Datasets:

CZLC

/

propaganda_argumentace

like 0

Follow

Czech LLM Consortium 25

Jsme Kašpárkov s Obrkašpárkem v čele. Chybí nám učitelé demokracie, například Američané, zoufá si germanista Šonka ROZHOVOR V Německu posilují nové strany, které jsou stávajícímu establishmentu poněkud trnem v oku. Kromě Pegidy je na vzestupu především AfD (Alternative für Deutschland). Jak dopadnou zemské volby, které se někde budou konat již v letošním roce, a pak ty „velké“ v roce 2017? Pro ParlamentníListy.cz se k tomu vyjadřuje novinář Jaroslav Šonka, který žil dlouhou dobu v Německu a zná tamní poměry velmi dobře. Útoků proti migrantům a na jejich ubytovny přibývá především v bývalém východním Německu a hlavně v Sasku. Čím se to dá zdůvodnit? Je to odlišná, „pruská“ mentalita, minulost svázaná s komunismem, nebo obava chudších a frustrovanějších občanů? Inu, Sasko bylo historicky velkým konkurentem Pruska – připomeňme jen válku sedmiletou. Sasko pak exportovalo i svého kurfiřta – a to hned dvakrát – jako polského krále. Tehdy měli Sasové – s Polskem – Prusko „v kleštích“. Takže se nejedná o Prusko, které přijímáním uprchlíků, třeba české bratrské emigrace či hugenotů, získalo „manpower“ jak pro rozvoj průmyslu, tak pro své tolik úspěšné vojsko. Prusko ostatně právě tímto zvýšením schopnosti přijímání uprchlíků stále zvyšovalo svou převahu nad tehdejším Rakouskem, které teprve tolerančním patentem Josefa II., a tedy pozdě, začalo reagovat na globální vývoj. Vliv komunismu se ovšem nedá popřít. Dnes totiž nové spolkové země zažívají v podstatě totéž, co Česká republika: Odmítání uprchlíků v situaci, kdy je zde cizinců proklatě málo a nikoho zatím neruší. V české rozvášněné diskusi se ovšem dost zapomíná na to, že u nás i v Sasku existuje kromě výstřelků na okrajích skupin běženců i extremismus domácí, fašisoidní. Jeho násilný potenciál je značný a opravdu to není tak, že cizinci vnášejí násilí do země, kde nic takového doposud neexistovalo. Stále ještě existují v nových spolkových zemích tzv. „no go areas“ – nikoli kvůli uprchlíkům, ale kvůli neonacistům. V posledních dnech kdosi zveřejnil dopis jakési české dámy, která se bojí jít na hlavní nádraží v Mnichově, protože se tam potulují temné figury, kterých se ovšem nezeptala, zda jsou uprchlíci. Způsobilo to řadu dost nenávistných komentářů. A já tedy musím na tomto místě sdělit, že jsem byl za poslední měsíc třikrát na témže nádraží a nic takového jsem neviděl, i když jsem tam i nakupoval, obědval a kupoval lístky a knihy a byl jsem tam tedy hodiny. Ačkoliv německé vládní špičky hovoří o tom, že by novou stranu AfD v nastávajících zemských volbách na nových postech nejraději neviděli, stane se asi pravý opak. Co to podle vás způsobí a jak predikujete volební výsledky? AfD se po iniciativě několika seriózních lidí, kteří stranu ovšem brzy opustili, stala shromaždištěm šovinistických skupin, které se snaží do volebního boje vstoupit s rozpolcenou strategií a dvojí tváří. Předsedkyně Frauke Petry často musí na své hezké straně, která má vypadat jako většinové společnosti otevřená, vysvětlovat vlastní nenávistné výroky jinde, které jsou jednoznačně mimo oblast slušného chování. Co bychom si ovšem měli uvědomit, je fakt, že se jedná o menšinový sektor společnosti, ať už strana získá 8, či 12 procent. Lidé se ve své většině chovají slušně a třeba iniciativ, které se o uprchlíky starají namísto jejich zneužívání, je hodně i v Sasku, kde dobrovolnické iniciativy pečují o uprchlíky v řadě zařízení. Naše zpravodajské zdroje mají ovšem místo jen na vyobrazování neonacistických bojůvek a zapalování domů. Jen ovšem existuje historická paralela, která je varovná. Také Hitler měl na začátku minimální volební výsledky. Německý ústavní soud bude potřetí v německé historii rozhodovat o zákazu strany. Bude se jednat o NPD, která před několika lety jen tak tak unikla zákazu. Nastane podle vás precedens, nebo se opět ukáže německá demokracie? Je podle vás NPD srovnatelná s již zakázanou komunistickou stranou? Nemáme se právě od našich sousedů co učit ve vztahu k minulému režimu, například i s vyrovnáním se s pohrobky StB ve východním Německu, tedy Stasi? „Jen tak tak“ není zcela korektní informace. Tehdy se různé orgány snažily vědět o NPD co nejvíce, a proto ve straně byla řada placených informantů. Tento fakt vedl ústavní soud k závěru, že není dobře možné pronásledovat stranu, ve které nevíme, kdo to myslí vážně, a oddělit ho od toho, který je jen jaksi pověřený státními orgány. Stát tenhle průnik odstranil a teď se jednalo tři dny veřejně. Soud bude získané informace vyhodnocovat a my si musíme počkat na začátek července, kdy se má zato, že soud své úvahy uzavře a vynese výrok. O srovnatelnosti s KPD nemá cenu diskutovat. Byla to jiná doba a tato strana tehdy byla jakousi exponentkou východu, tedy NDR a SSSR. NPD je revizionistickou stranou, která si sice nemůže dovolit otevřeně chválit nějaké nacisty, ale v zásadě ve své činnosti přebírá některé jejich principy chování a argumentace. Právě v Drážďanech je například stále živá diskuse o tom, zda nálet 13. února 1945 nebyl válečným zločinem západních spojenců, protože se bombardovaly kobercově i normální čtvrti – nejen nádraží či průmyslové objekty. To, že anglická královna věnovala rekonstruovanému kostelu (Frauenkirche), který byl jako ruina symbolem onoho 13. února 1945, kříž na vrchol kopule, tuto diskusi zdaleka neuklidnilo. A to i když historici jasně ukazují na příklady i německých koncentráčníků, kteří se tehdy mohli v nastalém chaosu převléct a utéct. Je tedy bombardování zachránilo. A diskutuje se mezi historiky také o tom, jak mohli západní spojenci uvažovat u vědomí toho, jak Hitler a Goebbels vlastně jen fanaticky prodlužovali prohranou válku a na jejich konto jdou desetitisíce mrtvých jak ve vojsku, tak mezi civilním obyvatelstvem. Vždyť současně bylo nutné zachránit vysílené oběti v pochodech smrti, kde šlo někdy o hodiny a dny. Německá demokracie se do bývalé NDR dostala ze západu, kde učiteli demokracie byli po válce Američané a Britové. Tehdy, po roce 1990, to u východních Němců vzbudilo často vztek, „oni nás kolonizují“. Ale s minulými strukturami se tak dalo zatočit poměrně rychle, zhruba do roku 1992. Srovnejme to jen s nějakou naší současnou zlatou českou debatou o únoru 1948 a komunismu. To by se ve východním Německu stát nemohlo. Tam se sice stále znovu převlékala strana, která zdědila i část majetku komunistické SED, ale bylo to tak, že tento zbytek komunistických struktur se musel přizpůsobovat demokratické většině. Již jen proto, aby přežil. Takovou transformaci u nás nevidím. Paní Semelovou by v Německu už dávno zavřeli – a nějaká ta reformovaná strana by se za její výroky styděla. Chybí nám v této situaci vnější demokratická síla, srovnatelná s tehdejšími Američany a Brity a jejich transformačním úsilím. Principy slušného chování, otevřené debaty s politickým soupeřem, tedy demokracie – a tedy ne vzteklých roztržek, obstrukcí, vymetání ministerstev po volbách – to vše nám zde chybí, a proto se stáváme pro světová média jakýmsi „Kašpárkovem s Obrkašpárkem na špici“. Německá města hlásí co do uprchlické krize téměř přeplněno. Čím dál hlasitěji se ozývají hlasy, že máme být solidární. Máme převzít nějaké uprchlíky přímo od Němců, nebo si je přerozdělit na základě plánů Bruselu? Němci na západě země po válce za dozoru okupačních mocností zachraňovali koncentráčníky po desetitisících, museli pomáhat tzv. „displaced persons“, tedy lidem, například Židům, na které se po osvobození koncentráků v Polsku pořádaly pogromy, po desetiletí se do. Německa stěhovali Židé, kteří to v SSSR neměli lehké – komunistický antisemitismus by byla další, příliš dlouhá kapitola – jak to, že v ČR máme bláznivého počítatele Židů, který stále ještě nesedí ve vězení?! Pak přišlo 14–15 milionů vyhnaných Němců, pak uprchlíci z protikomunistického odboje, dohromady snad milion, a přesto bylo nutné přizvat další, tehdy tzv. gastarbeitery. Jen tak bylo možné udržet některá průmyslová odvětví, která žíznila po pracovní síle. V důsledku toho všeho žije v Německu na 10 procent lidí neněmeckého původu, z toho 3–4 miliony muslimů. Jejich potomků je ve vládách, v kultuře, v hospodářství celá řada. A tito lidé trpí stejně jako my tím, co tropí Islámský stát v Sýrii. Účastní se také pomocných aktivit. A samozřejmě i vzděláváním mladých. Víme, že muslimské děti v německých školách absolvovaly stejnou občanskou výchovu jako ostatní. Ta děti přivádí k demokratickému chování, zabývá se ovšem i soužitím různých skupin a práci na reflexi holocaustu, což je klíčová a tragická zkušenost země. Mezi integrovanými muslimy je jen málo antisemitských předsudků – ovšem v současné době existuje jistá hrana a je na čem pracovat. O selhání etických principů v různých historických periodách je dobře vědět co nejvíce. Proto s dnešními uprchlíky pracují i židovské obce, které ovšem logicky poukazují na riziko přenosu antisemitských stereotypů z částí arabského světa. Na něco čekat je riskantní. Začíná se hned. Nejsou podle vás Bavoři vůči Angele Merkelové až příliš vzpurní? Nehrozí dokonce rozpad Německa? Bavoři, tedy vlastně Seehoferova CSU, se jako jediná politická strana, která působí jen v jedné spolkové zemi, účastní spolkových voleb – budou v roce 2017. Musí si tedy zajistit minimální počet pěti procent hlasů na celostátní úrovni. Mívá více, až kolem deseti procent. Ale vždy znovu se musí připomínat – a od ostatních lišit. To je první princip, podle kterého jedná pan Seehofer. Ale i on zná německou a ostatně i bavorskou ústavu. V té německé, které se říká Grundgesetz, jsou první čtyři paragrafy zásadní – jsou o „lidech“, a ne o „Němcích“. Základní lidská práva jsou prostě základní a jsou opravdu na očích. Je to tedy problém, usnést se na kvótě, řekněme, 200 000 uprchlíků ročně a tomu 200 001. pak sdělit, že on už žádné právo nemá. Proto se musí pracovat ne na číslech, ale na principech. Tedy na několika různých polích, začínaje pomocí Řecku či vojenskými zásahy v Sýrii a Iráku a snižovat počet uprchlíků a příčin jejich pohybu. Také si musíme uvědomit, že za peníze, které zde spotřebujeme na jednoho uprchlíka, je možné jich v jihovýchodním Turecku uživit dvacet. V Evropě je ovšem snadněji můžeme získat pro demokracii a otevřenou společnost, což je právě to, co si Islámský stát nepřeje. Tady je diskuse složitá, a pokud pan Seehofer má nějaké odlišné názory, může to být dané věcnými úvahami. Není ovšem dobře rozumět tomu, proč se třeba setkával s Putinem v Moskvě. Ale oddělení Bavorska od Německa? To je možné probrat u pšeničného piva na již zmíněném mnichovském hlavním nádraží. A to se nasmějeme! A třeba si s námi připije i nějaký uprchlík.

V Moskvě evakuovali budovu Státní dumy po telefonátu o „bombě“ Asi 200 lidí bylo třeba evakuovat ve čtvrtek odpoledne z budovy Státní dumy v Moskvě kvůli telefonátu o „zaminování,“ sdělil RIA Novosti zdroj z pohotovostních služeb. „Probíhá evakuace z kanceláří Státní dumy na adrese: ulice Mochovaja 7. Bylo evakuováno okolo 200 lidí," řekl zdroj agentury. Vlna telefonického terorismu v Rusku začala 11. září. Za dva měsíce od začátku telefonických hovorů o údajných položených bombách bylo ve 186 městech evakuováno 2,3 milionu lidí, z toho více než čtvrt milionu jen v Moskvě. Ani v jednom případě se hrozba nepotvrdila.

Média: V USA se projektuje letadlo, které bude rychlejší, než Concorde Americká společnost Boom hodlá vyrobit nadzvukové dopravní letadlo, které bude moci vyvíjet rychlost přes 2700 kilometrů za hodinu, což je více, než rychlost britsko-francouzského nadzvukového letadla Concorde (2300 km/h), oznámil televizní kanál CNN. Televizní kanál podotýká, že letadlo bude létat 2,6krát rychleji, než jakékoli z nyní existujících. Plánuje se, že bude vyrobeno z kompozitních materiálů, a že v něm bude pouhých 40 křesel standardních pro první třídu. V kabině bude pouhé dvě řady křesel. Plánuje se rovněž, že let bude probíhat ve výšce nejvíce 20 tisíc metrů, aby mohli cestující stále vidět zemský povrch. Společnost Virgin Group si hodlá objednat 10 těchto letadel, a když se transakce uskuteční, bude její hodnota činit asi 2 miliardy USD. Televizní kanál rovněž oznámil, že Boom může uzavřít smlouvu o dodávkách 15 letadel s nejmenovaným evropským leteckým dopravcem, jejíž hodnota se odhaduje na 5 miliard USD.Boom pracuje v současné době na prototypu, který bude prezentován nejdříve v roce 2017. Tento projekt nadzvukového dopravního letadla je jedním z mnoha, které slibují zkrátit dobu letu, dosud však nebyl ani jeden z nich realizován.

Poslanci budou volit místopředsedy Sněmovny. Uspěje Okamura? Poslanci dnes budou volit místopředsedy Poslanecké sněmovny. Do tajné volby půjdou Petr Fiala (ODS), Vojtěch Pikal (Piráti), Tomio Okamura (SPD), Vojtěch Filip (KSČM) a Jan Hamáček (ČSSD). Plénum také zřídí sněmovní výbory kromě mandátového a imunitního výboru, který již vznikl. Členy je však naplní až později. Zprávu přinesla ČTK. Kandidátů na místopředsedy Sněmovny je pět, stejně jako místopředsednických křesel. Dnešní volba může mít až dvě kola. V případě, že by se ani ve druhém kole některé místo nebo místa nepodařilo naplnit, bude vyhlášena nová volba. Uskutečnila by se patrně příští týden na další sněmovní schůzi. Ustavující schůze by mohla dneškem skončit. Poslanci na ní ještě rozhodnou o tom, jaké výbory budou v dolní parlamentní komoře pracovat a kolik budou mít členů. Poslanecké kluby pak dostanou lhůtu pro podávání návrhů kandidátů do výborů. Výborů by mělo být celkem 18, tedy stejně jako v minulém volebním období. Na závěr schůze plénum určí, kdy se Sněmovna sejde na druhé schůzi.

Blíží se superúplněk. Měsíc se přiblíží Zemi nejblíže od roku 1948 Pokud nesledujete zrovna lunární kalendáře, nevíte, kdy je měsíc v úplňku či kdy začíná novoluní, nemusíte litovat. V roce 2016 je totiž, shodují se astronomové, pouze jedno zcela klíčové datum, a tím je noc ze 14. na 15. listopadu. Tehdy totiž bude k vidění “naše” jediná družice, Měsíc, v mimořádné blízkosti Zemi. Díky tomu bude vytvářet efekt vyšší světelnosti, která bude podobná jako v lednu před 68 lety. ... Podle astrofyzikálních výpočtů bude večer 14. listopadu Měsíc o 30 procent lépe viditelnější a o 14 procent větší. Procentuálně se velikostní rozdíl nezdá být výrazný, avšak vědci upozorňují na to, že lidé jsou již zvyklí vnímat Měsíc v určité velikosti, a proto rozdíl oproti normálu uvidí na družici i laik. Přesné vysvětlení, proč je někdy Měsíc blíže a jindy dál od Země, nabízí například NASA: oběžná dráha Měsíce je elipsovitá, což způsobuje různost jeho vzdálenosti od Země. Zároveň se však tyto cykly opakují. 14. listopadu bude navíc nastane na jev zvaný v angličtině syzygy neboli jakési seřazení Země, Slunce a Měsíce, do zákrytu - zdánlivě tak tyto tři tělesa budou na jedné přímce. “Měsíc bude vypadat zvláště velký, uvidíte-li jej na horizontu,” uvádí NASA. “Další podobná příležitost vidět Měsíc v takto abnormální velikosti bude 25. listopadu 2034,” doplňuje NASA. Jevu se také říká “měsíční iluze”. Jev jsme mohli pozorovat i v roce 2014, avšak v mnohem nižší intenzitě. Zdroj: 1 Komentáře:

Kalousek je agresivní, sdělil významný muž TOP 09. A praštil členskou průkazkou Bývalý poslanec a místopředseda TOP 09 Pavol Lukša se rozhodl k zásadnímu politickému kroku. Opustil stranu TOP 09. A to kvůli současnému předsedovi Miroslavu Kalouskovi. Nynější starosta Čeladné, který byl jedním ze zakládajících členů, o tom informoval ve svém dopise ParlamentnímListům.cz. „Přestože jsem v roce 2009 spoluzakládal TOP 09, po bedlivém uvážení jsem se rozhodl s definitivní platností k 31. březnu 2016 tuto stranu opustit. Nemohu se ztotožnit s dnešní orientací politiky TOP 09 prezentovanou především Miroslavem Kalouskem,“ napsal bývalý poslanec, který s TOP 09 nesouhlasí například v otázce migrační politiky. Podle něj obsahuje Kalouskova politika ve většině případů pouze útoky, agresivitu a nenabízí žádná řešení. „Zcela opomíjí práci ve prospěch občanů ve městech a obcích a soustředí se pouze na témata, která neřeší prakticky žádné problémy občanů, a tím se pro mě stává neakceptovatelnou,“ uzavřel. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek odchod Lukši přivítal. „Je to od něj velmi hezké a vítám to. On se nikdy netajil svou proruskou orientací a sympatiemi k Bloku proti islámu,“ uvedl serveru Novinky.cz Kalousek. Zároveň dodal, že jej sice mrzí, že odchází zakládající člen strany, ale že skutečně docházelo k názorovým rozporům ohledně zahraniční politiky. Odmítl, že by za Lukšovým odchodem stála jeho agresivní politika. „Každý v TOP 09 ví, že ten problém je jinde,“ řekl. Původní text ZDE. Celé prohlášení Pavola Lukši: Přestože jsem v roce 2009 spoluzakládal TOP 09, po bedlivém uvážení jsem se rozhodl s definitivní platností k 31. březnu 2016 tuto stranu opustit. Nemohu se ztotožnit s dnešní orientací politiky TOP 09 prezentovanou především MIroslavem Kalouskem. Ta obsahuje ve většině případů pouze útoky, agresivitu a nenabízí žádná řešení. Zcela opomíjí práci ve prospěch občanů v městech a obcích a soustředí se pouze na témata, která neřeší prakticky žádné problémy občanů, a tím se pro mě stává neakceptovatelnou.

Dnes odstoupil ukrajinský velvyslanec v Praze Borys Zajčuk. A Česká republika to zjistila z ukrajinských novin Ukrajinský velvyslanec v České republice Borys Zajčuk rezignoval. ČTK to dnes potvrdila mluvčí ukrajinské ambasády v Praze. Důvody Zajčukova odstoupení nekomentovala. O rezignaci velvyslance dnes informoval kyjevský list Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinského poslance Serhije Leščenka. Podle dřívějších informací českého listu MF Dnes Zajčuk svého času usiloval o propuštění Libanonce Alího Fajáda z vazby v Praze. "Můžeme to potvrdit," řekla ČTK mluvčí ukrajinského velvyslanectví o zprávě o rezignaci. Důvod velvyslancova kroku nesdělila. Na dotaz, zda odstoupení souvisí s případem Fajáda, odmítla reagovat. Podle informace, kterou poskytnul poslanec Leščenko, ambasador napsal oznámení o složení funkce bez jakýchkoli konzultací s ukrajinským ministerstvem zahraničí. Pracovníci kyjevského ministerstva na dotaz deníku uvedli, že kádrové otázky resortu nekomentují. České ministerstvo zahraničí zatím oficiálně nedostalo zprávu o tom, že by Zajčuk podal demisi. "Platí, že nám to zatím nikdo nesdělil," doplnila ČTK mluvčí ministerstva Michaela Lagronová dřívější vyjádření. O odstoupení velvyslance nebyl informován ani ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček. "Oficiálně o ní nic nevíme," napsal ČTK. Ukrajinska pravda v této souvislosti připomněla únorovou informaci MF Dnes o tom, že se ukrajinské velvyslanectví v ČR snažilo dosáhnout propuštění bývalého poradce předloni sesazeného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, Libanonce Alího Fajáda, z vazby v Praze. Zajčuk se prý přitom dotazoval na případnou výši kauce. České úřady minulý měsíc Fajáda propustily, ačkoli o jeho vydání usilovaly Spojené státy, kde je podezřelý ze spolupráce s teroristy. Fajád, který má vedle libanonského i ukrajinský pas, se nyní nachází v Libanonu, kde je obviněn z prodeje zbraní a raket kolumbijským povstalcům.

Merkelová a spol. by si měli uvědomit, že tu jsou pro lidi, radí Petr Robejšek Analytik Petr Robejšek se ještě jednou vrátil k výsledkům voleb ve třech německých spolkových zemích. Voliči dali jasně najevo, že stojí o skutečnou alternativu. Proto hlasovali pro Alternativu pro Německo, která jasně říká, že je třeba uzavřít hranice. Ostatní zavedené strany tvrdí v podstatě dokola totéž. Měly by si raději uvědomit, že tu jsou pro voliče. Německé zavedené politické strany tvrdí, že nelze uzavřít hranice státu. A to je podle Robejška chyba. „Stačí se však podívat po Evropě a zjistíme, že uzavření hranic možné je a k úbytku migrantů vede. To, že návrh AfD není proveditelný, je tvrzení politických vůdců etablovaných stran, kteří taková opatření učinit nechtějí. Maďarsko a balkánské země však ukázaly, že je zavření hranic proveditelné a účelné řešení,“ napsal analytik v komentáři pro sobotní MF Dnes. To je také důvod, proč v posledních volbách tak výrazně uspěla Alternativa pro Německo. Ostatní strany se totiž začaly tolik podobat jedna druhé, že se od nich voliči začali odklánět. Pravicová CDU/CSU se začala posouvat doleva a Němcům to chvíli nevadilo. Vedlo to však k tomu, že německá sociální demokracie slábne, protože nemá voličům co nabídnout. A Němci, kteří opravdu stojí o pravici, pokukují po Alternativě pro Německo. „Rapidně se měnící německá a evropská společnost přestávají být spokojeny s tradičním rozdělením moci, se svým politickým personálem a s tím, že pro měnící se mezinárodní scenérii není současný styl vládnutí přiměřený. Občané požadují, aby jejich političtí reprezentanti nevládli pouze za ně, nýbrž pro ně. A když etablované strany nebudou na tuto potřebu reagovat, poškodí nejenom sebe,“ uzavřel Robejšek.

Protažené obličeje v levicově liberálním tisku: Trumpa lidé pořád podporují, s brexitem pořád souhlasí. Jak je to možné? Nepodceňujte sílu zastánců Donalda Trumpa a nepodceňujte sílu zastánců brexitu, žádá své čtenáře britský deník The Guardian. Liberální voliči sice vidí, že Trump zatím nesplnil prakticky žádný ze svých slibů. Zeď na hranici s Mexikem se nestaví, daňová reforma dosud neodstartovala a zdravotní program Obamacare stále funguje. To však nic nemění na tom, že Trumpa podporuje asi 35 procent voličů. Liberálně smýšlející voliči by prý neměli Trumpovy voliče odsuzovat. Měly by se snažit je pochopit. Liberálně smýšlející voliči mají za to, že odchod Velké Británie z EU zemi ekonomicky poškodí. Projevuje se to ostatně už teď. Odpůrci 45. prezidenta USA Donalda Trumpa zase vidí, že se prezidentovi nedaří naplnit jeho sliby. Zeď na hranicích s Mexikem se zatím nestaví, daňová reforma nikde a zdravotní program Obamacare stále běží. Podpora prezidenta Donalda Trumpa, ani počet zastánců brexitu, neklesají pod 35 procent. Liberálně smýšlející voliči by tyto své spoluobčany neměli odsuzovat a neměli by se jim vysmívat. Tím nevymýtí problémy, které tuto část voličů trápí. Liberálně smýšlející voliči by se měli snažit své sousedy pochopit a hledat cesty, jak řešit i jejich problémy. Celý článek v angličtině naleznete zde Liberálně smýšlející voliči by ale neměli zapomínat ještě na jednu věc. Ani Trump, ani brexit by neuspěli, kdyby neměli alespoň částečnou podporu např. mezi boháči nebo mezi vlivnými konzervativními politiky a mezi republikány. A kdo volil brexit a Trumpa? Lidé, kteří mají pocit, že je globalizace poškodila, nebo na ní minimálně nevydělali. Tyto voliče najdeme prý např. v Johnstownu v Pensylvánii. Tamější příznivci Donalda Trumpa připouštějí, že 45. prezident zatím nesplnil žádný ze svých slibů, ale nijak zvlášť je to netrápilo. Proč? Protože jim učarovalo Trumpovo charisma. „Líbí se jim, že Trump neustále útočí skupiny, které oni nenávidí: na elity, na liberální média a především na lidi odlišné barvy pleti. Rozumějí tomu, co má Trump na mysli, když útočí na ty hráče odlišné barvy pleti americké fotbalové ligy, kteří odmítají povstat, když nad stadiony zní americká národní hymna. Tady se vybíjí frustrace voličů Donalda Trumpa. Ale britský deník The Guardian na závěr liberální čtenáře nabádá, aby se snažili pochopit, z čeho tato frustrace vyvěrá. Server Britské listy, který přinesl článek ve zkrácené podobě i českým čtenářům, k tomu dodává, že by se liberálně smýšlející Češi měli snažit pochopit ty své spoluobčany, kteří v říjnových sněmovních volbách volili populistické politiky, jako je prý např. prezident Miloš Zeman.

Ministerstvo obrany Ruska ukázalo video z útoků Kalibry na IS Ruské ministerstvo obrany v pátek publikovalo video útoku okřídlenými střelami Kalibr na objekty IS v syrské oblasti Abu-Kemal. Rakety byly vypuštěny z ponorky Kolpino. Vystřelení Kalibrů bylo provedeno ze vzdálenosti přes 650 kilometrů od cíle. Útoku na teroristy se také účastnily letouny Su-24 a Su-34.

Kandidát na prezidenta Rakouska: Krym neměl být předán Ukrajině Krym měl být dávno uznán ruským územím, prohlásil v interview pro Die Presse kandidát na post prezidenta Rakouska za pravicovou Rakouskou stranu svobody Norbert Hofer. „Hlavní chyba byla udělána dávno, kdy bylo oznámeno, že Krym již není ruský," řekl Hofer. Podle jeho slov, bylo třeba vyhlásit pro rozpadu SSSR referendum o sebeurčení Krymu, které by se konalo pod dozorem světového společenství. „Drtivá většina by hlasovala pro Rusko," zdůraznil politik. Referendum o sebeurčení by se mělo konat také na východě Ukrajiny, je přesvědčen Hofer. Připojení poloostrovu k Rusku považuje Hofer za narušení mezinárodního práva. Avšak, podle jeho mínění, „je třeba být jednou pragmatičtějšími" a postupně zrušit sankce proti Rusku. „Nedá se prodlužovat sankce do nekonečna," řekl politik a poznamenal, že v této situaci je poškozené jak Rakousko, tak Rusko.

Fridrichová a další známé tváře z ČT se rozjely: Přiznávám se k hanobení hlav státu. Kam se mám hlásit? Už se na mě vaří voda... Nehanobí prezidentský úřad a jeho důstojnost Miloš Zeman, když ve veřejném rozhlase používal slovo „kunda“? Ptá se novinář Josef Kopecký píšící pro MF Dnes Andreje Babiše (ANO). A nebyl jediný, kdo si dobíral Hrad a poslance, kteří chtějí vrátit do právního řádu zákon o hanobení prezidenta. Ke Kopeckému se přidali lidé z České televize nebo Jakub Janda z Evropských hodnot. „Nehanobí náhodou úřad a DŮSTOJNOST prezidenta ČR Miloš Zeman, když pro @Radiozurnal1 v živém interview vykládal ‚kunda sem, kunda tam‘?“ Tato slova napsal na sociální síti Twitter Josef Kopecký. A nebyl jediný, kdo si dobíral Hrad a poslance, kteří chtějí prezidenta Zemana chránit pohrůžkou až ročního vězení pro lidi, kteří budou o prezidentovi mluvit nepěkně. Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty se tvrdě opřel do komunisty Zdeňka Ondráčky, který se zákonem na ochranu prezidenta přišel. „Když komunisti říkají, že společnost není dost vyspělá a je třeba ji vychovat, vzpomenu si na příběhy všech, které ti bastardi ‚vychovávali‘,“ rozčílil se Janda. Politolog Jiří Pehe sáhl v souvislosti s tímto návrhem zákona k citátu ze Švejka. „Nevím, kdo ho tam nechal, ale našel jsem v kanceláři obraz pana prezidenta. Radši jsem ho hned dal na půdu, aby na něj nesraly mouchy...,“ napsal politolog. Narážel tím na známou konverzaci hostinského Palivce, který oznámil tajnému agentovi rakousko-uherské policie, že schoval obraz císaře pána na půdu, jelikož na něj „sraly mouchy“, a hostinský chtěl předejít nevhodným narážkám hostů. Se svou troškou do mlýna přišla i Nora Fridrichová z České televize. „Dobrovolně se přiznávám k hanobení hlav státu. Mám se někam hlásit?“ ptala se. Na to ji hned reagovala její kolegyně ze sportovní redakce Darina Vymětalíková posměšným dotazem: "A to oni ti nepíšou? Mně jo, že mě brzy vyhodí..." K tomu Fridrichová ještě vzápětí poznamenala: "Píšou, že se na mě vaří vody. Ale to asi v zákoně nebude." Přidal se i zaměstnanec České televize, sportovní komentátor Jaromír Bosák. „Přemítám, jestli by byl za urážku prezidenta považován i eventuální výrok, že je hlava státu chytrá jako poslanec Ondráček...,“ položil řečnickou otázku na Twitteru. František Lutonský taktéž z České televize přirovnal současné dění k jednomu slavnému dětskému pořadu. „Děti koukají na gumídky. Kníže Ignor a jeho věrný Stoupa by klidně mohli vystupovat v nějaké slušné paralele ze současnosti,“ vyjádřil svůj názor. Petr Třešňák z Respektu Ondráčkův návrh ještě rozšířil, prý bychom to měli vzít při jednom a ochránit před nemravně hovořícími Čechy i čínského a ruského prezidenta. Závěrečnou otázku k tématu přidal další novinář z Respektu, Ondřej Kundra. „Přehlédl jsem to, nebo se Andrej Babiš zatím k omezení svobody slova nevyjádřil?“

Merkelová se nikoho neptala a upekla si dohodu s Tureckem. Sobotka pohrdá parlamentem. Petr Mach rozebírá bruselský šlendrián ROZHOVOR Podle předsedy Svobodných Petra Macha bude po teroristických útocích v Bruselu Angela Merkelová těžko prosazovat platnost dohody s Tureckem a bude pro ni těžké prosadit i to, co chystá v Evropské komisi jako tzv. trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků. Neidentifikovaní migranti v EU jsou podle Macha velkou hrozbou, protože nevíme, kdo z nich je sympatizantem Islámského státu. Jak vnímáte teror v Bruselu jako člověk, který tam jako poslanec Evropského parlamentu žije? I osobně se mě to samozřejmě dotklo, útoky se odehrály na místech, kudy procházím, v metru, na letišti, a zásah mi tedy byl blíž než kdykoli předtím. Padá z toho na mne děs i proto, jak blízko je to i občanům České republiky, Evropa je propojená, a pokud se terorista může volně pohybovat po Belgii, může se volně dostat i do České republiky. Proč myslíte, že si teroristé vybrali za cíl právě Belgii? Důvody jsou dva, jednak je to tím, že v Bruselu sídlí Evropský parlament a je tedy jasné, že útok v takovém místě upoutá světovou pozornost a bude o něm psát více médií. Druhým faktorem je to, že pro teroristy je v Belgii a zejména v Bruselu – stejně jako ve Francii v Paříži – velmi snadné, aby se policii ztratili a jsou nenápadní, protože zde už dlouho existují silné muslimské komunity, místa, kde se mluví převážně arabsky a pro teroristy je snazší se tam pohybovat a bezpečně se skrýt. Jaké očekáváte politické důsledky událostí v Bruselu na evropské úrovni? Je evidentní, že Angela Merkelová bude mít těžké prosadit platnost dohody s Tureckem, zaznamenali jsme například, že polská premiérka řekla, že pro Polsko nyní nepřipadá v úvahu přijmout jakékoli migranty ze Sýrie. Pro Merkelovou bude těžké prosadit i to, co chystá v Evropské komisi jako tzv. trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků. I v České republice to bude znamenat, že více lidí bude přerozdělování uprchlíků odmítat. Mnoha lidem se hroutí jejich vize multikulturalismu. Co budou atentáty znamenat pro další vývoj v EU obecně? Každý takový teroristický útok znamená, že přibývá euroskeptiků a ubývá těch, kdo věří, že Evropská komise a Angela Merkelová mají dobrý plán. Přibývá lidí, kteří se spíš budou obávat nových smluv a plánů EU. Co vyplývá z posledních teroristických útoků obecně pro bezpečnost a její zajištění? Je to ponaučení, ale nejen pro belgickou policii, ale i pro naše bezpečnostní složky. Měli bychom se učit od bezpečnostních sil Izraele, který ve vyhrocené situaci žije po celá desetiletí. Bylo by dobré, kdyby se česká policie a bezpečnostní složky vyškolily právě v Izraeli, kde vědí, jak si v takové situaci a při skryté hrozbě počínat. Teroristé pocházeli z ghetta, kde mají poměrně vhodné podmínky pro přípravu svých činů. Jaká je situace v EU po příchodu statisíců migrantů, pokud jde o vznik ghett? Ukazuje se, že problém nejsou jen noví migranti, ale že i Arabové, kteří zde žijí dlouhodobě nebo se zde narodili, se přiklánějí k džihádu, že odcházeli bojovat do IS, vyškolili se tam a vrátili se do Evropy. Je strašné, jestli je pravda, že belgické služby dostaly varování, že jeden z teroristů přišel ze Sýrie, kde byl ve výcvikovém táboře, a policie ho nesledovala a nechala spáchat teroristický čin. Blahosklonnost k migrantům ze strany policie musí přestat. Problémem je ten typ multikulturalismu, kdy se policie dívá s přimhouřenýma očima na kriminalitu menšin a nechává je ji vlastně páchat. Do Evropy přišlo mnoho lidí bez jakékoli identifikace. Jak by bylo možné dostat nelegální migranty pod kontrolu? Neidentifikovaní migranti jsou velkou hrozbou, my opravdu nevíme, kdo z nich je sympatizantem Islámského státu nebo kdo v Sýrii někoho zastřelil. Bohužel se ale ukazuje, že i příchozí, kteří neměli původně špatné úmysly, nesplynou s prostředím, které jim není kulturně blízké, z toho plyne jejich frustrace, kriminalita a další příklon k extrémnímu islamismu. Německo a další státy dělají obrovskou chybu, když si berou tak velké sousto a vytvářejí zde základ pro růst nebezpečných ghett. Evropská unie by měla udělat dohodu s Tureckem nebo s jinou zemí na Blízkém východě, kam by mohli být migranti odváženi, a třeba i za přispění EU tam získat přístřeší, aby se mohli po skončení válek vrátit domů. A jak nyní řešit migraci – je zde dohoda s Tureckem o vracení migrantů. Bude to fungovat? To je nesmyslný ústupek, země jako Řecko mají plné právo vracet migranty do Turecka a není důvod za jednoho vráceného přijímat dalšího, to mi nedává žádnou logiku. Celá dohoda s Tureckem stojí na přerozdělovacích kvótách, a přitom dohoda nemá žádný demokratický základ, nehlasoval o ní Evropský parlament ani parlamenty jednotlivých států, to upekla paní Merkelová. To, co se děje, je obcházení demokratického procesu. Jak bezpečnostní opatření mohou ovlivnit běžný život, máme se v Evropě připravit na podobný stav, jako je v Izraeli? Lidé si na to začali zvykat ve Francii, v Belgii, kde už je trvalá přítomnost vojáků v ulicích. Velmi si přeji, aby to tak nedopadlo v České republice, proto je velmi důležité, abychom si sem tento problém neimportovali. Znamená to, že musíme odmítnout jakékoli přerozdělování migrantů, kteří znamenají bezpečnostní hrozbu. Neznamená to, že všichni jsou teroristé, ale tato skupina jako celek obsahuje hrozbu, že jsou mezi nimi příznivci džihádu, teroru a násilí. Připadá mi proto naprosto skandální, když premiér Sobotka pohrdá Parlamentem ČR a řekne, že bude ignorovat rozhodnutí proti dohodě EU s Tureckem a je podle mne na místě aby požádal Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. On sám má evidentně nedůvěru k Poslanecké sněmovně a je otázka, jestli bude mít Poslanecká sněmovna důvěru k němu. Jaká by měla být v České republice prevence migračních rizik? Měli bychom udržet to, co už máme v legislativě, tedy svobodu pořídit si zbraň, udržet azylovou politiku, kdy nelákáme migranty na žádné sociální dávky a být připraveni obnovit pravidelnou kontrolu našich hranic, abychom mohli v případě, že se sem migrační vlna začne přelévat, hranice kontrolovat. Jak se bude podle vás vyvíjet syrský konflikt, který je zdrojem velkého počtu uprchlíků? Především není možné tolerovat existenci Islámského státu na jakkoli velkém území. Západ by měl jednak podpořit Kurdy, kteří žijí v autonomní oblasti na severu Sýrie, a také najít rozumnou řeč s Asadem. Je Evropa nyní ve válce s terorem? To je spíš řečnický obrat, Evropa čelí teroristické vlně, ale hlavně čelí neschopnosti vlastních politiků. Neměli bychom připustit, aby se válka ze Sýrie přenášela sem. Byl bych tedy pro to, abychom našli společnou řeč s Asadem a s každým, kdo bojuje proti Islámskému státu, a následně o podpoře uprchlických táborů na Blízkém východě.

Americké sankce proti Rusku škodí celému světu, prohlásili v Kremlu V Kremlu označili prodloužení amerických sankcí proti Rusku za nelegální. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova sankce škodí nejen ruskému a americkému lidu, ale i celému světu. „Není to naše otázka na agendě. Jak říkal prezident, nikdy jsme tyto sankce neiniciovali. Považujeme sankce za nelegální, jež poškozují nejen lid obou našich zemí, ale i celý svět," uvedl Peskov. Bílý dům dříve oznámil, že americký prezident Donald Trump nařídil prodloužení sankcí proti Rusku, jež byly uvaleny kvůli situaci na Ukrajině. Rusko ze své strany prohlašuje, že není stranou konfliktu na Ukrajině a subjektem minských dohod.

