Datasets:

CZLC

/

cs_gec

like 0

Follow

Czech LLM Consortium 25

Bylo teprve odpoledne .

Zůstali jsme jenom kamarád a já .

Hned jsem se ho zeptal , co vůbec děláme , a odpověděl mi , že je nutné chlastat .

Pro mě to nebyl problém , ale říkal jsem mu , že bych taky chtěl být trošku střízlivý do večera , ale neposlouchal mě a pořád opakoval : “ Jo , určitě , ale chlastáme ! “

Tak jsme začali pít pivo a to umím vydržet velice dobře .

Naštěstí mě napadlo , abychom jeli do knihkupectví pro nějaké knihy , a on si pamatoval , že mu dlužím knížku , protože z domova do Udine jsme jezdili vždy svým autem a nikdy jsem neplatil za benzin .

Celé odpoledne jsme strávili mezi knihami a když se přiblížil večer a vyplýtvali jsme skoro všechny prachy , zamířili jsme do hospody QB a to byla hrůza .

Začali jsme pít hodně pálenek , jako jsou kmínka , pálenka atd ...

Když moc piju , vypadám jako Daniel Smiřický , anobrž se začínám dvořit holkám , a vždy to dopadne směšně .

Jako poslední úder jsem vypil takový koktajl s ohněm pojmenovaný B-52 .

Vypil jsem nejen alkohol , ale i oheň , a potom jsem byl opravdu pod obraz .

Co jsem ještě nevyprávěl , je to , že jsme oba dva měli kolo a na kole jsme se vrátili domů .

Dvakrát jsem z kola spadl , jednou přesně proti tyčce a pak přesně vprostřed silnice ...

Když jsem vstával , bolely mě kosti a záda , a co bylo nejhorší , že jsem se musel zapsat na ERASMUS a pak jet vlakem domů .

Ale neměl jsem žádnou sílu ...

Můj Nejhorší dDen

To bylo před párem měsíci , když bylo o zimních prazdninách .

Nudila jsem se na koleji , pak jsem se rozhodla , že půjdu ven .

Oblékla jsem se a vzala jsem si tašku .

Jela jsem metrem k Václavskému náměstí .

Bylo hodně lidí na metru , protože tam byli turisté , kteří Prahu měli rádi .

Venku pršelo a všude bylo mokré .

Byla jsem moc mrzutá , protože jsem si nevzala na sebe deštník .

Bohudík byla sleva ve obchodech , tak mohla jsem jít do jednoho z nich a mimochodem jsem se schovala před deštěm .

Prohlédla jsem si oblečení , abych něco levného ale dobrého víděla a kupovala .

Opravdu tam bylo několik pěkných halenek .

Šla jsem do kabiny a zkusila jsem .

Bohužel neměli vhodnou velikost pro mě .

Ale když jsem byla v kabině , všimla jsem si , že někdo mi ukradl peněženku !

Byla jsem skutečně rozzlobná , a vůbec jsem nic nechtěla dělat .

Vyrazila jsem z obchodu a stoupla jsem si k zastávce tramvaje ( nechtěla jsem jet metrem ) , ale před nosem ujela mi tramvaj , potom jsem musela čekat další několik minut .

Konečně přišla tramvaj a nastoupila jsem .

Na cestě domů jsem si začínala stěžovat na neštěstí i ošklivé počasí .

Za chvíli jsem už stala před dveřmi pokoje , ale nikde jsem se nemohla najít klíče a moje spolubydlící Xenie tady nebyla .

Klepala jsem na dveře Lilina pokoje , Lila je otevřela a zůstala jsem v jejím pokoji , až se Xenie vratila .

Kolem 6 hodin jsem už seděla před počítačem a náhodou jsem vzpomínala , že jsem se domluvila s kamarádkou povídat v 4 hodiny .

Zdalo se , že nic se mi podařilo , a proto jsem zapla počítač a šla jsem spát docela brzo .

Můj nejhorší den

To bylo před pár měsíci o zimních prázdninách .

Nudila jsem se na koleji , tak jsem se rozhodla , že půjdu ven .

Oblekla jsem se a vzala jsem si tašku .

V metru bylo hodně lidí , protože tam byli turisté , kteří Prahu měli rádi .

Venku pršelo a všude bylo mokro .

Byla jsem moc mrzutá , protože jsem si nevzala deštník .

Bohudík byla sleva v obchodech , tak jsem mohla jít do jednoho z nich a mimochodem jsem se schovala před deštěm .

Prohlédla jsem si oblečení , abych uviděla a koupila něco levného , ale dobrého .

Šla jsem do kabiny a zkusila jsem je .

Bohužel pro mě neměli vhodnou velikost .

Ale když jsem byla v kabině , všimla jsem si , že mi někdo ukradl peněženku !

Byla jsem skutečně rozzlobená a vůbec jsem nechtěla nic dělat .

Vyrazila jsem z obchodu a stoupla jsem si k zastávce tramvaje ( nechtěla jsem jet metrem ) , ale před nosem mi ujela tramvaj , potom jsem musela čekat dalších několik minut .

Konečně přijela tramvaj a nastoupila jsem .

