejte návrh k soudu v místě současného bydliště dítěte. Se sepsáním návrhu Vám může pomoci advokát - advokáta v místě svého bydliště najdete přes vyhledávač České advokátní komory - zde: https://vyhledavac.cak.cz/, případně pracovníci občanských poraden nebo oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. V návrhu je především zapotřebí specifikovat, jaké důležité důvody Vás k podání návrhu na zrušení osvojení vedou. Zákon konkrétní důležité důvody nespecifikuje, vše záleží na posouzení soudu - pokud by soud neshledal Vámi uváděné důvody jako důležité, nemusel by návrhu na zrušení osvojení vyhovět. K návrhu také přiložte relevantní dokumenty - zejména předchozí rozhodnutí soudu o osvojení, případně další dokumenty dokládající skutečnosti, které v návrhu uvedete. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | S manželkou se rozvádíme. 8/2024 jsme měli soud ohledně dětí. Žiju už s novou partnerkou, plánujeme spolu dítě, rodinu. Děti zůstaly u matky, můžu si je brát každý druhý víkend v měsíci. Pracuji v Německu a pobírám kindergeld, který jsem dával matce k rukám. Bylo mi řečeno, že kindergeld se nepovažují za přídavky. Proto se chci zeptat, musím pořád dávat kindergeld matce k rukám i po rozvodu? Může si ex manželka žádat sama o kindergeld, i když pracuje a žije v Český Republice? Plánuji dítě s novou přítelkyní, mám pořád nárok na kindergeld? Děkuji mockrát. | Jak ve svém dotazu správně uvádíte, Kindergeld není totéž co český přídavek na dítě - nejedná se totiž o sociální dávku a na rozdíl od přídavku na dítě není závislý na výši příjmu. Důležité je, že nárok na Kindergeld má vždy jen jeden z rodičů, a to ten, který žije s dětmi ve společné domácnosti. Jestliže děti žijí ve společné domácnosti s matkou, nemáte už na Kindergeld nárok. Můžete tedy buď dál posílat Kindergeld matce, nebo ji vyzvat, ať si o Kindergeld zažádá sama. Pokud doloží, že děti žijí společně s ní, měla by Vám Familienkasse přestat Kindergeld vyplácet a přiznat ho matce. Jestliže si s novou přítelkyní pořídíte dítě, budete si moci na toto dítě požádat o Kindergeld. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Řešíme situaci, kdy jsme kvůli konfliktům v rodině omezili styk prarodičů s našimi malými dětmi (3 a 5 let). Chodíme k prarodičům na návštěvy cca jednou za měsíc, ale odmítáme jim děti přenechat v péči bez našeho dozoru. Podle zákona prarodiče mají právo na styk s vnoučaty. Je někde stanoveno, jakou formu tento styk musí mít? Je někde uvedeno, že jim děti musíme předávat do péče? Důvod proč se bráníme předávání je ten, že si již nepřejeme, aby se prarodiče podíleli na výchově. Jejich postoje a chování jsou v rozporu s některými životními hodnotami, které se snažíme našim dětem vštípit. Konkrétně jde popírání skutečností týkajících se psychického zdraví členů naší rodiny, šíření dezinformací a pomluv, citové vydírání a vyhrožování, které ze soužití s prarodiči vytvořilo natolik stresující prostředí, že jsme se rozhodli držet si od nich odstup. Jsou to ale důvody, které by se u soudu asi špatně prokazovaly. Proto se chceme vyhnout situaci, kdy by prarodiče byli oprávněni nás zažalovat za bránění styku s vnoučaty. Už nám tím hrozili. Předem děkuji, Veronika | Jak ve svém dotazu správně uvádíte, prarodiče mají ze zákona nárok na styk se svými vnoučaty. Paragraf 927 občanského zákoníku k tomu říká toto: Právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí.
Jestliže tedy prarodiče navštěvujete jednou za měsíc a kontakt s vnoučaty jim umožňujete pouze za Vaší přítomnosti, mohou se prarodiče obrátit na soud, i když jim ve styku s vnoučaty bránit nebudete. Prarodiče mohou podat k soudu návrh na určení styku s vnoučaty zkrátka proto, že budou chtít vídat vnoučata častěji a bez Vaší přítomnosti. Při soudním jednání se můžete pokusit prosadit Vaši přítomnost u styku, ale je otázka, zda budete úspěšní. Úplného zákazu styku velmi pravděpodobně nedosáhnete - k tomu by musely existovat velice závažné důvody.
Jestliže soud návrhu prarodičů vyhoví, určí frekvenci a délku styku vnoučat s prarodiči. Soud tedy rozhodne například tak, že mají prarodiče právo se s vnoučaty vídat každou sudou neděli od 10 do 18 hodin (berte to opravdu jen jako příklad). Vy pak budete povinni ve stanovený čas vnoučata prarodičům předat a po styku je převzít zpět. V jinou dobu než v tu, kterou stanoví soud, ale nebudete povinni prarodičům kontakt s vnoučaty umožnit. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | V roce 2011 mi bylo soudem nařízeno výživné na dceru ve výši 3.000 Kč. Po dohodě s exmanželkou jsem souhlasil s tím, že jakmile budu vydělávat více (původní mzda cca 25.000), budu posílat dvojnásobek, tedy 6.000 Kč. Asi do roka jsem novou práci získal a až do června 2023 jsem platil dohodnutou částku. Přišel jsem o zaměstnání a jako OSVČ jsem nevykonával výdělečnou činnost a dohodl jsem se s exmanželkou, že jakmile budu mít zase příjem, budu pokračovat v platbách.