Situace je velmi vážná. Muslimské gangy připravují násilné převzetí francouzských území a přeměny Německa na islámský stát. A to není zdaleka vše… (Předneseno na semináři „Bezpečnostní aspekty migrační krize“ v parlamentě 15.11. 2016) Mezi zdejšími odborníky na bezpečnost jsem pouhý už několik desetiletí pilný reportér nebezpečnosti. Konkrétně nebezpečnosti dlouhodobé politiky Evropské unie a v posledních osmi letech i politiky americké (která se ale teď zřejmě začne měbit), nebezpečnosti všeobecně na Západě vládnoucí politické korektnosti pěstující cenzuru a perzekuci nesprávně myslících, neomarxistického relativismu pokládajícího všechny kultury za rovnocenné a ustupujícího kulturám či antikulturám cizím na úkor kultury vlastní, a nebezpečnosti západního sebemrskačství činícího Západ vinným za všechna zla dějin a z něho vyrůstajícího kolaborantství se silami otevřeně se vyhlašujícími za jeho nepřátele. Dnešní migrační krize je všech těchto nebezpečností vyvrcholením, které, jak už slyšet z mnoha komentářů, směřuje setrvačností k zániku západní civilizace a tím k zhroucení civilizace jako takové, neboť naše civilizace udržuje všechny ostatní civilizace při životě, přinejmenším technologicky. Je prakticky nemožné vytvářet bezpečnost, jestliže nevnímáme charakter, jakost a míru všech nebezpečností, před nimiž se máme zabezpečovat. Slovy současného francouzského filosofa Guillauma Faye „nic není tak explozivní jako potlačovaná pravda“. Pokusím se tedy popsat, v jaké se v těchto dnech nacházíme situaci nebezpečnostní a ponechám na bezpečnostních odbornících, jaké z toho vyvodit důsledky bezpečnostní. Když jsme před sedmi lety v Lisabonské smlouvě přijímali klauzuli o „společném řízení migračních toků“, pokládali jsme ji za nějaké freudovské přeřeknutí typizující ztrátu smyslu pro individuální lidství. Nikoho by tehdy nenapadlo, že byla míněna vážně a doslovně a že s přeměnou individuální a kontrolovatelné migrace v dnešní nekontrolované migrační toky autoři Lisabonské smlouvy už tehdy počítali. A že tudíž nelze od bruselské byrokracie očekávat, že by se chtěla pokusit migrační přítoky zastavit, nýbrž že podle klauzule o jejich společném řízení bude trvat na jejich rozmisťování do celé Unie. A bude to provádět proti vůli občanů všemožnými triky, z nichž nejnovějším je „fair“ rozmisťování migrantů do postupně všech krajů a obcí bez schválení národních vlád a parlamentů, jaké se dnes provádí otevřeně v Itálii, Francii a Německu,. a utajeně už i v České republice, jak se dá vysoudit ze zprávy o znásilnění spáchaném afghánským mladíkem, který sem přišel s celou rodinou v rámci jakéhosi migračního programu, o němž veřejnost nic neví, ale který je porušením vůle českého parlamentu. Letos na jaře upozornil ředitel evropské hraniční agentury Frontex Fabrice Leggeri, že hromadící se vlna migrace směřující do Itálie bude za současného bezpečnostního stavu nezvládnutelná. Na italských březích vypadá takto: Připomeňme si, že Frontex je agentura, jejímž teoretickým úkolem je střežit hranice EU, ale její praktickou pracovní náplní je sledovat námořní hranice Libye, přebírat na nich z vratkých člunů africké migranty, z devadesáti procent muže ve vojenském věku, a odvážet je do Itálie. Podle údajů Frontexu mají lodě výslovný zákaz vracet migranty zpět do Libye. Kdo tento zákaz vydal a proč? Po krachu jednání s Tureckem, jehož podmínky byly od samého začátku nesplnitelné, se znovu rozjíždějí toky na Řecko, když už nás to stálo tři miliardy eur. Že nový sultán Erdogan si už zase na Řecko brousí zuby, lze vysoudit z jeho nedávného výroku, že „některé řecké ostrovy kdysi patřily Turecku a dodnes tam stojí zbytky mešit“. My si připomeňme, že Turecku kdysi „pařilo“ i Bulharsko, Srbsko, Maďarsko, ždibec jižní Moravy a východní Rakousy až k okrajům Vídně. Italský premiér Matteo Renzi koncem října sdělil, že Itálie se pod náporem migrace ekonomicky a společensky hroutí a jestliže jí Brusel nepomůže, neschválí mu rozpočet. Ale místo, aby od Bruselu žádal pomoc se zastavením migračních toků, vyzývá jej, aby konečně vnutil migrační kvóty i „východním členům, kteří žijí z našich příspěvků“. Jakékoli zastavování toků tedy zjevně stále není na pořadu celoevropského jednání. Připomeňme si politicky nekorektně, ale faktologicky nepopíratelně, že podstatnou část těchto migračních toků tvoří zradikalizovaní muslimové islámskými klerikály instruovaní Evropu ekonomicky vyždímat, terorem zastrašit, fyzicky kolonizovat, sexuálně využívat a oplodňovat, kulturně přetvářet a politicky ovládnout – ne se jí přizpůsobit. Na masivní infiltraci Islámského státu mezi migranty upozornil v Evropském parlamentě 26. září evropský koodinátor antiterorismu Gilles de Kerchove. Velký náskok před ostatními zeměmi má Francie, jejíž muslimská populace překročila 10% čili 6,5 milionů podle vládních odhadů, 12% čili 7 milionů podle úřadu vrchního imáma a spíš se blíží 15 procentům podle bývalého ministra pro rovnoprávnost, sociologa alžírského původu Azouze Begaga. V sondáži Montaignova institutu, kterou řídil profesor antropologie tuniského původu Hakim el Karoui, paří 28% francouzských muslimů k ultraradikální větvi islámu odmítající integraci, usilující o islámskou nadvládu a ochotně se přidávající ke kampani teroristického násilí. To by byla už hodně početná okupační armáda, vyzbrojovaná dnes snadno získatelnými střelnými zbraněmi ve francouzských islámských čtvrtích. Bezpečnostní ohrožení Francie je tedy ze všech evropských zemí nejakutnější a v posledních měsících konečně začíná být i podrobněji veřejně dokumentováno. Premiér Valls si už troufl zveřejnit informaci o přítomnosti přibližně 15.000 aktivních džihádistů na francouzském území. Z událostí, které se konečně dostávají na veřejnost, si načtěme stručný výběr: 8. října v obci Viry-Châtillon byli přepadeni a zapáleni 4 policisté, jen taktak uniknuvší smrti upálením. 17. října stovka útočníků kamením a zápalnými láhvemi útočila na skupinu policistů reagujících na požární poplach. Podobné střety se dějí v různých městech téměř denně, a každý měsíc je zraněno přes 500 policistů. Za loňský rok se sečetlo 6.850 útoků na policisty a četníky, z nich 5.730 utrpělo zranění. Letos bylo zraněno 3.270 jen za první čtyři měsíce. Počty útoků rok od roku narůstají, podporovány skandálně mírnými tresty francouzských soudů a stejně skandálně přísnými tresty pro Francouze, kteří si troufají se fyzicky bránit. 17. října také uspořádali policisté veřejnou demonstraci na protest proti nedostatečné výzbroji a vypískali policejního ředitele. Téhož dne odhodil politickou korektnost i bývalý socialistický ministr vnitra, dnes pověřený reorganizací francouzského islámu, Jean-Pierre Chevè, oznámením, že „Francii hrozí občanská válka“. Kontextová reklama Sklik Ve školách se množí rebelie a fyzické útoky na učitele, na veřejnosti obtěžování francouzských dívek a fyzické napadání homosexuálů. Z částí pařížského centra se stávají migrantská tábořiště. Části Paříže okupují davové modlitby. Ač většina politiků, levicových i pravicových, stále ještě omílá nahraná hesla „Etnická diverzita je pro Francii přínosem“ a „islám je nedílnou součástí nás, naší kultury a našich kořenů“ (ještě nedávnými slovy premiéra Manuela Vallse), sám prezident Holland přiznal, že probíhá „rozdělení Francie na dvě znepřátelené populace“. Na internetových serverech se množí výzvy imámů a islámských ideologů k mladým muslimům, aby pomohli Francii pohřbít pod demografickou záplavou, akcelerující islamizací a gerillovou válkou zastrašující domorodé Francouze do podrobení. Politici, akademici a publicisté si konečně troufají vystupovat v médiích. Spisovatel Philippe de Villiers upozornil na existenci tajných a protizákonných dohod státu předávat části francouzského území bez odporu nadvládě šariátských zákonů. Profesor islamologie na lyonské univerzitě Fabrice Balanche přiznal existenci mnoha „území, kde se policie neodváží vstoupit, kde autorita státu je zcela nepřítomná a kde se vytvořily islámské ministáty.“ Spisovatel a novinář, autor knihy „Francouzská sebevražda“, Éric Zemmour, hovořil v televizi o islamizaci mnoha předměstí, která přestala být Francií a kde vládnou zákony šaria. Politik Franck Guiot popsal no-go zóny, kam se policisté bojí, protože mají zakázáno použít střelných zbraní na obranu před útoky. Starosta města Amiens Gilles Demailly vyprávěl, jak v jeho no-go zónách „už nemůžete objednat pizzu nebo zavolat doktora“. Radio Europe 1 označilo prakticky celou Marseille za no-go zónu. Ministerstvo vnitra uvedlo, že 184 čtverečné kilometry Marseille jsou pod vládou muslimských gangů. Listy Le Figaro, France Soir, Le Parisien, Le Point, L’Obs a Valeurs Actuelles přinášejí reportáže z no-go zón plných „agrese, antisociálního chování, prodeje drog a střelných zbraní, muslimských gangů a etnických násilnosti vyhánějících nemuslimy“. Z desítek měst jako Perpignan, Toulouse, Roubaix, Orléans, Tours, Lille, Lyons, Strassbourg, Grenoble a okrajových předměstí Paříže. Největší zločinnost je v předměstí Seine-Saint-Denis, kde žije 600.000 muslimů, z poloviny nezaměstnaných. Informace o válečném střetu s domácím agresivním islámem už Francie nedokáže politicky korektně utajovat. A po půldruhém století obnovuje vedle početního posilování policie i Národní gardu 40.000 (podle některých údajů až 80.000) rezervistů a dobrovolníků. Po kamionovém teroristickém útoku v Nice prudce vzrostl počet Francouzů vstupujících do střeleckých klubů a kupujících střelné zbraně. “Jsme na pokraji občanské války,” sdělil parlamentní komisi šéf francouzské vnitřní bezpečnosti Patrick Calvar, se zprávami, že radikalizované muslimské gangy připravují násilné převzetí francouzských území a s vysvětlením, že nezakročí-li se teď, brzy by mohlo být pozdě. Podle Érica Zemmoura, citujícího “vysoké zdroje z vojenského velení”, se připravuje operace na rekonkvistu ztracených území. Pro nás akutnější je samozřejmě sousední Německo, jemuž se za dva roky podařilo dohnat, na co si Francie střádala dvacet let. Následky loňské „merkelizace“ migračních toků na německou kriminalitu už dostatečně známe: německá policie zveřejnila číslici 208.000 trestných činů čerstvých migrantů za loňský rok, plus 700 denně průměrně letos. V počtu znásilnění jsou Němky pořád ještě daleko za rekordmankami Švédkami, ale i to brzy doženou. Počty cvičených džihádistů vyslaných Islámským státem německá kontrarozvědka odhaduje na několik tisíc. Vedle hryzavého pocitu viny za dvě světové války, znemožňujícího nemilovat jakékoli cizince bez nařčení z neonacismu a vedle aktivní politiky politické levice nahradit německý národ jakýmkoli jiným, trpí Německo ze všech evropských národů největším demografickým úbytkem, trvale každoročně už od roku 1972. Výsledkem je prudký pokles počtu Němců ve věkové kategorii 20-35, čili ve věku plození a rození dalších generací, ale zároveň ve věku vojenském. Podle spolkového statistického úřadu mělo Německo na začátku roku 2015 v této kategorii 15 milionů mužů a žen, z nichž 3,5 milionu byli imigranti nebo potomci imigrantů a 11,5 milionů Němců, z toho muži necelých 6 milionů. O té doby migrantů přibyly téměř 2 miliony a Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky přiznává, že tato nová vlna obsahuje téměř výlučně muže právě v této věkové kategorii. Při dalším očekávaném milionu příchozích ročně – což je mimochodem čtyřnásobek celkového počtu německých braných sil – plus rodiny, které si budou moci přivézt, plus vyšší porodnost než německá, se v této věkové kategorii němečtí muži stanou v roce 2020 menšinou, navždy a nenávratně. Tak to alespoň propočítalo oddělení sociologie frankfurtské univerzity profesora Kovácse. Velká většina příchozích jsou muslimové, z neodhadnutelné ale nezanedbatelné části s agresivní a imperiálně nastavenou myslí, která Německo promění v islámský stát, proti němuž se české hranice nedají ubránit. I kdyby to nakrásně byl nějaký ten islám umírněný, tolerantní, liberální a mírumilovný podle růžovobrýlích představ českých pseudoliberálů, způsobí velmi rychle krach hospodářský, protože tito migranti postrádají dovednost, píli a podnikavost potřebnou k udržení ekonomické kontinuity. Vzhledem k propojenosti české ekonomiky s německou je představitelné i brzké zhroucení její. Ale pro nás to nejakutnější nebezpečí spočívá v oněch v růžovobrýlích představách českých pseudoliberálů, záludnosti českých islamizátorů a pštrosí nátuře české většiny, která si pořád myslí, že nás se to netýká. Zdroj: 1 Komentáře:

Kavárna a pravdoláska končí, jásá po slovenských volbách Petr Hampl. No a u nás? ROZHOVOR „Fico zůstává reálně držitelem moci,“ reaguje na výsledky voleb na Slovensku sociolog Petr Hampl. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz kromě komentáře k rozložení politických sil Slovenska předestřel vizi, podle které dnes končí nejen Evropská unie, ale i liberální řád. „Buď se k moci dostanou jiné skupiny a systém se posune více k nacionalistickým režimům, k přímé demokracii, to je první možnost. Druhá možnost je, že se vše posune k islamizaci,“ předpokládá sociolog. Zmínil, proč čeká Babišovo hnutí rychlý konec, a sečetl průšvihy Evropské unie. Volby vyhrál Smer – SD s 29 procenty, druhá byla protievropská Sulíkova Svoboda a Solidarita. Do parlamentu se dostalo celkem osm stran a mezi nimi i nacionalistická uskupení jako Slovenská národní strana s necelými devíti procenty a 15 křesly a krajně pravicové uskupení Mariana Kotleby Lidová strana Naše Slovensko. Vypadá to, že ve slovenských volbách propadly strany, které hlásají většinově uznávanou proevropskou nebo snad proamerickou politiku. O čem to svědčí? Je to tak, jak říkáte. Ten proud, který můžeme nazvat pravdoláskou, kavárnou nebo politickou korektností, zmizel. Nejde jen o to, že takové strany nebudou sestavovat vládu, ale úplně zmizely. Kdybychom to přirovnali k situaci Zeman versus kavárna, tak už se bude rozhodovat pouze mezi zemanovskými proudy. Ale maďarská liberální strana Most Híd nebo Sieť, které mají sice jedenáct a deset mandátů, se do parlamentu dostaly. Ty nepovažujete za strany, které drží evropský směr? Jistě, ale dostaly přes pět procent. To nejsou ani významné opoziční strany. Když se člověk podívá na počty mandátů a vystupování jednotlivých stran, výsledkem je, že bez nacionalistických uskupení nelze sestavit vládu. Může to tak být? Premiér Fico, i když nemůže vládnout sám, může si vybírat. Má docela široké možnosti, může sestavit vládu se SNS, Svobodou a Solidaritou, může to kombinovat. Je to na něm. Reálně zůstává držitelem moci. Každopádně některé strany se vymezovaly proti… Vyčkejme. Je snadné mít před volbami silácké řeči, že s tím nebo jiným nebudu spolupracovat, druhá věc je, že volby dopadnou určitým výsledkem. Pokud by ve Francii posílila, nebo dokonce zvítězila ve volbách Národní fronta Marine Le Penové a Velká Británie se rozhodla pro vystoupení z EU, co může následovat? „Právě teď jsme jen dvě či tři špatné volby vzdáleni od konce NATO, konce Evropské unie a možná konce liberálního řádu, jak jsme ho znali,“ píše například Anne Applebaum. Také se domníváte, že se může zavedený systém zbortit? Nejenže je to možné, ale jisté. Citace označuje realitu v podstatě správně. Evropská unie je na konci svého životního cyklu a já bych řekl díkybohu. Za poslední roky nebyla schopná vyřešit žádný významný problém, všechno, na co bruselské centrum sáhlo, skončilo katastrofou od sociální soudržnosti přes nezaměstnanost, ekonomický růst až po podporu vědy. Navíc se přidala v posledních letech imigrace, to je největší průšvih. Také co se týká společné měny nebo podpory ekonomiky v malých státech, nic z toho nedopadlo dobře. Imigrace problém završila, miliony lidí chodí sem a tam, nikdo není schopen jim v tom nějak zabránit, ani je registrovat. Část těch lidí jsou zjevně cizí bojovníci. To znamená, že státy nejsou schopny zabránit ani tomu, aby na jejich území napochodovala armáda. Evropská unie v té podobě, jak jsme ji znali, zcela jistě končí. S ní končí také liberální řád. To, že funguje nějaká parlamentní demokracie, kdy vládnou politické elity obyčejným lidem a v rámci elit se střídají menší skupiny jako politické strany, tento režim končí. My teď samozřejmě nevíme, jakým způsobem. Buď se k moci dostanou jiné skupiny a systém se posune k více nacionalistickým režimům, k přímé demokracii, to je první možnost. Druhá možnost je, že se vše posune k islamizaci. To znamená, že tu budou vládnout nějaké islámské skupiny. Ani v jednom ze scénářů není možné, aby liberální řád přežil. Jak by případné vítězství Donalda Trumpa mohlo zasáhnout do života Evropy? Nečekejme od toho příliš mnoho. I kdyby se prezidentem Donald Trump stal, i když to nepředpokládám, bude potřebovat určité roky, aby zkrotil obrovský byrokratický aparát provázaný všemi vazbami, korupcí, kontakty s oligarchy. Nečekejme, že by se americká zahraniční politika změnila okamžitě, určitě by existovala jistá setrvačnost. Nicméně zcela jistě se dá předpokládat, že by Spojené státy byly méně aktivistické v zahraničí, budou méně podporovat islám a zcela jistě by americký režim přestal být protiruský. Pro nás by to znamenalo, že by nás více nechali na pokoji. Přiznejme si, že vše, co Američané udělali za posledních deset let, bylo špatně. To znamená, že kdyby se přestali míchat do toho, co dělají ostatní státy, určitě by to prospělo. „Poučení pro evropské politiky: Napodobovat fašisty je cesta do pekla. Nezískáte tím hlasy, získají je fašisti,“ napsal na Britských listech Andrew Stroehlein, čímž evidentně míří na to, že Fico nedostal většinu, takže nesestaví jednobarevnou vládu. Každopádně když situaci přeneseme k nám, Andrej Babiš, který má do určité míry odmítavý postoj k uprchlíkům, válcuje žebříčky důvěryhodnosti. Podle posledního průzkumu pro ČT vypracovala agentura TNS Aisa. Myslíte si, že je to dočasné? Pravdou je, že i u nás posílily protiislámské strany… Vůbec odmítám nálepku fašista a fašistické. To, že některé strany hájí národní suverenitu a chtějí, aby se lidem v jejich zemi žilo dobře, aby bylo bezpečno, na tom není nic fašistického. Fašistické je naopak snažit se změnit složení obyvatelstva a podobně. Po stránce výzkumů si všimněte, že protievropské a protiimigrační strany na Slovensku získaly ve volbách téměř dvojnásobek hlasů, než kolik jim určovaly výzkumy. V Drážďanech, když Tatjana Festerling kandidovala, nakonec měla pětinásobek proti tomu, co jí určovaly výzkumy. Můžeme mít téměř jistotu, že politicky nekorektní strany jsou v průzkumech podstřelené. My nevíme o kolik, nevíme, jestli Blok, který se pohybuje kolem pěti procent, je kolem deseti nebo má více. A to se týká i dalších protiimigračních stran. Co se týká hnutí ANO, říkám konzistentně tři roky, že tyto typy hnutí nekončí postupně. Nejdříve vypadají relativně silně, pak se objeví drobné spory, trhliny v popularitě a pak se prudce zhroutí často během několika měsíců. Jsem pevně přesvědčen, že tohle je i případ ANO a je otázka, zda to bude od teď za tři měsíce nebo za deset měsíců. Z toho, že se snaží Andrej Babiš posunout volby na dřívější termín, se dá usuzovat, že i on tuší, že by takový pád mohl přijít, a vidí ho v konkrétním času. Předpokládám, že by k tomu mohlo dojít v polovině příštího roku. Všimněte si také, že Andrej Babiš se dříve prezentoval v médiích jako silný, akční, kdo vše zvládne, řečeno s Maxem Weberem, kdo má nadpřirozené schopnosti. On to prostě zařídí, zajistí, že se přestane krást, že budou dětská hřiště. Teď, v posledních týdnech, jako by jeho marketing přepnul jinam. Objevuje se ufňukaný tón, že mu koaliční partneři ubližují, že byl podveden atd. Spíš jako by hrál na soucit voličů, než aby se prezentoval jako silný. Předpokládám, že má dobré analýzy a jeho lidé jsou si vědomi toho, že Babišovo kouzlo přestává fungovat. Samozřejmě v průzkumech se to hned neprojeví. Po Sobotkových e-mailech už víme, že každá z velkých stran si platí nějakou agenturu. Jestliže mu už teď začaly preference klesat, tak to stejně agentury ještě nevydají.

Let do vesmíru. Dnes slaví narozeniny první kosmonautka světa (VIDEO) Před 81 lety se narodila první kosmonautka světa Valentina Těreškovová. Let Těreškovové na lodi Vostok-6 se konal 16. června 1963. Těreškovová strávila v kosmu 2 dny 22 hodin 50 minut. Za tento čas vykonala loď 48 obletů Země.

Mezinárodní ostuda Halíkova sponzora Sekyry. Uznávaný anglický časopis zevrubně popsal jeho minulost, i s Janouškem a mrtvým Mrázkem Podnikatel Luděk Sekyra je jednou z kontroverzních osobností české historie a současnosti. Za totality podporoval režim a nesouhlasil s Václavem Havlem. Po sametové revoluci spřáhl síly s Romanem Janouškem a Františkem Mrázkem. A studentský časopis oxfordské univerzity The Isis se ptá, jak se vlastně z takového člověka stane donor jedné z největších a nejstarších světových univerzit. V univerzitním parku na Oxfordu je klidné místo, které je pojmenováno po prezidentu Václavu Havlovi. Odhaleno bylo v listopadu 2014 a události se zúčastnili bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, místopředseda vlády Pavel Bělobrádek a pro mnohé překvapivě i podnikatel Luděk Sekyra. Ten byl pro mnohé velmi překvapivým účastníkem takové slavnostní události, přesto však jako jediný má s Oxfordem určité spojení. Má zde svou Sekyrovu budovu, kde jsou přednáškový sál a studijní místnosti. Je také jedním ze zakládajících členů a má místo ve správní radě univerzity. „I přes nesporné výhody Sekyrovy budovy pro studenty reprezentuje objekt zcela odlišné hodnoty jako Havlovo místo. Sekyrovy politické asociace jsou protikladem všeho, čím byli Válav Havel a Nadace Jana Husa.“ „Sekyra byl věhlasným vůdcem mládežnického sdružení, plodným členem KSČ a z režimu prospíval. 13. listopadu 1989, dny před tím, než stovky tisíc idealistických Čechů rozhořčených policejním násilím vyšli do ulic za demokracii, Sekyra se nechal fotit Rudým právem, jak mluví s vůdci Socialistického svazu mládeže.“ Komunistický režim si zakládal na potlačování akademických svobod a vyšší vzdělání bylo rezervováno pouze pro ty, kteří jednali v souladu s tím, co si přála strana. „Marxismus-leninismus byl základním předpokladem pro všechny a studenti se učili rutinně, nikoli skrze sdílení názorů a informací.“ Tehdejší doba tak dala vzniknout Nadaci Jana Husa, jejíž prvopočátky se datují k bytovým seminářům profesorů, kteří skrze ně bojovali s akademickou represí. Ti na svoje semináře zvali i profesory zahraničních univerzit, mnohdy však neúspěšně. Pozvání Juliuse Tomina však přijala dr. Kathleen Wilkesová, a když viděla, jak kvalitní byla přednáška o Platónovi, začala přesvědčovat svoje kolegy, aby na některé bytové semináře taktéž dorazili. Následná praxe návštěv bytových seminářů pak dala vzniknout britské Vzdělávací nadaci Jana Husa, která se následně rozšířila do USA, Kanady, Francie a dalších zemí. „Nadace se všemi svými světovými mutacemi byla založena na principech akademické svobody a rovnosti ve vzdělávání. Zůstává vzorem pro mírový, přesto však odvážný a efektivní odpor.“ Sekyrovy názory jako důvěrníka KSČ tak byly v přímém rozporu s principem nadace. A proto je zarážející, že právě tento podnikatel je spojován s Oxfordem, univerzitou, z jejíhož popudu nadace vznikla. A to je jen jeden z mnoha paradoxů jeho osoby. Po revoluci si podnikatel totiž našel dva nechvalně proslulé přátele. Romana Janouška, podnikatele, který nyní sedí ve vězení za úplatkářství, a Františka Mrázka, již zesnulého podnikatele, který byl podezřelý z toho, že se podílel na 30 vraždách a v nejednom případě obral stát o peníze. Celý text zde. Byl to právě Sekyra, kdo v roce 2007 vyrazil s Janouškem na dovolenou do Itálie, kde mu vše zaplatil. Bylo to jen chvíli potom, co byl Pavel Bém opět zvolen primátorem Prahy. Janoušek byl Bémovou šedou eminencí a bylo to právě v jeho funkčním období, kdy do Sekyrových a Janouškových rukou spadlo mnoho výhodného byznysu v Praze. „Ještě jednodušší je odhalit Sekyrův vztah vůči Mrázkovi. Odposlechy telefonních rozhovorů z roku 2000 totiž ukazují, že ti dva spolupracovali na převzetí stavební firmy IPS v hodnotě 2,2 miliardy korun.“ Tehdy také využili služeb Václava Klause, jemuž říkali „Profesor“ a který jim skrze banku IPB poskytl potřebné finance. „Obrovské jmění Sekyry, Janouška a Mrázka pochází z různě velkých úplatků, politického vlivu, kriminálních sítí, krádeží a dokonce i násilí.“ A takovou historii nesmyje ani výstavba části Oxfordské univerzity. Financování vzdělávacích institucí ze strany pochybných osobností či přímo zločinců však není žádnou novinkou. Londýnská škola ekonomických a politických věd například přijala velkou dotaci z rukou syna Muammara Kaddáfího, Oxford má budovy pojmenované po „obchodnících se zbraněmi a brutálních kolonialistech“. „Sekyrův případ je však unikátní ve své ironii: pokud Sekyra opovrhoval Václavem Havlem a tím, co on a Nadace Jana Husa představovali, proč je nyní veřejně chválí?“ Zřejmě se tak snaží očistit se od vlastní minulosti. Důležitější otázka však zní: „Proč Harris Manchester College tak ochotně a veřejně ctí muže spojeného s organizovanou kriminalitou a násilím.“ Časopis The Isis je nejstarším nezávislým studentským časopisem na britských ostrovech, v Oxfordu vychází již od roku 1892.

Vůz Formule 1 závodil se dvěma letadly (VIDEO) Na letišti v Dauhá se konaly závody vozu Spark SRT_01E, který soutěžil v rychlosti se dvěma dopravními letouny letecké společnosti Qatar Airways. Video závodů zveřejnila na YouTube korporace ABB Group. Jak píše portál GulfTimes, za volantem sportovního vozu byl belgický závodník Jerome d'Ambrosio, který se účastní závodů od roku 2014. V prvním závodu soutěžil se vzlétajícím letadlem Airbus, a ve druhém s letadlem Boeing 787 Dreamliner při jeho přistání. Na záběrech je vidět, že zpočátku vůz F1 za letadlem nezaostává, postupně je ale vidět znatelný rozdíl. Autoři videozáznamu měřili maximální rychlost letadla a zjistili, že v průběhu závodů činila maximální rychlost sportovního vozu 225 kilometrů za hodinu, kdežto letadlo mělo v okamžiku odpoutání od země rychlost 944 kilometrů za hodinu. Letecká společnost Qatar Airways se stala oficiálním sponzorem závodů série E-Prix, které se budou konat v Paříži a New Yorku.

58 stížností na Kliniku za hluk a ohně! „Klinikáře“ sleduje elitní útvar. Máme slib od Babiše, dává naštvaná radnice na stůl fakta Zástupci Autonomního sociálního centra Klinika se na sociálních sítích rozhořčují, že na Praze 3 selhal pokus o demokracii, obviňují koaliční zastupitele z arogance moci a stěžují si na to, že byli natáčeni sledovacím policejním vozem. Zároveň se ale chválí za správné rozhodnutí sáhnout k občanské neposlušnosti spočívající v protiprávním obsazení budovy. Představitelé Městské části Praha 3 však tvrdí, že jim jde o dodržování práva, a naopak druhé straně vyčítají aroganci k právu, pořádku a dodržování zákonů. Když po skončení úterního mimořádného jednání zastupitelstva Městské části Praha 3 začali zklamaní uživatelé a příznivci Autonomního sociálního centra Klinika na protest proti neschválenému programu hromově skandovat „Klinika žije, boj pokračuje!“, nebylo pochyb, že budou mít vlastní interpretaci toho, co se ve velké zasedací síni radnice odehrávalo. Svůj pohled nabídli na sociálních sítích a pod názvem „Pokus o demokracii na Praze 3 nevyšel“ uveřejnili text, v němž obviňují koaliční zastupitele z arogance moci, stěžují si na to, že byli natáčeni sledovacím policejním vozem a v závěru se utvrzují v tom, že jejich rozhodnutí pro občanskou neposlušnost spočívající v protiprávním obsazení budovy bylo – vzhledem k neochotě zastupitelů o budoucnosti Kliniky jednat – legitimní. „Přes hojnou účast občanů a občanek i úředníků z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových zastupitelstvo odmítlo schválit program. Snahou radniční koalice bylo jednoznačně umlčet pro ni nepříjemnou diskusi. Stále znovu jsme napomínáni, abychom naše zájmy prosazovali v zavedených procedurách zastupitelské demokracie, když se o to ale snažíme, nikdo nám nedá slovo a pouze si nás natočí sledovací policejní auto. Celé zastupitelstvo tak bylo tragikomickou demonstrací arogance moci a nedemokratických postupů ze strany politiků,“ píší rozhořčení zástupci Autonomního sociálního centra Klinika. Spíš jde o aroganci k právu, pořádku a dodržování zákonů „Rozhodně to arogance moci nebyla. Tématem jednání zastupitelstva byla budoucnost Autonomního sociálního centra Klinika a potom návaznost na usnesení č. 113 Rady MČ Praha 3 z února letošního roku. Pokud by tématem byla pouze budoucnost Autonomního sociálního centra Klinika, tak bych ho vůbec nesvolávala. Ale šlo o ten dovětek, který se vztahoval k incidentu, k němuž došlo právě v tom objektu Jeseniova 60. K nedemokratickým postupům, o nichž to vyjádření hovoří, jen dodám, že výsostně politický projekt, kterým podle mě autonomní centrum Klinika je, se má v systému zastupitelské demokracie ucházet o svou přízeň ve volbách, a ne před pětatřiceti zastupiteli městské části,“ říká pro ParlamentníListy.cz starostka Městské části Praha 3 Vladislava Hujová z TOP 09. „To je typické prohlášení zástupců Kliniky. To se dá otočit a hovořit o aroganci k právu, k pořádku a k dodržování zákonů z jejich strany. Ale nemyslím si, že z naší strany šlo o aroganci, ale opravdu o to, že chceme dodržovat zákony a nemůžeme se vyjadřovat k věcem, které nám nepřísluší,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz zástupce starostky Ivan Holeček z ČSSD. „Účelově bylo svoláno zastupitelstvo, když sama Praha 3 není vlastníkem pozemku ani budovy. Ta skupina nemůže požadovat po radních a zastupitelích, aby podporovali nelegální chování, kterého se dopouští Klinika tím, že tam i po uplynutí smlouvy o výpůjčce zůstává,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz zástupce starostky Alexander Bellu z ODS. Je svébytným právem každého zastupitele, zda program podpoří, či ne Také on se ohrazuje proti tomu, že by šlo ze strany koaličních zastupitelů o aroganci moci. „Ale někteří ti přihlížející v zasedací síni to nemuseli chápat, protože třeba neznají jednací řád. Ale my jsme se v podstatě pohybovali v těch mezích, že bylo řádně svolané zastupitelstvo Městské části a byli jsme u projednávání programu. A tam se, bohužel, situace zvrhla v to, co se stalo, že zaznívala různá vyjádření, jako by už byl bod schválen. Ale pokud program není schválen, tak nemůže k projednávání vůbec dojít. A je svébytným právem každého zastupitele z těch třiceti pěti, které máme zde na Praze 3, se rozhodnout, zda program podpoří, nebo ne, a v jakém rozsahu,“ zdůrazňuje Alexander Bellu. Tvrzením o aroganci moci však výtky zástupců Autonomního sociálního centra Klinika vůči nevstřícným zastupitelům nekončí. „Na naprosto zásadní bod ale upozornil Matěj Stropnický, který informoval, že žádné kolaudační rozhodnutí k objektu v Jeseniově 60 velmi pravděpodobně neexistuje a nikdy neexistovalo. Objekt více než šedesát let fungoval bez něj. Žádáme stavební úřad, aby urychleně prokázal opak, jinak se jednoznačně potvrzuje, že argumenty k neprodloužení smlouvy byly lživé a Kliniky se snaží úřady i politici zbavit z politických důvodů. Dnešek nás přesvědčil, že naše rozhodnutí pro občanskou neposlušnost bylo legitimní,“ uvádějí na sociálních sítích. Vyprší-li někomu nájemní smlouva, má dodržovat zákon a objekt opustit „Myslím, že to není o politických důvodech. Jde o to, že existuje spousta jiných organizací, které se zabývají toutéž činností a musí splňovat určité podmínky a kritéria a dodržovat zákony. To se tady neděje. O tom kolaudačním rozhodnutí nevím. Ale pro hlasování o programu nemohlo hrát roli, protože nám opravdu nepřísluší rozhodovat o tom objektu. Ať by bylo, nebo nebylo, tak bychom stejně nemohli jednak jinak. To je na rozhodnoutí ÚZSVM, to spadá pod něj, ne pod nás. Ať by kolaudace byla, nebo nebyla, tak bychom o tom nemohli jednat ani ´v dobrém´, ani ´ve špatném´. Protože to tam nepatřilo. To byl ten důvod, proč se program neschválil, protože my o tom navrženém bodu nemůžeme z naší pozice jednat,“ tvrdí Ivan Holeček. Sám naopak celý rozruch přičítá demagogii, kterou v této záležitosti šíří zastupitelé klubu Žižkov (nejen) sobě. „Právě oni Klininiku a obdobné projekty využívají k politické propagandě. Není to v souladu se zákonem a je to legitimizace porušování zákona, kterou pan Rut na úterním mimořádném zastupitelstvu deklaroval svým prohlášením. Vyprší-li někomu nájemní smlouva, tak má dodržovat zákon a objekt opustit. Měli rok na to se v tom objektu nějak legitimizovat, vyřídit si registraci a třeba zažádat o nějakou formu prodloužení nájmu. Ale mám obavu, je to spekulace samozřejmě, že už v den podpisu té smlouvy věděli, že nic takového podnikat nebudou a že to povedou do těchto krajností,“ myslí si Ivan Holeček. Žádat o dotaci jim filozofie nedovoluje, ale zdarma užívat objekt státu ano „Můžu naprosto odmítnout, že by to bylo z politických důvodů. Nechápu, proč a z jakých politických důvodů bychom jim měli škodit. Pokud stavební úřad dokumentaci má, tak svéprávně komunikuje s Úřadem pro zastupování státu jako majitelem a dává mu najevo nějaké stanovisko. I naši občané vědí, že ta budova byla vždy využívaná jako budova zdravotnického typu, je tomu tak cca třicet let, takže to takové všeobecné překvapení není. Nedokážu si představit, jakým způsobem bychom ovlivňovali nebo tlačili na kohokoli, aby se rozhodoval podle našeho přání. A ani to není naším zájmem. Naším zájmem – a to se snažíme i sdělovat našim občanům, ale zároveň veřejnosti – je pouze to, aby se dodržovaly zákony České republiky a řád naší společnosti. To je všechno, bez emocí, bez ohledu na to, zda ti lidé jsou dobří, špatní. Prostě mají se dodržovat zákony,“ míní Alexander Bellu. Podle Vladislavy Hujové tuto argumentaci používá Klinika věčně. „Musím říct, že jako starostka Městské části Praha 3 i vedení městské části jsme téměř mediálně šikanováni ze strany Kliniky z politických důvodů. Městská část se do jejich činnosti vůbec nepletla. Bylo za mnou několikrát několik lidí, vždy někdo jiný, a žádali o podporu městské části. Já jsem jasně deklarovala, že nemůžu zvýhodňovat jakoukoli skupinu lidí nad rámec legislativních možností. Neziskovému sektoru – i když Klinika není neziskový sektor, protože nemají registraci na žádnou svoji činnost, ale přesto jako jednotlivci se mohli zapojit do dotační politiky městské části – poskytujeme dotace. To se prý neslučuje s jejich filozofií. Připadá mi to poměrně podivné, když podle té jejich filozofie chtějí zdarma užívat objekt státu,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz starostka Vladislava Hujová. Strana zelených se snaží vyvolávat strach, agresi, nebo enormní emoce Představitelka městské části byla lidmi z Kliniky také osočována, že stála za stížností, která vedla k neprodloužení smlouvy o výpůjčce objektu pro Autonomní sociální centrum. „Na stavební úřadu přišla stížnost 58 občanů poté, co si už v létě loňského roku stěžovali u Hygienické stanice hlavního města Prahy. Tam jim bylo řečeno, že oni hluk, ohně a různé další záležitosti, na něž si lidé stěžovali, nemohou řešit, protože mají tento objekt vedený jako zdravotnické zařízení. A odkázali je právě na stavební úřad, já tu stížnost nevyřizovala. Stavební úřad pak ze zákona jen oznámil vlastníkovi, že ten objekt je zdravotnické zařízení a ať to dá do pořádku. Takže to je věc vlastníka a přípravy privatizace. Ministr financí pan Babiš nám v pondělí poslal na radnici dopis, v němž nás ubezpečuje, že se příští týden bude konat mimořádná dislokační komise vlády, kde se opět nabídne tento objekt některé organizační složce státu. Pokud to žádná nepřijme, pak připraví vše na veřejnou soutěž,“ líčí Vladislava Hujová předpokládaný průběh. Zda tedy bude Klinika žít a boj pokračovat, jak skandovali po jednání zastupitelstva zástupci Autonomního sociálního centra, není tedy vůbec jisté, i když odhodlání nedat se z nich v úterý na radnici doslova sálalo. „Ta situace se opakuje, protože – já jsem to psal na Facebooku předsedovi klubu Zelených panu Rutovi – Strana zelených na Praze 3 podle mě tuhle strategii poněkolikáté opakuje. Snaží se vyvolávat buď strach, nebo agresi, nebo enormní emoce tak, aby mediálně byla ta problematika pro veřejnost zajímavá, čemuž rozumím. Ale pak se děje to, co bylo k vidění v úterý na zastupitelstvu a co se opakuje už poněkolikáté, že nedochází k dialogu, ale, bohužel, už jen k překřikování jak z jedné, tak z druhé strany,“ poukazuje zástupce starostky Alexander Bellu na to, jak si Strana zelených jako součást klubu Žižkov (nejen) sobě na radnici počíná. Mezi klinikáři jsou lidé, které sleduje ÚOOZ a bezpečnostní složky Ani přes vyhrocenou atmosféru při úterním zasedání zastupitelstva však podle něj nebyl žádný důvod k obavám. „Městská část je na takovou situaci připravena, jsou pověření úředníci, kteří se snaží chránit prostor pro jednání. Navíc tentokrát podle mých informací bylo jednání monitorováno Policií České republiky. Ta přes ÚOOZ označuje, že mezi klinikáři jsou někteří lidé, kteří jsou sledováni právě ÚOOZ a bezpečnostními složkami. Já jsem pocit bezpečí měl, myslím, že snad i všichni účastníci. Na druhou stranu to k samotnému jednání a k dosažení nějakého kloudného výsledku nepřispěje. Beru to jako klasický styl burcování a vytváření mediálního problému, který by se dal řešit normální cestou. Ale stále se bavíme o tom, že Praha 3 toho moc v tuto chvíli opravdu udělat nemohla a nemůže,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Alexander Bellu. Budovu s adresou Jeseniova 60, Praha 3 obsadili squatteři koncem roku 2014, po několika měsících a svolení vlády se jim podařilo objekt si vypůjčit. Smlouva s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových jim ale vypršela 2. března o půlnoci, přesto objekt odmítají opustit. Podle ředitelky ÚZSVM Kateřiny Arajmu musí potřebnost budovy pro stát projednat vládní dislokační komise. Pokud o ni neprojeví zájem nějaká organizační složka státu, kterou ale samosprávy nejsou, bude prodána. Koncem minulého týdne úřad požádal policii, aby prošetřila, jestli nelegálním obýváním Kliniky není porušován zákon. Naopak uživatelé Kliniky berou neprodloužení smlouvy o výpůjčce jako neochotu úřadů.

Putin se setká s Kerrym v Moskvě Setkání prezidenta Ruska Vladimira Putina s ministrem zahraničí USA Johnem Kerrym se bude konat. V první řadě se budou projednávat otázky Sýrie a Ukrajiny, informoval tiskový sekretář prezidenta Ruska Dmitrij Peskov. „Schůzka Kerryho a Putina se skutečně bude konat. Ministr zahraničí i ministr (zahraničních věcí Lavrov — red.) informují prezidenta o svých kontaktech, o výsledcích. Během besedy s prezidentem bude pravděpodobně dotčen dostatečně široký okruh otázek, hlavně známá témata — Sýrie a Ukrajiny," řekl Peskov. V odpovědi na to, co Kreml očekává od návštěvy Kerryho, Peskov řekl: „Na to je třeba se zeptat ministra zahraničních věcí. Nezapomínejte, že protějškem Johna Kerryho je ministr zahraničních věcí Lavrov".

Slovenští fyzikové přispěli k řešení problému se světelným odpadem Vědecký tým z Univerzity Komenského a Slovenské akademie věd nezanedbatelně přispěl k určování faktorů, které ovlivňují množství světelného odpadu v prostředí, o tom informuje The Slovak Spectator. Podle informací portálu se fyzikům podařilo vytvořit program SkyGlow, který dokáže měřit dopad světelného odpadu, jenž je potenciálně schopný ovlivnit změny ve veřejném osvětlení a dalších zdrojích světelného odpadu. „Světelný odpad mimo město, který je vytvářen pronikáním světla z měst není jen ekonomickým problémem, ale také problém pro astronomy, kteří nemůžou pozorovat oblohu. Osvětlování prostředí ruší životní rytmus, chování a množství populace mnoha zvířat," cituje Spectator slova Františka Kundracika z Fakulty matematiky. Výsledky práce byly publikovány v magazínu Journal of Quantitative Spectroscopy and Radiative Transfer. Podle informací portálu má o toto slovenské řešení zájem americké město Tuscon.

Fantazie: Vladimir Putin promluvil o nejnovější super zbrani Ruska (VIDEO) Hypersonická zbraň nezachytitelná pro jakoukoliv obranu mezikontinentálních balistických raket, nejnovější letecké prostředky a bojové lasery: takovou obrovskou prezentaci možností národní obrany prezident Ruska ještě nikdy nepředvedl. Ve svém každoročním poselství Federálnímu shromáždění 1. března Vladimir Putin věnoval velký prostor moderním a perspektivním projektům národního obranného průmyslu. Zdůraznil, že takovou zbraň nikdo jiný na světě nemá. O raketě Sarmat „Zabýváme se vývojem nové generace raket. V současnosti Ministerstvo obrany společně s podniky raketového a vesmírného průmyslu zahájilo aktivní fázi testů nového raketového komplexu s těžkou mezikontinentální raketou. Komplex jsme nazvali Sarmat. Nahradí systém Vojevoda, který byl vytvořen v Sovětském svazu. Všichni poznali jeho vysokou bojovou sílu. Ale schopnosti rakety Sarmat jsou mnohem vyšší: při váze více než 200 tun má krátkou aktivní část letu, což stěžuje její zachycení prostředky protiraketové obrany. Dolet, počet a síla bojových hlavic je u nové rakety větší než u Vojevody." Podle údajů z veřejných zdrojů Sarmat může zasáhnout jakýkoliv cíl ve vzdálenosti 11 až 15 tisíc kilometrů. Jedna raketa ponese až 15 bojových hlavic individuálního navádění o síle až 750 kilotun. O raketovém komplexu Avangard „Opravdovým technologickým průlomem je vytvoření perspektivního raketového komplexu strategického významu se zcela novým bojovým vybavením — plachtící okřídlenou hlavicí, jehož testy jsou úspěšně ukončeny. Průmyslové podniky Ruska už zahájily sériovou výrobu tohoto systému, který je další strategickou zbraní Ruska. Nazvali jsme ho Avangard. Od existujících typů bojové výbavy se tento systém liší schopností letů v hustých vrstvách atmosféry na mezikontinentální vzdálenost při hypersonické rychlosti, které rychlost Mach převyšuje více než 20krát. Při pohybu k cíli plachtící okřídlená raketa silně manévruje, ať už jde o výškové či stranové manévry. To ji dělá nezachytitelnou pro jakékoliv prostředky protiraketové a protiletecké obrany." Prezident zdůraznil, že průmyslu se podařilo vyřešit problém „neřízenosti" hypersonických aparátů při trajektorii letu: „Využití nových kompozitních materiálů umožnilo vyřešení problému dlouhého řízeného letu bojové hlavice prakticky v podmínkách vzniku plazmatu. Blíží se k cíli prakticky jako meteorit, jako ohnivá koule. Teplota na povrchu rakety dosahuje 1600-2000 stupňů. Bojová hlavice je přitom spolehlivě řízena. Kvůli pochopitelným důvodům dnes nemůžeme předvést originální vzhled této zbraně. Ale ujišťuji vás, že to všechno máme a že to dobře funguje." O letecké raketě Kinžal „Důležitou věcí se stalo vytvoření hypersonické raketové zbraně Kinžal, která nemá ve světě obdoby. Její zkoušky byly úspěšně dokončeny, nejen to, od 1. prosince minulého roku systém vstoupil do zkušební bojové služby na letištích v Jižním vojenském okruhu". Připomeneme, že korporace Taktické raketové zbraně už promluvila o vytvoření superrychlé rakety vypouštěné ze vzduchu. Technické charakteristiky zbraně jsou z pochopitelných důvodů tajné. Je už ovšem známo, že bude ve výzbroji nové stíhačky páté generace Su-57. Díky velmi vysoké rychlosti je tato raketa prakticky neviditelná pro radarové stanice letounů protivníka a dokáže překonat prostředky palubní ochrany. O bezpilotní ponorce „V Rusku byl vytvořen bezpilotní podvodní aparát, který se může pohybovat prakticky na jakoukoli vzdálenost ve velmi velké hloubce a na mezikontinentálních vzdálenostech na rychlostech, které násobně převyšují rychlost ponorek, nejmodernějších torpéd a všech druhů nejmodernějších hladinových plavidel. Prostě fantazie." Soudě podle videa prezentace bude tyto nevelké drony do oblasti vypuštění transportovat ponorka. Po oddělení od nosiče aparáty nabírají hloubku a směřují k cíli, kopírují přitom tvar dna, což ztěžuje jejich odhalení hydroakustickými prostředky, které má protivník k dispozici. Podle všeho se jedná o jednorázový aparát, který exploduje spolu s objektem, na který útočí. Tento systém se může používat jak proti skupinám lodí, tak i proti objektům bojové infrastruktury. O laserových zbraních „My dobře víme o tom, že řada států pracuje na vytvoření zbraní na nových principech fyziky. Existují všechny domněnky k tomu si myslet, že i zde jsme o krok napřed. Byly dosaženy výsledky při vytváření laserových zbraní. To není prostě teorie či projekty, a dokonce ani ne začátek výroby. Od minulého roku do vojsk již vstupují do výzbroje bojové laserové systémy. Nechci se zaobírat detaily. Prostě na to zatím není čas. Specialisté ale pochopí, že přítomnost takových vojenských systémů násobně zvyšuje možnost Ruska zajistit svoji bezpečnost. Pro ty, kdo mají zájem o vojenskou techniku, ty bych chtěl také poprosit, aby navrhli název pro tento nový systém." O okřídlené střele nové generace „Na konci roku 2017 se na centrálním polygonu Ruska odehrál start nejnovější ruské okřídlené střely s jadernou pohonnou jednotkou. Během letu jaderná pohonná jednotka dosáhla zadaného výkonu, zajistila nutnou úroveň tahu. Provedený start a komplex pozemních zkoušek umožňuje poskytnout možnosti přejít k principiálně novému typu zbraní — strategickým systémům jaderných zbraní s raketou vybavenou jadernou pohonnou jednotkou."

Tolerance menšinové vlády ANO komunisty? Vondráček promluvil v rádiu Hostem pořadu Dvaceti minut Radiožurnálu Českého rozhlasu byl zřejmě budoucí předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). „S prvním jednacím dnem Sněmovny jsem nemohl být spokojený. Atmosféra byla vypjatá. Některé projevy byly velmi plamenné, emotivní. A to jsme se bavili o jednom výboru,“ zhodnotil první jednací den Poslanecké sněmovny Vondráček. Odmítl také to, že by ustavující schůze nebyla připravená. „Spíš bych očekával, že jednotlivé kluby se sloučí. Ale to oni neudělají, chtějí mít svého předsedu, svůj výbor,“ podotkl Vondráček a obhajoval i návrh ANO, jenž zmínil 11členný mandátový a imunitní výbor. Dnes však ANO svůj návrh stáhlo. V uplynulém období se volba předsedy a místopředsedů stihla za jeden den, letos to bude rozděleno do dvou dní. On sám bude jediným kandidátem na post šéfa Poslanecké sněmovny. „Politické strany, které mě mají podpořit, jsou strany, které s námi vedly bilaterální jednání a vedly je věcně,“ poznamenal k podpoře ze strany KSČM a SPD Vondráček. Opoziční strany tuto podporu kritizují, kritizuje ji však i europoslanec ANO Petr Ježek. „SPD nechceme na úrovni vládní koalice. Ale toto je racionální dohoda stran, my potřebujeme Sněmovnu,“ řekl rázně Vondráček. Podpořit do čela Poslanecké sněmovny by Vondráčka měli i Piráti. Hnutí SPD má naopak nárok na post místopředsedy Poslanecké sněmovny. „Místo hnutí dostane, nominant je plně na hnutí ANO,“ sdělil Vondráček. Co se týče jednání o vládě, Vondráček podotkl, že Babiš se nechal slyšet, že již má téměř známa všechna jména, která by měla obsadit ministerské posty. „Nyní se pracuje na programovém prohlášení,“ podotkl. Co se týče tolerance menšinové vlády ze strany KSČM, je nutné se bavit především o programu. „V případě, že by to byl jen státotvorný krok a nebylo by to spojeno s nějakými podmínkami, tak by mi to nevadilo,“ podotkl Vondráček, stejná situace je podle něj i co se týče SPD. „Je zapotřebí přehodnotit nějaká silová vyjádření před volbami a je třeba se začít bavit věcně,“ dodal Vondráček. Závěrem se pak vyjádřil i k tomu, jak dlouho by mohla vládnout vláda bez důvěry. „Vzhledem k nějaké historické zkušenosti a zahraničním zkušenostem není řád měsíců protiústavní,“ zmínil Vondráček. Nechtěl se však vyjádřit k tomu, zda by hlasoval o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka. „Už se ví, co se klade za vinu. Bude ale záležet na diskusi stran. A bude záležet na tom, co bude pro Sněmovnu lepší,“ řekl s tím, že jemu osobně chybějí důkazy o naplnění skutkové podstaty trestného činu.