Za chvíli jsem už stála před dveřmi pokoje , ale nikde jsem nemohla najít klíče a moje spolubydlící Xenie tady nebyla .

Klepala jsem na dveře Lilina pokoje , Lila je otevřela a zůstala jsem v jejím pokoji , než se Xenie vrátila .

Kolem 6. hodiny jsem už seděla před počítačem a náhodou jsem si vzpomněla , že jsem se domluvila s kamarádkou , že si popovídáme , na 4. hodinu .

Zdálo se , že se mi nic nepodařilo , a proto jsem vypnula počítač a šla jsem spát docela brzo .

Proč mám ráda Českou republiku

Už žiji v České republice asi čtyři měsíce a myslím že všechno je v pořádku .

Když jsem začínala studovat češtinu , téměř všichni mi kladli stejnou otázku – Proč sis vybrala češtinu a víš moc o České republice ?

Ve skutečnosti je to jinak .

Tehdy jsem musela se rozhodnout mezi dvěma možnostmi : češtinou a rumunštinou po absolvování střední školu .

Myslela jsem , že Praha je romantická jako v pohádkovém světě a pak jsem si vybrala češtinu .

V roce 2009 jsem začínala studovat češtinu a věděla jsem českou historii a literaturu v Číně z kurzu , který se jmenuje Statní Situace České republiky .

Zajímám se zvlaště o české hudebníky , protože mám ráda hrát na piáno .

Říká se , že každý Čech ( Češka ) je umělec ( umělkyně ) , proto se mi moc líbí hudební dílo od Smetany .

Myslím , že všude tady je plno romantiky a umění .

Znala jsem Českou republiku jen z doslechu až do roku 2010 , kdy jsem zúčastnila letní školy v Karlově univerzitě v Praze .

Tehdy jsem měla příležitost vědět více o České republice .

Každý pracovní den jsem jela travají na kurzy gramatiky a converzace v Filoyofické fakultě Karlovy univerzity zatímco jsem jela autobusem na výlet na venkově s kamarády a kamarádkami o víkendu .

Návštivila jsem mnoho historických památek a věděla jsem dobře české dějiny .

Líbila se mi moc česká přírodní krajina .

Už jsem viděla letní Prahu a teď mám příležitost cítit zimní Prahu .

Zimní Praha je pěkná jako v obraze , která mě opojila .

Když mám volný čas , obvykle chodím ven z koleje a prochazím po starém městě , abych cítila Prahu detailně .

Budu zůstávat v praze až do zaří a často mám návštěvu z kamarádů a kamarádek .

Všechno v České republice je v pořadku a myslím , že jsem vynesla moudré rozhodnutí .

Už žiji v České republice asi čtyři měsíce a myslím , že všechno je v pořádku .

Když jsem začínala studovat češtinu , téměř všichni mi kladli stejnou otázku : „ Proč sis vybrala češtinu a víš toho moc o České republice ? "

Tehdy jsem se musela po absolvování střední školy rozhodnout mezi dvěma možnostmi : češtinou a rumunštinou .

Myslela jsem , že Praha je romantická jako v pohádkovém světě , a tak jsem si vybrala češtinu .

V roce 2009 jsem začínala studovat češtinu a znala jsem českou historii a literaturu v Číně z kurzu , který se jmenuje Statní situace České republiky .

Zajímám se zvláště o české hudebníky , protože ráda hraju na piano .

Říká se , že každý Čech ( Češka ) je umělec ( umělkyně ) , proto se mi moc líbí hudební dílo Smetany .

Znala jsem Českou republiku jen z doslechu až do roku 2010 , kdy jsem se zúčastnila letní školy na Karlově univerzitě v Praze .

Tehdy jsem měla příležitost dovědět se o České republice více .

Každý pracovní den jsem jela tramvají na kurzy gramatiky a konverzace na Filozofické fakultě Karlovy univerzity , zatímco o víkendu jsem jela s kamarády a kamarádkami autobusem na výlet na venkov .

Navštívila jsem mnoho historických památek a poznala jsem dobře české dějiny .

Moc se mi líbila česká přírodní krajina .

Už jsem viděla letní Prahu a teď mám příležitost procítit zimní Prahu .

Zimní Praha je pěkná jako na obraze , který mě opojil .

Když mám volný čas , obvykle chodím ven z koleje a procházím se po Starém Městě , abych procítila Prahu detailně .

Zůstanu v Praze až do září a často budu mít návštěvu kamarádů a kamarádek .

Všechno v České republice je v pořádku a myslím , že jsem učinila moudré rozhodnutí .

Nejlepší den mého života

Každý den mého života má své vlastní kouzlo , ať už je plno radostí nebo smutků .

Většinou jsem spokojená s všemi prožitými dny .

Až do nynějška , nejlepší den mého života jsem prožila ve Francii v roce 2008 .

28 . 9 . 2008 jsem návštivila Paříž s kamarády a kamarádami z Francie .

Ráno jsme vstavali brzo a přijeli jsme z Nantesu do Paříže vlakem .

Povídali jsme veselo s angličtinou , činštinou a francouštinou a pak jsme hrali kartu dohromady .