Nyní jsem 2 měsíce na léčbě závislosti stále bez příjmů a exmanželka mi poslala dokument "Uznání dluhu" k podpisu na 15x6.000. Chtěl jsem vše řešit dohodou a myslel jsem si, že jsme si vše vyjasnili. Mám povinnost tento dluh uznat, nebo platí stanovená částka soudem (Oproti soudnímu rozhodnutí jsem na dceru za tu dobu poslal cca 350.000 Kč navíc)? Děkuji předem za odpověď. | Zatím je pro Vás závazné pouze výživné stanovené soudem, tedy 3.000,-Kč. Tedy nejste povinen žádný dluh uznávat. Matka dcery se ale samozřejmě může obrátit na soud, který by výživné zvýšil, a to až tři roky zpětně. Nicméně Vy máte samozřejmě za 3 roky zpětně navýšené výživné uhrazeno a pokud by soud zvyšoval do budoucna, musel by brát v úvahu i Váš aktuální zdravotní stav a je možné, že by nezvýšil na tak vysokou částku. Tedy nejste povinen dluh uznat, ale můžete počítat s tím, že matka je oprávněna obrátit se na soud a žádat o zvýšení soudně. Pak byste takové výživné hradit musel, a to pod hrozbou exekuce. |
Nezařazené dotazy, rodinné právo | Partner je pět let rozvedený a má dvě děti (7, 10 let). V rozhodnutí o péči je napsáno, každý druhý víkend a dále na dohodě rodičů. To se bohužel neděje a vše se odvíjí od nálady matky. 2023 děti vzala do Egypta bez předchozí domluvy. Letos (2024) zprávou poslala rozpis prázdnin, který také nekonzultovala.
Děti jsou u nás asi 20 dní z celých prázdnin. Dál se s partnerem nebavila. Požádal ji o půjčení dokladů, aby mohl vzít děti k moři. To odmítla s tím, že si nepřeje, aby je k moři vzal. Má na tohle právo? Jak se bránit? | Pokud má matka děti v péči a domluva mimo rozsah styku určeného soudem se nedaří, je třeba, aby se otec u soudu domáhal rozšíření kontaktu tak, aby byl celý rozsah styku v rozsudku přesně určen. Matka pak musí takto stanovený rozsah dodržovat, jinak jí hrozí výkon rozhodnutí ukládáním pokut. Otec má právo s dětmi strávit prázdniny tak, jak on považuje za vhodné a pokud mu matka odmítá vydat cestovní pasy, může si otec cestovní pasy zajistit na úřadě svoje, potřebuje k tomu pouze rodné listy dětí nebo jejich duplikáty.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Matka dětí nechce pustit děti k moři - jak se bránit? |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Přítel není v kontaktu se svým synem, ani s jeho matkou. Platí na něj výživné, které mu určil soud. Nyní syn končil učební obor a přítel neví, zda platit dále. Kde prosím zjistit, zda jeho syn pokračuje v dalším studiu, nebo začal pracovat? Žádný kontakt na ně nemá a oni nedali vědět nic. Známí radí obrátit se na OSPOD a nebo sociálku. Tam prý poskytnou informace. Děkuji za radu. Zdraví Bronislava. | Syn by měl otci dokládat každý rok potvrzení o studiu. Pokud tak nečiní, je třeba se obrátit na sociální odbor (= OSPOD), aby syna k doložení potvrzení vyzval nebo pokud by syn neposkytoval Ospodu součinnost, se pak rovnou obrátit na soud s návrhem na zrušení výživného. Soud syna vyzve k vyjádření, případně doložení potvrzení a buď rozsudkem vyživovací povinnost zruší nebo otci sdělí, že syn dále studuje a otec by tak vzal svůj návrh zpět. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Jsem rozvedená. Majetek jsme s exmanželem měli notářský rozdělený, vznikla jen společná domácnost. Byla jsem bohatší než exmanžel, měla jsem 5 dalších nemovitostí nabytých před manželstvím a v době manželství jsem ho živila, bydlel v mém domě, ale nechtěl mi později platit nájem, energie.