Kličkovi v interview pro televizní stanici Al-Jazeera nešlo lhát: Jsem z Ukrajiny, nic nevím! Kyjevský starosta Vitalij Kličko nedokázal v interview pro televizní stanici Al-Jazeera komentovat obvinění mezinárodních organizací Amnesty International a Human Rights Watch na adresu ukrajinských úřadů z četného porušování lidských práv, kterého se dopouštějí ozbrojené síly na východě země. Kyjevský starosta prohlásil, že k žádnému porušování práv nedochází. Kromě toho řekl, že bojovníci nacionalistického praporu Azov nebojují proti domobrancům na Donbasu. Televizní moderátor řekl Kličkovi, že Amnesty International obvinila ukrajinské ozbrojené síly z toho, že v dobrovolnických praporech bojují převážně nacionalisté, kyjevský starosta ale namítl, že „žádní nacionalisté tam nejsou, všechno je to propagandistická válka". Na námitku novináře, že akce praporu Azov jsou dobře známé, píše o tom i americký tisk, Kličko reagoval slovy, že „o žádném hákovém kříži nemá ponětí". Potom se moderátor televizní stanice zajímal o to, jestli Vitalij Kličko vůbec slyšel o tom, že existuje taková organizace Amnesty international. „Promiňte, ale já jsem z Ukrajiny", bylo jediné, čím dokázal Kličko reagovat na tuto otázku. Novinář se také zeptal, jestli Kličko popírá údaje organizace Human Rights Watch o přestupcích, kterých se dopouštějí ukrajinské ozbrojené síly. „Žádné informace o tom nemám, žiju na Ukrajině", odpověděl Kličko. Zdroj: sputniknews.com

Kličko vyprávěl o probouzejících se bez povolení Kyjevanů Kyjevský starosta Vitalij Kličko rozesmál uživatele internetu novým výrokem, informuje К.net. „V minulých letech, když se Kyjevané probouzeli bez jakýchkoliv povolení, zastavovaly se parky, trávníky, a následkem toho je dnes nedostatek důvěry", řekl primátor. Jak uvádí vydání, „soudě podle kontextu, primátor Kyjeva chtěl vyzvat k tomu, aby Kyjevanům nekazili náladu nezákonnými stavbami, zvláště po ránu".

Martin Koller: Už je pozdě. Vyzývám k obraně hranic. Zde jsou naše slabá místa ROZBOUŘENÝ SVĚT MARTINA KOLLERA Pokud Bavorsko zavře hranice s Rakouskem, bude nutné bránit některá riziková místa našich hranic. Pokud jde o Slováky, vzhledem k terénu to budou mít jednodušší, uvádí v reakci na poslední vývoj vojenský analytik Martin Koller. Vyjadřuje se též ještě k policejnímu hodnocení nedávných demonstrací proti islámu v Praze, které osobně pozoroval. A zastává se službu konajících policistů. Bavorská vláda uvažuje o uzavření hranic. Byť jde zatím jen o předběžné úvahy, zdá se, že napětí mezi spolkovou vládou a Bavorskem narůstá. Do jaké míry bychom pak z hlediska migračního toku byli ohroženi my? Tady můžeme jen závidět Slovákům a jejich statečnému premiérovi. Jsou ohroženi balkánskou trasou ilegálů, ale nalézají se až ve druhé linii. Navíc slušnou část hranice Slovenska tvoří na jihu prudký Dunaj a na východě hory. Takže stačí pár člunů a vrtulníků a něco zátarasů a islámská invaze bude končit jako u hranic Makedonie. Nejslabším článkem z hlediska ohrožení Slovenska je hranice s Ukrajinou. Ilegálové táhnoucí přes Bulharsko, Rumunsko a Moldavsko to mají přes Ukrajinu k východní slovenské hranici kousek. A z majdanovské Ukrajiny ovládané ziskuchtivými oligarchy a všeho schopnými fašisty opravdu nelze čekat nic dobrého. Zvláště, když chudí ilegálové mohou mimo cestovních nákladů zaplatit v přepočtu 68 000 korun za jeden falešný pas. Je vidět, že rozstřílené domy v Sýrii, hliněné domky v Africe či kamenné haluzny v Afghánistánu jdou na dračku. Skutečným problémem jsou z hlediska balkánské trasy islámské státy Albánie a především Bosna a Kosovo, které vytvořili evropští a američtí demokraté jak na objednávku pro islamizaci Evropy. Zničení Jugoslávie nám přichází draho nejen finančně, ale i z hlediska bezpečnosti. O kriminalitě všeho druhu, především proudu drog směřujících dlouhodobě z těchto islámských demokracií do civilizované Evropy dobře vědí policejní odborníci. Z hlediska obrany Slovenska však nejsou důležité jen přírodní hranice, ale především statečná srdce vlastenců a nezpochybnitelné osobnosti, které v naší vládě evidentně chybí. Náš pozdrav proto míří i ke dvěma slovenským rotám ČS vojáků v záloze. Na druhé straně pohled na mapu ukazuje z hlediska naší republiky stále ještě pozitivní situaci. Proto se mohou naši politici tvářit statečně. Pokud by uzavřely svoje hranice Rakousko, Maďarsko a Slovinsko, byla by v podstatě uzavřena cesta z Balkánu na sever. V zásadě bychom tím byli kryti z velké části i proti islámskému tažení z Itálie. Tento směr přehrazuje kromě Rakouska a Slovinska ještě Švýcarsko se svými horami, které lze pohodlně uzavřít. Italská trasa ilegálů by proto směřovala do Francie a teprve odtud do Německa. Němci by se mohli dostat do prazvláštní situace, kdy by uzavírali hranici s Francií. My se můžeme jen modlit, aby Bavoři hranici neuzavřeli, pokud by zůstalo průchodné Rakousko. Na druhé straně je v zásadě jedno, kdy to udělají. Protože naši politici s výjimkou prezidenta a několika viditelných vlastenců budou slibovat, že islámská invaze nebude, dokud nebude pozdě na jakákoli opatření. Ono je na ně v podstatě pozdě už dnes. V případě uzavření hranic Bavorska a průchodného Rakouska můžeme čekat islámskou invazi se všemi průvodními jevy jednostranné multikulturní prezentace islámské kultury od používání křesťanských hřbitovů jako záchodů přes krádeže k znásilňování. Z tohoto hlediska by byl nejvíce ohrožen jižní úsek hranice od slovenských hranic po Lipno, kde je minimum přírodních překážek. Lipno a Šumava jsou už průchodné méně. Nejvíce ohrožené by byly jižní Morava, jižní a jihozápadní Čechy. Ovšem Šumava je obtížně průchodná i z české strany do Německa. Bavorsko by těch několik přechodů lehce uzavřelo, takže ilegálové by mohli zůstávat na naší straně hranic a přibývat s nadšenou pomocí současné vlády a politických neziskovkářů za radostného potlesku Berlína i Bruselu. Zde je třeba zdůraznit, že jižní hranici ochrání pouze ozbrojení policisté a vojáci, kteří budou schopni zabránit ilegálům ve vniknutí na naše území! Jakmile budou u nás, máme je na krku i z právního hlediska. Proto se pravděpodobně nevyhneme ani budování ženijních zátarasů z žiletkového plechu a plotů, jaké vidíme jinde, pokud bude Rakousko průchodné a Bavorsko uzavře hranice. Senzory a bezpilotní letouny mohou sehrát jen pomocnou roli z hlediska monitorování situace, a to jen za dobrého počasí a viditelnosti. Dosud žádná kamera, senzor či dron nikoho nechytily a nevykoply zpět za hranici. Chytat někoho na našem území, to je už pozdě. Zde je opravdu třeba apelovat na veřejnost a politiky, aby urychleně zapojili do ochrany hranice i občanské iniciativy, především osoby, které absolvovaly vojenský výcvik. Můžeme jen připomenout iniciativu Stráže obrany státu. Policistů je zoufale málo a mají plno jiných starostí s kriminalitou. A ta se v případě islámské invaze zvýší, což ukazuje praxe Německa, Švédska i dalších zemí. K jejímu potírání jsou třeba právě policejní odborníci, zatímco ostrahu terénu v prostoru hranic mohou pomáhat zabezpečit vojáci jak v činné službě, tak v záloze. „Naši“ političtí „vůdcové“ se navíc stále spoléhají na to, že ilegálové se k nám nepohrnou, protože v naší žebrácké zemi je stejně jako v ostatních východních koloniích nic dobrého nečeká. Ubohé platy a ještě žebráčtější sociální systém, který mají obšancovaný jiní, a navíc hrozba práce. Doklad našeho ekonomického zázraku za posledních 25 let. Za ten můžeme poděkovat všem politickým stranám a hnutím, které tu v posledním čtvrtstoletí vládly. Moc pěkně se k tomu vyjádřil vděčný křesťanský uprchlík z Iráku. A taky jsme viděli tu pravdu a svobodu, kterou předvedli naši senátoři, když napadli TV Prima za to, že odvysílala pravdu. Ne, že by Prima lhala, nebo něco korektně upravovala, jen odvysílala pravdu. Pánům demokraticky zvoleným politikům (podívejte se z kterých jsou partají) ani nevadí, že vybízejí k porušení Ústavy. Ani se nedivím, že do takové „demokracie“ (politiky nařízené a prosazované lži cestou takzvané politické korektnosti) se nikdo nehrne. Chudoba a nakomandované lži místo pravdy. To mohou uprchlíci rovnou zůstat v Islámském státě. Proč ten arogantní Arab se svými vysmátými mladíky a oplácanými děvčaty evidentně trpícími hlady nevzali do ruky kalašnikovy a nebrání spolu s iráckou armádou nebo Kurdy svoji vlast? Za ně bojuje ruské letectvo a nejraději by tam někdo poslal i naše vojáky, případně i záložáky a nezkušené brance, bojovat za takové dezertéry a zbabělce bez rozdílu vyznání. Něco takového podporují naši vládní politici. Zase jedna špinavá komedie v režii cizích zájmů. Nezapomínejte na to při volbách. Je to paradoxní, ale v případě, že by Slovinsko, Rakousko, Maďarsko, Slovensko a Švýcarsko, případně další státy uzavřely hranice, hrozí nám největší nebezpečí přísunu ilegálů ze strany Merkelovského Německa a jeho kvót, o nichž tamní politici stále melou jak chovanci z psychiatrické kliniky. Z uvedeného hlediska se lze obávat ještě jednoho tvrzení německých politiků. Předpokládají příchod dalších 2,5 milionu ilegálů. Jak je to možné, jestliže cpeme miliardy eur Turecku, které má ilegály zadržovat, a bude nás chránit slavný FRONTEX? Řeči berlínských a bruselských papalášů si trapně odporují. To znamená, že oni již předem počítají s tím, že ilegálové potáhnou dál, protože celá ochrana schengenského prostoru zůstane komedií jako doposud! Nanejvýš se z ilegálů stanou legální migranti plnící úkol islamizace Evropy za peníze evropských daňových poplatníků. Tedy další zločinná komedie ze strany Německa a hnědých rasistických multikulturalistů z Bruselu. Proto se musíme, chtě nechtě, připravit na uzavření hranic, ovšem nikoli řečmi našich „vlasteneckých“ politiků bezuzdně podlézajích cizím zájmům! V českých politických kruzích, ale také v řadě médií se probírá činnost české policie v době konání několika demonstrací, především na Pražském hradě. Názory se různí, ministr Chovanec svoje podřízené brání. Vy jste spíše specialista na vojenské záležitosti, ale jaký je váš názor? Jako bývalý voják z povolání, dnes se říká profesionální, mohu mít trochu zkreslený pohled. Já jsem v době těch demonstrací chytal pod starými zámeckými schody lidi, kteří po nich chtěli jít nahoru. Přitom by se zastavili před zavřenou hradní bránou a mohli vyrazit zpět. Já jsem to absolvoval, protože jsem se chtěl podívat na demonstraci Úsvitu a Bloku proti islámu. Když jsem viděl ten dav, bez ohledu na to, ke které demonstraci lidé patřili, začal jsem je zastavovat a posílat na průchodnou trasu. Bylo tam dost starších lidí i zahraničních turistů včetně tří výprav, někteří šli na jakousi výstavu. Mával jsem tam rukama a řídil dopravu ve čtyřech jazycích jak dopravák na křižovatce hodinu a půl. Leckdo dojde k názoru, že jsem úplný pitomec a měl jsem se starat o sebe. Jenže na to nejsem dost moderní. Ještě jsem se musel hádat se dvěma důležitými opilci, které jsem nakonec poslal nahoru s tím, že sport je zdravý a udělá jim dobře. Takže můj názor je, že toto někdo opravdu nezvládl, mohl tam dát aspoň nějakou tabuli a můžeme to hodnotit jako ukázku pohrdání občany i zahraničními turisty. Co se týká policejního zásahu, musíme vycházet z faktu, že policisté jsou povinni plnit rozkazy, pokud nejsou vyloženě zločinné. To je stejné jako u armády. Hlavním úkolem policie je udržování pořádku a bezpečnosti, aspoň v normálních zemích to tak bývá. Zde musíme odlišit náčelnictvo sedící na Policejním prezidiu, které vydalo základní rozkaz a nařídilo podřízeným zablokovat určité trasy. Ministr vnitra může dát nějaký obecný úkol, ale z odborného hlediska je do značné míry mimo. Od známých jsem dostal informaci člověka, který pozoroval a fotil demonstrace SPD v dolní části Václavského náměstí a demonstraci Úsvitu a Bloku proti islámu na Hradčanském náměstí. Podle počtu osob na metr čtverečný odhadl účast u SPD na 6000 lidí, zatímco u Bloku a Úsvitu na minimálně 15 000 lidí. Už z tohoto hlediska média vedená ČT lžou. Dále zjistil, že policie zatarasila většinu průchodů na Hradčanské náměstí, takže bylo obtížné se tam vůbec dostat. Z toho lze dovozovat, že na demonstraci Úsvitu a Bloku se nedostaly stovky až tisíce lidí. Zda to byl záměr někoho z Policejního prezidia, nebo ministra vnitra zůstává otázkou. Faktem je, že demonstrace na podporu premiéra Sobotky a jeho party se rozplynula ve srovnání s Úsvitem/Blokem i SPD v ubohou komedii velikosti komorního divadla ve výtahu. Pokud chtěl někdo z resortu vnitra zlikvidovat demonstrace vlasteneckých stran, dosáhl pravděpodobně přesně opačného efektu. Lidé byli naštvaní na policii, potažmo na vládu. Není zcela jasné, kdo atakoval vozidlo českého rozhlasu. Za toto médium bych se rád přimluvil. Na rozdíl od ČT umožňuje aspoň občas diskuzi a vystoupení lidem, kteří nemají názory podle rozkazů z Bruselu a říkají pravdu. Mohu to říci z vlastní zkušenosti. Podle pozorovatelů byli policisté a jejich velitelé u zátarasů silně vystresovaní. Tomu se nelze divit, protože v případě konfliktu by je početný dav mohl zašlapat do dlažby. Zlost občanů nad stupidními zátarasy určitě dobře pociťovali. Ale zde je třeba opět zdůraznit, že za ty zátarasy nemohli policisté u nich, ale ti, kteří se tam pravděpodobně vůbec neukázali. Možná to mysleli i dobře. Každopádně by se policie měla starat o udržování pořádku, nikoli se míchat do politiky. Z tohoto hlediska bych se ovšem postavil na stranu policistů v terénu. Především zastavili různé agresivní provokatéry, pravděpodobně placené neziskovkami a zabránili jim vyvolat rvačky. Média vedená ČT se to samozřejmě snažila popsat jako akce extrémistických konvičkovců. Zda se na organizaci provokací podílel či podíleli nějací policisté v civilu, zůstane akutálně otázkou, ale pravda nakonec vyjde najevo jako vždy. Zde nelze vyloučit ani politické tlaky, osobní kontakty a korupci jednotlivých policistů, kteří mohli konat i bez vědomí nadřízených, nebo porušili rozkazy. Všude se najde plevel. Každopádně nedošlo ke rvačkám a ničení majetku. Z tohoto hlediska lze hodnotit přítomnost policistů na Hradě i v podhradí jednoznačně pozitivně. A určitě se jim do práce v sobotu moc nechtělo s vidinou multikulturně-demokratických nebo nacisticko-extrémistických létajících kamenů a zápalných lahví. Zároveň je třeba ocenit práci pořadatelů Úsvitu a Bloku, kteří rovněž zabránili střetům, a především civilizované chování všech vlasteneckých demonstrantů, kteří se nenechali agresivními neziskovkáři vyprovokovat k primitivnímu násilí. Jejich nepřátelům tak opět unikla možnost označit je za extremisty, s výjimkou ČT, jejíž signál končí tam, kde začíná pravda, a jí podobných médií. Zároveň zmizela další možnost k zásahům, postihům a politickým opatřením ze strany vlády. Takže vlastenci vydržte, volby se blíží. Pravděpodobně ještě divočejší téma než demonstrace jsou nové tarify, které podle mnoha občanů povedou ke zdražování elektrické energie. Je to podle vás spravedlivé opatření, které má rozložit náklady distributorů, nebo jen tah vlády na získání dalších peněz z kapes občanů? Nové tarify nejsou nic nového, jen nová forma obírání občanské většiny. Vláda se snaží získat peníze všemi způsoby. Vždyť podporuje miliardami soukromé firmy při pěstění řepky, což ničí krajinu a ovzduší víc než spalování benzínu; stamiliony, možná rovněž miliardami podporuje různé politické i jiné neziskovky sloužící cizím zájmům, záplavu umělců, kteří se nedokážou sami uživit, a. proto mnozí opět beze studu slouží cizím zájmům, byrokraty v Bruselu, nesmyslné akce v zahraničí, rasistický jednostranný protievropský multikulturalismus a přispívá rovněž 800 miliony na vyděračské úplatky EU Turecku, živí ČT, která chrlí jednostrannou propagandu v rozporu s Ústavou, a v neposlední řadě podporuje solární zlodějnu. Vše ze státní kasy plněné z našich daní. Na zdravotnictví, kvalitní školství bez rasistických jednostranných multikulturních komedií a důchody se samozřejmě nedostává. Daně dře vláda především ze zaměstnanců, živnostníků a malopodnikatelů. Zároveň pokračuje plíživá privatizace a rozprodej státu, což výrazně snižuje jeho příjmy. Zahraniční investoři mají daňové prázdniny, zisky odcházejí do zahraničí a daně z platů většinou mizerně placených českých, případně cizích zaměstnanců státní kasu nezachrání. Výsledkem takové politiky rozhazování a zároveň omezování příjmů je neustálé zadlužování. Je otázka, zda se jedná o dlouhodobou systémovou, možno říci ideologickou hloupost, nebo lumpárnu odklánějící peníze od občanské většiny k úzkým zájmovým skupinám, mnohdy zahraničním. Proto se vymyslela EET (s miliardovými náklady a nejistými výsledky, výhodná jen pro někoho) a jako novinka mediální lež o spravedlivých tarifech podle jističů. Je zajímavé, že chystá-li se v naší republice nějaká špinavost vůči občanské většině, mluví se hlasitě o spravedlnosti a všichni se odvolávají na EU. Výsledkem nových tarifů prosazovaných především ČSSD za tiché podpory ANO bude plošné zdražení elektřiny pro většinu odběratelů. Přesně řečeno, ČSSD a státní správa vykoná špinavou práci a ministr financí cudně mlčí, přestože mu to má plnit kasu. Zdražení elektřiny nepostihne především velké firmy typu Agrofertu, těm se naopak náklady sníží. Takže klasické obrání občanské většiny ve prospěch úzké zájmové skupiny velkoprůmyslníků, zahraničních investorů a solární lobby. Neexistuje jakýkoli důvod k podpoře soukromých solárních podniků. Kdo chce vydělávat na solárních panelech, ať si to platí ze svého. Přispíváme snad kadeřnicím, instalatérům, nebo maloobchodníkům na jejich podnikání? A to po nich nezůstanou zničené plochy kvalitní orné půdy a hromady obtížně likvidovatelných bloků křemíku. Opravdová evropská ekologie v praxi, na náklady se nehledí. Panstvo z Bruselu a Berlína to ze svých kapes platit nebude. A ministr Mládek (ČSSD) se tradičně vymlouvá na EU a potřebu podporovat solárníky, kteří zatěžují svými kšefty přenosové soustavy. Ať si to zaplatí ze svých zisků. Za cenu té slavné ekologické elektřiny bychom ji mohli vyrábět levněji parními stroji z osmnáctého století pohánějícími liščí ocasy na ebenových tyčích. A trestat se budou ti, kteří šetří. Stejně jako u vody! V tomto případě porušování směrnic EU zaměřených na šetření kupodivu nevadí. Občanská většina má zase zaplatit přes státní kasu soukromé kšefty a zisky. To u nás vidíme již dlouhá léta. Nakonec se to prohlásí za hospodářský zázrak z dílny ministra financí. K tomu se tiše rozjíždí zdražování pitné vody. Chudáci cizí distributoři mají patrně malé zisky. Proto se mají opravy distribuční sítě platit z kapes občanů cestou navýšení cen už tak předražené vody. Vodní zdroje, stejně jako výroba a distribuce elektřiny neměly být nikdy privatizovány ani částečně. Jsou to strategické bezpečnostní faktory, bez nichž obyvatelé nemohou přežít. Stát tak ztratil zisky z těchto odvětví a roztočila se spirála neustálého zdražování pro občanskou většinu. Když jsem studoval v Británii, rozčilovali se tam nad osminásobným růstem cen pitné vody díky hospodářské politice Margarety Thatcherové. U nás zdražila voda od roku 1990 v průměru osmdesátkrát! Pamatujte si to při volbách!! V této zemi jsou i jiné problémy, než islámská invaze! V Sýrii zatím platí příměří, nicméně zejména Spojené státy vyjadřují pochybnosti o jeho trvání. Jaký je váš odhad délky trvání příměří či případně ohledně dalšího vývoje války? Na stabilitu příměří v Sýrii moc nevěřím. Oficiálně tam bojuje více než 100 subjektů. Na Ukrajině jsou dvě strany (a další dvě americké NATO s EU vs. Rusko), měla by to být civilizovaná země, a příměří se stejně nedodržuje. Důvodem je především zarytý odpor ukrajinského vedení k vytvoření bezpečnostního pásma kontrolovaného mezinárodními silami. Něco takového naše demokraticko-propagandistická média vedená politicko-korektní ČT zamlčují a snaží se vytvářet představu, že příměří porušují pouze separatisté. Z těch více než 100 subjektů v Sýrii lze více než 90 označit bez nadsázky za islámské teroristy podporované především z Turecka a Saúdské Arábie. A jak známo, mají muslimové právo lhát, jestliže bojují za víru. Oni za ni bojují vždy a všude, což můžeme vidět i na nezáviděníhodném osudu mnoha hloupých Evropanek. K problematice stability příměří můžeme doplnit snahu Turecka po další genocidě Kurdů s podporou Saúdské Arábie a USA. Bez hlavních hráčů z hlediska syrského bojiště, konkrétně Islámského státu a jeho sponzora a spolubojovníka Turecka, je celé příměří jen teorie, nebo spíš komedie. Pokud přestanou bojovat vojáci prezidenta Asada, převléknou teroristé z takzvané umírněné opozice kabáty a budou bojovat pod vlajkou Islámského státu, pro nějž příměří neexistuje. K turecké komedii můžeme doplnit další zajímavou informaci. Reprezentanti NATO se vzrušili nad tím, že Rusko postavilo v Arménii baterii protiletadlových raket. Označili to za druh agrese stejně jako ruské protiletecké rakety v Sýrii. Protiletecké rakety jsou, jak známo, obranná zbraň proti útoku letectva. Vyjdeme-li z této rétoriky NATO, musíme konstatovat, že americké protiletecké a protiraketové systémy v Polsku a Rumunsku či Pobaltí jsou aktem agrese proti Rusku. Bez ohledu na gumový metr propagandistů NATO, který měří podle potřeby jak cinknuté váhy socialistických řezníků, musíme se podívat na arménskou realitu. Malé chudá horská republika Arménie je prostor, kde se zachránily zbytky Arménů po třetí z genocid, které inscenovalo Turecko v 19. a 20. století. Hlavní z nich v průběhu první světové války je poměrně známá. Ke třetí došlo po vystoupení Ruska z první světové války a podepsání dohod v Brestu Litevském. Bylo povražděno 400 000 Arménů. Zbytek prchl na ruské území. Podle mezinárodních dohod z dvacátých let minulého století měla být původní arménská území v Turecku okolo města Kars základem pro mezinárodně garantovanou republiku Arménii. Hlavním garantem jsou dodnes USA. Uplynulo pomalu sto let a garant ohánějící se svobodou, demokracií a lidskými právy (mezi něž patří i právo národů na sebeurčení) neudělal nic. Ta slavná lidská práva se holt používají jen když se to hodí. Arméni, Kurdové, obyvatelé Krymu a Donbasu, Abcházci či Osetinci, křesťané a alavité v Sýrii na ně evidentně právo nemají, zatímco islámští teroristé z Kosova nebo Turecka ano. V současnosti reprezentanti NATO, tedy organizace ovládané USA, napadají Rusko za to, že staví protiletecké rakety v Arménii, která hraničí s agresivními islámskými státy Tureckem a Ázerbájdžánem. Nějaká další genocida Arménů by jim asi moc nevadila stejně jako pokračující turecká genocida Kurdů. V nejhorším případě se Kurdové ve vzorových demokratických médiích typu ČT označí za teroristy nebo komunisty stejně jako u nás vlastenci za xenofoby a služebníky Kremlu. Prý pravda a láska. Nemohu se zbavit dojmu, že se naše kvetoucí demokracie samou pravdou a láskou propadá do pekel.

Ukrajinské Radě byl předložen zákon "zasvěcený" Ivanu Mikloši Na Ukrajině projednávají složení nové vlády, kandidátem na post ministra financí je „otec slovenských reforem“, poradce současné šéfky tohoto rezortu Natálie Jareskové, bývalý místopředseda slovenské vlády Ivan Mikloš. Radě byl dokonce předložen speciální projekt zákona dovolující jmenovat členem vlády lidi, kteří nejsou občany Ukrajiny. Jaké naděje vkládá ukrajinské expertní společenství do slovenského reformátora? Tuto otázku položil Sputnik vedoucímu Kyjevského centra politických výzkumů a konfliktologie Michailu Pogrebinskému. Mikloš není jediný Slovák, který pomáhá Ukrajině. Jako poradce prezidenta Porošenka pracuje expremiér Mikuláš Dzurinda. A bok po boku s ním sám velký polský reformátor Leszek Balcerowicz, který bude dohlížet na reformy nového kabinetu. Dokážou zahraniční legionáři (slovenští, polští, litevští, gruzínští, američtí) zachránit ukrajinskou ekonomiku? A co by podle Vás mohlo zabezpečit úspěch ukrajinských reforem? Hlavní podmínkou je korekce vnitropolitického a zahraničněpolitického kurzu, zastavení války s Ruskem, která je iniciovaná Kyjevem. Je nezbytné vrátit se k politice zdravého rozumu, začít pracovat s největším obchodním partnerem — Ruskem, bez kterého nepůjde obnovit ukrajinský průmyslový potenciál.

Václav Klaus mladší: Jsem pro, aby šla ODS do vlády s ANO ODS nezvolila v uterý do funkce prvního místopředsedy Václava Klause mladšího. Nyní se prý na žádnou celostátní funkci už netřese. Poslanci však byl zvolen předsedou školského výboru, kterému se chce věnovat naplno. „Doufám, že budu mít možnost něco změnit ve školském výboru, kdybych byl zlý, tak řeknu, že by to chtělo zrušit všechna nařízení školského zákona za posledních pět let,“ řekl Václav Klaus mladší. To, že nebyl zvolen prvním místopředsedou přičítá tomu, že měl asi méně vtipnější projev. „Myslím si, že lidé, kteří se nebojí voličů a jejichž názory jsou známé, mají kandidovat do vedoucích pozic. Mám rád demokracii ve smyslu výměny názorů a soutěže myšlenek,“ dodal v rozhovoru pro Novinky.cz s tím, že byl asi moc napravo. Do vedení ODS prý na lednovém kongresu již kandidovat nechce. „V tomhle jsem skutečně demokrat. Člověk má postupovat odspoda,“ trvá si na svém Klaus mladší. Někteří členové ODS si o Klausovi mladším šuškají, že je příliš kontroverzní osoba a to podle nich mělo za následek jeho neúspěch. Ten sám ale vylučuje, že by jako školský expert ODS dělal jakékoli kontroverzní věci. „Asi jsem dost napravo, například si myslím, že EU je nereformovatelná, i když oficiální stanovisko strany je, že musíme EU reformovat. Je to účelová nálepka. Říkali mi, že jsem solitér, že se mám zapojit, a když jsem se chtěl zapojit, tak mi zase říkali, že nemám kandidovat. Je to začarovaný kruh,“ povzdychl si Václav Klaus mladší. Původní zdroj ZDE Václav Klaus mladší se vyjádřil, že voliči byl zvolen proto, aby měnil školství, a ne z důvodu, aby se stal profesionálním kritikem. Jistým způsobem potvrdil, že by byl proto, aby ODS šla do vlády s hnutím ANO. „I tak se to dá řící. Vstoupit do politiky, díky velké podpoře učitelů a ředitelů škol, a pak nadávat čtyři roky ve Sněmovně, že je někdo malý demokrat, není nic pro mě,“ řekl. Podle jeho slov jsou dvě možnosti, buď vznikne stabilní vláda s podporou Sněmovny a pojede si podle své osy, nebo budou vznikat koalice pro různé typy zákonů. „Doufám, že budu mít možnost něco změnit ve školském výboru,“ dodal Klaus mladší s tím, že jeho cílem je uvolnit učitelům ruce a zmírnit legislativní dopady minulého volebního období. Z hlediska školství by prý mohla ve Sněmovne vzniknout většina, která má na školství výrazně jiné názory než v minulém období. „Kdybych byl zlý, tak řeknu, že by to chtělo zrušit všechna nařízení školského zákona za posledních pět let,“ uzavřel Klaus mladší s tím, že změna nenastala a jde o věci, které systém zatěžují.

Pozorovatel z deníku Hurriyet: „Kolaps turecka je nevyhnutelný!“ Původně vyšlo v gpolitika.com; Turecko pokračuje v pádu do propasti, i když jen před pár lety titulky zahraničních médií vyhlašovaly „Turecký vzestup“ a činitelé s experty z USA a z EU popisovali turecké vůdce jako „moderní, demokraticky a reformě orientované, pro-evropské muslimy,“ myslí si analytik deníku Hurriyet Burak Bekdil. ... Západ si navykl na důvěru, že Turecko by se mohlo stát příkladem k napodobení méně demokratickými muslimskými zeměmi Středního východu. Teď se to ale obrátilo vzhůru nohami. Turci budou muset zaplatit za revizionistické ambice a deviantní strategické myšlení svých vůdců vysokou cenu, píše Burak Bekdil v článku pro analytické centrum Gatestonova institutu. Mezinárodní politika Turecka je chaotická. Jen za pouhých sedm měsíců se stalo v různých tureckých městech 170 lidí obětmi teroristických útoků, do čehož se nepočítají stovky dalších, kteří se stali obětmi střetů mezi tureckými bezpečnostními silami a Kurdy. Turecko rovněž upadá do chaosu za svými hranicemi. Tato země však vede i ještě nebezpečnější zástupnou válku proti šiítům a proti vládám v Damašku, Bagdádu a v Teheránu, stejně jako proti Rusku, které je podporuje. Turecko se svými neo-imperiálními ambicemi rovněž pohlíží i na Libanon, Libyi, Izrael a Egypt jako na nepřátelské země. V Sýrii se různí hráči, včetně Turecka, „pokouší urvat největší díl maličkého koláčku.“ Islamistické ambice Ankary už dávno nejsou tajemstvím, a určitě ne pro Írán, píše Bekdil. Podle jeho názoru je tu také skutečnost, že Rusko, jehož vztahy s Tureckem se zhoršují, může tuto zemi obklíčit, když použije Sýrii, Krym a Arménii. Úvahy o vyslání ruských sil do Sýrie po sestřelení Su-24 „vypadají pro Turecko beznadějně“. A jeho spojenci v NATO už projevili naprostou lhostejnost ohledně možnosti, že by v případě konfliktu s Ruskem pomohli. Aby na Středním východě zavládl mír, bude se muset vyřešit několik problémů. Včetně toho, zda si turečtí islamisté uvědomí, že jejich neo-imperiální ambice neodpovídají síle a vlivu této země v regionu? Podaří se sunnitům udržet svůj náboženský expanzionismus na uzdě? Budou sunnité schopni zastavit svou vlastní radikalizaci bez intervencí ne-muslimských zemí? Bekdil ale věří, že odpověď na všechny tyto otázky je „ne“. Překlad: Miroslav Pavlíček Zdroj: southfront.org

Čína vyzvala USA, aby co nejrychleji zrušily zavedená cla na kovy ČLR vyzývá Washington, aby co nejrychleji zrušil zavedená cla na ocel a hliník, která škodí jak jiným zemím, tak i samotným USA. Peking hodlá podniknout patřičná opatření na ochranu svých práv a zájmů, prohlásil ředitel departamentu komerční ochrany a vyšetřování Ministerstva komerce Wang Hejun. „Čína naléhavě vyzývá USA, aby respektovaly autoritu mnohostranného obchodního systému a co nejrychleji anulovaly zmíněná opatření," uvádějí se úředníkova slova v prohlášení rezortu, které bylo zveřejněno v pátek ráno. Podle jeho slov „vyjádřila čínská strana svou pozici a znepokojení touto otázkou různými kanály na různé úrovni a přísně napomenula USA. Peking zhodnotí škody způsobené opatřeními americké strany, a na základě tohoto rozboru podnikne účinná opatření, bude rozhodně hájit svá zákonná práva a zájmy". Wang Hejun zdůraznil, že „tato opatření USA nejenže poškozují zájmy jiných zemí, ale také neodpovídají jejich vlastním zájmům, a američtí kongresmani, odvětvové organizace a podnikatelé vystupují ostře proti těmto opatřením". „USA zneužívají formulaci „v zájmu národní bezpečnosti", což je podkopáním mnohostranného obchodního systému, který reprezentuje WTO, a určitě zasadí ránu normálnímu pořádku v mezinárodním obchodu. Čína proti tomu rozhodně namítá," podotkl Wang Hejun. Prezident USA Donald Trump dříve oznámil, že jeho země zavádí dovozní cla na ocel ve výši 25% a na hliník ve výši 10%. Podle jeho slov budou tato cla platit po dlouhou dobu.

Naomi Campbell se svlekla na videu kritizujícím politiku USA. VIDEO Modelka a herečka Naomi Campbell si zahrála ve video k písničce Drone Bomb Me (Vybombarduj mne z dronu) zpěvačky Anohni. Text písničky kritizuje americkou politiku bombardování Afghánistánu a Iráku s pomocí bezpilotních přístrojů. Anohni je britská zpěvačka-transgender známá v minulosti jako Antony Hegarty z kapely Antony and the Johnsons. Píše o tom Highsnobiety. Naomi Campbell hraje zpěvačku, je prakticky obnažená, na hlavě má čelenku trochu připomínající „paprsky" na soše Svobody v New Yorku. Černošští tanečníci vizuálně doplňují ztělesněný modelkou obraz trápení. Videofilm inscenoval fotograf a videorežisér Nabil Elderkin, uměleckého ředitele dělal kreativní ředitel domu Guvenchy Riccardo Tisci.

Miloš Zeman je kunda. Podepsán Peroutka. Kauza brněnského transparentu měla odpoledne pokračování Na hrubý pytel hrubá záplata. Zřejmě tímto úslovím se řídil neznámý vtipálek, který o tomto víkendu na jednom z brněnských mostů umístil nápis „Miloš Zeman je kunda. F. Peroutka“. Informoval o tom server Lidovky.cz. Neznámý autor tak zřejmě poněkud nevšedním způsobem zareagoval na kauzu Peroutka, kterou před více než rokem vyvolal prezident Miloš Zeman. Celý text je ZDE Zmíněný nápis se měl objevit na plachtě pověšené na jednom z brněnských mostů. Autorem citátu je podle neznámého recesisty známý novinář Ferdinand Peroutka, kvůli němuž se kauza stále hledaného článku s titulkem „Hitler je gentleman“ dostala až před soud. Peroutkově vnučce totiž vadí Zemanův výrok z loňského roku. Ten na konferenci o holocaustu prohlásil, že někteří intelektuálové byli fascinováni nacismem, což dokládal tvrzením, že Ferdinand Peroutka napsal článek „Hitler je gentleman“. Rozsudek zatím není pravomocný Podle odborníků ale Peroutka žádný takový text nenapsal. Prezident Zeman přesto trvá na svém, tvrdí, že text četl. Obvodní soud pro Prahu 1 však v minulém týdnu rozhodl, že se prezidentská kancelář musí vnučce Ferdinanda Peroutky Terezii Kaslové omluvit. Rozsudek je zatím nepravomocný. Nápis na mostě také naráží na hojně kritizovaný Zemanův výrok v rozhlasovém rozhovoru, kde na adresu ruské punkové skupiny Pussy Riot prohlásil: „V textech této skupiny je to k**da sem, k**da tam, opravdu dokonalý případ politického vězně.“ Za narážku, kterou prý reagoval na překlad anglického výrazu „pussy“, tehdy sklidil velkou kritiku. V odpoledních hodinách úklidová četa nápis zlikvidovala. Přitom jí kdosi vyfotografoval a obrázek začal okamžitě kolovat po sociálních sítích. Dokoloval až k náměstkovi brněnského primátora Matěji Hollanovi z „Žít Brno“. Ten jej pověsil na svůj Facebook, když k němu dopsal popisek: „Peroutka bere svůj výrok, že je Miloš Zeman kunda, zpět“.

Všem bylo trapně, jen Pajerová se dobře bavila. A s tou „pí*ou zas*anou“ to bylo zcela jinak, než šířila. Svědek promlouvá o skandálu ve studiu Českého rozhlasu O minulém víkendu se začala po webech šířit informace, že redaktor Lidových novin Jan Macháček vypěnil v debatě s Monikou MacDonagh Pajerovou a nazval ji „píčou zasranou“. Postupně přibývaly okolnosti celého incidentu, které ukazovaly, že nejspíš probíhal jinak, než se původně tvrdilo. A nyní promluvil na webu Reflex.cz Igor Chaun, který se debaty také zúčastnil, obsáhle o všem, co se tehdy v budově Českého rozhlasu dělo. A Pajerová z toho nevychází nejlépe. Režisér a studentský vůdce z roku 1989 Chaun píše o pocitu trapnosti, který všichni ve studiu cítili. Až na jednu výjimku – Moniku Pajerovou, která prý vypadala, že je po střetu, jehož důsledkem byl odchod jednoho z hostů ze studia, nadmíru spokojená. Chaun také očekával, že celý incident zůstane jen mezi přítomnými, ale ani to se nestalo – opět velmi pravděpodobně zásluhou Moniky Pajerové. A jak tedy na dění v Českém rozhlase vzpomíná sám Chaun? „Už při příchodu mi dole ve vrátnici začala Monika vypravovat, jaká je to hrůza, že s námi bude vystupovat Jan Macháček, dříve přece tak skvělý novinář a chartista, který se teď zaprodal Babišovi a vede jakýsi jeho institut,“ popisoval. Když nepřestala ani ve výtahu, odbyl ji prý Chaun slovy, že je mu to jedno, což Pajerovou nadzvihlo ještě více. Při příchodu do studia pak potkali Jana Macháčka, na kterého se Pajerová okamžitě vrhla. „Ještě než jsme se usadili k mikrofonům, Monika napadla pana Macháčka, že on, signatář Charty 77, se nestydí ‚dělat pro Babiše‘.“ Ostatní zúčastnění prý koukali do země a bylo jim trapně. Vše pokračovalo, když se hosté usadili a začalo se natáčet. „V podstatě hned první otázku redaktora Petra Schwarze využila Monika k opětovnému útoku na Jana Macháčka. Jestli mu není trapné se nechat zaměstnat panem Babišem,“ vzpomíná Chaun pro Reflex.cz. Podle záznamu pořadu zaznělo: „Pokud se někdo nechá zaměstnat Milošem Zemanem nebo Andrejem Babišem a někdo (jiný) řekne: ‚To se mi nelíbí, to jsou zlí lidé, ti táhnou zemi do Ruska a do Číny‘, tak to není, že jsem moralista, ale držím se toho, co jsme si před těmi 28 lety slíbili.“ Pak Pajerová Macháčkovi vmetla, že si kdysi tykali, ale to už je prý minulost. „Cítila jsem velké sympatie k tomu, co dělala vaše kapela, že jsi podepsal Chartu a tak dále. Ale zrovna člověk jako vy, že se nechá zaměstnat Andrejem Babišem, mi přijde asi tak komické, jako kdyby ses stal ředitelem VUML,“ obvinila jej v pozoruhodném prolínání tykání a vykání. První kolo prý Macháček ještě ustál, Pajerové řekl, ať se stará o vlastní morální integritu a neútočí na něj. Sám Chaun se prý snažil vrátit téma k výročí listopadu 1989, kvůli kterému se hosté ve studiu sešli. To však vydrželo právě do chvíle, než znovu dostala slovo Monika Pajerová. Ve druhém kole už povolily nervy Chaunovi a někdejší kolegyni ze studentského stávkového výboru na mikrofon okřikl: „Moniko, máme přece demokracii a každý může mít zaměstnání, jaké chce!“ Pajerová pokračovala ve své linii dál, dokonce se s ostatními účastníky debaty překřikovala, a to už Macháček nevydržel. Pronesl, že „já tady nemusím bejt“, zvedl se od stolu a šel si do rohu místnosti pro kabát. Při oblékání si do kabátu cosi zamumlal. Právě v tu chvíli měla zaznít doličná sprostá urážka, byť se ani lidé přítomní ve studiu neshodují, jak přesně zněla. Podle Chauna Macháček do kabátu brumlal, že se „nějakou píčou nenechá kádrovat“, ovšem nevylučuje, že neslyšel přesně. Monika Pajerová začala ihned po natáčení šířit ještě peprnější verzi, tu, která pronikla do médií. „Neadresoval to přímo jí, vyslovil obecnou tezi. Prostě si emotivním způsobem ulevil v reakci na nepatřičné útoky Moniky,“ zdůrazňuje Chaun kontext výroku. Po Macháčkově odchodu se podle něj nedalo pokračovat, takže se natáčení přerušilo. Jefim Fištejn, čtvrtý host, měl zaraženě mlčky sedět na svém místě, redaktor se odběhl poradit vedle do režie co dál. Jediná Monika Pajerová prý rozhodně nevypadala, že by jí klesla nálada. Poté se dohodli, že debatu dokončí ve třech, redaktor vysvětlil do mikrofonu, co se stalo, a začalo se natáčet znovu. Debata podle Chauna za moc nestála, všichni měli trapné pocity z minulého zážitku. Chaun sám měl prý pocit, že Monika Pajerová nejen neprojevila základní slušnost, ale také zneužila své pozvání do studia. Co se však dělo po natáčení, to Chauna dorazilo definitivně. „Nedosti na tom začala pak ze sebe dělat hrdinku a oběť cenzury. Zjistil jsem, že následně rozesílá kamarádům a známým SMS zprávu: „Vhled do toho, co nás čeká…! Včera natáčení v ČRo k 17. 11., a jakmile jsem řekla, že Babiš je velkým nebezpečím pro demokracii a že mě mrzí, že takový kdysi dobrý Jan Macháček se nechává Babišem platit jako ředitel toho tzv. institutu, Macháček. vyskočil a se slovy ,ty pí.o jedna zasr...“ vyrazil ze studia a už se nevrátil... Vzkřísili jsme moderátora, dojeli jsme to s Fištejnem a Chaunem bez něj a já požádala o nahrávku... Jistě, pravila technička, přijďte si v 18 hodin s fleškou... Výsledek – zmateně tam pobíhali redaktoři se strachem v očích, nic mi nedali a ,už jsme to stejně vystříhali, to víte...‘. Obávám se, že vysílání zítra po 18. hodině bude řádně zcenzurované, a uvědomila jsem si, jak už se zase lidé bojí... Nikdo se mě proti zuřivému Macháčkovi nezastal a posluchači asi neuslyší, jak se Babišova hlásná trouba chová,“ popsala další vývoj. Chaun prý od několika přátel zaznamenal šokované dotazy, zda se situace skutečně odehrála tak, jak její průběh šířila Pajerová. Rozhodně to popírá a hájí Jana Macháčka. „Uvědomil jsem si, že Monika žije v jakémsi virtuálním světě ‚permanentního boje za vlastní pravdu‘, přičemž tento svět povyšuje nad demokratickou realitu. Že v jistém smyslu od listopadu 1989 prostě nedospěla,“ píše o své kolegyni. Ve chvíli, kdy se takto chová ve veřejnoprávní instituci, je však prý třeba se ozvat. Monika Pajerová svým chováním ve studiu Českého rozhlasu podle něj probouzela v lidech negativní vlastnosti. „A ještě se tím docela dobře bavila. Tolik tedy k tomu, co se tam z mého pohledu stalo,“ zakončil svědectví.

Rusko vyvíjí stíhačku sedmé generace Rusko zahájilo práce v oblasti konstruování stíhačky sedmé generace, oznámil ve středu vrchní velitel vzdušných a kosmických sil, generálplukovník Viktor Bondarev. V současné době mají ruské ozbrojené síly ve své výzbroji pouze stíhačky generace 4+++, takže pokračuje testování letadla T-50 (projekt PAK FA) páté generace. „Když se teď zastavíme, pak už se zastavíme navždycky. (Pracuje se) na stíhačkách šesté a zřejmě i sedmé (generace). Podrobnosti sdělit nemohu, nemám právo", řekl Bondarev, když odpovídal na otázku o tom, jaké práce se konají v oblasti vyvíjení stíhaček šesté generace. T-50 (projekt PAK FA): Zdroj: ria.ru

Krátké VIDEO Donalda Trumpa: Štěkající Hillary a Putin Republikánský kandidát na příštího amerického prezidenta Donald Trump opepřuje souboj o křeslo v Bílém domě kontroverzními výroky, kterými nešetří ani své konkurenty. Nejnověji se obul do demokratické kandidátky Hillary Clintonové, kterou vykreslil jako psíka, který sice štěká, ale nekouše. A proto je na mezinárodním poli tak akorát pro smích. Trump na svém instagramu zveřenil krátký videoklip, v němž se provokativně táže, zda jsou demokraté, jejichž kandidátce vévodí Hillary Clintonová, opravdu tím, koho Američané chtějí v čele své země. Tváří v tvář hrozbě nejtěžších amerických konkurentů na mezinárodním poli, za něž Trump považuje ruského prezidenta Vladimira Putina a Islámský stát, jsou totiž dle republikánského kandidáta demokraté příliš měkcí. Tuto skutečnost Trump ve spotu ztvárnil prostřednictvím scénky, v níž Hillary Clintonová „štěká“ na ruského prezidenta Vladimira Putina, který se jí vysmívá. Oproti tomu se Trump prezentuje jako kandidát, který znovu vrátí Spojeným státům váhu na mezinárodním poli. „Nesmíme být k smíchu,“ zdůrazňuje.

Obhájci islámu v Česku napsali knihu. Přizvali i odpůrce, ale ti odmítli. Ve skutečnosti je to prý ale úplně jinak Neúnavný kritik islámu Lukáš Lhoťan býval muslimem, a proto věří, že má pro diskuse v rukou argumenty, s nimiž by mohl v debatě o krutosti islámu porazit i samotné muslimy. Navíc prý není vulgární jako Martin Konvička a argumentuje věcně, takže zastáncům islámu nezbude, než lhát. Tak to alespoň vidí sám Lhoťan. Vyšla kniha Stíny minaretů – o islámu a mylných stereotypech, které o této víře přežívají v české společnosti. Které stereotypy v knize najdeme? Např. myšlenku, že islám je násilnější než jiná náboženství nebo že má islám světovládné sklony. Do sborníku přispívali orientalisté a další odborníci. Prostor dostali i odpůrci islámu, ale údajně odmítli. A tady přichází ke slovu Lukáš Lhoťan, který na blogu serveru iDnes.cz konstatuje, že je to obyčejná lež. Obhájci islámu se možná bojí, že by prohráli v argumentačním střetu s někdejším muslimem, takže raději lžou. „Již několikrát jsem byl svědkem situace, kdy novináři a organizátoři různých diskusí oslovili muslimy a jejich obhájce, aby šli do debaty s mou osobou, ale oni to odmítli. Proč? Protože se asi bojí, že bych je argumentačně porazil, protože nejsem emotivní a vulgární jako třeba pan Konvička a mohu se ptát na věci, které by porazily argumenty obhájců islámu. A tak nám pan Ostřanský a nepřímo i celý Orientální ústav, jehož autoritou je dílo zaštítěno, musejí lhát a přesvědčovat naše spoluobčany lží, aby se náhodou nezjistilo, že i „blbej“ (jak mne častují sluníčkáři) Lhoťan snadno zpochybní tvrzení těchto obhájců islámu a prokáže, že byť se pan Ostřanský a spol. honosí vysokoškolskými tituly, jsou zaujatí a nejsou nestranní v české debatě o islámu...,“ píše Lhoťan. Aby ukázal, že nelže, přiložil k textu fotokopii článku z Lidových novin, ve kterém se praví, že odpůrci islámu byli přizváni k tomu, aby do sborníku přispěli, a odmítli to. Lhoťan toto tvrzení v podstatě bere jako ocenění své práce. Údajně to ukazuje, že poučený laik dokáže rozvrátit propagandu učených obhájců islámu.

„Milující otec“ ze Sýrie provedl něco hrozného svým třem dětem. Německý soudce byl šokován Německé soudy jsou doslova zahlceny případy trestné činnosti, které páchají migranti. Velmi často se jedná „jen“ o krádeže a další drobné přestupky. Vedle toho však soudy řeší i sexuální napadení a násilnosti páchané vůči dětem a ženám. V loňském roce bylo v Německu evidováno přes 200 000 případů objasněné trestné činnosti, kterou spáchali migranti. Očekává se, že v letošním roce budou tato čísla ještě vyšší. Do letošních statistik se zapíše také trestná činnost syrského uprchlíka, který vyhodil z okna své tři děti. Všechny sice přežily, ale dvě z nich utrpěly vážná zranění a musely absolvovat náročné operace. Muž byl také obviněn z týrání své manželky, která se na jeho vkus až příliš chovala jako evropské ženy. Právě emancipace manželky syrského uprchlíka byla důvodem jeho nepochopitelného rozhodnutí ublížit svým dětem. Muž se tak chtěl pomstít své manželce, která již nechtěla akceptovat podřadnou roli, jakou měla doma v Sýrii. Na začátku února po dalších z četných hádek a projevech domácího násilí se proto otec tří dětí rozhodl vyhodit své potomky z okna koupelny, která byla téměř pět metrů nad zemí. Jen shodou okolností nedošlo k úmrtí či zranění s doživotními následky. Soud v Bonnu jej nyní obvinil ze tří pokusů o vraždu a odsoudil jej na plných patnáct let do vězení. Muž se k incidentu již dříve přiznal a žádal soud o možnost vycestovat zpátky do Turecka, odkud přijel se svojí rodinou do Německa již v roce 2014, tedy ještě před současnou masivní migrační vlnou. „Nechci tu už zůstat ani o minutu navíc. Slibuji vám, že svým dětem ani manželce již nikdy neublížím. Kdybych je chtěl zabít, učinil bych tak již dávno doma v Sýrii,“ argumentoval muž. Advokáti žádali pro svého klienta nízký trest, když poukazovali, že na jeho psychiku měly značný dopad zkušenosti z prožité války. „Pochází z chudých poměrů, má nízké vzdělání a jen obtížně si po příchodu do Německa zvykal na zdejší kulturu a mezilidské vztahy,“ tvrdili dále. Naopak státní žalobce požadoval pro usvědčeného násilníka doživotní trest. Soud se nakonec vydal po „zlaté střední cestě“ a syrský migrant by měl strávit ve vězení zmiňovaných patnáct let. Rodinné vztahy byly podle úřadů i vedení ubytovny pro azylanty, kde rodina společně bydlela, narušeny již dávno před únorovým incidentem, který byl soudem klasifikován jako pokus o vraždu. Již začátkem roku byla hlava rodiny nucena v důsledku vydání soudního příkazu na deset dní opustit společný byt. Po vypršení této lhůty se muž vrátil zpátky a vše vyústilo až k událostem, které málem skončily tragicky. Jeho manželka mezitím podala žádost o rozvod a společně s dětmi se odstěhovala pryč.

TOP 09 chce zpřesnit pravidla pro jmenování o odvolávání žalobců Opoziční TOP 09 navrhla zpřesnění pravidel pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců. Novela zákona o státním zastupitelství, kterou předložili poslanci této strany Sněmovně, by také pevně zakotvila funkční období těchto žalobců. Nyní omezeno není, píše ČTK. „Hlavním cílem návrhu je posílení nezávislosti státních zástupců na eventuálních tlacích a politických vlivech,“ napsali předkladatelé v čele s Dominikem Ferim v důvodové zprávě. Předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci. Nejvyššího státního zástupce by vláda jmenovala podle navrhované novely na deset let. Stejný člověk by funkci nemohl vykonávat opakovaně. Funkční období vrchních, krajských a okresních státních zástupců by bylo sedmileté. Nemohli by působit u stejného zastupitelství dvakrát po sobě. Předloha by rovněž zakotvila kvalifikační požadavky pro tyto žalobce. Náměstky vedoucích žalobců by jmenoval místo ministra spravedlnosti nejvyšší státní zástupce. Vedoucí státní zástupci by mohli být odvoláni podle předlohy pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení pro závažné porušení svých povinnosti. Nyní může nejvyššího státního zástupce odvolat vláda bez uvedení důvodu, ostatní vedoucí státní zástupce pak ministr spravedlnosti pro závažné porušení povinností. V přechodných ustanoveních novela mimo jiné stanoví, že vedoucím státním zástupcům jmenovaným do konce roku 2008 by funkční období skončilo za čtyři roky od nabytí účinnosti předlohy. Účinnost se předpokládá od ledna příštího roku. Žalobcům jmenovaným do vedoucích funkcí mezi léty 2009 a 2018 by stanovené funkční období dnem účinnosti novely započalo. Týkalo by se to i nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který byl jmenován v roce 2010 a funkce se ujal od ledna 2011. V jednom ustanovení předlohy nesouhlasí text samotné novely s doprovodným vyznačením změn zákona. V nich se uvádí, že nejvyššího státního zástupce by jmenoval na deset let prezident na návrh vlády. Feri uvedl, že nepřesnost opraví.

CNN se předvedla. Totální školácká chyba a ignorance, když si plete Rakousko s Austrálií Mnoho z nás ví i z vlastní zkušenosti, že Američané nemají ani ponětí o geografii, hlavně o cizích zemích. Je to z důvodu nejspíše špatné školní výuky, která má nejnižší úroveň na světě. Pokud vědí vůbec něco, pak je to pouze z hollywoodských filmů. "Téměř pokaždé, když jsem byl v Americe a řekl: Já jsem ze Švýcarska, dostal jsem odpověď, aha tam odtud je ABBA nebo tam se vyrábí auta Volvo, nebo nábytek IKEA. Jak si mohou plést Švýcarsko se Švédskem, to nechápu. Možná proto, že jména obou zemí začínající na "S". Docela špatně vypadá, když podobné školácké chyby předvedou zpravodajské kanály, například slavná CNN, ketrá je dávána za vzor," píše se v článku na německém webu Alles Schall und Rauch. Totální školácká chyba a ignorance CNN, když si plete "Austria" a "Australia", Rakousko s Austrálií. Představte si, kolik je třeba zapojit "profesionálních novinářů", než světlo světa spatří taková úžasná zpráva, že Slovinsko má společnou hranici s Austrálií? Je tam někdo, kdo přebírá zprávy z tiskové agentury. Pak někdo zformuluje zprávu, zkrátí pro vysílání, napíše titulek. Potom text kontroluje editor, vedoucí výroby, a následně je připravena zpráva pro vysílání. Zařadí se do programu, napíší titulky. Text zprávy se zapíše do čtecího zařízen. Hlasatel studuje text zprávy před vysíláním pro správný důraz a výslovnost. A nikdo si nevšimne toho nesmyslu? CNN je obecně považována za seriózní a kompetentní zpravodajský kanál. Politici se spoléhají na to, že co se odtamtud dozví je pravda. Televizní diváci vnímají zprávy CNN jako pravdivé. Ano, když to CNN tvrdí, tak to musí být pravda. CNN není jediný zpravodajský kanál, který dělá takové hrubé chyby. Podobně v Evropě, včetně národních televizních kanálů v Německu, Španělsku, Švýcarsku... Přemýšlíte o tom, co slyšíte a vidíte? Je to věrohodné? Má Austrálie hranice se Slovinskem? Naprosto absurdní, že jo? Ale podobné chyby se stávají velmi často. Přidejte si k tomu záměrně rozptýlenou propagandu a jednostranné verze událostí. Zdroj: pz.cz, alles-schallundrauch.de

Čína s radostí vítá českého Krtečka a jeho nového kamaráda Pandu. VIDEO V Číně začalo vysílání nového 52dílného animovaného seriálu o populárním českém Krtečkovi. Tentokrát se na obrazovkách objeví spolu s jeho novým kamarádem – pandou, informuje People’s Daily. Podívejte se na pořad čínské televize CCTV o Krtečkovi a nových dílech. „Panda a malý Krteček, typické postavičky široce obdivované v Číně a České republice, se objevili v novém animovaném seriálu, který se začal vysílat v Číně v pondělí. Série o 52 dílech byla produkována ve spolupráci se státní vysílací společností China Central Television (CCTV) a pražskou společností Little Mole company," informuje v úterý People's Daily. Nová animovaná série vypráví dojemné a humorné příběhy těchto dvou poté, co Krteček potká v Číně Pandu. Vysílání je naplánováno na dětském kanálu CCTV. České vysílání je plánované v blízké budoucnosti.

Podřídíme se muslimům, ustoupíme a budeme se jim klanět. To chtějí. Exdiplomat se raduje z Trumpa a má ostré vzkazy Halíkovi, politikům i novinářům ROZHOVOR „Lidé už dávno nevěří blouznící Merkelové ani Junckerovi či Schulzovi. Nevěří jejich nereálným vizím, které i podle posledního oráče vedou Evropu do záhuby.“ Bývalý diplomat Jiří Kobza (SPD) je přesvědčen, že nadcházející vlna voleb smete „euroškodiče jednou pro vždy do zapomnění“, a upozorňuje i na to, že spousta lidí bude muset po roce 2017 začít skutečně pracovat. Jenže zároveň se také obává, že pokud vláda „nebude jednat, začnou občané z pocitu zoufalství a bezmoci brát svoji bezpečnost do svých rukou, jako to vidíme v některých případech ve Francii nebo v Německu či Švédsku“. Předpokládám, že jste spokojen s vítězstvím Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách, v čem pro vás vzbuzuje rozhodnutí voličů naději a je čeho se obávat? Z vítězství Donalda Trumpa mám radost především z toho důvodu, že je živoucím důkazem toho, že volby opravdu mohou něco změnit. Mnoho našich občanů propadlo volební skepsi, na volby, jako nástroj změny rezignovali, jak bylo vidět na posledních krajských i senátních volbách, a já proto vkládám velkou naději v to, že americký příklad je přesvědčí, že volit je správné a opravdu přijdou volit. Čeho se obávat? Že přijde obrovská manipulativní a nečistá masáž obyvatel ze strany masmédií, zaměřená proti vlastenecky naladěným hnutím a stranám. Je spousta lidí, kterým již začíná být jasné, že po parlamentních volbách 2017 budou muset do skutečné práce, a tak udělají vše pro to, aby taková situace nenastala. Osobně si myslím, že pan profesor Halík ve své osobě ztělesňuje mnoho špatných lidských vlastností, už dlouho se zamýšlím nad otázkou, komu ten pán vlastně slouží, protože křesťanství ani vlastenectví to jistě nejsou. Nepovažuji vlastenectví ani obavu o bezpečnost lidí a státu za špatné vlastnosti. Navíc považuji zmíněné halíkovské „vzdělance“ za pouhé oportunisty, hledající cestu k moci prostřednictvím nevolených a neodvolatelných funkcí v různých státem placených organizacích. Podle mne selský rozum je to, co tato společnost již dlouho postrádá a potlačuje. Mimochodem, v řadách SPD je mnoho vysokoškoláků a i mimo hnutí např. profesor Pirk rozhodně nemůže být považován za nevzdělaného hlupáka. Podle mne si pan prof. Halík už dávno nevidí do úst. Z vítězství Trumpa se radují všichni, kdo odmítají imigranty. Lze říci, že tímto je definitivně jasné, že v Čechách si už žádný politik, který to myslí vážně, nedovolí přijímat muslimy? A vůbec obecně v Evropě, viz názory CSU… Může se stát, že už nebudou chtít politici riskovat případné problémy, které s imigranty přicházejí? Jenže další informace svědčí o tom, že z Afriky stejně budou přicházet miliony migrantů a že tomu nebude možné zabránit… Zabránit příchodu migrantů lze, jen k tomu chybí politická vůle, kterou, jak doufám, budou mít naše nová vláda a parlament po parlamentních volbách. Pokud vím, žádná politická strana neměla a nemá ve svém programu, že zaplaví naši zemi nepřizpůsobitelnými migranty, které zde budeme živit na úkor našich vlastních potřebných a chudých. Upřímně se obávám, že pokud vláda nebude jednat, začnou občané z pocitu zoufalství a bezmoci brát svoji bezpečnost do svých rukou, jako to vidíme v některých případech ve Francii nebo v Německu či Švédsku. Podle zkušeností ze západní Evropy a také z našeho pohledu je ilegální migrace nesmírné zlo, kterému se musíme rázně postavit. Když to neuděláme, budeme otroky ve vlastní zemi. Koneckonců podívejte se, jak si muslimové představují multikulturní soužití: Pravidla pro dhimmí zavedl Umar II. Jeho smlouva zněla následovně: Nebudeme v našich městech ani v jejich sousedství stavět nové kláštery, kostely, klášterní školy nebo mnišské cely, ve dne ani v noci nebudeme opravovat ty, které se rozpadají nebo se nacházejí v muslimských čtvrtích. Naše brány budou otevřené pro kolemjdoucí a cestující. Poskytneme stravu a nocleh po dobu tří dnů všem muslimům, kteří pojedou kolem. Nebudeme v našich kostelech nebo příbytcích poskytovat úkryt špehům, ani je ukrývat před muslimy. Nebudeme veřejně projevovat svou víru, ani k ní nebudeme nikoho přivádět. Nebudeme žádnému ze svých potomků bránit v tom, aby se stal muslimem, pokud si to bude přát. Budeme projevovat úctu muslimům a povstaneme a uvolníme místo, pokud se muslimové budou chtít posadit. Nebudeme se snažit vypadat jako muslimové napodobováním jejich oděvů. Nebudeme jezdit na koni, ani nebudeme mít meč nebo nosit jakýkoli druh zbraně, ani zbraně vlastnit. Nebudeme vyrývat arabské nápisy na naše pečetě. Nebudeme prodávat fermentované nápoje. Zkrátíme si vlasy na přední části hlavy (kromě krátkého pramene vlasů udržovaného jako znak podřízenosti). Budeme vždy oděni stejným způsobem, ať jsme kdekoli, a kolem pasu si uvážeme zunár. Nebudeme vystavovat kříže nebo své knihy u cest nebo tržnic užívaných muslimy. Kostelní zvony budou vyzvánět tlumeně. Nebudeme zvyšovat hlas při vyprovázení mrtvých. Nebudeme přijímat otroky, kteří byli přiděleni muslimům. Nebudeme stavět vyšší domy, než mají muslimové. Kdokoli úmyslně udeří muslima, ztrácí ochranu danou touto dohodou. (Al-Turtúší, Sirádž al-Mulúk, str. 229–30) Co vy na to? Když to srovnáte např. s Norimberskými zákony? Když si vzpomeneme na to, a to vy asi víte nejlépe, jak bylo veřejné mínění směrováno ještě, řekněme, před dvěma roky, nebylo vůbec přijatelné přistupovat ke složitému problému migrace způsobem, jaký teď zcela otevřeně prosazuje Trump. Bude politický mainstream přinucen otočit kormidlo? Jakou odezvu můžeme očekávat v Evropě a v ČR? Do Titaniku teče voda a důstojníci diskutují, který záchranný člun bude nekuřácký (prohlásil V. Orbán naprosto výstižně). Pštrosí politika ani snaha dovézt si voliče prostě nefunguje. Myslím, že tato otázka měla spíše znít: Je vůbec pražská kavárna schopna procitnout ze svého poblouznění a pochopit realitu migrace? Osobně pochybuji, protože ji reprezentují lidé natolik odtržení od reality každodenního života, že jejich možnost pochopit to, že migranti se nepřicházejí k nám schovat, ale že nás přicházejí pokořit a ovládnout, je limitně nulová! Jak zvládají informovat o volbě lídra světové velmoci média, ať už veřejnoprávní nebo soukromá? Myslíte si, že postupně zkusí hledat jiný přístup, že nebudou tolik proimigrační a podobně? Začnou být shovívavější i vůči názorům, které hlásají například nulovou toleranci vůči menšinám či imigrantům? Způsob informace o výsledku voleb v USA mi připomněl formu, jakou informovala komunistická media o Gorbačovově přestavbě, potom o zvolení V. Havla prezidentem a nakonec jak informovala o útocích muslimských teroristů v evropských městech. Rozpačité plácání o ničem. Naši občané již povětšinou vědí, že veřejnoprávní média informují způsobem: Pokud je to v ČT nebo v ČRo, tak je to ve skutečnosti určitě jinak. Soukromá média se podle mne alespoň drží uznávaných nezávislých zdrojů (s výjimkou Novy, samozřejmě). Jejich proimigrační shovívavost se podle mne bude dál odvíjet od norských a islandských fondů, financujících ony podivné „neziskovky“, které mají v masmédiích tolik prostoru (na rozdíl např. od Tomia Okamury nebo dalších lídrů SPD).Vzhledem ke zdrojům financování a politické síle, která dosadila ony šéfredaktory, pochybuji! Globalizace často bere lidem dobře placená pracovní místa a nemá je kdo vytvořit. Menší podniky zanikají, a tak nevytvářejí pracovní místa. A zatímco ti majetnější mají víc, část veřejnosti chudne, o čemž se samozřejmě raději nemluví. Bude vůbec někdo skutečně vážně hledat řešení i pro lidi, kteří jaksi nepatří mezi těch pár vyvolených? Je řešením, že se omezí mezinárodní obchod? Do jaké míry lidé přestávají věřit finančnímu systému kapitalismu? V SPD se vážně zabýváme problémem, který tak výstižně označila dr. Samková jako „pauperizaci občanů“. Státu jsou chudí občané ukradení, nepřispívají na kampaně politických stran, tak je lépe podporovat ty mocné. Omezení obchodu (sankce) jde vždy proti nám. Pokud jsem si všiml, ropu nemáme a banány zde nerostou. Cukrovary zlikvidovala společnost Eastern Sugar, takže nám zbývá jen obchod. (Pokud zde ještě vůbec někdo vyrábí něco, co lze vyvézt a zisk zůstane v ČR.) Střední stav by měl být páteří státu. To, co se u nás děje, můžeme s klidným svědomím označit za „parforzní hon na živnostníka“, protože podle toho, jak státní správa doslova chrlí záplavu dalších a dalších byrokratických buzerací na občany, kteří se provinili tím, že se chtějí starat sami o sebe a po státu chtějí, aby je nechal být, u nás proklamovaná svoboda podnikání již dávno skončila. Za letošní rok zde jako novinky máme měsíční kontrolní hlášení DPH (i když DPH se vykazuje čtvrtletně) a máme zde slavnou EET (která v podstatě zdvojuje funkci registračních pokladen). Jenže zatímco nové státní buzerace živnostníků přibývají, ty staré se neruší, takže živnostník dnešní České republiky musí být renesanční člověk: v jedné osobě např. hostinský, ale současně i právník, účetní, stavební inženýr, hasič, hygienik i manažer, který neustále sleduje nové a nové změny legislativy. No a také by měl ve zbylém čase dělat svou práci, své podnikání. Jenže ten čas mu stát neustále zkracuje rostoucí administrativou. Je smutným faktem, právní stát u nás se rozpadá. Protože jak jinak lze chápat skutečnost, že naše zákony jsou uplatňovány jinak vůči obyčejným občanům, jinak vůči celebritám a jinak vůči migrantům? Také zde již začíná opatrně vystrkovat růžky šaría, paralelně existující (zatím jenom v muslimské komunitě) vedle našich zákonů. Náš „stát“ se očividně nestará o svoje lidi, podívejte se na statistiky chudoby a bezdomovectví. Kolik lidí žebrá na operace pro svoje nemocné děti. Je to normální stav? Je normální investovat miliardy do migrantů a podpůrných neziskovek a na svoje vlastní nemocné děti sbírat víčka od PET lahví? Lidé už nevěří ničemu a nikomu, snaží se tuto zoufalost, nevím proč stále ještě nazývanou stát, přežít. To chceme změnit. Chceme stát, který se postará o svoje lidi a ty, kteří se chtějí starat sami o sebe, nechá být. Chceme svobodný stát pro svobodné lidi, kteří jej budou budovat, ne vysávat, ani zneužívat. Blíží se volby v Německu, ve Francii, v Rakousku. Navíc v kontextu Brexitu, do jaké míry může nastat, že kandidáty typu Trump budou volit i lidé v Evropě? Volební výsledek na Slovensku, těsně zmanipulované volby v Rakousku, výsledek v Polsku a nyní i výsledek v USA mají jeden společný jmenovatel, a tím je VZPOURA obyčejných obyvatel proti systému elit, který je bezostyšně využívá, odírá a obelhává. Tato vzpoura, pokud se podíváte na europarlamentní strany sdružené v ENF, jde napříč Evropou. Lidé už dávno nevěří blouznící Merkelové ani Junckerovi či Schulzovi. Nevěří jejich nereálným vizím, které i podle posledního oráče vedou Evropu do záhuby. Jsem přesvědčen, že nadcházející vlna voleb smete tyto euroškodiče jednou provždy do zapomění. Mimochodem, v USA se objevily bitky, protože spousta lidí nedokáže přijmout osobnost nového prezidenta. A nemusíme chodit daleko, i u nás určitá vrstva společnosti prezidenta Miloše Zemana snad až nenávidí. Může skončit situace násilím v ulicích i v České republice? Myslím, že nepoměr sil je natolik výrazný, že to u nás nenastane. Neumím si představit pár herců a s profesorem Halíkem a M. Kohoutem, jak zapalují auta na protest proti výsledku demokratických voleb. Tady jde totiž o demokracii a ta spočívá v tom, že i strana, která prohrála, akceptuje výsledek voleb. Pokud jej neakceptuje a snaží se jej násilně zvrátit, nemluvíme o demokracii, ale o fašismu. Trump vysílal poměrně pozitivní signály vůči Rusku, teď se vyjádřil i k dění v Sýrii. Řada republikánů má ale postoj odmítavý. Jaký postoj převáží a jaký byste si přál, aby převážil? Byl jsem v Sýrii předtím, než ji postihl „vývoz demokracie“. Byla to skvělá, otevřená, tolerantní země. Pro mne je stále Bašár Asad jediný právoplatně zvolený prezident Sýrie. Nechápu (stejně jako v jiných zemích), proč si Syřané nesmějí rozhodnout o své zemi sami? Neprodaly by se zbraně? Byla by drahá ropa? Proč? Podle mne Asad vyhrál volby, protože pro mnoho Syřanů reprezentuje právě tu Sýrii, kterou byla, a reprezentuje naději, že nastolí pořádek a vytoužený mír. Myslím, že v Sýrii nemají co dělat zahraniční armády (snad s výjimkou ruské, která jediná je tam na pozvání legitimní vlády) a už vůbec ne zahraniční džihádisté. Klíčem k míru je pomoci Asadovi ukončit boje, zlikvidovat teroristy Islámského státu a pomoci Asadovi dovést zemi k volbám. Jiná cesta k míru (pokud je o něj opravdu zájem ve světě) není. Otázka teda zní: Chceme mír v Sýrii? Moc bych si přál, aby odpověď z Bílého domu zněla ANO (bez následného ALE). U nás, v České republice, se stále debatuje o otáčení na Východ – má tahle debata vůbec nějaký smysl, když jsme jednoznačnou součástí určitých struktur? Mají tu problém lidé s oficiální linií NATO? A pokud ano, je chyba na straně Severoatlantické aliance, nebo jde o vliv ruské propagandy? Co je to Západ v dnešní době? Německo s miliony migrantů, rostoucí násilností na ulicích a bezradně se potácející v nereálné rétorice Merkelové? Francie s rok trvajícím výjimečným stavem a v podstatě na pokraji občanské války? Nebo Nizozemsko, Belgie, Dánsko, Švédsko... to je Západ? Nebo chalífát? Podle mne tato nabubřelá a manipulativní propaganda, která se snaží oblbnout naše lidi představou ideálního (tuzexového –pro pamětníky) Západu, nemá již dávno reálný základ. Osobně takový Západ, jaký je na západ od našich hranic, opravdu nechci. Naše základní heslo v SPD proto je: Ani Východ, ani Západ, ale Česká republika! NATO katastrofálně selhalo v ochraně Evropy před migrací, Frontex se stal největší dovozní agenturou pro migranty do EU. EU ani národní vlády nic pro bezpečnost Evropy nedělají. Navzdory informační bariéře tuto skutečnost lidé vidí. Ruská propaganda opravdu nemusí nic dělat, to, co dělají NATO a EU, úplně stačí! V souvislosti se 17. listopadem zkusme situaci u nás shrnout. Když Václav Havel říkal, že musí pravda a láska zvítězit nad lží a nenávistí, kdo tady šíří pravdu a kdo tady lže? Kdo šíří společenské smíření a kdo nenávist? A kdo politicky směřuje nahoru a kdo dolů? Všimla jste si, že Havlem se ohánějí právě ti, kteří nepřipustí jinou pravdu než tu svoji a lásku již dávno vyměnili za nenávist ke všem, kteří mají odlišný názor? Stejně jako za komunistů je pravda cíleně umlčována (s odvoláním na směrnice EK o tom, jak mají média informovat) a veřejnost manipulována a obelhávána jak politiky, tak i veřejnoprávními médii, kde důležité informace jsou zatajovány a nahrazovány nepřetržitou řadou „zasvěcených komentářů“ nejrůznějších expertů, znalců, profesorů atd., o kterých povětšinou nikdo neslyšel. Kdo směřuje dolů? Podle mne kromě komunistů všechny tradiční strany. Kdo nahoru? Já vím, kdo, ale nedělá mi to vůbec žádnou radost. Doufám, že nástup nových hnutí včetně SPD dá této zemi realistickou politiku, občanům pocit, že se o ně a jejich bezpečí někdo konečně stará a že po letech rozdělování na my a oni konečně dojde ke sjednocení národa před společným nepřítelem.

Ministři připravili plán pro horníky OKD. Ohroženy jsou tisíce míst Soubor 15 opatření ke snížení negativních dopadů související s očekávaným útlumem těžby černého uhlí v Moravskoslezském kraji připravili pro jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (oba ČSSD). ČTK o tom informoval mluvčí MPO František Kotrba. Oba ministři se v pátek zúčastní sjezdu hornických odborů o problémech těžebního průmyslu. Hlavním tématem sjezdu bude pravděpodobně situace kolem černouhelné společnosti OKD, která má existenční problémy a chystá se mimo jiné zavřít Důl Paskov. Kromě asi 12.000 pracovníků v OKD jsou ohroženy další tisíce míst v návazných profesích. Pomoci snížit sociální dopady by měly legislativní i nelegislativní opatření obou ministerstev. V gesci MPO jsou připravována opatření směřující k tvorbě nových pracovních příležitostí v Moravskoslezském kraji. Nová místa by mohla být například ve společnosti Hyundai Mobis, která v průmyslové zóně v Mošnově na Novojičínsku staví továrnu na výrobu světlometů, ve státním podniku DIAMO a pracovní síly budou potřeba i v plánované průmyslové zóně Nad Barborou u Karviné. Snížený důchodový věk se má nově vztahovat také na horníky, kteří nastoupili do zaměstnání do 30. září 2016. Doposud mohli získat tento nárok jen havíři, kteří nastoupili do hlubinných dolů před rokem 1993. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce na podporu propuštěných horníků využít prostředky Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, který se přímo na hromadné propouštění zaměřuje. „Byla zahájena oficiální jednání s odpovědnými osobami na úrovni Evropské komise," uvedl Kotrba. Ministerští úředníci zpracovali také podrobnou analýzu nabídky a poptávky trhu práce v Moravskoslezském kraji s přihlédnutím k nejvíce postiženým regionům. V rámci konkrétních opatření počítá s vytvořením mobilního pracoviště úřadu práce přímo na pracovištích zaměstnavatele. Propouštění by tam mohli získat základní poradenství, popřípadě by tam mohla být přímo vedena evidence uchazečů o zaměstnání. Podle Kotrby disponuje ostravský úřad práce pro letošní rok významnými finančními zdroji na zabezpečení rekvalifikací, tvorbu nových pracovních příležitostí, které by měly být ještě navýšeny. Financování opatření se předpokládá z národních zdrojů a Operačního programu Zaměstnanost.

Podle vzoru MiGu: Čína poprvé představila publiku stíhačku páté generace Na leteckém salonu Airshow China-2016 mohlo publikum poprvé uvidět čínskou stíhačku páté generace Chengdu J-20. Vývojem J-20, který poprvé letěl na začátku roku 2011, se zabývá korporace Chengdu Aircraft Indrustry Corporation. Velká část jeho takticko-technických charakteristik zůstává v tajnosti. Podle informací letectva bude stíhačka vybavena protilodními raketami a bude určena pro ochranu vod Tichého oceánu. Čína také pracuje na ještě jedné stíhačce páté generace Shenyang J-31, která bude létat s ruskými motory RD-93. Tento letoun vykonal svůj první let 31. října roku 2012. Je podobná MiGu Expert v letecké oblasti, zástupce hlavního redaktora magazínu Arzenál vlasti Dmitrij Drozdenko v přímém přenosu rádia Sputnik zmínil podobnost J-20 s experimentálním ruským prototypem stíhačky páté generace. Podle jeho slov jsou zvláštností páté generace radarová viditelnost, zvýšené takticko-technické možnosti a možnost nadzvukového letu v režimu bez přídavného spalování. „Podle mého názoru je v základech stroje ruský MiG 1.44 — to je letoun, který se vytvářel jako konkurence pro PAK FA v etapě náčtrtového projektu a vykonal svůj první let v roce 2000. Čínský letoun je velmi podobný. Přestože to oficiálně není řečeno, fakticky ale na J-20 jsou naše motory Al-31F-M Saljut, které Čína nakoupila za půl miliardy dolarů," řekl Drozděnko. Podle slov experta může nová stíhačka začít sloužit v armádě blíže k roku 2020.

Militanti ISIS zahájili postup na vojenské letiště Deir Ezzor kontrolované vládními silami Militanti ISIS zahájili postup na vojenské letiště Deir Ezzor kontrolované vládními silami. 3. března po úspěšných bojích se Syrskou arabskou armádou (SAA) dosáhly síly ISIS k jižní bráně letiště. Militanti ISIS však obranu SAA prolomit nebyli schopni. Střety dále probíhají. 555. brigáda 4. Mechanizované divize SAA postupuje do severovýchodní Hama. Cílem loajalistických sil tu zůstává křižovatka Zakiyah ležící západně od hranice mezi provinciemi Al-Raqqa a Hama. 3. března se SAA zmocnila Kóty 4 a Kóty 5 Khirbat Al-Bayda a několika menších návrší na cestě k ní. Střety byly pozorovány rovněž ve vesnici Zakiyah ležící u silnice Salamiyah-Raqqa. SAA mezitím pokračovala s postupem k městu Palmyra, když si zabezpečila vrchol hory Jabal Jazal a ropných polí kolem ní. SAA se jižně od Palmyry přesunula do Wadi Al-Dhakara, když po surové bitvě s ISIS část tohoto údolí zabrala. Připomínáme, že na frontu u Palmyry byla vyslána provládní skupina Liwaa Suqour Al-Sahra, aby posílila síly SAA usilující o osvobození tohoto velkoměsta. ISIS a al Nusra se 3. března znovu pokusily přetnout silnici Aleppo-Khanaser-Ithria. Tento útok však SAA se svými spojenci odrazila. Jelikož je teď silnice Khanasser-Aleppo zbavená ohrožení, tak se provládní síly, které se v této oblasti soustředily, připravují na rozsáhlou vojenskou operaci v jihovýchodním Aleppu. Ústřední velitelství Syrské armády se podle zpráv rozhodlo vyslat značné síly do města Ithriya. Ithriya leží na severovýchodním venkově provincie Hama. Toto město na severu hraničí s provincií Aleppo a leží 15 km západně od osy na Raqqa. Zdroj: southfront.org

Kvůli EET prý skutečně skonči stovky hospod. Pivovary to pociťují už teď Stovky menších venkovských restaurací, které nepodávají teplé jídlo, se kvůli elektronické evidenci tržeb rozhodly ukončit činnost. Informují o tom dnešní Lidové noviny. Jak list píše, jenom největší výrobce Plzeňský Prazdroj uvedl, že pivo přestane od počátku prosince odebírat několik set podnikatelů. „Dá se ale předpokládat, že hlavní vlna dopadu EET ještě přijde, a to s koncem kalendářního roku,“ cituje deník ředitele obchodu z Prazdroje Tomáše Mráze. V menším měřítku podobnou situaci zaznamenaly i Pivovary Staropramen – jde řádově o pár desítek podniků. Totéž hlásí i Budějovický Budvar. „Jako hlavní důvod k ukončení podnikání v gastronomii uvedli podnikatelé zavedení EET,“ řekl listu vedoucí oddělení tuzemských prodejů Budvaru Martin Horejš. Pro malou hospodu to znamená prodat sud navíc List poukazuje na to, že ředitel Pivovaru Hols Vratislavice Petr Hostaš odhaduje, že pivovar může přijít o deset až 15 procent odběratelů. „Zejména malé hospody na vesnicích, kterých máme hodně, chtějí skončit. Někteří o tom zatím jen mluví, jinde už ale přestávají objednávat pivo,“ uvedl Hostaš. Problémem pro hostinské podle něj není jen pořízení nové pokladny, ale také paušální poplatky za spojení a software. „Pro malou hospodu to znamená prodat měsíčně jeden sud navíc, což není jednoduché,“ vysvětlil Hostaš. List připomíná, že zvažované změny u elektronické evidence tržeb vyvolaly v těchto dnech roztržku v koalici. Ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem (ANO) chce navrhnout v příštím týdnu, kdy se chystá druhé čtení zákona o dani z příjmu, aby byli z EET vyjmuti někteří živnostníci. Ti, jejichž roční tržby nepřesáhnou částku 250 tisíc. V takovém případě by se na ně vztahovala tzv. paušální daň. I tady ale platí, že pokud tito nejmenší živnostníci podnikají v ubytovacích nebo stravovacích službách, budou muset s fiskalizací začít podle závazného plánu – od prvního prosince. Úleva začne platit 1.dubna. Možná Deník upozorňuje, že pokud v následujících měsících ministerstvo financí úlevu pro tuto kategorii prosadí v parlamentu, budou moci s evidencí tržeb zase skončit. Jako reálný termín se přitom předpokládá 1. duben. Přesto se ale, jak list také píše, investicím do EET nevyhnou. A to přesto, že se jich evidence může týkat jen krátce. V tomto případě jde například jen o vesnické hospody otevřené o víkendech. Ministr financí Andrej Babiš však soudí, že „omilostněných“ živnostníků z řad hostinských moc nebude. „Náš návrh (na změnu) se týká hlavně třetí a čtvrté fáze, jako jsou kadeřnice nebo kominíci. Ale v první fázi, tedy zejména u hospodských, jsme nepočítali, že by se jich výjimka týkala,“ řekl ministr financí Andrej Babiš v rozhovoru pro server Aktuálně. cz.

Profesor Keller po zvolení Trumpa: Ty, kdo teď žvaní o potřebě vyzbrojit se, bych poslal do první linie. No a smlouva TTIP... ROZHOVOR „Vypadá to, že běžní Američané jsou v šoku z přesunu průmyslu do zemí s lacinější pracovní silou,“ komentuje úspěch Donalda Trumpa v prezidentských volbách europoslanec, vysokoškolský pedagog a publicista Jan Keller (ČSSD). K tomu pak ještě vysvětluje: „Když Američan přejde z automobilky pracovat do McDonalda, klesne jeho plat zhruba o dvě třetiny, přestává být schopen splácet hypotéku a jeho děti, pokud chtějí studovat, se musejí tvrdě zadlužit, aniž by měly jistotu, že studium dokončí. Tohle nemá s americkým snem společného už vůbec nic.“ Donald Trump k překvapení mnohých vyhrál. Co od něho lze po nástupu do úřadu očekávat? Bude skutečně tak razantní, jak sliboval v kampani? A v čem se jeho způsob výkonu funkce bude nejmarkantněji lišit od toho, kdyby vyhrála Hillary Clintonová? Myslím, že na tyto otázky by byl schopen odpovědět jenom on. A dost možná ani on ne. Během své kampaně se vymezil proti establishmentu velkých bank, korporací a médií. Ale s jeho zvolením nic z toho nepřestane existovat. Tyto nejsilnější a nejvlivnější instituce všech dob buď podcenily jeho kandidaturu, anebo nevěří, že by byl schopen nějak jejich vládu omezit. Přinejmenším od přelomu 70. a 80. let 20. století jim šli na ruku všichni američtí prezidenti, což se dá dokázat na vývoji příjmových a majetkových rozdílů v USA během těchto posledních desetiletí. Někteří komentátoři prezentují Donalda Trumpa jako „poslední vzpouru bílého muže“, či poslední tón „klasické“ politiky dvacátého století. Lze to tímto způsobem popsat? Co jeho úspěchu nejvíce pomohlo? Vypadá to, že Američané jsou v šoku z vlny dezindustrializace, která u nich v rekordně krátkém čase proběhla. Ne všechna města dnes vypadají jako Detroit, ale přesun průmyslu do zemí s lacinější pracovní silou znamená pro americké zaměstnance konec snů o vstupu do středních vrstev. Když Američan přejde z automobilky pracovat do McDonalda, klesne jeho plat o zhruba dvě třetiny, přestává být schopen splácet hypotéku a jeho děti, pokud chtějí studovat, se musejí tvrdě zadlužit, aniž by měly jistotu, že studium dokončí. Tohle nemá s americkým snem společného už vůbec nic. V moderní historii se občas stávalo, že politici, kteří uspěli v USA, následně „strhli“ řadu světových politiků, kteří se jimi inspirovali. V osmdesátých letech Ronald Reagan, o dekádu později Bill Clinton… Zažijeme podle vás něco podobného nyní s Donaldem Trumpem? V čem konkrétně by byla, či naopak nebyla, taková inspirace přínosná? Trump postavil svoji kampaň na kritice etablované politiky. U nás to samé udělal Andrej Babiš. Síla této strategie je v tom, že sbíráte body z každého průšvihu, kterého se etablovaní politici zprava i zleva dopustí. Problém je naopak v tom, že se nelze donekonečna tvářit jako revoltující prvek – když jste v nějakém systému už docela dobře zabydlen, máte v něm vliv a zodpovídáte za rozhodnutí v něm učiněná. Časem se prostě sami stanete etablovanou silou a někdo druhý a protisystémový začne sbírat body proti vám. Michael Žantovský ještě před sečtením výsledků na svém Twitteru napsal, že „svět, který jsme znali, skončil“. Je to jenom rétorika poražených, nebo můžeme být skutečně na prahu zásadní proměny světa? A co se vůbec dá od Trumpa očekávat ve světové politice? Pro Michaela Žantovského možná skutečně jeho svět skončil. Netroufám si však hodnotit, zda je to pro ty ostatní dobře, anebo zle. Od odpůrců Trumpa můžeme slyšet, že bude oslabovat NATO, soustředí se hlavně na vnitropolitické věci, Evropa zůstane sama a těžko bude čelit ruským hrozbám. Mají tyto obavy reálný základ? Měli bychom se začít obávat toho, že dojde k oslabení NATO? Někde jsem četl, že Rusové jsou už tak drzí, že přisunují své hranice stále blíže a blíže našim tankům. Jsem z generace, která nezažila světovou válku. Můj otec mi vykládal, jak mu bylo v bunkru při bombardování Ostravy, matka byla nasazena v ozdravovně pečující o německé sirotky. Ty, kdo žvaní o nutnosti zvyšovat bojeschopnost a těší se na další frčky a politické ostruhy, bych poslal do první linie. Velice rychle by tam přišli na jiné myšlenky. Vztah evropských zemí s USA je testován rovněž chystanou obchodní dohodou TTIP. Ta je některými kritizována proto, že prý USA příliš prosazují své zájmy na úkor Evropy. Co se podle vás bude dít v tomto vyjednávání po nástupu Donalda Trumpa? Je TTIP mrtvá, jak někteří již teď prorokují? O tom, že je TTIP mrtvá, se tady v Bruselu mluvilo počátkem léta. Od té doby je to bráno za dané. Teď se řeší, nakolik může podepsání smlouvy CETA s Kanadou umožnit za několik let protlačit TTIP pod jiným jménem. Za Trumpa to bude patrně mnohem obtížnější, než by bylo bývalo za Clintonové. O Trumpovi jeho odpůrci říkali, že přenechá Evropu vlivu Ruska. Důležitý bude rovněž jeho postoj k Číně. Jaké proměny vztahů těchto tří supervelmocí můžeme očekávat? Domluví se mezi sebou a Evropa bude v podílu na rozhodování mimo hru? Spojené státy byly k Číně ekonomicky docela úzce připoutány dávno předtím, než Trump vstoupil do politiky. Čína se stala největším zahraničním věřitelem USA mimo jiné za vlády prezidenta Clintona. Proč to teď házet na Trumpa? Americké firmy delokalizovaly výrobu do Číny z měst, jako je Detroit, také dávno před Trumpem. Nikomu to tehdy u nás nevadilo. Teď to začnou vyčítat někomu, kdo s tím nemá nic společného. Co se týče Ruska, je načase vymyslet nějaký způsob soužití, který by neznamenal ani poklonkování Rusku, ani třetí světovou válku. Z vyjádření některých politiků mám dojem, že žádná třetí cesta pro ně neexistuje. V tom případě bude třeba nahradit je politiky, kteří ji najdou. Jak se podle vás bude Donald Trump stavět ke krizím, které zdědí po prezidentu Obamovi? Co na základě jeho dosavadních výroků čekat ve vztahu k Sýrii a k Ukrajině? To opět nezáleží jen na Trumpovi, ale i na těch, proti kterým se vymezoval jako proti establishmentu. Události na Ukrajině i v Sýrii zapadají do mozaiky barevných revolucí. Jejich příprava a provedení nebyly jistě zadarmo. Půjde nyní o to, jak si situaci vyhodnotí investoři. Jak se podle vás budou se situací vyrovnávat české a světové elity, které do poslední chvíle před Donaldem Trumpem varovaly? Těžko. Buď se nyní jejich varování potvrdí a ony budou vypadat jako docela neschopné, anebo se nepotvrdí a ony budou vypadat dost hloupě. Nevylučoval bych ani, že obě možnosti se mohou doplňovat. Ale debatu o tom, zda máme elity spíše neschopné, anebo spíše hloupé, bych nechal raději na jindy. Před šestnácti lety byl mezi všemi pokrokovými liberály světa podobně nenáviděný vítěz amerických prezidentských voleb George Bush. Můžeme teď čekat něco podobného, nebo ještě horšího, než tehdy? Na tuto otázku nedokážu nijak jednoduše odpovědět. Na dlouhé zamyšlení by bylo už to, v čem jsou vlastně dnešní liberálové pokrokoví. Na stejně dlouhé zamýšlení by bylo, v čem jsou ve skutečnosti liberální. Bez diskuse je jen to, že s nimi bude cloumat nenávist. K čemu až je dotlačí, na to si počkejme. Jistě to bude něco velkého a hodně pokrokového. Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Trump vsadil na agresivní populismus, jeho tajemník pro EU Tomáš Prouza byl ještě ostřejší. Podle něho se nenávist a populismus stávají účinným programem i za oceánem. Co k tomu říci? Je diplomatické takto hovořit vůči našemu západnímu partnerovi? Pokud vím, prezident Trump se k Tomáši Prouzovi nikdy tak ostře nevyjádřil. A premiér Sobotka ve srovnání s jinými ostré formulace nezvolil. Když už ale mluvíme o populismu, zajímalo by mne, jak nazvat situaci, kdy by se prezidentská funkce ve státě o mnoha stech milionech obyvatelích předávala v rodině. Co by asi řekli pokrokoví liberálové tomu, kdyby na příští prezidentku Ruska kandidovala paní Putinová?