V době manželství jsem převedla manželovi podíl 30% na vile v hodnotě cca 5.500.000 Kč (celková hodnota vily nyní je 20.000.000 Kč), za což mi zaplatil 3.500.000 s tím, že se bude podílet na splacení 2 hypoték na vilu v hodnotě 4.700.000 a 4.400.000 Kč. Zaplatil první 4 splátky z 480 splátek, další pak hradit odmítal. Neplatil ani za energie, za domácnost. Pak jsem se s exmanželem rozvedla a nyní soudně po exmanželovi požaduji výživné na manželku. Hypotéky splácím sama, dostavuji vilu a starám se o postižené dítě, jehož otcem není exmanžel. Bude soud při určování výživného na manželku zkoumat i mé příjmy, nemovitosti i když jsme měli rozdělené SJM? Podnikám a mám nyní 6 dalších nemovitostí, které pronajímám. Má smysl se s exmanželem soudit o výživné na manželku nebo žalobu stáhnout? Exmanžel nyní bydlí v podnájmu, podniká, ale přiznává minimální příjmy. Exmanžel si ponechal klíče od vily, kde jsem mu převedla 30%, pobývá v ní v mě nepřítomnosti, má zde věci. Nebo je lepší udělat zpětvzetí žaloby na výživné (psala jsem si sama) a podat žalobu na vypořádání spoluvlastnického podílu? Mám šanci soudu dokázat, že mi exmanžel dluží 50% z hypoték, energie, nájem, a tak snížit podíl na vile, který jsem mu ve své naivitě převedla? Exmanžel je manipulativní vychytralý narcista a požaduje 5.500.000 Kč. V době manželství tajně za mými záda týral fyzicky a psychicky mé postižené dítě. Kdo podává žalobu na vypořádání a na kom je důkazní břemeno? Děkuji za odpověď Beáta. | Pokud vlastníte výrazně více majetku než manžel, není příliš reálné, že byste byla v žalobě o výživné na manželku úspěšná. Podstatou výživného na manželku je, že si manželé mají zajišťovat stejnou životní úroveň. Tedy je otázkou, jaké životní úrovně dosahujete i s ohledem na Vaše majetky Vy a jaké dosahuje Váš manžel. Nejsou rozhodné pouze příjmy, ale celková majetková situace. Pokud byste podávala žalobu o vypořádání podílového spoluvlastnictví a chtěla se domáhat i vypořádání ve vztahu k hypotéce, nájmu, ..., musela byste prokázat, že tak zněla Vaše dohoda. Pokud jste si hypotéku zajišťovala na své jméno a máte ve vztahu k SJM režim oddělených jmění, tak darováním podílu automaticky manželovi povinnost hradit hypotéku nevznikla. Žalobu na vypořádání může podat kterýkoliv spoluvlastník, minoritní i majoritní a důkazní břemeno leží na žalující straně. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | Mám dotaz ohledně koupi a prodeje cenných papírů. Když před manželstvím vlastní (nakupuje) jeden z budoucích manželů například akcie nebo podílové listy, které by v průběhu manželství prodal, budou finance z akcii (cena akcie + zhodnocení) výlučně jeho majetkem, nebo spadají do SJM, ačkoli je nakoupil před sňatkem? A v případě, že by akcie nakoupil před manželstvím a prodal po rozvodu, režim SJM se na ně nevztahuje? | Podle ust. § 709 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, součástí společného jmění manželů je zisk (nárůst hodnoty určitého majetku) z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Tedy v případě prodeje cenného papíru bude jeho cena stále toho z manželů, který cenné papíry pořídil, ale zhodnocení již bude předmětem vypořádání SJM. Pokud by akcie nakoupil před manželstvím a prodal po rozvodu, pak se není z čeho vypořádávat a ve světle aktuální judikatury by zisk nebyl předmětem vypořádání, neboť nebyl za manželství fakticky vyplacen. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Mám dotaz ohledně zákazu setkání s mojí nevlastní matkou pravděpodobně za účelem získání majetku po mém otci. K tomu uvádím, po smrti mého otce sepsala na základě jeho přání moje nevlastní matka (83 let) závěť s tím, že po smrti zdědím RD, vybavení domu odkázala své nevlastní sestře (potažmo jejímu synovi). V měsíci květnu 2024 se stala matce mozková příhoda, a nic si nepamatuje.
Rodina nevlastní sestry ji po 2 dnech na LDN odvezla s tím, že se o ní bude starat, avšak bez mého vědomí. Já jsem jí 2x navštívil u nich doma, ale poté mi byl zakázán přístup a návštěvy a není možné se dovolat ani telefonicky. Nevlastní matku jsem asi měsíc neměl možnost vidět. Na základě tohoto jsem podal trestní oznámení na kriminální polici, že mám strach o její život a zdraví a neposledně i o rodinný majetek. Policie však poslala obyčejný dopis, odpověď na dva řádky, že nezjistili žádné pochybnosti a že mě matka nechce vidět. Mám podezření, že je ve své nevědomosti ovlivněna rodinnou a nevím, jak mám dále postupovat. V případě podrobnějších informací zašlu i trestní oznámení a závěť, kterou mám k dispozici. Děkuji za odpověď. | Pokud je nevlastní matka plně svéprávná, nemáte možnost se k ní nijak dostat. Pokud byste tedy měl podezření, že je s matkou manipulováno a je zde snaha z ní vylákat majetek, a že nechápe zcela následky svého jednání, mohl byste podat k soudu návrh na omezení svéprávnosti matky a trvat na tom, abyste byl jmenován opatrovníkem, případně jí byl jmenován opatrovník veřejný, který by mohl pomoci např. s hledáním vhodného ubytování pro matku, kde by bylo zajištěno, abyste s ní měl kontakt. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Během roku 2024 jsme podávali Žádost o Příspěvek na bydlení. Zaslala jsem Úřadu práce poštou i online potřebné podklady. Vzhledem k tomu, že jsem vdaná, vyžadují od mého manžela, který je občanem Německé republiky a má i v této zemí trvalé bydliště - DOKLAD O POVOLENÍ K POBYTU. Postupuje Úřad Státní sociální podpory ve věci žádosti o Příspěvek na bydlení v souladu se zákonem. Je nutné toto Povolení k pobytu? Děkuji předem za právní radu. S úctou Anežka. | Podmínky pro nárok na příspěvek na bydlení upravuje zákon č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře. V úvodních ustanoveních tohoto zákona je uvedeno, že dávky státní sociální podpory náleží tehdy, jestli osoba a osoby společně s ní posuzované jsou na území ČR hlášeny k trvalému pobytu a mají na území ČR bydliště. Paragraf 3 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře pak upravuje situace, kdy na dávky státní sociální podpory mají nárok i osoby, které nemají v ČR trvalý pobyt. Jedná se například o cizince, kterým bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu nebo tzv. doplňková ochrana. Doporučuji tedy prozkoumat toto ustanovení, zda se některá z uvedených situací vztahuje i na Vašeho manžela. I v těchto situacích je ale zapotřebí mít v ČR bydliště - tedy fakticky se zde zdržovat, fyzicky zde bydlet. Jestliže se na Vašeho manžela žádná ze situací uvedených v zákoně nevztahuje a/nebo nemá manžel v ČR bydliště (nebydlí s Vámi a žije v Německu), můžete zkusit postup podle § 7 odst. 6 zákona o státní sociální podpoře. Dle zákona jste sice s manželem považováni za společně posuzované osob, ale § 7 odst. 6 zákona o státní sociální podpoře k tomu říká toto: Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží. Pokud s Vámi manžel nežije a bydlí v Německu, požádejte úřad práce o vyloučení manžela z okruhu společně posuzovaných osob. Skutečnost, že s Vámi manžel nejméně tři měsíce nežije, bude zapotřebí úřadu práce doložit - nejlépe manželovou nájemní smlouvou z Německa nebo alespoň čestným prohlášením. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Platím bývalému manželovi alimenty, nyní jsem 3 roky vdaná, jsem vedena na úřadu práce v evidenci uchazečů o zaměstnání. Také mi uznali 1. stupeň invalidity a jsem ve druhém měsíci těhotenství. Čekám dvojčata, tudíž jsem na rizikovém těhotenství, nemůžu nastoupit nikam do zaměstnání. Podpůrná doba, podpora, částka mi bude vyplácena do srpna 2024.
Má otázka zní, z jaké částky se budou vypočítávat alimenty, když dám k soudu návrh na zrušení nebo snížení alimentů. Ještě uvádím, můj bývalý manžel je movitý, děti jsou velice dobře zajištěny, cele prázdniny jsou v zahraničí na dovolené, kde vlastní nemovitosti. Já s druhým manželem nevlastním nic společně. Jediné co vlastním je automobil v hodnotě 400.000, a z toho splácím 200.000 Kč rodičům, půjčka na automobil. Můj manžel má měsíční příjem 30.000 Kč a z toho vyživovací povinnost 10.000 na další děti. Od září 2024 tudíž budu úplně bez příjmu, kdy mi tedy bude v následujících měsících vyplacen minimální inv. důchod, cca 3.500 Kč. Jiné příjmy nemám. | Výživné může být změněno vždy, když dojde ke změně poměrů. Ke snížení výživného dochází ojediněle, zejména pokud jsou na straně povinného rodiče okolnosti, které nemohl sám nijak ovlivnit, např. nalezením vhodnějšího, lépe placeného zaměstnání, apod... Pokud u vás došlo k tomu, že jste musela nastoupit rizikové těhotenství, je to zásadní změna poměrů na Vaší straně a soud by tak výživné snížit měl, pokud se Váš měsíční příjem snížil oproti době, kdy bylo o výživném naposled rozhodováno. Pokud jde o to, z jaké částky bude ve Vašem případ soud vycházet, tak bude vycházet z Vašich příjmů, tedy částky, kterou máte jako invalidní důchod plus nemocenská, případně pak rodičovský příspěvek. Dále bude soud zohledňovat i příjem manžela, neboť ten má k Vaší osobě vyživovací povinnost. Nebude tedy vysloveně vycházet z příjmu Vašeho manžela, ale bude k němu přihlížet. |
Střídavá péče, adopce, osvojení, pěstounství | Jaké jsou podmínky pro adopci příbuzné osoby - dcery bratrance z matčiny strany, která je narozená na Ukrajině. Byla by i mou universální dědičkou, jelikož nemám vlastní potomky. Prosím o informaci, zda touto adopcí je možno získat po mé osobě Českou národnost a občanství. Prarodiče pocházejí z Východního Slovenska, bývalé Československo. Předem děkuji za info. Radoslav. | Ve Vašem dotazu bohužel chybí některé podstatné informace - z jakého důvodu rodiče dívky nemohou nebo nejsou schopni se o dceru postarat, zda existují bližší příbuzní, kteří by mohli o dceru pečovat, zda rodiče s adopcí souhlasí, jestli dcera žije v ČR nebo v zahraničí apod. , odpovím tedy spíše obecně. Národnost se získává narozením a během života se nemění - člověk má po celý život pouze jednu