Ministryně Marksová chce zničit tradiční rodinu, varuje europoslanec Zdechovský Europoslanec Tomáš Zdechovský se bojí o tradiční českou rodinu. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) ji údajně hodlá zničit. „Ministryně Michaela Marksová-Tominová se rozhodla jít proti svým sociálnědemokratickým voličům a zlikvidovat tradiční rodinu. Jen tak lze po studiu hodnotit návrhy paní ministryně na tzv. prorodinná opatření, která mají ‚pomoci‘," píše Tomáš Zdechovský v textu uveřejněném na blogu serveru iDnes.cz. Jak k tomu dospěl? Marksová prý chce podřídit rodinu kontrole státu, jak to vidíme např. v Norsku. Poukázal na nápad zrušit daňovou slevu na nepracujícího manžela či manželku. Tato daňová sleva je podle europoslance jasným prorodinným opatřením. „Ministryně Marksová však chce tuto možnost zrušit. Chápu, že některé matky chtějí hned po povinné mateřské nastoupit do práce, ale naštěstí převažují takové, které chtějí dát svůj čas výchově dětí. Tak proč jim tuto možnost brát? Proč diskriminovat rodiče, kteří vsází na výchovu svých dětí, která je po mnoho let odzkoušená a osvědčila se? Proč nepodpořit ženy a muže, kteří se svobodně rozhodli i za cenu nižších příjmů rodiny se jí věnovat?“ ptá se Zdechovský. Celý komentář najdete zde Politik má za to, že Marksová před tradiční rodinou upřednostňuje školky – údajně ve jménu neomarxistické ideologie. Nejen že podobné plány prosazovali již komunisté za minulého režimu, ono jde navíc o plány dost nerealizovatelné. Stát nemá kapacitu na to, aby mohl ve školkách umístít všechny děti od dvou let. „Jako rozhazování peněz lze označit návrh na zavedení plošného vyplácení porodného ve výši 13 tisíc korun pro všechny děti. Porodnost je potřeba podporovat, ale myslím si, že tento příspěvek by měl zůstat adresný. Rodiny s nadprůměrnými příjmy jej nepotřebují a nebývá pro ně v založení rodiny motivační, kdežto pro ty sociálně slabší znamená dost peněz, které jim pomáhají lépe zvládat výchovu dětí. Umím si proto spíše představit, že by porodné pro ty, kteří ho potřebují, mohlo být vyšší než v současnosti, plošné zavedení porodného ale nemá logiku,“ pokračuje v důrazné kritice ministryně. Nemluvě o tom, že smyslem tohoto příspěvku nemá být jen plození jednoho dítěte za druhým, ale také řádná výchova potomků. Tím nejhorším nápadem vůbec je podle Zdechovského myšlenka, že stát umožní umělé oplodnění žen bez partnerů, a to do 43 let věku ženy. Zdechovský považuje těhotenství v tomto věku za rizikové a dítě, které se následně narodí, bude žít v neúplné rodině, což ho poznamená.

Vojáci námořní pěchoty vyzkoušeli obrněné transportéry nové generace (VIDEO) Na polygonu Bamburovo v Přímořském kraji se v extrémních podmínkách úspěšně předvedlo první 20 modelů moderní techniky. V nejbližší době se počet BTR-82A na Kamčatském poloostrovu zvýší na 40.

Média: Vláda SRN hodlá vyčlenit €400 milionů na nákup špionážních satelitů Německá vláda hodlá vyčlenit 400 milionů eur na koupi tří výzvědných satelitů, píše Märkische Allgemeine s odkazem na zdroje z Federální výzvědné služby SRN. Praví se, že rozpočtový výbor Spolkového sněmu schválil vyčlenění €400 milionů na přístroje pro satelitní program Georg, jehož cílem je monitoring v krizových regionech. V nejbližším čase má být oznámeno jméno společnosti, která má splnit objednávku. Posuzuje se několik variant: Airbus, raketová a kosmická korporace OHB a izraelský obranný koncern IAI. V zprávě se zdůrazňuje, že dané rozhodnutí bylo přijato v souvislosti s tím, že německá rozvědka potřebuje hodnověrné údaje ze satelitů. V současné době kupuje stát snímky od třetích zemí.

Lavrov o sousedství s Klimkinem v Paříži: Budeme muset stát vedle. VIDEO V internetu bylo zveřejněno video, jak ministr zahraničních věcí Ukrajiny Pavel Klimkin v průběhu ceremoniálu fotografování na jednáních ministrů zahraničí „normandské čtyřky" se pokouší postavit na místo Franka-Waltera Steinmeiera u vlajky EU. V konečném důsledku se však postavil před vlajkou Ukrajiny vedle ruského ministra Sergeje Lavrova. „Budeme muset stát vedle", ironicky poznamenal Lavrov. Později komentoval ukrajinský ministr tuto situaci v Twitteru. „Steinmeier a francouzský protokol mi navrhli, abych se postavil symbolicky mezi Ayraulta a Lavrova, zdá se však, že to nijak nenapomáhá pokroku s Ruskem", napsal.

Členská schůze skončila trapasem. Staněk a spol. utekli ze zasedání. Pokus o podvod řeší už i policie Středeční členská schůze Jednoty Vsetín skončila pořádným trapasem. Podnikatel Roman Staněk, který se od podzimu snaží o údajně nepřátelské převzetí tradičního maloobchodního družstva s osmi desítkami prodejen, totiž po zahájení schůze doslova utekl z jednacího sálu. Zjistil totiž, že zástupci dosavadních družstevníků mají v rukách většinu hlasů, a tudíž by se mu nepodařilo dosáhnout schválení nových stanov. Jejich změnu potřeboval proto, aby jeho společnost COOP JEDNOTA OBCHODNÍ legalizovala odkup podílů od dosavadních družstevníků a mohla jako právnická osoba vstoupit do družstva. Jejich plán se však nezdařil. „Jednoznačně jsme tak Romanu Staňkovi a jeho lidem ukázali, že si družstevníci nenechají Jednotu ukrást. A pan Staněk to už sám dobře ví, a proto také bezprostředně po zahájení členské schůze zástupci COOP JEDNOTA OBCHODNÍ doslova utekli ze zasedání a tím zmařili průběh schůze, kterou sami svolali. To jen dokazuje, že družstevníky celou dobu tahají za nos a že jim nejde o nic jiného než o změnu stanov, díky které by ovládli družstvo a mohli by hospodařit s jeho majetkem bez ohledu na zájmy družstevníků,“ reagovali ve svém prohlášení členové představenstva Jednoty Vsetín. Navíc průběh členské schůze má v hledáčku také policie, která začala prošetřovat podezření ze spáchání podvodu. Mezi zaregistrovanými členy družstva byl totiž již téměř rok mrtvý člen družstva. „Policie prověřuje oznámení ze Vsetína týkající se středeční valné hromady místní právnické osoby. Vzhledem k počátku šetření je to jediná informace, kterou prozatím mohu poskytnout,“ uvedl Vladislav Malcharczik, komisař Krajského ředitelství Policie Zlínského kraje. O co šlo? Společnost COOP JEDNOTA OBCHODNÍ předložila v rámci registrace účastníků únorové členské schůze plnou moc bývalého družstevníka, který však byl již podle smutečního oznámení téměř rok po smrti. Případ je o to více zarážející, že předmětnou plnou moc nemohl nikdy podepsat, protože Roman Staněk a jeho kolegové začali s obcházením družstevníků až na podzim loňského roku, tedy několik měsíců po smrti tohoto družstevníka. ParlamentníListy.cz požádaly o vyjádření také Romana Staňka a představitele společnosti COOP JEDNOTA OBCHODNÍ. Na dotazy naší redakce však zatím nikdo nereagoval. Jen připomeňme, že podle našich informací zástupci této společnosti od října minulého roku obcházeli domovy především starších členů družstva a za podpis převodových smluv a plných mocí vypláceli hned mezi dveřmi 10 až 50 tisíc korun. Představenstvo Jednoty Vsetín označilo tyto aktivity za pokus o nepřátelské převzetí tradičního družstva a začalo se proti ovládnutí Jednoty aktivně bránit. Za vším podle informací ParlamentníchListů.cz zřejmě stojí konkurenční boj mezi moravskými Jednotami. Roman Staněk chtěl údajně získat Jednotu Vsetín také proto, aby některé z lukrativních obchodů následně převedl pod Jednotu Hodonín, která se netají svými ambicemi na expanzi. Nepřátelské převzetí Jednoty Vsetín. V pozadí je i jméno z vysoké politiky Na konci února si však ve Vsetíně trhla profesní ostudu také renomovaná právní kancelář PwC Legal, která po právní stránce připravovala zasedání členské schůze Jednoty Vsetín. „Z jejich pohledu bylo patrné, že jim jsou naznačené praktiky, které navíc začala prošetřovat policie, velmi proti srsti a že si nechtějí špinit profesní renomé podílem na členské schůzi, která by se měla opírat třeba právě o černé duše,“ uvedl jeden z účastníků členské schůze. ParlamentníListy.cz proto minulý týden požádaly o stanovisko také tuto právní kancelář, doposud se však nikdo nevyjádřil.

Místo Úsvitu Řád národa? Poslanec Fiedler prý možná chystá přestup Poslanec Karel Fiedler opustil hnutí Úsvit a vysvětloval to touhou po nezávislosti. Nyní se ovšem objevila na internetu fotografie, která v tomto směru přinejmenším dělá velký otazník. Poslanec si na ní totiž podává ruku s Josefem Zickerem, předsedou hnutí Řád národa. A i další reakce naznačují, že nemusí jít o úplný nesmysl. Když k poslednímu únorovému dnu ukončilo 11 členů strany Úsvit v Moravskoslezském kraji své členství v této straně, vzbudilo to poměrně bouřlivý ohlas. Byl mezi nimi i poslanec Karel Fiedler. Tehdy ve svém tiskovém prohlášení k danému rozhodnutí uvedl, že obecným a společným důvodem tohoto kroku byl způsob direktivního centralistického řízení strany, zcela popírajícího proklamovaný a hlásaný princip přímé demokracie, který strana ve své vlastní činnosti odmítá. Nedávno ale sociálními sítěmi proběhla fotka, na které si podává ruku s šéfem hnutí Řádu národa Josefem Zicklerem. Ten případnou spolupráci s bývalým členem Úsvitu nepopřel, ale ani nepotvrdil. „Naše setkání signalizuje názorovou shodu na Úsvit. Já jsem Úsvit podrobně poznal už v období vyjednávání o možném sloučení před několika měsíci. Konstatovali jsme, źe cíle obou politických subjektů jsou téměř shodné, liší se pouze cesty a představy, jak k nim dojít,“ řekl pro PL Zicker. Vnitřní poměry v Úsvitu však prý vyvolávají otázky, a proto hnutí Řád národa preferuje možnost spolupráce s poslancem, který se z Úsvitu uvolnil, ale jeho hodnoty uznává. Karel Fiedler byl ve své odpovědi ještě opatrnější. Uvedl tedy jen, že setkání vyšlo hlavně z důvodu zájmu blíže se seznámit s předsedou pro něj dosud méně známého politického subjektu. Možná i proto, že krátce po oznámení svého rozhodnutí opustit Úsvit, řekl, že si nechá nyní čas na to, aby zůstal nezávislý. „Bylo pro mne zajímavé, že jsem věděl, že s ním sekretář a předseda Úsvitu loni vedli jednání o možném sloučení. Jako již tradičně se to odehrálo ale bez vědomí nás, ostatních tehdejších členů. Proto jsem uvítal možnost hovořit na toto téma i s představitelem nám tehdy utajované strany a slyšet jeho verzi důvodů konečné nedohody,“ uvedl Fiedler. I proto pro něj povídání během setkání s Josefem Zicklerem bylo užitečné a jen ho utvrdilo ve správnosti jeho rozhodnutí ukončit své členství ve pro něj čím dál méně akceptovatelné straně Úsvit. Právě po setkání s předsedou Řádu národa si prý některé své pochybnosti potvrdil. „Josef Zickler potvrdil řadu faktů a bylo evidentní, že se situací kolem Úsvitu byl velmi dobře obeznámen,“ shrnul závěrem poslanec.

„Strašit rokem 1948? Něco se těm lidem musí říct.“ Kontrolor České televize promluvil. I o tom, jak je to s nadržováním TOP 09 ROZHOVOR Nerovnosti, zvlášť v dnešní extrémní podobě, demokracii poškozují a omezují, takže se může stát, že právo volit bude opět určeno majetkem. Dnes už ale jen málokoho přesvědčí myšlenka, že bohatství je výsledkem píle, pracovitosti, iniciativy, nápaditosti. Tvrdí to filozof a vysokoškolský pedagog Michael Hauser, jenž jako člen Rady ČT volá po dodržování náležitého zastoupení všech stran ve vysílání České televize. Přitom je přesvědčen, že takové analýzy, jakou zpracovalo Centrum pro mediální studia Univerzity Karlovy a která odhalila zvýhodňování TOP 09 ve vysílání, potřebuje Česká televize k tomu, aby korigovala sympatie a antipatie, jež se v její práci objevují. I když mladé generaci už skoro nic neříkají únorové události roku 1948, od některých politiků i historiků slýcháme, že je třeba si komunistické převzetí moci stále připomínat a čerpat z něj zkušenosti i pro dnešek. Historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd ČR to zdůvodňuje tím, že přítomnost tehdejší události v mnohém připomíná. Žijeme v podobně zlomové době a je také ohrožena demokracie? V určité zlomové době jistě žijeme, ale je otázka, čím přesně se podobá době po druhé světové válce. Tehdejší svět šel doleva, jak se říká, a současný svět směřuje kam? Rozhodně ne doleva, pokud tím myslíme poválečný imperativ rozšířený ve většině zemí: vyvarovat se selhání liberální demokracie – ekonomická krize, nástup Hitlera k moci, vznik války – tím, že vytvoříme spravedlivější ekonomický systém, který překoná propastné rozdíly v rozdělení bohatství a umožní sociální vzestup neprivilegovaných. Tak se na to dívala většina politiků, u nás to byly všechny čtyři strany Národní fronty včetně lidovců a národních socialistů. Dnes je toto téma v reálné politice stále okrajové a celosvětově se tyto rozdíly stále zvětšují. Někdo pak může z února 1948 vyvodit absurdní poučení: únorový převrat byl nakonec umožněn tím, že převládl imperativ k ekonomické demokracii – k socializaci. Komunisté by se jinak nedostali tak snadno k moci. Poučení je: základním nebezpečím pro demokracii je imperativ socializace, který znamená snížení ekonomických a sociálních nerovností. A to je podivné poučení, protože tyto nerovnosti, zvlášť v dnešní extrémní podobě, naopak demokracii poškozují a omezují. Například se může stát, že právo volit bude opět určeno majetkem, jak tomu bylo před prosazením všeobecného volebního práva sociálnědemokratickými stranami na začátku dvacátého století. V čem tedy spočívá analogie nynějšího stavu a situací po roce 1945? V šíření lživých zpráv a v neschopnosti demokratických politických stran adekvátně reagovat na situaci? Mezi dneškem a poválečnou dobou jsou pouze vzdálené podobnosti, protože dnešní doba má přesně opačné základní směřování, než měla doba poválečná. Že dnešní pravicový populismus se také snaží manipulovat obyvatelstvo a také šíří polopravdy nebo falešné zprávy nebo že také chce získat co největší moc, je všechno, co se o tom dá říct. Jedna věc je však opravdu společná. Tehdejší demokratické strany nepřišly na to, jak reálně čelit vzestupu komunistů a jak odvrátit hrozbu převratu, a tak to vyřešily amatérsky provedenou demisí. Když se podíváme na dnešní strany, které chtějí čelit novému populismu, ukazuje se, že jsou podobně bezmocné a jejich recepty často končí pravým opakem: posílením populistických stran. Populismus říkám s jistou výhradou, protože hnutí ANO není klasická populistická strana, nýbrž spojuje tradičně demokratické a populistické prvky, ale to je jiné téma. Proč ale minulý režim a jeho zakládající událost, únor 1948, zůstává určitým přízrakem, který obchází Českou republikou a hrozí, že se vrátí a znovu se uskuteční? Je to celkem jednoduché. Věří někdo skutečně, že minulý režim nebo únor 1948 se může opakovat? Pokud ano, tak ať si srovná tehdejší svět a dnešní svět, tehdejší geopolitickou situaci a dnešní geopolitickou situaci a tak dále. Strašení návratem minulého režimu a novým únorem 1948 má určitou mobilizační funkci: něco se voličům musí říct, třebaže to má k realitě na hony daleko. Když pak přestává zabírat strašení minulým režimem, musí se nalézt nové strašidlo. Proto téma islámu a migrace přišlo jako na zavolanou a do značné míry začalo plnit funkci, jakou mělo téma „minulý režim“ nebo „únor 1948“: vyplňuje prázdno v politických programech. Platí v současném světě ještě rozdělení na pravici a levici? Je dáno jen postoji k velikosti bohatství přerozdělované státem a množstvím jeho zásahů do života občanů? Jak letos v únoru ve své pražské přednášce řekl francouzský filozof Jacques Ranciè, reálná politika je politikou fikce. Její témata jsou součástí určitých příběhů, které s realitou souvisejí jen velmi volně nebo vůbec ne. K tomu dodávám, že čím více se zamlžuje rozdělení na pravici a levici, tím více se šíří politika fikce. Příkladem je politika zaměřená na tzv. evropské hodnoty. Co se tím myslí? Kde jsou nějaké evropské hodnoty? Kdo v ně věří? Ano, křesťané věří v Krista, moderní Evropan věřil v rozum, postmoderní Evropan věří, že ničemu nevěří. „Evropské hodnoty“ jsou fikcí a v politice účinkují právě jen jako fikce, do níž si každý vloží, co se mu líbí. Sice se říká, že z Bruselu vládne Evropě neomarxistická levice, ale nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu jsou lidovci a levicové strany většinu rozhodně netvoří. Jak je to tedy s levicovými stranami v Evropě a míří po komunistech k bezvýznamnosti i sociální demokracie jako další z tradičních levicových stran? Co může levice v současnosti voličům vůbec nabídnout? Dnešní levice se od sedmdesátých let minulého století snaží nalézt novou základní orientaci. Poté, co se neuskutečnily naděje vkládané do antisystémového hnutí roku 1968 v západní Evropě a v USA a ztroskotalo pražské jaro jako poslední pokus o svobodnou formu státního socialismu, se levice stala skeptickou k celkové systémové změně. Buď se jako parlamentní síla snaží regulovat neoliberální kapitalismus, tak aby se společnost nerozpadla na pouhé egoistické atomy, nebo se často jako mimoparlamentní síla věnuje menšinám a znevýhodněným skupinám, vyloučeným lidem, ohleduplnému a autonomnímu způsobu života, ekologii. Obecným cílem levice je dnes spojit svobodu jednotlivce a sociální, kulturní či ekonomickou rovnost, například v podobě rovnosti příležitostí. Svoboda, rovnost, solidarita jsou levicové ideály, které neztratily nic na svém významu, ale není jasné, jak se k nim přibližovat v limitech neoliberálního kapitalismu. V jakém stavu vidíte tu část politického spektra, která se hlásí k pravicovému vidění světa? Pravice, která se tradičně drží principu osobní svobody spojeného s vlastnictvím a s tzv. odpovědností jedince, také tápe. Co dnes pravice může nabídnout voličům? Už jen málokoho přesvědčí myšlenka, že bohatství je výsledkem píle, pracovitosti, iniciativy, nápaditosti. Tento „americký sen“ se už v době finanční krize a po odhalení různých privatizačních a korupčních skandálů začal jevit jako politicky nepoužitelná fikce. Stále je celkem jasné, co jsou levicové a co pravicové principy, ale jejich uskutečňování se zadrhlo tím, že současná společenská, politická a ekonomická realita je nepřehledná a chaotická. Právě nepřehlednost a chaotičnost dnešního světa způsobují, že v politice se objevují především fikce a mizí dělení na pravici a levici. Nemizejí však reálné důvody toho, proč vznikly levicové politické myšlenky, ba těchto důvodů přibývá. Začali jsme připomínkou února 1948. Jiným historickým událostem se věnoval ruský seriál „Zapomenutí vůdci“, který koncem minulého roku odvysílala Česká televize. Co vás jako člena Rady ČT vedlo k tomu, abyste vyjádřil nesouhlas s rozhodnutím Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která konstatuje, že Česká televize odvysíláním tohoto seriálu porušila zákon kvůli hrubému zkreslení faktů a bagatelizaci zločinů? Zákon o České televizi – konkrétně článek druhý – říká, že vyváženost a objektivita vysílání se posuzují ve svém celku, tedy ve vztahu ke všem pořadům na dané téma. Česká televize odvysílala pět dalších dokumentů k výročí ruské revoluce, jako byla francouzská třídílná série Apokalypsa Stalin nebo dokument Stalin versus Trockij, soudruzi na život a na smrt (ZED). K těmto pěti dokumentům Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nejspíš nepřihlédla. Druhá věc je samotný obsah seriálu „Zapomenutí vůdci“. Dal jsem si práci a podíval jsem se na odbornou literaturu v anglicky mluvících zemích. V dílech o Berijovi, které byly v rozhodnutí RRTV uvedeny jako příklad hrubého zkreslení historických skutečností a bagatelizace zločinů, jsou jistě překvapivé důrazy a výčet zločinů není úplný, ale nenašel jsem tam vysloveně nepravdivé údaje. Můžeme diskutovat o výkladu tehdejších událostí nebo o počtu obětí, jak se to dnes děje mezi historiky. Například odhady celkových obětí stalinismu mají neuvěřitelné rozpětí od dvou až tří milionů až po šedesát milionů. V dokumentu se nezamlčuje, že Berija se na zločinech stalinismu podílel. Souhlasím, mělo se také mluvit o jeho podílu na Katyni nebo na vraždě Trockého. Ani tak se však v dokumentu nezakrývá, že Berija má na rukou krev. Tu má nepochybně i Stalin, o němž a o seriálu Zapomenutí vůdci jste v pátek večer diskutoval v České televizi ve speciálním vydání pořadu ČT 90’. Jaké ohlasy na své vystoupení jste zaregistroval? Zvláštní věc. Zmínil jsem například, že Stalin jako student teologie psal lyrické básně, jak se o tom dočtete na anglické Wikipedii https://en.wikipedia.org/wiki/Joseph_Stalin. Dal jsem to do protikladu s tím, že jako mladý revolucionář jednal jako gangster a že gangsterské prvky v něm už zůstaly. Chtěl jsem ukázat, že stalinismus v sobě měl krajní vyhrocení protikladů, o němž současný italský filozof Domenico Losurdo hovoří jako o saturnské dialektice, jako o dialektice říše mrtvých. V debatě jsem říkal, že mi jde o vysvětlení stalinismu: proč vznikl, jakou měl povahu, proč Stalin měl ve své době tolik sympatizantů včetně lidí, u nichž by nás to ani nenapadlo, jako byl Churchill. Jak ukazuje profesor Geoffrey Roberts ve Financial Times, Stalin a Churchill se vzájemně obdivovali https://www.ft.com/content/5368cb54-9510-11e1-ad72-00144feab49a. Stejně tak bych se ptal u národního socialismu nebo kolonialismu jako každý, kdo chce porozumět vzniku a povaze temných stránek dvacátého století proto, abychom se poučili z historie a poznali příčiny, z nichž mohou vyrůst temné stránky našeho století, a tyto příčiny se snažili odstranit. Český veřejný prostor však ani po třiceti letech od roku 1989 na tyto podstatné diskuse o dějinách není připraven, jak o tom svědčí některé reakce na mé vystoupení. Například šéfredaktor serveru Forum24 Pavel Šafr to vyložil tak, že jsem v zásadě obhajoval Stalina http://forum24.cz/k-debate-o-stalinovi-a-jeho-zlocinech-ct-pozvala-i-stalinistu-pozveme-k-diskuzi-o-hitlerovi-esesaky/. A to vás překvapilo, když trochu podobně na vaše slova reagovali i ti, kteří s vámi ve studiu České televize debatovali, komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák i člen Rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin? Nevyjadřuji se k vystoupení dalších hostů v této debatě, ale jistě byla chyba, že tu nebyl ani jeden odborný historik. Když si neklademe otázku, proč tyto režimy vznikly a proč v nich kdysi tolik lidí spatřovalo něco kladného, nepochopíme ani to, co se děje v dnešním světě, kdy nemálo lidí volí populistické politiky. Tím nepřirovnávám současný populismus ke stalinismu, neboť v něčem je to opravdu nový fenomén, který zůstává v hranicích liberální demokracie a zároveň ji v něčem mění. Pouze vysvětluji svůj postoj: snaž se pochopit minulost, abys pochopil současnost a včas jednal. V Radě České televize jste se názorově nestřetl se svými kolegy jen na toto téma, ale i nad analýzou zpravodajství České televize, kterou na žádost RRTV zpracovalo Centrum pro mediální studia Univerzity Karlovy a podle níž ČT stranila TOP 09, čímž porušovala zákon, konkrétně zásadu objektivity a vyváženosti. Na schůzi Rady ČT jste neprosadil její projednávání, naopak zaznělo, že levicoví radní, mezi něž jste řazen, mohli mít podíl na přípravě samotné analýzy. Co vy na to? Momentálně čekáme, až se k nám dostane vyjádření děkana fakulty sociálních věd, kam toto centrum spadá. Česká televize zaslala na začátku ledna tehdejšímu děkanovi Jakubovi Končelíkovi žádost o stanovisko, které podle sdělení ředitele ČT Petra Dvořáka přišlo těsně před posledním veřejným zasedáním Rady ČT. Volám po dodržování náležitého zastoupení všech stran ve vysílání České televize bez ohledu na své osobní politické názory. Prosazuji třeba větší zastoupení ODS, třebaže s ní většinou nesouhlasím. Bohužel v českém veřejném prostoru se stále neodlišuje snaha o spravedlivé zastoupení politických stran či názorových orientací v ČT a osobní preference. Hájíš větší zastoupení ODS? Tak to jsi skrytý příznivec ODS. Hájíš vysílání „Zapomenutých vůdců“? Aha, tak to sympatizuješ s Berijou a dalšími. Za velké téma označil analýzu v době zveřejnění Martin Kolovratník, člen sněmovního výboru, který se médii zabývá, ale časem to utichlo. Co jste si od projednávání zprávy v Radě ČT sliboval? Analýza CEMES rozvíjí metodu, kterou si můžeme představit zjednodušeně takto: analytik měří na stopkách čas poskytnutý jednotlivým stranám v určitém celku vysílání, například v určitém období před volbami. Výsledek tohoto měření pak posoudí podle reálného významu stran ve společnosti. Je to jednoduchý princip, v němž se nemusí zkoumat, co, kdo a jak říká, nýbrž se měří čas. Podle mě je to nejspolehlivější způsob, jak posuzovat politickou nestrannost médií. Každý redaktor je jen člověk a často nevědomě tíhne k upřednostnění určitých politických názorů. Tento typ analýzy má sloužit k tomu, aby si redaktoři a editoři jednou za čas uvědomili, že mají jisté tendence, které, jak říkám, jsou často nevědomé. Takže tento druh analýzy by mohl být jakousi pravidelnou politickou hygienou zpravodajství České televize. Debata v Radě ČT o analýze byla poznamenaná předvolební vypjatou atmosférou, kdy si ji někteří spojovali s určitými politickými zájmy. Analýza nevznikla na politickou objednávku, vždyť ji zadala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání na základě veřejné soutěže dlouho před prezidentskými volbami. Myslíte si, že materiály podobné tomu, který vypracovalo Centrum pro mediální studia Univerzity Karlovy, mohou něco změnit na současné podobě vysílání veřejnoprávní televize? Právě takové analýzy potřebuje Česká televize k tomu, aby průběžně korigovala sympatie a antipatie, které se v její práci objevují většinou nevědomě, a to kvůli povaze této práce. Není na tom nic divného. K jistému zkreslování a stranění, které se projevuje třeba jako neúměrný časový prostor, který dostane určitý politik nebo strana či hnutí, bude docházet vždy. Záleží jen na zavedení mechanismů autokorekce, které tyto tendence odhalují a dávají příležitost je napravit. K těmto mechanismům patří i to, že více nasloucháme svým vlastním kritikům a jejich kritiku nechápeme hned jako ohrožení. Obecně platí, že kdyby Česká televize neměla obavu více naslouchat kritickým hlasům, posílila by tím svou veřejnoprávní pozici.

Přes 70 procent amerických kuřat určených k prodeji obsahuje velmi toxický arzen, potvrzuje FDA Podle Associated Press uvedlo nakonec FDA, že kuřata prošly testem, který potvrdil přítomnost anorganického arzenu. Po letech zametání problému pod koberec FDA konečně připustilo, že kuřecí maso prodávané v USA obsahuje arzen, rakovinotvornou toxickou chemickou látku. Ale skutečnou otázkou je, odkud tento arzen pochází. Přidává se do krmení kuřatům. Již v roce 2006 zpráva IATP uváděla, že by se lidé měli vyhnout konzumaci amerických kuřat. Odhaduje se, že více než 70 procent všech kuřat v USA je krmeno s přídavkem arzenu. Přidává se do krmení pro rychlejší přibývání na váze a také pro vytvoření zdravě vypadajícího masa kuřat, krůt i prasat. FDA zjistili, že téměř polovina všech kuřat, která byla testována, absorbovala anorganický arzen, nejtoxičtější formu, v jejich játrech. Na tomto zjištění postavila agentura odůvodnění pro zastavení výroby Roxarsone, lék přidávaný v podobě arzenu do krmení kuřat. The Wall Journal uvádějí: Agentura uvedla, že v nedávné době provedla studii postavenou na zkoumání 100 kuřat, která odhalila přítomnost anorganického arzenu v játrech kuřat ošetřených 3nitro ve srovnání s kuřaty, které ošetřeny touto látkou nebyly. Prodej těchto ošetřených kuřat byl zastaven počátkem července za účelem změny léčby. Ale i když byla kuřata obsahující arzen stažena z regálů obchodních domů, FDA stále pokračuje se svou lží - prohlašuje, že arzen je v kuřatech obsažen v tak nízké hladině, že je to bezpečné jíst. To zcela odporuje tomu, že FDA tvrdí, že je arzen karcinogenní, což znamená, že zvyšuje riziko vzniku rakoviny. Ale co je nejdůležitější pro vás - průmysl to vše tajil po celou dobu, tedy to, že arzen je velmi toxický pro lidské zdraví. Univerzita v Jižní Karolině na katedře enviromentálních zdravotních vědách varují, že arzen spolu s olovem a rtutí, jak je známo, produkují našemu tělu neprospěšné látky, které produkují špatné neurologické účinky při rozvoji plodů nebo také malých dětí. Obecně se uvádí, že arzen je asi 4krát jedovatější než rtuť. Studie zveřejněná v Journal of American Medical Association říká, že jedinci, kteří konzumují velké množství arzenem zabarvené rýže, mají velké buněčné změny spojené s rozvojem rakoviny. Mnoho zpráv od té doby potvrdilo, že požití arzenu může vyvolat Bowenovu nemoc (karcinom skvamózních buněk), invazivní karcinom skvamózních buněk nebo také bazocelulární karcinom kůže. Méně často se objevuje rakovina plic, ledvin, močového měchýře a jater. V Evropě se naštěstí do živočišných krmiv žádné sloučeniny arzenu přidávat nesmí. Je s podivem, že FDA prohlašuje, že je bezpečné, aby spotřebitelé jedli rakovinotvorný arzen, ale bezová limonáda je nebezpečná! Není to zvláštní? Zdroj: livingtraditionally.com, nih.gov

Libor Rouček: Nesmíme se nechat od Turecka vydírat. Jeho vstup do EU je nereálný, pokud... ROZHOVOR Pondělním summitem Evropské unie s Tureckem nastoupila Evropa „dobrou cestu“, ale nesmí se nechat vydírat. To si myslí bývalý europoslanec Libor Rouček: „Turecko například nemůže chtít urychlit vstup do EU, pokud bude zavírat nezávislé novináře,“ poznamenal v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Rouček také předpokládá, že časem začneme sledovat, jak se rapidně snižuje počet uprchlíků. Vyjádřil se i k primárkám ve Spojených státech: „Establishment Republikánské strany je z Donalda Trumpa nešťastný.“ Stránky médií stále plní komentáře k summitu Evropské unie s Tureckem. „Nebyla to žádná pěkná podívaná, co vrcholní politici EU předvedli. Byli nejednotní a váhaví ve všem, co se týkalo Turecka v Evropě, Turecka, jež vystupovalo jako pán a které si je jisté svou beztrestností,“ uvedl například italský deník. Naopak předseda Evropské rady Donald Tusk vítězoslavně oznámil, že jsou u konce dny nijak neřízené migrace, protože byla uzavřena takzvaná balkánská migrační trasa. Jak výsledek summitu hodnotíte vy? Začal bych tou balkánskou migrační trasou. Opravdu byla uzavřena, a to středeční půlnocí. Slovinsko začíná vyžadovat víza. Každý, ať přijde ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, nebude vpuštěn do Schengenu a podobné opatření udělaly Chorvatsko a Srbsko. Dominovým efektem se dostáváme na řecko-tureckou hranici. Co je důležité, uprchlíci jak v Turecku, tak v dalších zemích dostali tuto jasnou zprávu, že balkánská cesta je uzavřená. Teď se vrátím k summitu. Evropa musí zajistit, aby z Turecka přišlo nelegálních migrantů co nejméně. Turecko si uvědomuje svou pozici, protože dlouhé roky a desetiletí evropské státy dávaly najevo: „My vás vezmeme do Evropské unie, ale počkáte si.“ Turci se dlouhou dobu snažili obejít bezvízový styk a teď využívají situaci, takže chtějí urychlit jednání o vstupu do Evropské unie, bezvízový styk a více peněz. Takže to byly nové podmínky, které představitelé osmadvacítky slyšeli poprvé. Proto došlo pouze k částečné dohodě, ale detaily budou upřesněny, aby na příštím summitu mohlo být vše stvrzeno. My jako Evropané, nejen Češi, ale i Němci, Francouzi a další, se samozřejmě nesmíme nechat vydírat. Chceme mít stabilního souseda, ale musíme také jasně říci, jak si řešení krize představujeme a jaké jsou naše hodnoty. Turecko například nemůže chtít urychlit vstup do EU, pokud bude zavírat nezávislé novináře, noviny a tiskové agentury, jako se to dělo v uplynulých dnech. Jednou ze základních podmínek členství v Evropské unii je dodržování základních lidských a občanských práv a politických svobod a mezi ně samozřejmě patří svoboda projevu, svoboda pro novináře. Pokud to nebude dodržovat, nemůže očekávat, že bude Evropská unie ustupovat. Jak vás poslouchám, vidíte summit pozitivně, jako posun dopředu… Ano, vidím to jako krok ve správném směru. Neříkám, že summit vyřešil všechny problémy, ale jsme na dobré cestě včetně omezení přílivu uprchlíků. Přesto, jak už jste v podstatě zmínil, Ankara mimo jiné žádá další tři miliardy eur na pomoc syrským uprchlíkům, rychlejší zjednodušení vízové povinnosti a otevření nových kapitol v jednání o vstupu Turecka do EU. Naopak Turecko je připraveno převzít zpět všechny, jež se do Řecka dostanou nelegálně. Těch podmínek, které si ovšem kladou Turci, je snad 72 a už teď se hovoří o tom, že je nemůže a ani nebude schopná Unie splnit. Co může následovat, pokud nesplníme všechna přání Turecka? Přesně tak, nemyslím si, že splníme všechna přání Turecka, ale Evropská unie potřebuje Turecko a Turecko nás. Takže budeme nadále vyjednávat a krok za krokem omezovat množství uprchlíků. Pokud jde o peníze, my se nemůžeme nechat vydírat, ale také musíme vidět, že v Turecku jsou cca tři miliony uprchlíků a Turci vše financují ze svých peněz, a je pak nejen morální povinností jim pomoci. Jak moc je v daném kontextu reálný vstup Turecka do Unie? I podle toho, co jsem naznačil, vstup je minimálně ze střednědobého hlediska nereálný, mám na mysli tak osm deset let. Evropská unie je postavená na určitých zásadách, vzpomeňme si, jak dlouho například trvalo vyjednávání, než jsme byli přijati my. Nové země jako Maďarsko, Slovensko, Polsko musely splnit určité podmínky. Turci tyto podmínky zatím nesplňují, takže nemohou vstoupit do EU. Budeme jim pomáhat, ale pokud nebude v Turecku svoboda slova, bude vedena válka vůči menšinám, například Kurdům, pak nelze očekávat, že mají naději na vstup. I přestože se ukazuje, jak říkáte „dobrá cesta“, zaznívají názory, že krize může mít živelné řešení a možná i s použitím zbraní. Může dojít k nějakému rozsáhlejšímu konfliktu? Jsem přesvědčen o tom, že k žádnému velkému konfliktu nedojde. Tím samozřejmě nechci říci, že když je 30 tisíc uprchlíků v Řecku a snaží se jít dál, že několika desítkám lidí nerupnou nervy a pak se mohou snažit hranici prorazit. Nedojde ale k nějakým ozbrojeným střetům, myslím si, že v žádném případě ne. Neviděli jsme to v lednu nebo v únoru, ale časem zjistíme, že počet uprchlíků se bude rapidně snižovat. Všichni si už rozmyslí, aby platili převaděčům obrovské peníze, když jim nebudou moci zajistit, že se dostanou do vysněného Hamburku nebo Kolína. Možná zlom ve středoevropské politice znamenaly volby na Slovensku. Premiér Robert Fico nemůže sestavit jednobarevnou vládu a těžko říci, zda má nějakou šanci na sestavení koalice. Druhá ve hře je Sulíkova Svoboda a Solidarita, kde jsou ale jasně cítit protievropské tendence, navíc vstup neonacistů do parlamentu. Mohlo Slovensko spustit lavinu? Když si představíme, že ve Francii by posílila Marine Le Pen nebo Británie vystoupila z EU… Objevují se názory, že dojde ke změně liberálního řádu. Může se to stát? Ano, volby na Slovensku znamenají určitý předěl. Moc se o tom nemluví a ani novináři na to moc nepoukazují, že zmizely polistopadové středopravicové strany, které právě byly na straně liberální demokracie a slovenské orientace na EU a NATO. To předěl je, protože teď máme jednu stranu, která má 28 procent, a sedm malých stran, a to není dobrá situace pro stabilitu země. Více než ohrožení stability Evropské unie vidím postupné ohrožení Slovenska. V posledních letech se Slovákům dařilo dobře, ekonomika rostla, nezaměstnanost šla dolů, vidíme to na platech, minimální mzdě, která je vyšší na Slovensku než v České republice. Slovensko si vydobilo určité postavení i v rámci EU. Ne nadarmo mají místopředsedu Evropské komise. My ho nemáme. Mají určitou pozici a teď hrozí, že o stabilitu a stupeň prosperity, ke kterým se dopracovali, a také o postavení v Evropě, mohou přijít. Slovenský politolog Michal Horský vidí vývoj situace asi takto: pokus Fica, pak bude testovat sestavení vlády Svoboda a Solidarita, možná bude chvíli vládnout, a zmiňuje i možnost úřednické vlády a předčasné volby. Co vy na to? Samozřejmě scénář předčasných voleb je nejpravděpodobnější. Ať už budou vládu sestavovat Smer, Solidarita nebo nastoupí úřednická vláda, je nutné připomenout, že na podzim bude Slovensko předsedat Evropské unii, a to je obrovská zodpovědnost. Slovensko by mělo mít politickou stabilitu, aby to nedopadlo tak jako my, když vláda v polovině předsednictví skončila. Bude záležet na zodpovědnosti slovenských politických stran, aby se tohoto úkolu zhostily a vytvořily alespoň po období předsednictví stabilní vládu. Když to nepůjde na stranické úrovni, nechť je to vláda úřednická. Zatím prezident pověřil předsedu nejsilnější politické strany, aby se pokusil sestavit vládu, uvidíme, jak pokus dopadne. Do života Evropy určitým způsobem zasáhnou i výsledky prezidentských voleb v USA. Donald Trump vyhrál další primárky v Michiganu. Jak by ovlivnil Trump jako nový prezident Ameriku a také Evropu? Zatím jsme v primárkách uvnitř politických stran. Pokud jde o Trumpa a republikány, vidíme to každý den na debatách, establishment Republikánské strany je z Donalda Trumpa nešťastný. Strana je rozhádaná, jeden vyčítá druhému. Na rozdíl od České republiky nebo Slovenska jsou Spojené státy, ať se nám to líbí nebo ne, stále světovou velmocí ekonomickou i vojenskou, a když se podíváme na některé výroky Donalda Trumpa, vzbuzují silné reakce v zahraničí. Mexický prezident vysloveně naznačil, že Trump se trošku podobá Adolfu Hitlerovi, což je velmi škodlivé pro Spojené státy a jejich postavení jak hospodářské, tak politické velmoci. Čím podle vás je, že lidé takového typu, jak hovoříte například o Donaldu Trumpovi, mají úspěch? Vypadá to, že „vůdci“ mají zelenou. Samozřejmě nemůžeme opomenout Mariana Kotlebu na Slovensku. Jaký mají lidé důvod, že těmto lidem dávají svůj hlas? Je to jen dojem, nebo trend? Dojem to je a není daleko od pravdy. Správně je třeba se ptát, kde je příčina. Samozřejmě na Slovensku nepotřebuje pan Kotleba takové peníze, aby byl zvolen do parlamentu, jako Trump při prezidentské volbě. V každé společnosti, ať je to kdekoli, jsou lidé, kteří jsou se svou situací nespokojení, mají dojem, že dříve bylo lépe, že svět se někam řítí a nikdo neví kam. To je podhoubí pro nejrůznější populisty. Když se pak najde člověk jako Donald Trump, který jasně a jednoduše říká věci, které lidé rádi slyší… Ve Spojených státech je 11 milionů nelegálních migrantů, naprostá většina jich přejde přes mexicko-americkou hranici, takže Trump populisticky bez jakékoli zodpovědnosti plácá, že postaví zeď a Mexičané za to ještě budou platit. To samozřejmě vyvolá silnou reakci na mexické straně. Mexičané vidí Trumpa jako polofašistu nebo rasistu, a hned tu máme spor, který nepomůže ani Spojeným státům, ani Mexiku. Úlohou politiky by naopak mělo být konflikty řešit, a ne zadělávat na nové, pak se můžeme dostat do situace, kterou už nikdo nevyřeší, tak jako jsme se do ní dostali ve 30. letech, kdy vznikl fašismus a následně začala II. světová válka. Pojďme ještě v závěru k případu Nadji Savčenkové. Verdikt vyřkne ruský soud 21. a 22. března. Ukrajinskou pilotku prokuratura viní, že záměrně navedla palbu na skupinu neozbrojených civilistů. Savčenková veškerá obvinění odmítá a od minulého týdne drží protestní hladovku. Ukrajinský prezident Petro Porošenko vyzval Spojené státy a evropské lídry, aby bojovali za její propuštění. Savčenková říká: „Chci, aby celý demokratický civilizovaný svět pochopil, že Rusko je rozvojovou zemí s totalitním režimem a diktátorským samovládcem, který kašle na lidská práva i na mezinárodně platné zákony.“ Také vicepremiér Pavel Bělobrádek se dokonce chystá ruskému prezidentovi napsat dopis. Bude mít její utrpení skutečně význam a jak tohle může dopadnout? O tom rozhodne soud. Nedělám si iluze, že ruský soud v případě rusko-ukrajinského sporu bude rozhodovat objektivně a neutrálně. Paní Savčenková samozřejmě odsouzená být nechce, takže žádá o pomoc veřejné mínění na Západě, evropské lídry, uvidíme.