národnost. I po případné adopci bude mít dcera Vašeho bratrance stále ukrajinskou národnost. Jestliže si dívku osvojíte, získá dívka české občanství, a to dnem, kdy rozhodnutí českého soudu o osvojení nabude právní moci. Jestliže bude o osvojení rozhodovat orgán cizího státu (například ukrajinský soud), pak dívka získá české občanství dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí o uznání osvojení - pokud k uznání rozhodnutí podle zákona o mezinárodním právu soukromém dojde. Co se týče samotného osvojení, podle § 61 zákona o mezinárodním právu soukromém je k osvojení zapotřebí splnit podmínky stanovené právním řádem státu, jehož občanem je osvojenec (bratrancova dcera), i státu, jehož občanem je osvojitel (Vy). Jestliže je dcera občanskou Ukrajiny, bude zapotřebí splnit také podmínky podle ukrajinského práva. V bezplatné právní poradně zodpovídáme dotazy pouze z hlediska českého právního řádu. Vzhledem k tomu, že se ve Vašem případě velmi pravděpodobně jedná o adopci s mezinárodní prvkem, doporučuji Vám s dotazy ohledně konkrétního postupu kontaktovat Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně. Kontakty najdete na webových stránkách Úřadu - zde: https://www.umpod.cz/web/cz/kontakty. |
Společné jmění manželů, SJM a rozvod, vypořádání majetku | S manželkou jsme se domluvili na nesporném rozvodu včetně dětí. U mě je důvod rozvodu, že je manželka alkoholik. Byla se léčit, přišla o práci a po půl roce opět začala pít. Bydlíme 8 měsíců odděleně. Máme 2 nemovitosti a 2 hypotéky (cca stejné částky) a dá se to pěkně rozpůlit. Jenomže aby manželka mohla splácet hypotéku tak musí pracovat a doložit příjem bance.
Jde to nějak udělat abych si vzal hypotéku i ten byt na sebe a ona šla do nájmu? Nebo se mám smířit s tím, že ona byt prodá, pořídí si něco malého a zbytek peněz propije? Jde mi o to, že jsme chtěli něco nechat pro děti a takhle o to přijdou. Je možnost to nějak zajistit, aby ty nemovitosti zůstali pro děti? | Majetek, který je součástí SJM, se dělí v případě rozvodu na půl, po započtení vnosů, atd. Bohužel bez souhlasu manželky majetek na děti převést nelze a také ji bez jejího souhlasu nelze krátit na vypořádacím podílu. Pokud nebude dobrovolně souhlasit s jiným vypořádáním, než tím, že nemovitosti i závazky půjdou na půl, musíte se bohužel smířit s tím, že po rozvodu a vypořádání může s tímto majetkem nakládat dle svého uvážení. |
Střídavá péče, adopce, osvojení, pěstounství | Prosím o radu, zda je možné, aby soud svěřil do střídavé péče měsíčního novorozence. S otcem narozeného dítěte, nejsem sezdána, ale bydlíme zatím společně v přítelově bytě. Pro vyhrocující se neshody jsem se rozhodla od partnera odejít. Protože mě několikrát z bytu vyhazoval, požádala jsem si o služební byt. Pracuji u policie ČR a mé žádosti bylo vyhověno.
Otec dítěte mi nyní vyhrožuje, že požádá o svěření dítěte do střídavé péče, což je pro mě u takto malého dítěte nepřípustné. Finančně je otec dobře zajištěný a péči o dítě zvládá. Ve styku s děckem mu bránit v žádném případě nechci, přesto s ním domluva není možná. Děkuji za odpověď. | Takto malé dítě soud do střídavé péče nesvěří. Pokud se rodiče shodnou, tedy panuje mezi nimi dohoda, uchylují se soudy ke střídavé péči i u dětí cca rok a půl starých, ale tam se dává např. střídavá péče se střídáním po dvou dnech. Klasická střídavá péče se aplikuje nejdřív cca od tří let věku dítěte, ale záleží na konkrétních okolnostech, kdy je reálné, že bývá nastolena i později. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Před nedávnou dobou jsme se rozešli s přítelkyní, se kterou mám půlroční dcerku. Bývalá přítelkyně se s dcerou odstěhovala do 120 km vzdáleného města. Máme mezi sebou mimosoudní dohodu o výši alimentů, které řádně platím + i výdaje nad rámec dohody. Dceru pravidelně navštěvuji a chtěl bych si ji brát k sobě na dva víkendy v měsíci s čímž její matka nesouhlasí, že je na to ještě malá.
Můj dotaz zní: mám nějakou šanci, když přítelkyně dceru nekojí, pokud bych to chtěl řešit soudně? Děkuji za odpověď. | U dítěte ve věku 6 měsíců není zatím příliš reálné, že by soud dítě nechal u otce celý víkend, spíše se soudy kloní k častějšímu a kratšímu styku. Pokud se ale přítelkyně odstěhovala tak daleko, je reálné, že by jí soud uložil povinnost Vám dítě ke kontaktu vozit, tedy nejen že Vy za dítětem jezdíte, ale matka Vám dítě přiveze např. 2x v měsíci na celý den. Samozřejmě s ohledem na věk dítěte se už bude kontakt nadále jen rozšiřovat např. na celý víkend, ale to bych očekávala až ve věku cca rok a půl. |
Družstevní byty a manželství | Babička nabyla podíl v SBD v roce 2002 - výlučná členka. V roce 2004 se provdala. Dva měsíce po uzavření manželství přímo na družstvu byla uzavřena Smlouva o převodu členských práv a povinností - kdy převodcem byla babička a jako nabyvatel je opět uvedena babička + pod tímto záhlavím smlouvy je uvedené, že společným nájemcem bytu je pan XY (nový manžel babičky).