Záhadný virus ušetřil úředníky a vojáky Odborníci na kybernetickou bezpečnost společnosti Cisco Talos objevili nový virus, který částečně útočí na přístroje systému Lunix. „Chytrý“ nástroj byl pojmenován GoScanSSH. Uvádí se to v blogu společnosti. Jméno, které dali experti, popisuje princip činnosti viru: je v jazyce Go a vyhledává zranitelné servery pro dálkový zásah. V první sérii útoků psali kybernetičtí zločinci algoritmus útoku doslova ručně s použitím více než sedmi tisíc kombinací logů a hesel. Útoky mířily na slabě chráněné evidenční záznamy. V případě úspěšného zvolení hesla byl systém nakažen. Programátoři záměrně zvolili kód tak, aby se škodlivý virus vyhnul vojenským a vládním sítím. Toto šetření obětí je diktováno nejspíš přáním utajit útoky. Odborníci zatím přesně nedokážou odpovědět na otázku ohledně cílů tohoto viru. Jeho mechanismus se podle znalců podobá nucenému mineru kryptoměny, avšak nakažené stroje tyto aktivity zatím neprojevily. Možná, že první zaregistrované aktivity škodlivého viru jsou pouhou přípravou na rozsáhlejší útok.

Mladý Stropnický šlápl do... Pravičák dokonce žertuje o spermiích jeho otce Předseda Strany zelených Matěj Stropnický dnes na svém facebookovém profilu vyjádřil „soucit“ s prodavačkami a prodavači obchodních domů. A strhla se lavina. „Velikonoční zajíček ČSSD zaměstnancům obchodních řetězců: Vy o svátcích volno mít nebudete, ušel by zisk,“ zareagoval Stropnický na pozměňovací návrh pražského poslance ČSSD Štěpána Stupčuka. Ten chce ze senátní předlohy stranického kolegy Františka Bublana, který lobbuje o uzavření obchodních domů o státních svátcích, vypustit všechna nákupní centra, v nichž se nacházejí vedle velkých prodejen i maloobchody. Jedna část ČSSD podle Stropnického skutečně usiluje o zlepšení životních podmínek zaměstnanců. „Druhá jde ale bezostyšně na ruku velkému byznysu. Svátky tu musejí být i pro zaměstnance velkých řetězců,“ uvádí. „Pane Stropnický, my studenti chodíme do práce právě o svátcích. Za prvé přes týden studujeme, za druhé za to dostáváme příplatek. Právě se nám snažíte zakázat jedny z jediných dnů, kdy si můžeme při náročnějším studiu přivydělat,“ zareagovala na slova Stropnického místopředsedkyně pražských Svobodných Tereza Sladkovská. „Jak daleko může dojít dobrovolně nedobrovolné sebezotročování, pardon. Vy máte volat, že odmítáte při studiu pracovat a že na to studium chcete od státu podmínky, ne že chcete ještě o svátcích chodit na pokladny brigádničit. Uff,“ nechal se slyšet Stropnický. „Jak, proboha, musely vypadat ostatní Stropnickýho spermie, když tahle byla ta nejrychlejší?“ zareagoval na předsedu Strany zelených glosátor Petr Paulczyňski. Stropnického také nazval rozmazlenou sestrou Agáty, se špínou pod nosem, co radí. Stropnického sestra je totiž moderátorka a modelka Agáta Prachařová. A nechybí ani slova dalšího ze Strany svobodných občanů, Luboše Záloma. "Zbytečný, neproduktivní člověk. Není divu, že chce zakázat jiným lidem být produktivní a někomu užiteční," řekl na adresu Stropnického.

MO RF: Rusko neobdrželo od USA žádné informace o ozbrojencích v Sýrii Mluvčí ruského ministerstva obrany, generálmajor Igor Konašenkov oznámil, že Rusko neobdrželo od USA ani mapy, ani souřadnice, ani žádné jiné informace o teroristických organizacích v Sýrii. „USA nedokázaly za celou dobu splnit dokonce ani ty závazky, které uzavřely na základě rusko-amerických dohod. Rusko od nich neobdrželo ani mapy, ani souřadnice objektů, ani žádné jiné informace o žádné teroristické organizaci v Sýrii: ISIL počínaje a an-Nusrou konče," řekl Konašenkov.

Francouzský diplomat promluvil a varuje: Turecko záměrně posílá uprchlíky do EU! Idea volného pohybu v Evropě je zničena kvůli přílivu migrantů a neochotě některých zemích je přijmout, a Turecko záměrně „přilévá olej do ohně," prohlásil francouzský diplomat Roland Hureaux. Reporter vydání je přesvědčen, že ve sporu Evropskou unií ohledně problematiky migrační krize je Turecko v silnější pozici a snaží se z toho těžit. V této souvislosti položil otázku, jaká by byl rovnováha sil mezi stranami, pokud by Turecko bylo členem EU. Diplomat se domnívá, že v tomto případě by bylo Turecko jiná zemí, která by opustil Kypr, představoval by demokratický sekulární stát, který by respektoval práva žen a náboženských menšin. Nebyla by vedl válku se Sýrií a Irákem za pomoci džihádistů, a neexistoval by problém uprchlíků, které podle Hureaux, Turecko posílá do Evropy. Migranty, kteří jsou v bídném stavu a nemohou si zaplatit převaděče, ponechává Turecko doma, ale jiní migranti projíždějí Libanonem, přilétají letadlem na západní pobřeží Turecka, a pak se posadí do lodí. „Stojí to 5 až 10 tisíc eur, což znamená, že je mají. Vše organizuje turecká mafie, téměř jistě ve spolupráci s tureckými tajnými službami, a proto i vládou Erdogana," poukazuje Hureaux. Podle diplomata se někteří lidé mylně domnívají, že migrace může zlepšit demografickou situaci v Evropě a ve vedení Davoského fóra, Mezinárodního měnového fondu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OBSE) se domnívají, že se tok migrantů stal velkou ekonomickou příležitostí pro Evropu. V souvislosti s tím se zpravodaj vydání zeptal, je-li pravděpodobné, že by evropský projekt selhal, pokud by k migraci došlo s členstvím Turecka v Evropské unii, s ohledem na volný pohyb v rámci unie. Hureaux řekl, že pokud by byla Ankara byl přijata do EU a schengenského prostoru, nehledala by migranty na Středním východě, aby je posílala do Evropy. Zásada volného pohybu je zničena sama o sobě, a to nejen kvůli přílivu přistěhovalců, ale také kvůli neochotě některých zemích (Polska, Maďarska, Slovinska, Chorvatska, Rakouska a nyní Řecka), na rozdíl od Merkelové, přijímat uprchlíky. „V každém případě, a to i bez války na Středním východě, a pokud by bylo Turecko přijato do schengenského prostoru, možnost masové migrace by způsobila problém jen jemu," uzavřel diplomat. Zdroj: pz.cz, atlantico.fr

„Loajální straníci“ vypustili v Číně výhružný otevřený dopis čínskému prezidentovi Čínským internetem nedávno koloval otevřený dopis, žádající prezidenta Si Ťin-pchinga k okamžitému odstoupení. Vyplývá z něj, že proti němu stále existuje opozice, brojící proti reformující se Číně. Informují Asia Times. „Bezprecedentní veřejné hrozby čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi nedávno proletěly v otevřeném dopise skrze internet, demonstrujíce, že vnitřní opozice současnému směřování reforem z dílny čínského vůdce je stále velmi tvrdohlavá,“ píší Asia Times o otevřeném dopisu nazvaném „Loajální straníci žádají v otevřeném dopise Si Ťin-pchingovu rezignaci“. Dopis, ač nepodepsán, zdůrazňuje všechny prezidentovy chyby, mezi které čítá od ekonomie po mezinárodní politiku, neposkytuje však žádné důvody či rozbory, pouze stanovuje, že to přece všichni vědí. Chybí v něm však zmínky o prezidentově boji proti korupci. Dopis má však velmi vyhrůžný tón, který naznačuje, že v případě, že by Si neodstoupil, hrozilo by tak jemu a jeho rodině blíže neurčené nebezpečí. Zároveň nelze odtušit, jak velkou podporu mají pisatelé otevřeného dopisu, Asia Times však usuzují, že jelikož se snaží získat podporu na veřejnosti, nejedná se o silné hnutí. Jedná se však o zcela bezprecedentní situaci, jelikož Si je prvním čínským lídrem, který se stal terčem otevřených výhružek od lidí, jež se sami identifikují jako jeho spolustranníci. Podle Asia Times dopisu však chybí „politická logika“. „Pokud by autoři vzkazu byli opravdu loajálními členy strany, věděli by, že se musí podřídit vedení strany a tudíž by proti jejímu rozhodnutí neprotestovali – natož aby vyhrožovali jejímu lídrovi.“ Zdá se totiž, že touto formou volají po demokracii. Ale i v ní jsou výhružky smrtí zakázané a trestné. Cílem dopisu je tak zřejmě vnést zmatek do hlavní čínské politické strany. Hlavním problémem, na který se dopis soustředí a skrze který chce vyvolat sympatie veřejnosti, je čínská ekonomika. Ta se stala terčem kritiky za to, že se jí nedaří tak jako dřív. Její restart by však vyžadoval opětovné zavedení všech korupčních procesů, proti kterým Siho vláda bojuje, či velkou reformou státem řízených podniků. Návrat ke korupci by eventuelně znamenal konec Číny, stejně jako došlo k rozpadu Sovětského svazu, reforma státních podníků by pak mohla znamenat proměnu čínské společnosti jako takové, mohla by však také zemi uvrhnout do nové fáze rozvoje. Si má tak nyní tři možnosti, jak postupovat. Buď si došlápne na autory dopisu a popožene reformy, nebo dovolí návrat ke starým strukturám, či bude prostě jen vyčkávat a buď dojde ke kolapsu státu, či k nějákému zázraku. Jak se zachová však zřejmé není. Si Ťin-pching se narodil v Pekingu roku 1953, jako syn komunistického revolucionáře Xi Zhongxuna. V roce 1971 se stal členem Ligy komunistické mládeže a o tři roky později i členem Čínské komunistické strany. Vystudoval chemické inženýrství na Tsinghua University v Pekingu, posléze marxistickou filozofii a stal se doktorem práv. Do vysoké politiky se dostal v letech 1999 až 2000, kdy se stal guvernérem provincie Fujian. Od roku 2008 byl viceprezidentem Čínské lidové republiky a v letech 2012 a 2013 nahradil svého předchůdce Hu Jintaa na pozici předsedy komunistické strany a prezidenta republiky. Proslul především svoji velmi tvrdou protikorupční kampaní a mnoha reformami, které mění tvář celé Číny jak na domácím tak i zahraničním poli. Si však sám neměl nikdy žádnou velkou opozici a ani nebyl v centru velkých politických a jiných skandálů.

Těžká rána České televizi přímo z Rady ČT: A proto někteří redaktoři nevidí nic špatného na tom, že dávají takový prostor kampani Horáčka... ROZHOVOR Česká televize si při vysílání volební noci v USA počínala stejně jako mnohé jiné televize ve světě, které vítězství Hillary Clintonové považovaly za takovou samozřejmost, jako je voda v kohoutku. Ale voda najednou přestala téct, hledá člen Rady ČT Michael Hauser vysvětlení pro to, co se dělo na obrazovkách veřejnoprávní televize před zvolením Donalda Trumpa prezidentem i po něm. Všímá si i duchu devadesátých let, který v některých redakcích ČT nadále sídlí. Pro ně je každý, kdo o jejich pravdě pochybuje, buď levicový, nebo pravicový extremista, ale není to normální, slušný člověk. Mimořádné vysílání pod názvem Americká volební noc, v němž Česká televize chtěla divákům zprostředkovat volbu nového prezidenta USA, vyvolala velké vášně a kritika se na veřejnoprávní médium jen hrnula. Začnu konstatováním šéfredaktora MF Dnes Jaroslava Plesla ještě nad ránem, kdy Českou televizi za vysílání nejen zkritizoval, ale přidal, že zpravodajové Řezníček a Kabrhelová jsou důvodem, proč neplatit koncesionářské poplatky. Později dokonce dodal, že volební zpravodajství České televize je ryzí hrůza. Byl výkon zpravodajů z USA z vašeho pohledu opravdu tak katastrofální? Je třeba srovnat zpravodajství České televize o amerických volbách se zpravodajstvím v jiných zemích. Kam se podíváte, všude převažovalo podobné ladění, jaké bylo v ČT. V celém západním mediálním světě vládl konsensus, že zvítězí Hillary, a to ze dvou důvodů: za prvé předvolební průzkumy devadesáti procent agentur jí dávaly vítězství s pravděpodobností 87 procent a za druhé je za hranicí naší představivosti, že zvítězí Trump. Českou televizi nelze chápat izolovaně od jiných televizí ve světě, které vítězství Hillary považovaly za takovou samozřejmost, jako je voda v kohoutku. Ale voda najednou přestala téct. Pod palbou kritiky se ale ocitli i moderátoři a redaktoři ČT. Lidem vadilo, že ve chvíli, kdy server New York Times už psal o Trumpově vítězství, Česká televize se zatvrzele držela CNN, jejíž vysílání ostentativně nadržovalo Clintonové a počítadlo Trumpových hlasů zaostávalo za reálným vývojem. Petr Žantovský to pro PL.cz zhodnotil tak, že kdo ČT sledoval, musel dospět k závěru, že Česká televize je orgán placený štábem Demokratické strany a tamní kandidátky Clintonové. Kde je pak objektivita a není namístě volat po razantní změně v přístupu zaměstnanců námi všemi placené České televize? Ano, tady se ukázalo, že Česká televize zde byla závislá na jednom zdroji, a tím pádem na chvíli zaostala za aktuálním děním. Možná tu působil šok z toho, že všechno je jinak, a redaktoři nejprve nechtěli věřit vlastním očím a oddálili okamžik nepříjemné pravdy. V každém případě se jednalo o historický zlom v americké politice, o jehož příchodu svědčilo mnoho ukazatelů, jako je dlouhodobá nespokojenost nejméně poloviny americké společnosti s establishmentem a celkovými poměry v USA. Před tím zavírali oči téměř všichni redaktoři ve velkých liberálních médiích v USA, nejenom redaktoři ČT. Problém je globálnější, než se to jeví Petrovi Žantovskému. Podobné výtky se snášejí na liberálně orientovaná média v USA. Je ale pravda, že ve zpravodajství České televize se později objevovaly reportáže o lidech, kteří volili Trumpa. Třeba reportáž z „rezavého pásu“ USA, kde rezivějí opuštěné tovární haly. Dělníci mluvili o tom, že volili Trumpa, protože demokraté o ně ztratili zájem. Člen Rady ČT Michael Hauser. Podobné to bylo i s výběrem hostů. Předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný poukázal na bohorovnost, s jakou se redaktoři zřejmě chystali po ránu na Kavčích Horách otevřít šampaňské na počest Hillary Clintonové. Pozvali hosty, u nichž byla jistota, že slavnostní atmosféru vítání první americké prezidentky nezkazí, a kteří nám, pokud možno, nesdělí nic zajímavého, nic kontroverzního, kteří nepřijdou s originální a neotřelou analýzou. Lze vůbec rozbít stereotyp zvaní stále stejných hostů do ČT, kteří navíc mají všichni ten „jediný správný“ názor? Výběr hostů by měl být nápaditější. Česká televize dlouhodobě trpí tím, že se v některých pořadech jako na orloji objevují stále znovu stejné tváře. Ale musím říct, že ČT se to v poslední době snaží změnit. Například nedávno založila redakci pro vědu a vyzvala univerzity a Akademii věd, aby našly odborníky, kteří budou s Českou televizí spolupracovat. Co se týká volebního vysílání, nebylo to jednolité. Například v mimořádném pořadu ČT24 k americkým volbám, který se vysílal ve středu od 20 hodin, si moderátor Jakub Železný pozval dva hosty, hudebníky Ondřeje Hejmu a Petra Kratochvíla, kteří nijak neskrývali své sympatie s Trumpem. Ve svém komentáři ke zpravodajství České televize bývalý místopředseda RRTV Petr Štěpánek napsal, že pohár už přetéká, a připomněl zdrcující komentáře znechucených televizních poplatníků na sociálních sítích. Podle něj si čím dál více lidí uvědomuje, že Česká televize už opět funguje jako totalitní zločinecká informační organizace a že ochrannou ruku nad tímto svinstvem drží mediální rady a Parlament. Čas se prý krátí a zodpovědní funkcionáři by měli vědět, že přijde doba, kdy budou voláni k zodpovědnosti. Vy jste jediný člen Rady ČT, kdo si ji troufne kritizovat. Co vás vede k tomu, nebýt členem fanklubu České televize, a co si myslíte o ostrých slovech Petra Štěpánka? Tyto krajní názory jsou odrazem výkřiků na sociálních sítích, které nelze brát zcela vážně. Anonymní povaha sociálních sítí vybízí k tomu, aby člověk ze sebe vydal to nejhorší, a v běžném životě byl jako beránek. Je to svým způsobem druh kanalizace a na kanalizaci nelze stavět kritiku a politiku, která za něco stojí. Česká televize má svá slabá místa, ale „zločineckou organizací“ by se stala teprve tehdy, kdyby se řídila míněním té či oné skupiny diskutérů na sociálních sítích, pro kterou jsou všichni ostatní zaprodanci. Já jsem kritikem ČT z toho důvodu, že Česká televize potřebuje pomoct k tomu, aby si uvědomila svou velkou roli v době, kdy se společnost štěpí na vzájemně nepřátelské a netolerantní tábory nebo spíš trsy individuí a začíná to připomínat válku všech proti všem, jak ji popsal Hobbes. ČT má svůj historický úkol v tom, že tomu může jako jedna z posledních institucí čelit. Měla by být fórem pro diskusi o zásadních společenských problémech, měla by vytvářet orientační body pro všechny, měla by poskytovat nezávislé zpravodajství a rozvíjet humanistické ideály. V zásadě to všechno dělá, ale dosud si plně neuvědomuje význam toho, co dělá. Za několik let se to může některým politikům jevit jako přežitek liberálně demokratické éry a začnou mluvit o post-pravdivém a post-faktovém světě, jak se to děje už dnes. O věcech už nemají rozhodovat argumenty, fakta, kritické poznání, protože prý stejně žádná objektivita a pravda neexistuje. Rozhodovat mají afekty, manipulace a síla. A to znamená pád do propasti. Kromě prezidentských voleb v USA se Česká televize stala v poslední době terčem kritiky také za to, jak reflektovala události kolem 28. října. Především to, že odvysílala ze záznamu celou „alternativní“ oslavu Dne státnosti ze Staroměstského náměstí, která byla považována za zahájení prezidentské kampaně Michala Horáčka a předvolebních akcí KDU-ČSL a Starostů. Je v tomto případě větší chybou mrhání penězi koncesionářů, nebo tak okázalé nadržování svým politickým oblíbencům? Zde se ukazuje, že v některých redakcích ČT nadále sídlí duch devadesátých let, v němž to všechno bylo jasné. Některé věci jsou samozřejmé, jako je tržní ekonomika, liberální pravice, česká cesta privatizace, Havel. Kdo o tom pochybuje, je buď levicový, nebo pravicový extremista, ale není to normální, slušný člověk. Tento politický postoj se většinou nechápe jako politický, nýbrž jako neutrální nebo občanský, jak to dlouhá léta předváděl časopis Respekt. Proto někteří redaktoři nevidí nic špatného na tom, že dají takový prostor prezidentské kampani Michala Horáčka. Jde o to, jak některým redaktorům vysvětlit, že podpora Michala Horáčka není projev neutrality a objektivity, nýbrž je to projev určité politické náklonnosti. Vidíte cestu ven z tohoto způsobu „informování“ diváka Českou televizí, protože výzvy k neplacení koncesionářských poplatků tou správnou cestou zřejmě nejsou? Výzvy k neplacení koncesionářských poplatků nahrávají tomu, aby Česká televize ztratila relativní ekonomickou nezávislost na státu a trhu a stala se závislou na státním rozpočtu, a tedy na politicích, nebo se zavěsila na tržní magnáty. Výzvy proti poplatkům jsou buď nedomyšlené, nebo mají za cíl omezit nezávislost ČT. Existuje jiná cesta, jak Českou televizi měnit k lepšímu. Je zapotřebí vytvářet propojení mezi ČT a různými profesními, zájmovými nebo i politickými uskupeními. Zároveň je potřeba nadále zlepšovat analýzy vysílání. Obojí má sloužit k tomu, aby lidé v České televizi dokázali opravovat své chyby a cítili, že to má smysl.

Mogheriniová: EU projedná na letním summitu osud ekonomických sankcí vůči Rusku Na svém letním summitu projedná Evropská unie další osud ekonomických sankcí vůči Rusku, které platí do konce července, prohlásila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. „Na programu máme Rusko, už víc než rok jsme vztahy s ním neprojednávali. Nebude to diskuse o sankcích, ty byly prodlouženy před několika dny. K ekonomickým sankcím se vrátíme později, na letním zasedání Evropské rady", řekla Mogheriniová novinářům před zasedáním ministrů zahraničí členských zemí Evropské unie. Proti Rusku byly vyhlášeny tři balíčky sankcí Evropské unie. Jako první byly zavedeny individuální sankce proti těm občanům Ruska a Ukrajiny, kteří jsou podle EU zodpovědní za ochromení územní celistvosti Ukrajiny. Tyto sankce byly prodlouženy 10. března do 15. září roku 2016. Omezující opatření proti celým sektorům ruské ekonomiky, tak zvané ekonomické sankce, platí do 31. července 2016 a sankce proti Krymu do 23. června 2016.

AUDIO Nahrávka Kramného prý jasně dokazuje, že soud se mýlil Přinášíme exkluzivní nahrávky telefonního hovoru Petra Kramného, jejichž vyhodnocení soudem přispělo zásadním způsobem k jeho odsouzení na 28 let vězení za vraždu jeho ženy Moniky (36) a dcery Kláry (8). Článek vyšel poprvé na webu Securitymagazin.cz. ParlamentníListy.cz jej publikují ve stejném znění a se souhlasem autora. Citujeme z rozsudku soudkyně Gilové: „... vzápětí klidně volá na asistenční linku Allianz pojišťovny, má připravené smlouvy, plynule komunikuje s operátorkou, sděluje požadované údaje.“ Z nahrávek přitom jasně vyplývá, že Kramný byl silně rozrušený, zmatený, lapá po dechu, sotva mluví. Jde zcela jasně o někoho, komu se právě stala životní tragédie a prosí o pomoc. Soudkyně Gilová tedy nahrávku buď vůbec neslyšela, nebo si ji špatně vyložila. Nahrávky nám poskytl spolek Šalamoun. „Z nahrávek jasně vyplývá, že nejde o chladnokrevného vraha, ale o zoufalého člověka, který právě přišel o rodinu,“ řekl Security Magazínu místopředseda spolku Šalamoun Václav Peričevič. Petr Kramný volá ze svého telefonu na pojišťovnu v 3.47 ráno dne 30. 7. 2013. Krátce předtím nalezl v postelích svou mrtvou manželku a dceru, telefonoval s matkou, která mu poradila, ať zavolá na pojišťovnu. Kramný ještě předtím zabušil na sousední hotelové dveře, probudil polskou turistku, která běžela do recepce. Zde je přepis prvního hovoru, který trvá 36 vteřin. Přístup pojišťovny Allianz je profesionální, operátorka zachovává klid. Operátorka: Dobrý den, asistenční služba pojišťovny Alianz. Jak vám mohu pomoci? Kramný: Dobrý den, Kramný u telefonu. Stala se mi taková věc... Jsem v Egyptu na dovolené a před chviličkou jsem vstal a zjistil jsem, že manželka s dcerou jsou mrtvý... Že umřely ve spánku. Co mám dělat dál? Mám u vás pojištění. Operátorka: Ano, určitě bychom to zaevidovali. Mám vám zavolat nazpět, abyste tolik neprovolal? Poté oba zavěsí. Další nahrávka je o dvě minuty později, tedy z 3.49 hodin, kdy operátorka volá Kramnému zpátky. Operátorka opět zachovává vysokou profesionalitu, ač je Kramný úplně na dně, nemůže ani mluvit. Nahrávka je dlouhá takřka šest minut. Než vůbec dostane operátorka od Kramného jeho jméno, uplyne skoro minuta a půl, Kramný je úplně vyřízený a zdá se, že se každou chvíli zhroutí. Z rozhovoru mimo jiné také jasně vyplývá, že závěry soudu jsou mylné. Kramný nemá připravené smlouvy, nekomunikuje plynule s operátorkou – ba právě naopak, a požadované údaje sděluje až po trpělivém a opakovaném naléhání operátorky když se zdá, že je Kramný těsně před zhroucením. Takového hereckého výkonu by nebyl schopen žádný herec na světě. Jde zcela jednoznačně o autentický záznam stavu otce rodiny, kterému se právě zhroutil svět. Security magazín má několik takových nahrávek a bude je postupně uveřejňovat. Více o případu, včetně analýzy nahrávek, si přečtěte v nové knize „Případ Kramný: Všechno je jinak“ od Ondřeje Höppnera. Objednat si knihu můžete na adrese www.daranus.cz Autor: Ondřej Höppner, publikováno se souhlasem autora

Republikánští vůdci s řediteli technických firem chystají spiknutí proti Trumpovi na tajné schůzce na ostrově v Georgii Minulý čtvrtek v proslovu proneseném na University of Utah zlořečil Mitt Romney Donaldu Trumpovi v tom, co obnášelo sžíravé zneuctění schopností tohoto miliardáře vést zemi. „Pokud by si Republikáni jako námi nominovaného zvolili Trumpa, náš výhled na bezpečnou a prosperující budoucnost by se nesmírně snížil,“ řekl Romney ve zjevném úsilí hrát na této školní besídce pedagoga. „Pokud by se plány Donalda Trumpa někdy realizovaly, upadla by tato země do vleklé recese,“ pokračoval Romney s útoky na Trumpa ohledně ekonomiky. „Pár příkladů. Navrhl 35 procentní tarifu podobné pokuty, které by vyvolaly obchodní války, které by zvedly ceny pro spotřebitele, zničily pracovní místa v exportu a podnikatele a podniky všech kategorií by dohnaly k útěku z Ameriky.“ My jsme o tomto příběhu už rozsáhle referovali a pro ty, komu by se líbilo se znovu na ty verbální litanie podívat, podívejte se sem, sem a sem. Daleko důležitější, než co Romney řekl (konec konců není přeci první člověk, který v podstatě Trumpa prohlásil za demagogického šílence, který nemá co dělat při presidentování), bylo to, co jeho řeč představovala: všeobecnou paniku části Republikánského establishmentu. O to jde, lidičky. Trump stojí na pokraji vítězství o nominaci, a ač si většina pořád myslí, že Hillary porazit nemůže, jsou národní volby stejně divoká sázka. Jestli se Trump stane ze šaška pro pobavení do devíti měsíců ten Republikány nominovaný, tak není žádný důvod myslet si, že by se nemohl svést na populistické vlně až do Bílého domu. S tím jak diplomaté celého světa vyslovují své obavy a jak visí reputace Ameriky na vlásku (i když samozřejmě můžeme debatovat o tom, co z té reputace po Bushovi a Obamovi zbylo), tak těžké váhy celé americké politické aristokracie a business komunity překotně zkouší přijít na to, jak Trumpovi jeho hybnost vykolejit. Krátce deus ex machina Michaela Bloomberga se nedá vyvolat a Joe Biden nejspíš nevpadne do této soutěže v červeném Camaru, aby to v posledním okamžiku zachránil, tak co teď? Tato otázka byla zjevně v agendě výročního Světového fóra Amerického podnikatelského institutu, tj. tajnůstkářské schůzky vedené na mořském ostrově v Georgii. (dějiště) „Hlavní téma tohoto pro tisk uzavřeného piklení? Jak zastavit Donalda Trumpa v čele republikánského peletonu,“ píše Huff Post. Tady je seznam účastníků: „Spektrum toho, co Světové fórum pronásleduje, bylo celé spektrum Donalda Trumpa,“ napsal v emailové zprávě z této konference zakladatel Weekly Standard Bill Kristol, když si úvodní řádek vypůjčil z Komunistického manifestu. „Obavy z jeho vynoření vyvolaly značný zármutek a vedlo se tu dost rozhovorů, některé pronikavě analyzující a hlubokomyslné, o tom, proč si vede tak dobře, a došlo k mnoha projevům nadějí na to, jak by mohl být poražen.“ Heading to AEI World Forum. Lots of interesting guests. It's off the record, so please do consider my tweets from there off the record! — Bill Kristol (@BillKristol) March 3, 2016 Jak se dalo čekat, zosnovatel za Republikány Karl Rove přednesl prezentaci nastiňující to, o čem říká, že jsou Trumpovy slabiny. Voliči by zažili těžké chvilky, kdyby ho viděli jako „presidenta“, řekl Rove. Kvůli čemuž předpokládáme, že se tak houfují, aby za něj hlasovali. Každopádně to však podtrhuje to, jak je situace vážná. Amerika se zjevně potýká s krizí identity, načež zvolení zástupci země stejně jako business komunita mají pocit poručnické povinnosti zabránit veřejnosti, aby se u volební urny nedopustila „chyby“. Zřejmě jim ale nedochází, že tím hrají Trumpovi do karet. Je to tak, že „establishment“ se pokouší ohnout vůli voličstva. Jsou to „business zájmy těch v privilegovaných pozicích“ spolu s koupenými a podplacenými politiky, co se staví do cesty populistické revoluci. A tak dále, a tak dále. Počet komentářů použitelných pro Trumpa je neomezený. Teď může říci, že se miliardář, který odmítá odemknout iPhone na pomoc boje proti terorismu na americké půdě, mluvčí Sněmovny, Elon Musk a navíc nikdo menší než sám Karl Rove na tomto ostrově pompéznosti tajně sčuchli, aby Americe zabránili uplatnit své právo vybrat si příštího presidenta! Bylo by těžké upéct lepší povídačku pro pracující třídy Američanů, kdybyste to zkoušeli jinak. Abychom to krátce shrnuli, jestli se establishment a business komunita bude dále soustřeďovat spíše na to, jak podvrátit demokracii místo toho, jak spíchnout nějaké poselství, které rezonuje u voličů, tak skončí tím, že Trumpovi předají klíče od Bílého domu na stříbrném podnose. Přičemž si myslíme, že on by to právě takto chtěl, aby tak své klíče dostal. Akorát, že on by radši, aby ten podnos byl zlatý. Zdroj: zerohedge.com

Majitel vozu Tesla dostal v Singapuru pokutu 10 tisíc dolarů za škodlivé emise Obyvatel Singapuru Joe Nguyen dostal pokutu 10 tisíc amerických dolarů za neplnění norem škodlivých emisí elektromobilu Tesla Model S. Toto rozhodnutí vyneslo Ministerstvo dopravy Singapuru po testech automobilu, které byly provedeny vůči Tesle v této zemi poprvé. Model S byl zařazen do kategorie ekologicky škodlivých transportních prostředků. Ke konečným číslům se přidává dodatečný ukazatel, který definuje objem emisí plynu kysličníku uhličitého, který vznikl v procesu výroby elektrické energie pro auto — 0,5 gramu na kilometr cesty za každou automobilem spotřebovanou Watt-hodinu. Je pozoruhodné, že spotřeba energie Tesly se podle singapurského testovacího cyklu velmi liší od dat výrobce — 444 Watt-hodiny za kilometr proti oficiálním 210 Watt-hodinám. Dodáme, že majitel Tesly dostal pokutu na základě výsledků prověrky, kterou se rozhodl provést kvůli daňovým úlevám, které jsou nastavené pro majitele ekologicky čistých automobilů v Singapuru.

Umírněný islám? To je propaganda jak od Goebbelse, vzkazuje analytik Štefec. A odkrývá, kdo má na této demagogii zájem Bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec se na svém facebookovém profilu zamyslel nad tím, zda naši společnost obohatí „umírněný islám“. Tvrdit o islámu, že je umírněný, je propaganda hodná Josepha Goebbelse, reforma islámu totiž neexistuje. „Věř, nebo zemři,“ je podle něj základní náboženská teze islámu, kterou v Evropě již nedokážeme pochopit. Štefec na úvod svého zamyšlení rozkryje, že jej k němu vedla diskuse „známého neúnavného zastánce bezbřehého přijímání tzv. ‚uprchlíků‘, ve skutečnosti ilegálních migrantů většinově nedefinovatelného původu“ na Českém rozhlase. Zúčastnění si totiž „notovali“ o umírněném islámu a možnosti soužití s muslimy. „Operovali pojmy jako ‚poklidné soužití‘, ‚tolerance‘ a ‚vzájemné obohacení kultur‘,“ píše Štefec a vysvětluje, že se v diskusi pokusili vytvořit obraz mírumilovného náboženství, které je na cestě k reformě, stejně jako bylo křesťanství v osmnáctém století. „Byla to čirá demagogie a myslím, že za porci propagandy, kterou v tom rozhovoru dokázali zplodit, by je pochválil i sám velký Joseph Goebbels,“ tvrdí analytik a dodává, že jeho původní zamyšlení bylo zcela jiné „. od střízlivější verze“, kterou nakonec publikoval. „Přiznám se také, že sice s těžkým srdcem, ale přece jen jsem odfiltroval výrazy jako ‚debil‘, ‚slepice‘, a zmizel dokonce i ‚šašek‘.“ Umírněný či reformovaný islám neexistuje a v současnosti ani existovat nemůže, podle Štefce jde jen o „bezobsažnou slovní konstrukci evropských (pseudo)humanistů“. Neexistují ani islámští disidenti, většinou jde jen o konvertity či bezvěrce, kterým se nelíbilo, jak islám zachází s odpadlíky od víry. To, že se islám dělí na různá odvětví šíitů, sunnitů, saláfistů, wahhábistů a jiných, nic nemění na tom, že všichni mají podle Štefce společný přistup k „základním hodnotám, které jako Evropané vyznáváme“. Základní rozdíl mezi evropskou a islámskou cestou je v tom, že v Evropě je víra věcí osobní, která nezasahuje do veřejného života. „Pro absolutní většinu Evropanů je proto muslimský princip víry, postavený na tezi ‚věř, nebo zemři‘ naprosto nepřípustný. Stejně jako snaha nahradit všude tam, kde žijí muslimové, místní právní řády vycházející z historického evropského vývoje barbarským systémem šaríja.“ A podle Štefce je šaríja zcela odlišná od evropského práva a jako taková s ním neslučitelná. „Hlavními nástroji jsou zde kruté tresty za sebemenší provinění, například špatné zahalení ženy, její odmítnutí podřídit se bezvýhradně muži, případně i drobné krádeže nebo nevhodné vyjádření o Prorokovi či islámu,“ píše analytik s tím, že za takovéto prohřešky člověka čeká od bičování po kamenování. A k tomu ještě muslimové očekávají odměnu za mučednickou smrt v podobě zástupu panen, jež jim budou v nebi k dispozici. To vytváří podmínky pro vznik „všech myslitelných krutostí schopných ‚bojovníků‘ a teroristů naprosto bezcitných vůči nemuslimům“. Podle Štefce jsou tito lidé ochotni položit svůj život za islám a zabít při tom co nejvíce bezvěrců. K tomu je nutné si připočíst jejich vyšší porodnost a hrozba „likvidace (nejen) evropské civilizace“ je na světě. Pokud se to nezačne řešit, upadne Evropa do krvavých náboženských válek. A z těch nám ale tentokrát nikdo nepomůže. „Vzájemné obohacování a mírová koexistence dvou tak odlišných civilizací, jako jsou blízkovýchodní a evropská (resp. islámská a křesťanská), jsou podle mě možné pouze v případě, že tyto civilizace existují vedle sebe oddělené teritoriálně, ve smyslu ‚tady je Krakonošovo, tady je Trautenberkovo‘,“ píše Štefec s tím, že by spolu mohly obchodovat, nikoli se však masově mísit. To by totiž mohlo vést k „ničivému konfliktu“, ve kterém prohraje ten slabší. A tím je v současnosti Evropa. Štefec v závěru svého zamyšlení navrhuje jediné dvě možné „strategie přežití“ Evropy. Migranty zcela segregovat či jim zabránit vstupu do Evropy. „Vše ostatní je pro nás, obyvatele Evropy, kteří už dnes často žijeme v právně a eticky horším postavení, než je postavení muslimských neokolonizátorů, naprosto fatální.“ Celý text zde: Obohatí nás "umírněný islám"? Původně mě k této úvaze přivedla nedávná diskuse známého neúnavného zastánce bezbřehého přijímání tzv. „uprchlíků“, ve skutečnosti ilegálních migrantů většinově nedefinovatelného původu, s dvěma zastánkyněmi téhož trendu v ČRo. V jednostranné diskusi si všichni zúčastnění vesele notovali, že umírnění vyznavači „reformního“ islámu, kterých je (podle mluvčí) mezi migranty většina, nejsou pro Evropu žádným rizikem. Operovali pojmy jako „poklidné soužití“, „tolerance“ a „vzájemné obohacení kultur“. V podstatě se snažili vytvořit u posluchačů představu, že „současný“ islám je něco jako evropské křesťanství 18. století, které už mělo za sebou několik vln krvavých válek mezi katolíky a protestanty. Ti se v té době sice se skřípěním zubů, ale přece jen už naučili žít vedle sebe a tolerovat i jiná náboženství. Svůj pohled na křesťanství se, seč mohli, snažili aplikovat i na islám a jeho soužití s evropskou společností. Islám prezentovali jako „reformní“ náboženství, připravené naučit se tolerovat nás, Evropany i křesťanskou víru, přejímat náš přístup k lidským právům včetně práv žen, i evropské principy demokracie a právního státu. Byla to čirá demagogie a myslím, že za porci propagandy, kterou v tom rozhovoru dokázali zplodit, by je pochválil i sám velký Joseph Goebbels. Konstatuji, že ten rozhovor mě opravdu nadzvedl. Proto byl asi můj původní text, napsaný pod jeho bezprostředním vlivem, výrazně odlišný od střízlivější verze, kterou zde předkládám. Vynechal jsem jména diskutujících, mezi kterými byly i ženy. Konec konců, dnes je MDŽ. Přiznám se také, že sice s těžkým srdcem, ale přece jen jsem odfiltroval výrazy jako „debil“, „slepice“, a zmizel dokonce i „šašek“. Snad si můj pohled na věc i tak své čtenáře najde. Na úvod konstatuji, že žádný proces reforem islámu nikde ve světě neprobíhá, něco jako „reformní“ islám neexistuje a v současné historické etapě jeho vývoje je dokonce principiálně vyloučen. Stejně tak argumentace tzv. „umírněným“ islámem je jen bezobsažná slovní konstrukce evropských (pseudo) humanistů, pro které je v tomto případě zbožné přání mnohem více než jen otcem myšlenky, což ostatně platí i o tzv. „islámských disidentech“. Za ty jsou často stejnými skupinami zpravidla vydáváni konvertité k islámu, bývalí křesťané nebo bezvěrci. Ti obvykle velmi rychle zjistili, že jejich očekávání přínosů konverze narazilo na tvrdou realitu nesmlouvavých požadavků islámských komunit vůči svým „ovečkám“, hraničícím často až s ohrožením života, neboť odpadlictví se bez ohledu na směr islámu trestá podle Koránu nekompromisně smrtí. Odlišnosti ve výkladu Koránu, počínaje základními liniemi, dělícími muslimy z důvodů běžnému Evropanovi zcela nepochopitelných na nesmiřitelné větve šíitů a sunnitů, a konče izolovanými skupinami radikálních vyznavačů islámu, ortodoxně vykládajících každé Prorokovo slovo, ačkoliv jsou příčinami válek a vraždění od prvopočátků islámu, neodlišují jeho vyznavače v přístupech k základním hodnotám, které jako Evropané vyznáváme. Pro soudobou evropskou civilizaci je rozhodující po staletí se vyvíjející pojetí náboženství jako osobního vyznání víry, tolerantního k ostatním náboženstvím a věřícím. Pro absolutní většinu Evropanů je proto muslimský princip víry, postavený na tezi „věř, nebo zemři“ naprosto nepřípustný. Stejně jako snaha nahradit všude tam, kde žijí muslimové, místní právní řády, vycházející z historického evropského vývoje, barbarským systémem šaríja. Z hlediska evropského pojetí se totiž nejedná o standardní právní řád, postavený na pevném souboru zákonů, ale o individuální výklad sůr Koránu „soudci“ z řad duchovních, případně i laiky, postavený na zvykovém právu starověkého Blízkého východu. Hlavními nástroji jsou zde kruté tresty za sebemenší provinění, například špatné zahalení ženy, její odmítnutí podřídit se bezvýhradně muži, případně i drobné krádeže nebo nevhodné vyjádření o Prorokovi či islámu. Tyto „zločiny“ jsou v podstatě okamžitě trestány drakonickými tresty, počínaje bičováním a uřezáváním rukou, až po stínání hlav a kamenování. To vše, spolu s šílenou vizí odměny mučednické smrti pro víru vstupem do ráje s osobní stafáží houfu panen jako náhrady za strasti reálného života vezdejšího, vytváří neskutečné podmínky pro verbování všech myslitelných krutostí schopných „bojovníků“ a teroristů, naprosto bezcitných vůči nemuslimům. Ti jsou připraveni kdykoliv zemřít pro myšlenku islámu, a pokud možno vzít sebou co nejvíce „nevěřících“, budoucích sluhů v muslimském ráji. Spolu s neskutečnou plodností muslimských manželství a s vizí džihádu jako nástroje dobití celého světa islámem to vytváří natolik závažnou hrozbu likvidace (nejen) evropské civilizace, jaké Evropa nečelila snad nikdy ve své novodobé historii. Pokud se tomu celá EU i její jednotliví členové nedokáží postavit, dojde v Evropě velmi rychle k realizaci nejčernějších scénářů donedávna ještě pro spoustu lidí naprosto nepředstavitelných „středověkých“ krvavých náboženských válek. Jen se bojím, že tentokrát se na obzoru zázračně neobjeví žádné vojsko, vedené novodobou analogií krále Jana III. Sobieského, a ani spoléhání na proslulé Blanické rytíře nám zřejmě moc nepomůže. Musíme si s tím poradit sami. Jinak se začne velmi brzy psát zcela nová kapitola evropských dějin. Ještě poznámka na závěr. Vzájemné obohacování a mírová koexistence dvou tak odlišných civilizací, jako jsou blízkovýchodní a evropská (resp. islámská a křesťanská), jsou podle mě možné pouze v případě, že tyto civilizace existují vedle sebe oddělené teritoriálně, ve smyslu "tady je Krakonošovo, tady je Trautenberkovo", a budou se ve vší počestnosti navštěvovat, vyměňovat si zboží a sem-tam tolerovat nějaké menší stěhování na úrovni jedinců a rodin. Vzájemné mísení expanzí masy příslušníků jedné civilizace do prostředí druhé povede podle naprosto všech historických zkušeností k ničivému konfliktu, v němž nakonec podlehne ten slabší. Tím je zpravidla civilizace, která expanzi nedokázala zabránit. Pro Evropu dnes existují pouze dvě strategie přežití – buď segregace migrantů za striktně stanovených pravidel, prospěšná pro obě skupiny, nebo nemilosrdné zastavení jejich invaze a hledání řešení mimo Evropu. Vše ostatní je pro nás, obyvatele Evropy, kteří už dnes často žijeme v právně a eticky horším postavení, než je postavení muslimských neokolonizátorů, naprosto fatální.

MO RF: z Turecka do Sýrie jedou k teroristům kamiony se zbraněmi Téměř ve dne v noci jedou kolony kamionů se zbraněmi z Turecka do oblastí Sýrie, nacházejících se pod kontrolou teroristů z Fronty an-Nusrá a Ahrar Aš-Šam, řekl v pátek novinářům náčelník ruského Centra pro usmíření znepřátelených stran v SAR generálporučík Sergej Kuralenko. „Téměř ve dne v noci jedou z území Turecké republiky přes hranice kolony kamionů s materiálními zásobami a zbraněmi, které směřují pouze do těch oblastí, které se nacházejí pod kontrolou teroristických skupin Fronta an-Nusrá a Ahrar Aš-Šam", řekl Kuralenko. Podle jeho slov důkazy této neskrývané podpory teroristů ze strany Turecka doslova včera získala v Sýrii skupina dokumentaristů ruského televizního kanálu RT.

Výstavba plánované trasy metra D z Pankráce do Písnice má vyjít na 39,7 miliardy Kč Výstavba plánované trasy pražského metra D v úseku z Pankráce do Depa Písnice by měla vyjít na 39,7 miliardy korun. Nejvíc peněz z rozpočtu spolkne výstavba tunelů a vestibulů, a to 21 miliard. Vyplývá to z dokumentu, který dnes projednal magistrátní dopravní výbor. Letos v létě by měl začít geologický průzkum, který potrvá asi rok. Kromě úseku z Pankráce do Písnice má vést metro D také z Pankráce na náměstí Míru. Trasa má odlehčit lince C a propojit sídliště na jihu Prahy s centrem. Z celkové sumy budou vlaky a řídící systém stát 6,5 miliardy. Depa a parkoviště vyjdou na 5,7 miliardy korun a další peníze bude nutné vydat například na výkupy pozemků a povrchové části stanic. Kvůli výkupu pozemků chtějí dopravní podnik (DPP) a hlavní město založit společný podnik s developerem. Vítězem tendru byla firma Penta Investments. DPP podle generálního ředitele Martina Gillara není sám schopen pozemky vykoupit. Vlastníci žádají mnohem vyšší částky, než na kolik je ocenily posudky DPP. Zároveň chtějí kompenzaci za roky, kdy na území byla dána stavební uzávěra. Společný podnik by s výkupem podle Gillara neměl mít problém. DPP se potřebuje domluvit s vlastníky 451 z celkově nutných 655 pozemků. Ze společného podniku by byla vyjmuta území u stanic Nádraží Krč a Nemocnice Krč. "Je to z toho důvodu, že majetkově vlastníky, kteří mají pozemky prodat nebo poskytnout práva k pozemkům, zastupuje jeden subjekt a s tímto subjektem v tuto chvíli jedná hlavní město za účasti DPP a Prahy 4. Předpokládám velmi optimisticky dohody s vlastníky v druhém, respektive třetím kvartálu 2018," řekl Gillar. Letos v létě by měl začít geologický průzkum pro první plánovaný úsek mezi Pankrácí a Novými Dvory. "Zhruba v červnu, v červenci bychom začali se samotnými pracemi. Ty by končily v zhruba srpnu 2019," řekl na jednání výboru Gillar. Průzkum se uskuteční na čtyřech místech a vyjde asi na jednu miliardu korun. Na nové lince budou jezdit vlaky bez řidiče. V první fázi má vzniknout úsek Pankrác - Olbrachtova. Následně bude stavba prodloužena do plánované zastávky Nové Dvory a pak do konečné Depo Písnice. Následovat má úsek z Pankráce na náměstí Míru. Kam povede odtud, zatím není rozhodnuto. Podle jedné varianty má vést na náměstí Republiky, podle další na Žižkov a do Vysočan.

Stáhněte si aplikaci, která vám umožní vidět neviditelné bezdrátové signály všude kolem vás Nová aplikace je určena pro všechny zvídavé osoby, kteří chtějí vidět neviditelné signály wi-fi sítě, které je obklopují. Architecture of Radio je nová aplikace vytvořená Richardem Vijgenem, který využívá data z miliónu jiných sítí tak, aby získal ucelený obraz jinak neviditelné aktivity bezdrátových signálů. Až dosud nebyly tyto bezdrátové signály z telefonů a počítačů vidět. Ale tato nová aplikace na telefony i tablety vám umožní vidět wi-fi signál pomocí vaší GPS polohy. Je k dispozici na iPhone a iPad, pro Android platformu bude k dispozici nejspíše v průběhu roku 2016. The Daily Mail informují: Aplikace dokáže vykreslit hustotu okolních digitálních signálů, jako jsou rádiové vlny, které existují mimo spektrum viditelnosti pro lidské oči, v 3D pohybujícím grafu. Aplikace tedy skrývá objekty nám viditelný a odhaluje naopak neviditelné signály. Tak se dostáváme do interakce s dalšími zařízeními v naší blízkosti. Různé zdroje jsou označovány malými bílými tvary, které zčervenají, pokud se zařízení pohybuje nad nimi. Wi-fi router je označován malým trojúhelníčkem, zdroje telefonního signálu jsou označovány pomocí tenkého vysokého hrotu. Satelity na obloze jsou ztvárněny jako kostičky a další drobné body vytvářejí mnoho útvarů koule a další linie jinak neviditelných signálů. Každý zdroj signálu je pečlivě pojmenován a rozlišen bílou, zelenou nebo modrou barvou podle svého účelu, ať už jde o funkci komunikace, pozorování nebo navigace apod. Architecture of Radio uvedli: Aplikace na iPad specifikuje jednotlivé sítě tím, že zobrazuje jednotlivé síť tak, že obrátí povahu infosphere - skryje viditelné a odhalí signály jinak neviditelné. Uživatel tak může vidět technologický svět, který je v interakci s našimi zařízeními. Aplikace umožňuje vizualizaci dat, která je založena na zobrazování volných globálních dat signálových zdrojů, wi-fi a satelitů. V závislosti na GPS poloze uživatele aplikace zobrazuje 360 stupňů vizualizovaného obrazu signálu, který se kolem něj vyskytuje. Datová knihovna aplikace obsahuje téměř 7 miliónů mobilních operátorů a asi 19 miliónů wi-fi routerů a také stovky satelitních zařízení. Cílem tvůrce této aplikace je, aby lidé měli přístup do této infrastruktury signálu. Zdroj: bodymindsoulspirit.com

Na Krymu zkritizovali novou rezoluci Ukrajiny Krymský vicepremiér Dmitrij Polonskij v rozhovoru pro RT okomentoval obnovený návrh rezoluce o lidských právech na poloostrově předložený Kyjevem v OSN. Konkrétně zkritizoval požadavek Ukrajiny na zrušení zákazu „Medžlisu krymsko-tatarského národu" a zdůraznil, že v Ruské federaci je tato organizace považována za extrémistickou. Podle Polonského by se stejným principem mohl Kyjev dožadovat uznání IS a jiných teroristických skupin. Vicepremiér také poznamenal, že jsou stížnosti ohledně zabezpečení vzdělání na poloostrově v ukrajinském a krymsko-tatarském jazyce bezdůvodné, protože rodiče krymských školáků mohou samostatně vybírat jazyk bez jakékoli diskriminace. „A jestli existuje přání obyvatel Krymu učit se v tom nebo v jiném jazyce, to je jinou otázka. Proto jestli někdo tvrdí opak, tak jednoduše nestydatě lže a jasně se honí za nějakými politickými cíli," dodal.

Hovno, Babiši. Martinu Fendrychovi už došla trpělivost, pokud jde o Ondráčka Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) a místopředseda Sněmovny Petr Fiala (ODS) si v pondělních Událostech, komentářích České televize vjeli do vlasů. Když to viděl komentátor serveru Aktuálně.cz Martin Fendrych, pořádně se rozčílil. A nebyl sám. Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček před listopadem 1989 stál s obuškem v ruce proti lidem toužících po svobodě a hájil tehdejší komunistický režim. Sám přiznal, že demonstranty i bil. Tentýž muž je dnes předsedou sněmovní Komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Pro řadu Čechů, Moravanů a Slezanů je Ondráčkovo zvolení zcela nepředstavitelné. Debata v Sněmovně, která zvolení Ondráčka předcházela, ukázala, že Ondráčka do funkce zvolilo hnutí ANO, poslanci hnutí SPD Tomia Okamury a KSČM. Volba je sice tajná, ale diskuse, která volbě předcházela, naznačila, jak to dopadne. Předseda ODS Petr Fiala obvinil hnutí ANO, že právě jeho poslanci přispěli svou „troškou“ k většině, která Ondráčka zvolila. Radek Vondráček se bránil, že Ondráček musel být zvolen, pokud by do práce přišli všichni poslanci opozice. Dodal ještě, že hnutí, teď plánuje Ondráčka z funkce odvolat, což si zase chtějí nechat vysvětlit komunisté, kteří s hnutím ANO a SPD tvoří většinu, která navolila orgány Sněmovny. Vondráček má za to, že Ondráčka bude snazší odvolat, pokud na svém počínání v lednu 1989 nevidí nic špatného. Fiala se však do této debatní uličky nenechal zatáhnout. Fakticky je to tak, že část poslanců hnutí ANO a SPD zvolili Zdeňka Ondráčka do funkce. Martin Fendrych dal Fialovi za pravdu. „Když poslouchám želé Vondráčka (předseda PSP za ANO), je mi mdlo. Obviňuje opozici z volby Ondráčka? Hovno. Je to dílo ANO a Babiše,“ vypálil Fenddrych na sociální síti Twitter. V komentáři na serveru Aktuálně.cz dodal, že premiér v demisi Andrej Babiš má své poslance na vodítku. „On má ANO, svou stranu ovládá (za vydatné pomoci dalšího trestně stíhaného poslance Jaroslava Faltýnka), není pochyb. Příklad: Místopředseda Sněmovny, když byl zvolen Tomio Okamura. Ministr spravedlnosti Pelikán (ANO) o SPD říká, že je to fašistická strana, předseda Ústavního soudu Rychetský říká, že Okamura zaujímá neonacistické postoje, ale ANO na povel Babiše takového člověka v klidu zvolí. Neslyšeli jsme žádný anoistický protest,“ napsal Fendrych. Právě Babišovi můžeme podle komentátora poděkovat za to, že je Ondráček v čele komise pro kontrolu GIBS. Premiér v demisi však zřejmě nepočítal s tím, že jak velké protesty tím vyvolá. Když to předseda vlády viděl, začal couvat a oznámil, že se bude zasazovat o odvolání Ondráčka z funkce. Nezapomněl hodit vinu na opoziční poslance, kteří nepřišli do práce v plném počtu a údajně tím umožnili zvolení Ondráčka. Jen zapomněl dodat, že právě neformální koalice ANO, KSČM a SPD má jasnou většinu ve Sněmovně. Pár slov na sociální síti Facebook přidala také někdejší poslankyně za ODS Kateřina Dostálová, která ocenila vystoupení Petra Fialy. O to víc ji však vyděsilo, že Radek Vondráček pravil, že post předsedy sněmovní komise pro kontrolu GIBS, podle dohod, dá znovu komunistům. „Ten vůl se přiznal zcela otevřeně, že to místo zase dostane komanč. Takže Sašo Černý, ty odborníku na bezpečnost, běž si vyleštit boty. Tohle přece příčetnej politik nikdy nemůže říct nahlas. Vadí mi, že jsme v rukou takových amatérů,“ rozčílila se bývalá poslankyně ODS.

Musíme zavést povinnou vojenskou službu a umět se bránit. A integrovat jen křesťany, burcuje Jiří Čunek ROZHOVOR V České republice musíme zcela jednoznačně zavést povinnou vojenskou službu. I to si myslí starosta Vsetína a někdejší místopředseda vlády Jiří Čunek (KDU-ČSL), který viní Evropskou unii, že v migraci nerozpoznala včas nebezpečí a že se na ni nepřipravila. Možnost integrace vidí jen u křesťanských uprchlíků. U ostatních jsou podle bývalého exministra kulturně-náboženské rozdíly příliš velké. Jak hodnotíte současný přístup Evropské unie k uprchlické krizi? Jsem přesvědčen, že řešíme jen následky a chyba Evropské unie byla v tom, že nerozpoznala nebezpečí včas. Zatímco rostly obavy z vlny, která se evidentně blížila, evropské elity z klidu nakonec vyvedla až realita. Jsem stále přesvědčen, že Evropská unie a světové společenství mají prostředky na to, aby vytvořily podmínky v místech, kde migranti žijí, pro to, aby tam přestal teror a násilí. Situace se musí řešit tam, a ne v Evropě. Kroky, které teď Evropská unie přijímá, jsou možná správné, ale je to pozdě, stále nejsou dostatečné a neřeší základní problém v zemích, odkud sem lidé utíkají. A co dohoda s Tureckem a způsob přerozdělování uprchlíků? Jsem přesvědčen, že především křesťané ze Sýrie by přijati být mohli. Civilizační šok z přechodu do Evropy se dá zvládnout, ale kulturně-náboženské rozdíly ne. Syrští křesťané by tedy mohli do Evropy přicházet, navíc jich není tolik. Nejvíc ohrožení jsou totiž křesťané v muslimských zemích a jejich přijetí by ani nenastolilo otázku kvót. Jaké nebezpečí představují lidé, kteří přišli s migrační vlnou loni do Evropy bez identifikace? To je velké riziko. Jak je vidět, Evropa si neumí poradit ani s těmi z jiných kultur, kteří tady žijí dlouhodobě, natož s těmi, kdo přicházejí nově a o kterých není žádná evidence. Opět pouze opožděně hasíme požár. Nyní musí návratová politika být daleko striktnější, lidé bez dokladů by měli být prověřeni, a pokud bude nějaká nejasnost, měli by být vráceni. Teroristé mívají zázemí v evropských ghettech, kde mají poměrně vhodné podmínky pro přípravu svých činů. Jak velký problém tyto zóny ve městech Evropy představují? Představitelé Evropské unie svou nedůsledností a skoro bych řekl lehkomyslností vytvořili velký problém a nyní se k němu staví jako k něčemu nečekanému. Dosud Evropa problém neřešila, ti lidé tady žili dlouho a ani jejich druhá generace se nesžila s většinovou populací a vyrůstala v ghettech. Francie i Německo připustily, aby si ve svých čtvrtích vytvořili téměř sub-stát a měli v něm vlastní režim, a teď se vlády diví, že začaly problémy. Problém se tedy neobjevil před dvěma třemi lety, ale vznikal po řadu let. Vnímám to podobně jako romské problémy u nás – tím, že nebyly řešeny, stávají se většími. Stejně tak se problémy s muslimskou kulturou v Evropě neřešily vůbec, jednotlivé státy to nechávaly být a tvářily se, že neexistují. Klíčový pro další migraci do Evropy je vývoj na Blízkém východě a syrský konflikt, kde nyní bylo dohodnuto částečné příměří. Může se podařit zastavení bojů a další migrace z oblasti? Podařit se to může a do řešení se musí zapojit světové společenství. Svět nemůže tolerovat vznik jakéhokoli radikálního islámského státu. Z toho, jak byl tzv. Islámský stát ustaven, je jasné, že má jediný cíl – rozšiřovat se. Příměří s ním proto není možné. Islámský stát ohrožuje i muslimy a my musíme podporovat ty umírněné muslimské státy, které proti němu bojují. Potlačení islámského radikalismu je v zájmu celého světa. V centru pozornosti jsou uprchlíci z Blízkého východu, kde probíhá syrský konflikt, problémy má ale i Ukrajina, kde je přes milion lidí, kteří přišli o své domovy a v případě zhoršení situace by se také mohli vydat na cestu do EU. Jak velké je toto riziko? Nevím, jaká je budoucnost Ukrajiny, a neumím odhadnout, jak se bude situace vyvíjet. Evropa a také Česká republika se musí zaměřit hlavně na to, aby měla vlastní populaci, rostla porodnost a podporovaly se rodiny, jinak budeme starší a starší a budeme odkázáni na imigraci. Pokud jde o případné uprchlíky z Ukrajiny, myslím ale, že díky svému křesťanskému charakteru pro nás nejsou takovým nebezpečím jako ti z islámských států. „Náš muž v NATO“, generál Petr Pavel, označil Rusko za větší bezpečnostní hrozbu než Islámský stát a také slýcháme, že Rusko je i nadále hrozbou pro Evropu. Je tomu tak? Berete vážně odhady, tvrdící, že při obsazení Pobaltí by NATO nestihlo reagovat? Či spíše hrozbu „hybridní“ války proti EU spočívající v podpoře stran a politických názorů obecně usilujících o rozpad EU a příklon jejích členských zemí k Rusku? V tuto chvíli nebezpečí od Ruska nehrozí, Rusové v sobě mají přesvědčení, že byli vždy velkým národem a chtějí jím být stále i dnes. Rovnováha tady nyní je. Problém Evropy spočívá v tom, že opouští své hodnoty a mnoho lidí je přesvědčeno, že pro bezpečnost nemusí vůbec nic dělat a že máme spojence, který nás zachrání. Dnes už víme, že to není pravda a že se musíme umět bránit i sami. V České republice například zcela jednoznačně musíme zavést povinnou vojenskou službu. Když se podíváme na Izrael, je to poloviční národ, ale získal si respekt, i když je obklopen mnohem početnějšími muslimy. Jsem přesvědčen, že pokud budeme schopni bránit sebe, své rodiny a vlast a vychovávat své děti k takovému vlastenectví, nemusíme se bát. Hrozí Evropě rozpad, když dnes sílí euroskeptické nálady a blíží se i britské referendum? Ještě před rokem bych řekl, že ano, ale dnes si myslím, že nebezpečí, které hrozí z uprchlické krize, bude Evropu držet pohromadě. Dominový efekt případného brexitu ve smyslu rozpadu Evropské unie podle mne tedy nehrozí. Jak by naše země dokázala hospodářsky obstát bez EU? Stala by se „kořistí Ruska“, jak slyšíme v podstatě pokaždé, když se o rozpadu EU mluví? Rusko, Spojené státy i každá jiná velmoc má bytostný a přirozený zájem a tím je mít ve světě co největší vliv, podstata všech velmocí je snaha být ještě větší. Jde jen o to, aby si Evropská unie i jednotlivé státy toho byly vědomy, nenechaly se nikým ukolébat, aby nedošlo ke změnám rovnováhy. Pro letošek se objevily prognózy, že se uprchlická vlna převalí i přes nás. Je to reálné a jsme na to připraveni? Zatím je vidět, že uprchlíci Českou republiku obcházejí obloukem. Pokud by Evropa nezastavila migrační proud, je jisté, že se objeví i u nás. Na velký počet, jako jsou statisíce lidí, připraveni nejsme, ale desítky zejména křesťanských uprchlíků by se zde daly integrovat.

Média: tvůrci počítačových her budou muset platit za brand Kalašnikov Tvůrci videoher budou muset platit koncernu Kalašnikov za použití jména AK-47 a AK-74, informují noviny Izvěstija. Je to spojeno s tím, že koncern na začátku listopadu dostal právo využívat tato jména jako tovární znaky v nových třídách mezinárodní klasifikace zboží a služeb (MKTU). Nyní musí s koncernem uzavírat smlouvy nejen tvůrci her, ale i filmů, hodinek, nožů, tiskovin a modelů zbraní. Experti předpokládají, že společnost učinila správné rozhodnutí: jméno brandu se využívá v mnoha počítačových hrách a může přinést značné příjmy, píší noviny. Koncern požádal o registraci továrních znaků v lednu roku 2014. Od té doby je využití jmen AK-47 a AK-74 bez odpovídající smlouvy s vlastníkem těchto znaků nezákonné, informují noviny Izvěstija.

Vyjednávání Bruselu s Tureckem dokazuje morální bankrot EU I přes tvrzení, že Turecko je zapojeno do ilegálních nákupů ropy od Daesh, s Ankarou EU stejně vede přístupové rozhovory. Tento blok tudíž zrazuje své vlastní hodnoty, řekla německá zákonodárkyně. Skutečnost, že Evropská unie výměnou za pomoc s migrační krizí vede přístupové rozhovory s Tureckem, je signálem morálního úpadku tohoto bloku, řekla německá zákonodárkyně Sevim Dagdelen v interview s RT. Brusel, aby se mu dostalo pomoci Turecka s uprchlíky, ignoruje skutečnost, že Turecko podporuje teroristickou skupinu Daesh (ISIL/Islamistický stát). A EU navíc urychluje přístup Ankary do tohoto bloku, a to uprostřed tvrzení, že Turecko od těchto teroristů nakupuje ropu. „Myslím si, že to je projevem morálního bankrotu EU. Tento bloku už ztratil své hodnoty. Proto tyto přístupové rozhovory nelze brát vážně. Přesunutím odpovědnosti za uprchlíky na takového zločince, jako je Erdogan, EU ztratila tvář. To Erdogan je především za tu uprchlickou krizi odpovědný,“ řekla. Podle této političky EU straněním Erdoganovi zradila všechno, co symbolizovalo evropské hodnoty. Avšak hrozba terorismu v Evropě není spojena s rostoucím počtem uprchlíků, zdůraznila Dagdelen. „Hlavním důvodem za rostoucí hrozbou terorismu je bombardování Libye, Iráku a Afghánistánu během posledních 15 let. To bylo zaměřeno na boj s terorismem, ale terorismus to nakonec jen zintenzivnilo. Teď v důsledku toho je teroristická hrozba i v Evropě,“ vysvětlovala. To není o uprchlících, dodala tato zákonodárkyně. Podle ní se budou teroristé těžko plavit do Evropy v člunu přes Středozemní moře, když mohou přiletět business třídou. Dagdelen zdůraznila, že to země podporující islamisty jsou odpovědné za uprchlickou krizi. „Navštívila jsem uprchlický tábor v Libanonu. Lidé mi tam říkali, že uprchli ze Sýrie a z Iráku před brutálními extremisty. Není žádný důvod myslet si, že tito lidé uprchli před syrskou vládou,“ řekla. Zrovna teď Turecko může za vyhnání více než 2 000 Kurdů z jejich území. Nedávno se v Egejském moři převrátil člun vezoucí kurdské uprchlíky. To dokazuje, že Erdogan vede s Kurdy válku, řekla tato zákonodárkyně. „Nakonec budou muset svoji zemi opustit statisíce Kurdů. Abychom vyřešili uprchlickou krizi, tak bychom měli řešit kořeny tohoto problému,“ tvrdí Dagdelen. Kontextová reklama Sklik Mezi evropskými činiteli obavy z tureckých požadavků rostou, když Ankara na základě migrační krize usiluje o dosažení bezvízového režimu do Schengenské zóny výměnou za pomoc s omezením přílivu žadatelů o azyl do Evropy. Evropští diplomaté si však myslí, že k tomu stejně nikdy nedojde. Nejmenovaný vysoce postavený evropský činitel Financial Times řekl, že: „Tohle špatně skončí a bude to mít dopady v daleko větším rozsahu než je jen dohoda o migraci.“ Ale evropští politici jsou připraveni před zněním těchto ustanovení nakonec ucuknout. Francouzský president Francois Hollande si hlídá pravici v této zemi a bývalý president Nicolas Sarkozy řekl, že rozhodně neschvaluje odstranění víz pro Turky. Rostoucí obavy jsou rovněž zřejmě v Evropském parlamentu, který by musel jakékoliv rozhodnutí o vízech schválit. Manfred Weber, vůdce centro-pravicového bloku Evropských lidových stran, tj. největšího v tomto parlamentu, řekl FT, že pro liberalizaci víz existují „značné překážky“ včetně problémů s tureckým statutem „bezpečné země“, s jejími standardy sběru dat a justiční spolupráce. Brusel trvá na tom, že Turecko musí splnit 72 kritérií v rozsahu od technických až po citlivé politické záležitosti jako přepsání teroristických zákonů a uznání kyperské vlády v Nikósii. „Představa, že Turecko liberalizaci víz dostane jako pozornost podniku, to je fór. Není to tak jednoduché, jak si to představují,“ řekl zdroj FT. Kdyby ale Turecko ta kritéria splnilo, byl by Brusel v pasti, řekl bývalý velvyslanec EU v Turecku Marc Pierini. „Nevidím možnost, že by Francie tuto dohodu letos přijala, když volby jsou tak blízko,“ řekl. „Ani minutu jsem nevěřil, že by země EU chtěly pokrok na všech těchto frontách.“ Zdroj: iw.com

Medvěd Brady a ulička hanby pro skutečné hrdiny. Zneužíváte holocaust, rozčílil se komentátor na partu ze Staromáku Komentátor Daniel Kaiser se ve svém názorovém sloupku na serveru Echo24.cz vyjádřil k uplynulému státnímu svátku 28. října. Vrátil se i k informaci, kterou server přinesl hned ve sváteční večer, že se na Hradě vytvořila jakási ulička hanby. „Několik desítek, možná stovka demonstrantů z davu, který to sem z města přišel vytmavit prezidentu Zemanovi, volalo na odcházející hosty různá doporučení a skandovalo, například ‚Miloše do koše‘ nebo ‚Hanba, hanba‘,“ uvedl Kaiser. Heslo Miloše do koše podle něj demokrat přežije, heslo druhé Hanba, hanba však bylo podle jeho názoru skandální. „Je trochu zvláštní, pokud mnoha lidem nedochází, že k účastníkům oslav založení republiky přistupovat takto en bloc je na úrovni, řekněme, anarchistů ve Vídni, když před budovou, v níž se koná ples města, útočí na hosty hromadně jako na kapitalistické svině, případně fašisty. Ale dobře, představme si, že mezi vycházejícími mohli být vyznamenaní nebo (v případě, že se vyznamenání udílela in memoriam) jejich potomci,“ poukazuje Kaiser. Pozastavil se například nad tím, proč by se měl cítit provinile třeba generál Jaroslav Klemeš, který z rukou prezidenta převzal Řád bílého lva. „Klemeš je poslední žijící ‚anglický‘ parašutista, jehož otce mimochodem mezitím, co on v Británii trénoval na seskok do protektorátu, tady zastřelili za pomoc Židům. A nebyl to jen Klemeš, kdo si na Hrad přišel pro ocenění své odvahy patrně na sklonku života a kdo má právo cítit uspokojení, že tento stát, jemuž on nebo ona, případně jeho/její rodina tolik obětovali, si na ně přece jen vzpomněl,“ uvedl Kaiser. Původní text ZDE. Následně se tak obrátil k nevyznamenanému Jiřímu Bradymu, který své ocenění nezískal údajně proto, že se jeho synovec, ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) sešel s dalajlámou. „V člověku od minulé neděle v přímé úměře s tím. , jak den po dni tahali Bradyho jako cvičeného medvěda z předávání ocenění a čestných doktorátů do televize a na Staroměstské náměstí, rostl zvláštní pocit, že se tu zneužívá historie, druhá světová válka a holocaust a že se to používá k něčemu daleko profánnějšímu, než je připomínka hrůz minulého století,“ poznamenal Kaiser se slovy, že umanutost mnohých mohla vyvolat dojem, že Brady je nejvýznamnější, nebo poslední oběť či aktér druhé světové války. Kaiser následně vyjmenoval další neoceněné, namátkou Evžena Plocka, jenž se upálil na protest proti sovětské okupaci, křesťanského aktivistu Jaroslava Vrbenského či palubního inženýra Jaroslava Hofrichtera. „A nejsou jen muži a ženy ze seznamů schválených sněmovnou, senátem, popřípadě vládou. Ještě v roce 2016, ač je to k nevíře, žijí desítky přímých účastníků druhého odboje. Asi na drtivou většinu z nich si s nějakou milou poctou za posledních 25 let někdo vzpomněl, nicméně privilegium státního vyznamenání z rukou prezidenta republiky se logicky dostane jen menší, zřejmě minimální části z nich. Zemřou bez pozvánky na Pražský hrad,“ dodal se slovy, že tito pamětníci však mají ke státním vyznamenáním a večerům jiný postoj, než se v posledních dnech ustálil jako standard ve veřejném prostoru. „Respektovali a respektují na Pražském hradě nikoliv pouze osobně Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, ale skrze jeho hlavu český stát, jenž pro ně evidentně pořád cosi znamená. Už jen kvůli těmto lidem by bylo lepší příště státní svátky a památné dny z politického boje vynechat,“ zakončil.

Zasvěcený Jan Schneider, disident a zpravodajec: Hlavní hrdina roku 1989 byl Gorbačov. Ale proroci vždycky dopadají špatně Analytik Jan Schneider se v České televizi vyjádřil ke světovým změnám v roce 1989. Má za to, že skutečným hrdinou tohoto období byl sovětský vůdce Michail Gorbačov. Měli bychom prý jít na dřeň tématu a odideologizovat to. „Lítá kolem toho dost ideologie,“ varoval Schneider. Hodně se u nás mluví o roli tehdejšího prezidenta Ronalda Reagana, který skrze program Hvězdných válek uzbrojil Sovětský svaz. Otázkou ovšem je, nakolik si už tehdy musely půjčovat Spojené státy od Číny, naznačil Schneider. „Nebýt Gorbačova, nic takového by se nestalo. Já vycházím z toho, co říkal Jack F. Matlock Jr., tehdejší velvyslanec v Moskvě. Ten řekl, že Ronald Reagan zakazoval mluvit o tom, že byl uzbrojen Sovětský svaz, aby otupil ošemetný pocit vítězství ve studené válce,“ zaznělo z úst analytika. „Ale lítá kolem toho dost ideologie, je dobré vzít to na dřeň a zamýšlet se nad těmi ekonomickými toky,“ doplnil Schneider. Sám se nepovažuje za žádného příznivce konspiračních teorií. „Mě zajímá konspirační praxe, ... protože těch proudů, které tady zvítězily, bylo víc,“ zdůraznil. Nemluvě o tom, že Západ, do kterého jsme vstupovali, byl jiný na rozdíl od Západu, který jsme si vysnili. „Velkým hříchem dějinného režimu bylo, že nás nepouštěl ven, takže jsme ten cíl měli tak trochu v mlhách,“ podotkl Schneider. Ve vysílání také velmi zdůraznil roli Michaila Gorbačova. „To není údajný hrdina, to je skutečný hrdina. Přitom už od dob Starého zákona platí, že proroci dopadají špatně, což do značné míry platí i o panu Gorbačovovi. Jeho hlavní role přitom spočívala v tom, že jako nejmocnější muž SSSR nebude zasahovat do dění v sovětských satelitech.

Mužik s kulometem a v uniformě bez označení nás ráno neprobudí. Nebojte. Max Kašparů o hrozbě z Východu, okoukaném dalajlámovi i poruše trávení Zemanových odpůrců ROZHOVOR Spisovatel, lékař, pedagog a řeckokatolický kněz Jaroslav Maxmilián Kašparů je přesvědčen, že jako součást Evropské unie a člen NATO bychom měli mít odvahu politicky a ekonomicky jednat s celým světem. I západní země, které nám jsou dávány za vzor, čile jednají a hospodaří se svými ideovými protivníky. K často zmiňovaným obavám z Ruska říká, že pokud mezi našimi zeměmi leží ještě Slovensko a Ukrajina, nemusíme se bát, že nás jednoho rána probudí mužik s kulometem a v uniformě bez patřičného označení. Považujete to, co se v posledních týdnech v zemi odehrává, za problém přifouknutý médii, nebo opravdu dochází k tomu, že je u nás v ohrožení jak demokracie, tak příslušnost k Západu? A čím se to ohrožení podle Vás nejvíce projevuje? Je pravda, že média vždy a všude ovlivňují myšlení těch, ke kterým hovoří. Velikou konkurencí jsou jim v současnosti sociální sítě, které fungují jako soukromé sdělovací prostředky. Připočtěme k tomu i to, že žijeme v době tzv. „postfaktické“, kdy většinu lidí už nezajímají fakta o událostech, ale emoce s událostmi spojené. A s těmi manipuluje především sociální síť. Trochu si za to mohou i oficiální média, občas si svoji konkurenci pěstují. Přesto se nedomnívám, že by nám hrozila ztráta příslušnosti k Západu. V žádném případě tradicí, zeměpisně nebo kulturně. Pokud jde o příklon k Východu, tak by k tomu muselo dojít ve sféře ekonomické a politické. Toto směrování je vyčítáno prezidentu Zemanovi. Pokud by to mohl zařídit, tak za předpokladu, že by obě komory parlamentu i vláda byly v hlubokém bezvědomí. Myslím si, že se prezidentovi přisuzují schopnosti, které nemá. Aktuálně je sice na pořadu dne volba prezidenta, ale více pozornosti by si zasluhovala příští volba Parlamentu. Ten má, co do zahraniční politiky a hospodářství, větší pravomoci než hlava státu. A pokud jde o ohrožení demokracie? Tak ta je ohrožena vždy a všude na světě. To ohrožení demokracie má souviset i s naším údajným příklonem k Ruské federaci a Čínské lidové republice. Jsou vřelejší a vstřícnější vztahy k nim známkou toho, že směřujeme politicky na Východ? Jaké by tedy měly být, abychom nevzbuzovali dojem, že se před velmocemi hrbíme, ale zároveň abychom nezpřetrhali výhodné ekonomické vazby? Mám na nočním stolku atlas a kalendář. Každé ráno, když se probudím, podívám se, kde žiji a kdy žiji. Proto mne až do večera nemůže vůbec nic nepřekvapit. Pokud žijeme v této době, v západní Evropě a jako součást Unie, potažmo jako člen Severoatlantické aliance, měli bychom být sebevědomí a mít dvojnásobnou odvahu politicky a ekonomicky jednat s celým světem. Jsou nám dávány za vzor západní země. Ale i ony čile jednají a hospodaří se svými ideovými protivníky. Pokud mezi naší zemí a Ruskem leží ještě Slovensko a Ukrajina, nebojme se, že nás jednoho rána probudí mužik s kulometem a v uniformě bez patřičného označení. Byla návštěva dalajlámy v Praze podle Vás něčím tak významným, co stálo za roztržku mezi vládními stranami ČSSD a KDU-ČSL a spor, zda se s ním ministr kultury mohl, či neměl scházet oficiálně, ale i za následné prohlášení ústavních činitelů k Číně? Je duchovní vůdce Tibeťanů i s vědomím toho, že o sobě říká, že je marxistou, pro nás v něčem inspirací? Domnívám se, že pobyty dalajlámy v Praze už dneska ničím zvláště významným a inspirativním nejsou. Doba, kdy jeho návštěvy ve společenství s panem prezidentem Havlem měly velký smysl, především duchovní a kulturní, už jsou pryč. Dalajláma je pro většinu obyvatel naší země okoukaný a jeho projevy studuje jen malý okruh zájemců. Fórum 2000 dožívá spíše silou chtění než silou potřebnosti. Budí snad právě proto dalajlámova návštěva dojem, že byl využit až zneužit k nějakému předem připravenému politickému cíli? Pokud ano, je to vůči této duchovní osobě silně nefér. A jestli ve vládě dělá levice, co neví pravice, nemyslím tím terminologii politickou, tak téhle zemi to určitě neprospívá. Co podle Vašeho názoru nejvíc ovlivnilo nepříznivý dojem z oslav k 98. výročí vzniku Československa, které byly provázeny hádkami a urážkami, ať už v souvislosti s návštěvou dalajlámy, prohlášením nejvyšších ústavních činitelů, nevyznamenáním kanadského občana Jiřího Bradyho, slavnostním večerem na Pražském hradě nebo alternativní akcí na Staroměstském náměstí? Vždyť ono to vlastně všechno souvisí se vším. I když nejsem přítelem konspiračních teorií, mohu se domnívat, že to souvisí náhodně. Animozita vůči prezidentu Zemanovi je delšího data. Pokud se mu vyčítá jeho povahový rys, kterým by měla být mstivost, můžeme členům fanklubu Karla Schwanzenberga diagnostikovat poruchu trávení. Nestrávili ještě svoji porážku z prezidentských voleb. Na druhé straně Miloš Zeman svými excesy dodává nejen fanklubu Karla Schwarzenberga další nestravitelnou potravu, ale ona se stává pomalu nestravitelnou, ba přímo nepoživatelnou také pro další obyvatele naší země i pro politiky v zahraničí. A akce vyvolávají reakce. Máte z toho pocit, že naše společnost je opravdu tak rozštěpená na příznivce a odpůrce prezidenta Miloše Zemana, jak se především v médiích neustále tvrdí? Nebo ji naopak vidíte jako vcelku sjednocenou? Co ji tedy podle Vás spojuje, nebo naopak rozděluje? A stojí ty důvody za to? Jinými slovy, na jakých hodnotách by se za současného stavu měla česká společnost spojovat, nebo naopak lámat? Společnost není rozdělena na dva tábory, na zemanovce a antizemanovce, i když z venku to tak vypadá. Miloš Zeman byl jen pojatý jako viditelná figura jejího neviditelného roztříštění. Společnost prožívá jistou formu zemětřesení a je rozdělena na více částí než jen na ony dvě zmiňované. Je roztříštěná. Počínaje už rodinami, což je velmi bolestné, a konče vládou. Je jako puzzle, které čekají na nové sestavení. Otázkou zůstává, kdo se toho ujme. Pokud by se měla společnost sjednotit, musí pro ni existovat společný cíl. Ona hodnota, která dává každému snažení svůj smysl. Tak jako před sedmadvaceti lety, kdy cílem bylo svrhnout komunistickou diktaturu. Miloš Zeman má sice hodně příznivců, ale existuje i velmi početná skupina lidí, o nichž se ani nedá říci, že by to byli jeho odpůrci, jako spíše to, že ho doslova nenávidí. Čím především si prezident takovou emoci vysloužil a může něco tu panující nenávist utlumit nebo i odstranit? Přetáhl strunu prezident, nebo jeho odpůrci? Je to podobná otázka, zda byla dříve slepice nebo vejce. Netroufám si ukázat prstem. Více než na bludný kruh, kde za jednu ránu dostanu na oplátku také jednu ránu, to vypadá na spirálu. Ty mně jednu, já tobě dvě, ty mě tři, já tobě čtyři rány… Podle mého názoru by to mohla zastavit jen změna prezidenta, protože změnu, co do počtu ran jeho protivníků, od nich nemůže nikdo očekávat. Do událostí vstoupili i umělci: Přidávají se k výzvě Vojtěcha Dyka a Jiřího Bartošky k občanskému neklidu, divadla „se chtějí otevřít svobodnému dialogu“, Jan Kraus sezval protizemanovské umělce, aby to v jeho pořadu prezidentovi „natřeli“. Pomůže to něčemu, nebo to spíše vrazí klín mezi umělce a lidi, kteří mají rádi Zemana? Mají čeští angažovaní umělci reálnou sílu něco změnit, nebo jen zneužívají mediální prostor? Pokud se vrátíme k jedné z předchozích otázek ohledně rozdělení společnosti, mohu říci, že svým způsobem je společnost rozdělena také na velkoměstskou a venkovskou a roli v tom hrají i rozdílnosti ve vzdělání, věku, stavu a životních zkušenostech. Venkovské obyvatelstvo nadává po hospodách, ale demonstrovat do ulic nebo k volebním urnám je nikdo nevyžene. Pokud byly za totality někde předlistopadové protesty, bylo to v Praze. Za dané situace není na nás venkovany velké spolehnutí. Studenti a umělci měli a stále mají, bohudíky, citlivější radary na cizí tělesa v prostoru. I přes jejich snahu po nápravě chyb, jsou na to, z uvedených důvodů, skoro sami. Určitá část veřejnosti má za to, že tlak na prezidenta Zemana je cíleně vyvíjen neziskovými organizacemi, třeba i řízenými ze zahraničí. Jako strašák funguje jméno George Soros. Je sice pravda, že neziskový sektor, věnující se uprchlíkům a geopolitickému směřování, Zemana nenávidí, ale dá se takovým úvahám věřit? Může se stát, že v příštích týdnech přerostou protesty proti prezidentovi v nějaké násilnosti a třeba i ve střety obou táborů? Jak už jsem řekl, nejsem přítelem konspiračních teorií, ale nemohu popřít, že na jevišti tohoto světa se odehrává to, co bylo připraveno předem v jeho zákulisí. Je to svým způsobem hra mocných s bezmocnými. O tom je politika. Jak ta mezinárodní, tak ta domácí. Větší, doslova revoluční střety vedoucí k zásadním změnám nelze očekávat. Pokud se podíváme na demonstrace do zahraničí, do Itálie nebo Francie, bývají mohutné, ale po jejich skončení se mnoho nebo vůbec nic nezmění. Vlády trvají a prezidenti setrvávají. Pokud budou střety, tak snad ve formě slovní přehazované. Co se může stát 17. listopadu, na který se nyní čeká? Další akce proti Zemanovi? Již vzpomenuté násilí? Aktivizace Zemanových odpůrců? Něco na způsob 17. listopadu 2014, kdy byla Praha plná červených karet? Jinými slovy, čeká nás nejdramatičtější 17. listopad od roku 1989? Od 17. listopadu 1989 jsme prožívali řadu krizí a s tím spojených demonstrací. Vzpomeňme mimo jiné na demonstrace pod heslem „Děkujeme, odejděte“, celoplošnou demonstraci zdravotníků, demonstraci při krizi v České televizi. Stojíme nyní před daleko nebezpečnější krizí a tou je krize důvěry. Mám pocit, že dnes už nikdo nevěří nikomu. Důkazem toho je například nízká účast voličů při posledních volbách. Lidé nevolí, protože nevěří. Letošní listopad může být rušnější, ale výsledkem všech akcí budou jen následné politické úvahy a komentáře. Ať už bude 17. listopad jakýkoli, bude časem bilancování demokracie, naší cesty ke štěstí a prosperitě a úvahy, zda patříme na Západ, či na Východ. Úvahy, co v naší zemi děláme špatně či dobře. Povzneseme-li se nad „pěnu dní“, kterou jsme nyní čeřili, lze říci něco, co by u té příležitosti lidé určitě měli slyšet? Co by měli slyšet? Mají to být zase jen slova, slova, slova… jejichž obsah se stálým omíláním vyprázdnil? Místo slov bych naopak doporučil ticho. Ticho v prostoru, do kterého se ponoříme, abychom slyšeli šepoty již dávno zapomenutého, upozaděného, popřeného, zesměšněného, ale smysluplného a životodárného. A pokud jde o bilancování? Osobně se domnívám, že ony úvahy, které popisujete, jsou v našich hlavách bilancovány den co den. A 17. listopad může být už jen vystavením účtu z tohoto bilancování.

Moravané navrhují k hymně ČR přidat zmínku o zemi moravské K iniciativě za změnu české hymny se přidaly spolek Moravské srdce a dosud neregistrované Moravské zemské hnutí. Pokud je cílem návrhů, které ve středu předložil k veřejné diskusi Český olympijský výbor, i delší provedení hymny, navrhuje spolek navázat na první sloku písně Kde domov můj první slokou slavnostní moravské písně Moravo, Moravo. Podle spolku Česká republika není tvořena jen zemí českou, ale i dalšími historickými zeměmi, což je třeba v letošním výročním roce připomínat. ČTK to dnes řekl předseda spolku Pavel Dohnal. Moravské zemské hnutí úsilí o přidání druhé sloky interpretuje „jako zoufalý a k neúspěchu odsouzený pokus o oživení deformovaného a vyčpělého českého nacionalismu“. „Je to pokračování přejmenovávací mánie, na jejímž začátku stojí v roce 1969 pookupační Česká (socialistická) republika a na konci loňský zemanovský paskvil Czechia,“ uvedl dnes v tiskové zprávě za přípravný výbor hnutí Ondřej Hýsek. Moravané a Slezané při odpovědi na otázku „Kde domov můj?“ odmítají podle něj lhát, že bydlí v sousedních Čechách, navrhují přidat ke státní hymně takový text, který bude v duchu Ústavy ČR odkazovat nejen k občanům ČR v Čechách, ale i na Moravě a ve Slezsku. Hnutí dodává, že hudební podoba hymny je v nové verzi „zbytečně rozplizlá a nezřetelná“ a Škroupovo zhudebnění s Jeremiášovou úpravou jsou mnohem lepší. ČOV zveřejnil několik nahrávek variant hymny ve středu Spolek Moravské srdce svůj návrh poslal olympijskému výboru, odpověď zatím podle Dohnala nedostal. Ne všichni olympionici, reprezentanti a sportovci ale podle něj jsou pouze z Čech, jsou také z Moravy. Vybízí ČOV, ať se zeptá samotných moravských sportovců, jestli by se jim líbilo, kdyby se v hymně České republiky zpívalo i o jejich rodné Moravě, až budou stát na nejvyšším stupni, určeném pro vítěze. „Upřímně si od toho moc neslibujeme, ale je to náš příspěvek do debaty,“ řekl Dohnal. Připomněl, že i Ústava mluví o historických zemích, které tvoří Českou republiku. ČOV zveřejnil několik nahrávek variant hymny ve středu. Zkomponoval je skladatel Miloš Bok, který se pokusil naplnit záměr objednavatele, aby hymna byla sebevědomější a vlastenečtější, případně by mohla mít dvě sloky, jak tomu bylo dříve. Kontroverze vyvolaly návrhy už při tiskové konferenci, dvě ze zveřejněných variant jsou pompéznější a majestátnější, než jsou lidé dnes zvyklí. Přítomní hudební publicisté či muzikologové je označili za Bokovu skladbu na námět hymny než hymnu. Uváděli, že melodie hymny se ztrácí pod bohatou kontrapunktickou prací skladatele. Bok to odmítá.

Co to může být? Sledujte údajnou UFO bitvu kousek od tajné americké základny 51 Incident se stal 19. února, když řidič, který si „udělal krátký výlet z Las Vegas", projížděl druhým největším městem Nevady (Henderson), uvádí Daily Express. „Čekal jsem v autě, když můj kamarád šel do obchodu a všiml jsem si asi 9 až 10 jasných bodů na obloze, které vypadaly jako hvězdy, a vypadalo to, že navzájem útočí jedna na druhou," řekl očitý svědek. Očitý svědek také řekl, že viděl „několik výbuchů energie" a že incident trval jen 20 sekund. V komentářích k videu někteří uživatelé označili incident za bitvu UFO, zatímco jiní tvrdili, že to všechno není nic jiného než „odraz světel automobilů". „Kdyby používali nějaké lasery, něco by určitě zničili. Věřím v UFO, ale ne v tohle!" přidal komentář uživatel Carlos Urquides. Oblast 51 je považována za tajnou základnu amerických leteckých sil, která se nachází v testovacím a výcvikovém režimu. Kvůli tomu se v této oblasti šíří mnoho legend o UFO, včetně incidentu v Roswellu v roce 1947, když balón leteckých sil USA spadl na ranč v Novém Mexiku. Americká armáda trvala na tom, že jde jen o obyčejný meteorologický balón, zatímco ufologové v sedmdesátých letech tvrdili, že šlo o havárii jedné nebo více mimozemských kosmických lodí.