Ve smlouvě je napsáno, že převodce převádí na nabyvatele (sama na sebe a nového manžela? ! ) členská práva a povinnosti. U podpisu je za převodce uvedená babička - u nabyvatele je podepsaná babička a její manžel. Stejný den jako tato dohoda byla uzavřena přímo na družstvu ještě Nájemní smlouva, kdy nájemcem je babička a její nový manžel. Ve smlouvě je konstatováno, že VZNIKLO společné členství v družstvu (i když babička se členkou stala před manželstvím? ! ) - patrně na základě výše uvedené Smlouvy o převodu práv a povinností, která byla uzavřena jen chvíli předtím...). Můžete mi poradit - je členský podíl v SJM nebo v podílovém spoluvlastnictví. Ještě podotýkám, že Stanovy z té doby nevylučovaly dělení podílu, ani neobsahovaly ustanovení, že podíl může být pouze v SJM. Vůbec nechápu, co z výše uvedené smlouvy o převodu vlastně vyplývá. Manžel babičky zemřel a jedná se teď o případné dědictví. Domnívala jsem se, že aby byl podíl v SJM, musela by ho babička do SJM vložit notářským zápisem a SJM o něj rozšířit. Děkuji za vaši odpověď. Alžběta. | Vaše úvaha je naprosto správná. Smlouva, kterou Vaše babička sepsala a tak převedla podíl do SJM, je dle mého názoru absolutně neplatná a členský podíl není součástí SJM. Skutečně by musel být sepsán Notářský zápis o rozšíření SJM, kdy by byl členský podíl do SJM vložen. Nicméně pokud by notář chtěl členský podíl manžela v dědictví projednat, museli byste k soudu podat žalobu o určení neplatnosti této smlouvy, aby bylo postaveno na jisto, že s o členský podíl v SJM nejedná. |
Společné jmění manželů, SJM | 1.7.2024 převedla manželka většinu společných úspor ze společného účtu, ke kterému máme oba přístup, na svůj soukromý účet, ke kterému přístup nemám. Jakým způsobem mám postupovat, aby vrátila peníze zpět? Mám podat trestní oznámení - jak? Případně něco jiného?
O rozvodu se bavíme zatím neoficiálně, žádost nebyla podána, rád bych nejdřív dosáhl dohody ohledně dětí a majetku a předpokládám, že do té doby je nutné aby byl veškerý společný majetek přístupný oběma. Děkuji předem za odpověď. | V daném případě byste spíše měl podat k soudu civilní žalobu, kterou se budete domáhat uložení povinnosti manželce vrátit finanční prostředky na účet, k němuž máte dispoziční právo také. V případě rozvodu budou finanční prostředky převedené bez Vašeho souhlasu i tak předmětem vypořádání, pokud tyto manželka převedla bez Vašeho souhlasu, nicméně samozřejmě už nyní je ve Vašem zájmu, abyste s nimi mohl disponovat. Tedy nejefektivnější cesta je podat občanskoprávní žalobu. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Rok jsem v dočasné pracovní neschopnosti, tedy marodím. Požádala jsem o prodloužení podpůrčí doby, ta mi byla zamítnuta. Léčba ale pokračuje, tedy i dočasná pracovní neschopnost, ale už bez nemocenské. Jsem zaměstnána na dobu neurčitou a pobírám invalidní důchod I. stupně. Můj dotaz - platí za mě zdravotní pojištění stát jako invalidnímu důchodci, nebo si jej musím platit sama? Děkuji za odpověď. | Podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění je stát plátcem pojistného za všechny poživatele důchodu z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Jestliže máte přiznaný invalidní důchod prvního stupně, pak za Vás zdravotní pojištění platí stát, i když už nepobíráte nemocenské dávky. Zdravotní pojištění si tedy sama platit nemusíte. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Ráda bych se zeptala, zda je nějaká lhůta, do kdy je možné požádat o peněžitou pomoc v mateřství (PPM). Dítě se narodilo 30.8.2023, o peněžitou podporu v mateřství, tedy PPM můj zaměstnavatel zažádal 07/2023. Až 04/2024 jsem dostala vyrozumění od ČSSZ, že mi PPM z mého HPP nebyla přiznána (komplikovaný případ), zároveň že však mohu žádat o PPM z dohody o provedení práce DPP, kterou jsem v roce 2023 krátce měla.