Mě už to skutečně vytáčí. Šéf Pirátů Bartoš našel souvislost mezi Clintonovou, Babišem a odpůrci Brexitu Předseda Pirátů Ivan Bartoš nechápe, jak někdo, kdo si říká demokrat, může mluvit o tom, že je demokracie přežitkem, shazovat klidně milionové skupiny lidí. „Tak vznikají nálepky typu ‚kavárna‘ a nelze se divit. Demokracie buď je, anebo není,“ sdělil na Facebooku předseda Pirátů Ivan Bartoš v den vítězství Donalda Trumpa. Ignorování nebo shazování rovného hlasu v rámci paušalizace, že můžou za to staří, může za to venkov, města, mladí, nevzdělaní, je podle něj skutečná cesta do pekel. „Tak vznikají politické elity a odtržení politiky od reálného života. Bohužel, koho je dobré a koho není dobré volit, nám už tyto elity a média standardně předkládají dopředu,“ vypozoroval. „Jedna věc mě doslova vytáčí. Jestli nás prezidentské volby v USA, libovolné volby u nás, vzestup ANO, hlasy pro komunisty či zahraniční vývoj i akce typu BREXIT mají něco naučit, tak je to respekt k demokracii a jiným lidem, kterého se i mezi řadou ‚.osobností‘, ale i mých známých často nedostává,“ uvedl Ivan Bartoš. „Nechápu, jak někdo, kdo si říká demokrat nebo liberál, může mluvit o tom, že je demokracie přežitkem, shazovat klidně milionové skupiny lidí nebo třeba ‚půlku‘ národa. Evidentně to s tím pochopením principů, které jinak zastává, nebude tak horký. Tak vznikají nálepky typu ‚kavárna‘ a nelze se divit. Demokracie buď je, anebo není,“ je přesvědčen. „Využíváme její výhody a musíme si být vědomi toho, že když polevíme, projeví se něco, s čím pak také nemusíme souhlasit. Odvolávat se na ni však pouze v momentně, kdy její uplatnění hraje do not nám, je výsměch jejím vlastním principům,“ konstatoval. Koho je dobré volit, nám elity a média předkládají dopředu „Nehledáme morální vůdce, svrchované autority ani elity, co to vědí líp než my, ale hledáme společnou řeč nebo nositele naší vůle skrze své – námi volené zástupce,“ upozornil. Ignorování nebo shazování rovného hlasu navíc v rámci paušalizace, že můžou za to staří, může za to venkov, města, mladí, nevzdělaní, je podle Bartoše skutečná cesta do pekel. „Tak vznikají politické elity a tak vzniká odtržení politiky od reálného života. Bohužel, koho je dobré a koho není dobré volit, nám už tyto elity a média standardně předkládají dopředu,“ zdůraznil. „Pokud právní rámec a nízká míra informační gramotnosti (obecně pak vzdělání) umožňuje mediální masírku, propagandu, dezinformaci, stamilionové kampaně, pojďme změnit právní rámec. Požadujme otevřená účetnictví stran, limity na kampaně, skutečně veřejnoprávní média. Informacemi bojujme proti mediokracii,“ navrhoval Ivan Bartoš. Rezignace na demokracii je dle jeho názoru rezignace na vlastní zodpovědnost za společenský vývoj nebo, a to je pravděpodobně touha politiků, kteří takto otáčejí, cesta autokratického diktování lidem, co je a co není správné. „Mesiášský komplex bych za tím primárně nehledal. Libovolné hodnoty se nedají lidem nařídit ani vtloukat do hlavy. Pokud jsme přesvědčení o své pravdě, ať už je jakákoliv, musíme přesvědčit i ostatní. Nedaří se nám to? Je to naše selhání. Nedopadlo to, jak si představujete, tak jste pro svou představu udělali málo,“ uzavřel předseda Pirátské strany.

Argentinští námořníci sdělili, jak ruský dron pomůže v pátrání po ponorce Zařízení poskytnuté Ruskem a USA umožňuje hledání zmizelé argentinské ponorky San Juan v hloubce až 6 tisíc metrů, záchranné práce jsou ale možné jen v hloubce nejvíce 600 metrů, prohlásil mluvčí argentinského vojenského námořnictva Enrique Balbi. „Dnes v noci se do operace zapojí ruský (letoun) Antonov, který přiveze elektrickou ponorku, která umožňuje hledání v hloubce až 6 tisíc metrů, ne však záchranu. Co se týče záchrany, je možná v hloubce až 600 metrů za pomoci americké ponorky," uvádí Balbiho slova televizní stanice Todo Noticias. Hloubku v zóně pátrání v oblasti hydraulické anomálie, která může být spojena se zmizelou ponorkou, odhaduje Balbi v mezích 0,2 tisíce až 1 tisíc metrů. V pátek večer podle místního času přistálo ruské transportní letadlo An-124 v argentinském Comodoru Rivadavii. Na palubě letadla jsou operátoři řízeného na dálku neobývaného podvodního přístroje Pantera Plus, hloubkoví potápěči a potápěčský lékař. Za několik dní připluje do Argentiny také oceánografická loď Jantar ruského vojenského námořnictva. 5. listopadu došlo k přerušení kontaktu s ponorkou San Juan. Plavidlo směřovalo z přístavu Ushuaia do města Mar del Plata. Na palubě bylo 44 námořníků. Zásoby kyslíku mají vydržet šest dní. Během posledního kontaktu posádka uvedla, že na palubě došlo k nehodě.

O bezpečnost čínského prezidenta se budou starat stovky policistů Několik stovek policistů se bude podílet na ochraně čínského prezidenta, který příští týden přijede na návštěvu Česka. V Praze si bezpečnostní opatření vyžádají omezení v silniční dopravě, městské hromadné dopravě nebo budou uzavřeny některé lokality, veřejná prostranství či památky zejména v centru metropole. ČTK to dnes oznámili mluvčí policejního prezidia a pražské policie. Čínský prezident Si Ťin-pchinga tuzemsko navštíví od 28. do 30. března. Půjde o první návštěvu čínského prezidenta v Česku i v bývalém Československu. Hlavním výsledkem návštěvy má být společné prohlášení k ustavení strategického partnerství mezi Českem a Čínou. Připravuje se také podpis několika memorand o spolupráci v oblasti investic, financí, letectví nebo zdravotnictví. Podle mluvčího policejního prezidia Jozefa Bocána česká policie poskytuje ochranu zahraničním návštěvám standardně. Před příjezdem vyhodnocuje bezpečnostní situaci v tuzemsku i ve světě a spolupracuje se zahraničními partnery. "Zjištěným poznatkům přizpůsobujeme nastavená bezpečnostní opatření, která však nelze příliš konkretizovat z taktických důvodů," uvedl Bocán. Podle něj se na bezpečnosti budou podílet stovky policistů ze speciálních, celorepublikových i krajských útvarů. Pražská police nechce z taktických důvodů zveřejňovat konkrétní informace o plánovaných omezeních a uzavírkách, které se plánují. "Řidičům v této souvislosti policisté doporučují, aby pozorně sledovali aktuální informace k dopravě na informačních portálech a světelných informačních tabulích vybraných páteřních komunikací," uvedla policejní mluvčí Andrea Zoulová. Podle Bocána mohou přijít krátkodobá dopravní omezení na trasách, kudy bude projíždět kolona s čínským prezidentem. "Tato omezení však zcela jistě nezpůsobí zásadní dopravní komplikace," dodal Bocán. Při zahájení návštěvy se bezpečnostní opatření dotknou také Středočeského kraje, protože čínský prezident vyrazí na zámek v Lánech na Kladensku. Uzavřen kvůli tomu bude zámecký park a několik přilehlých ulic.

Média: Syrská opozice útočí na město Al Bab Opoziční Svobodná syrská armáda (SSA) přešla v průběhu operace Štít Eufratu do protiofenzívy na město Al Bab na severu země. V neděli o tom informovala agentura Anadolu s odvoláním na vojenské zdroje. Turecký prezident Tayyip Erdogan už dříve prohlásil, že cílem SSA, která útočí na teroristickou frontu Islámský stát (IS, v Rusku zakázaný) je obsazení Al Babu, aby mohli být bojovníci IS zatlačeni ještě dál na jih Sýrie. Jak zdůrazňuje agentura, v současné době se oddíly SSA nacházejí dva kilometry od města. Současně oznámila v pondělí libanonská televizní stanice Al Majadín, že syrská vládní armáda podporovaná spojeneckými silami značně rozšířila pásmo své kontroly severovýchodně od Aleppa a vytváří tak prostor pro útok na město Al Bab.

Proč Facebook doopravdy chce, abychom používali nové smajlíkové reakce? Jako obvykle přišel Facebook s dalším jejich vylepšením - jde o emotikony reakcí na dané příspěvky. Mnoho lidí chtělo více možností k tomu, jak se vyjádřit k příspěvkům. Ovšem nikdo z nás však netuší, že Facebook tyto smajlíky využívá jako nástroj sociálního inženýrství! Facebook potvrdil, že budou při využívání nových smajlíků shromažďovat získaná data, aby se dozvěděli, co se jejich uživatelům líbí a co ne. Také získají data o nejnovějších sporech apod., tedy zda se vám více líbí Donald Trump nebo souhlasíte spíše s Bernie Sanders nebo se politice nevěnujete a zajímáte se spíše o eko bydlení v souvislosti s ochranou životního prostředí? To vše o vás Facebook získává. Facebook o vás ví mnoho věcí a používá je. Ukazuje vám jen to, co si myslí, že vás zajímá a chcete vidět, hlásil Mic. Přestože Facebook častokrát již zpochybnil podezření, že by využíval své časté aktualizace ve prospěch psycho-sociálního experimentu, který byl znám a zkoumám ve studii z roku 2014 zveřejněné v Proceedings of the national Academy of Sciences. Uživatelé Facebooku se tak stali nevědomky sociální studie jako laboratorní krysy. A tak nové reakční smajlíky vzbuzují opět podezření, že Facebook pokračuje ve svých sociálních studiích. Kontextová reklama Sklik Pokud je cílem Facebooku měnit své chování podle chování a zájmů uživatelů stejně, jako to dělají tabákové firmy, které potřebují chemii mozku lidí při výběru přísad do cigaret, pak jsou součástí sociologického průmyslu, který stojí především na reakcích lidí. Facebook tak soutěží s Twitterem a Snapchatem a potřebuje ještě lepší algoritmy, aby se dostali do vašeho soukromí a tomu přizpůsobovali facebookové stránky pod vaším přihlášením. Ať už věříte nebo ne, Facebook je svým způsobem obchodní společností a vy jste jejím zákazníkem. A dá se tedy říci, že jednotlivé reakce uživatelů jsou jakousi zpětnou vazbou v pomoci pro zlepšování facebookového prostředí. Bohužel - s uživatelskou platformou o více než 1,28 miliardy uživatelů Facebook může nakládat s citlivými údaji, které by jinak zůstaly skryty. Jinými slovy Facebook není sám o sobě jediný mechanismus, který se zajímá. Umělci, nezávislá média, vlastníci malých podniků, různé neziskové organizace a další spoléhají na rozmanitost sociálních stránek, které mohou oslovit lidi, kteří se nedostanou na klasické webové stránky, prostřednictvím aktivních účtů na Facebooku. Ti méně optimističtí mohou považovat sociální inženýrství, tedy facebookové šílenství, jako možnost Marka Zuckerbergera mít možnost nakládat s miliardami informací po svém prostřednictvím dohody a všeobecných podmínek stránek. Stejně jako nevinně vyhlížející smajlíky pro reakci na dané příspěvky mohou také další aktualizace být skrytě formou sociálního výzkumu. Ačkoli Mic uveřejnil, že jednotlivé emotikony jsou konkrétnějšími, Facebook s nimi stále počítá jako s aktualizací tlačítka To se mi líbí, které by se však mohly ještě v budoucnu změnit. Pokud nechcete být součástí tohoto facebookovského sociálního výzkumu, pak můžete tuto záležitost vyřešit jednoduše: nedávat žádnou z emotikon k jednotlivým příspěvkům. Claire Bernish Zdroj: theantimedia.org

Milan Knížák: Hercům nevěřím, vždy nás zradili. Sjednotí nás až obrovská invaze K umělci vyhlášeným tzv. týdnům občanského neklidu se v dnešním pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus vyjádřili režisér Václav Marhoul a exředitel Národní galerie Milan Knížák. „Herci výzvami zneužívají veřejný prostor, je to nevěrohodná skupina lidí. Za totality byli všichni až na výjimky poslušní,“ řekl Knížák. „Souhlasím s tím obsahem, ale využívám možnosti říct, že se mi tolik nelíbí ta forma,“ zmínil Marhoul, který petici na obranu demokracie podepsal. Klip s Viktorem Dykem a Jiřím Bartouškou považuje za patetický. „Pod takovýmito peticemi se objevují stále stejní lidé. Zneužívají ulici k tomu, aby vyjádřili své myšlenky. Je tam hodně předvolebního boje. Celá ta věc je umělá. Tím neříkám, že zcela souhlasím s tím, co dělá druhá strana,“ podotkl k tomu Knížák s tím, že nemá petice rád. „Herci nejsou skupina lidí, kterým bych důvěřoval. Byli to lidé, kteří nás vždy zradili nějakým způsobem. Za totality hráli, co jim totalita nabízela, až na malé výjimky. Herci jsou podle mě nevěrohodná skupina lidí. Na ty se nabaluje skupina těch stejných lidí, kteří se objevují při každém protestu. A protestovat proti politice a politikům mi připadá trochu nesmyslné, protože to jsou lidé, které volíme,“ rozvášnil se Knížák. „Tak je zkrátka nevolme. Akce na náměstích mi připadají velmi povrchní,“ dodal s tím, že to považuje za zneužívání veřejného prostoru. A následně se vyjádřil negativně i k osobě Michala Horáčka, který se rozhodl kandidovat na prezidenta. „Přijde mi to směšné, i vzhledem k jeho minulosti,“ dodal. Celý pořad najdete ZDE. Marhoul poté zavzpomínal na rok 1989, kdy herci podle jeho slov neuvěřitelně pomohli tomu, co se dělo v Praze. „Například spanilými jízdami, rozvážením letáků, zvaním lidí. A i díky hercům minulý režim padnul,“ sdělil. To se však nelíbilo Knížákovi. „Už bylo všechno rozhodnuto. Už tehdy v září jsem se vsadil s jedním svým známým, že do konce roku bude konec. V osmdesátých letech všichni věděli, že to dojíždí. A všichni chtěli, aby jim bylo dobře a měli peníze,“ uvedl Knížák. Ten ve svých dalších slovech zmínil také to, že je proti přímé demokracii. „Bude více petic, bude více shromáždění,“ troufá si říct Marhoul. „Kulturně, společensky, politicky – vždy jsme byli součástí západní Evropy. Najednou se odkláníme od těch základních pilířů a začínáme směřovat činy těch jednotlivých ústavních činitelů někam na Východ, někam, kam nepatříme. K totalitním a autokratickým státům. A to je, co společnost velmi poctivě vnímá,“ zmínil Marhoul nebezpečí pro demokracii. Závěrem se Marhoul opřel do prezidenta Miloše Zemana. „Společnost za poslední dva roky neuvěřitelné zhrubla. Myslím si, že je to hodně chyba pana prezidenta Zemana. Svým křupanstvím a svými vulgárními proslovy a urážením těch oponentů vnesl do společnosti právě jako standard urážky a hrubost,“ řekl. „Sjednotí nás až vnější ohrožení. Bohužel se ho obávám. A to hodně. Nemyslím si, že to bude přímo válka, ale ta obrovská invaze, migrační vlna. Poněvadž to není jenom migrace,“ dodal Knížák.

ANO chce od Pirátů jasnější vyjádření podpory pro šéfa Sněmovny Hnutí ANO chce od Pirátů jasnější postoj k podpoře kandidáta hnutí na předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka. Místopředseda ANO Petr Vokřál před dnešní schůzkou se zástupci Pirátů uvedl, že od dřívější jasné podpory v posledních dnech Piráti podle výroků v médiích ustupují. Informovala o tom ČTK. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše rozhodne víkendové jednání sněmovního klubu. Připustil, že názor strany se mění, a to zejména poté, co na středeční kulatý stůl bez ANO organizovaný Piráty se nedostavily KSČM a SPD. „ANO má jistě deklarovanou podporu SPD a KSČM. Předneseme to na klubu, včerejší schůzka něco naznačila a uvidíme, budeme o tom jednat,“ uvedl Bartoš. Spojenectví hnutí ANO s SPD a komunisty se mu nelíbí a Piráti by se k němu neměli přidávat. Ve středu Piráti informovali Vondráčkova protikandidáta, předsedu občanských demokratů Petra Fialu, že žádost ODS o jeho podporu zváží. Na zhruba hodinové schůzce nabídne dnes ANO podle místopředsedy Jaroslava Faltýnka Pirátům předsednictví dvou sněmovních výborů. Chce také slyšet, jak si strany představují rozdělení komisí na dohled nad bezpečnostními složkami. „Slyšeli jsme požadavek, aby opozice vedla kontrolní komise. Já budu dneska chtít konkrétně slyšet výstup z včerejší schůzky, kdo by měl zájem o kterou. Pořád je ve hře petiční a kontrolní výbor,“ uvedl. Zástupci ANO a Pirátů budou jednat také o programu. Piráti došli s rozepsanými dvaceti prioritami, které chtějí porovnat s programovými návrhy vítěze sněmovních voleb.

Odborník jásá: V USA zvítězil zdravý rozum. A teď klimatickou kontrarevoluci Překladatel a historik Vítězslav Kremlík, jenž se zajímá o vliv klimatických změn na lidské dějiny, se rozepsal o republikánském vítězi amerických voleb Donaldu Trumpovi. Jeho text přinesl server NeviditelnýPes.cz. „Zdá se, že předpovědní modely politických analytiků jsou stejně ‚kvalitní‘ jako modely v klimatologii. Předpovídali, že Británie zůstane v EU. Ale přišel Brexit. Předpovídali vítězství Hillary. Ale zvítězil Donald,“ konstatuje úvodem Kremlík, který Trumpovo vítězství vnímá jako vítězství selského rozumu. „Je to vítězství ‚mlčící většiny‘ nad ideology politické korektnosti,“ dodává. Trump podle jeho slov opakovaně označil lidmi zaviněnou „katastrofickou“ změnu klimatu za „hoax“. „To samé si myslí většina obyčejných lidí. Oteplení klimatu je přece dobrá zpráva – civilizace v historii ohrožovalo naopak ochlazování,“ říká a zmiňuje i Trumpovy plány v oblasti energetiky, které prý byly pro uši klimaskeptika rajskou hudbou. „Trump je rozhodnut odstoupit od pařížské klimatické dohody z prosince 2015. A chce utnout jakékoli financování klimatických programů OSN, jako je IPCC. Proč? Nelíbí se mu ‚drakonické‘ klimatické regulace, které ‚zabíjejí‘ pracovní místa. A odsuzuje ‚totalitní‘ praktiky ministerstva životního prostředí (EPA),“ zmiňuje Kremlík. Původní text ZDE. Podle jeho slov bude mít Trump co dělat, aby napravil škody, které napáchal Obama. „Ten totiž vydal nejvíce klimatických regulací v historii (celkem asi šest stovek), které dohromady mají daňového poplatníka stát – podle výpočtů American Action Forum – asi 800 miliard dolarů! Zavřel mnoho uhelných elektráren a připravil mnoho lidí o práci. To se snad za Trumpa změní,“ doufá. A spekuluje i o nápravách chyb George Bushe I., jenž podepsal Mezinárodní úmluvu OSN o změnách klimatu. „Pokud se bojíte, zda Donald neohrozí záchranu klimatu, mohu vás uklidnit. Björn Lomborg počátkem roku 2016 v Global Policy Journal zveřejnil studii o dopadech pařížské klimatické konference. I kdyby celý svět důsledně plnil své závazky, údajné (alarmisty) očekávané oteplení o 3 °C by se tím zmenšilo ani ne o 0,2 °C za sto roků. Vyhodili bychom miliardy dolarů a na klima by to stejně nemělo prakticky vliv. A to platí i v případě, že věříte klimatologickým modelům jako Lomborg,“ dodal Kremlík se slovy, že i když Trump zlikviduje mezinárodní úmluvu o klimatu, není to důvod k obavám. „Není důvod si myslet, že zvolení Trumpa způsobí špatné počasí, krupobití nebo hurikány. Klimatické regulace dojednané v Paříži by stejně neměly na počasí ani klima žádný vliv,“ uzavřel. : Psali jsme: : : : : Proč americká média tolik tlačila voličům do hlav Clintonovou? Erik Best by jedno vysvětlení měl : : : : Miroslav Macek: Česká sněmovna by měla alespoň odhlasovat udělení nějaké té medaile paní Clintonové… : : : : Společenské rakovině neziskovek teď vyschne žíla. A ti šílení vítači, co vedou Evropu do záhuby, konečně dostanou strach. Vlastimil Tlustý vítá Donalda Trumpa : : : : Analytik Votápek: Egoistický sexista Trump způsobí strašný průšvih. Boj za lidská práva, proti globálnímu oteplování, to všechno může skončit...

Z protestů proti Trumpovi obvinili v USA Sorose Americký finančník a miliardář Geoge Soros může mít podíl na nepořádcích, které započaly v USA po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách. To řekl žurnalista Pete Hegseth v přímém přenosu během jednoho z programů Fox News. S touto informací přichází informační portál Daily Beast. Během televizní show Fox & Friends Hegseth řekl, že právě Soros, a také „jiné politické skupiny", stojí za masovými nepořádky v USA a chtějí zasít v zemi „věčnou anarchii". „Oni nejsou proameričtí liberálové. Jejich cílem je zasívat chaos po celé zemi," prohlásil žurnalista. Podobný pohled na věc vyjádřil i nově zvolený prezident Donald Trump, který zmínil, že na nepořádcích se podílejí „profesionální protestující, kteří jsou podporovaní prostřeky masových médií".

Nečekaný krok: Vladimir Putin rozkázal zahájit okamžité stažení ruského seskupení ze Sýrie Prezident RF Vladimir Putin rozkázal ministrovi obrany RF Sergeji Šojguovi, aby zahájil od úterka stažení ruského seskupení ze Sýrie, protože vytýčené úkoly byly jim splněny. „Myslím si, že úkol stanovený před Ministerstvem obrany a ozbrojenými silami byl celkem splněn, a proto rozkazuji ministrovi obrany, aby zahájil od zítřka stažení hlavní části našeho vojenského seskupení ze Syrské arabské republiky", řekl Putin na schůzce s ministry obrany a zahraničních věcí RF. Zahájení odsunu ruských sil ze Sýrie má být podle Putina "dobrým impulsem pro proces jednání syrských politických sil". "Doufám, že dnešní rozhodnutí bude dobrým signálem pro všechny strany konfliktu," uvedl ruský prezident.

Ministr Herman není křivý člověk a nelže, říká kardinál Vlk Kardinál Miloslav Vlk poskytl rozhovor internetové televizi DVTV.cz. Ještě jednou se vrátil ke kauze udělování státních vyznamenání a k případu pana Jiřího Bradyho. Jelikož v minulosti spolupracoval se současným ministrem kultury Danielem Hermanem, nemá prý sebemenší pochybnosti o tom, že člen vlády mluvil pravdu, když prozradil, že ho prezident Miloš Zeman v podstatě vydíral. Daniel Herman prý není křivý člověk. Podle kardinála Vlka je otázka, zda prezident Miloš Zeman dostatečně zvažuje, komu udělí státní vyznamenání. Narážel tady na kauzu pana Jiřího Bradyho, o které měl informace od ministra Daniela Hermana, s nímž byl v kontaktu. „Tomu, co říká ministr Herman, zcela věřím, protože vím, že to není člověk křivý a nelže,“ konstatoval pan kardinál. Celý rozhovor najdete zde. Naproti tomu prezident Miloš Zeman poškodil obraz České republiky v zahraničí, protože pan Brady žije v Kanadě a jeho případu vyznamenání – nevyznamenání z rodné země se věnovaly i zahraniční deníky – včetně New York Times. Pokud si čtenáři New York Times přečtou o České republice, že prezident neudělí státní vyznamenání člověku, který přežil holocaust, údajně kvůli nějakému domácímu politickému sporu, náš obraz v zahraničí to poškodí. Jelikož není politolog, nechtěl by Vlk příliš hodnotit, zda prezident poškozuje obraz České republiky i jinak, ale příklon Miloše Zemana k Rusku nebo k Číně může být vnímán jako poškození našeho obrazu v zahraničí. „Ve srovnání s naší dosavadní orientací, kdy jsme byli orientováni na Yápad, toto vystupuje,“ doplnil k tématu Vlk. Nechává ho přitom v klidu kritika, kterou si vysloužil u mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka. Panu kardinálovi se totiž nelíbí styl, jakým Jiří Ovčáček vykonává svou práci, takže necítí potřebu se k tomu vyjadřovat. Prozradil ovšem, že je znepokojen směřováním naší země po roce 1989, protože jsme se dostatečně nevypořádali s naší minulostí před rokem 1989. To limituje zdravý vývoj v naší společnosti. Schází nám tu prý např. společenský dialog. První český prezident Václav Havel se sice snažil o dialog a o položení nějakých morálních základů nové společnosti, ale disidenti neměli dost politického umu, aby vystavěli naši společnost na morálních základech. Místo toho se budování nové společnosti chopili „ekonomisti v čele s Václavem Klausem“.

Je za tím Kalousek! Z ODS zazněl vážný hlas ke kandidatuře Mirka Topolánka Expremiér za ODS Mirek Topolánek se rozhodl kandidovat na Pražský hrad. Nyní má pár hodin na to, aby sehnal podpisy zákonodárců. Jak píše server Aktuálně.cz, podpis předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska má jistý. Kdo jej však odmítá připojit, je člen ODS Václav Klaus mladší. „Mirek Topolánek byl nejen dobrý premiér, ale i respektovaný předseda Rady EU,“ nechal se slyšet Kalousek v souvislosti s Mirkem Topolánkem. Podle něj je dobře, že do hry vstoupil kandidát s reálnými politickými zkušenostmi. Zásadní stanovisko o podpoře Topolánka však Kalousek nechtěl sdělit. Jak však dodal, strana se o tom bude radit v rámci poslaneckého klubu. „Kdyby za mnou Mirek Topolánek přišel s žádostí o podpis, tak bych právě v zájmu toho, aby do soutěže někdo s takovými politickými zkušenostmi vstoupil, podepsal,“ zmínil pak Kalousek. Proti je však Václav Klaus mladší. „Nepatřím do party Kalousek a spol.,“ vymezil se. A v ODS není jediný, kdo Topolánkovu kandidaturu přijímá rezervovaně, kdo se však velmi ostře vymezil, je prezidentský kandidát Jiří Drahoš. Podivil se nad tím, že by Českou republiku po prezidentech Klausovi a Zemanovi měl na Hradě zachraňovat další bývalý premiér. Původní text ZDE „Fakt je, že Drahoš s Horáčkem vypadají proti Topolánkovi jak akvarijní rybičky vedle barakudy. Ale Zeman je pořád ještě něco jako Great White, i když s třemi harpunami v těle a s vylámanými zuby. Teď to teprve začíná být zajímavý,“ sdělil pak na svém facebookovém profilu europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Odhalení: Rusko boduje, lidé mu věří. EU nedokáže držet krok Think-tank Evropské hodnoty ve svém nejnovějším přehledu „kremelské informační války“ shrnuje aktuální situaci ve východní Evropě. Dá se prý říci, že v uvedeném prostoru ruská propaganda posiluje. A Evropská unie s ní nedokáže držet krok. Think-tank ve svém přehledu zmiňuje Gruzii, v jejímž informačním prostoru prý začíná být kremelská přítomnost více sofistikovaná. Vedle médií, jakožto hlavního nástroje ruské propagandy, začíná být aktivní i řada neziskových organizací a duchovenstvo. Svědčí o tom prý průzkumy veřejného mínění, v nichž roste počet lidí, kteří si myslí, že EU ohrožuje tradiční gruzínské hodnoty. Na Ukrajině se s ruskou dezinformační kampaní snaží „bojovat“, nicméně některá ukrajinská média prý používají podobné praktiky jako ta pod kontrolou Kremlu. Odpověď Ukrajiny na ruskou dezinformační kampaň je tak dle Evropských hodnot rozpačitá. Podobně rozpačitě si počíná dle think-tanku i Evropská unie, která se prý nechce zapojit do ruské informační války, a proto založila malou pracovní skupinu, která ale disponuje omezenými kapacitami, rozpočtem i mandátem. „Stratcom se komunikačně zaměřil především na svůj twitterový účet s 5872 uživateli, kteří jej sledují, to se však zdaleka nemůže vyrovnat kremelským médiím, a to i s ohledem na nízkou popularitu Twitteru u ruskojazyčného obyvatelstva,“ míní Evropské hodnoty. Na západním Balkáně, podobně jako v Gruzii, posiluje kremelská propaganda. Rusko však prý zde navíc soustřeďuje svou pozornost i na finance a aktivně kritizuje sbližování těchto zemí se Západem. Průzkumy veřejného mínění dle think-tanku dokládají, že je ve své snaze úspěšné. Evropské hodnoty jedním dechem dodávají, že EU je stále pro země západního Balkánu atraktivní. Tomu prý nasvědčuje i to, že země vyhověly požadavkům EU ve věci vydání podezřelých z válečných zločinů jugoslávských válek tribunálu v Haagu nebo že do značné míry nastoupily na cestu reforem a stíhání korupce, což je podmínkou pro zahájení přístupových rozhovorů k Evropské unii. Plné znění přehledu: Kremelská kampaň ve východní Evropě GRUZIE: Kremelská přítomnost v gruzínském informačním prostoru začíná být více sofistikovaná. Média sice zůstávají jejím hlavním nástrojem, linii Kremlu a protiunijní nálady však propaguje i řada NGOs a duchovenstvo. Podle průzkumu roste počet lidí, kteří si myslí, že EU ohrožuje tradiční gruzínské hodnoty. Klasickým příběhem ruských médií je „200 let společné historie, geografická blízkost a převážné ortodoxní vyznání,“ což je prezentováno jako argumenty, proč musí Gruzie zůstat na straně Ruské federace. UKRAJINA: Odpověď Ukrajiny i Evropské unie na ruskou dezinformační kampaň je rozpačitá. I když na Ukrajině vznikly některé úspěšné projekty jako je Stopfake.org, některá ukrajinská média však používají podobné praktiky jako ta pod kontrolou Kremlu. EU se nechce zapojit do ruské informační války, a proto založila malou pracovní skupinu, která má však pouze omezené kapacity, rozpočet i mandát. I když EU přijala ambiciózní akční plán pro strategickou komunikaci, prozatím hlavní myšlenka týmu propojit podobně smýšlející skupiny má jen omezený dopad. Stratcom se komunikačně zaměřil především na svůj twitterový účet s 5 872 uživateli, kteří jej sledují, to se však zdaleka nemůže vyrovnat kremelským médiím, a to i s ohledem na nízkou popularitu Twitteru u ruskojazyčného obyvatelstva. ZÁPADNÍ BALKÁN: Západní Balkán měl odjakživa řadu problémů, a proto se nelze divit obávám o jeho destabilizaci. Hlas Ameriky nedávno informoval o tom, že kremelská propaganda, dezinformace, NGOs a kulturní organizace posílily svou zdejší pozici. Rusko zde soustředí svou pozornost i finance a aktivně kritizuje sbližování těchto zemí se Západem. Ruský ministr Lavrov využívá akcí NATO na Balkáně v průběhu 90. let, aby rozdělil zdejší obyvatele v otázce ohledně členství v NATO. Evidentně se mu to daří. Podle nedávného průzkumu IRI si 50 % Srbů myslí, že se země vydává špatnou cestou, a pouze 46 % uvedlo, že podporují členství země v EU. Článek uvádí, že Sputnik News nedávno tvrdil, že Srbové věří Putinovi více než svým vlastním lídrům a nejraději by vstoupili do ekonomické unie s Ruskem. Russia Today tvrdila, že se západní státy snaží udělat vše proto, aby zabránily referendu o vstupu do NATO v Černé Hoře. Přes problémy, kterým EU čelí, je však stále pro země západního Balkánu atraktivní. Tomu nasvědčuje i to, že země vyhověly požadavkům EU ve věci vydání podezřelých z válečných zločinů jugoslávských válek tribunálu v Haagu nebo že do značné míry nastoupily na cestu reforem a stíhání korupce, což je podmínkou pro zahájení přístupových rozhovorů ke Společenství.

Nemoc zombie pronikla do Spojených států, říkají vědci Vědci zachytili několik případů leishmaniózy v USA – parazitního onemocnění, které nutí tělo doslova hnít zaživa a rozpadat se na části, předpokládá se, že nemoc byla do USA zavlečena z Iráku či Afghánistánu, říká článek publikovaný v magazínu Clinical Infectious Diseases. „Kromě vojáků z Iráku a Afghánistánu je leishmanióza také rozšířená mezi ekologickými turisty, kteří cestují do Cetrální a Jižní Ameriky. Kožní a sliznicová forma této nemoci vede k objevení šeredných šrámů a její vnitřní forma je smrtelně nebezpečná, a proto moderní diagnostika a správná strategie boje s touto nemocí je pro nás životně důležitá," prohlásila Naomi Aronson z Vojenské univerzity v Bethesdě (USA). Lékaři mají dvě teorie o tom, v důsledku čeho může vznikat tato epidemie — jejími iniciátory jsou streptokoky ze skupiny A, které vedou k nekrotizující fasciidě, a jednobuněční paraziti ničivky (leishmania), které jsou přenášené muškami či komáry. Příčinou jejich rozšíření je, jak si myslí vědci, to, že ozbrojenci ISIL nechávají hnít těla svých obětí přímo na ulici, což napomáhá rozmnožování mušek a mikrobů. I tato i druhá nemoc vedou k přibližně stejným důsledkům, jsou stejně smrtelné pro nositele, což nutí lékaře hledat možnosti ochrany obyvatel Blízkého východu před touto infekcí. K dnešnímu dni jsou podle hodnocení magazínu PLoS One hned několik tisíc lidí v zóně konfliktu nositeli leishmaniózy a fasciidy.

Guardian varuje: Protiruská propaganda Západu hraje do not Putinovi Pouze propagandisté a obchodníci se zbraněmi těží z pravidelných tvrzení, že vše je „zaviněno " soupeřem, píše Mark Galeotti pro The Guardian. Ačkoliv autor není v žádném případě sympatizantem Ruska nebo Putina, měli by si jeho článek přečíst všichni propagandisté, nejen ti na Západě, ale zvláště v Česku. Snaha Západu obvinit ze všech problémů Rusko, hraje do rukou Kremlu a Západ si tak prokazuje medvědí službu, píše britský deník The Guardian. Jak poznamenal Mark Galeotti, profesor Newyorské univerzity, aktuální vztahy mezi Ruskem a Západem nejsou ani zdaleka ideální. Obě strany tvrdošíjně odmítají naslouchat jeden druhému ve svých argumentech, napsal. Rusko s oblibou nazývá rusofobií každé nepřátelské prohlášení západních politiků na svoji adresu. Někdy se to týká nepřátelských prohlášení, jako je například pravidelné naléhání ze strany vrchního velitele NATO v Evropě generála Phillipa Breedlove varujícího před existenciální hrozbou ruského medvěda. V posledních letech pod chápání takové koncepce spadají i divadlo nebo dětské knihy. Například v loňském roce ruské ministerstvo kultury obvinilo divadelní festival „Zlatá maska" z podpory „produkce s prvky rusofobie". Co se týče západního přístupu, Galeotti píše, že je jemnější, ale zároveň o to problematičtější. K dispozici je například velmi málo důkazů o tom, že Rusko touží podporovat evropské ultranacionalisty a mělo nějaký skutečný dopad na jejich vzestupu. Spíše se v tom odráží zneklidnění v rámci Evropy: pochybnosti o legitimitě Evropské unie, obavy o kulturní homogenizace a nekontrolované migrace, nostalgické mýty o "starých dobrých časech", které nikdy nebyly. Kontextová reklama Sklik Pro Západ je snadnější tvrdit, že je na vině ruské spiknutí, protože nás zbavuje nutnosti přijmout ostřejší, tvrdší a sebekritičtější pohled na to, kde jsme selhali. Znehodnocením veřejné diskuse o Rusku si děláme medvědí službu kontraproduktivní a agresivní politikou, které chybí nuace, usuzuje Galeotti. Kromě toho, pokračuje autor, ve skutečnosti se ukazuje, že mnohá z obvinění proti Rusku jsou neopodstatněná. Například migrační krize vypukla dlouho předtím, než se zahájily ruské vojenské operace v Sýrii, a nestala se jejím důsledkem, jako někteří politici tvrdí. V závěru uvádí, že Západ nemusí nutně souhlasit s ruským vidění světa, ale prostě musí akceptovat, že také má svou vlastní logiku, a měl by si uvědomit, že démonizováním Ruska a používat vůči němu bojovou politiku, jen ubližuje sám sobě a dodává materiál k posílení jeho vlastní paranoidní propagandy. Zdroj: pz.cz, guardian.com

Mitrofanov opět přednášel. Kremelská propaganda je prý nyní dost aktivní. A jmenoval Zemana s Klausem Komentátor a publicista Alexandr Mitrofanov přednášel v minulých dnech na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Tématem byla kremelská propaganda a její vliv na ČR. Záznam z přednášky přinesl server Tapolitika.cz. Podle Mitrofanova nedělají propagandu všichni Rusové, a proto je třeba ji nazývat kremelskou, nikoliv ruskou propagandou. Ačkoliv je prý drtivá většina Rusů této propagandě poplatná, jsou údajně Rusové především její oběti a mnoho z nich se jí naopak aktivně brání. Řeč byla také o tom, proč je kremelská propaganda nyní tak aktivní, proč zasahuje i do České republiky, na koho cílí a proč. „Dosti aktivní jsou v oblasti kremelské propagandy současný prezident Miloš Zeman i bývalá hlava státu Václav Klaus,“ podotkl Mitrofanov.

Kverulant.org upozorňuje antimonopolní úřad na 18 nezákonných výběrových řízení za 65 milionů korun Upozorňuje v něm nejen na soutěž celníků, ale i na dalších 17 zakázek za 30 milionů korun, které vyhrála firma KonekTel nelegálně. Kverulant se nedávno obrátil na generálního ředitele Generálního ředitelství cel Milana Poulíčka a požádal ho, aby výběrové řízení zrušil. Ten Kverulanta požádal o jednání, ze kterého Kverulant pořídil videozáznam. Velitel celníků, generál Poulíček společně se svými podřízenými tendr na vysílačky obhajoval. Kverulanta však brigádní generál nepřesvědčil, a proto dnes podal podnět k zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední k ÚOHS. Kverulant doufá, že ÚOHS nařídí celníkům fingovanou soutěž zrušit. To ale není to jediné, na co Kverulant upozorňuje. Zákon o zadávání veřejných zakázek od října 2016 zakázal zadávat veřejné zakázky společnostem s nezaknihovanými akciemi. Požadavek na zaknihování akcií uchazečů byl přijat s cílem zvýšení transparentnosti veřejných zakázek a posílení boje proti korupci. U zaknihovaných akcií je eliminován prostor pro zakrytí jejich skutečných vlastníků, neboť akcionáři musí mít zřízeny speciální majetkové účty evidující zaknihované akcie. Firma KonekTel přitom tuto zákonnou podmínku začala splňovat až 15. listopadu loňského roku. Přesto vyhrála 17 zadávacích řízení za více než 30 milionů, přestože měla být okamžitě vyloučena. Kverulant doufá, že ÚOHS nařídí zrušit fingovanou soutěž nejen celníkům, ale zruší i ostatní zde uvedené soutěže pro jejich zjevnou nezákonnost.

ODS vyzve k schůzce demokratických stran o zahraniční politice Občanští demokraté dnes vyzvou premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby svolal schůzku demokratických stran na téma zahraniční politiky státu. Předseda opoziční ODS Petr Fiala to uvedl před mimořádnou schůzí Sněmovny, na které chtějí opoziční poslanci slyšet od předsedy vlády vysvětlení kauz spojených s nedávnou návštěvou tibetského duchovního, dalajlamy, v Praze a priority zahraniční politiky vlády. ODS chce slyšet, kam bude směřovat zahraniční politika České republiky v době, kdy se hovoří o budoucí podobě Evropské unie a kdy do čela Spojených států nastupuje nový prezident. „Znovu premiéra vyzvu, aby svolal setkání demokratických stran, aby se domluvily, co s plnou podporou může vláda v zahraničí prosazovat,“ uvedl Fiala. Zahraniční politika Sobotkova kabinetu není podle něj jasná. Vládní kroky v této oblasti vytváří vakuum, do kterého vstupuje prezident Miloš Zeman se svou koncepcí, která mu ale vůbec nenáleží, míní. Tato situace podle opozice dlouhodobě oslabuje Českou republiku. Opoziční strany požádaly o svolání mimořádné schůze minulý týden. Vládní kluby nejsou jednání nakloněny; až hlasování ukáže, zda bude program schválen. Pokud ne, vystoupit budou moct v debatě pouze politici s přednostním právem na vystoupení.

Ron Paul: Neoconi opět unesli Trumpovu syrskou politku, jelikož příliš vybočovala Má někdo v Trumpově administrativě ponětí o syrské politice? V březnu to vypadalo, že ministr zahraničí Rex Tillerson konečně vycouval z katastrofálního postoje prezidenta Obamy, „Asad musí jít,“ kterou se nedosáhlo ničeho jiného, kromě prodlužování té mizérie v Sýrii. V té době Tillerson řekl: „O dlouhodobém postavení prezidenta Asada si rozhodne Syrský lid.“ My, kdo věříme na národní suverenitu, bychom dokonce řekli, že takovýto poukaz je zcela přirozený. Nicméně bylo to také dobré znamení, že americké zapojení do Sýrie – ať jakkoliv ilegální – už nebude usilovat o změnu režimu, nýbrž že zůstane u boje s ISIS. Pak ale zčista jasna udělal Tillerson minulý týden další politický obrat o 180 stupňů, když řekl auditoriu OSN v Genevě, že: „Dny vlády rodiny Asadů se blíží ke konci. Jedinou otázkou je, jak bychom to měli způsobit.“ Zjevnou otázkou je proč, je to snad naše věc, kdo řídí Sýrii, ale snad je to až příliš do očí bijící. Washingtonští intervencionisté po dlouhou dobu věřili, že oni mají jednostranné právo určovat, kdo smí řídit cizí země. Historie dopadů toho, jak jsme vždy umisťovali „svého chlapa“ do zámořských mocností je strašlivý propadák, to je ale zjevně nezastavilo, aby to nedělali dál. Slíbili jsme, že když se zbavíme lidí jako Saddám Hussein a Kaddáfí, tak na Středním východě zažehneme požár svobody a demokracie. Ve skutečnosti se tím ale nevytvořilo nic jiného než smrt a mizérie – tučné zisky pro výrobce zbraní, kteří financují mozkové trusty neoconů. V Sýrii se na Asada pohlíželo jako na ochránce křesťanů a dalších menšin před zmasakrováním džihádisty, které v mnoha případech podporovaly USA ve snaze o jeho svržení. A ač syrský systém není zjevně zrovna demokracií jako ve Švýcarsku, tak na rozdíl od našeho velkého „spojence“ Saúdské Arábie, tam přinejmenším mají volební konkurenci různých politických stran a náboženské a jiné menšiny jsou tam plně integrované do společnosti. /162717810/AC24/ac24.cz_468x250_2 Proč ta Tumpova administrativa zase sklouzla k tomu, „Asad musí jít?“ Jedním důvodů by mohl být ten, že neoconi a jejich přátelé, kteří během kampaně zuřivě Trumpovi odporovali, se jeden po druhém ocitají v administrativě na mocenských pozicích. Neoconům se teď úžasně daří vítězit spolu s tím, jak geopoliticky prohrávají. Skutečný příběh za pokračujícím washingtonským odhodláním svrhnout syrskou vládu je ještě znepokojivější. Bývalý katarský ministerský předseda v bombovém interview z minulého týdne přiznal, že se jeho země spolu se Saúdskou Arábií, Tureckem a Spojenými státy zapojila do lifrování zbraní džihádistům od okamžiku počátku nepokojů v Sýrii v roce 2011. Tento bývalý katarský ministr s dobrými konexemi se pokoušel poukázat na to, že jeho země v tom nebyla sama, když v Sýrii podporovala al-Kaidu a dokonce ISIS. Ve snaze obhájit svou zemi proti obviněním z terorismu řízeného Saúdskou Arábií vyzvonil i to, jak byly zapojeny USA do pomoci skupinám, o kterých tvrdily, že jsou našim arci-nepřáteli. CIA stejně, jako to dělala v 80. letech v Afghánistánu, podporovala i v Sýrii islamistický terorismus. Copak jsme v Sýrii ještě nenapáchali dost škod? Máme opravdu zapotřebí se vracet zpět do roku 2011 a zničit tu zemi opět? Neoconi nikdy nepřiznají chybu a nikdy nezmění kurz, já ale nevěřím, že většina Američanů podporuje jejich únos syrské politiky prezidenta Trumpa. USA dostaly dlouho přestávku, aby mohly samy ze Sýrie odejít. Bez toho, že by tam měly základny, speciální síly, týmy vrahů CIA nebo nějak manipulovaly jejich volební systém. Potřebujeme prostě zůstat doma. Ron Paul

Tento týden v obrázcích Čínský týden módy, svátek Všech svatých a společné rusko-indické cvičení. Podívejte se na nejvýraznější foto tohoto týdne ve fotogalerii Sputniku.