Nyní jsem však podala na MPSV žádost o odstranění tvrdosti zákona v případě PPM z HPP a mohu čekat až 3 měsíce na rozhodnutí MPSV. Ráda bych se proto zeptala, zda je nějaká lhůta, do kdy o PPM z DPP mohu požádat a zda si z časového hlediska mohu dovolit čekat na nynější rozhodnutí. Velice děkuji. | Podle § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, má na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) nárok pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka. Podle § 32 odst. 7 téhož zákona se dítětem pro účely odstavce 1 písm. a) a d) až f) rozumí dítě do dosažení 1 roku věku. Z toho vyplývá, že pro nárok na PPM z dohody o provedení práce (DPP) musíte o PPM požádat nejpozději do jednoho roku věku dítěte, tedy do 8/2024. Protože nedokáži předvídat, jak dlouho bude řízení ohledně odstranění tvrdosti zákona trvat, záleží na Vás, zda a jak dlouho budete s další žádostí o PPM vyčkávat. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Dostala jsem výpověď k 31.12.2023. Na úřad práce jsem se přihlásila do evidence uchazečů o zaměstnání k 14.3.2024. Od června 2020 do 11.7.2023 jsem byla na mateřské a rodičovské. Dne 19.4.2024 mi přiznali podporu v nezaměstnanosti, ale nebyla vypočítaná z mého předešlého zaměstnaní.
Paní z úřadu práce mi vysvětlila, že jsem se měla přihlásit do 3 pracovních dnů na úřad práce a jelikož jsem to neudělala, tak dostavám nějakou minimální částku a že podpora byla vypočtena z rodičovské. Četla jsem o tom, že se musím přihlásit do 3 pracovních dnů, ale nikde jsem nenašla “postih” v tom smyslu, že v případě, že se nepřihlásím na ÚP do 3 dnů, tak mi podpora bude vyplacena v nějaké minimální výši. V případě potřeby zašlu oznámení o podpoře v nezaměstnanosti z ÚP. | Paragraf 26 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti říká, že: Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádá-li fyzická osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností, které jsou uvedeny v § 25 odst. 1, nebo činností, které jsou podle § 41 odst. 3 považovány za náhradní doby zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo těchto činností. Pokud byste se na úřadě práce zaevidovala nejpozději 4.1.2024 (3. pracovní den po skončení zaměstnání), byla byste v evidenci uchazečů o zaměstnání vedena už od 1.1.2024 a podpora v nezaměstnanosti by Vám byla vypočítána z platu, kterého jste dosahovala v zaměstnání před nástupem na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Důvod, proč Vám byla přiznána jen minimální výše podpory, pak vyplývá z § 51 odst. 1 písm. a) téhož zákona, který říká, že: Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání. Pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je zapotřebí získat během posledních dvou let před evidencí na úřadě práce alespoň 12 měsíců sociálního (důchodového) pojištění. Tuto dobu pojištění je možné získat i započtením tzv. náhradních dob pojištění - náhradní dobou pojištění je také doba péče o dítě do čtyř let věku. Protože jste se na úřadě práce nezaevidovala do 4.1.2024, úřad práce v souladu se zákonem vyhodnotil jako Vaše poslední "zaměstnání" dobu péče o dítě do čtyř let věku a proto Vám podle § 51 zákona o zaměstnanosti přiznal podporu jen v minimální výši. |
Sociální podpora, dávka, příspěvek; důchody | Od ledna 2024 pobírám rentu a jsem vedená na ÚP. Chci se zeptat, zda jsou na ÚP oprávnění předložit mi IAP? A co se stane, když ho nedoložím celý vyplněný nebo vůbec? Mnohokrát děkuji. | Pobírání náhrady za ztrátu na výdělku (tzv. renty) Vám jako uchazeči o zaměstnání nepřináší žádné výhody či úlevy - při pobírání renty jste vůči úřadu práce povinna plnit stejné povinnosti jako kterýkoliv jiný uchazeč o zaměstnání. Individuální akční plán (IAP) je zakotven v § 33 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti. Podle tohoto ustanovení vypracuje krajská pobočka Úřadu práce IAP vždy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost krajské pobočce Úřadu práce při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených krajskou pobočkou Úřadu práce, a plnit podmínky v něm stanovené. V souladu s § 30 odst. 2 písm. c) téhož zákona pak platí, že úřad práce uchazeče o zaměstnání vyřadí z evidence, pokud bez vážného důvodu neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci nebo vyhodnocování anebo neplní podmínky v něm stanovené. Pokud tedy nebudete při zpracování IAP s úřadem práce spolupracovat, úřad práce Vás vyřadí z evidence s tím, že se budete moci znovu zaevidovat nejdříve za 6 měsíců. Vyřazením z evidence uchazečů Vám pak také zanikne nárok na výplatu renty. |
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení | Manželův syn z 1. manželství - ročník narození 2000 je držitelem invalidního důchodu (I. stupeň). Žije ve společné domácnosti s matkou, která ještě uplatňuje daňové a další možné výhody a je stále student. Po studiu střední školy (zakončené maturitou) začal studovat VŠ, ale v průběhu 1. ročníku odešel. Začal pak znovu studovat na stejné střední škole jiný obor, kde bude nyní znovu maturovat.
Hlásil se opět na VŠ a byl přijat. Syn (nyní 24 let) žádá navýšení výživného s ohledem na stávající stav. Manžel souhlasí, ale chtěl by vědět, v jaké asi poměrné výši (má cca 29.000 Kč) a do kdy musí platit výživné. Hraje nějakou roli i synův příjem ID? Děkuji. | Vyživovací povinnost Vašeho manžela i jeho bývalé manželky vůči synovi trvá do doby, dokud syn nebude schopen živit se sám. Vyživovací povinnost tedy zpravidla končí s ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Pokud by ale syn bez vážného důvodu (například zdravotního) opakovaně ukončoval studium a opět začínal studovat například vzájemně nesouvisející obory, pak by další poskytování výživného mohlo být v rozporu s dobrými mravy - není povinné hradit výživné tzv. věčnému studentovi. Jestliže se Váš manžel se synem na výživném dohodne, pak je výše výživného i datum jeho hrazení věcí jejich vzájemné dohody. Rozhodně ale doporučuji uzavřít tuto dohodu písemně. Jestliže dohoda nebude možná, může syn podat návrh na zvýšení výživného - v takovém případě bude o výživném rozhodovat soud. Ohledně výše výživného existuje doporučující tabulka Ministerstva spravedlnosti - najdete ji například zde: https://www.vasevyzivne.cz/tabulka-vyzivneho/ Tabulka stanovuje, jaká část příjmu povinného rodiče by měla činit výživné pro dítě určitého věku. Pokud má Váš manžel pouze vyživovací povinnost k synovi (nemá další dítě/děti s Vámi), mělo by výživné podle tabulky činit 20% jeho příjmu, tedy cca 6 000 Kč. Tabulka má ale pouze doporučující charakter a soudy se jí při určování výše výživného mohou, ale nemusí řídit. Soud by měl zohlednit také to, že syn má příjem v podobě invalidního důchodu, ze kterého může hradit některé své životní výdaje a je tedy alespoň částečně schopen živit se sám. |
Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu | Mám syna 14 let. S jeho otcem jsme nebyli sezdáni, jeho otcovství je však přiznané. Od synových 3 let žijeme odděleně a syna si střídáme po týdnu. Toto uspořádání nikdy nebylo soudně ani právně nastaveno, nýbrž jsme se tak domluvili pouze slovně mezi sebou. Tato střídavá péče nebyla nikdy ideální, vzhledem k tomu, že se s otcem názorově lišíme, ale nějakým způsobem to jakž takž fungovalo.
2022-2024 však otec značně polevil v péči o syna a to ve všech ohledech. Jediné co zajišťuje jsou tři jídla denně prostřednictvím jeho sestry, ve dnech, kdy je syn u něj. Vše ostatní zůstává na mě. Není s ním možná žádná domluva, na čemkoli se dohodneme tak nesplní. Se synem netráví žádný čas, celé dny až do noci je mimo dům. Nekomunikuje se školou a nehradí žádné výdaje spojené se školou a vzděláváním, nekupuje synovi žádné oblečení, neřeší návštěvy lékaře. Veškeré starosti a výdaje jdou za mnou, protože samozřejmě nedopustím, aby syn například nejel na školu v přírodě, neměl doučování, které potřebuje, měl odpojený mobilní telefon, nebo chodil v malých botách. Problém je v tom, že otec ač inženýr architektury se živí jako umělec na volné noze a přes to, že veškerý čas tráví v "práci" podle jeho slov nemá žádné peníze. Je to pro mne velmi náročné a vyčerpávající a bez finanční pomoci mého otce, bych nebyla schopná tuto situaci ustát. O tom, že v době, kdy je syn u otce nad ním není absolutně žádná kontrola a vedení ani nemluvě. Jaké jsou prosím možnosti, popřípadě jak postupovat v této situaci? Děkuji. Žofie. | Pokud nemáte nic zakotveno rozsudkem, je vše ohledně péče a výživného pouze výsledkem dohody. Je ale třeba sdělit, že v současné době je v důsledku judikatury Ústavního soudu velký příklon ke střídavé péči a pokud byste se obrátila na soud, je reálné, že by soud i přes výchovná pochybení otce, která popisujete, syna do střídavé péče svěřil. Proto by bylo v daném případě vhodné se zpočátku obrátit spíše na mediátora, s jehož pomocí byste se pokusili nastavit nějaká pravidla péče a výživného, protože v rámci soudního řízení spory ohledně způsobu, jak se otec chová nebo co synovi poskytuje či neposkytuje, nevyřešíte. |
End of preview. Expand
in Data Studio
Legal Advice Dataset
Dataset Description
This dataset contains scraped legal questions (but also a simply informational content without any question present) and answers from Bezplatná Právní Poradna. The data consists of legal inquiries submitted by users and expert responses provided on the website. It is structured for ease of use in natural language processing (NLP) tasks related to legal text classification, question-answering models, and text summarization. However, some posts are not questions but rather a informational post on novelizations ect. The dataset requires to be check and modified by AI agents.
Data Structure
The dataset is provided in CSV format with the following columns:
- Title: The title of the legal inquiry.
- Question: The full text of the user's legal question.
- Answer: The expert's legal response to the inquiry.
Each row represents a single legal consultation, with data extracted from publicly available pages on the source website.
License and Data Ownership
The data in this dataset belongs to the owners of Bezplatná Právní Poradna - https://www.bezplatnapravniporadna.cz and is shared according to their licensing terms. This dataset does not claim any ownership of the content and is strictly intended for research and educational purposes. Users must ensure compliance with the website's terms of use before utilizing the dataset.
For any questions regarding the dataset's usage and permissions, please refer to the official website of https://www.bezplatnapravniporadna.cz.
- Downloads last month
- 24